K čemu potřebujeme multilateralismus?

Multilateralismus je pojem, který se nejčastěji používá v souvislosti s OSN. Netýká se ale jen chodeb a konferenčních místností světové organizace, kde se odehrává mezinárodní diplomacie. Ovlivňuje každodenní život lidí mimo struktury OSN mnoha různými způsoby. Pomáhá omezovat konflikty, rozvíjet ekonomiky a umožňuje lidem bezpečně cestovat po světě. Má také zásadní význam pro řešení velkých globálních problémů, jako je změna klimatu nebo neregulovaný rozvoj umělé inteligence.

Co vlastně znamená slovo „multilaterální“? 

Původní význam je „mnohostranný“ používaný v geometrii. Nyní je také využíván k označení mezinárodní politiky a diplomacie pro spolupráci mnoha zemí s různými názory a cíli. Hlavním multilaterálním fórem, kde se státy setkávají na řešení globálních problémů, je systém Organizace spojených národů. Zahrnuje konference, summity a setkání, na nichž se řeší důležité otázky.

Spolupráce, kompromis a koordinace 

V mezinárodních vztazích země spolupracují, uzavírají kompromisní dohody a koordinují své úsilí s cílem vyřešit problémy, které by jeden stát nebo koalice států nezvládl/a. Pomáhá tak budovat důvěru a řešit spory mírovou cestou.

Základ moderního světa 

Představte si, že by každá země vyvinula svůj vlastní systém pro telefonní komunikaci, letecké spojení, lodní dopravu nebo poštu, který by nekoordinovala s ostatními. Mezinárodní cestovní ruch, komunikace nebo obchod by byly chaotické. Díky multilateralismu vznikly mezinárodní systémy, které tyto věci umožňují.

Skutečnost, že máme globální standardy pro řadu našich každodenních činností, od zdravotnictví po poštovní systémy, je zásluhou multilateralismu a činnosti řady organizací, z nichž mnohé vznikly už v 19. století a dnes jsou součástí systému OSN. Multilaterální organizace, které vznikly před OSN, jsou např:

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) založená v roce 1865 za účelem standardizace telegrafních sítí. V součanosti pomáhá se správou rádiových frekvencí, satelitů a internetu.

Mezinárodní organizace práce (ILO) byla založena v roce 1919 s cílem prosazovat práva zaměstnanců, podporovat důstojné pracovní podmínky, zlepšovat sociální ochranu a posilovat dialog o otázkách souvisejících s problematikou práce.

Vytváření multilaterálních politik 

Od roku 1945 pomáhá OSN státům spolupracovat a uzavírat důležité dohody. Ústředním orgánem organizace pro tvorbu politik je Valné shromáždění OSN, unikátní fórum pro multilaterální dialog o mezinárodních otázkách. Každý ze 193 členských států má v OSN rovný hlas bez ohledu na velikost ekonomiky, populace nebo vojenské síly. Hlas například Monaka má stejnou váhu jako hlas Číny.

Úspěchy OSN 

Dalším rysem multilateralismu je vytváření norem. Normotvornou roli plní Valné shromáždění OSN, které umožnilo přijetí mnoha mezinárodních dohod a úmluv v oblasti odzbrojení, lidských práv nebo ochrany životního prostředí.

Jedním největších úspěchů je vypracování a přijetí průlomové Všeobecné deklarace lidských práv (1948), která připravila půdu pro komplexní soubor právních předpisů v oblasti lidských práv. Deklarace, kterou vypracovali zástupci s různým právním a kulturním zázemím ze všech regionů světa, byla vyhlášena Valným shromážděním v roce 1948. Poprvé ustanovila základní lidská práva, která mají být všeobecně chráněna, a inspirovala ústavy mnoha nově nezávislých států a nových demokracií.

Studená válka 

Během studené války (konec 40. let až začátek 90. let 20. století) hrála OSN klíčovou roli při udržování míru a kontrole zbrojení. Navzdory hrozbě jaderné války se podařilo zabránit třetí světové válce z velké části i díky tomu, že OSN poskytla platformu pro diskusi a rozhodování.

OSN dnes 

I po osmdesáti letech je Organizace spojených národů hlavní světovou multilaterální organizací, která harmonizuje a koordinuje mezinárodní činnost v různých oblastech, od udržování míru až po obchod.

Miliony životů byly zachráněny díky humanitární pomoci poskytované a koordinované OSN, která umožňuje dodávat potraviny, zdravotní materiál a péči a další akutní potřeby pro přežití do oblastí konfliktů a katastrof.

Rámec mnohostranné spolupráce se rozšířil od mezivládního systému i na zástupce občanské společnosti, mládeže a soukromého sektoru.

Co bude dál?

Členské státy se často snaží účinně čelit současným globálním hrozbám a výzvám, od ničivých občanských válek a přeshraničních konfliktů po rostoucí ekonomickou nerovnost mezi i uvnitř jednotlivých států nebo existenční hrozby neregulované umělé inteligence a změny klimatu.

Aby bylo zajištěno, že OSN bude i v příštích desetiletích plnit svůj účel jako přední světové fórum multilateralismu, vyzvaly členské státy v roce 2020 generálního tajemníka Antónia Guterrese, aby vypracoval vizi silnější globální správy pro současné i budoucí generace.

Politické reformy v oblastech od udržování míru po mezinárodní finanční architekturu, vzdělávání a zapojení mládeže do tvorby politik byly shrnuty v dokumentu Naše společná agenda, který zahrnoval doporučení pro modernizaci OSN, jež se následně promítla do přelomového Paktu pro budoucnost. Představitelé všech států světa ho přijali na Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku v září 2024.

Musíme jednat!

António Guterres ve svém prvním roce ve funkci generálního tajemníka uvedl, že mít pravidla a úmluvy nestačí. „Potřebujeme silnější závazek k řádu založenému na pravidlech, v jehož středu stojí Organizace spojených národů s různými institucemi a smlouvami, které uvádějí v život Chartu OSN,“ řekl tehdy nový šéf OSN. Vyzval k vytvoření tzv. síťovému (na němž se podílejí další mezinárodní a regionální organizace) a inkluzivního multilateralismu, který by obstál ve zkouškách a hrozbách, kterým svět čelí dnes a bude čelit v příštích desetiletích.