Skip to main content

Autor: UNIC Intern

Projekce filmu The Agreement o přijetí SDGs

U příležitosti 80. výročí vzniku Organizace spojených národů a v předvečer Světového dne životního prostředí uspořádaly Informační centrum OSN v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) speciální promítání nezávislého dokumentárního filmu The Agreement (Dohoda), po němž následovala odborná diskuse o současných výzvách udržitelného rozvoje.

Akce se konala v úterý 3. června 2025 od 16 hodin v pražském kině Edison Filmhub a přilákala zástupce odborné veřejnosti, neziskového sektoru i studenty. Promítaný dokument režiséra Raeshema Nijhona zachycuje složitá vyjednávání reprezentantů 193 států a proces přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v rámci OSN. Film měl premiéru během Summitu SDGs v New Yorku v roce 2023.

Přivítání se jménem organizátorů ujali Michal Broža, Anna Pasková a Jiří Dlouhý. Úvodní slovo pronesla místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová. Zdůraznila, že naplňování SDGs musí brát v potaz ve svém rozhodování politici. V úvodu vystoupil také zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřich Moldan, pamětník celého procesu agendy udržitelného rozvoje v globálním měřítku, který započal už na Summitu Země v roce 1992.

Globální agenda i udržitelnost v Česku

Na projekci navázala panelová diskuse s názvem Udržitelný rozvoj v době geopolitického napětí. Zaměřila se jak globální souvislosti i na agendu udržitelnosti v Česku, které letos prochází již třetím národním dobrovolným přezkumem naplňování Agendy 2030. Česká republika se navíc aktivně angažuje i na mezinárodní úrovni — v roce 2025 zastává roli kofacilitátora Ministerské deklarace Politického fóra OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj.

Moderátor diskuse Michal Broža upozornil, že pouhých 17 % ze 169 podcílů SDGs směřuje k naplnění. Polovina vykazuje určitou míru zlepšení a celá třetina stagnuje nebo je na sestupné trajektorii. V panelu zasedli Adriana Dergam, členka Rady vlády ČR pro lidská práva, Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), klimatický reportér ČRo Jan Kaliba a Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Panelisté upozornili na různé výzvy i příležitosti v oblasti udržitelnosti. Romana Jungwirth Březovská ocenila, že Evropská unie i nadále drží své klimatické cíle včetně závazku klimatické neutrality do roku 2050. Připomněla také aktuální návrh snížit čisté emise o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Jan Kaliba upozornil na nízkou úroveň klimatického vzdělání mezi českými novináři a zmínil švédský přístup, kde se téma klimatu stalo běžnou součástí všech redakčních sekcí a není vyhrazeno jen specializovaným zpravodajům. Podobný přístup má i britská BBC. Adriana Dergam upozornila na oslabování lidských práv i víry v mezinárodní řád, což podle ní souvisí i s rychlým rozvojem digitálních technologií a souvisejícího šíření dezinformací. Vojtěch Kotecký vyjádřil optimismus ohledně vývoje ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni i v českém prostředí. Varoval ale např. před neudržitelnou spotřebou přírodních zdrojů. Rostoucí konzumace masa v celosvětovém měřítku podle něj bude čím dál víc zatěžovat ekosystém a přispívat k degradaci krajiny.

Videozáznam z diskuse je k dispozici zde.

Text připravili kolegové/yně ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Zabraňme rozdělování na „my“ a „oni“

Generální tajemník OSN k připomínce obětí genocidy ve Rwandě:

Dnes si se smutkem připomínáme milion dětí, žen a mužů, kteří byli zavražděni při genocidě Tutsiů ve Rwandě v roce 1994.

Tato děsivá kapitola lidských dějin nebyla spontánním šílenstvím strašlivého násilí. Byla záměrná, promyšlená a plánovaná, mimo jiné prostřednictvím nenávistných projevů, které rozdmýchávaly rozdělení a šířily lži a dehumanizaci. Drtivou většinu obětí tvořili Tutsiové, ale byli mezi nimi i Hutuové a další odpůrci genocidy.

Když si připomínáme, jak k těmto zločinům došlo, musíme se také zamyslet nad tím, jak tato událost rezonuje s naší současností.

Dnešní doba je plná rozdělení. „My“ versus „oni“ je na vzestupu a polarizuje společnost. Digitální technologie jsou využívány jako zbraně k dalšímu rozdmýchávání nenávisti, podněcování rozdělení a šíření lží.

Musíme se poučit z hrůzné historie genocidy ve Rwandě a jednat tak, abychom zastavili příval nenávistných projevů, zabránili rozdělení, prosazovali lidská práva a zajistili odpovědnost.

Naléhavě vyzývám všechny státy, aby splnily závazky přijaté v rámci Globálního digitálního paktu a bojovaly proti lžím a nenávisti na internetu. Aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv a aby se neprodleně staly smluvními stranami Úmluvy o prevenci a trestání zločinu genocidy.

V tento památný den se zavažme, že budeme bdělí a budeme společně pracovat na budování světa spravedlnosti a důstojnosti pro všechny. Na počest všech obětí a přeživších genocidy ve Rwandě.

António Guterres, generální tajemník OSN

Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově

Téma letošního Světového dne vody nám připomíná zásadní výzvu: ochrana ledovců není jen otázkou životního prostředí, ale i klíčem k bezpečnosti, prosperitě a spravedlnosti pro celé lidstvo.

Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí – od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu.

Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé. Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově. Nízko položené oblasti a celé státy čelí existenčním hrozbám, zatímco rostoucí tlak na omezené zdroje vody a půdy vyvolává napětí.

Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena.

Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Aby byla mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného hospodaření s vodními zdroji efektivnější, byl jmenován zvláštní vyslanec pro vodu (Special Envoy on Water).

Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Toho lze dosáhnout reformami mezinárodního finančního systému, které umožní dlouhodobé a udržitelné financování klimatických projektů.

Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou – je to závazek vůči současným i budoucím generacím. Spojme své síly a podnikněme konkrétní kroky k zachování těchto nenahraditelných přírodních zdrojů, které jsou k životu důležité pro celé lidstvo.

António Guterres, generální tajemník OSN

80 let po svém vzniku zůstává OSN majákem naděje

Tento rok si připomínáme 80 let od vzniku Organizace spojených národů – instituce,
která se zrodila z trosek druhé světové války jako odpověď na naléhavou potřebu
zabránit dalším globálním konfliktům. OSN byla založena s odvážným cílem: „zachránit
budoucí generace před pohromou války“ a vytvořit platformu pro mezinárodní
spolupráci, která by se opírala o principy práva a Charty OSN.

Za osm desetiletí své existence dokázala OSN nejen zabránit třetí světové válce, ale
také se stát nenahraditelným prostorem pro dialog, diplomacii a hledání konsensu. Její
úsilí o podporu míru, prosperity a lidských práv zůstává klíčové. Organizace neúnavně
pomáhá státům bojovat proti chudobě, hladu a nemocem, poskytuje pomoc
lidem postiženým konflikty a katastrofami a prosazuje spravedlnost prostřednictvím
mezinárodního práva.

OSN je symbolem síly multilaterální spolupráce – principu, který stojí na ochotě
každého státu přispět k řešení globálních problémů. Právě tato spolupráce je základním
pilířem organizace a zároveň výzvou k neustálému zlepšování jejích struktur a způsobů
práce.

V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím, je potřeba globální solidarity naléhavější
než kdy dřív. OSN zůstává majákem naděje – místem, kde se rodí řešení a kde se
spojují síly pro lepší budoucnost nás všech.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1