Archiv 2001

Úvaha nad novým globálním nebezpečím jaderného terorismu

Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) prohlásil, že krutost útoků z 11. září zalarmovala světovou pozornost vůči hrozbě jaderného terorismu. Po zářijových událostech se totiž zdá být „mnohem pravděpodobnější“, že by teroristé mohli zaútočit na jaderná zařízení, materiál a radioaktivní zdroje kdekoliv na světě.

Experti z celého světa se sešli na začátku listopadu v sídle IAEA, aby diskutovali o míře jaderného zabezpečení, kontroly a bezpečnosti. Zvláštní jednání bylo věnováno otázce boje proti jadernému terorismu.

„To, že jsou teroristé ochotni obětovat vlastní život, aby dosáhli svých zlovolných záměrů, vnáší do boje proti terorismu novou dimenzi,“ prohlásil generální ředitel IAEA Mohamed ElBaradei, jehož agentura určuje světové standardy nukleární bezpečnosti. „Nestojíme pouze před možností, že vlády mohou používat svůj nukleární materiál ve svých zatajovaných zbrojních programech. Nyní se musíme navíc mít na pozoru i před možností teroristických útoků na jaderná zařízení a radioaktivní materiál s cílem vyvolávat paniku, kontaminovat majetek a dokonce způsobovat zranění a úmrtí v řadách civilního obyvatelstva.“

„Na výjimečnou hrozbu je třeba reagovat výjimečným způsobem. Celý svět se musí spojit, aby zajistil bezpečnost jaderného materiálu,“ prohlásil Mohamed ElBaradei. „Protože radiace nezná hranice, je nutné, aby si státy uvědomily, že bezpečnost jaderného materiálu je oprávněnou starostí všech států. Státy musí ukázat nejen svým obyvatelům, ale i svým sousedům a celému světu, že disponují efektivními bezpečnostními systémy. Skutečnost, že teroristé jsou ochotni v zájmu svých zlovolných cílů spáchat sebevraždu, činí hrozbu nukleárního terorismu mnohem reálnější, než byla před 11. zářím.“

IAEA, která má v rámci OSN monitorovací funkci v oblasti jaderné bezpečnosti, pomáhá státům na celém světě předcházet, zachycovat a reagovat na teroristické útoky a další narušení jaderné bezpečnosti. Agentura IAEA disponuje jednotným mezinárodním systémem, který by byl schopen okamžité reakce a pomoci v případě radiologické krize způsobené jaderným teroristickým útokem.

Přestože dosud teroristé žádnou atomovou zbraň nepoužili, zprávy o tom, že některé teroristické skupiny, zejména Al-Kajdá, se pokusily získat nukleární materiál, jsou důvodem ke značnému znepokojení.

Podle informací IAEA se od roku 1993 vyskytlo 175 případů ilegálního obchodu s nukleárním materiálem a 201 případů překupnictví dalších radioaktivních látek (lékařských, průmyslových). Nicméně pouze v osmnácti z těchto případů šlo skutečně o malé množství vysoce obohaceného uranu a plutonia, což jsou materiály potřebné k výrobě atomové bomby. Podle expertů IAEA jde však o příliš malé množství těchto látek, které by nestačilo na výrobu výbušného atomového zařízení. „Přesto je skutečnost, že jsou tyto materiály předmětem ilegálního obchodu a že se mohou dostat do rukou teroristů, vysoce znepokojivá,“ prohlásil Mohamed ElBaradei.

Od roku 1970 množství štěpného materiálu používaného v rámci mírových programů na celém světě vzrostlo na šestinásobek. Podle údajů IAEA na celém světě existuje 438 jaderných reaktorů; 651 výzkumných reaktorů (284 z nich je momentálně v provozu) a 250 elektráren s palivovým cyklem, včetně továren na zpracování uranu a továren, kde se konvertuje, obohacuje, skladuje a druhotně zpracovává jaderný materiál. Kromě toho se desítek tisíc radioaktivních látek užívá v lékařství, průmyslu, zemědělství a výzkumu.

Úroveň kontroly v jaderných zařízeních je sice považována za poměrně vysokou, u zdravotních a průmyslových zdrojů radiace je však naopak míra kontroly nízká, zvláště v některých zemích. „Stupeň kontroly štěpného materiálu a radioaktivních zdrojů je velice variabilní. Vzhledem k tomu, že celková bezpečnost je na takovém stupni, jako její nejslabší článek, představuje volně dostupný jaderný materiál v jakékoli zemi potenciální hrozbu pro celý svět,“ řekl ElBaradei.

Hlavní rizika
Odborníci IAEA hodnotili rizika jaderného terorismu v rámci tří kategorií:

Jaderná zařízení: Odborníci IAEA jsou přesvědčeni, že primárním rizikem souvisejícím s jadernými zařízeními je hrozba odcizení či odklonění štěpného materiálu ze zařízení, popřípadě fyzický útok či akt sabotáže, jehož cílem je vyvolání nekontrolovaného úniku radiace do okolního prostředí.

Jaderný průmysl si je od svého počátku vědom nebezpečí, že se by se jaderný materiál mohl dostat do rukou teroristů. Na úrovni provozní, státní i mezinárodní existuje komplexní infrastruktura zajišťující zabezpečení jaderného materiálu před možností jeho zcizení či sabotáží.

Ročně jsou vydávány miliardy dolarů na ochranu a obranu jaderných zařízení. Dokonce lze říci, že žádný jiný obor nemá tak vyspělé bezpečnostní zajištění. Jaderná zařízení jsou chráněna dobře vycvičenými bezpečnostními silami a jsou zkonstruována tak, aby přestála například zemětřesení, tornádo či náhodný pád menšího letadla. I když ne každý útok by nutně musel vést k úniku radioaktivity, jedná se přeci jen o průmyslová zařízení, která nejsou odolná natolik, aby mohla odolat skutečnému vojenskému útoku.

K určení rozsahu škod, které by mohla způsobit záměrná kolize velkého, palivem naplněného letadla s objektem obsahujícím jaderný reaktor či jiné jaderné zařízení, bychom museli přistoupit k odborné analýze. Konstrukce jaderných zařízení se v jednotlivých zemí liší a studie musí brát v potaz konkrétní případ. „Po jedenáctém září jsme si uvědomili, že jaderná zařízení, stejně jako přehrady, rafinérie, chemické továrny či mrakodrapy – mají svá zranitelná místa.“ uvedl ElBaradei. „Neexistuje již žádná bezpečná zóna.“

Země celého světa disponující jadernými zařízeními, zesílily po 11. září jejich zabezpečení a provádí analýzy bezpečnosti jejich systémů. IAEA má v plánu uzpůsobit současná bezpečnostní opatření novým hrozbám terorismu a pomoci zemím zvýšit zabezpečení jaderných zařízení.

Štěpný materiál: Podle odborníků IAEA by nejhorší možností vývoje bylo, kdyby se teroristům podařilo získat štěpný materiál. „Nemůžeme sice vyloučit, že se teroristům podaří získat určité množství štěpného materiálu,“ uvádí ElBaradei, „je však vysoce nepravděpodobné, že by dokázali vyrobit a úspěšně odpálit jadernou nálož. Přesto žádný scénář není možné vyloučit stoprocentně.“

K vyrobení vlastní jaderné bomby nestačí jen překonat překážku sehnání dostatečného množství použitelného materiálu (vědci odhadují, že by bylo zapotřebí minimálně 25 kg vysoce obohaceného uranu, nebo 8 kg plutonia), ale ani samotná výroba není zdaleka jednoduchá. Bylo by nezbytné získat potřebné znalosti a přístup k vyspělému technickému vybavení. Po skončení studené války však byly tisíce odborně zdatných vědců a inženýrů, kteří se předtím podíleli na sovětském zbrojním programu, propuštěny, nebo jim byl drasticky snížen plat. Dalším důsledkem studené války jsou znepokojující, ač nepotvrzené zprávy, že se některé jaderné zbraně ztratily.

Jaderný materiál tradičně podléhá rozsáhlým bezpečnostním opatřením. Aby se zabránilo krádeži štěpného materiálu, užívají jaderná zařízení širokou škálu ochranných prostředků včetně bezpečnostních sil na ochranu objektu, přístupových kontrol, prověřování zaměstnanců a koordinaci s místními a národními bezpečnostními orgány. V některých státech jistí bezpečnost těchto zařízení i národní bezpečnostní síly. IAEA nabízí zemím po celém světě rady a hodnocení týkající se fyzického zabezpečení. Agentura rovněž disponuje databází případů výskytu pašování jaderného materiálu, ačkoli IAEA považuje informace o jednotlivých případech a jejich vyústění dodávané státy za nedostačující.

V bezjaderných státech IAEA provádí šetření s cílem zjistit, zda nedošlo ke zneužití štěpného materiálu k jiným než mírovým cílům. Tato bezpečnostní opatření, která představují verifikační nástroj vytvořený v roce 1970 na základě smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), plní významnou roli také při snižování rizika, že by teroristé mohli získat jaderný materiál, aniž by to bylo odhaleno. V době, kdy vznikla NPT však nebyl jaderný terorismus považován za významnější hrozbu.

Bezpečnostní kritéria však vyžadují, aby státy měly přehled o veškerém jaderném materiálu na svém území a slouží tak jako „poplašné zařízení“ proti teroristům. Dobře koncipovaný systém rovněž dokáže určit původ chybějícího materiálu, identifikovat jedince, kteří k němu měli přístup a umožnit jeho opětné nalezení.

Bezpečnostní opatření IAEA se nevztahují na jaderné programy pěti jaderných velmocí (Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států) a na programy Indie, Pákistánu a Izraele – tří nečlenů NPT provozujících vlastní jaderné programy. „Přestože jsem si vědom, že jaderné programy těchto zemí provází přísná bezpečnostní opatření, doufám, že všechny tyto státy nyní vyhodnocují spolehlivost zabezpečení svých jaderných zbraní,“ řekl ElBaradei.

„Svět již zažil dva jaderné šoky: černobylskou havárii a odhalení tajného iráckého jaderného programu,“ řekl ElBaradej. „Musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom předešli třetímu.“

IAEA má v plánu výrazně rozšířit rozsah svých poradenských služeb a pomoci, kterou poskytuje státům při ochraně jejich jaderných materiálů.

Zdroje radiace: Odborníci IAEA se obávají možnosti, že by teroristé mohli vyvinout primitivní radiologické zbraně schopné rozptylovat radioaktivní materiál s pomocí běžně užívaných radioaktivních zdrojů. Počet zdrojů radioaktivity je značný: jen zdrojů užívaných k radioterapii jsou řádově desítky tisíc. Ještě více je jich užíváno v průmyslu, například při testování chybných svárů či prasklin v budovách, potrubích a dalších strukturách. Jsou také užívány ke konzervaci potravin. Existuje značný počet nezamýšlených zdrojů radiace, z nichž některé byly opuštěny a jiné nejsou podrobeny jakémukoli dohledu.

Zbraně tohoto druhu, někdy nazývané „špinavé bomby“, mohou být vyrobeny obložením radioaktivního zdroje konvenčními výbušninami, i když přiblížení se k těmto zdrojům může být smrtelné.

„Úroveň zabezpečení radioaktivních materiálů je tradičně poměrně nízká,“ uvedl vedoucí odboru IAEA pro otázky radiace a zabezpečení odpadu Abel Gonzalez. Existuje jen málo bezpečnostních pojistek ve vztahu k radiologickému vybavení a i velký zdroj by mohl být zcizen poměrně snadno, zvláště za předpokladu, že ti, kdo by to prováděli, by nebrali ohled na vlastní zdraví. V mnoha zemích je navíc dohled nad zdroji radiace slabý. V důsledku toho existuje blíže neurčený počet radioaktivních zdrojů, které jsou bez kontroly a jejichž přesná poloha není známa.

„Následky exploze špinavé bomby by samozřejmě nevedly k obrovským ztrátám na životech,“ říká Abel Gonzáles. „Ale kontaminace by i v malém rozsahu mohla mít zdrcující psychické a ekonomické důsledky.“

Náhodná kontaminace významného brazilského města Goiania radiací ze zdravotního zařízení je dokladem toho, jakou spoušť by mohli teroristé způsobit radiologickým útokem v centru města. K incidentu došlo v září 1987, kdy se hledači starého železa vloupali do opuštěné radiologické kliniky, zcizili vysoce radioaktivní cesium 137 a přesunuli ho na skládku s cílem prodat ho do šrotu. Několik dělníků poté rozbilo ochranný obal zařízení a rozdělilo dvacetigramovou kapsli cesia 137 na kousky. Hodnotně vyhlížející kousky pak rozdali přátelům a příbuzným po městě. V důsledku toho bylo 14 lidí vystaveno nadměrnému ozáření a 249 dalších kontaminováno. Čtyři lidé na následky ozáření zemřeli a více než 110 000 lidí musí být průběžně sledováno. V rámci dekontaminace oblasti bylo 125 000 sudů a 1470 kontejnerů naplněno kontaminovaným ošacením, nábytkem, zeminou a dalšími materiály a 85 domů muselo být srovnáno se zemí.

„Od 11. září hrajeme podle zcela nových pravidel,“ řekl Abel Gonzalez. „Tito teroristé prokázali, že pohrdají i vlastním životem. Smrtelné nebezpečí při zacházení s radioaktivními materiály již proto nemůže být považováno za dostatečné odstrašení.“

IAEA navrhuje celou řadu nových iniciativ včetně posílení hraničních kontrol, pomoci státům při likvidaci opuštěných zdrojů radiace a posilování možností Centra IAEA pro nouzovou pomoc reagovat na mimořádné radiologické incidenty.

„Události 11. září nás staví před jasnou a aktuální globální hrozbu, která si žádá globální odpověď,“ uvedl Mohamed ElBaradej. „Mnoho z našich programů se přímo týká boje s terorismem, ale musíme též aktivně posílit standardy, rozšířit mechanismy na boj s pašováním jaderného materiálu a zlepšit úroveň našich bezpečnostních a zpravodajských služeb.“

„Přinejmenším by měl být vznesen požadavek vypracování národních posudků bezpečnostní infrastruktury. Země mohou jen získat tím, že umožní provedení mezinárodních posudků a prokáží tak, že jsou schopny se svým štěpným materiálem bezpečně nakládat,“ dodal ElBaradej.

V krátkodobém horizontu bude podle odhadů IAEA zapotřebí minimálně 30-50 milionů USD ročně k posílení a rozšíření programů souvisejících z teroristickou hrozbou.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) se sídlem ve Vídni má 132 členských států. Zaměstnává 2200 lidí a její roční rozpočet činí kolem 330 milionů USD. IAEA je orgánem OSN, který plní roli světového mezivládního fóra pro vědeckou a technickou spolupráci na poli mírového využití jaderné energie. Je také mezinárodním inspekčním orgánem pro dohled nad dodržováním jaderných verifikačních opatření na zajištění mírové povahy jaderných programů.

Společně proti terorismu

Generální tajemník OSN Kofi Annan

„Tato událost je neklamnou známkou toho, že terorismus je skutečnou globální zhoubou. Jsem přesvědčen, že Spojené národy jsou přirozeným fórem, na kterém se státy mohou setkávat a spolupracovat při koordinaci pádné odpovědi. A jsem též přesvědčen, že OSN svými dvěmi rezolucemi náležitou odpověď učinila.“

„…bojujeme proti terorismu a v tomto boji můžeme zvítězit jedině tehdy, pokud se nám podaří prosadit širokou a trvalou mezinárodní spolupráci. Boj proti terorismu musí být veden na všech úrovních. Státy musí spolupracovat v souladu s vyjádřením Rady bezpečnosti – odmítat poskytování útočiště teroristům, blokovat jejich finanční zdroje a utnout jejich logistickou podporu … Opatření přijatá Radou bezpečnosti a Valným shromážděním tvoří pevný základ mezinárodní činnosti a spolupráce.“

„Myslím, že ve vztahu k leteckým operacím a bombardování jsem dal jasně najevo, že čím dříve bude zásah skončen, abychom mohli pokračovat v humanitární činnosti, tím lépe – Rada bezpečnosti ve svých rezolucích prohlásila, že by do boje proti terorismu měly být nasazeny všechny dostupné prostředky. Rada rovněž naznačila, že pachatelé útoku z 11. září musí být postaveni před soud. Potvrdila rovněž právo kolektivní a individuální sebeobrany podle článku 51 Charty OSN. A země, které se v současnosti podílí na vojenském zásahu v Afghánistánu činí právě v tomto kontextu.“

Organizace spojených národů a její generální tajemník Kofi Annan a se stali laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2001

„Je to skvělý pocit a obrovský stimul pro mě i pro celou Organizaci, pro práci, kterou jsme vykonali,“ řekl Kofi Annan novinářům v časných ranních hodinách, když se dozvěděl o udělení letošní Nobelovy ceny za mír.

Kofi Annan současně poznamenal, že s ohledm na nedávné teroristické útoky proti Spojeným státům je toto ocenění velkým závazkem, ale současně „nás posiluje v úsilí o dosažení míru“. Kofi Annan nezpomněl zdůraznit, že to není jen ocenění jeho osoby, ale ocenění všech zaměstnanců OSN.

Nobelův výbor ocenil práci OSN pro mír na celém světě. Výbor poznamenal, že Kofi Annan „vnesl nový duch a život do Spojených národů“ a vyzdvihl jeho úsilí v boji proti AIDS a proti mezinárodnímu terorismu.

Generální tajemník OSN: Všechny národy se musí spojit a dopanout pachatele teroristických útoků

Generální tajemník v reakci na „chladnokrevné zlo“ včerejších teroristických útoků ve Spojených státech vyjádřil šok a zhnusení a vyzval všechny státy světa, aby se spojily na dopadení viníků.

„Všechny národy světa musí spolupracovat na dopadení odpovědných a přivést je ke spravelnosti,“ prohlásil Kofi Annan na schůzce Rady bezpečnosti, která se podle jeho slov konala za „výjimečně hrozné situace“.

„Naše hostitelská země a toto město se staly cílem teroristického útoku, který ohrožuje nás všechny,“ řekl generální tajemník. „Zatím neznáme celý rozměr ztrát a škod, ale zdá se jisté, že o život přišly tisíce lidí a mnoho dalších utrpělo velmi vážná zranění.“

Generální tajemník zdůraznil, že „teroristický útok na jednu zemi je útokem na celé lidstvo.“

Kofi Annan naprosto odsoudil útok a ty, kteří ho připravili a vyjádřil „naši nejhlubší účast“ obětem, jejich nejbližším a lidu a vládě USA. „Musíme vyjádřit naši solidaritu s vládou a lidmi v této těžké zkoušce,“ řekl.

Rada bezpečnosti poté uctila památku obětí minutou ticha.

Valné shromáždění OSN by mělo ve 3 hodiny odpoledne newyorského času (21 hodin SELČ) zahájit své každoroční zasedání, které bylo posunuto ze včerejška kvůli evakuaci budovy OSN během útoků na New York.

Prohlášení generálního tajemníka OSN

Generální tajemník odsuzuje teroristické útoky na Spojené státy.

Tato strašná tragédie traumatizuje nás všechny. Zatím nevíme, kolik lidí zahynulo nebo bylo zraněno, ale konečné číslo bude jistě vysoké. Musíme tedy především myslet a modlit se za ně a za jejich rodiny. Rád bych vyjádřil svou nejupřímnější soustrast postiženým rodinám i americkému lidu a vládě USA.

Není žádných pochyb o tom, že se jedná o úmyslné teroristické útoky, velmi pečlivě plánované a koordinované – a jako takové je absolutně odsuzuji. S terorismem musíme bojovat rázně kdekoli se objeví.

V těchto okamžicích je více než jindy naprosto nezbytné uvážlivé zhodnocení s chladnou hlavou. Dosud nevíme kdo je za těmito činy ani jaké cíle sledují. Víme ale, že žádné spravedlivé věci nelze dosáhnout terorem.

5. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů očima České republiky

Klíčová témata všeobecné rozpravy 55. zasedání VS OSN vycházela z předcházejících všeobecných rozprav; jejich konkrétní pojetí však bylo znatelně ovlivněno Závěrečnou deklarací Summitu tisíciletí OSN, definující závazky a cíle členských států v následujících oblastech: hodnoty a zásady světa na přelomu tisíciletí; mír, bezpečnost a odzbrojení; rozvoj a odstranění chudoby; ochrana společného životního prostředí; lidská práva, demokracie a dobrá správa věcí veřejných; ochrana nejvíce zranitelných; speciální potřeby Afriky; posílení OSN. Ve dnech 5. září – 23. prosince 2000 proběhla v sídle OSN v New Yorku hlavní (podzimní) část 55. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (VS OSN), které bylo označeno jako „Shromáždění tisíciletí.“ Jeho součástí byl i tzv. Summit tisíciletí, který se uskutečnil od 6. do 8. září 2000 na úrovni hlav států a vlád (viz samostatná informace, která byla vládou ČR vzata na vědomí dne 4. října 2000). Předsedou 55. VS OSN byl zvolen bývalý finský premiér Harri Holkeri. Na programu zasedání bylo 183 bodů, které byly projednávány v plénu VS a v jeho šesti výborech. Klíčová témata všeobecné rozpravy 55. zasedání VS OSN vycházela z předcházejících všeobecných rozprav; jejich konkrétní pojetí však bylo znatelně ovlivněno Závěrečnou deklarací Summitu tisíciletí OSN, definující závazky a cíle členských států v následujících oblastech: hodnoty a zásady světa na přelomu tisíciletí; mír, bezpečnost a odzbrojení; rozvoj a odstranění chudoby; ochrana společného životního prostředí; lidská práva, demokracie a dobrá správa věcí veřejných; ochrana nejvíce zranitelných; speciální potřeby Afriky; posílení OSN. Za nejdůležitější aspekt úlohy OSN je považováno zajištění míru a bezpečnosti. V této souvislosti byla ve všeobecné rozpravě pozitivně přijata tzv. Brahimiho zpráva obsahující zhodnocení současného stavu a navržení kroků k posílení akceschopnosti mírových operací OSN. Často zmiňovaným tématem byla problematika odzbrojení. Řada řečníků podmiňovala vytvoření trvalého míru odstraněním zbraní hromadného ničení a potlačením nelegálního obchodu s ručními a lehkými zbraněmi. Mezi nejčastější témata se zařadila globalizace s jejími přínosy i negativními dopady, které byly spojovány se stále se zvětšujícími rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi. Některé státy (mj. ČR) vyzvaly k přehodnocení uplatňování ekonomických sankcí, jejich zefektivnění a lepšímu zaměření. Z regionálních otázek státy reagovaly na úspěšný vývoj dialogu mezi KLDR a Korejskou republikou, na mírový proces na Blízkém východě a na situaci v Africe. Také na tomto zasedání byla značná pozornost věnována efektivnímu fungování systému OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti, a jeho financování. Ve všeobecné rozpravě vystoupil 16. září 2000 vedoucí delegace ČR, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan, který vyjádřil postoje ČR k hlavním otázkám mezinárodního vývoje a zahraničně-politickým problémům. Plénum projednávalo několik aspektů reformy OSN. Předseda H. Holkeri navrhl přehodnotit jednací body VS OSN z hlediska stanovení priorit a tomu přizpůsobit periodicitu jejich projednávání. Diskuse o reformě Rady Bezpečnosti (RB) nepřinesla mnoho nového a víceméně potvrdila stávající rozložení sil mezi stoupenci a odpůrci různých reformních návrhů. Summit tisíciletí nevytvořil nové proreformní klima, přispěl však ke zvýšení pozornosti, která je této otázce věnována. Jasná většina členských států podporuje rozšíření RB v obou kategoriích, tedy stálých i nestálých členů. Snad všechny země s výjimkou stálých členů se vyslovily pro omezení či zrušení práva “veto”. Jednotlivé aspekty reformy OSN budou věcně projednány na obnovených zasedáních VS v průběhu letošního roku. Z politických otázek se napjatá situace na Blízkém východě neprojevila v žádných nových iniciativách. Ve vystoupeních byla znatelná frustrace z komplikací kolem mírového procesu. Zejména v přístupech islámských zemí se projevovala absence snahy dosáhnout kompromisu a v předkládaných návrzích převládl spíše konfrontační duch. VS OSN se věnovalo rovněž situaci v Bosně a Hercegovině, Východním Timoru, Afghánistánu, Střední Americe a také spolupráci s řadou regionálních či odborných mezinárodních organizací. Přijalo 16 rezolucí o poskytnutí humanitární pomoci, projednávána byla bezpečnost humanitárních pracovníků a pracovníků OSN a koordinace humanitární pomoci. VS odsoudilo uplatňování národní legislativy na extrateritoriálním základě – přijalo rezoluci o nezbytnosti ukončení embarga USA vůči Kubě a obecně formulovanou rezoluci odsuzující ekonomická donucovací opatření jako prostředek politického nátlaku. Zasedání znovu potvrdilo odsuzující stanovisko většiny vlád k uplatňování jednostranných sankcí USA vůči Kubě; USA zůstávají ve své obhajobě embarga stále výrazněji osamoceny. Některé země zdůvodnily podporu rezoluce tím, že jednostranné sankce jsou v rozporu s principy mezinárodního práva. Téměř všichni řečníci ovšem vyjádřili nesouhlas se stavem lidských práv na Kubě. V průběhu zasedání proběhly volby do některých orgánů OSN. Nestálými členy Rady bezpečnosti na období 2001-2003 byly zvoleny Irsko, Kolumbie, Norsko, Mauricius a Singapur. Při volbách do Hospodářské a sociální rady bylo zvoleno 18 nových členů. ČR na 55. VS OSN nepředkládala žádnou kandidaturu. Během rozpravy v 1. výboru (pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost) zazněla výzva k nalezení potřebné vůle k realizaci řady bodů agendy v oblasti odzbrojení. Jednalo se především o vstup Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) v platnost, sjednání Verifikačního protokolu Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BWC), přístup k dodatkovému protokolu MAAE, nutnost zahájit jednání o zákazu výroby štěpných materiálů pro vojenské účely (FMCT), vytvoření orgánu Konference pro odzbrojení (CD) s mandátem jednat o jaderném odzbrojení, obnovení stagnujících jednání v rámci procesu START, o ukončení ratifikace zón bez jaderných zbraní a vytváření nových, dosažení univerzality Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. Kritizována byla nedostatečná transparentnost v oblasti vlastnictví jaderných zbraní a procedurální průtahy brzdící přípravu Konference OSN k malým ručním a lehkým zbraním. Příčiny neschopnosti obnovit věcná jednání ženevské Konference o odzbrojení (CD), časté ignorování práce Komise OSN pro odzbrojení a nedostatečné plnění většiny odzbrojovacích rezolucí viděly některé země v tom, že nynější odzbrojovací mechanismy vytvořené již před 22 lety neodpovídají současným potřebám. Mluví se o potřebě znovu přehodnotit existující instituce, mechanismy a členství, finanční implikace a metody práce. K nejzajímavějším a zároveň nejproblémovějším patřily rezoluce k Smlouvě o protiraketové obraně (ABM), tzv. nové agendě v jaderném odzbrojení, k riziku šíření jaderných zbraní na Blízkém východě, k eliminaci jaderných zbraní, FMCT, íránské rezoluci k raketám a k bezpečnosti a spolupráci v jihovýchodní Evropě. Naopak úspěchem bylo stažení běloruského návrhu rezoluce k zóně bez jaderných zbraní ve střední a východní Evropě. Delegace ČR vystoupila v souladu s prioritami zahraniční politiky ČR se samostatnými stanovisky k řadě bodů, projednávaných v plénu nebo v jednotlivých výborech. Úzce spolupracovala s delegacemi zemí EU a USA. V rozpravě 2. výboru (hospodářského a finančního) byly hlavními tématy globalizace, zadluženost nejméně vyvinutých zemí, problémy liberalizace světového obchodu a finančních trhů, reforma mezinárodní finanční architektury, výzvy vědeckotechnického rozvoje a informačních technologií, rozvojová pomoc, životní prostředí a udržitelný rozvoj. Přes převládající pozitivní znaky vývoje světové ekonomiky v uplynulém roce přetrvávají některé negativní aspekty, které mohou být zdrojem budoucích problémů, např. polarizace příjmů, nedostatečný příliv zahraničního kapitálu do rozvojových zemí, pokles příjmů veřejných financí v rozvojových zemí, pokles mezinárodní rozvojové pomoci a krátkodobá finanční nestabilita. 2. výbor zaujal v přijatých rezolucích, mimo jiné, stanoviska k otázkám obchodu a rozvoje, snížení zadluženosti, průmyslové spolupráce, financování pro rozvoj, podnikání a rozvoje, udržitelného rozvoje a globalizace a vzájemné závislosti. V obsahově různorodém jednání 3. výboru (sociální, humanitární a kulturní) se objevilo několik nových iniciativ. Velkou pozornost vzbudila Nizozemím předložená rezoluce zaměřená na zločiny ve jménu cti páchané na ženách. Naopak diskuse o problematice postavení žen a sociálním rozvoji zůstala ve stínu jednání zvláštních zasedání VS OSN v průběhu roku (Peking+5, Kodaň+5). Tradičně živá a bohatá byla diskuse k lidskoprávním otázkám. Výrazně politicky podbarvená debata se vedla o novém rumunském návrhu o lidských právech a demokracii. Pozornost se výrazně soustředila na jednání o situacích v jednotlivých zemích (Irák, Írán, Konžská demokratická republika, Rwanda, Súdán, Haiti, Myanmar, bývalá Jugoslávie a Kosovo, Afghánistán). Dále výbor projednával práva dětí, otázky rasismu a rasové diskriminace, zneužívání drog a předcházení zločinnosti a problematiku ochrany uprchlíků. Ve 3. výboru vystoupil náměstek ministra zahraničí M. Palouš, který upozornil mj. na to, že v nedávné době Česká republika následovala příkladu Kanady a Norska a poskytla stálé pozvání pro tematické procedury Komise OSN pro lidská práva. Apeloval na všechny státy, které tak ještě neučinily, aby vyjádřily svůj vstřícný postoj a důvěru v mechanismy Komise právě takovým stálým pozváním. Jednání 4. výboru (pro politické otázky a dekolonizaci) se zabývala problematikou palestinských uprchlíků a jejich nezadatelného práva na okupovaná území, mírového využívání kosmického prostoru, zkoumání účinků atomového záření, mírových operací či dekolonizace. V diskusi k mírovým operacím se dostalo značné pozornosti již zmíněné Brahimiho zprávě; v diskusi se projevila různorodost stanovisek na možnost realizace jejích doporučení. Nejožehavějšími a nejvíce diskutovanými body jednání 5. výboru (administrativního a rozpočtového) byly reforma metodologie příspěvkové stupnice pro financování řádného rozpočtu, reforma metodologie financování mírových operací a realizace doporučení obsažených v Brahimiho zprávě. Po velmi tvrdých dvouměsíčních jednáních bylo nakonec dosaženo konsensu v otázce, která se stala prioritou v jednáních delegace USA, tj. financování činnosti OSN. Změněná metodologie příspěvkové stupnice řádného rozpočtu vychází vstříc delegaci USA snížením horního stropu z 25 na 22 procent a přebytek rozděluje především na vyspělé členské státy, vč. ČR, jejíž roční příspěvek do řádného rozpočtu OSN se zvyšuje dvojnásobně, a to i s ohledem k rostoucímu podílu ČR na světovém HDP. Tento nárůst by však měl být postupný, rozfázovaný do tří let. Nová metodologie pro rozdělení úhrad na financování mírových operací OSN, která začne platit od 1. července 2001, rozděluje členské státy do 10 skupin podle jejich HDP na obyvatele. ČR spadá do kategorie garantující 80%-ní slevu, dobrovolně se však přihlásila do vyšší kategorie, v níž bude mít 70%-ní slevu. Podle staré příspěvkové stupnice pro mírové operace ČR na základě dobrovolného závazku hradila 100%-ní část svého příspěvku. Příspěvek ČR na mírové operace se tak nehledě na celkový nárůst sníží. Stěžejním produktem práce 6. výboru (právního) se stala rezoluce o přijetí Deklarace právních zásad ve věci nabývání a pozbývání státního občanství při sukcesi států. Přijatý dokument stanoví obecné zásady při nabývání a pozbývání státního občanství při státní sukcesi a obsahuje partikulární normy vztahující se ke každému typu územních změn zvlášť (sloučení států, rozdělení státu, secese území). Bylo rovněž rozhodnuto, že počátkem roku 2002 bude ustaven ad hoc výbor pro dopracování článků o jurisdikčních imunitách států s výhledem možného přijetí univerzální úmluvy v této věci. Účelem kodifikované úpravy je sjednotit postup států při výkonu soudní pravomoci vůči orgánům cizích států. Tradiční pozornosti se těšila Zpráva Komise pro mezinárodní právo, a to mj. i s ohledem na její záměr dokončit v r. 2001 projednávání návrhu článků k tématu “Státní odpovědnost”. Diskutována byla rovněž další témata Komise, např. diplomatická ochrana, jednostranné akty států a výhrady ke smlouvám. Delegace ČR vystoupila v souladu s prioritami zahraniční politiky ČR se samostatnými stanovisky k řadě bodů, projednávaných v plénu nebo v jednotlivých výborech. Úzce spolupracovala s delegacemi zemí EU a USA. Spolupráce s delegacemi států EU vedla k prohloubení koordinace zahraničně-politických stanovisek k nejdůležitějším projednávaným problémům. ČR podporovala mnohé negociační cíle EU, stala se spolupředkladatelem řady rezolucí a připojila se k většině společných vystoupení EU. Vedoucí delegace ČR Jan Kavan využil své přítomnosti na zasedání k bilaterálním jednání s partnery z Řecka, USA, Rakouska, ČLR, Makedonie, Libye a Organizace pro osvobození Palestiny. Zúčastnil se rovněž ministerské schůzky Programu OSN pro rozvoj (UNDP), jehož Výkonné radě ČR v roce 2000 předsedala.

Mírové operace OSN k 1.6.2004

Počty příslušníků mírových misí OSN
Celkový počet mírových operací OSN od roku 1948: 59 Probíhající mírové operace OSN: 16

Počty příslušníků mírových misí OSN

Vojenský personál a příslušníci policie v misích OSN (k 31.5.2004)	55 457
Počet zemí, které poskytují vojenský a policejní personál (k 31.5.2004)	97
Mezinárodní civilní personál (k 31.5.2004)	3 405
Místní civilní personál (k 31.5.2004)	6 508
Počet případů úmrtí ve službách misí OSN od roku 1948 (k 31.5.2004)	1 870

Finanční náklady mírových operací OSN

Finanční náklady mírových operací OSN
Odhad nákladů na mírové operace od 1.7.2004 do 30.6.2005 (bez nákladů na operace UNOCI, MINUSTAH a ONUB)	cca 2,65 mld. USD
Schválený rozpočet na mírové operace od 1.7.2003 do 30.6.2004	cca 2,82 mld. USD
Odhad celkových nákladů na mírové operace od r. 1948 do 30.6.2004	cca 31,54 mld. USD
Nezaplacené příspěvky na mírové operace k 31.5.2004	cca 1,19 mld. USD

Poznámka: Vojenský personál představuje vojenské pozorovatele a/nebo příslušníky vojenských jednotek. Údaje o počtu zabitých zahrnují vojáky, policisty a civilní pracovníky mezinárodního aparátu a místní personál.

Probíhající mírové operace OSN

UNTSO	od května 1948
United Nations Truce Supervision Organization
Mise OSN pro dohled nad příměřím
Počet vojenského personálu:	153
Počet mezinárodního civilního personálu:	93
Počet místního civilního personálu:	112
Počet případů úmrtí:	39
Přibližné náklady na rok 2004:	27,69 mil. USD (hrubý)

UNMOGIP	od ledna 1949
United Nations Military Observer Group in India and Pakistan
Skupina vojenských pozorovatelů OSN v Indii a Pákistánu
Počet vojenského personálu:	44
Počet mezinárodního civilního personálu:	22
Počet místního civilního personálu:	43
Počet případů úmrtí:	9
Přibližné náklady na rok 2004:	7,25 mil. USD (hrubý)

UNFICYP	od března 1964
United Nations Peacekeeping Force in Cyprus
Mírový sbor OSN na Kypru
Počet vojenského personálu:	1 202
Počet příslušníků policie:	45
Počet mezinárodního civilního personálu:	41
Počet místního civilního personálu:	106
Počet případů úmrtí:	172
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	45,77 mil. USD (hrubý)
(včetně dobrovolného příspěvku Kypru 14,57 mil. USD a Řecka 6,5 mil. USD)

UNDOF	od června 1974
United Nations Disengagement Observer Force
Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí
Počet vojenského personálu:	1 029
Počet mezinárodního civilního personálu:	38
Počet místního civilního personálu:	91
Počet případů úmrtí:	40
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	41,81 mil.USD (hrubý)

UNIFIL	od března 1978
United Nations Interim Force in Lebanon
Dočasná mise OSN v Libanonu
Počet vojenského personálu:	1 994
Počet mezinárodního civilního personálu:	112
Počet místního civilního personálu:	295
Počet případů úmrtí:	249
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	94,06 mil.USD (hrubý)

MINURSO	od dubna 1991
UN Mission for the Referendum in Western Sahara
Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře
Počet vojenského personálu:	230
Počet civilní policie:	4
Počet mezinárodního civilního personálu:	135
Počet místního civilního personálu:	107
Počet případů úmrtí:	10
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	43,4 mil.USD (hrubý)

UNOMIG	od srpna 1993
United Nations Observer Mission in Georgia
Pozorovatelská mise OSN v Gruzii
Počet vojenského personálu:	118
Počet civilní policie:	11
Počet mezinárodního civilního personálu:	102
Počet místního civilního personálu:	176
Počet případů úmrtí:	7
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	32,1 mil.USD (hrubý)

UNMIK	od června 1999
United Nations Administration Mission in Kosovo
Správní mise OSN v Kosovu
Počet civilní policie:	3 510
Počet vojenského personálu:	36
Počet mezinárodního civilního personálu:	820
Počet místního civilního personálu:	2 737
Počet případů úmrtí:	29
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	329,74 mil. USD (hrubý)

UNAMSIL	od října 1999
United Nations Mission in Sierra Leone
Mise OSN v Sierra Leone
Počet vojenského personálu:	11 539
Počet civilní policie:	116
Počet mezinárodního civilního personálu:	305
Počet místního civilního personálu:	526
Počet případů úmrtí:	137
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	543,49 mil. USD (hrubý)

MONUC	od listopadu 1999
United Nations Observer Mission in the Democratic Republic of the Congo
Pozorovatelská mise OSN v Konžské demokratické republice
Počet vojenského personálu:	10 576
Počet civilní policie:	139
Počet mezinárodního civilního personálu:	692
Počet místního civilního personálu:	940
Počet případů úmrtí:	40
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	667,27 mil. USD (hrubý)

UNMEE	od července 2000
United Nations Mission in Ethiopia and Eritrea
Mise OSN v Etiopii a Eritrei
Počet vojenského personálu:	4 006
Počet mezinárodního civilního personálu:	241
Počet místního civilního personálu:	256
Počet případů úmrtí:	8
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	196,89 mil. USD (hrubý)

UNMISET	od 20. května 2002
United Nations Mission of Support in East Timor
Podpůrná mise OSN na Východním Timoru
Počet vojenského personálu:	1 609
Počet civilních policistů:	129
Počet mezinárodního civilního personálu:	265
Počet místního civilního personálu:	629
Počet případů úmrtí:	13
Schválený rozpočet (07/03-06/04):	217,16 mil. USD (hrubý)

UNMIL	od září 2003
United Nations Mission in Liberia
Mise OSN v Libérii
Počet vojenského personálu:	14 833
Počet civilních policistů:	791
Počet mezinárodního civilního personálu:	361
Počet místního civilního personálu:	435
Počet případů úmrtí:	15
Schválený rozpočet (08/03-06/04):	564,49 mil. USD (hrubý)

UNOCI	od dubna 2004
United NationsOperation in Côte d’Ivoire
Operace OSN v Côte d’Ivoire
Schválené počty personálu:
Vojenský: (včetně 200 vojenských pozorovatelů)	6 240
Civilní policie:	350
Mezinárodní civilní personál:	435
Místní civilní personál:	529
Aktuální počty:
Vojenský personál:	3 036
Civilní policie:	60
Mezinárodní civilní personál:	93
Místní civilní personál:	17
Předpokládaný rozpočet (04/04 – 06/05):	502,35 mil.USD

MINUSTAH	1. června 2004
United Nations Stabilization Mission in Haiti
Stabilizační mise OSN na Haiti
Schválené počty:
Vojenský:	6 700
Civilní policie:	1 622
Aktuální počty:
Vojenský personál:	240
Civilní policie:	7
Mezinárodní civilní personál:	85
Místní civilní personál:	38
Rozpočet je rozpracován.

ONUB	1. června 2004
United Nations Operation in Burundi
Operace OSN v Burundi
Schválené počty:
Vojenský:	5 650
Civilní policie:	120
Rozpočet je rozpracován.

Více o mírových operacích OSN (anglicky)