Společný plán proti násilnému extremismu

Pan Ki-mun

Násilný extremismus je přímým útokem na Chartu OSN a vážnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Teroristié z Daeš, Boko Haram a další bezostyšně unášejí dívky, systematicky upírají ženám práva, ničí kulturní památky a instituce, deformují mírumilovné hodnoty náboženství a brutálně vraždí tisíce nevinných lidí na celém světě. Tyto skupiny jako magnet přitahují zahraniční bojovníky, kteří se nechají snadno zlákat jednoduchými a podbízivými hesly.

Násilný extremismus není záležitostí jednoho náboženství, jedné národnosti nebo etnické skupiny. Většina jeho obětí ve světě jsou v současnosti muslimové. Máme-li tomuto problému čelit, musíme společně postupovat tak, abychom ho vyřešili a ne znásobili. Mnohaleté zkušenosti ukazují, že krátkozraké politiky, špatné vedení, těžkopádnost, zaměření výhradně na bezpečnost a naprosté přehlížení lidských práv často situaci jen zhorší.

Nesmíme zapomínat na to, že teroristé nechtějí jen rozpoutat násilí. Chtějí také vyprovokovat tvrdou reakci. Potřebujeme si zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum. Nesmíme se nechat ovládnout strachem nebo se nechat vyprovokovat těmi, kteří strach zneužívají. Postavit se násilnému extremismu by nemělo být kontraproduktivní.

V lednu jsem Valnému shromáždění OSN představil akční plán prevence násilného extremismu. Je založen na věcnosti a uceleném přístupu. Plán předkládá více než sedmdesát doporučení ke koordinované akci na úrovni globální, regionální i státní, jež vychází z pěti vzájemně souvisejících okruhů.

Za prvé, prevence musí být nejvyšší prioritou. Mezinárodní společenství má právo bránit se této hrozbě zákonnými prostředky. Máme-li však najít dlouhodobé řešení, musíme pozornost věnovat především příčinám násilného extremismu. K jeho vzniku nevede jen jedna cesta. Víme ale, že extremismu se daří tam, kde se porušují lidská práva, kde není dostatečný prostor pro různé politické proudy, kde jsou snahy o začlenění přehlíženy a kde příliš mnoha lidem, zejména mladým, chybí perspektiva a smysl života.

V Sýrii, Libyi, ale i jinde vidíme, že násilný extremismus ještě více prohlubuje dlouho neřešené konflikty. Zároveň víme, co je důležité pro úspěch: dobré vládnutí, zákonnost, účast na politickém rozhodování, kvalitní vzdělávání, důstojná práce a respekt k lidským právům. Musíme si získat především mladé lidi a dát jim příležitost. Podobně se musíme postavit k ženám a zajistit jim ochranu a možnost se uplatnit.

Za druhé, schopnost vést a efektivní instituce. Zlé ideologie nevznikají ve vzduchoprázdnu. Jejich živnou půdou jsou útlak, korupce a nespravedlnost. Proto naléhám na lídry států, aby se více zasazovali o vznik institucí, které budou odpovědné lidem. Budu jim připomínat, aby pozorně naslouchali lidem a aktivně řešili jejich problémy.

Za třetí, prevence extremismu a podpora lidských práv jdou ruku v ruce. Často se stává, že protiteroristické strategie států postrádají základní aspekty náležitého procesu a dodržování zákonnosti. Široké definice terorismu nebo násilného extremismu jsou často využívány ke kriminalizaci legitimních kroků opozičních skupin, občanské společnosti nebo obránců lidských práv. Vlády by neměly povrchních definic zneužívat k napadání nebo umlčování svých kritiků. Znovu opakuji, že extrémisté úmyslně vyvolávají podobné přemrštěné reakce. Nesmíme se nechat do jejich pasti chytit.

Za čtvrté, zapojit se musí všichni. Plán navrhuje společný postup všech vlád. Musíme propojit úsilí aktérů v bezpečnostní, rozvojové, lidskoprávní a humanitární oblasti na úrovni států, regionů a celého světa, včetně OSN. Plán bere v úvahu i to, že neexistují univerzální řešení. Je nutné zapojit celou společnost: představitele církví, ženských hnutí, umělce, sportovce, ale i média a soukromé firmy.

Za páté, zapojení OSN. Usiluji o zapojení celého systému OSN do podpory členských států při řešení příčin násilného extremismu. Předložený plán je především naléhavou výzvou ke společné akci. Cílem je prosadit nové globální partnerství k prevenci násilného extremismu.