Na zasedání „Sjednoceni pro mír“ Valné shromáždění 141 hlasy přijalo rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Pět států se vyslovilo proti (Bělorusko, KLDR, Eritrea, Rusko a Sýrie) a 35 se zdrželo.
Jaký význam takové zasedání má a o čem může rozhodnout?
Valné shromáždění (VS) je hlavním jednacím orgánem OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států (193), z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně obvykle v září. VS může navíc svolat své mimořádné zasedání, a to na žádost Rady bezpečnosti, většiny členských států OSN nebo jednoho člena za předpokladu, že s tím většina ostatních členů souhlasí.
„Signál, který právě vyslalo Valné shromáždění je jasný: Zastavte konflikt na Ukrajině. Teď hned. Umlčte zbraně. Teď hned. Otevřete dveře pro dialog a diplomacii. Teď hned.“
generální tajemník António Guterres, po přijetí rezoluce novinářům v sídle OSN v New Yorku
Mimořádné zasedání může být svoláno do 24 hodin od vznesení požadavku Radou bezpečnosti na základě souhlasu kterýchkoli devíti členů Rady nebo z podnětu většiny členských států OSN či na základě žádosti jediného člena, pokud s tím většina členů souhlasí.
Podle rezoluce Sjednoceni za mír (Uniting for Peace), přijaté Valným shromážděním v listopadu 1950, může VS převzít iniciativu ve chvíli, kdy Rada bezpečnosti kvůli nejednotnosti svých stálých členů není schopna zasáhnout proti narušení míru nebo v případě agrese.
VS je oprávněno posoudit ihned dotyčnou záležitost s cílem doporučit členským zemím kolektivní kroky. Je-li to nezbytné pro udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, mohou tyto kroky v případě narušení míru nebo aktu agrese zahrnovat i použití ozbrojené síly.