Archiv 2011
Výjimečný a pozoruhodný rok 2011
OSN potřebnější než kdy v minulosti, říká její šéf Ban Ki-moon
30.12.2011 – Na tiskové konferenci u příležitosti konce kalendářního roku generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že Organizace spojených národů je dnes potřebnější než kdy v minulosti k řešení nejnaléhavějších problémů planety, jejichž škála sahá od dopadů změny klimatu přes rostoucí požadavky na dodržování lidských práv až po pomoc lidem, kteří čelí humanitárním krizím.
„Byl to výjimečný a pozoruhodný rok,“ řekl Ban Ki-moon novinářům v newyorském sídle OSN a jako příklady uvedl tzv. arabské jaro, vznik Jižního Súdánu jako nového členského státu OSN a slibný politický vývoj v Myanmaru.
„Domnívám se, že se nacházíme v bodu zlomu v dějinách. Vše se mění. Stará pravidla přestávají platit. Nevíme, jaké nové uspořádání vznikne. Přesto můžeme hledět do budoucnosti s jistotou: Organizace spojených národů bude jedním z lídrů.“
Ban Ki-moon, který 31. prosince završí své první volební období ve funkci generálního tajemníka, řekl, že od okamžiku, kdy se v lednu 2007 stal nejvyšším představitelem OSN, se snaží prosazovat praktickou vizi OSN jako organizace zaměřené na konkrétní činnosti. „OSN má být hlasem mlčících a obráncem bezbranných“, řekl šéf světové organizace.
Uvedl, že OSN se vyjadřovala včas a nahlas, když se na Blízkém východě a v severní Africe během arabského jara rozvinulo demokratizační hnutí. „OSN vyzývala vedoucí představitele států, aby vyslyšeli hlas svého lidu“.
„Organizace sehrála nezastupitelnou úlohu při osvobozování Libye. Jsme připraveni v případě žádosti nadále pomáhat Tunisku a Egyptu. Dohoda zprostředkovaná zástupcem OSN v Jemenu připravila půdu k ukončení bojů – a k vytvoření nové vlády národní jednoty,“ řekl Ban Ki-moon novinářům v Newe Yorku.
Generální tajemník poznamenal, že významné události na různých místech celého světa prověřují naše odhodlání a vyžadují společnou a jednotnou reakci mezinárodního společenství. „V Sýrii zemřelo přes 5 tisíc lidí. Tohle už nesmí pokračovat. Ve jménu lidskosti je na čase, aby mezinárodní společenství začalo jednat,“ prohlásil Ban Ki-moon.
„V Afghánistánu i nadále čelíme značné nejistotě. Konference, která se konala na začátku prosince v Bonnu, znovu potvrdila odhodlání mezinárodního společenství pokračovat ve společném úsilí i za horizont roku 2014. S pomocí blízkovýchodní diplomatické čtyřky musíme i nadále usilovat o mír mezi Izraelem a Palestinou. V oblasti Afrického rohu lidem stále hrozí hladomor,“ upozornil šéf OSN.
Ban Ki-moon rovněž řekl, že OSN pomohla dosáhnout výrazného pokroku na několika frontách včetně nedávného jednání o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu i při prosazování principu odpovědnost za ochranu (R2P).
„V Pobřeží slonoviny se bývalý prezident Laurent Gbagbo snažil jít proti vůli svého lidu. My jsme jednoznačně podpořili demokracii – a Gbagbo je dnes v Haagu. Vystoupili jsme i proti Muammaru Kaddáfímu, když hrozil, že obyvatele své vlastní země pozabíjí jako ‘krysy‘. Toto jsou významná vítězství spravedlnosti a mezinárodního práva. Během posledních pěti let jsme opakovaně prosazovali trestní odpovědnost viníků a vystupovali proti jejich beztrestnosti. Posílili jsme vymahatelnost práva a postavení Mezinárodního trestního tribunálu, jehož svrchovanost již ratifikovalo už 120 zemí a další se k takovému kroku chystají,“ řekl Ban Ki-moon.
Novinářům na závěrečné tiskové konferenci letošního roku také řekl, že zvýšený důraz OSN na preventivní diplomacii a zprostředkování přinesl povzbudivé výsledky v zemích jako je Sierra Leone, Kyrgyzstán, Kypr, Nepál či Guinea.
Zmínil i odhodlání OSN bojovat za práva žen a dětí, pokračovat v úsilí ve prospěch reformy OSN a zaměřit se na přípravu důležité konference o udržitelném rozvoji, která se v červnu příštího roku bude konat v brazilském Rio de Janeiru.
Na začátku nového roku seznámí šéf OSN světovou veřejnost se svým plánem pro druhé funkční období, které začíná s úderem první minuty roku 2012.
Zpráva o lidském rozvoji 2011 hodnotí kvalitu života v 187 zemích a teritoriích
02.11.2011 – Již pojednadvacáté letos vychází výroční zpráva Rozvojového programu OSN Human Development Report (Zpráva o lidském rozvoji). Hlavním cílem této odborné globální studie je hodnocení kvality života v jednotlivých státech podle tzv. indexu lidského rozvoje (HDI), který vedle ekonomických zahrnuje celou řadu ukazatelů sociálních, jako je například očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti, porodní úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péči, a podobně.
V žebříčku nelépe hodnocených států podle kvality života je na prvním místě Norsko následované Austrálií, Nizozemskem, Spojenými státy a Novým Zélandem. Česká republika je na 27. místě druhým nejlépe hodnoceným státem bývalého východního bloku (21. Slovisnko).
Zpráva o lidském rozvoji za rok 2011 byla zveřejněna dne 2. listopadu v dánské Kodani. Tištěná verze zprávy je k dispozici v iCentru OSN v Praze (Barbora.Krutakova at osn.cz nebo 257 199 835). Zpráva a související informační materiály jsou on-line na internetu.
Slovenský překlad tiskové zprávy UNDP: Informační servis OSN ve Vídni (UNIS).
Index ľudského rozvoja (HDI) 2011: 187 krajín a teritórií
Nórsko je na vrchole rebríčka, Konžská demokratická republika na konci. Nerovnosti znižujú hodnotenie podľa HDI pre USA, Južnú Kóreu a ďalšie krajiny.
Nórsko, Austrália a Holandsko sa podľa Indexu ľudského rozvoja (HDI)2011 celosvetovo nachádzajú na vedúcich priečkach, zatiaľ čo Konžská demokratická republika, Niger a Burundi na spodných, uvádza sa v aktuálnom hodnotení Správy o ľudskom rozvoji, ktorá bilancuje pokrok dosiahnutý v oblasti zdravia, vzdelania a príjmov a ktorú dnes zverejnil Rozvojový program OSN (UNDP).
Spojené štáty, Nový Zéland, Kanada, Írsko, Lichtenštajnsko, Nemecko a Švédsko dopĺňajú skupinu najlepších 10 krajín klasifikácie podľa HDI 2011, ak však index upravíme o vnútorné nerovnosti v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu, niektoré z najbohatších krajín vypadnú zo skupiny najlepších 20 krajín: Spojené štáty spadnú zo 4.miesta na 23., Južná Kórea z 15.-ho miesta na 32. a Izrael zo 17.-ho na 25.
Spojené štáty americké a Izrael sa presúvajú na nižšie miesto v rebríčku HDI upravenom o nerovnosti (IHDI) najmä z dôvodu rozdielov v príjmoch, hoci zdravotná starostlivosť je taktiež faktorom zmeny pozície USA v rebríčku; veľké rozdiely v úrovni vzdelania medzi generáciami odvádzajú pozornosť od výkonnosti Južnej Kórei z hľadiska IHDI.
Ďalšie úspešné krajiny na najvyššej úrovni stúpajú v rebríčku IHDI z dôvodu väčšej relatívnej internej rovnosti v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu: Švédsko skočilo z 10.miesta na 5., Dánsko sa vyšplhalo zo 16.-ho na 12. a Slovinsko stúplo z 21. miesta na 14.
IHDI a dva ďalšie zložené indexy – Viacrozmerný index chudoby a Index rodovej nerovnosti – boli navrhnuté na doplnenie indexu HDI, ktorý je založený na národných priemeroch v oblasti vzdelania, priemernej dĺžky života a príjmu na hlavu. Index HDI 2011 pokrýva rekordných 187 krajín a teritórií (169 krajín v roku 2010), ktoré z časti odrážajú lepšiu dostupnosť údajov v prípade mnohých malých ostrovných štátov Karibiku a Tichomoria. Klasifikácia krajín za rok 2011 preto nie je kompatibilná s údajmi zo Správy 2010, poznamenáva autor.
„Index ľudského rozvoja upravený o nerovnosti nám pomáha lepšie posúdiť úroveň rozvoja vo všetkých segmentoch spoločnosti namiesto posudzovania len virtuálnej „priemernej“ osoby“, hovorí Milorad Kovacevic, hlavný štatistik Správy pre ľudský rozvoj. „Rozdelenie zdravia a vzdelania považujeme v tejto rovnici za rovnako dôležité ako príjem, pričom údaje odhaľujú v mnohých krajinách veľké nerovnosti“.
Správa 2011 – Trvalá udržateľnosť a spravodlivosť: Lepšia budúcnosť pre všetkých – poukazuje na to, že rozdelenie príjmov sa zhoršilo v mnohých častiach sveta, pričom Latinská Amerika z hľadiska príjmu zostáva naďalej na pozícii regiónu s najväčšími nerovnosťami, a to aj napriek tomu, že niektoré krajiny ako napríklad Brazília a Čile v rámci krajiny svoje rozdiely v príjmoch zužujú. V Správe sa ďalej hovorí, že z hľadiska celkového indexu IHDI vrátane priemernej dĺžky života a školského vzdelania je Latinská Amerika spravodlivejšia ako subsaharská Afrika či Južná Ázia.
Na to, aby sme mohli posúdiť rozdelenie príjmov ako aj kolísavú úroveň priemernej dĺžky života a vzdelania v rámci obyvateľstva krajín, používa IHDI metodológiu vyvinutú renomovaným britským ekonómom sirom Anthony Barnes Atkinsonom. „Na meranie nerovností v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu používame Atkinsonov prístup, pretože na rozdiel od známejšieho koeficientu Gini oveľa lepšie zachytáva zmeny na spodných priečkach rebríčka“, povedal Kovacevic.
Priemer úrovní HDI od roku 1970 výrazne stúpol – o 41% v celosvetovom meradle a o 61% v rámci aktuálnej skupiny krajín s nízkym indexom HDI – pričom odráža celkový veľký pokrok v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu. Index HDI 2011 mapuje pokrok za posledných päť rokov, z čoho vyplývajú nasledovné národné trendy: na čele s Kubou (+ 10 miest na 51.miesto), Venezuelou a Tanzániou (každá + 7 miest na 73. a na 152.miesto) 72 krajín postúpilo v období 2006 – 2011, zatiaľ čo ďalších 72 krajín v hodnotení kleslo ako napríklad Kuvajt (- 8 miest na 63.) a Fínsko (- 7 miest na 22.miesto).
Všetkých 10 krajín, ktoré sa podľa indexu HDI 2011 umiestnili na posledných priečkach, sa nachádza v subsaharskej Afrike: Guinea, Stredoafrická republika, Sierra Leone, Burkina Faso, Libéria, Čad, Mozambik, Burundi, Niger a Konžská demokratická republika.
Napriek nedávnemu pokroku tieto krajiny s nízkym indexom HDI stále trpia z dôvodu neadekvátnych príjmov, obmedzených príležitostí na vzdelávanie a priemernej dĺžky života, ktoré sú veľmi nízko pod celosvetovými priemermi – z veľkej časti kvôli úmrtiam na liečiteľné choroby, ktorým možno predchádzať ako napríklad malária a AIDS. V mnohých krajinách sú tieto problémy spojené s deštruktívnym dedičstvom ozbrojeného konfliktu. V krajine s najnižším hodnotením podľa indexu HDI 2011, Konžskej demokratickej republike, za posledné roky kvôli vojne a chorobám spôsobeným konfliktami zomrelo viac ako 3 milióny ľudí, čo bolo aj dôvodom na najväčšiu operáciu s účasťou mierových jednotiek v histórii OSN.
Index rodovej nerovnosti
Index rodovej nerovnosti (GII) ukazuje, že podľa tohto ukazovateľa zohľadňujúceho reproduktívne zdravie, dĺžku školskej dochádzky, zastúpenie v parlamente a zapojenie do trhu práce, je Švédsko na čele celosvetového rebríčka v rodovej rovnosti. Za ním nasleduje Holandsko, Dánsko, Švajčiarsko, Fínsko, Nórsko, Nemecko, Singapur, Island a Francúzsko.
Jemen je v tomto hodnotení zo 146 krajín na poslednom mieste, za ním nasleduje Čad, Niger, Mali, Konžská demokratická republika, Afganistan, Papua Nová Guinea, Stredoafrická republika a Sierra Leone. V Jemene má stredoškolské vzdelanie len 7,6% žien v porovnaní s 24,4% mužov; ženy majú v zákonodarnom zbore len 0,7% zastúpenie; a len 20% žien v produktívnom veku je v porovnaní so 74% mužov platenou pracovnou silou.
„Najväčší pokles z hľadiska Indexu v subsaharskej Afrike vyplýva z rodových rozdielov vo vzdelávaní a z vysokej miery úmrtnosti matiek a pôrodnosti u mladistvých“, píšu autori Správy. „V Južnej Ázii zaostávajú ženy za mužmi v každom rozmere GII, najmä v oblasti vzdelania, zastúpenia v národnom parlamente a účasti na pracovnom trhu. Ženy v arabských štátoch sú postihnuté nerovnakou účasťou na trhu práce (približne polovica z celosvetového priemeru) a nízkym dosiahnutým vzdelaním.
Viacrozmerný index chudoby
Viacrozmerný index chudoby (MPI) sa zaoberá faktormi na úrovni rodiny – ako sú napríklad prístup k čistej vode, palivo na prípravu stravy, zdravotné služby ako aj základné veci v domácnostiach a štandardy pri stavbe domov, ktoré spolu vytvárajú plastickejší obraz o chudobe ako len samotné meranie príjmu.
V dekáde končiacej rokom 2010 žilo podľa výpočtov indexu MPI v tzv. „viacrozmernej“ chudobe približne 1,7 miliardy ľudí v 109 krajinách, čo je takmer jedna tretina celkovej 5,5 miliardovej populácie týchto krajín. To porovnané s 1,3 miliardou ľudí, ktorá podľa predpokladov žije z alebo menej ako 1,25USD denne, čo je mierka, ktorú používajú Miléniové rozvojové ciele OSN, ktoré sa zameriavajú na vykorenenie „extrémnej“ chudoby do roku 2015.
Niger má najvyšší podiel viacrozmerne chudobných, okolo 92% obyvateľstva, za ktorým nasledujú Etiópia a Mali s 89% a 87%. Všetkých 10 najchudobnejších krajín podľa indexu MPI sa nachádza v subsaharskej Afrike. Avšak najväčšia skupina viacrozmerne chudobných je v Južnej Ázii: India, Pakistan a Bangladéš dosiahli podľa indexu MPI absolútne vysoké čísla chudobných.
Index MPI poskytuje náhľad do ekologických problémov najchudobnejších domácností vrátane znečistenia vzduchu v interiéri a chorôb spôsobených kontaminovanými dodávkami vody. V Správe sa ďalej uvádza, že v Južnej Ázii a subsaharskej Afrike si viac ako 90% viacrozmerne chudobných nemôže dovoliť čistý varný plyn, len drevo, zatiaľ čo 85% chýbajú základné hygienické služby.
O Indexe ľudského rozvoja (HDI): Od vydania prvej Správy o ľudskom rozvoji v roku 1990 bol index HDI publikovaný každoročne ako alternatívne meradlo národného rozvoja spochybňujúc tak čisto ekonomické hodnotenie pokroku ako napríklad prostredníctvom hrubého domáceho produktu. Klasifikácia krajín podľa indexu HDI je každoročne prepočítavaná na základe najaktuálnejších medzinárodne porovnateľných údajov v oblasti zdravia, vzdelania a príjmu. Index HDI upravený o nerovnosti (IHDI) bol zavedený spolu s Indexom rodovej nerovnosti (GII) a Indexom viacrozmernej chudoby (MPI) v minuloročnej Správe o ľudskom rozvoji s cieľom doplniť pôvodný index HDI, ktorý ako zložený ukazovateľ národných priemerov neodráža vnútorné nerovnosti. Z dôvodu obmedzených údajov tieto zložené indexy nemerajú ďalšie faktory považované za rovnako dôležité prvky ľudského rozvoja akými sú napríklad miera zapojenia občianskej spoločnosti, ekologická udržateľnosť alebo kvalita vzdelania a zdravotný štandard.
O Správe Human Development Report
Výročná Správa o ľudskom rozvoji je vydavateľsky nezávislou publikáciou Rozvojového programu OSN. Správu o ľudskom rozvoji 2011 ako aj doplnkové referenčné materiály o indexoch a dopadoch na konkrétne regióny si bezplatne si môžete stiahnuť v desiatich jazykoch na webstránke: http://hdr.undp.org.
O Rozvojovom programe OSN (UNDP)
UNDP spolupracuje na všetkých úrovniach spoločnosti s cieľom pomáhať budovať krajiny, ktoré dokážu odolať kríze a pokračovať v tom druhu rozvoja, ktorý zlepšuje kvalitu života každého človeka. Na území 177 krajín a teritórií ponúkame globálnu perspektívu a lokálny pohľad, aby sme pomáhali zlepšovať životy a budovať odolné národy. Viac informácií nájdete na webstránke UNDP.
Svět sedmi miliard
27.10.2011 – V říjnu 2011 dosáhne počet obyvatel planety Země počtu sedm miliard. Je to milník, který je úspěchem a zároveň i výzvou. Především bude mít dopad na každého obyvatele planety. Svět sedmi miliard lidí, to je svět, který bude mít dopad na udržitelnost, urbanizaci, přístup ke zdravotní péči i na život mladých.
Sedm miliard lidí někoho znamená, že se Země stává přelidněnou. Já říkám, že naše síla nyní činí sedm miliard.
generální tajemník OSN Ban Ki-moon
Svět 7 miliard je výzvou …
Světová populace se od roku 1968 zdvojnásobila. Od roku 1987, kdy počet obyvatel dosáhl pěti miliard, narostla o 40 procent. Růst bude pokračovat minimálně do poloviny tohoto století, a to i přes dramatický pokles průměrného počtu dětí na jednu ženu (Populační divize OSN).
Populační růst probíhá téměř výlučně v méně vyspělých zemích – 97 na každých 100 lidí. Nerovnost mezi chudými a bohatými se zvyšuje. Více lidí než kdy v minulosti ohrožuje nedostatek potravin, snižující se zásoby vody a přírodní kalamity způsobené počasím. Řada bohatých zemí se přitom potýká s nízkou porodností, stárnutím a snižováním počtu obyvatel.
Naše dnešní rozhodnutí ovlivní to, zda dokážeme všichni žít na zdravé planetě. Rok, kdy počet obytavel překoná další miliardy, se bude odvíjet od přijatých politik a rozpočtů určených na zdravotní péči o matky a děti, plánování rodiny a vzdělávání především dívek v této oblasti i na posilování příležitostí pro ženy, říká výkonný ředitel Populačního fondu OSN (UNFPA) Dr. Babatunde Osotimehin.
…a zároveň příležitostí
Populační růst se odvíjí od individuálních rozhodnutí lidí. Více než 215 milionů žen v rozvojových zemích ale nemá možnost plánovat si rodinu. Pokud dokážeme zajistit, že každé narozené dítě je chtěné, a každý porod probíhá v bezpečných podmínkách, pak budeme mít menší, ale silnější rodiny. Díky tomu bude i více příležitostí pro ženy. Přibližně 43 procent světové populace tvoří lidé mladší 25 let. V nejchudších rozvojových zemích je ale jejich podíl 60 procent. Pokud dokážeme vytvořit podmínky, ve kterých budou mladí schopni uplatnit právo na zdraví, vzdělání a solidní podmínky k práci, stanou se hnací silou ekonomického rozvoje a pozitivních změn.
Jak roste světová populace?
1804 1 miliarda
1927 2 miliardy (o 123 let později)
1959 3 miliardy (o 32 let později)
1974 4 miliardy (o 15 let později)
1987 5 miliard (o 13 let později)
1998 6 miliard (o 11 let později)
2011 7 miliard (o 13 let později)
2025 8 miliard (o 14 let později)
2043 9 miliard (o 18let později)
2083 10 miliard (o 40 let později)
Prohlášení generálního tajemníka OSN k Somálsku
06.09.2011 – Generální tajemník OSN uvítal výsledky konzultací, na nichž hlavní somálští lídři v Mogadišu ve dnech 4. – 6. září dohodli plán (tzv. Cestovní mapu, Roadmap) na završení současné fáze transformace. Považuje za důležité, že se tak významné politické setkání mohlo uskutečnit uvnitř Somálska. Jedná se o další krok vpřed při naplňování tzv. Mírového procesu z Džibuti.
Generální tajemník vyzývá přechodnou federální vládu a další aktéry v Somálsku, aby se upřímně snažili o naplňování Cestovní mapy v zájmu jednoty, míru a stability. Apeloval také na mezinárodní společenství, aby poskytlo potřebnou podporu i zdroje pro tento proces.
Generální tajemník též přivítal dohodu o příměří mezi správními orgány regionů Puntland a Galmudug, která byla uzavřena během setkání v Mogadišu. Obě strany vyzval, aby dohodu ctily a řešily spory mírovou cestou.
Generální tajemník ocenil úlohu svého zvláštního zástupce Dr. Augustina Mahigy a Politické kanceláře OSN v Somálsku při zajišťování setkání v Mogadišu. Ocenil také podporu ze strany Mise Africké unie v Somálsku.
New York, 6. září 2011
Prohlášení vydal mluvčí generálního tajemníka OSN
Situace se nadále zhoršuje, chybí prostředky i přístup do nejohroženějších oblastí
12.08. 2011 – V oblasti Afrického rohu – Džibuti, Etiopii, Keni a Somálsku – je téměř 12,5 milionu lidí, kteří urgentně potřebují humanitární pomoc. Krize si již vyžádala desetitisíce lidských životů. Polovina z nich jsou děti mladší pěti let. Situace se nadále zhoršuje.
Organizace spojených národů vyhlásila hladomor v celkem pěti oblastech Somálska: hlavním městě Mogadišu, v přilehlé oblasti Afgoye, dvou regionech Shabelle a jižním Bakoolu.
Úřad OSN pro humanitární otázky (OCHA) varuje, že je k dispozici pouze 46 procent prostředků nutných ke stabilizaci situace (údaj k 9. srpnu 2011). Zhruba 1,4 miliardy amerických dolarů stále chybí.
Na nutnost mezinárodní akce opakovaně upozorňuje generální tajemník OSN Ban Ki-moon. „Je všeobecně známo, že lidé v celém regionu Afrického rohu hladoví. Zoufalá situace je důsledkem pokračujících ozbrojených konfliktů, vysokých cen potravin a katastrofálního sucha,“ upozornil šéf OSN během své návštěvy v Korejské republice.
Včera se Ban Ki-moon telefonicky spojil s hudebníkem a humanitárním aktivistou Bono Voxem, aby mu poděkoval za jeho osobní angažovanost ve věci pomoci strádajícím v Africkém rohu. Mluvili o nutnosti posílit tlak na zajišťování potřebných financí a zabezpečit lepší přístup humanitárních pracovníků zejména v Somálsku. Shodli se na důležitosti podpory politického dialogu v této nejvíce sužované zemi regionu.
Stažení as-Šabáb je nadějí
Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka pro Somálsko Augustine Mahiga a asistentka generálního tajemníka pro humanitární otázky Catherine Bragg ve středu infomovali o situaci v oblasti Radu bezpečnosti. Podle zmocněnce Augustina Mahigy je nedávné stažení jednotek al-Šabab z Mogadišu velkou nadějí pro zlepšení politického dialogu i humanitární pomoci. Catherine Bragg upozornila, že vrchol krize je teprve před námi. Svědčí o tom rozsah akutní podvýživy dětí mladších pěti let, očekávaný růst cen obilovin na místních trzích a podprůměrná úroda. Nutnost vnější pomoci bude pokračovat minimálně do konce roku a pravděpodobně i déle.
Koordinátor humanitární pomoci OSN v Somálsku Mark Bowden podnikl 8. srpna humanitární misi do Mogadišu. Setkal se se somálským premiérem i nejvyššími představiteli mise Africké unie v Somálsku (AMISOM). Informoval je o celkové situaci v regionu a diskutoval možnosti posílení humanitárních operací na jihu Somálska. V prlůběhu července bylo podle Úřadu OSN pro humanitární otázky (OCHA) dopraveno na dva tisíce tun humanitární pomoci. Největší překážkou práce humanitárních agentur je bezpečnost a přístup do nejpostiženějších oblastí.
Akce agentur OSN
Dne 9. srpna zahájil Světový potravinový program (WFP) sérii devíti leteckých mostů do keňské Mombasy. Celkem tak bylo přepraveno 800 tun vysokoenergetických potravin, což vystačí asi pro 1,6 milionu lidí na jeden den. Potraviny jsou tak připraveny k další distribuci po celém region. Během příštích dvou měsíců dopraví WFP do Somálska celkem 14 tisíc tun potravin (energetické sušenky, výživné polévky a směsi kukuřice a sóji).
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před vysokým nebezpečím epidemií infekčních chorob. Objevilo se podezření na epidemii spalniček v táboře Dollo Ado v Etiopii. WHO v součinnosti s agenturou OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajišťují ochranu před vypuknutím epidemií v uprchlidkých táborech. Podle WHO již byly zaznamenány případy cholery v Mogadišu a třech dalších regionech Somálska.
V Mogadišu minulý týden přistálo letadlo UNHCR s celkem 30 tunami materiálu pro vysídlené lidi. Mělo by to pokrýt potřeby přibližně 180 tisíc lidí v Mogadišu a v jižním Somálsku do konce srpna. Další dva letecké mosty budou následovat. UNHCR potřebuje prostředky na doplnění zásob humanitárních potřeb, které se tenčí. Upozorňuje také, že dodávky humanitární pomoci ohrožují stále probíhající boje v Mogadišu.
Organizace OSN pro výživuy a zemědělství (FAO) svolává na 18. srpna koordinační ministerskou schůzku. Pozváni byli zástupci všech 191 států organizace. Setkání se zaměří na bezprostřední pomoc i dlouhodobou strategii.
OSN má 193 členů. Novým přírůstkem je Jižní Súdán
14.07.2011 – Valné shromáždění OSN dnes přijalo Republiku Jižní Súdán za 193. člena Organizace spojených národů. Nový stát ve společenství národů přivítal generální tajemník OSN. Upozornil zároveň na výzvy, které před novým státem leží. „Úkol Jižního Súdánu je obrovský. Ale stejně velký je i jeho potenciál,“ řekl Ban Ki-moon.
Šéf OSN vyzval vedoucí představitele Severního i Jižního Súdánu, aby co nejdříve vyřešili otázky hranic, podílu na přírodních zdrojích i migrace lidí. Zdůraznil, že je nutné, aby překonávali odlišné pohledy a přístupy se stejnou dávkou pragmatismu, jako doposud.
Vlajka Jižního Súdánu již byla vztyčena před centrálou OSN v New Yorku.
Ban Ki-moon: Jaderná bezpečnost je věcí globálního zájmu
28.04.2011 –Od výbuchu v Černobylu uplynulo již 25 let. Dnes s obavami sledujeme zatím nekončící vývoj tragédie v japonské elektrárně Fukušima. Černobyl jsem před několika dny navštívil. Reaktor je stále smrtonosný, ale zakonzervovaný v betonu. Město samotné je mrtvé, zahalené tichem. Havárie vyhnala z domovů více než 300 tisíc lidí a zasáhla život šesti milionů lidí. Kontaminováno bylo území velké jako polovina Itálie.
Je něco zcela jiného o Černobylu číst a vidět jej na vlastní oči. Byl to silný zážitek, který jen tak nezmizí. Ukrajinci mají prý takové rčení: „Není cizího neštěstí“. Podobně to platí i pro jaderné havárie. Nic takového jako katastrofa v jiném státě neexistuje. Jak ale nyní znovu vidíme, jaderné havárie neznají hranice mezi státy. Ohrožují lidské zdraví a životní prostředí a mají ničivý dopad na ekonomiku. Nyní je tedy správný čas pro hlubokou reflexi a skutečně globální diskuzi. V době rostoucího nedostatku zdrojů považují mnozí atomovou energii za čistou a také logickou volbu. Zkušenost ale velí položit si následující otázky: Spočetli jsme správně veškerá rizika a náklady? Děláme vše pro to, aby bylo lidstvo v bezpečí?
Vzhledem ke katastrofickým následkům havárií musíme bezpečnost postavit na první místo. Vzhledem k přeshraničnímu dopadu musíme vést celosvětovou diskusi. Proto jsem při nedávné návštěvě Ukrajiny předložil pětibodový plán na posílení jaderné bezpečnosti:
Zaprvé, nadešel čas provést revizi stávajících bezpečnostních standardů na úrovni mezinárodní i jednotlivých států. Zadruhé, je nutné posílit práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblasti jaderné bezpečnosti. Zatřetí, musíme se více zaměřit na novou spojitost mezi přírodními katastrofami a jadernou bezpečností. Změna klimatu způsobuje častější přírodní katastrofy a extrémnější projevy počasí. S rostoucím počtem plánovaných jaderných zařízení ve světě se bude zvětšovat i naše zranitelnost. Začtvrté, musíme provést novou analýzu nákladů a výnosů jaderné energie. Započítat musíme i náklady na připravenost a prevenci katastrof, i na odstraňování škod, pokud dojde k havárii. Zapáté, musíme nutně spojit otázku jaderného zabezpečení s problematikou bezpečnosti. V době, kdy se jaderný materiál snaží získat teroristé, lze s jistotou tvrdit, že jaderná elektrárna, která je bezpečnější pro své okolí, je bezpečnější i pro zbytek světa.
Černobyl nebyl prvním místem zatíženým radiací, které jsem navštívil. Před rokem jsem byl v Semipalatinsku v Kazachstánu, místě jaderných testů v dobách Sovětského svazu. A loni v létě jsem se v Japonsku setkal s lidmi, kteří přežili výbuchy v Nagasaki a Hirošimě. Vydal jsem se na tato místa záměrně, abych vyzdvihl význam odzbrojení. Vyjednavači se snaží dospět k dohodě o omezení (a snad i odstranění) jaderných zbraní už několik desítek let. A poslední rok přinesl řadu povzbudivých pokroků.
Černobyl a nyní i Fukušima varují: od nynějška musíme problematiku jaderné bezpečnosti považovat za stejně důležitou jako jaderné zbraně. Je nutné zavázat se k přijetí těch nejvyšších standardů nouzové připravenosti a reakce, a to od projektování nových zařízení přes jejich výstavbu a provoz až po případné odstavení.
Otázky jaderné energie a bezpečnosti už nejsou jen záležitostí domácí politiky. Je to věc globálního veřejného zájmu. Potřebujeme mezinárodní standardy pro stavební práce, dohody ohledně záruk bezpečnosti, transparentnost a sdílení informací mezi státy.
A to by se mělo stát trvalým odkazem Černobylu. Uprostřed ticha jsem na místě zaznamenal známky vracejícího se života. Nad poškozeným reaktorem se staví nový ochranný štít. Lidé se začínají vracet. Měli bychom rozehnat poslední černobylský mrak a lidem, kteří dlouho žili v jeho stínu, nabídnout lepší budoucnost.
Šéf OSN po dvanácti letech v České republice
20.04.2011 –Po celých dvanácti letech přijel do České republiky generální tajemník OSN. Ban Ki-moon se během pracovní návštěvy setkal s prezidentem Václavem Klausem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou, předsedou Senátu Milanem Štěchem i pražským primátorem Bohuslavem Svobodou. První den návštěvy vyvrcholil večeří, kterou uspořádal v Černínském paláci ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Den druhý si Ban Ki-moon vyhradil na odpočinek spojený s prohlídkou historických památek Prahy a hradu Karlštejn. Ban Ki-moon během celého pobytu neskrýval, že je pro něj Praha místem, na které se rád vrací. „Je to moje čtvrtá návštěva Prahy, ale poprvé jsem zde ve funkci generálního tajemníka,“ říkal svým protějškům při oficiálních schůzkách.
Během jednání v Praze se debaty točily zejména kolem situace v Libyi a celém arabském světě. Generální tajemník představitelům České republiky řekl, že české zkušenosti s přechodem k demokracii mohou být pro země na severu Afriky a na Blízkém východě velmi cenné. Zdůraznil také, že odpovědností mezinárodního společenství je chránit civilní obyvatelstvo tam, kde toho vlády států nejsou schopné. Diskuse šéfa OSN se v Praze dotkly i dalších prioritních témat OSN, jako je potírání chudoby, dodržování lidských práv či ochrana životního prostředí a klimatu. Na Magistrátu hlavního města Prahy převzal Ban Ki-moon z rukou primátora symbolický klíč k městu.
V pátek odpoledne se generální tajemník zastavil v pražském Domě OSN. Cílem zastávky bylo setkání s pracovníky Spojených národů v České republice. Poté jednal v prostorcách Informačního centra OSN se zástupci významných nevládních organizací, s nimiž diskutoval o globálních otázkách jako jsou humanitární pomoc a rozvoj, ochrana klimatu, postavení žen ve společnosti, lidská práva a demokracie.
V neděli v poledne odletěl Ban Ki-moon na dvoudenní pracovní jednání do Budapešti. Jeho cesta nyní pokračuje na Ukrajině a poslední zastávkou v regionu bude Rusko.
OSN: Situace v Japonsku velmi vážná
17.03.2011 –Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Jukija Amano označil situaci kolem jaderných reaktorů v Japonsku za velmi vážnou. Rozhodl se proto místo v nejbližších dnech navštívit. V zemi hodlá strávit jen jednu noc, aby mohl hned následující den informovat radu guvernérů IAEA ve Vídni. „Musíme zjistit, jak nejlépe Japonsku pomoci,“ řekl Jukija Amano na tiskové konferenci. „Nevíme přesně, jaká je situace uvnitř reaktorů. Tlak ale převyšuje tlak atmosférický, což by znamenalo, že jsou nadále neporušené.“ Zvýšená radiace v Tokiu a dalších městech není podle něho v tuto chvíli nebezpečná pro lidské zdraví.
Šéf IAEA vysílá do Japonska také dva týmy expertů (na jadernou bepečnost a ochranu před radiací). Na místě budou pomáhat místním expertům zvládat nebezpečnou situaci ve zničené elektrárně Fukušima Dajči.
Šéf OSN má velké obavy, Rada bezpečnosti držela minutu ticha
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se ve středu telefonicky spojil s japonským premiérem Naotem Kanem. Znovu mu vyjádřil účast OSN a detailně s ním diskutoval o situaci v elektrárně Fukušima. „Generální tajemník má velké obavy, zároveň si velmi váží úsilí japonské vlády minimalizovat rizika pro civilní obyvatelstvo,“ řekl na tiskové konferenci v New Yorku mluvčí OSN Martin Nesirky. Novinářům dále řekl, že OSN je připravena poskytnout Japonsku další podporu a pomoc podle potřeb a požadavků.
Rada bezpečnosti zahájila své včerejší zasedání minutou ticha za oběti katastrofy v Japonsku. Do záchranných prací se přímo na místě zapojil Světový potravinový program OSN (WFP), který pomáhá zajistit logistiku při distribuci vody, stanů a přikrývek pro rodiny bez domovů.
OSN vyzývá Libyi k okamžitému ukončení násilí
23.02.2011 –Rada bezpečnosti a vysocí představitelé Organizace spojených národů včera naléhali na libyjskou vládu, aby okamžitě ukončila násilné útoky proti prostestujícím. Vláda musí naplnit povinnost chránit vlastní obyvatelstvo.
Členové Rady bezpečnosti odsoudili násilí a použití síly proti civilnímu obyvatelstvu a vyjádřili hlubokou lítost nad smrtí stovek demonstrantů. Prohlášení rady tlumočila médiím velvyslankyně Maria Luiza Ribeiro Viotti z Brazílie, která v měsíci únoru předsedá Radě bezpečnosti.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve svém pondělním prohlášení uvedl, že je pobouřen zprávami o tom, že libyjské úřady nařídily proti demonstrantům palbu z vojenských letadel a vrtulníků. „Je to nepřijatelné. Takové násilí proti demonstrujícím musí okamžitě skončit,“ naléhá šéf OSN.
Ban Ki-moon včera 40 minut telefonicky hovořil s Muammarem Kaddáfím. Libyjského vůdcem vyzval, aby okamžitě zastavil násilí a naléhavě ho upozornil na důležitost respektování lidských práv a zohledňování tužeb a požadavků demonstrantů. Situaci v Libyi diskutoval šéf OSN také s katarským emírem šejkem Hamadem Bin Khalifou Al-Thani.
K okamžitému ukončení násilí vyzvala libyjské úřady také vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová nebo generální ředitelka UNESCO Irina Boková. Na výbušnosat situace z pohledu azylantů a uprchlíků upozornil i vysoký komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Šéf OSN k poslednímu vývoji v arabském světě
22.02.2011 –Mluvčí generálního tajemníka OSN vydal v neděli v noci toto prohlášení: Generální tajemník bedlivě sleduje vývoj událostí v severní Africe a na Blízkém východě – v zemích jako je Bahrajn, Libye, Jemen a dalších. Je nadále velmi znepokojen zprávami o eskalujícím násilí a krveprolití.
Generální tajemník znovu vyzývá k nepoužití síly a k respektu k základním svobodám. Zdůraznil, že všechny strany musí dodržovat maximální zdrženlivost. Zároveň uvedl, že nyní je čas na široký dialog a skutečné sociální a politické reformy.
Zůstává proto ve spojení s lídry regionu, aby s nimi o vývoji diskutoval. Doporučuje, aby naslouchali lidem a na jejich legitimní požadavky reagovali. Vyzval všechny strany, aby dodržovaly maximální zdrženlivost a vyhnuly se násilí. Zasazuje se i o dodržování svobody médií a nepřerušování komunikačních kanálů.
O situaci v Bahrajnu mluvil v neděli s králem Hamadem bin Issa al Khalífou. Vyjádřil obavy z vývoje a vyzval bahrajnskou vládu k maximální zdrženlivosti a zklidnění napjaté situace. Generální tajemník současně uvítal rozhodnutí krále Hamada iniciovat dialog. Takový dialog musí být široký a účelný a zahrnout musí politickou opozici, občanskou společnost i ženské skupiny. OSN pokytne v tomto procesu podporu, bude-li o to požádána.
V posledních dnech diskutoval generální tajemník o situaci v celém regionu také s dalšími politickými lídry. Mluvil se současným egyptským vedením a dohodl, že do země budou vysláni vysocí představitelé OSN. Vyměnil si dále názory s generálním tajemníkem Ligy arabských států, vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministryní zahraničí Spojených států. S vedením Libye hodlá diskutovat o velmi znepokojivých zprávách přicházejících z této země.
Generální tajemník bude nadále bedlivě sledovat vývoj událostí a konzultovat s lídry v regionu. Potvrdil připravenost OSN poskytnout případnou podporu ve prospěch probíhajících historických změn.
New York, 20. února 2011
EGYPT: Po rezignaci Mubaraka volá šéf OSN po nenásilné přechodné fázi
11.02.2011 –Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dnes v souvislosti s rezignací prezidenta Husního Mubaraka znovu vyzval k transparentní a nenásilné přechodné fázi vývoje v Egyptě. Obyvatelstvo ocenil za odvahu vyslovit otevřeně své názory.
„Respektuji rozhodnutí (prezidenta Mubaraka), které jistě nebylo jednoduché, ale bylo učiněno v zájmu občanů Egypta,“ řekl dnes šéf OSN novinářům v sídle organizace v New Yorku. „V tento historický okamžik vyzývám znovu k transparetní a nenásilné přechodné fázi, která je výsledkem legitimních tužeb Egypťanů a vyústí ve svobodné, spravedlivé a důvěryhodné volby, z nichž vzejde nové civilní vedení země. Dočasnou správu vyzývám, aby určila jasný směr a zajistila účast všech částí společnosti v dalším procesu.“