Archiv 2013

Den lidských práv 2013

20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva

06.12.2013 – Od roku 1950 si celý svět připomíná 10. prosinec jako Den lidských práv. V tento den v roce 1948 přijalo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv. Je významnou připomínkou základních práv a svobod každého člověka, ke kterým se sice hlásí všechny členské státy OSN, ale ne všude je jejich dodržování realitou.

Z poslelství generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna:

„Podpora lidských práv je jedním z hlavních smyslů existence Organizace spojených národů. OSN o jeho naplňování usiluje od svého vzniku. Tehdy i dnes je klíčem k úspěchu politická vůle členských států. Jsou to právě státy, jež jsou na prvním místě povinny chránit lidská práva a bránit jejich porušování na národní úrovni. Současně mají povinnost postavit se porušování lidských práv, pokud se tak děje v jiných státech. Jak se ukazuje, není to vždy zrovna jednoduché. Za posledních 20 let jsme byli svědky genocid a jiných masivních projevů porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva.

Nově vzniklá iniciativa „Rights Up Front Action Plan“ si klade za cíl zlepšit schopnost OSN v oblasti předcházení a zabraňování katastrofám. Iniciativa vychází z toho, že celý systém OSN a každý pracovník organizace staví lidská práva na první místo své profesionální odpovědnosti. Iniciativa zároveň míří na posílení naší schopnosti reagovat na porušování lidských práv a zabraňovat takovým situacím prostřednictvím důrazu na lidská práva v systémech včasného varování i v akčních plánech.“

Den lidských práv 2013

Téma letošního Dne lidských práv: „20 let práce ve prospěch vašich práv“. V tomto duchu proběhne připomenutí ve všech částech světa. Zvláštní oslavy proběhnou v ženevském Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (5. prosince) a v sídle OSN v New Yorku (10. prosince).

Letos si připomínáme 20. výročí založení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jeho mandát a pravomoci byly jednomyslně schváleny Valným shromážděním OSN v prosinci 1993 na podporu všeobecného respektu k lidským právům. Stalo se to na doporučení delegátů Světové konference o lidských právech konané téhož roku ve Vídni. Vídeňská deklarace a Akční program, jež byly světovou konferencí schváleny, se staly počátkem nového úsilí na ochranu a podporu lidských práv a jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších dokumentů o lidských právech v poslední době.

Mimořádné politické, sociální a ekonomické události posledních dvou desetiletí jen potvrzují, jaký potenciál má Všeobecná deklarace lidských práv. Došlo k oživení lidskoprávního hnutí ve světě a jen málokdo si v roce 1993 uměl představit takový pokrok v uplatňování principů a zásad lidských práv ve zvykovém právu jednotlivých států.

Za posledních dvacet let došlo k zásadnímu zlepšení v uplatňování práv žen, k posílení mezinárodního práva v oblasti naplňování odpovědnosti za porušování lidských práv, i ke zlepšení v ochraně a prosazování práv marginalizovaných skupin obyvatelstva. Podstatně se také zlepšilo chápání univerzality a nedělitelnosti lidských práv.

Úspěchy v ochraně lidských práv

Vytvořením funkce Vysokého komisaře pro lidská práva v roce 1993 vznikl nezávislý a autoritativní hlas, který obhajuje lidská práva v celém světě. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) reaguje na současné krize, podporuje obhájce lidských práv a přibližuje lidská práva lidem. Obhajováním lidských práv, monitoringem a vzdělávacími aktivitami v oblasti lidských práv přispívá k legislativním a politickým reformám, které posilují odpovědnost za porušování lidských práv.

V oblasti podpory lidské důstojnosti, svobody i práv zůstává mnoho velkých výzev. Za poslední dvě desetiletí nicméně došlo k výraznému pokroku. Toto je 20 nejvýznamnějších úspěchů v ochraně lidských práv od roku 1993:

Spolupráce je klíčem k budoucnosti

Pan Ki-mun

14.10.2013 – Je jen málo způsobů jak se lépe vypořádat s výzvami současného světa než prostřednictvím koordinační role Organizace spojených národů. Během uplynulých dvou týdnů nabitých nejrůznějšími setkáními a projevy na výročním zasedání Valného shromáždění jsem se setkal s vrcholnými představiteli států a skupin reprezentujících 99 procent světové populace.

Co je dnes pro lidstvo nejdůležitější? Lidé nechtějí konflikty, vadí jim předsudky, nerovnost, mají obavy ze změny klimatu a nezaměstnanosti. Zároveň si uvědomují, že žijeme v době obrovských příležitostí. Současné generace mají velkou naději, že se dožijí úplného odstranění extrémní chudoby. Přes obrovské výzvy, před kterými svět stojí, jsem s ohledem na uplynulá diplomatická jednání v newyorském sídle OSN optimistou.

Naděje nejen pro Sýrii

Byla přijata průlomová rezoluce Rady bezpečnosti o Sýrii – první nadějná zpráva od začátku konfliktu. OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní teď mají před sebou úkol zajistit a zlikvidovat syrský chemický arzenál. Je to velká naděje pro stabilizaci situace a další snahu o ukončení konfliktu.

Rada bezpečnosti vydala také silné prohlášení k humanitární situaci v Sýrii. OSN nadále všemožně tlačí, aby byl zajištěn bezpečný přístup k potřebným a došlo k zastavení importu zbraní a porušování lidských práv. Naším cílem je pak uspořádání mezinárodní konference, na níž bychom měli najít způsob ukončení konfliktu. Nemůže nás uspokojit jen zničení chemických zbraní. Vítězství vojenskou cestou je pouhou iluzí, jediný způsob je vyjednávání o transformaci nové Sýrie, kterou místní potřebují a zaslouží si ji. Vytýčili jsme si, že všechny strany konfliktu přivedeme k jednomu stolu v polovině listopadu.

Ke zlepšení ale nedošlo jen v případě Sýrie. Po desítkách let napjatých vztahů Irán a USA využili fórum OSN ke sbližování. K posunu došlo také po jednáních na vysoké úrovni o transformaci Myanmaru a Jemenu, o řešení rozsáhlé krize v oblasti afrického Sahelu i v otázce uplatňování mírových dohod v Demokratické republice Kongo a oblasti Velkých jezer. Členské státy přislíbily výraznou podporu zemím sousedícím se Sýrií, kam se uchýlilo na dva miliony uprchlíků. A v neposlední řadě se po více než roce sešel i blízkovýchodní Kvartet (OSN, EU, USA a Rusko – pozn. překl.), aby se zabýval nedávno obnovenými rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.

2015: Historická příležitost

Pozitivní zprávy ze zahájení Valného shromáždění se netýkají jen bezpečnostní oblasti. Státy reagovaly i na nejdůležitější dlouhodobou výzvu – udržitelný rozvoj.

Rok 2015 představuje historickou příležitost: k cíli dospěje projekt Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a naváže na něj nová agenda rozvoje po roce 2015. Mělo by také dojít k uzavření nové úmluvy o klimatické změně. MDGs upoutaly zaslouženou pozornost, pomohly nasměrovat snahy tam, kde je to nejvíc potřeba a pomohly zachránit miliony životů. Jsou důkazem, že rozvojová pomoc a spolupráce širokého spektra aktérů může zajistit lepší svět pro všechny. Některé cíle rozvoje ale zůstávají nenaplněny, příliš mnoho lidí zůstává na okraji, nebo jsou zneužíváni, ať už se jedná o horníky, farmáře nebo dělníky pracující v nelidských podmínkách továren. S koncem MDGs a perspektivou nových cílů rozvoje po roce 2015 již existuje široký konsensus na tom, že zásadními otázkami dalšího rozvoje jsou práva žen, správa věcí veřejných a zřetelná akce k zastavení změny klimatu. Na září 2014 jsem do New Yorku svolal klimatický summit, řada představitelů států mi již oznámila, že se zúčastní.

OSN je také první na řadě, když jde o reakci na humanitární katastrofy. Zároveň je často poslední instancí pro problémy, kterými se nikdo jiný nechce zabývat. Často je OSN lídrem, v jiných případech jedním z aktérů. Někdy dosáhneme stanovených cílů, jindy ne. OSN ale pracuje každý den, 24 hodin, sedm dní v týdnu, a to doslova po celém světě, aby pomáhala naplňovat cíle lidstva v těch nejnáročnějších podmínkách. Diplomacie a mnohostranné vztahy dokazují, že mají ve světové politice své místo. Jsou první a nejlepší volbou při řešení současných krizí i komplexních výzev budoucnosti. Ústřední role OSN odráží globální podstatu dneška. Naše osudy jsou stále více propojeny. Proto musí být naše budoucnost založena na ještě hlubší a širší spolupráci.

Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná

Český premiér vystoupil ve Všeobecné rozpravě 68. Valného shromáždění

27.09.2013 – V pátek 27. září vystoupil v rámci Všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN předseda Vlády České republiky Jiří Rusnok. Ve svém projevu se dotkl řady důležitých výzev, jimž čelí současný svět: stavu globální ekonomiky, mezinárodní bezpečnostní situace, nebezpečí jaderného konfliktu i rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. Český premiér uvedl, že světová ekonomika sice zůstává křehká, ale zdá se, že pomalu vstupuje do fáze zotavení a růstu. V oblasti bezpečnosti vnímá nebezpečí, které pro jednotlivé regiony světa představují lokální konflikty. Jako příklad uvedl Sýrii a vyzval k politickému řešení krize, protože řešení silou podle něj není možné.

„Úloha OSN při řešení ozbrojených konfliktů je nepostradatelná. Mírové operace OSN jsou důležitým nástrojem pro trvalé a udržitelné řešení násilných konfliktů po celém světě. V posledních letech se Česká republika na operacích OSN podílela relativně malou měrou a v současné době je připravena množství vojenských sil v mírových operacích podstatně zvýšit,“ uvedl Jiří Rusnok v sídle organizace v New Yorku.

Česká republika také poskytne ostatním státům zkušenosti s přechodem k demokracii. „Jakožto země s historickou zkušeností s nedemokratickým režimem je připravena podělit se o své zkušenosti spojené s přechodem k demokracii a zemím procházejícím tímto procesem nabídnout svou pomoc, prostředky a know-how,“ prohlásil český premiér.

Zmínil i nedávné použití chemických zbraní v Sýrii: „Jakékoli použití chemických zbraní je nepřijatelné. Ať už dal příkaz k chemickému útoku kdokoli, vážně porušil zásadu odpovědnosti chránit civilní obyvatelstvo. To je válečný zločin a zločin proti lidskosti a pachatelé by se z něj měli zodpovídat před Mezinárodním trestním soudem,“ řekl Jiří Rusnok.

Český premiér mluvil i o problematice boje proti chudobě. Úsilí o dosažení udržitelného rozvoje může podle něj být úspěšné pouze tehdy, budou-li jeho součástí opatření na podporu ekonomiky. „Půjde to, pokud budeme stimulovat hospodářský rozvoj, zaměstnanost, podnikání a investice do jednotlivých zemí – opatření, která Česká republika podporovala v rámci svého členství ve Výkonné radě Rozvojového programu OSN. Domnívám se, že soukromý sektor je hlavní hnací silou hospodářského růstu – poskytuje pracovní místa, zboží a služby a je zdrojem většiny daňových příjmů.“

Vyšetřování použití chemických zbraní v Sýrii podle nejvyšších mezinárodních standardů

01.09.2013 – Generální tajemník OSN Pan Ki-mun mluvil v neděli prostřednictvím telefonu s šéfem inspekčního týmu OSN Dr. Åke Sellströmem. Experti pověření vyšetřováním údajného použití chemických zbraní v Sýrii se v neděli vrátili do Haagu po dvanácti dnech v Sýrii (19.-31. srpna 2013). Dr. Sellström šéfa OSN informoval o dalším postupu vyšetřování. Během víkendu byly vzorky nasbírané v Sýrii klasifikovány, dnes budou předány ke zkoumání do laboratoří.

Dr. Sellström řekl generálnímu tajemníkovi, že celý proces sledují jako pozorovatelé dva představitelé Sýrie. Celý proces bude postupovat podle nejvyšších standardů ověřování uznaných Organizací pro zákaz chemických zbraní.

S ohledem na děsivé události na předměstí Damašku dne 21. srpna požádal šéf OSN dr. Sellströma, aby mu svá zjištění prezentoval co nejdříve, ale aby jeho tým dodržel nejvyšší vědecké standardy analýzy vzorků a informací získaných na místě.

Mluvili i o způsobech, jak celý proces urychlit. Generální tajemník osobně dr. Sellströmovi poděkoval za práci, kterou jeho tým v Sýrii odvedl navzdory nelehkým a nebezpečným podmínkám na místě.

Krize v Sýrii a reakce OSN: týdenní přehled

29.08.2013 – Ve světle zvyšujícího se tlaku na vojenskou akci proti Sýrii vyzval generální tajemník OSN Pan Ki-mun mezinárodní společenství, aby tým inspektorů OSN dostal na vyšetřování použití chemických zbraní dostatek času.

Reakce světa byla bouřlivá, možné použití chemických zbraní 21. srpna ostře odsoudil šéf OSN Pan Ki-mun, vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová a státy kritizující politiku prezidenta Bašára Asada volají po vojenském zásahu. Hned 22. srpna vyzval Pan Ki-mun tým inspektorů vedený profesorem Sellströmem, aby promptně případ vyšetřil. Na místo se tým dostal poprvé 26. sprna, další šetření proběhlo o dva dny později. Snímky, které po 21. srpnu přicházejí ze Sýrie, označil Pan Ki-mun za přízraky chemické války. Jejich použití je podle něj zločinem proti lidskosti. „Použití chemických zbraní kýmkoli je za všech okolností porušením mezinárodního práva.“ Tým inspektorů OSN podle něj získal na místě důležité vzorky a informace od obětí a svědků. „Potřebují čas, aby svou práci mohli dokončit,“ zdůraznil šéf OSN a dodal, že šanci teď musí dostat mír a diplomacie. „Přestaňte bojovat a začněte spolu mluvit,“ vzkázal Pan Ki-mun všem znesvářeným skupinám v Sýrii. Znovu vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a dokázala uplatnit svůj vliv ve prospěch míru. Více>>

Prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy Adamy Dienga a poradkyně pro problematiku „Odpovědnosti za ochranu“ (R2P) Jennifer Welshové o zprávách o použití chemických zbraní v Sýrii

23.08.2013 – Zvláštní poradci odsuzují zabití stovek civilistů na předměstí Damašku dne 21. srpna a vyzývají k vytvoření podmínek pro okamžitý přístup vyšetřovacího týmu OSN pro ověření použití chemických zbraní v Sýrii.

„Použití chemických zbraní během ozbrojeného konfliktu je vážným porušením mezinárodního humanitárního práva a válečným zločinem bez ohledu na to, proti komu byly použity, nebo kdo se stal jejich obětí. Vzhledem k jejich děsivým účinkům neexistuje žádné vojenské ospravedlnění pro použití chemických zbraní – ať již ze strany vlády, nebo protivládních ozbrojených skupin.

Vyzýváme všechny aktéry v Sýrii, aby v této vážné situaci jednali odpovědně a zajistili okamžitý přístup OSN k vyšetření okolností údajných útoků chemickými zbraněmi v Damašku. Vzhledem k povaze těchto zbraní a omezenému času na vyčerpávající a kvalitní vyšetřování je přístup nutné zajistit ihned.

Použití chemických zbraní v Sýrii je dalším příkladem zločinů, které se v zemi dějí. Všechny tyto zločiny musí být vyšetřeny okamžitě a ti, kdo jsou za ně odpovědní, musí být povolání před spravedlnost. To musí být součástí mírového a udržitelného politického řešení katastrofálního konfliktu v Sýrii.“

New York, 22. srpna 2012

Zaostřeno na Sýrii: reakce OSN na krizi

týdenní souhrn č. 4

14.08.2013 – Na pracovní večeři s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem zdůraznil generální tajemník OSN Pan Ki-mun nutnost politického řešení a uspořádání mezinárodní konference o Sýrii (celý článek anglicky).

Tým OSN pověřený vyšetřováním použití chemických zbraní by se měl v dohledné době vypravit do Sýrie (celý článek anglicky).

Podle OCHA (Úřad pro koordinaci humanitární pomoci) se podařilo dopravit pomoc do Idlíbu, který byl měsíc obklíčen. Pomoc poskytly UNICEF, UNHCR, WFP, WHO, UNFPA a IOM. Pomoc pro desítky tisíc lidí obsahovala jídlo, školní pomůcky, potřeby pro domácnost a léky a zdravotnický materiál (celý článek anglicky).

Jen za měsíc červenec poskytl WFP potravinovou pomoc 2,9 milionu Syřanů. V srpnu by to mělo být již více než 3 miliony lidí, včetně špatně dostupných oblastí. Celkově by to znamenalo, že se pomoc dostane k 96 procentům lidí, k nimž by se dostat měla (celý článek anglicky).

UNHCR: Nejvyšší počet uprchlíků za posledních 18 let

19.06.2013 – V roce 2012 byl na světě historicky nejvyšší počet uprchlíků od roku 1994. K situaci výrazně přispívá konflikt v Sýrii. Komisariát OSN pro uprchlíky (UNHCR) včera zveřejnil svou výroční zprávuGlobal Trends, v níž analyzuje rok 2012 na základě údajů poskytnutých vládami, nevládními organizacemi a na základě svých vlastních dat.

Na konci roku 2012 bylo ve světě více než 45 milionů lidí na útěku z domova, o zhruba tři miliony více než v roce předešlém. Zpráva UNHCR mluví o celkem 15,4 milionech uprchlíků (lidé, kteří odešli za hranice vlastní země), 937 tisících žadatelích o azyl a 28,8 milionech lidí, kteří opustili domov, ale zůstávají v hranicích své země.

Hlavní příčinou k opuštění domova zůstávají válečné konflikty. Více než polovina (55%) všech uprchlíků registrovaných UNHCR pochází z pouhých pěti – válkou postižených – zemí: Afghánistán, Somálsko, Irák, Sýrie a Súdán.

„Jsou to alarmující čísla,“ komentoval vydání zprávy šéf UNHCR António Guterres. Jen za rok 2012 opustilo své domovy 7,6 milionů lidí, z toho 1,1 milionu jako uprchlíci do zahraničí a 6,5 milionu jako běženci uvnitř vlastní země. To znamená, že každé 4 vteřiny je jeden člověk nucen opustit svůj domov.

20. června jeSvětový den uprchlíků.

Sýrie: situace je tragická, politické řešení jediné možné

06.06.2013 – Mezinárodní konference o řešení konfliktu v Sýrii se bude konat až v červenci. „Ještě toho musíme mnoho vykonat. Proto jsme se rozhodli, odložit termín z původně plánovaného června,“ řekl po včerejším setkání amerických a ruských diplomatů v Ženevě Lachdar Brahímí, zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států.

Dodal, že situace v Sýrii je tragická. „Je špatné, že nejsme konferenci schopni uspořádat už v červnu.“ Syrská opozice ale musí dále jednat, aby mohla sestavit delegaci, která bude přijatelná pro všechny opoziční skupiny. Bez zastoupení opozice je konference samozřejmě nemyslitelná.

„Shodli jsme se, že politické řešení je jediné možné řešení krize. Tragédii musíme ukončit, je to v životním zájmu Syřanů a celé země,“řekl Brahímí.

Na konání konference o politickém řešení krize v Sýrii se minulý měsíc dohodli ministři zahraničí USA a Ruska. Konference se má konat pod záštitou generálního tajemníka OSN. Jejím cílem je politické řešení prostřednictvím uzavření rámcové smlouvy mezi vládou a opozicí založené na realizaci tzv. Ženevského komuniké z června loňského roku. Podle něj by Sýrii z krize měla vyvést přechodná vláda složená z představitelů současné vlády i opozičních skupin, vybavená všemi exekutivními pravomocemi.

Přední světový odborník na klima přednášel v Praze

31.05.2013 – Profesor Stefan Rahmstorf je oceánograf a klimatolog z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu. Zaměřuje se především na souvislosti mezi oceány a změnou klimatu. V roce 2007 byl jedním z hlavních autorů 4. hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Je členem poradního výboru německé vlády pro globální změnu. Publikoval desítky vědeckých článků, mnoho z nich v nejprestižnějších vědeckých časopisech jako je Nature, Science či PNAS, podílel se na vzniku čtyř knih. V roce 2012 se jeho kniha o počasí a klimatu stala v Německu knihou roku v kategorii životního prostředí.

Při přebírání čestného vědeckého titulu na University of Wales v roce 2007 řekl, že věří, že s ohledem na příští generace si společnost nakonec uvědomí, co důležitého sděluje věda o změně kliamtu, a že přijme rozhodná opatření. „Je to velká výzva, ale jsem přesvědčen, že globální oteplování lze zastavit. Musíme být schopni učit se, porozumět problému a převzít odpovědnost.“ Na otázku, zda je i nadále optimistou ve schopnosti lidstva zvládnout tuto výzvu, odpověděl, že z hlediska úrovně poznání, technologií, jež máme k dispozici, včetně obnovitelných zdrojů energie, optimistou je. Méně optimisticky ale vnímá schopnost a vůli politiků problém účinně řešit. Jako vědecký pracovník univerizty, který je placen z veřejných zdrojů, cítí povinnost o svých poznatcích informovat nejen vědeckou obec, ale i širokou veřejnost, např. prostřednictvím médií nebo blogů a dalších sociálních sítí. „Vědec nemůže navrhovat politická řešení, ale musí dát k dispozici výsledky své práce, aby mohly být co nejlépe využity ve prospěch celé společnosti.“

Během návštěvy Prahy vystoupil prof. Rahmstorf v pořadu České televize Události, komentáře.

Mírové operace OSN: účinné i žádané

29. května je Mezinárodní den mírových operací OSN

27.05.2013 – První operace OSN na udržování míru byla ustavena v roce 1948. Od té doby se koncept mírových sborů stal jedním z hlavních nástrojů mezinárodního společenství na zvládání komplexních krizí ohrožujících mezinárodní bezpečnost. V 15 současných operacích OSNpůsobí na 111 tisíc mírotvůrců. Mezinárodní den (29. května) je příležitostí ocenit jejich práci a zároveň uctít památku těch, kteří ve službách OSN položili životy. Za celou historii to byly již více než tři tisícovky modrých přileb, jen za loňský rok 111 mužů a žen. Do mírových sborů OSN dnes personálem a technikou přispívá 116 členských států. Je to výraz globální důvěry, jíž se operace OSN těší.

Letošní mezinárodní den si klade za cíl vyzdvihnout měnící se podmínky v krizových oblastech a nutnost přizpůsobit se jim tak, aby mírové operace dokázaly účinně pomoci lidem v zemích, kde probíhají nejničivější konflikty současnosti. Mírové operace OSN procházejí dlouhodobými změnami, hledají inovativní způsoby k větší efektivitě i účinnosti.

„Adaptace na nové výzvy,“ to je motto letošního mezinárodního dne. „Mírové operace přizpůsobují plánování a přístupy tak, aby dokázaly zajistit trvalý mír ve válkou zničených zemích. Nadále však zůstávají vysoce rizikovým podnikem. Jen za posledních pár týdnů zaútočili neznámí ozbrojenci na jednotky mírových sil v Demokratické republice Kongo, Súdánu i Jižním Súdánu a zabili několik vojáků OSN. Na Blízkém východě byli příslušníci modrých přileb zajati a drženi jako rukojmí,“ říká o nebezpečných podmínkách generální tajemník Pan Ki-mun.

Počty rozmístěných jednotek OSN jsou důkazem, že mírové operace jsou účinné i žádané. V současné době slouží pod modrou vlajkou OSN téměř 80 tisíc vojáků, na 12 500 policistů a 17 tisíc mezinárodních civilních zaměstnanců v celkem 15 operacích na čtyřech kontinentech. Rozpočet na 2012-2013 činí 7,33 miliardy USD. „Mírové operace se neustále přizpůsobují novým podmínkám a výzvám,“ říká jejich šéf, zástupce generálního tajemníka Hervé Lasous. „Rozšiřujeme se nejen co do počtu vojenského, policejního a civilního personálu, ale i ve smyslu různých podmínek, úkolů a nástrojů, které používáme. Mírové operace nikdy nebyly tak dynamické a flexibilní jako dnes,“ dodal Hervé Ladsous.

V sídle OSN v New Yorku a v mnoha členských státech OSN se 29. května konají různé připomínkové akce k uctění památky padlých a jako výraz uznání těch, kdo v mírových operacích slouží.

Státy, které do mírových operací OSN poskytují nejvíce vojenského a policejního personálu:

Pákistán, Bangladéš, Indie, Etiopie, Nigérie, Nepál, Egypt, Brazílie, Čína, Jihoafrická republika.

Největší přispěvatelé do rozpočtu mírových operací OSN:

USA (přibližně 27%), Japonsko (12,5%), Velká Británie (přibližně 8%), Německo (přibližně 8%), Francie (7,5%), Itálie (5%), dále Čína, Kanada, Španělsko a Jižní Korea.

Chemické zbraně v Sýrii?

07.05.2013 – Zástupci Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Sýrii uvedli, že nedošli k žádným jednozančným závěrům ohledně použití chemických zbraní. Tým, který tvoří Paulo Sergio Pinheiro, Karen AbuZaydová, Carla del Ponteová a Vitit Muntarbhorn, vznikl v roce 2011 z podnětu Rady OSN pro lidská práva. Jeho úkolem je vyšetřování a dokumentace porušování mezinárodního humanitárního práva během konfliktu v Sýrii.

Šéf OSN Pan Ki-mun dále naléhá, aby do Sýrie mohl odjet zvláštní tým OSN, jehož úkolem je zjistit, zda byly v konfliktu použity chemické zbraně. Byl zformován na konci března z popudu syrské vlády a vede ho švédský vědec Åke Sellström. Syrské úřady mu však za více než měsíc nevydaly povolení ke vstupu do země.

Globální Jih na vzestupu

06.05.2013 – Norsko, Austrálie a Spojené státy jsou v čele žebříčku 187 zemí podle indexu lidského rozvoje (HDI). Pořadí uzavírají Demokratická republika Kongo a Niger. HDI měří kvalitu života podle široké škály ekonomických a sociálních kritérií. Zprávu o lidském rozvoji již od roku 1990 každoročně vydává Rozvojový program OSN (UNDP).

Niger a Demokratická republika Kongo zároveň patří ke státům s nejvýraznějším zlepšením HDI od roku 2000. Společně s dalšími dvanácti – Afghánistán, Sierra Leone, Etiopie, Rwanda, Angola, Východní Timor, Myanmar, Tanzánie, Libérie, Burundi, Mali, Mozambik – zaznamenaly každoroční dvouprocentní zlepšení HDI. Jedná se hlavně o chudé africké státy, které se vypořádávají s následky dlouhých ozbrojených konfliktů. Ve všech ale došlo k výraznému nárůstu školní docházky, očekávané délky života i HDP. „Ve všech regionech světa došlo k výraznému zlepšení ve většině kritérií HDI. K největšímu posunu ale dochází v méně rozvinutých státech. Z toho vyplývá, že nerovnost světa se snižuje,“ píše se ve zprávě.

Česká republika a všechny státy visegrádské skupiny patří mezi země s nejvyšším indexem HDI. Česko je na 28. místě, Slovensko na 35., Maďarsko 37. a Polsko 39. Z postkomunistických zemí je před Českem jen Slovinsko na 21. místě.

Zpráva o lidském rozvoji (HDR) za rok 2013 vyšla v březnu pod titulem The Rise of the South: Human Progress in a Diverse World (Jih na vzestupu: Lidský rozvoj v různorodém světě). Všímá si především velkého posunu v dynamice vývoje globálního světa, podníceného nástupem nových mocností z rozvojových zemí.

Čína už předstihla Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa. Zároveň se stovky milionů jejích obyvatel vymanily z chudoby. Indie vsadila na lepší budoucnost tvůrčím přístupem k podnikání a inovacemi v sociální politice. Životní úroveň v Brazílii se zvyšuje díky akcentu na mezinárodní vztahy a programy proti chudobě, které jsou inspirací pro ostatní země.

Vzestup Jihu je podle zprávy HDR mnohem rozsáhlejším jevem. Dalšími významnými hráči na světové scéně se stávají Turecko, Mexiko, Thajsko, Jihoafrická republika, Indonésie a další. HDR celkem uvádí více než 40 rozvojových zemí, které si v posledních desetiletích vedou v oblasti lidského rozvoje lépe než se očekávalo. Zpráva analyzuje příčiny i dopady jejich úspěchu a všímá si problémů, jimž čelí v současnosti a které budou řešit v nejbližší budoucnosti.

Jednotky OSN do Mali

26.04.2013 – Rada bezpečnosti včera schválila vyslání mírového kontingentu o síle 12 600 vojáků do Mali. 1. července nahradí jednotky OSN misi jednotek z afrických států. „Modré přilby“ mají mandát k použití veškerých nutných prostředků k zajištění bezpečnosti, ochraně civilistů, pracovníků OSN a kulturních památek. Mise OSN bude zajišťovat i podmínky pro humanitární organizace.

Hlavním úkolem bude v úzké spolupráci s Africkou Unií a ECOWAS podporovat politický proces v Mali.

Rada bezpečnosti vyzvala státy OSN, aby poskytly potřebný vojenský personál a techniku, aby operace mohla být zformována a rozmístěna do 1. července. OSN nemá stálé jednotky, ty jsou vždy utvářeny ad hoc na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti.

Oficiální název nové mise OSN v Mali: UN Multidimensional Integrated Stabilization Mission in Mali (MINUSMA)

Panel nezávislých vyšetřovatelů OSN: Násilí v Sýrii dále graduje

11.03.2013 – Podle panelu nezávislých expertů na dodržování lidských práv dosáhlo násilí v Sýrii dalšího vrcholu. V Ženevě dnes tento panel prezentoval svou novou zprávu, ve které vyzývá k dosažení politického řešení konfliktu. „Nyní je nutná především diplomacie k ukončení násilí a strádání Syřanů. Pokud v této věci selžou místní, regionální i mezinárodní aktéři, dojde k politickému, ekonomickému i sociálnímu zahroucení Sýrie, “ řekl Radě pro lidská práva v Ženevě šéf týmu vyšetřovatelů Paulo Pinheiro. Konflikt podle něho vykazuje veškeré známky patu, kdy ani jedna ze stran (vládní a protivládní jednotky) není schopna získat vojenskou převahu a obě podlehly falešnému pocitu, že vítězství je na dosah.

Bezohlednost obou stran konfliktu

Podle zprávy nezávislých expertů je hlavním důvodem obětí na životech a strádání civilistů bezohlednost obou stran konfliktu, jež bez rozdílu porušují mezinárodní humanitární právo.

Desetistránkový update situace v Sýrii vychází z téměř 200 interview z minulého měsíce. Popisuje rychlý rozklad civilního prostoru doprovázený masovými odchody z domovů, ale prostor, kam se civilisté hledající bezpečí mohou uchýlit, se významně zmenšuje.

Zpráva upozorňuje mj. i na využívání zdravotnické péče jako nástroje války. Násilné útoky obou stran směřují na zdravotnická zařízení i personál. Zaznamenány jsou případy, kdy byla odmítnuta péče z politických či sektářských důvodů. Panel expertů ve své zprávě upozorňuje i na tzv. „Lidové výbory“ utvářené místními obyvateli, které mají údajně bránit komunity před protivládními ozbrojenými skupinami a gangy. Lidové výbory se podle některých svědectví podílejí na masových exekucích a mají nádech sektářství. Ke třem takovým případům mělo dojít od loňského prosince jen v samotné oblasti Homsu, celkově expertní panel OSN vyšetřuje na 20 případů údajných masakrů.

Za bezohlednost k lidským životům označil panel expertů i zajetí 21 příslušníků mírové operace OSN na Golanských výšinách. Panel současně uvítal jejich propuštění, nicméně tento akt považuje za porušení mezinárodního humanitárního práva.

Zpráva expertů OSN uvádí, že jak vládní jednotky, tak ozbrojené protivládní síly rekrutují do svých řad i dětské vojáky ve věku 12-13 let. V konfliktu dochází i k násilným sexuálním zločinům.

„Poslední iniciativa společného zmocněnce OSN a Ligy arabských států pro Sýrii, aby OSN dojednala přímá jednání mezi oběma stranami, je krok správným směrem,“ říkají členové panelu, který vedle Paula Pinheira tvoří Karen Koning AbuZaydová, Carla del Ponteová a Vitit Muntarbhorn. Šéf OSN Pan Ki-mun a zmocněnec pro Sýrii Lachdar Brahímí se minulý týden v této věci setkali ve Švýcarsku.

Konflikt v Sýrii si vyžádal již nejméně 70 tisíc životů, milion lidí uprchl do sousedních zemí, 2 miliony odešly z domovů, ale zůstávají uvnitř Sýrie, a na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc.

Mysli. Jez. Šetři.

Kampaň OSN proti plýtvání jídlem

23.01.2013 – Podle OSN skončí každoročně v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun jídla. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě bilionu amerických dolarů (téměř 20 bilionů korun). V rozvojových zemích jde přitom z 95 procent o neúmyslné ztráty, na nichž se podílí hlavně špatné technologie pro sklizeň, nevhodné skladování nebo obaly. V zemích bohatých jde většina ztrát na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo nesrozumitelnému označování data spotřeby.

Na 300 milionů tun potravin za rok je likvidováno ve fázi, kdy ho lze ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa. V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a Jihovýchodní Asii pouhých 6 – 11 kg.

Zdravější svět bez hladu nepatří do kategorie sci-fi

Ke změně této situace přitom není potřeba zas tak mnoho. Relativně snadné a nenákladné kroky na straně spotřebitelů, podnikatelů v potravinářském průmyslu i na straně vlád států mohou vést k výraznému snížení plýtvání. Na to sa zaměřuje kampaň OSN, kterou v minulých dnech společně spustily Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Jmenuje se „Mysli. Jez. Šetři. Snižuj svou potravinovou stopu,“ a jejím záměrem je předkládat fakta a nabízet možné varianty řešení, například šířením osvědčených praktik. Do kampaně budou postupně zapojovány rodiny, supermarkety, hotelové řetězce, školy, sportovní kluby, starostové měst a obcí a nakonec i nejvyšší představitelé států.

Plýtvání jídlem je ekonomický, environmentální i etický nonsens

„Na světě dnes žije 7 miliard lidí, v roce 2050 nás bude 9 miliard. Plýtvání jídlem je jednoduše nesmyslné, a to z ekonomického hlediska, z hlediska životního prostředí a samozřejmě i z hlediska etického. Vizi udržitelného světa naplníme pouze za předpokladu, že dokážeme zcela změnit způsob, jakým nakládáme s přírodními zdroji,“ říká šéf UNEP Achim Steiner.

Univerzita OSN vyhlášena jedním z pěti nejlepších think-tanků spojených s vládním stystémem

18.01.2013 – Univerzita OSN (UN University, UNU) byla v mezinárodním srovnání „Global Go-To Think Tank Index“ vyhodnocena jako jeden z pěti nejlepších think-tanků spojených s vládním stystémem. V hodnocení mezinárodních rozvojových think-tanků, který každoročně sestavuje Pennsylvánská univerzita, zaujala UNU šesté místo.

Univerzita OSN (UNU) je mezinárodním sdružením akademiků podílejících se na výzkumu, postgraduální výuce a šíření informací na podporu mírových a rozvojových snah OSN. Byla založena v roce 1973 Valným shromážděním OSN. Sídlí v Tokiu, servisní a administrativní zázemí má také v Bonnu, Kuala Lumpur, New Yorku a Paříži.

Kromě jiného nabízí i on-line vzdělávací kurzy a další užitečné nástroje v oborech jako je ochrana klimatu, biodiverzita, energetika, produkce potravin, rozvoj a zejména udržitelný rozvoj obecně.

OSN: Konflikt v Sýrii si vyžádal již více než 60 tisíc životů

03.01.2013 – Podle nejnovější analýzy OSN si konflikt v Sýrii vyžádal již více než 60 tisíc životů. Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pilayové je počet obětí šokující a přesáhl všechna očekávání. Skutečný počet obětí ale může být ještě vyšší.

„Selhává celé mezinárodní společenství, zejména Rada bezpečnosti. Je to ostuda nás všech. Už téměř dva roky se nás Syřané opakovaně ptají: Kde je mezinárodní společenství? Proč nikdo není schopen ukončit zabíjení? Bohužel na to nemáme uspokojující odpověď. Sýrie dál krvácí,“ říká Navi Pilayová.