K čemu slouží Mezinárodní soudní dvůr a jak funguje?

Mezinárodní soudní dvůr (International Court of Justice, ICJ) sídlí v Paláci míru v nizozemském Haagu. Byl založen v roce 1945 jako nástroj k řešení sporů mezi státy. Soud rovněž vydává poradní posudky k právním otázkám, které mu předloží oprávněné orgány OSN.

Soud běžně označovaný jako „světový soud“, je jedním ze šesti hlavních orgánů Organizace spojených národů. Stojí na stejné úrovni jako Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada (ECOSOC), Poručenská rada a Sekretariát. Zároveň je jediným z hlavních orgánů OSN, který nesídlí v New Yorku.

Na rozdíl od Soudního dvora Evropské unie není ICJ nejvyšším soudem, na který by se mohly obracet vnitrostátní soudy. Spor může začít jednat pouze tehdy, požádá-li jej o to jeden nebo více států.

Soud tvoří 15 soudců, které Valné shromáždění OSN a Rada bezpečnosti volí na devítileté funkční období. Volby se konají každé tři roky a pokaždé se obměňuje třetina soudcovských míst. Soudci, jejichž funkční období skončilo, mohou být zvoleni znovu. Členové soudu nezastupují své vlády, ale působí jako nezávislí soudci. V soudu může současně zasedat pouze jeden soudce určité státní příslušnosti.

Řízení začíná tím, že strany předloží a vzájemně si vymění písemná podání obsahující podrobný přehled skutkových a právních argumentů, o které se každá ze stran opírá. Následuje ústní část řízení, kterou tvoří veřejná jednání, během nichž před soudem vystupují zmocněnci a právní zástupci jednotlivých stran.

Zúčastněné státy jmenují zmocněnce, který jejich případ před soudem obhajuje a má obdobná práva a povinnosti jako právní zástupce před vnitrostátním soudem. V některých případech může svou zemi obhajovat také významný politický představitel, jako tomu bylo v roce 2020 v případu Gambie proti Myanmaru, který je popsán níže.

Po skončení této fáze soudci neveřejně jednají za zavřenými dveřmi a následně soud vynese rozsudek. Celý proces může trvat několik týdnů, ale také několik let.

Proč je Mezinárodní soudní dvůr důležitý?

ICJ je jediným mezinárodním soudem, který řeší spory mezi 193 členskými státy OSN. Významně tak přispívá ke světovému míru a bezpečnosti, protože státům poskytuje možnost řešit sporné otázky bez použití ozbrojeného konfliktu.

Jakými druhy případů se soud zabývá?

Soud může rozhodovat ve dvou typech řízení. „Sporná řízení“ se týkají právních sporů mezi státy, zatímco „řízení o poradním posudku“ jsou založena na žádostech orgánů OSN a některých specializovaných agentur o vydání poradního stanoviska k určité právní otázce.

Případ, který Jihoafrická republika předložila proti Izraeli 29. prosince 2023, byl prvním sporným řízením vedeným proti Izraeli před ICJ. V poradním posudku z roku 2004 soud dospěl k závěru, že výstavba zdi budované Izraelem na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma a jeho okolí, a režim s ní spojený jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Jihoafrická republika tvrdí, že „jednání a opomenutí Izraele mají genocidní charakter, neboť jsou prováděna s nezbytným konkrétním úmyslem zničit Palestince v Gaze jako součást širší palestinské národnostní, rasové a etnické skupiny“.

Jihoafrická republika zakládá pravomoc soudu na Úmluvě OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948, jejímiž smluvními stranami jsou obě země. Izrael tato obvinění odmítá.

Dalším případem, který vzbudil mezinárodní pozornost, bylo rozhodnutí proti Myanmaru z ledna 2020. Soud zemi nařídil, aby chránila příslušníky rohingské menšiny a zabránila zničení důkazů souvisejících s obviněními z genocidy. Tento případ, který předložila Gambie, byl významný také tím, že do Haagu přijela svou zemi obhajovat tehdejší faktická vůdkyně Myanmaru Aun Schan Su Ťij.

Pokud jde o řízení o poradním posudku, Valné shromáždění OSN požádalo 20. ledna 2023 soud o vydání poradního posudku týkajícího se „izraelských praktik ovlivňujících lidská práva palestinského lidu na okupovaném palestinském území, včetně východního Jeruzaléma“.

V březnu 2023 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, jejímž prostřednictvím soud požádalo o vydání poradního posudku k povinnostem států v souvislosti se změnou klimatu. Soud poté v červenci 2025 rozhodl, že státy mají povinnost chránit životní prostředí před emisemi skleníkových plynů. Průlomové rozhodnutí ICJ označil generální tajemník OSN António Guterres za vítězství pro naši planetu. Soud rovněž rozhodl, že pokud státy tuto povinnost poruší, nesou právní odpovědnost a mohou být právně zavázány ukončit protiprávní jednání, poskytnout záruky, že se nebude opakovat, a podle okolností plně nahradit vzniklou škodu.

Kdo může soudu předložit případ?

Kterýkoli členský stát OSN může předložit případ proti jinému členskému státu, a to i v případě, že spolu tyto státy nejsou v přímém konfliktu, pokud je dotčen společný zájem mezinárodního společenství.

Jaké důsledky má rozhodnutí soudu?

Rozhodnutí ICJ jsou konečná a není možné se proti nim odvolat.

Je na dotčených státech, aby rozhodnutí soudu provedly ve svých vnitrostátních právních řádech. Ve většině případů státy své závazky vyplývající z mezinárodního práva respektují a rozhodnutí soudu plní.

Pokud některý stát nesplní povinnosti vyplývající z rozsudku, zbývá možnost obrátit se na Radu bezpečnosti, která může podle Charty OSN hlasovat o příslušné rezoluci. K tomu došlo v případě, který v roce 1984 předložila Nikaragua proti Spojeným státům a ve kterém požadovala odškodnění za americkou podporu povstalců Contras.

ICJ rozhodl ve prospěch Nikaraguy, Spojené státy však rozsudek odmítly přijmout. Nikaragua se proto obrátila na Radu bezpečnosti, kde však USA příslušnou rezoluci vetovaly.

Jaký je rozdíl mezi ICJ a ICC?

Mezinárodní trestní soud (ICC) a Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) jsou často zaměňovány.

Nejjednodušším vysvětlením rozdílu je, že případy před ICJ se týkají států, zatímco ICC je trestním soudem, který vede řízení proti jednotlivcům obviněným z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.

ICJ je orgánem Organizace spojených národů, ICC je na OSN právně nezávislý, přestože jeho činnost podporuje Valné shromáždění.

Ne všech 193 členských států OSN je smluvní stranou ICC. Soud může zahájit vyšetřování a otevřít případy týkající se možných trestných činů spáchaných na území státu, který je smluvní stranou ICC nebo uznal jeho pravomoc, případně trestných činů spáchaných státním příslušníkem takového státu.

Soud projednával případy a vydával rozhodnutí týkající se celé řady porušení práva, od používání znásilnění jako válečné zbraně až po nábor dětí do ozbrojených skupin.

Zdroj: UN News