Florencia Soto Nino
První globální konference OSN o oceánu proběhne v sídle OSN v New Yorku od 5. do 9. června 2017. Je to poprvé, kdy se členské státy sejdou na konferenci zaměřené výhradně na téma ochrany a udržitelného zacházení s oceánem. Věnuji se tomuto tématu už dlouhou dobu a to mi umožnilo uvědomit si, jak moc považujeme oceán za něco samozřejmého a jak moc musíme (vlády, podniky i běžní občané) udělat na jeho ochranu. A tady jsou důvody:
40 procent světového obyvatelstva žije do vzdálenosti 100 kilometrů od oceánského pobřeží, avšak i když nemáte oceán na dosah, stále má vliv na vzduch, který dýcháte, vodu, kterou pijete a potraviny, které jíte. Současně s tím slouží oceán jako rozsáhlá superdálnice pro světový obchod a komunikaci a jako zdroj minerálů, které se používají v domácnostech i průmyslu.
Na těchto drobných stvořeních závisí polovina vzduchu, který dýcháme. Není to samo o sobě dost na to, abychom měli zájem udržovat oceán čistý a zdavý?
Ryby jsou jedním z nedjůležitějších zdojů živočišných bílkovin. Tvoří přibližně 17 procent celosvětové konzumace bílkovin. Znečišťováním moří se však mořské produkty, které jíme, kontaminují. Spotřebujeme také více ryb než kolik tvoří jejich přírůstek. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 procent zcela vylovené nebo vyčerpané.
V letech 1971 až 2010 absorboval oceán přibližně 93 procent nadbytečného tepla nashromážděného ve vzduchu, v moři, v půdě a rozpuštěném polárním ledu. To mělo za následek zrychlené stoupání hladiny moří. Když hladina moří stoupne, řadu obyvatel přímořských oblastí postihnou eroze, záplavy, kontaminace zásob pitné vody a plodin, a mimo jiné přijdou také o hnízdicí pláže.
Oceán absorboval 30 procent oxidu uhličitého, který se vlivem lidské činnosti dostal do atmosféry. To nás však něco stálo. Tato absorpce má významný vliv na chemické procesy v mořské vodě, která se stává kyselejší a to má hrozivé důsledky pro mořské ekosystémy. Zejména korálové útesy jsou na okyselování moří velmi citlivé. Už nyní je jich v ohrožení 60 procent, ale toto číslo se do roku 2030 zvýší na 90 procent a do roku 2050 na 100 procent.
Ačkoliv může stav oceánu vypadat hrozivě, musíme se zaměřit na existující řešení mnoha problémů, kterým čelí. Od podpory udržitelného rybolovu po snižování emisí CO2 a zavádění efektivnějších systémů nakládání s odpadem.
Zdravý oceán znamená udržitelnou budoucnost občanů a státy si to uvědomují. 193 zemí přijalo v roce 2015 Cíle udržitelného rozvoje. Mnohé z nich s oceánem souvisí, avšak jeden specifický cíl je zaměřen konkrétně na jeho ochranu. Na konferenci o oceánu budou země diskutovat o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.
Dobrá zpráva je, že na to, abychom mohli pro oceán něco udělat, nemusíme u něj žít. Několik změn v našem každodenním životě může mít na oceán velký vliv.
Autorka je původem z Mexico City, v současné době pracuje v ústředí OSN v New Yorku