Světový humanitární den: Pomáhat druhým se stalo nebezpečnější než kdy dříve

Světový humanitární den připadá každoročně na 19. srpna. V roce 2008 ho vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Datum připomíná výročí bombového útoku na centrálu mise OSN v iráckém Bagdádu v roce 2003. Hlavním cílem Světového humanitárního dne je ocenit humanitární pracovníky. Postupem času se jeho zaměření rozšířilo i na různá témata spojená s humanitární činností a na mobilizaci veřejného mínění po celém světě k podpoře humanitární akce.

Letošní kampaň OSN #ActForHumanity se zaměřuje na právní závazky v této oblasti, odpovědnost a systémová selhání, která umožňují, že násilí páchané na humanitárních pracovnících přetrvává. Zvláštní pozornost věnuje zneužívání dronů a dalších nově se rozvíjejících technologií a sílícím rizikům, která představují pro civilisty a humanitární pracovníky.

Když dojde k nejhoršímu a jsou ohroženy lidské životy, lidé, kteří přicházejí pomáhat, se nikdy nesmějí stát terčem útoků. Přesto jsou humanitární pracovníci ve světě každý den zabíjeni, zraňováni, zadržováni, blokováni a označováni za nepřátele jen proto, že dělají svou práci.

Ne proto, že by pravidla byla nejasná. Ne proto, že by svět nevěděl. Pravidla a normy existují. Závazky existují. Důkazy jsou všem na očích. Humanitární pracovníci jsou podle mezinárodního práva chráněni z nezpochybnitelného důvodu: pomáhají lidem přežít. Mnozí z nich pocházejí přímo z komunit, kterým pomáhají, a podstupují největší riziko s nejmenší mírou ochrany.

Za útoky proti humanitárním pracovníkům platí nejvíce lidé v krizových situacích. Zdravotní centra se zavírají. Dodávky jídla se zastavují. Ochrana se vytrácí. S každým zabitým humanitárním pracovníkem umírá i naše společné lidství. Kolaps ochrany se neděje náhodou. Pravidla a systémy vytvořené k zajištění ochrany jsou ignorovány, oslabovány a ničeny. Ti, kteří za to nesou odpovědnost, jsou příliš často omlouváni, chráněni nebo je jejich jednání tolerováno. Co chybí, jsou právní důsledky. Vyřčené obavy nenahradí ochranu. Odsouzení činů není vyvození odpovědnosti. Právo bez postihu jsou jen slova na papíře. Beztrestnost je svolením k dalšímu porušování pravidel.

Výzva Světového humanitárního dne je jasná: musíme jednat včas. Dřív, než se varovné signály promění v seznamy obětí. Musíme zastavit násilí. Zastavit obstrukce humanitární pomoci. Musíme vyšetřit každý útok. Stíhat odpovědné osoby. Podporovat přeživší a rodiny obětí. Historie si nebude pamatovat prohlášení, sliby a pocty. Bude si pamatovat, co jsme dovolili, aby se stalo. Čas znepokojení a obav skončil. Nastal čas k vyvození důsledků. Za každou z obětí humanitárních pracovníků je rodina, které se během jediného okamžiku rozpadl svět. Byl/a něčím rodičem, dítětem, manželem/manželkou, sourozencem nebo kamarádem/kou.

Dopady nedodržování pravidel v číslech

• Rok 2025 přinesl další tragický rekord v násilí proti humanitárním pracovníkům: 907 našich kolegů a kolegyň bylo zabito, zraněno nebo uneseno.
• Počet zabití humanitárních pracovníků se oproti předchozímu roku mírně snížil na 350. Nesmíme si to však vykládat jako pokrok. Násilí neustoupilo. Dalších 322 humanitárních pracovníků přežilo útoky, při nichž byli zraněni.
• Za pouhé tři roky bylo zabito více než tisíc humanitárních pracovníků, a to navzdory opakovaným slibům, že budou chráněni.
• Hlavními pachateli násilí proti humanitárním pracovníkům zůstávají státy. Nejsmrtelnějším místem je stále Gaza.

„Svět přijal závazky. Teď musí jednat: Respektovat pravidla války; zajistit bezpečný přístup; pohnat pachatele k odpovědnosti; a zajistit dostatek zdrojů na humanitární pomoc.“ – António Guterres (celé prohlášení generálního tajemníka OSN)

Drony

• Levné ozbrojené drony, které lze snadno upravovat, se dostávají do rukou stále většího počtu lidí. Dnes lze zabíjet z velké vzdálenosti, aniž by člověk vůbec vstoupil na bojiště.
• Rostoucí používání dronů zvyšuje dosah výbušných zbraní, a to i ve městech a obcích, čímž narůstá riziko pro civilisty a humanitární pracovníky.
• Pravidla se nezměnila. Drony, stejně jako všechny ostatní zbraně, musí být používány v souladu s mezinárodním humanitárním právem.
• Technologie, která dokáže sledovat, identifikovat a zaměřovat lidi, musí být využívána k ochraně civilistů a omezení škod na civilním obyvatelstvu. Za rozhodnutími o životě a smrti musí dál stát lidé.

Apel Světového humanitárního dne

• Obavy a znepokojení nechrání civilisty, včetně humanitárních pracovníků. Státy musí využít všechny nástroje, které mají, k jejich ochraně.
• Porušování mezinárodního humanitárního práva musí být spojeno s odpovědností. Beztrestnost jen podporuje další porušování práva.

Shrnutí

• Za poslední tři roky bylo zabito více než tisíc humanitárních pracovníků a rok 2025 přinesl další tragický rekord v násilí proti našim kolegům/yním.
• Zvláštní obavy vyvolává používání levných a adaptabilních ozbrojených dronů. Jejich smrtící síla se dostává do rukou stále většího počtu lidí.

Obavy a znepokojení nechrání civilisty ani humanitární pracovníky. Státy musí dodržovat mezinárodní humanitární právo, využít všechny dostupné nástroje k ochraně civilistů a zajistit, aby ti, kdo pravidla porušují, nesli odpovědnost za své činy.