Hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let

„Volám SOS. Oceán v důsledku změny klimatu přetéká. Musíme jednat hned. Zachraňme naše moře, než bude pozdě. Zachráníme-li Tichomoří, zachráníme i sami sebe. Svět musí jednat a odpovědět na SOS dříve, než bude pozdě,“ řekl na začátku tohoto týdne na zahájení Fóra tichomořských ostrovů na ostrovním státě Tonga generální tajemník OSN António Guterres.

Průměrná hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let. Důvod je zřejmý: skleníkové plyny, které v drtivé většině vznikají spalováním fosilních paliv, zahřívají naši planetu. Za posledních pět desetiletí pohltila moře více než 90 % globálního oteplování. Voda se při oteplení rozpíná a tající ledovce a ledové příkrovy zvětšují objem moří, čímž způsobují jejich rozlévání.

Rychlost zvyšování hladiny moří akceleruje

Nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v jihozápadním Pacifiku a zpráva Akčního týmu OSN pro klima ukazují, že změny v oceánu se zrychlují a mají ničivé dopady. Obě studie ukazují, jak teplota moří každý měsíc překonává rekordy. Současně jsou mořské vlny veder intenzivnější a déle trvající, jejich četnost se od roku 1980 zdvojnásobila, zatímco stoupající hladina moří zvyšuje četnost i závažnost pobřežních záplav.

„Bez drastického snížení emisí mohou tichomořské ostrovy do poloviny století očekávat nejméně 15 centimetrů dalšího zvýšení hladiny moře a na některých místech více než 30 dní v roce pobřežní záplavy,“ varuje šéf OSN.

Vědecké studie odhalují, že rychlost zvyšování mořské hladiny se od 90. let minulého století více než zdvojnásobila, což naznačuje, že tento jev neobvykle a nekontrolovaně akceleruje. Zatímco celosvětový průměrný stav mořské hladiny se od roku 1993 zvýšil o více než 10 cm, v Tichomoří je situace ještě horší, v některých místech přesahuje 15 cm.

V pobřežních oblastech světa žije miliarda lidí

Nové výzkumy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období by mohlo potenciálně vést ke zhroucení grónského i západoantarktického ledového příkrovu, což by v podstatě odsoudilo budoucí generace v průběhu tisíciletí k nezadržitelnému vzestupu mořské hladiny až o 20 metrů.

Svět se v současné době pohybuje na trajektorii nárůstu teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období, což znamená, že by k nárůstu mořské hladiny došlo mnohem rychleji. Pro Tongu a další ostrovní i pobřežní státy by to znamenalo katastrofu.

V pobřežních oblastech světa žije zhruba miliarda lidí, což zahrnuje i velkoměsta jako je bangladéšské hlavní město Dháka, Los Angeles ve Spojených státech, indická Bombaj, nigerijský Lagos nebo čínská Šanghaj. 

Snížit emise a zvýšit příliv financí pro klimatickou akci

Stoupající hladina moří zvýší četnost pobřežních záplav a dalších extrémních projevů počasí. Nárůst průměrné teploty světa o 2,5 stupně by mohlo do konce století zvýšit četnost těchto událostí z jednou za 100 let na jednou za pět let. Bez nových adaptačních a ochranných opatření by ekonomické škody mohly dosáhnout bilionů dolarů.

Musíme omezit růst globální teploty na 1,5 °C. To vyžaduje snížit globální emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 2019 a do roku 2035 o 60 %. „A svět musí masivně zvýšit financování a podporu zranitelných zemí. Potřebujeme příliv financí a investic, abychom se vypořádali s problémem prudce rostoucí hladiny světových moří,“ apeluje šéf OSN Guterres z Tichomoří na celý svět.

Článek vznikl na podkladu materiálů UN News Centre
Foto: OSN