Vzdělávací programy
Níže naleznete témata, kterým se v rámci vzdělávacích programů OSN věnujeme. Většinou se během jedné přednášky dotkneme více témat, proto se dají přednášky různě kombinovat. Obsah a forma vzdělávacího programu závisí na individuální domluvě.
-
O Spojených národech
Co je to Organizace spojených národů? Kdy a za jakých okolností vznikla? Kolik má členů? Co je Charta Spojených národů? Jaké jsou oficiální jazyky OSN? Komu OSN patří? Jaké jsou principy a cíle OSN? Na čem jsou založeny vztahy mezi státy v současném světě? Jak se orientovat v systému OSN? Jaká je úloha OSN v ČR? Jaké poslání plní informační centra OSN?
Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek nabízí vzdělávací projekt Informačního centra OSN „O Spojených národech“, který je variabilně koncipován pro žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol i pro pedagogy. Semináře v rozsahu 60 až 90 minut probíhají v Sále Olava Ryttera, maximální kapacita je 45 účastníků. Součástí programu je lektorský výklad, prezentace krátkého dokumentárního filmu a „otázky a odpovědi“. Výklad je v češtině, film zpravidla v angličtině s českými titulky.
Cílem je vyvolání zájmu o mezinárodní otázky, porozumění mechanismům fungování systému OSN a seznámení s informačními zdroji OSN.
Obsah programu
Úvod: Vznik OSN, poslání, členství, sídlo OSN v New Yorku;
Cíle a principy OSN;
Charta OSN: základní dokument mezinárodního práva;
Systém OSN: struktura organizace, hlavní orgány OSN, specializované organizace/ agentury/ programy OSN;
Hlavní oblasti činnosti OSN: lidská práva/ ochrana míru/ ochrana životního prostředí/ rozvoj/ mezinárodní právo/ ochrana dětí/ humanitární pomoc/ letecká doprava/ boj proti nemocem/ pomoc nejchudším.;
Film OSN (UN Year in Review – střihový dokument o práci OSN v uplynulém roce)
Otázky a odpovědi;Termín
Termín dohodněte, prosím, na níže uvedeném kontaktu individuálně. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 12 hodinou, délka 60 až 90 minut.
Film
- Year in Review
(střihový dokument o práci OSN v uplynulém roce)
15 minut, anglický komentář, české titulky - alternativně je možné dohodnout předem s lektorem prezentaci jiného filmu OSN.
Seznam všech filmů, které jsou v IC OSN k dispozici.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645 - Year in Review
-
Klimatická změna
Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.
Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.
Sociologická šetření (Eurobarometr, CVVM) ukazují, že česká veřejnost se o téma změny klimatu zajímá, ale v porozumění naléhavosti problému stále zaostává za evropským průměrem. Znalostí o tématu je stále málo, a to i mezi studenty. Na školách se totiž o změně klimatu zatím mnoho neučí, ačkoli úpravy vzdělávacích programů se chystají.
Termín
Termín dohodněte, prosím, na níže uvedeném kontaktu individuálně. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 12 hodinou, délka 60 až 90 minut.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645 -
Lidská práva, postavení žen
Před sto lety byl koncept genderové rovnosti radikální myšlenkou. Dnes je situace výrazně jiná. Přes pozitivní změny jsou ženy v mnoha zemích stále druhořadými občany.
Podle OSN mají ženy podstatně nižší šanci získat placenou práci. Týká se to víc než poloviny států světa.
Rozdíl v přístupu ke vzdělání mezi dívkami a chlapci se celkově snižuje, ale situace se stát od státu liší. Velký počet dívek do školy chodit nemůže, nebo odchází předčasně. Získávají tak méně znalostí a dovedností a mají pak v životě méně příležitostí.
Ženy a dívky jsou vystavovány nepřijatelné diskriminaci a násilí, často ze strany svých nejbližších.
S násilím se v průběhu života setká až 70 % žen. Každá pátá žena se stane obětí znásilnění nebo pokusu o znásilnění. Obchod s lidmi postihuje ročně 500 tisíc až 2 miliony osob. Asi 80 % obětí jsou ženy a dívky.
Násilí na ženách je problémem každé společnosti. Neděje se „někde jinde,“ ale třeba hned v sousedním bytě, nebo o patro výš. Jedná se o celosvětový problém. Na rozdíl od těch ostatních, jež vyžadují především společné úsilí vlád států, může k jeho řešení přispět každý z nás. Tím, že se bude zajímat a nezavírat oči.
Termín
Termín dohodněte, prosím, na níže uvedeném kontaktu individuálně. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 12 hodinou, délka 60 až 90 minut.
Filmy
- Největší lekce pro svět
6 minut, anglicky s českými titulky - alternativně je možné dohodnout s lektorem prezentaci jiného filmu OSN.
Seznam všech filmů, které jsou v IC OSN k dispozici.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645 - Největší lekce pro svět
-
Mírové operace OSN
Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.
Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě.
Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně.
Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD).
Program o mírových eperacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě.
Curriculum programu:
Úvod: Vymezení pojmu „udržování míru“;
Úloha Rady bezpečnosti;
Úloha Valného shromáždění;
Otázka vojenské intervence;
Sankce OSN;
Mírové operace OSN minulé a současné;
Film (UN Year in Review , alt. Čeští vojáci v misích OSN; nebo Peacekeepers (Mírotvůrci))
Otázky a odpovědi;Termín
Termín dohodněte, prosím, na níže uvedeném kontaktu individuálně. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 12 hodinou, délka 60 až 90 minut.
Film
- Peacekeepers
90 minut, anglicky s českými titulky - alternativně je možné dohodnout s lektorem prezentaci jiného filmu OSN.
Seznam všech filmů, které jsou v IC OSN k dispozici.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645 - Peacekeepers
-
Udržitelný rozvoj
17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015–2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro.
Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030), jehož součástí jsou i Cíle udržitelného rozvoje (SDGs).
Termín
Termín dohodněte, prosím, na níže uvedeném kontaktu individuálně. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 12 hodinou, délka 60–90 minut.
Film
- Největší lekce pro svět
6 minut, anglicky s českými titulky - je možné dohodnout s lektorem prezentaci jiného filmu OSN.
Seznam všech filmů, které jsou v IC OSN k dispozici.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645 - Největší lekce pro svět
-
O holocaustu a prevenci genocidy
Holocaust významně ovlivnil dějiny 20. století a jeho odkaz je i v dnešní době živý. Informační centrum OSN pořádá na Mezinárodní den památky obětí holocaustu výukový program zaměřený na toto téma. Na program je možné navázat v hodinách dějepisu, společenských věd nebo literatury. Je také možné domluvit termín kdykoliv v průběhu roku.
Program
Úvod do tématu a souvislosti s prevencí genocidy v současném světě
celková délka programu podle zvoleného filmu cca 50-70 minutFilm
Poslední let Petra Ginze
o životě židovského chlapce z Prahy v terezínském ghettu, 38 min, anglicky s českými titulkyCesta k nacistické genocidě
dokumentární film o historických událostech, které vedly ke vzniku holocaustu, 38 min, anglicky s českými titulkyTermín
Termín prosím dohodněte. Začátek programu je zpravidla mezi 9 a 11 hodinou.
Kontakt
[email protected]
tel: 255 711 645
Kvíz
Otestujte svoje znalosti s kvízem OSN, který obsahuje 15 tématických otázek. Pokud nebudete 100% úspěšní, můžete si kvíz zopakovat.
Navštivte hlavní sídla OSN
-
Hlavní sídlo OSN v New Yorku
Od vzniku v roce 1945 je hlavním sídlem Organizace spojených národů New York. V budově OSN na Manhattanu na břehu East River sídlí většina nejdůležitějších orgánů organizace: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Ekonomická a sociální rada, Poručenská rada a v neposlední řadě Sekretariát OSN v čele s generálním tajemníkem. Pouze poslední ze šesti hlavních orgánů OSN, Mezinárodní soudní dvůr, sídlí v nizozemském Haagu.
-
Ženeva
UNOG (United Nations office at Geneva) je druhé největší sídlo OSN. UNOG každoročně pořádá více než 8 000 setkání, což z něj činí jedno z nejrušnějších konferenčních center na světě. S více než 1600 zaměstnanci je největším pracovištěm OSN mimo ústředí OSN v New Yorku.
-
Vídeň
Vídeň je společně s New Yorkem, Ženevou a Nairobi jedním z hlavních sídel Organizace spojených národů. UNOV (United Nations office at Vienna) byla založena 1. ledna 1980 a stala se třetím sídlem OSN po New Yorku a Ženevě (a před Nairobi). Komplex budov, ve kterém UNOV sídlí se nazývá Vienna International Centre (VIC), kde sídlí nejen organizace OSN.
-
Nairobi
Informační středisko OSN (UNIC) Nairobi se nachází v komplexu budov OSN v Nairobi ve státě Keňa. V tomto středisku sídlí 24 agentur a programů OSN, včetně ředitelství dvou globálních programů – Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Program OSN pro lidská sídla (UN-HABITAT). Kanceláře jsou seskupeny jako UNON – kancelář OSN v Nairobi (United Nations Office at Nairobi).
SDGs: Průvodce pro děti
V září 2015 se státy OSN dohodly na programu transformace světa k udržitelnosti. Tento program stojí na 17 konkrétních Cílech udržitelného rozvoje (běžně se označují zkratkou SDGs, která vychází z anglického termínu Sustainable Development Goals). Hlavním smyslem SDGs je, aby všichni lidé na světě mohli žít důstojný život bez chudoby, hladu a nerovnosti, a mohli plně rozvinout svůj potenciál. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování.
Udržitelným rozvojem se rozumí, že se zlepšují životní podmínky lidí tak, aby to nebylo na úkor budoucích generací. Udržitelný rozvoj znamená spolupracovat, více myslet na druhé a vážit si životního prostředí. Chceme-li se vydat cestou udržitelnosti, musíme se společně snažit o zásadní změny, díky nímž budou vztahy ve společnosti spravedlivější a rovnoprávnější. To bude záležet nejen na politicích, ale i na nás samotných. Pomůže například, když budeme otevřeně říkat své názory na svět kolem nás (ať už na úrovni naší třídy, školy, města, nebo se vyjadřovat k záležitostem, které se týkají našeho státu, EU i celého světa) a zapojíme se do debaty o tom, jak chceme žít my i ti, kteří přijdou po nás.
-
Konec chudoby
Jaká je současná situace?
Počet lidí žijících v extrémní chudobě, tedy za méně než 1,25 USD na den se v roce 1990 celosvětově snížil z 1,9 miliardy o více než polovinu. Stále je to ale více než 836 milionů lidí.
Nejvíce extrémně chudých lidí žije v jižní Asii a subsaharské Africe, jejichž země jsou malé, nestabilní a neustále zasažené konflikty.
Každé čtvrté dítě mladší pěti let nedosahuje kvůli chudobě výšky odpovídající jeho věku.
Co navrhují SDGs?
Do roku 2030 odstranit extrémní chudobu všude na světě.
Zajistit, aby byl každý člověk chráněn například před nezaměstnaností a měl přístup k sociálním službám, jako je lékařská péče apod.
Také zajistit potřebně finanční a jiné zdroje pro sociální politiku, která pomůže i méně majetným lidem najít práci, vlastnit půdu nebo používat technologie a umožní jim zakládat malé firmy, aby vlastními silami mohli dosáhnout lepšího ekonomického zabezpečení.
K zamyšlení:
Proč je to důležité pro děti? K čemu dalšímu by se mělo přihlédnout, aby byla dětem zaručena jejich práva?
-
Konec hladu
Jaká je současná situace?
Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu. Nicméně každý devátý člověk na světě stále trpí podvýživou (celkem 795 milionů lidí).
Naprostá většina hladovějících žije v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí až 12,9 % populace. V subsaharské Africe je podvyživený každý čtvrtý člověk.
Špatná výživa způsobuje téměř polovinu úmrtí dětí mladších pěti let. To je 3,1 milionu dětí ročně.
Co navrhují SDGs?
Odstranit podvýživu pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby.
Zvýšit zemědělskou výrobu a příjmy drobných farmářů. Zároveň by se ale mělo chránit životní prostředí a pečovat o biologickou rozmanitost.
Předcházet suchu, záplavám a jiným přírodním pohromám.
Chránit rozmanitost druhů semen, plodin a hospodářských zvířat.
K zamyšlení:
Co ještě bychom měli brát v úvahu, pokud chceme zajistit, aby všichni měli dostatek výživné stravy?
-
Zdraví a kvalitní život
Jaká je současná situace?
Každý den umírá o 17 tisíc dětí méně než v roce 1990. Přesto ale více než 6 milionů dětí ročně umírá před svými pátými narozeninami.
Od roku 2000 zabránilo očkování proti spalničkám téměř 15,6 milionu úmrtí.
Navzdory globálnímu zlepšení zůstává úmrtnost dětí v jižní Asii a subsaharské Africe vysoká. Čtyři z pěti úmrtí dětí do pěti let se týkají těchto regionů.
Co navrhují SDGs?
Vymýtit epidemie nemocí, jako jsou například AIDS, žloutenka nebo nemoci přenášené vodou.
Šířit zdravotní osvětu, mimo jiné také informace o škodlivosti drog a alkoholu, i o otázkách duševního zdraví.
Zajistit všem kvalitní lékařskou péči a cenově dostupné léky a vakcíny.
K zamyšlení:
Co všechno se musí brát v potaz, pokud chceme být zdraví?
-
Kvalitní vzdělání
Jaká je současná situace?
Zápis do základních škol v rozvojových zemích dosáhl v současné době 91 %. Bez vzdělání ale stále zůstává 57 milionů dětí.
Více než polovina dětí, které nechodí do školy, žije v subsaharské Africe.
Svět dosáhl rovnosti v základním vzdělání mezi chlapci a dívkami. Ale jen v málo zemích se to podařilo na všech úrovních vzdělání.
Co navrhují SDGs?
Zajistit vzdělání všem dětem bez rozdílu.
Nabízet více možností technického a odborného vzdělání mladým lidem i dospělým, aby měli šanci na lepší zaměstnání.
Zlepšit prostředí škol tak, aby bylo pro všechny bezpečné a podnětné a zlepšit vzdělání učitelů.
Podporovat vzdělání pro udržitelný rozvoj.K zamyšlení:
Co myslíte, že je potřeba k tomu, aby všechny děti dostaly dobré vzdělání?
-
Rovnost mužů a žen
Jaká je současná situace?
V jižní Asii bylo v roce 1990 zapsáno do základní školy pouze 74 dívek na 100 chlapců. V roce 2012 byly počty zapsaných dívek a chlapců vyrovnané.
Ve 46 zemích světa mají ženy více než 30 % křesel alespoň v jedné z komor národního parlamentu.
Co navrhují SDGs?
Skoncovat se všemi formami násilí na ženách.
Odstranit všechny praktiky a tradice, které mohou vést k poškození fyzického a duševního zdraví žen a dívek.
Umožnit všem ženám a dívkám zapojení do všech oblastí politického, ekonomického a veřejného života.
Prosazovat politiky a zákony zajišťující rovnost pohlaví.
K zamyšlení:
Jak se díváte na otázku rovnosti mezi muži a ženami a mezi chlapci a dívkami? Co je podle vás v této věci důležité?
-
Pitná voda, kanalizace a hygiena
Jaká je současná situace?
Téměř 800 milionů lidí nemá přístup k vodě.
Přibližně 2,5 miliardy lidí nemá přístup k sanitaci.
Každý den umírá v průměru pět tisíc dětí v důsledku špatné vody nebo sanitace.
Přibližně 70 % veškeré dostupné vody se používá na zavlažování.
Co navrhují SDGs?
Zajistit všem přístup k nezávadné pitné vodě.
Vytvořit systém kanalizace a vhodného nakládání s odpady.
Sledovat kvalitu vody a snížit její kontaminaci.
Předcházet znečištění vody chemikáliemi a jinými nebezpečnými látkami.
Zlepšit způsob využívání vody a zvýšit možnost jejího opakovaného využití.
K zamyšlení:
Co ještě je potřeba k tomu, aby všichni měli k dispozici čistou pitnou vodu?
-
Dostupné a čisté energie
Jaká je současná situace?
1,3 miliardy lidí nemá přístup k elektřině.
Energetika výrazně přispívá ke klimatické změně.
Produkuje asi 60 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
Energie z obnovitelných zdrojů je nevyčerpatelná a čistá. Obnovitelné zdroje v současnosti tvoří 15 % globálního energetického mixu.
Co navrhují SDGs?
Všem zajistit dostupnost moderních, čistých a bezpečných energií.
Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.
Propagovat úsporné návyky k šetření energiemi.
Do roku 2030 celosvětově zdvojnásobit energetickou účinnost.
K zamyšlení:
Umíte si představit život bez elektřiny? Jaký zdroj energie bude podle vás nejrozšířenější na konci 21. století a proč?
-
Důstojná práce a ekonomický růst
Jaká je současná situace?
Celosvětově se nezaměstnanost zvýšila ze 170 milionů lidí v roce 2007 na téměř 202 milionů v roce 2012. Z toho je asi 75 milionů mladých.
Téměř 2,2 miliardy lidí žijí za méně než 2 USD na den, tedy pod hranicí chudoby. Stabilní zaměstnání je hlavním prostředkem k odstranění chudoby.
V letech 2016-2030 bude potřeba 470 milionů nových pracovních míst.
Co navrhují SDGs?
Vytvářet příležitosti k získání bezpečné, tvůrčí k motivující práce.
Respektovat a chránit přírodní zdroje při výdělečných činnostech.
Nabízet důstojnou práci pro každého – muže i ženy, mladé lidi i lidi s postižením.
Snížit počet nezaměstnaných mladých lidí a zlepšit zároveň dostupnost vzdělání.
Skoncovat s dětskou prací.
K zamyšlení:
Co podle vás znamená „důstojná práce“?
-
Průmysl, inovace a infrastruktura
Jaká je současná situace?
2,6 miliardy obyvatel v rozvojovém světě nemá přístup k nepřetržité dodávce elektřiny.
V mnoha afrických zemích snižuje nedostatečná infrastruktura produktivitu firem asi o 40 %.
Jedno pracovní místo v průmyslu vytváří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích.
V rozvojových zemích se průmyslově zpracovává méně než 30 % zemědělské produkce, v rozvinutých zemích je to 98 % produkce.
Co navrhují SDGs?
Zajistit dostupnost úvěrů pro malé podniky.
Zajistit, aby podniky dodržovaly postupy nezbytné pro udržitelný rozvoj a nepoškozovaly životní prostředí.
Zajistit dostatek prostředků na výzkum a vývoj technologií.
Do roku 2020 zajistit všem přístup k internetu a novým technologiím.
K zamyšlení:
Jakým způsobem mohou nové technologie přispívat k ochraně životního prostředí?
-
Méně nerovností
Jaká je současná situace?
V období let 1990-2010 vzrostla v rozvojových zemích nerovnost v příjmech v průměru o 11 %.
U dětí z nejchudších 20 % populace je třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí pěti let, než u dětí z nejbohatší pětiny světové populace.
Navzdory celkovému poklesu mateřské úmrtnosti ve většině rozvojových zemí je u žen z venkovských oblastí až třikrát větší pravděpodobnost úmrtí při porodu, než u žen z města.
Co navrhují SDGs?
Poskytnout lidem žijícím v chudobě pomoc, která jim umožní rychle a soustavně se zapojit do ekonomické činnosti.
Zabezpečit, aby zákony ani praxe nediskriminovaly žádnou skupinu, ale naopak braly ohledy na potřeby všech lidí.
Zajistit, aby zákony a sociální programy chránily znevýhodněné a ohrožené.
K zamyšlení:
Kdy míváte pocit, že nejste stejní jako ostatní?
-
Udržitelná města a obce
Jaká je současná situace?
Celá polovina lidstva žije ve městech a tento podíl se nadále zvyšuje. Do roku 2030 bude podíl městské populace téměř 60 %.
Města pokrývají pouhá 2 % zemského povrchu, ale spotřebovávají 60-80 % veškeré energie a vytvářejí až 75 % emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i zdravotní systém. Vysoká koncentrace lidí ve městech ale může vést zároveň k efektivnějšímu využívání zdrojů a energie a také technologickým inovacím, které přispějí ke snižování jejich spotřeby.
Co navrhují SDGs?
Zajistit všem dostupnost kvalitního a bezpečného bydlení a základních služeb.
Poskytovat bezpečnou organizovanou dopravu, která šetří životní prostředí a vyhovuje i potřebám dětí, žen a znevýhodněných lidí.
Zapojit obyvatele do diskuzí o plánování a zlepšování prostředí měst, v nichž žijí.
Zajistit kontrolu nakládání s odpadem a kvality ovzduší.
Připravit obyvatele na zvládání projevů změny klimatu jako časté povodně a extrémní sucho.
K zamyšlení:
Co byste ve svém městě nebo obci změnili tak, aby se tam všem lidem lépe žilo?
-
Odpovědná výroba a spotřeba
Jaká je současná situace?
Za rok lidstvo vyplýtvá nebo jinak znehodnotí 1/3 všech vyrobených potravin, to je asi 1,3 miliardy tun jídla.
Pokud by lidé na celém světě přešli na energeticky úsporné žárovky, ušetřilo by se až 120 miliard USD, tj. okolo 3 bilionů korun. Ušetřené peníze by přitom z větší části pokryly částku, která je ročně investována do rozvojové pomoci.
Pokud v roce 2050 dosáhne světová populace očekávaného počtu 9,6 miliardy, budeme potřebovat asi tři planety Země, abychom měli dostatek přírodních zdrojů potřebných k udržení současného životního stylu.
Co navrhují SDGs?
Zastavit plýtvání potravinami.
Do roku 2020 zajistit plnění závazků z mezinárodních smluv o nakládání se škodlivými chemikáliemi, o ochraně ovzduší, vody a půdy.
Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů.
Zabezpečit, aby velké firmy při svém provozu jednaly zodpovědně vůči životnímu prostředí.
Poskytovat lidem informace o přírodních procesech a umožnit jim žít v souladu s přírodou.
K zamyšlení:
Myslíte si, že snížení plýtvání jídlem ušetří vaší rodině peníze? Co ještě se může změnit , pokud snížíme plýtvání potravinami?
-
Klimatická opatření
Jaká je současná situace?
Emise skleníkových plynů z lidské činnosti mají největší vliv na klimatické změny. Momentálně jsou na nejvyšší úrovni v historii. Globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 %.
Všechny poslední tři dekády byly jedna po druhé teplejší než všechny předcházející od roku 1850.
Období mezi lety 1983-2012 bylo pravděpodobně nejteplejšími 30 lety za posledních 14 století.
Existuje mnoho způsobu, jak dosáhnout významného snížení emisí v průběhu několika příštích desetiletí. To je nutné k udržení růstu průměrné globální teploty do 2 °C (cíl stanovený vládami států).
Co navrhují SDGs?
Zajistit, aby lidé byli dobře připraveni na rizika spojená se změnou klimatu a přírodními katastrofami.
Věnovat změně klimatu pozornost v jednotlivých programech vlád a zajistit dostatečné zdroje pro boj s jejími příčinami i následky.
K zamyšlení:
Jak si myslíte, že se změna klimatu nejvíce projeví ve světě a jak v Česku?
-
Život ve vodě
Jaká je současná situace?
Oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu, zahrnují 97 % vody na Zemi a z hlediska objemu vytvářejí 99 % životního prostoru na planetě.
Až 40 % světových oceánů je významně poznamenaných lidskou činností, především rybolovem, a to v takové míře, že se populace ryb nestačí přirozenou cestou obnovovat.
Oceány zachycují asi 30 % CO2 produkovaného lidskou činností, čímž významně tlumí nepříznivé dopady globálního oteplování.
Co navrhují SDGs?
Snížit do roku 2025 znečištění moří, protože velká část nečistot je důsledkem nezodpovědné lidské činnosti na pevnině.
Do roku 2020 dosáhnout účinné regulace rybolovu.
Do roku 2020 minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů.
K zamyšlení:
Je pro vás ochrana moří a oceánů důležitá, přestože Česko nemá moře?
-
Život na souši
Jaká je současná situace?
Každý rok na planetě zmizí 13 milionů hektarů lesů, což odpovídá rozloze Česka a Slovenska dohromady.
2,6 miliardy lidí je přímo závislých na zemědělství, ale 52 % zemědělské půdy se postupně znehodnocuje.
V důsledku sucha a dezertifikace (rozšiřování pouští) mizí každý rok 12 milionů hektarů zemědělské půdy.
22 % druhům zvířat hrozí vyhynutí.Co navrhují SDGs?
Dodržovat mezinárodní dohody na ochranu a zachování ekosystémů (například pouští nebo deštných pralesů).
Do roku 2020 snížit odlesňování a naopak vysázet další stromy, aby vyrostly nové lesy.
Zastavit lov a obchodování s chráněnými druhy a živočichů a podobně regulovat nakládání s chráněnými druhy rostlin.
K zamyšlení:
Zasadili jste už někdy strom? Kde to bylo a jaký druh stromu to byl?
-
Mír, spravedlnost a silné instituce
Jaká je současná situace?
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) stoupl počet uprchlíků pod mezinárodní ochranou na rekordních 13 milionů.
Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky připravují rozvojové země ročně asi o 1,26 bilionu USD (tedy okolo 31,5 bilionu korun).
V zemích zasažených válečným konfliktem je nucena opustit školní docházku asi polovina dětí.
Co navrhují SDGs?
Skoncovat s násilím ve světě a nepřipustit ztráty na životech, které způsobuje válka.
Odstranit zneužívání, vykořisťování, obchodování a další formy mučení a násilí na dětech.
Zaručit každému rovný přístup a spravedlivé zacházení.
Bojovat proti všem formám zločinu a korupce.
Zajistit všem volný přístup k informacím.
Posílit instituce, které chrání proti násilí, terorismu a kriminalitě.
K zamyšlení:
Co si myslíte, že by měly státy dělat, aby se vyhnuly válkám?
-
Partnerství ke splnění cílů
Jaká je současná situace?
Oficiální rozvojová pomoc (ODA) činila v roce 2014 asi 135 miliard USD.
Počet uživatelů internetu v Africe se v posledních čtyřech letech téměř zdvojnásobil.
Od roku 2015 má asi 95 % světové populace přístup k mobilnímu signálu.
Co navrhují SDGs?
Do roku 2030 dosáhnout všech stanovených cílů ve všech státech. SDGs by se měly stát součástí národních plánů a každá vláda rozhodne, který z cílů je pro její zemi nejdůležitější.
Zajistit, aby všechny státy uvolnily na plnění cílů vlastní prostředky. Rozvinuté země by se navíc měly zavázat pomoci těm méně rozvinutým.
Do roku 2020 zajistit lepší sběr a zpracování statistických dat ve všech státech, aby bylo možné hodnotit jejich pokrok při plnění SDGs.
K zamyšlení:
Diskutujte o tom, co se vám podařilo lépe, když jste se na řešení nějakého úkolu spojili, než když jste na problém byli sami.
