Archiv 2008

Gaza: Izrael a Hamás musí okamžitě zastavit násilí

29.12.2008 –Rada bezpečnosti OSN vyzvala Izrael a Palestince, aby okamžitě ukončili násilné akce v pásmu Gazy. V rezoluci přijaté 28. prosince vyjádřili její členové znepokojení nad eskalací situace. Podle údajů OSN si letecké nálety, které Izrael zahájil jako odpověď na pumové útoky militantních skupin z Gazy, vyžádaly více než tři stovky životů, z toho více než 60 dětí a žen. Dosud se stále ještě neví kolik ze zabitých mužů jsou civilisté. Počet zraněných je odhadován na minimálně 1400 lidí. Podle šéfky mise OSN na pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Karen AbuZaydové je pravděpodobné, že počet obětí je mnohem vyšší.

Také generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval Izrael a Hamás k zastavení násilností a k otevření hraničních přechodů pro dodávky humanitární pomoci do Gazy. „K vyhlášení příměří musí dojít okamžitě,“ zdůraznil šéf OSN.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky John Holmes na včerejší tiskové konferenci řekl, že do pásma Gazy byl umožněn vstup 60 kamionům se zásobami, včetně léků. Upozornil, že v současné době je v Gaze množství zásob na minimální potřebné úrovni, ale pokud bude násilí pokračovat, porostou strmě i nároky na dodávky humanitární pomoci.

Organizace spojených národů je ve stálém kontaktu se všemi relevantními autoritami v oblasti prostřednictvím svého zvláštního koordinátora pro Blízký východ, agentury UNRWA a dalšími organizacemi systému OSN, a je připravena poskytnout potřebnou pomoc ke snížení dopadů na civilní obyvatelstvo.

Financovanie rozvoja: Svetoví lídri sa stretávajú v Dauhe

18.11.2008 –Hlavy štátov a ministri vlád sa koncom novembra stretli v katarskej Dauhe na konferencii s cieľom odporučiť opatrenia týkajúce sa kľúčových vkladov potrebných na povzbudenie obchodu v rozvojových krajinách, poskytovania pomoci, investícií, zmierňovania dlhov, mobilizácie národných dlhov a efektívnej medzinárodnej finančnej architektúry. Po debakli na svetových finančných trhoch a prudkom spomalení ekonomického rastu sa ich úloha stala omnoho dôležitejšia a zložitejšia.

Nadväzujúca medzinárodná konferencia OSN pre financovanie a rozvoj bola naplánovaná, aby posúdila pokrok urobený v oblasti Monterreyského konsenzu, ktorý sa stal medzníkom v dohodách Severu a Juhu o rozvojových princípoch. Stretnutie v Dauhe taktiež nasmeruje Monterreyskú agendu smerom na výzvy ako klimatické zmeny, potraviny a poľnohospodárstvo, ktoré sa od roka 2002 výraznejšie zviditeľnili.

Predstavitelia OSN zdôrazňujú, že na revízii Financovania pre rozvoj („FfD“) bude najvyššia účasť z celého sveta s najviac otvoreným prístupom zo všetkých formálnych medzivládnych stretnutí o ekonomických záležitostiach, ktoré sa konali od prudkého poklesu na finančných trhoch v druhej polovici tohto roku. Kľúčovú rolu budú zohrávať aj predstavitelia Svetovej banky, Medzinárodný menový fond a Svetová obchodná organizácia.

Rokovania v New Yorku o záverečnom dokumente sú momentálne v plnom prúde, pretože generálny tajomník OSN Pan Ki-mun a ďalšie hlavy multilaterálnych organizácií varujú pred stratami, ktoré si spomalenie ekonomiky môže od rozvojových krajín a chudobnej populácie vyžiadať. Existujú obavy, že kríza by mohla mať hrozivý dopad na obchod, poskytovanie pomoci, investičné toky a možný vzostup protekcionizmu. Generálny tajomník OSN Pan pozval hlavy štátov na predbežné stretnutie na 28. novembra, ktorého spoluhostiteľom bude katarský emir a kde sa bude diskutovať o spôsoboch, ako riešiť finančnú krízu a spomalenie ekonomiky.

Rozvojový rok v pozornosti OSN

Konferencia v Dauhe vrcholí práve v roku mimoriadnych nepokojov na finančných trhoch. Rovnako to však bol aj rok zvýšenej aktivity OSN, kedy sa okrem oblasti rozvoja zaoberala aj 12. Konferenciou OSN o obchode a rozvoji a v prvej polovici roku 2008 vytvorením pracovnej komisie zloženej zo zástupcov agentúr OSN pre globálnu potravinovú krízu. V septembri sa generálnemu tajomníkovi OSN na stretnutí na vysokej úrovni v New Yorku podarilo vyzbierať spolu viac ako 17 miliárd amerických dolárov v rámci záväzkov na podporu Miléniových rozvojových cieľov a v októbri sa na Valnom zhromaždení OSN konala neformálna rozprava o globálnej finančnej kríze.

Počas stretnutia, ktorého hostiteľom je Katar, sa budú v konferenčnom centre pripojenom k rekreačnému stredisku Sheraton Doha Resort a v hoteli Convention Hotel konať plenárne zasadnutia a šesť interaktívnych okrúhlych stolov. V dňoch 26. – 27. novembra mu bude predchádzať Dauhaské globálne fórum občianskej spoločnosti (Doha Global Civil Society Forum) a 28. novembra druhé Medzinárodné obchodné fórum (International Business Forum). Ďalšie sprievodné podujatia zorganizujú vlády, agentúry OSN, súkromný a tretí sektor.

Pozadie podujatia

Prvé stretnutie na úrovni summitu financované OSN zamerané na finančné a s tým spojené otázky týkajúce sa globálneho rozvoja a medzinárodnej ekonomickej spolupráce sa konalo v mexickom Monterrey v roku 2002. Päťdesiat hláv štátov a viac ako 200 ministrov financií, zahraničných vecí, rozvoja a obchodu ako aj lídri obchodného sektora a občianskej spoločnosti sa pridali k hlavám organizácií ako OSN, Svetová banka, Medzinárodný menový fond, Svetová obchodná organizácia. Šiesta časť Monterreyského summitu, ktorá vyplynula zo summitu, je najkomplexnejšou a najsmerodajnejšou výpoveďou o rozvojových princípoch, ku ktorým sa formálne zaviazali rozvojové aj vyspelé krajiny. Záväzky podpísané v Monterrey naznačili zvrat v predchádzajúcom niekoľko desiatok rokov dlhom oslabení či stagnácii v úrovni rozvojovej pomoci. Rozvojový summit 2002 taktiež ohlásil začiatok novej éry v spolupráci medzi bretton-woodskymi inštitúciami, WTO a OSN.

PLÁN MEDIÁLNYCH PODUJATÍ

• november: Otvorenie akreditácie pre médiá v dauhaskom Konferenčnom centre.
• november: Stretnutie na vysokej úrovni o globálnej finančnej kríze zvolané emirom Kataru a generálnym tajomníkom OSN. Tlačová konferencia alebo neformálne stretnutie pre médiá budú vopred oznámené.
• november: Otvorenie revíznej konferencie Financovanie pre rozvoj. Úvodný prejav prednesú emir Kataru, predseda Valného zhromaždenia a generálny tajomník OSN.
• november: Na plenárnom zasadnutí urobí z každej delegácie krátke vyhlásenie.
• december: Vystúpi hlava štátu, predseda vlády alebo minister. Zoznam rečníkov bude k dispozícii v mediálnom centre.
• Na oddelenom fóre budú podľa potreby prebiehať rokovania o dokončovaní schváleného záverečného dokumentu.
• Tlačový hovorca/ hovorkyňa konferencie bude organizovať denný tlačový brífing – časový rozvrh bude dodatočne oznámený.

Demokracie slaví poprvé svůj mezinárodní den

15.09. 2008 –Dne 8. listopadu roku 2007 přijalo Valné shromáždění OSN přelomovou rezoluci. Vyhlásilo 15. záříMezinárodním dnem demokracie a vyzvalo vlády států, organizace systému OSN a další mezinárodní, regionální i nevládní organizace, aby si tento den každoročně připomínaly. Historicky první Mezinárodní den demokracie připadá na 15. září 2008. V roce 1997 v tento den přijala Meziparlamentní unie Všeobecnou deklaraci o demokracii.

Mezinárodní den je příležitostí zhodnotit stav demokracie ve světě. Demokracie je proces, ale také konečný cíl. Jen s plnou účastí a podporou celého mezinárodního společenství, vlád států, občanské společnosti a všech jednotlivců můžeme dosáhnout toho, aby se ideály demokracie staly realitou všude a pro všechny lidi na světě.

V sídle OSN dnes ráno newyorského času proběhne první připomínka Mezinárodního dne demokracie na plenárním zasedání Valného shromáždění.

Zavedené demokracie spolu neválčí

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve svém poselství k mezinárodnímu dni upozornil, že demokracie není sportem pro diváky. Vyžaduje naopak aktivní zapojení každého člověka. Zdůraznil, že demokracie je během na dlouhou trať. „Je to dlouhý zápas, který musí vést jednotliví občané, komunity a celé národy. Každý z nás se ho musí zúčastnit.“

„Jako generální tajemník OSN jsem zavázán dělat vše pro to, aby Organizace spojených národů pomáhala státům na celém světě budovat a posilovat demokratické systémy. Je zcela evidentní, že demokracie je základem stability, bezpečnosti, lidských práv a rozvoje. Zavedené demokracie proti sobě neválčí. Demokratický systém je nejlepší zárukou ochrany lidských práv a vlády zákona. A skutečného rozvoje lze dosáhnout jen ve společnostech, ve kterých lidé opravdu mohou rozhodovat o věcech veřejných.“

Demokracie a Spojené národy

Demokracie je jedna z univerzálních a nezadatelných základních hodnot a principů Organizace spojených národů. Je založena na svobodné vůli lidí a úzce spojena s vládou zákona, respektem k lidským právům a základním svobodám.

Ačkoli Charta OSN neobsahuje v žádné své části slovo demokracie, její úvodní slova – My, lid spojených národů – odráží základní princip demokracie, že společná vůle lidí je zdrojem legitimity a suverenity jak jednotlivých států, tak OSN jako celku.

Význam demokracie zdůrazňuje i Všeobecná deklarace lidských práv (1948). „Základem vládní moci budiž vůle lidu,“ píše se v článku 21. Deklarace vyjmenovává práva, která jsou nezbytná pro účinné zapojení občanů do politického rozhodování. Všeobecná deklarace lidských práv se od roku 1948 stala inspirací pro desítky zemí při tvorbě legislativy a ústavy. Významně přispěla k přijetí demokracie jako univerzální hodnoty na celém světě.

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966) položil legální základy principů demokracie. Kromě jiného stanoví:

• svobodu slova (článek 19), právo shromažďovací (článek 22);
• právo na svobodné sdružování (článek 22);
• právo podílet se na správě věcí veřejných, a to přímo či prostřednictvím svobodně volených zástupců (článek 25);
• právo volit a být volen ve skutečných a periodických volbách. Každému musí být zaručena možnost tajné volby tak, aby byla zachována svobodná vůle voličů (článek 25).

Pro státy, jež tento pakt ratifikovaly, je právně závazný. Dodnes tak učinilo celkem 161 států, tedy asi 80 procent všech států OSN.

Podpora demokracie ve světě

Aktivity OSN na podporu demokracie jsou realizovány Rozvojovým programem OSN (UNDP), Fondem OSN pro demokracii (UNDEF) a Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR). Činnost ve prospěch demokracie přímo souvisí i s aktivitami OSN na podporu lidských práv, rozvoje a bezpečnosti:

• podpora parlamentů a místních správních orgánů při posilování demokracie;
• podpora lidských práv, vlády zákona a přístupu k spravedlnosti;
• zajišťování svobody slova a přístupu k informacím skrze posilování svobody médií;
• pomoc při volbách a dlouhodobá podpora volebních orgánů;
• podpora zapojení žen do politického života.

Na podporu demokratických procesů uvolňuje Rozvojový program OSN každoročně na 1,5 miliardy amerických dolarů. OSN je tak jedním z největších světových poskytovatelů technické spolupráce v této oblasti. Politická práce OSN spočívá v podpoře demokratických procesů a výsledků. Agentury OSN působí ve prospěch posilování důležitých institucí – parlamentů, volebních komisí a právních systémů. Činnost OSN na podporu lidských práv je zaměřena na podporu svobody projevu a shromažďování a účasti na veřejném životě. To vše je základem každé demokracie.

Demokracie a Valné shromáždění

Od roku 1988 přijalo Valné shromáždění každoročně alespoň jednu rezoluci k některým aspektům demokracie. V 90. letech se demokracie stala jedním z nejvýznamnějších témat závěrečných dokumentů konferencí a vrcholných jednání OSN.

Světový summit států OSN v roce 2005 potvrdil, že „demokracie je univerzální hodnotou, založenou na svobodně vyjádřené vůli lidí při vytváření politických, hospodářských a sociálních systémů a na plné účasti lidí při rozhodování o všech aspektech jejich života.“

V závěrečném dokumentu summitu státy zdůrazňují, že „demokracie, rozvoj a respekt k lidským právům a základním svobodám jsou propojeny a vzájemně se posilují. Demokracie je založena na společných hodnotách, neexistuje však jeden společný model demokracie.“

Extrémně chudých lidí je podle Světové banky více

28. 08. 2008 –Světová banka upravila své odhady počtu extrémně chudých lidí na světě. Namísto dosud uváděné jedné miliardy je počet nejchudších až 1,4 miliardy. Chudoby je tedy v rozvojovém světě zřejmě mnohem více, než se dříve myslelo.

Přesto však se však ve zprávě Světové banky uvádí, že v boji proti chudobě bylo dosaženo velkého pokroku. „Podle našich nových údajů je velmi pravděpodobné, že svět splní do roku 2015 první z rozvojových cílů tisíciletí – snížit oproti roku 1990 na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě,“ říká hlavní ekonom Světové banky Justin Lin. Počet nejchudších podle něj od roku 1981 každoročně klesá o jedno procento.

Nové údaje o chudobě jsou založeny na měření parity kupní síly z roku 2005. Neberou však ještě v potaz vliv nedávného prudkého nárůstu cen potravin a ropy ve světě. Světová banka ale přehodnotila klasifikaci extrémní chudoby. Vzhledem k novým skutečnostem nyní považuje za extrémně chudého člověka, který má na živobytí v přepočtu 1,25 amerického dolaru na den. Až donedávna to byl jeden americký dolar.

Počet chudých ve světě se snížil od roku 1981 o 500 milionů. Přes tento pozitivní vývoj bude i v roce 2015, kdy mají být splněny rozvojové cíle tisíciletí, na světě žít více než miliarda lidí za méně než 1,25 dolaru na den.

Nejlepších výsledků v potírání chudoby bylo dosud dosaženo ve východní Asii. Pod hranicí chudoby zde podle údajů z roku 2005 žilo 18 procent lidí, v roce 1981 to bylo celých 80 procent populace. V regionu jižní Asie poklesl za stejné období počet chudých z 60 na 40 procent (dvě třetiny chudých tohoto regionu žijí v Indii). V subsaharské Africe zůstává podíl extrémně chudých 50 procent. Jejich počet se ale reálně téměř zdvojnásobil. V roce 1981 to bylo 200 milionů lidí, v roce 2005 380 milionů.

Na zářijovém zasedání v New Yorku budou členské státy hodnotit pokrok dosažený v plnění rozvojových cílů tisíciletí.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci v Gruzii

09.08. 2008 – Generální tajemník Ban Ki-moon je zneklidněn eskalací konfliktu v Gruzii, který si vyžádal velký počet obětí a způsobil rozsáhlé škody v Jižní Osetii i dalších oblastech země. Je zejména znepokojen šířením násilí i do oblastí mimo jihoosetskou oblast.

Generální tajemník vyzývá k okamžitému ukončení nepřátelských aktů a zahájení rozhovorů o mírovém urovnání konfliktu. Vítá mezinárodní snahy o podporu a pomoc při řešení krize. Všechny ozbrojené jednotky, které nemají mandát určený příslušnými dohodami o Jižní Osetii, by měly opustit oblast. Generální tajemník vyzývá všechny strany k respektování principu územní celistvosti jak stanoví Charta OSN a upustit od veškerých akcí, které by mohly ohrozit úsilí o řešení dlouhodobého konflitku v Gruzii. Věří, že trvalého řešení lze dosáhnout pouze mírovými prostředky.

Dárfúr: Mír v nedohlednu

Martin Luther Agwai

7.08. 2008 –Svět upírá zraky na Mezinárodní trestní soud v Haagu a uvažuje o tom, jaký vliv může mít obvinění súdánského prezidenta na situaci v Súdánu. Podívejme se, co se dnes děje v Dárfúru.

Jako velitel jednotek, které by měly tvořit největší mírovou operaci na světě, jsem velmi znepokojen, že se bezpečnostní situace zhoršuje. Namísto udržování míru dál umírají místní lidé i vojáci mírové mise.

V noci 9. července dostali mí vojáci úkol, jímž neměli být nikdy pověřeni. Do vesnice Dar as Salam na severu Dárfúru přijeli převzít těla svých padlých kolegů, která byla následně letecky přepravena do hlavního stanu mise v Al Fašíru. Sedm našich mužů ze Rwandy, Ugandy a Ghany bylo zabito, dalších 22 zraněno. Jejich konvoj byl přepaden, když se vraceli z patroly. Měli vyšetřit údajné zabití dvou ozbrojenců jednoho z rebelských hnutí. Stali se obětí skupiny zločinců, kteří neberou žádný ohled ani na lidský život, ani na mír v Dárfúru. Bylo to celkem 200 ozbrojenců v autech a na koních se zbraněmi těžkého kalibru. To je krutá realita udržování míru v Dárfúru, jímž byla pověřena společná mise OSN a Africké unie UNAMID.

Když jsem byl informován o tomto tragickém incidentu a vyslechl si podrobnosti o tom, jaké zbraně rebelové použili a že přestřelka trvala více než dvě hodiny, došlo mi, že dostávám zprávu přímo z válečné zóny. Zeptal jsem se hned sám sebe: Kde je ten údajný mír, který zde máme chránit? Je hořkou pravdou, že v Dárfúru žádný mír není. Jde o konflikt, který je již delší než druhá světová válka a vyhlídky na trvalé urovnání jsou nyní horší než jindy.

Jak tuto tragédii překonat? Z nedávného útoku na naše vojáky lze vyvodit poučení pro celé mezinárodní společenství, pro skupiny rebelů i pro vládu Súdánu.

Mezinárodní společenství

Je nejvyšší čas, aby mezinárodní společenství naplnilo svou odpovědnost vůči našim jednotkám. Stále máme zoufale málo vojáků i vybavení a techniky. Nyní mám k dispozici zhruba třetinu jednotek, které mají být v Dárfúru rozmístěny. Naši vojáci by zřejmě nezemřeli, pokud bychom měli taktické helikoptéry. V Dárfúru dosud nemáme jedinou.

Seznam věcí a vybavení, jež misi scházejí, je ostudné čtení. Přece nemůžeme chtít, aby dál umírali nevinní lidé jen kvůli tomu, aby světu konečně došlo, o co tady jde. Mise musí být posílena a náležitě vybavna velmi rychle. Jen tak budeme schopni splnit svůj mandát.

Jedno přísloví říká, že není dobré věci spravovat, dokud se nerozbijí. V Dárfúru se toho rozbilo již hodně a je třeba to napravit. Jako krok správným směrem proto vítám jmenování šéfa diplomacie Burkiny Faso Djibrila Bassolé jako nového mediátora pro mírové urovnání konfliktu. Věřím, že se mu mírový proces podaří oživit.

Mezinárodní společenství musí hledat i nové přístupy. Existují návrhy na zřízení bezletové zóny v Dárfúru. Jiní to považují za krajní krok a varují, že to může být kontraproduktivní. O to teď ale moc nejde. Podstatné je, že potřebujeme širokou debatu. Nebo bude mezinárodní společenství tolerovat útoky na vojáky UNAMID donekonečna?

Musíme se nezbytně zabývat i rozšířením účasti v mírové operaci. Podle rezoluce Rady bezpečnosti č. 1769, která stanoví mandát UNAMID, se jedná o „převážně africkou misi“. To ale neznamená, že musí být exkluzivně africká. Možnosti států Afriky jsou omezené, proto bychom se teď měli obrátit i na další země, které jsou schopny a ochotny přijít dárfúrské misi na pomoc.

Rebelové

Mírová dohoda o Dárfúru byla podepsána v roce 2006. Tehdy byla do konfliktu zapojena jen hrstka různých hnutí a skupin. Dnes jich je snad třicet. Jednotlivá hnutí se dále štěpí na frakce a naděje na urovnání konfliktu tak klesají. Již dlouho míří kritika mezinárodního společenství téměř výhradně na súdánskou vládu. Na rebelská hnutí jako by se zapomnělo. A to je ještě posiluje.

Ozbrojenci nereprezentují dárfúrský lid. Většina lidí je totiž pro mír. Jen během posledního měsíce zadržela jedna z frakcí hnutí Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) téměř 40 mých vojáků na více než pět hodin jako rukojmí. SLA je jedním z významných hnutí, která se připojila k mírové dohodě z roku 2004. Hnutí odporu to měla až příliš dlouho velmi jednoduché. Teď je na čase, aby jasně deklarovala, že jsou zcela vážně pro mír. Musí bezpodmínečně složit zbraně a usednout k jednacímu stolu s vládou.

Vláda

Vláda Súdánu musí pochopit, že útok na vojáky UNAMID není v zájmu nikoho. Zatažení našich jednotek do konfliktu jen zhoršuje naději na jeho urovnání. Uvedu alespoň základní kroky, jež vláda musí vykonat: souhlasit se vstupem více mírotvorců z různých zemí i mimo Afriku, odstranit fyzické a byrokratické překážky fungování naší mise a humanitární pomoci, začít jednat s rebelskými hnutími, zarazit činnost svých hanebných milicí. Vláda tak vyšle jasný signál, že činí vše pro návrat míru do Dárfúru.

Ve válce již zemřelo příliš mnoho lidí. Útok na naše jednotky značí, že se tento konflikt vymyká kontrole. Mezinárodní společenství, rebelská hnutí i vláda Súdánu musí začít jednat ihned. V čele jednotek UNAMID budu usilovat o to, aby smrt našich vojáků nebyla zbytečná.

Generál Martin Luther Agwai je velitelem mírových jednotek OSN a Africké unie UNAMID

Přírodní katastrofy nás nemusí ničit

Ban Ki-moon

6.08. 2008 –Příroda nám stále častěji připomíná svou ničivou sílu. Nedávný cyklon Nargis v Myanmaru a zemětřesení v čínském Sečuánu za sebou zanechaly statisíce mrtvých a miliony lidí bez domova.

Obě místa jsem osobně navštívil. Viděl jsem zničené životy a tak rozsáhlou devastaci, že bude trvat roky, než se vše vrátí k normálu. Po celém světě se na nás valí jedna kalamita za druhou a my bychom si mohli říct, že jsme proti přírodě bezbranní. To by ale byl tragický omyl. Naše schopnost zvládat přírodní pohromy je ve skutečnosti mnohem větší, než si myslíme.

Mýtus, že se jejich ničivým následkům nemůžeme prakticky vyhnout, je stejně nebezpečný jako cyklon či zemětřesení. Je pravda, že přírodním kalamitám se vyhnout nemůžeme. Jsme ale schopni se na ně připravit a zmírnit nebo zcela eliminovat jejich ničivé následky.

Vše záleží na připravenosti a prevenci. Správná a včasná rozhodnutí mohou zachránit životy i majetek lidí.

Bangladéš je podobně jako Myanmar hustě obydlené a nízko položené území, které často postihují silné bouře. V roce 1970 tuto zemi zasáhl cyklon Bhola, který si vyžádal na půl milionu životů. Po další katastrofě na začátku devadesátých let minulého století, při které přišlo o život 140 tisíc lidí, zde zavedli celoplošný systém včasného varování. Loňský cyklon Sidr si vyžádal už jen „pouhých“ čtyři tisíce obětí. Myanmar před cyklonem Nargis žádný podobný systém neměl.

Příklad Bangladéše následují i další rozvojové země. Na Filipínách a Madagaskaru často řádí silné tajfuny. Relativně malými, ale prozíravými investicemi např. do statiky budov či zaškolování pohotovostního personálu dosáhly tyto země výrazných úspěchů. Podobný cíl sledují malé komunitní projekty v Nepálu či indickém státě Utar Pradéš.

Víme, co máme dělat

Zásadní roli hraje informovanost a vzdělání. Například na Filipínách a Thajsku mají speciální programy pro učitele, studenty i rodiče. Ti šíří v místních komunitách kulturu prevence a učí děti ochraně před kalamitními projevy přírody. V zemích Jižní Ameriky a Karibiku se zase zaměřují na posilování schopnosti zdravotnických zařízení poskytnout včasnou a účinnou pomoc při přírodních katastrofách.

Nutnost prevence a připravenosti v této oblasti jen posiluje změna klimatu. Frekvence a intenzita přírodních pohrom zapříčiněných počasím se nadále budou zvyšovat. Ztráty na životech a majetku vzrostly jen v letech 2006 a 2007 téměř na dvojnásobek. Devastující vliv mají především na nejchudší země. Lidé v nich jsou pak vrženi do ještě větší a krutější chudoby. V roce 1998 například hurikán Mitch během několika hodin zničil to, co bylo v Hondurasu pracně budováno po několik dekád.

Víme, co máme dělat. Všechny země, bohaté i chudé, musí do svých rozvojových plánů zahrnout i snižování rizik přírodních katastrof. Globální reakci na ně je třeba koordinovat. Velcí mezinárodní dárci by měli podporovat fondy na pomoc chudým zemím. Jeden takový fond již společně vytvořily Světová banka a OSN. Tzv. akční plán Hyogo, který vznikl v roce 2005 po úderu tsunami v jihovýchodní Asii, vyzývá mezinárodní společenství k zabezpečení místních komunit proti katastrofám. To zahrnuje posilování prevence proti povodním, zavádění systémů včasného varování i dodržování účinných stavebních norem k ochraně některých důležitých objektů jako jsou školy, nemocnice a obydlí. Chránit musíme i citlivé ekosystémy, které působí jako přirozené bariéry proti cyklonům a záplavám.

Jsme nyní uprostřed sezony silných bouří. Všichni samozřejmě doufáme, že svět nepostihne další rozsáhlá ničivá katastrofa. Ona ale dříve či později přijde. Začneme pak počítat ztráty na životech i majetku a spěchat na pomoc těm, kteří přežili. Nezapomeňte, nemusí to tak být!

Autor je generálním tajemníkem OSN

Generální tajemník OSN k situaci v Zimbabwe

23.06. 2008 –Mluvčí OSN vydal v neděli 22. června toto oficiální prohlášení: Generální tajemník OSN hluboce lituje, že přes opakované výzvy mezinárodního společenství nedokázala vláda Zimbabwe zajistit podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Okolnosti, které vedly k odstoupení lídra opozice Morgana Tsvangiraie z prezidentských voleb, jsou hluboce znepokojující a nelze je považovat za předzvěst budoucího demokratického vývoje v zemi. Násilí a zastrašování, jež vedly k zablokování voleb, jsou namířeny proti občanům Zimbabwe a musí být proto okamžitě ukončeny.

Generální tajemník konzultoval situaci v zemi s řadou státníků, především z Africké unie a zemí Jihoafrického ekonomického společenství (SADC). Jednoznačně podporuje prohlášení předsedy SADC, že pro prezidentské volby nyní nejsou nastoleny podmínky a proto by měly být odloženy. Organizace spojených národů je připravena spolupracovat s SADC a Africkou unií na řešení politické krize. Zvláštní zástupce generálního tajemníka Menkerios zůstává v oblasti, aby mohl být nápomocen řešení situace.

New York, 22. června 2008

Mírové mise navazují partnerství s regionálními organizacemi 

30.05. 2008 –V současné době je ve světě rozmístěno dvacet operací OSN, v nichž působí více než sto tisíc příslušníků vojenského, policejního a civilního personálu. Rozpočet mírových operací se během rozpočtového období 2007- 2008 zvýšil z pěti na osm miliard USD. Jen pro misi v Dárfúru je určeno 1,28 miliardy USD. Počet personálu se v průběhu roku 2008 vyšplhá podle předpokladů až na 140 tisíc. Vojenské jednotky, pozorovatele a policisty do misí Spojených národů vysílají téměř dvě třetiny členských států (117).

Partneři: AU, EU, NATO

Mírové operace pokračují nastoupenou cestu v navazování partnerství s mezinárodními regionálními organizacemi. Na sklonku roku 2007 vyměnili vojáci Africké unie (AU) v Dárfúru zelené barety za modré. Byl tak zakončen dlouhý proces utváření první tzv. hybridní mírové operace v historii, na které se společně podílejí OSN a AU. Tomu předcházelo období příprav, podpory jednotek AU ze strany OSN a vyjednávání se súdánskou vládou o rozmístění operace UNAMID. Misi provází řada nesnází způsobených situací v oblasti i přístupem súdánské vlády a členských států OSN. Z plánovaných téměř 26 tisíc vojáků a policistů jich na konci května bylo rozmístěno na 9 500, z toho 7 605 vojáků, 154 vojenských pozorovatelů a 1 804 policistů.

Na západ od Dárfúru, v sousedním Čadu, autorizovala Rada bezpečnosti rozmístění podobné společné mise, tentokrát s Evropskou unií. OSN dává operaci MINURCAT k dispozici policejní pozorovatele a školitele, Evropská unie bude pomocí svých vojenských jednotek zajišťovat bezpečnost v oblasti. Cílem je předejít rozšíření konfliktu z Dárfúru do celého regionu. Na území Čadu jsou přeplněné tábory uprchlíků z Dárfúru, kde panují těžké životní podmínky.

V Afghánistánu se osvědčila spolupráce politické mise OSN/UNAMA s jednotkami NATO a provinčními úřady. Daří se především posilování kapacit místních správních úřadů. V Kosovu pokračovala součinnost OSN a NATO v udržování stability podle rezoluce Rady bezpečnosti 1244 (1999).

Změna ve vedení DPKO

Na konci června 2008 jmenoval generální tajemník OSN Ban Ki-moon nového šéfa Odboru OSN pro mírové operace (DPKO). Stal se jím francouzský diplomat Alain Le Roy. Na postu vystřídal svého krajana Jeana-Marie Guéhenna, který stál v čele DPKO od roku 2000.

Tisíce obětí zemětřesení v Číně

14.05.2008 –Zemětřesení o síle 7,8 Richterovy škály zasáhlo v pondělí 12. května čínskou provincii S‘-čchuan v jihozápadní části Číny. Podle odhadů přišlo o život více než 22 tisíc lidí a více než 100 tisíc bylo zraněno. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon a předseda Valného shromáždění Srgjan Kerim vyjádřili hlubokou účast s obětmi neštěstí. “Organizace spojených národů je připravena podpořit úsilí čínské vlády vypořádat se s touto katastrofou,” stojí v prohlášení mluvčího OSN vydaném hned po události.

Ban Ki-moon později oznámil, že z Centrálního fondu nouzové pomoci (CEFR) bude uvolněno až 7 milionů USD. Tato částka bude využita agenturami a programy OSN na poskytování náléhavé pomoci. V oblasti jsou nyní především zapotřebí základní prostředky k přežití – stany, přikrývky, léky a potraviny.

Podle Elizabeth Byrsové z Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) se jedná o nejhorší zemětřesení v Číně od roku 1976. Kromě ztrát na životech bylo zničeno nebo těžce poškozeno téměř milion budov. Právě nestabilní domy byly hlavní příčinnou většiny úmrtí. Pod troskami stále zůstává uvězněno více než 12 tisíc lidí.

Do záchranných prací se zapojila řada agentur OSN. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) se spolu s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) snaží zabránit ekologickým následkům. Během zemětřesení totiž došlo k poškození dvou technických zařízení, z nichž do ovzduší uniká kyselina sírová a čpavek.

Světový potravinový program (WFP) dodá postiženým lidem základní potraviny, které nasytí více než 100 tisíc lidí po dobu jednoho týdne. Dětský fond OSN (UNICEF) poskytne stany, přikrývky a školní potřeby. Děti školního věku patří mezi hlavní skupinu obětí. Zemětřesení zasáhlo oblast během vyučování a způsobilo zřícení mnoha školních budov.

OSN vo Viedni: Stretnutie príslušníkov mierových jednotiek zo strednej Európy

27.03.2008 –Aktívni príslušníci ale aj veteráni mierových jednotiek, predstavitelia tretieho sektoru a vlád sa stretnú 31. marca v hlavnom sídle OSN vo Viedni na druhom regionálnom fóre mierových jednotiek Networking for Peace (Spolupráca pre mier), ktorý organizuje Informačná služba OSN Viedeň (UNIS) v spolupráci s Asociáciou rakúskych mierových jednotiek a mestom Viedeň. Na fóre sa stretnú účastníci z Rakúska, Bosny a Hercegoviny, Českej republiky, Dánska, Maďarska, Poľska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Cieľom stretnutia je retrospektívne zhodnotiť pokrok, ktorý mierové jednotky dosiahli v jednotlivých zúčastnených krajinách a poskytnúť priestor na vznik spolupráce medzi aktívnými účastníkami mierových operácií a veteránmi, tretím sektorom, OSN a orgánmi národných vlád ako obhajcami mierových operácií.

Toto stretnutie je pokračovaním prvého fóra Networking for Peace, ktorý sa konal 12. novembra 2007, kde mali účastníci možnosť, aby vyjadrili svoj postoj ohľadom národných organizácií mierových jednotiek a regionálnej spolupráce.

Nasra Hassan, riaditeľka UNIS a generál vo výslužbe Günther Greindl, prezident Asociácie rakúskych organizácií mierových jednotiek, prednesú uvítaciu reč, za ktorou bude nasledovať prejav brigádneho generála Andreasa Safranmüllera, predsedu rakúskeho predsedníctva Mnohonárodnej brigády záložných síl vysokej pripravenosti (SHIRBRIG) 2008.

Prejav, ktorý otvorí poobedňajšie zasadnutie, prednesie jeho excelencia veľvyslanec Rumunskej republiky Liviu Bota (dôch.), ktorý slúžil v seniorských pozíciách mierových jednotiek v OSN. Stretnutia sa zúčastnia aj diplomati, akademici, vojenskí radcovia a pracovníci OSN.

Účastníci a účastníčky si vymenia informácie o práci v oblasti mierových jednotiek vo svojej krajine ako aj názory na prácu veteránov. Diskusia sa sústredí na pokrok a výzvy v samotných organizáciách mierových jednotiek. Výsledkom stretnutia má byť niekoľko ďalších aktivít, ktoré budú nadväzovať v budúcnosti ako aj pokračovanie v pravidelnej spolupráci a výmene názorov, skúseností a informácií na tejto platforme.

Tisková zpráva Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS).

Afghánistán: Ani ztracen, ani zapomenut

Ban Ki-moon

23.02.2008 – Afghánistán je jasným důkazem toho, jakou cenu platíme, je-li stát vydán napospas bezvládí a anarchie. Už jen to ospravedlňuje mezinárodní úsilí o rekonstrukci a stabilizaci této země. Vzpomeňme na události 11. září 2001 a jejich dopad na celý svět. V zemi bez fungujících občanských institucí nastalo mocenské vakuum, kterého se chopili zločinci a oportunisté. V prostředí chaosu a bídy se z Afghánistánu stala hlavní základna terorismu.

Koalice pro obnovu

Během posledních šesti let však naštěstí vznikla silná mezinárodní koalice pro institucionální obnovu země. Po široké veřejné diskusi byla přijata moderní ústava. V zemi proběhly prezidentské a parlamentní volby. Po desetiletích exilu se vrátily tři miliony uprchlíků. A především, velká většina obyvatelstva podporuje mezinárodní úsilí na obnovu země.

Přes evidentní pokrok může ale být celý proces ohrožen. Znovu se objevují oportunisté, kteří by z Afghánistánu rádi udělali zemi bezpráví, nestability, terorismu a drog. Sahají při tom k zoufalým prostředkům: sebevražedné atentáty, únosy, vraždy vládních představitelů a napadání konvojů s humanitární pomocí. Snad ještě větší strach nahánějí požadavky, které zaznívají ze zemí mimo Afghánistán a volající po stažení mezinárodních sil ze země. To by byl přímo historický omyl, jehož následky by byly nedozírné.

Organizace spojených národů působí v Afghánistánu již dlouhá desetiletí. Pamatujeme temnou dobu vládnutí hnutí Tálibán i éru bojů znepřátelených ozbrojených skupin o mizernou kořist v zemi rozvrácené občanskou válkou.

Naše naděje do budoucna se upínají ke dni, kdy bude Afghánistán stát na vlastních nohou, schopný vyrovnat se sám se všemi složitými úkoly obnovy a rozvoje a zajistit bezpečnost a spravedlnost všem občanům.

Věřím, že se toho dočkáme. Nesmíme dopustit, aby vlna násilí ze strany současných povstalců uvrhla zemi zpět do chaosu.

Jasný pokrok

Přes všechny obavy a občasné neúspěchy jsem potěšen silnou a soustavnou mezinárodní podporou Afghánistánu. Nehledě na bezpečnostní problémy vidíme jasný pokrok. Během posledních pěti let se dramaticky zvýšil počet dívek zapsaných do škol, celkový počet dětí chodících do školy dosáhl šesti milionů. Za vlády Tálibánu to byl necelý milion dětí. Více než pět milionů dětí bylo očkováno proti obrně, půl milionů Afghánců získalo přístup k bezpečným zdrojům vody.

Nové silnice pomáhají zemědělcům v přístupu na trh. Afghánské zemědělství dnes pokryje z 95 procent domácí spotřebu obilí. V roce 2001 to bylo méně než z 50 procent.

Pokrok vidíme i v oblasti lidských práv. Afghánská nezávislá komise pro lidská práva, ustavená na základě bonnské dohody z roku 2001, má nyní své kanceláře v devíti provinciích a aktivně se zasazuje o dodržování lidských práv. Za vlády Tálibánu byla účast žen v politice zakázána, dnes mají ženy v parlamentu 28 procent křesel.

OSN bude společně se svými mezinárodními i místními partnery pokračovat v podpoře vlády při dalších krocích. Náš společný úspěch přitom závisí na pokračující přítomnosti mezinárodních sil ISAF pod velením NATO. Ty pomáhají místním vládám téměř ve všech afghánských provinciích udržovat bezpečnost a podílejí se i na rekonstrukčních projektech.

V prosinci loňského roku získala afghánská armáda za podpory jednotek ISAF kontrolu nad městem Músá Qala v jižní provincii Helmand. Od února 2007 bylo okupováno povstalci, neboť se jedná o významnou oblast pro pěstování opia. Je důležité, že operaci provedla afghánská armáda na základě požadavků místního obyvatelstva. Po dlouhé době tak zde mohou být obnoveny práce na rozvojových projektech.

Afghánská vláda má před sebou ještě dlouhou cestu k získání plné kontroly nad svým vlastním osudem. Ta chvíle však přijde. Neočekávejme příliš slávy, ale spíše tvrdou práci a oběti. A právě proto jsme tam.

Míru nedosáhneme, dokud bude Gaza jedním velkým vězením

Palestinské utrpení dosáhlo nových rozměrů

Karen Koning Abu Zaydová

28.1.2008 – Gaza se brzy může stát prvním územím, o němž můžeme tvrdit, že bylo úmyslně uvrženo do stavu bídy a nouze. A to za přihlížení, tichého souhlasu a podle některých dokonce za podpory mezinárodního společenství. Stejného společenství, které vyznává nezadatelný nárok každé lidské bytosti na důstojné podmínky k životu, tedy na přesný opak těch, jaké v Gaze panují.

Nová podoba palestinského strádání začala 21. ledna v 8 hodin večer. Gaza, čtyřicet kilometrů dlouhý a deset kilometrů široké území, se ponořila do tmy. Každý z půldruhého milionu obyvatel to poznal na vlastní kůži, když přestala fungovat světla a elektrické spotřebiče.

Od roku 2006 je život lidí v Gaze postupně více a více přiškrcován. Prvním utažením bylo lednové vítězství hnutí Hamás ve volbách v lednu 2006, dalším faktické převzetí kontroly Hamásu nad celým územím v červnu téhož roku a posledním vyhlášení Gazy “nepřátelským územím” ze strany Izraele. S každou z těchto událostí dopadly na Gazu ještě přísnější omezení na pohyb zboží a lidí. Lidé se ještě více uzavřeli sami do sebe a jsou stále více rozladěni z chování okolního světa.

Nedůstojné podmínky k životu

Uzavírky hranic v Gaze jsou bezprecedentní. Palestinci jsou tak drženi v jednom velkém vězení. Naprostá většina obyvatel nemůže vycestovat nebo se do Gazy vrátit. Chybí pohonné hmoty i náhradní díly. To má přímý vliv na zhoršování hygienických podmínek a celkového zdraví lidí. Elektřina funguje jen sporadicky. Nedostatek paliv situaci v dodávkách elektřiny jen zhoršuje. Podle UNICEF se díky zčásti nefunkční vodárně v Gaze nedostává více než 600 tisícům Palestinců nezávadné vody.

Nemocnice jsou paralyzovány nedostatkem léků i paliv pro generátory. Infrastruktura nemocnic je v rozkladu, vybavení přestává fungovat, opravy jsou bez vnějších dodávek nemožné. Pacienti, kteří potřebují vyhledat odbornou pomoc mimo území Gazy, nemohou kvůli uzavírkám a restriktivnímu režimu povolenek odcestovat. Počet lidí, kteří potřebují péči, které se v Gaze nedostává, roste. Lidé tak léčbu prostě oddalují a jejich zdravotní stav se rychle zhoršuje nebo umírají z důvodů, jimž mohlo být zabráněno.

Pohled na současnou Gazu je tristní. Životní podmínky lidí jsou z pohledu světa, jež podporuje vymýcení chudoby a ochranu lidských práv, neakceptovatelné. Následující čísla mluví sama za sebe: 35 procent Palestinců v Gaze žije za méně něž dva dolary denně. Asi polovina nemá práci. Kolem 80 procent lidí je závislých na humanitární pomoci. Jeden z bizarních projevů chudoby je, že na trhu zcela chybí cement. Lidé tak nemohou stavět ani hroby pro své zemřelé.

Jako šéfka agentury OSN, která má na starosti humanitární a rozvojovou pomoc palestinským uprchlíkům, jsem hluboce znepokojena doslova nelidskou izolací Gazy. Jsem rozladěna nezájem většiny světa o osudy statisíců Palestinců, kteří pykají za činy, na nichž nenesou žádnou vinu.

UNRWA Palestincům pomáhá zlepšovat životní podmínky. Velmi těžko ale můžeme pracovat za situace, která v Gaze panuje. Nejvíce situaci komplikují neustálé změny a uzavírky hranic. Nedávno například nebylo možné distribuovat potravinovou pomoc, protože Izrael zablokoval dodávky plastových pytlů, do kterých balíme jednotlivé dávky. Jedná se o malicherný důvod, takových je však více a všechny jako celek naši práci velmi ztěžují.

Zahráváme si s ohněm

Můžeme za těchto okolností vůbec mluvit o kompromisech a zmírňování nálad Palestinců a posilování jejich víry v mírové řešení problémů? Čím dál zřetelněji se ukazuje, že důsledky uzavření hranic a izolace Gazy hrají do karet těm, kterým na míru nezáleží. Zahráváme si s ohněm, když toto nebezpečí stále přehlížíme.

Je proto nutné podpořit právě ty, kdo věří, že budoucnost Gazy spočívá v mírovém soužití se sousedy. Vítáme nové snahy o oživení mírového procesu, posílení palestinské ekonomiky a budování institucí. Právě tyto základní pilíře míru byly totiž v posledních letech nejvíce narušeny.

Blokáda byla nedávno dočasně ukončena, když Izrael povolil dodávky paliv a dalších potřeb. Podle našich informací by přechody do pásma Gazy měly být částečně otevřeny, aby UNRWA a další organizace mohly začít znovu vypravovat asi padesát nákladních automobilů s humanitární pomocí denně. Nikdo však neví, na jak dlouho. Opětovné odpalování raket Qásám, které jednoznačně odsuzujeme, může způsobit nové uzavírání hraničních přechodů.

V každém případě je právě teď ten pravý čas, aby mezinárodní společenství jednalo v zájmu znovunastolení klidu a důstojných podmínek pro život Palestinců v Gaze. Vždyť hladoví, nemocní a rozzlobení nejsou těmi nejlepšími partnery pro mír.

Autorka je generální komisařkou UNRWA