Skip to main content
01. 03. 2021

Můžeme uzavřít mír s přírodou. Musíme ale začít hned.

Inger Andersenová

Rok 2021 se může stát rokem, kdy uzavřeme mír s přírodou a zahájíme proces uzdravování planety. Pandemie sice obrátila naše životy vzhůru nohama, na obzoru je ale ještě složitější krize. Změna klimatu, úbytek přírody a znečištění ovzduší, půdy a vody nás vedou do stavu nouze planetárních rozměrů, který v dlouhodobém horizontu způsobí mnohem víc bolesti, než COVID-19.

Věda přináší stále detailnější důkazy o vlivu člověka na degradaci přírodních systémů. Dosavadní snahy vlád, finančních institucí, firem i jednotlivců ochránit budoucí generace před dopady přílišného oteplení doprovázeného masovým vymíráním druhů a znečištěním ovzduší a vody, jsou nedostatečné.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) loni oznámil, že přes pokles emisí skleníkových plynů kvůli pandemii, směřuje svět k oteplení o víc než 3 °C do konce století.

Nedávná zpráva “Ekonomie biodiverzity” nezávislého týmu pod vedením profesora Dasgupty potvrdila to, před čím UNEP varuje již dlouho: zásoby přírodního kapitálu (zdroje a služby, které příroda poskytuje lidem) se jen za poslední dvě desetiletí snížily o 40 procent v přepočtu na jednoho člověka. Zároveň víme, že devět z deseti lidí na Zemi dýchá znečištěný vzduch.

Najít řešení tak závažných problémů není jednoduché. Potřebujeme čas. Experti ale mají řešení. Z ekonomického hlediska není o čem pochybovat. Máme i potřebné instituce a mechanismy k jejich realizaci. 

OSN letos svolává vlády a další aktéry na summity o klimatické akci, biodiverzitě a degradaci půdy, které se zpozdily kvůli pandemii. Na těchto summitech se musí ukázat, že svět konečně bere stav planetární nouze vážně.

Nová zpráva OSN Making Peace with Nature (Usmiřme se s přírodou) poskytuje odpovědným v rozhodovacích pozicích návod, jak postupovat. Zpráva přináší souhrn současného poznání o degradaci životního prostředí ze všech nejdůležitějších vědeckých zdrojů a doporučení, jak nebezpečný vývoj zvrátit.

Environmentální, sociální i ekonomické problémy jsou propojené. Musíme je tedy řešit současně. Nemůžeme například dosáhnout společných Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, pokud změna klimatu a kolaps ekosystémů ohrozí zásobování vody a jídla v nejchudších státech. Musíme transformovat naše ekonomiky a společnosti tak, aby přírodu a zdraví braly v potaz ve všech rozhodnutích. 

Pokud se tak stane, přestanou banky a investoři financovat fosilní zdroje. Vlády přesměrují biliony dolarů do podpory ekologického zemědělství, čistých energií a vody. Lidé na celém světě budou dávat přednost zdraví a kvalitě života před spotřebou.

Vidíme náznaky zlepšení, ale zmíněné problémy eskalují rychleji, než jsme my schopni reagovat. Musíme proto v letošním roce výrazně přidat.

Počet států, které přislíbily dosáhnout nulových emisí, je nyní 126. Je však nutné, aby všechny státy rozšířily své národní emisní závazky ještě před klimatickou konferencí COP (strany Rámcové úmluvy o změně klimatu, pozn.) a ihned zahájily přechod na nulové emise. Na COPu se státy musí konečně dohodnout na pravidlech pro globální uhlíkový trh. A rozvinuté státy musí konečně uvolnit prostředky ve výši 100 miliard USD, které přislíbily jako každoroční podporu rozvojovým státům na boj s dopady změny klimatu.

V úsilí o dosažení dohody o ambiciózním rámci pro biodiverzitu po roce 2020, která zastaví rozpad ekosystémů, musíme žádat o takové přístupy, které nám dovolí nasytit svět bez ničení přírody, kácení lesů a vytěžování oceánů. Je v našich silách vytvořit nové funkční ekonomiky přechodem na cirkulární ekonomiku.

Řešení planetární krize je úkolem doslova celé společnosti. Do čela se ovšem musí postavit vlády. Musí začít chytrou a udržitelnou obnovou po pandemii. Musí vytvořit příležitosti pro nová odvětví, která budou generovat prosperitu. Musí zajistit, že transformace bude spravedlivá a vytvoří pracovní příležitosti pro ty, kteří v době pandemie ztratili. Musí dát občanům hlas při přijímání dalekosáhlých rozhodnutí.

Je to v našich silách. Pandemie odhalila neuvěřitelnou schopnost lidí inovovat a s podporou vědy reagovat na nebezpečí. Tři souběžné planetární krize – změna klimatu, úbytek přírody a znečištění – představují ještě větší nebezpečí než COVID-19. Proto ještě letos musíme dosáhnout usmíření s přírodou a v následujících letech zajistit, že tento proces bude pokračovat.

Autorka je výkonnou ředitelkou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP)

Foto: UN Photo/G. Hunter

Článek vyšel v Lidových novinách 1. března 2021.



Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1