Skip to main content

Archiv 2005

Boj proti chudobě je podmíněn rovností pohlaví

Nová zpráva Populačního fondu OSN vyzývá k ukončení diskriminace ženského pohlaví a k dodržení slibů daných ženám a dívkám celého světa

12. října 2005 Podle Zprávy o světové populaci, kterou dnes v Informačním centru OSN v Praze zveřejnil Alain P. Mouchiroud z bratislavské pobočky Populačního fondu OSN, nebude světový boj proti chudobě úspěšný, pokud vlády nezačnou přijímat opatření k zamezení diskriminace ženského pohlaví.

Zpráva s podtitulem „Slib rovnosti: rovnost pohlaví, reprodukční zdraví a rozvojové cíle“ vyzývá představitele států a vlád k dodržení slibů, které byly dány ženám a mladým lidem v souvislosti s bojem proti chudobě na Summitu tisíciletí v roce 2000. Větší podpora žen a mladých lidí, kteří tvoří většinu obyvatel země, urychlí dlouhodobý rozvoj. Pokud jim tato podpora poskytnuta nebude, ještě několik dalších generací se bude potýkat s extrémní chudobou.

„Vůdci světového společenství neskoncují s chudobou dokud neskoncují s diskriminací ženského pohlaví“, řekla ředitelka fondu UNFPA Thoraya Ahmed Obaid při příležitosti zveřejnění zprávy. „Chudobu nezamezíme dokud nezamezíme násilí páchanému na ženách a dívkách. Chudoba nemůže být historií dokud ženy nebudou moci plně užívat svá sociální, kulturní, ekonomická a politická práva.“

Rovnost pohlaví, jež je zakotveno i v Chartě OSN, jejíž 60. výročí si letos připomínáme, má ekonomický a sociální smysl. Diskriminace vede k nižší produktivitě a vyšším nákladům na zdravotní péči. Způsobuje také vyšší úmrtnost matek i dětí a výrazně ohrožuje snahy o zmírnění chudoby na celém světě.

Celosvětově jsou totiž problémy reprodukčního zdraví, včetně HIV/AIDS, hlavní příčinou úmrtí a onemocnění žen ve věku 15 až 44 let. Svět tak přichází o obrovskou část produktivní síly. 529 tisíc žen ročně zemře v důsledku těhotenství, přestože většině z těchto problémů lze předejít. Obtížný přístup k moderním formám antikoncepce je hlavní příčinou přibližně 76 milionů neplánovaných těhotenství jen v rozvojovém světě a vede k 19 milionům nebezpečných potratů po celém světě. Mnoho z těchto zákroků končí trvalým postižením nebo smrtí.

Výhody investování do politických, ekonomických a vzdělávacích příležitostí pro ženy a dívky se ukazují rychle a přínosy nejsou jen ekonomické. Způsobují také zmenšení rodin, děti se stávají zdravějšími a vzdělanějšími, HIV se šíří pomaleji a snižuje se i praktikování tradičních zvyků, které ohrožují zdraví.

Přes všechny nové zákony a programy ke zlepšení podmínek chudých žen, je postup změn příliš pomalý. Zatímco se mnohé státy snaží lépe zpřístupnit vzdělání nebo zdravotní péči ženám, mladým lidem a jiným marginalizovaný skupinám populace, statistiky stále udávají smutná čísla.

Ruku v ruce s chudobou jde nedostatečný přístup k plánovanému rodičovství a reprodukčnímu zdraví. Současná světová populace je 6,5 biliónů lidí a předpokládá se, že v roce 2050 populace dosáhne 9,1 biliónů. A to za předpokladu, že si lidé budou moct zvolit kdy a jak často chtějí mít děti.

Násilí, pravděpodobně nejsystematičtější a nejrozšířenější zneužívání lidských práv, stále terorizuje miliony žen a dívek bez ohledu na místo, rasu nebo socioekonomický stav. Zpráva uvádí, že každá třetí žena na světě se během svého života stane obětí fyzického, sexuálního či jiného násilí, obvykle páchaném příbuzným či známým. Dospívající dívky jsou zvlášť zranitelné. Přes 50 procent sexuálně napadených žen je mladších 15 let. Jen ve velmi málo případech je obětem poskytnuta podpora, spravedlnost nebo pomoc.

Globálně ženy zaujímají 16 procent křesel v parlamentech na celém světě, což je jen o 4 procenta více než tomu bylo v roce 1990. Velkých úspěchů v tomto bodě dosahují rozvojové státy. Rwanda dokonce předčila Švédsko v poměru žen v parlamentu.

„Ženy tohoto světa mají dost slibů,“ řekla ředitelka Obaid. „Čas vypršel. Máme prostředky, máme závazky, teď potřebujeme činy.“

UNFPA je mezinárodní rozvojovou agenturou, která podporuje práva všech žen, mužů i dětí na zdravý život a rovné příležitosti. UNFPA podporuje státy v užívání údajů o obyvatelstvu k vytváření politik a programů k redukci chudoby a snaží se zajistit, aby každé těhotenství bylo chtěné, každý porod bezpečný, aby se s každou ženou a dívkou jednalo s úctou a respektem a aby se mezi mladými lidmi nešířilo HIV/AIDS. Populační fond OSN vydává od roku 1978 každoročně zprávu o stavu světové populace.

Zpráva OSN o sociální situaci ve světě 2005: Nerovnosti rostou mezi lidmi i státy

25.srpna 2005 Přestože v určité části světa dochází v posledních letech k nevídanému ekonomickému růstu a zlepšování životní úrovně, ve větší zbývající části se potýkají s chudobou a nerovností. Upozorňuje na to Zpráva o sociální situaci ve světě, kterou zveřejnila Organizace spojených národů. Zpráva se zaměřuje na problematiku formální a neformální ekonomiky, prohlubování rozdílů mezi vyučenými a nevyučenými dělníky, na otázku růstu nevyrovnanosti ve zdravotní péči, vzdělání a příležitostech k účasti na sociálním, ekonomickém a politickém životě.

K hlavním závěrům zprávy patří:

  • Globalizace je doprovázena růstem nerovnosti mezi zeměmi i mezi lidmi uvnitř jednotlivých států.
  • Celosvětovým problémem zůstává nezaměstnanost, v poslední době zejména nezaměstnanost mezi mladými lidmi.
  • Miliony lidí zůstávají na hranici extrémní chudoby, přestože mají zaměstnání.
  • Roste nerovnost v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání.
  • Násilí má často kořeny v nerovnosti.
  • Lidé s postižením, starší osoby, mládež a původní obyvatelstvo jsou skupiny, které jsou často zcela vyloučeny z rozhodovacích procesů ve společnosti.

Hlavní doporučení zprávy jsou:

  • Nevyrovnanost světa v důsledku globalizace musí být řešena rovnoměrnějším rozdělováním výnosů globální ekonomiky. Ruku v ruce s tím musí jít podpora demokracie.
  • Musí být posílena demokracie a právní řád, aby zejména marginalizované skupiny obyvatelstva měly rovnější přístup ke zdrojům a rozhodovacím procesům. K tomu je nutná zřetelná politická vůle.
  • Vyrovnání sociálních nerovností ve světě je v zájmu odvrácení globálního konfliktu a násilí.
  • Zvýšenou pozornost je nutné věnovat rozšiřování příležitostí, zejména pro mladé, které povedou ke snižování nezaměstnanosti.

Annan v Madridu představil strategii OSN

11. března 2005 Generální tajemník OSN Kofi Annan v Madridu vyzval všechny členské státy OSN, aby se spojily v boji proti terorismu. Zdůraznil potřebu jednotného chápání tohoto nebezpečí a nutnost překonání zdlouhavých vyjednávání o definici terorismu, která podkopávají morální autoritu organizace. Annan na mezinárodním fóru v Madridu představil strategii systému OSN v celosvětovém boji proti terorismu.

Ve svém vystoupení objasnil pět základních pilířů strategie OSN:

  • zrazovat nespokojené skupiny od toho, aby využívaly teroristických aktivit k dosažení svých cílů;
  • zabránit teroristům v přístupu k prostředkům, které jim umožní provést útoky;
  • odstrašovat státy od podpory terorismu;
  • rozvíjet kapacity států pro prevenci terorismu;
  • bránit lidská práva v boji proti terorismu.

Generální tajemník v souvislosti s tím vyzval členské státy, aby se dohodly na dokončení mezinárodní úmluvy, která by postavila mimo zákon všechny formy terorismu. Vyzval je dále, aby se postavily za jasnou a společnou definici terorismu, jak to navrhuje tzv. panel na vysoké úrovni – tým osobností, který na sklonku loňského roku prezentoval svou zprávu o globálních hrozbách a výzvách. Panel vyzývá k přijetí definice, která by jasně stanovila, že „teroristická je každá akce, která má způsobit smrt nebo vážné fyzické poškození civilistů nebo nebojujících a klade si za cíl zastrašit obyvatelstvo nebo donutit vládu či mezinárodní organizaci, aby udělala nebo naopak zastavila určitou akci.

Annan zdůraznil, že nejen političtí vůdcové, ale i “občanská společnost a církevní představitelé musí jasně odsoudit teroristické útoky jako kriminální činy, které jsou neomluvitelné”. Zvláště pak upozornil, že skutečná podstata terorismu vychází z přesvědčení, že tato taktika je účinná a schválená minimálně těmi, jejichž jménem teroristé věří, že jednají. “Naším úkolem je jednoznačně dokázat, že se mýlí,” řekl Annan.

Dalším pilířem globálního boje proti terorismu je schopnost a odpovědnost států zabránit nebo se případně vypořádat s teroristickými útoky. Generální tajemník řekl, že toho lze dosáhnout “podporou dobrých způsobů vládnutí a především vlády zákona s podporou profesionálních policejních a vojenských sil, které respektují lidská práva.” Respekt k lidským právům je jedním z pěti pilířů strategie OSN proti terorismu.

Generální tajemník v Madridu také oznámil, že v rámci svého úřadu vytvoří zvláštní pracovní skupinu, která se bude pravidelně scházet, aby se zbývala problematikou terorismu a souvisejícími otázkami v celém systému OSN. “Všechny programy, agentury a odbory OSN mohou a musí přispět k naplňování naší strategie,” řekl Kofi Annan.

Kofi Annan pronesl svůj projev na závěrečném zasedání Mezinárodního sumitu o demokracii, terorismu a bazpečnosti v Madridu, který je připomínkou obětí loňského útoku na madridském nádraží. Potřebu celosystémové strategie proti terorismu zdůraznil panel na vysoké úrovni ve své prosincové zprávě. Panel vyzval generálního tajemníka, aby se postavil do čela tohoto úkolu.

Proč svět potřebuje Spojené národy

Kofi Annan

5. března 2005 V uplynulém roce jsem četl mnoho mediálních útoků na Organizaci spojených národů. Trápí mě to, protože v OSN pracuji celý svůj život. Vždy jsem činil vše, co je v mých silách, abych napravil její nedokonalosti, zlepšil ji a posílil. O důležitosti tohoto úkolu jsem přesvědčen, protože silná světová organizace je pro lidstvo nezbytná.

Když zasáhla na sklonku loňského roku země v Indickém oceánu ničivá vlna tsunami, která usmrtila nejméně 150 tisíc lidí a miliony dalších připravila o živobytí, reagoval okamžitě americký prezident Bush a dal dohromady skupinu států, které v postižené oblasti disponovaly vojenskými silami. Bylo to důležité rozhodnutí, které pomohlo okamžitě nastartovat humanitární pomoc.

O týden později v Jakartě na setkání o mnohonárodní humanitární pomoci se všichni zúčastnění – včetně USA – shodli na tom, že by se vedení měla ujmout OSN. Proč? Ze dvou důvodů.

Zkušenosti a nestrannost

Za prvé, OSN má potřebné znalosti a zkušenosti. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí, který jsem vytvořil v roce 1997 krátce po svém nástupu do funkce, je určen přesně pro tu úlohu, která je v tomto případě potřebná – má jednoduchou strukturu, je nezávislý, schopný rychle lokalizovat potřebnou pomoc a spojit se s organizacemi, které takovou pomoc mohou dopravit na místo určení.

Druhý důvod je ještě důležitější. S OSN jsou ochotny spolupracovat všechny zainteresované strany: vlády i obyvatelé postižených zemí, dárcovské instituce a neziskové organizace, jejichž role je při takových katastrofách klíčová. Ti všichni uznávají, že OSN je tím správným vůdcem, protože nehraje pouze za jednu stranu. Patří celému světu.

Irák

Dalším příkladem významu OSN – i když vzhledem k jeho ostře rozdělujícímu politickému kontextu příkladem složitějším – je Irák. Není pochyb o tom, že válka v Iráku před dvěma lety vyvolala v mnoha lidech ztrátu důvěry v OSN. Ti, kdo podporovali vojenský zásah proti Saddámu Husajnovi, byli zklamáni, že Rada bezpečnosti podle jejich názoru neměla odvahu prosazovat své vlastní rezoluce. Ti, kteří vojenskému zásahu naopak odporovali, znechutila neschopnost OSN zabránit válce, kterou považovali za zbytečnou nebo předčasnou.

Když však Spojené státy a jejich spojenci chtěli, aby jim při řízení země pomáhal irácký orgán se širokou národní a mezinárodní podporou, obrátili se o pomoc a radu na OSN a mého zvláštního zmocněnce Sergia Vieiru de Mello. Ten přesvědčil Paula Bremera, že by měla být vytvořena přímo irácká vládní rada a ne pouhý poradní orgán. Zároveň přesvědčil klíčové irácké vůdce, mezi nimi ajatolláha Sistáního, aby svým stoupencům dali svolení do této rady vstoupit.

Sergio a jeho 21 kolegů zaplatili za svou odvahu a odhodlání pomoci Iráku životem – stejně jako řada dalších pracovníků OSN, o nichž se však tolik nemluví.

Iráčané a Američané oslovili OSN také kvůli volbám. OSN pomáhala s vypracováním volebního zákona a zákona o politických stranách, pomohla vybrat a zaškolit členy nezávislých volebních komisí i stovky organizátorů voleb a sestavit seznamy voličů. Svými radami světová organizace podpořila i průběh vlastních voleb, asistovala při sčítání hlasů a vyhlášení výsledků. Máme s tím velké zkušenosti. OSN sama organizovala či pomáhala organizovat volby v 92 zemích, v nedávné minulosti například v Afghánistánu či Palestině.

Nejdůležitější ale je, že naše přítomnost dala volbám v Iráku potřebnou legitimitu. Výsledky voleb organizovaných jen pod dohledem koaličních sil a Iráčanů vybraných spojenci, by se ve světě a pravděpodobně i v Iráku setkaly s mnohem slabším přijetím.

Iráčané nyní mají prozatímní parlament, který si sami zvolili, a brzy budou mít i zvolenou vládu. Parlament má za úkol vytvořit ústavu a vláda musí izolovat své nejzarytější oponenty tím, že si získá důvěru skupin, jež ve volbách nehlasovaly, zejména sunnitských Arabů, a zapojí je do politického procesu.

I zde je místo pro pomoc ze strany OSN. Můžeme poskytnout odborné rady při koncipování ústavy. Můžeme oslovit a přivést k dialogu ty skupiny obyvatelstva, které se voleb nezúčastnily, ale jsou ochotny své cíle prosazovat prostřednictvím mírového vyjednávání. Světové společenství může pod naším vedením společně pomoci Iráku v obnově po letech diktatury a války.

Dřívější neshody kolem útoku na Irák se dnes mohou stát výhodou. Právě proto, že OSN s některými dřívějšími operacemi v Iráku nesouhlasila, má dnes velmi potřebnou důvěrohodnost i přístup k těm iráckým kruhům, jejichž souhlas se zapojením do nového politického procesu je pro trvalý mír v zemi nezbytný. Naše role může být velmi užitečná díky nezávislosti a nestrannosti. Pokud budeme nazíráni jen jako nástroj či prodloužená ruka americké zahraniční politiky, budeme pro svět bezcennou organizací.

Kritika OSN nemíří správným směrem

Ve výčtu důležitosti OSN mohu pokračovat. OSN v současné době řídí 18 mírových operací ve válkou zmítaných zemích po celém světě, poskytuje humanitární pomoc desítkám milionů lidí po celém světě – hladovějícím, chudým, osobám bez domova. Když se tudíž špatně informovaní kritici snaží OSN podrazit nohy, neubližují ve skutečnosti diplomatům či byrokratům, ale nevinným lidem postiženým válkami a chudobou, kteří od světového společenství zoufale potřebují pomoc.

Často se setkáváme s kritikou nedostatku zásadovosti v rozhodovacím procesu OSN s poukazem na to, že organizace se 191 členy musí nevyhnutelně dospívat pouze ke kompromisním řešením. Všichni, kdo útočí na OSN kvůli tomu, že se jí nedaří sloužit globálním zájmům, by měli kriticky přehodnotit rozhodování každého jednotlivého státu v této organizaci. Zjistí, že je co kritizovat. Měli by však pamatovat, že OSN, stejně jako USA a další velké demokracie, procházejí neustálým vývojem a usilují o to, aby odstraňovaly rozdíly mezi realitou a ideály, z nichž vzešly. Skutečnost, že tyto rozdíly existují, je dalším důvodem, proč by se zastánci svobody a míru měli snažit OSN pozvednout a nikoli ji srážet.

Ropa za potraviny

OSN má samozřejmě k dokonalosti daleko, ačkoli některá nedávná obvinění na její adresu jsou neoprávněná. Dosavadní výsledky nezávislého vyšetřování týmu bývalého šéfa americké centrální banky Paula Volckera napomohly osvětlit problémy v programu Ropa za potraviny. Některá z obvinění v této věci se však ukázala jako přehnaná a nepravdivá.

Jsem první, kdo přiznává, že vyšla na světlo znepokojivá fakta – etické poklesky a nedbalý management. Proto jsem připraven s pomocí členských států uskutečnit takové reformy řízení, po nichž volají výsledky Volckerovy zprávy.

Sexuální zneužívání

Ještě více šokující jsou početné případy sexuálního zneužívání nezletilých osob vojáky a zaměstnanci OSN v Demokratické republice Kongo a jiných afrických zemích. Sekretariátu OSN i členským státům trvalo příliš dlouho, než si rozsah tohoto problému uvědomily, podnikly účinná opatření a viníky potrestaly. Nyní však tak činíme a jsem odhodlán dohlédnout, aby vše bylo dovedeno do konce.

Za osm let ve funkci generálního tajemníka OSN jsem již s podporou členských států udělal hodně abych učinil OSN soudržnější a výkonnější. Teď je však třeba učinit ji průhlednější a zodpovědnější, nejen vůči diplomatům-zástupcům vlád členských států, ale také vůči veřejnosti.

OSN nemůže přežít 21. století, pokud nebudou mít obyčejní lidé na celém světě pocit, že dělá něco pro ně. Že je chrání před válkami, bídou, hladomory, nemocemi a poškozováním životního prostředí. V nedávných letech nás trpké zkušenosti naučily, že svět, v němž jsou celé země ponechány na pospas špatným vládcům a chudobě, není bezpečný pro nikoho. Musíme usilovně bojovat proti nemocem a hladu, proti terorismu, šíření smrtonosných zbraní a zločinu.

Na prvním místě potřebujeme rozhodnutí Rady bezpečnosti k zastavení ohavných zločinů v súdánském Dárfúru a přivést válečné zločince před mezinárodní spravedlnost.

Summit OSN 2005

Letos v září máme dobrou příležitost učinit OSN užitečnější pro všechny její členy. Představitelé zemí z celého světa se sjedou na summit OSN do New Yorku. Předložím jim program odvážných, ale dosažitelných návrhů, díky nimž by OSN mohla pracovat lépe a učinit svět spravedlivějším a bezpečnějším.

Jsem přesvědčen, že o to stojí lidé nejen v USA, ale všude na světě. Američané mají ale víc než ostatní moc něco udělat budou-li naslouchat a spolupracovat s ostatními a postaví se do čela společného úsilí. Očekávám proto letošní září s velkou nadějí.

Tento článek byl publikován dne 22. února 2005 v deníku Wall Street Journal.

Mírové mise OSN

Celkový počet mírových operací OSN od roku 1948:60
Probíhající mírové operace OSN:16
Počty příslušníků mírových misí OSN
 
Vojenský personál a příslušníci policie v misích OSN67 392
Počet zemí, které poskytují vojenský a policejní personál105
Mezinárodní civilní personál4 504
Místní civilní personál7 904
Dobrovolníci1 682
Celkový počet osob sloužících v misích OSN81 482
Počet případů úmrtí ve službách misí OSN od roku 19481 997
Poznámka: Vojenský personál představuje vojenské pozorovatele a/nebo příslušníky vojenských jednotek. Údaje o počtu zabitých zahrnují vojáky, policisty a civilní pracovníky mezinárodního aparátu a místní personál.
Finanční náklady mírových operací OSN
 
Schválený rozpočet na mírové operace od 1.7.2004 do 30.6.2005cca 4,47 mld. USD
Schválené zdroje na mírové operace od 1.7.2005 do 30.6.2006cca 3,55 mld. USD
Odhad celkových nákladů na mírové operace od r. 1948 do 30.6.2005cca 36,01 mld. USD
Nezaplacené příspěvky na mírové operace k 30. 6. 2005cca 1,73 mld. USD

Probíhající mírové operace OSN

UNTSOod května 1948
United Nations Truce Supervision Organization
Mise OSN pro dohled nad příměřím
Počet vojenského personálu:152
Počet mezinárodního civilního personálu:101
Počet místního civilního personálu:120
Počet případů úmrtí:41
Vyhrazené náklady na rok 2005:29,04 mil. USD (hrubý)
UNMOGIPod ledna 1949
United Nations Military Observer Group in India and Pakistan
Skupina vojenských pozorovatelů OSN v Indii a Pákistánu
Počet vojenského personálu:44
Počet mezinárodního civilního personálu:25
Počet místního civilního personálu:47
Počet případů úmrtí:9
Vyhrazené náklady na rok 2005:8,37 mil. USD (hrubý)
UNFICYPod března 1964
United Nations Peacekeeping Force in Cyprus
Mírový sbor OSN na Kypru
Počet vojenského personálu:876
Počet civilních policistů:51
Počet mezinárodního civilního personálu:37
Počet místního civilního personálu:110
Počet případů úmrtí:174
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06 (včetně dobrovolného příspěvku Kypru ve výši 1/3 celkové částky a Řecka 6,5 mil. USD):46,51 mil. USD (hrubý)
UNDOFod června 1974
United Nations Disengagement Observer Force
Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí
Počet vojenského personálu:1 029
Počet mezinárodního civilního personálu:38
Počet místního civilního personálu:106
Počet případů úmrtí:40
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:43,71 mil.USD (hrubý)
UNIFILod března 1978
United Nations Interim Force in Lebanon
Dočasná mise OSN v Libanonu
Počet vojenského personálu:1 995
Počet mezinárodního civilního personálu:103
Počet místního civilního personálu:290
Počet případů úmrtí:250
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:99,23 mil.USD (hrubý)
MINURSOod dubna 1991
UN Mission for the Referendum in Western Sahara
Mise OSN pro referendum v Západní Sahaře
Počet vojenského personálu:226
Počet civilních policistů:6
Počet mezinárodního civilního personálu:127
Počet místního civilního personálu:100
Počet případů úmrtí:10
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:47,95 mil.USD (hrubý)
UNOMIGod srpna 1993
United Nations Observer Mission in Georgia
Pozorovatelská mise OSN v Gruzii
Počet vojenského personálu:120
Počet civilních policistů:121
Počet mezinárodního civilního personálu:99
Počet místního civilního personálu:183
Počet případů úmrtí:8
Schválený rozpočet na období 07/05-06/065:36,38 mil.USD (hrubý)
UNMIKod června 1999
United Nations Administration Mission in Kosovo
Správní mise OSN v Kosovu
Počet vojenského personálu:37
Počet civilních policistů:2 612
Počet mezinárodního civilního personálu:667
Počet místního civilního personálu:2 501
Počet dobrovolníků OSN:196
Počet případů úmrtí:33
  
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:252,55 mil. USD (hrubý)
UNAMSILod října 1999
United Nations Mission in Sierra Leone
Mise OSN v Sierra Leone
Počet vojenského personálu:3 360
Počet civilních policistů:70
Počet mezinárodního civilního personálu:221
Počet místního civilního personálu:422
Počet dobrovolníků OSN:89
Počet případů úmrtí:165
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:113,22 mil. USD (hrubý)
MONUCod listopadu 1999
United Nations Observer Mission in the Democratic Republic of the Congo
Pozorovatelská mise OSN v Konžské demokratické republice
Počet vojenského personálu:16 078
Počet civilních policistů:324
Počet mezinárodního civilního personálu:775
Počet místního civilního personálu:1 291
Počet dobrovolníků OSN:427
Počet případů úmrtí:60
Schválený rozpočet na období 07/05-10/05:403,41 mil. USD (hrubý)
UNMEEod července 2000
United Nations Mission in Ethiopia and Eritrea
Mise OSN v Etiopii a Eritrei
Počet vojenského personálu:3 293
Počet mezinárodního civilního personálu:242
Počet místního civilního personálu:245
Počet dobrovolníků OSN:66
Počet případů úmrtí:9
Schválený rozpočet na období 07/04-07/05-06/06:185,99 mil. USD (hrubý)
UNMILod září 2003
United Nations Mission in Liberia
Mise OSN v Libérii
Počet vojenského personálu:14 881
Počet civilních policistů:1 084
Počet mezinárodního civilního personálu:579
Počet místního civilního personálu:753
Počet dobrovolníků OSN:430
Počet případů úmrtí:46
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:760,57 mil. USD (hrubý)
UNOCIod dubna 2004
United NationsOperation in Côte d’Ivoire
Operace OSN v Côte d’Ivoire
Počet vojenského personálu:6 248
Počet civilních policistů:210
Počet mezinárodního civilního personálu:310
Počet místního civilního personálu:292
Počet dobrovolníků OSN:131
Počet případů úmrtí:5
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:386,89 mil.USD (hrubý)
MINUSTAH1. června 2004
United Nations Stabilization Mission in Haiti
Stabilizační mise OSN na Haiti
Počet vojenského personálu:6 264
Počet civilních policistů:1 401
Mezinárodní civilní personál:433
Místní civilní personál:451
Počet dobrovolníků OSN:142
Počet případů úmrtí:7
Schválený rozpočet na období 07/05-06/065:494,89 mil.USD (hrubý)
ONUB1. června 2004
United Nations Operation in Burundi
Operace OSN v Burundi
Počet vojenského personálu:5 498
Počet civilních policistů:103
Počet mezinárodního civilního personálu:340
Počet místního civilního personálu:378
Počet dobrovolníků OSN:153
Počet případů úmrtí:12
Schválený rozpočet na období 07/05-06/06:307,69 mil. USD (hrubý)
UNMISod března 2005
United Nations Mission in the Sudan
Mise OSN v Súdánu
Počet vojenského personálu:1 349
Počet civilních policistů:70
Počet mezinárodního civilního personálu:469
Počet místního civilního personálu:615
Počet dobrovolníků OSN:48
Počet případů úmrtí:0
Schválený plánovaný počet vojenského personálu:10 000
Schválený plánovaný počet civilních policistů:715
Navrhovaný počet mezinárodního civilního personálu:1 018
Navrhovaný počet místního civilního personálu:2 632
Navrhovaný počet dobrovolníků OSN:214
Rozpočtový závazek na období 07/05-10/05:315,99 mil. USD (hrubý)
Poznámka: Prostředky pro mise UNTSO a UNMOGIP jsou hrazeny z pravidelného rozpočtu OSN vytvářeného na dvouleté období. Ostatní mise OSN jsou financovány ze speciálních oddělených účtů sestavovaných na jednoleté období na základě příspěvků jednotlivých členských států OSN.

Súdán:

Vláda nese odpovědnost za zločiny v Dárfúru

1.února 2005  Ze zprávy vyšetřovací komise jmenované OSN, která dostala za úkol zjistit, zda došlo v oblasti válkou sužovaného Dárfúru ke genocidě, vyplývá, že vláda a džandžauídské milice nesou odpovědnost za zločiny podle mezinárodního práva. Ve své zprávě důrazně doporučuje postoupit případ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).

Komise došla k závěru, že vláda o genocidu neusilovala. Nicméně zjistila, že se vládní síly a milice měly podíl a dopouštěly se „nevybíravých útoků, zabíjení civilistů, mučení, vynucených zmizení, ničení vesnic, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, drancování a násilného přesídlování“.

Ve vyjádření k 177stránkové zprávě vyzval generální tajemník Kofi Annan Radu bezpečnosti, aby zvážila případné sankce s ohledem na to že podle vyšetřovací komise „vážné porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva přerostlo ve zločiny podléhající mezinárodnímu právu.“

Pětičlenná komise objevila hodnověrné důkazy také o odpovědnosti povstaleckých sil za možné válečné zločiny, včetně zabíjení civilistů a drancování.

Od počátku roku 2003, kdy se povstalci částečně na protest proti rozdělování hospodářských zdrojů chopili zbraní, byly zabity desetitisíce lidí a až 1,85 milionů lidí se dali na útěk ze svých domovů, ať už v rámci své země nebo do sousedního Čadu. Závěr, že nešlo o cílenou politiku genocidy, nesmí nikterak zlehčovat závažnost spáchaných zločinů, uvádí komise. „Mezinárodní zločiny, ať už jsou to zločiny proti lidskosti či válečné zločiny, k nimž došlo v Dárfúru, nejsou méně závažné a ohavné, než genocida,“ vyjádřila se komise ve své zprávě. Nicméně podstatný prvek záměru genocidy komise nezjistila, alespoň co se týká centrálních vládních úřadů.

Komise doporučila vytvořit kompenzační komisi, která by zaručila odškodnění obětí zločinů, ať už byli jejich pachatelé identifikováni či nikoliv. „Komise se domnívá, že Rada bezpečnosti musí zasáhnout nejen proti pachatelům, ale také v zájmu obětí,“ uvádí zpráva.

Komise poskytla Annanovi zapečetěný seznam osob podezřelých z odpovědnosti, jež by měly být předány příslušnému žalobci. „Má podpora ICC je obecně známa,“ prohlásil Kofi Annan. „Rozhodnutí však náleží Radě bezpečnosti, nikoliv mně. Podstatné je, že těmto lidem hrozí stíhání. Tak závažné zločiny nelze páchat beztrestně.“

Jižní Asie:

Měsíc po tsunami

26. ledna 2005 Koordinátor humanitární pomoci OSN Jan Egeland předložil měsíc poté, co ničivá vlna tsunami zasáhla desítku zemí v Indickém oceánu, pozitivní přehled „významné, efektivní, rychlé a robustní“ mezinárodní reakce, která pomohla zachránit desítky tisíc životů před nepřízní osudu. Na tiskové konferenci v New Yorku Egeland uvedl, že při celkovém počtu mrtvých přesahujícím 200 000 mezinárodní humanitární operace koordinovaná OSN úspěšně zabránila druhé vlně obětí způsobené nemocemi. Celý proces, který obvykle trvá tři a více měsíců, tentokrát zabral jediný měsíc. Při inventarizaci uplynulého měsíce vyzdvihl především místní komunity a vlády postižených zemí. Reakci dárců označil za bezprecedentní. Z 997 milionů dolarů požadovaných v rámci humanitární výzvy OSN již bylo přislíbeno více než 775 milionů.

Jan Egeland uvedl, že v indonéském Acehu – nejvíce postižené oblasti – a v Somálsku přetrvávají velké problémy s přístupem a pomoc se zřejmě dosud nedostala ke všem potřebným. Potravinová pomoc již ale proudí k více než 1,2 milionu lidí a jejich počet se může zvýšit až na 2 miliony. Celkem pro půl milionu lidí se podařilo zajistit zásobování čistou vodou. Děti se začaly vracet do škol.

„Myslím, že vstupujeme do nové fáze, fáze obnovy a rehabilitace,“ řekl Jan Egeland. „V mnoha oblastech tato fáze již začala. V Acehu a na Sumatře to ještě nějaký čas potrvá.“ Zapojí se stovky partnerů nejen ze systému OSN, ale i Světová banka, Asijská rozvojová banka, rozvojové agentury, nevládní organizace a státní instituce.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1