5 základních faktů o Mezinárodním trestním soudu
Souzení nejzávažnějších zločinů, zajištění přístupu obětí ke spravedlnosti, vedení spravedlivých soudních řízení a doplňování činnosti vnitrostátních soudů, to patří mezi hlavní úkoly Mezinárodního trestního soudu (ICC). ICC byl založen v roce 2002 a sídlí v Haagu. Jedná se o trestní soud, který může vést řízení proti jednotlivcům obviněným z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.
Přinášíme pět základních faktů o ICC a o tom, jak přispívá k budování spravedlivějšího světa.
1. Stíhání nejzávažnějších zločinů
ICC byl vytvořen s ohledem na miliony lidí včetně dětí, kteří se stali oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, která hluboce otřásají svědomím lidstva. Jedná se o první stálý mezinárodní trestní soud na světě založený mezinárodní smlouvou, jehož úkolem je vyšetřovat a stíhat pachatele zločinů proti lidskosti, válečných zločinů, zločinů genocidy a agrese.
Soud úspěšně stíhal osoby za válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii, mimo jiné ve Srebrenici, a rozhodoval významné případy pro mezinárodní spravedlnost. Pomohl objasnit zločiny spojené s využíváním dětských vojáků, ničením kulturního dědictví, sexuálním násilím nebo útoky na nevinné civilisty. Prostřednictvím rozsudků v příkladných případech postupně vytváří směrodatnou mezinárodní judikaturu.
Soud vyšetřoval nebo dál vyšetřuje některé z nejnásilnějších konfliktů na světě, mimo jiné v Dárfúru, Demokratické republice Kongo, Gaze, Gruzii a na Ukrajině. V současnosti vede veřejná slyšení týkající se 34 aktivních případů. Na seznamu osob, na něž vydal zatykač, jsou mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin nebo izraelský premiér Benjamin Netanyahu.
Vydání zatykače a zadržení podezřelých však představuje náročný úkol. Soud nemá vlastní policejní složky, které by jeho zatykače prosazovaly, a při plnění svých rozhodnutí je závislý na členských státech. Většina osob obžalovaných soudem pochází z afrických zemí.
2. Zapojení obětí
Při sledování jednání ICC je pravděpodobné, že během kteréhokoli dne uslyšíte výpovědi svědků nebo právního zástupce, který před soudem zastupuje názory obětí. Jejich výpovědi jsou nezbytnou součástí soudního řízení.
Soud nejen stíhá a trestá osoby odpovědné za nejzávažnější zločiny, ale zároveň zajišťuje, aby byly vyslyšeny hlasy obětí. Oběťmi jsou osoby, které utrpěly újmu v důsledku spáchání některého ze zločinů spadajících do pravomoci soudu.
Oběti se účastní všech fází soudních řízení před ICC. Do těchto řízení se již zapojilo více než 10 tisíc obětí zvěrstev. Prostřednictvím osvětových programů soud rovněž udržuje přímý kontakt s komunitami zasaženými zločiny spadajícími do jeho pravomoci.
Soud se také snaží chránit bezpečnost a fyzickou i psychickou integritu obětí a svědků. Přestože oběti samy nemohou zahájit řízení, mohou žalobci předkládat informace, které mu mohou pomoci také při rozhodování, zda zahájit vyšetřování.
Svěřenský fond ICC pro oběti v současnosti uvádí do praxe první rozhodnutí soudu o reparacích, mimo jiné ve prospěch obětí a jejich rodin v Demokratické republice Kongo. Prostřednictvím svých asistenčních programů fond rovněž poskytl fyzickou, psychologickou a socioekonomickou podporu více než 450 tisíc obětí.
3. Zajištění spravedlivých soudních řízení
Každý obžalovaný je před ICC považován za nevinného, dokud není jeho vina prokázána nade vší rozumnou pochybnost. Každý obžalovaný má právo na veřejné a nestranné řízení.
Podezřelí a obžalovaní mají před ICC základní práva. Patří mezi ně právo být informován o vznesených obviněních, mít dostatek času a prostředků na přípravu obhajoby, být souzen bez zbytečných průtahů, svobodně si zvolit právního zástupce a obdržet od žalobce důkazy svědčící v jejich prospěch.
Mezi tato práva patří také právo sledovat řízení v jazyce, kterému obžalovaný plně rozumí. Soud proto zaměstnává specializované tlumočníky a překladatele pro více než 40 jazyků. Během jediného jednání někdy současně používá až čtyři jazyky.
Během prvních 20 let existence soudu čelili účastníci řízení celé řadě nových hmotněprávních a procesních výzev, často velmi daleko od míst, kde byly zločiny spáchány. Zločiny stíhané ICC mají navíc specifickou povahu a často jde o masové zločiny, které vyžadují velké množství důkazů a značné úsilí k zajištění bezpečnosti svědků. Řízení jsou složitá a v průběhu jednotlivých případů je nutné mimo soudní síň vyřešit mnoho dalších otázek.
4. Doplňování činnosti vnitrostátních soudů
ICC nenahrazuje vnitrostátní soudy. Je soudem poslední instance. Hlavní odpovědnost za vyšetřování, souzení a trestání pachatelů nejzávažnějších zločinů nesou jednotlivé státy. Soud zasahuje pouze tehdy, když stát, na jehož území byly spáchány závažné zločiny spadající do pravomoci ICC, není ochoten nebo schopen se jimi skutečně zabývat.
Závažné násilí po celém světě narůstá. Zdroje soudu ale zůstávají omezené, a soud se proto může současně zabývat pouze malým počtem případů. ICC rovněž úzce spolupracuje s vnitrostátními a mezinárodními soudy.
5. Budování širší podpory spravedlnosti
S podporou více než 120 smluvních států ze všech kontinentů se ICC etabloval jako stálá a nezávislá soudní instituce. Na rozdíl od vnitrostátních justičních systémů ale tento soud nemá vlastní policejní složky. Je závislý na spolupráci států, mimo jiné při výkonu svých zatykačů nebopředvolání. Soud nemá ani vlastní území, kam by mohl přemístit ohrožené svědky. ICC je tedy do značné míry závislý na podpoře a spolupráci jednotlivých států.
Jak se Mezinárodní soudní dvůr liší od Mezinárodního trestního soudu?
Mezinárodní trestní soud (ICC) a Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) bývají často zaměňovány. Zde je stručný přehled toho, v čem se liší:
- Nejjednodušeji lze tento rozdíl vysvětlit tak, že případy projednávané ICJ se týkají států, ICC je trestní soud, který vede řízení proti jednotlivcům obviněným z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.
- Zatímco ICJ je orgánem Organizace spojených národů, ICC je na OSN právně nezávislý, ačkoli jej podporuje Valné shromáždění OSN.
- Přestože ne všech 193 členských států OSN je smluvní stranou ICC, soud může zahájit vyšetřování a řízení týkající se údajných zločinů spáchaných na území smluvního státu ICC nebo jeho státním příslušníkem, případně na území či státním příslušníkem státu, který uznal pravomoc soudu.
Zdroj: UN News
Foto: UN Photo/ Rick Bajornas