Skip to main content
11. 04. 2017

Oceán. Týká se každého z nás, bez ohledu na místo bydliště

Florencia Soto Nino

První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme  (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:

  1. Oceán má vliv na nás všechny, dokonce i když nežijeme u moře

40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.

  1. Mořský fytoplankton produkuje víc než 50 procent kyslíku na Zemi

Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?

  1. Oceán je hnací silou mnoha ekonomik, jejich zdroje však vysychají
  • Rybářství a akvakultura ročně přispívají světové ekonomice 100 miliardami dolarů a přibližně 260 miliony pracovních míst.
  • Lodní dopravou se uskutečňuje více než 90 procent mezinárodního obchodu.
  • Hodnota globální ekonomiky založené na oceánech se odhaduje na 3 biliony dolarů ročně, což je přibližně 5 procent světového HDP.
  • Zhruba 50 procent všech turistů ve světě cestuje do přímořských oblastí. V některých rozvojových zemích, zejména v malých ostrovních státech, vytváří cestovní ruch přes 25 procent HDP.
  1. Velmi rádi jíme ryby, ale mořské produkty si sami kontaminujeme

Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.

  1. Máme problém s plasty, kterými je ocenán doslova zanesený
  • Každý rok se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastů. To je takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vyklopil nákladní vůz plný plastového odpadu.
  • Až 51 bilionů mikročástic plastů – to je 500krát více než je v naší galaxii hvězd – znečišťuje naše moře a vážně ohrožuje mořský život.
  • Budeme-li plastové předměty, jako jsou lahve, sáčky nebo kelímky, vyhazovat po jediném použití stejným tempem jako dosud, bude v oceánu do roku 2050 více plastů než ryb.
  1. Změna klimatu ovlivňuje oceán

V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.

  1. Oceán nám pomáhá se změnou klimatu bojovat

Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.

  1. Neměli bychom to vzdávat, protože máme k dispozici řešení, která mohou oceán zachránit

Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.

  1. Je v zájmu vlád, aby chránily své zdroje

Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

  1. I my – občané – můžeme udělat mnoho

Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.

  • Velká část odpadu, který vyprodukujeme, skončí v oceánu. Uvědomte si to a snažte se snížit množství odpadu tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
  • Používejte znovu použitelná brčka. Zabráníte tak tomu, aby doputovala k mořským živočichům. Podniky by měly nabízet znovu použitelné nádoby a přestat používat plastová brčka.
  • Choďte nakupovat s vlastní nákupní taškou. Zapomeňte na plastové pytlíky a začnětě si nosit své vlastní tašky pro opakované použití.
  • Pokud žijete v pobřežní oblasti, staňte se dobrovolníky při čištění pláží a šíření povědomí o problémech způsobených odpadem v mořích.
  • Máte-li příležitost jít na pláž, važte si její krásy a postarejte se o to, abyste nenarušili její harmonii ani život.

Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku



Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1