Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině
Na zasedání „Sjednoceni pro mír“ Valné shromáždění 141 hlasy přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Pět států se vyslovilo proti (Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie) a 35 se zdrželo.
Jaký význam takové zasedání má a o čem může rozhodnout?
Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států (193), z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí.
„Signál, který právě vyslalo Valné shromáždění je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.“
generální tajemník António Guterres, po přijetí rezoluce novinářům v sídle OSN v New Yorku
Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.
Podle rezoluce Sjednoceni za mír (Uniting for Peace), přijaté Valným shromážděním v listopadu 1950, může VS převzít iniciativu ve chvíli, kdy Rada bezpečnosti kvůli nejednotnosti svých stálých členů není schopna zasáhnout proti narušení míru nebo v případě agrese.
VS je oprávněno posoudit ihned dotyčnou záležitost s cílem doporučit členským zemím kolektivní kroky. Je-li to nezbytné pro udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, mohou tyto kroky v případě narušení míru nebo aktu agrese zahrnovat i použití ozbrojené síly.
