Skip to main content
15. 12. 2020

Hlavní úkol pro svět: uhlíková neutralita do roku 2050

António Guterres

V době, kdy si svět připomíná 5. výročí Pařížské dohody, se formuje nadějný trend podpory uhlíkové neutrality. Na začátku nového roku budou na stole závazky na dosažení čistých nulových emisí států, které jsou zodpovědné za víc než 65 procent skleníkových plynů a tvoří víc než 70 procent světové ekonomiky.

Hlavní klimatické indikátory se ale zhoršují. COVID-19 sice krátkodobě snížil emise, ale koncentrace CO2 jsou stále rekordní – a dál rostou. Poslední desetiletí bylo nejteplejší v historii měření. Zalednění Arktické oblasti bylo v říjnu zatím vůbec nejnižší. Apokalyptické požáry, záplavy, sucha a bouře se stávají novou všední realitou. Biodiverzita se vytrácí, rozšiřují se pouště, oceány se oteplují a dusí je nánosy plastů. Věda mluví jasně: pokud nebudeme až do roku 2030 každoročně snižovat o šest procent produkci fosilních paliv, bude se to jen zhoršovat. Namísto toho dochází k meziročnímu nárůstu o dvě procenta. 

Obnova po pandemii nám nabízí sice nečekanou, ale o to důležitější příležitost porvat se s klimatickou změnou, zastavit ničení životního prostředí, přeformulovat ekonomiku i naši budoucnost. Co pro to musíme udělat?

Vznik globální aliance

Zaprvé, musíme vytvořit skutečně globální alianci pro uhlíkovou neutralitu do roku 2050.

EU se zavázala, že to udělá. Stejný závazek mají Spojené království, Japonsko, Korejská republika a víc než 110 dalších států. Hlásí se k němu i vznikající nová americká administrativa. Čína se zavázala dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Každý stát, město, každá finanční instituce a firma musí vypracovat vlastní plán uhlíkové neutrality a začít jednat hned. Vlády jsou zavázány Pařížskou dohodou, že každých pět let zpřísní vlastní národní závazky na snižování emisí. Ty musí být kompatibilní s cílem uhlíkové neutrality.

Na naší straně stojí technologie. Pouhé udržování chodu většiny současných uhelných elektráren je dnes už dražší než vybudovat od základu nové elektrárny poháněné obnovitelnými zdroji. Podle Mezinárodní organizace práce vytvoří nový sektor čistých energií 18 milionů pracovních míst do roku 2030. Nesmíme ovšem zapomenout na sociální náklady dekarbonizace. Pracovníci fosilního sektoru potřebují jistotu sociálního zabezpečení, možnost přeškolování a zvyšování kvalifikace, aby transformace k čisté ekonomice byla spravedlivá.

Zadruhé, je nutné sladit globální finanční toky s Pařížskou dohodou a Cíli udržitelného rozvoje, které určují směr k lepšímu světu.

Je čas stanovit cenu za uhlík; ukončit dotace fosilních paliv; zastavit výstavbu nových uhelných elektráren; přesunout daňové zatížení z daňových poplatníků na znečišťovatele; a integrovat cíl uhlíkové neutrality do veškerého ekonomického a fiskálního rozhodování. 

Zatřetí, musíme výrazně posílit adaptace a budování odolnosti a pomoci tak těm, kteří se již s dopady změny klimatu potýkají.

To se zatím neděje. Na adaptace míří jen 20 procent klimatických financí. Oslabuje to naše snahy o snížení rizik katastrof. A ani to není ekonomické. Každý investovaný dolar na adaptace se může vrátit až čtyřikrát. Adaptace a odolnost systémů jsou zvláště důležité pro malé ostrovní státy, pro které je klima existenciální hrozbou.

Politická i morální zkouška

Příští rok bude řada příležitostí věnovat se horkým tématům planetárního významu: konference OSN k tématům biodiverzity, oceánů, dopravy, energetiky, měst a potravních systémů. Jedním z našich největších spojenců je samotná příroda. Přírodě blízká řešení mohou zajistit až třetinu úspor emisí potřebných k naplnění cílů Pařížské dohody.

COVID a klima nás přivedly na okraj srázu. Nemůžeme se už vrátit ke staré realitě nerovnosti a nespravedlnosti. Musíme se naopak dostat na bezpečnější a udržitelnější cestu. Stojí před námi komplexní politická i morální zkouška. Rozhodnutí přijatá dnes, nastaví směr pro příští desetiletí. Musíme proto udělat z pandemie a klimatické akce dvě strany téže mince.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích. V České republice ho 15. prosince publikovaly Lidové noviny.

Foto: OSN/Eskinder Debebe



Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1