Začátek konce fosilních paliv. V Dubaji skončila 28. konference smluvních států UNFCCC

Na klimatickém COP28 ve Spojených arabských emirátech v závěrečný den schválen plán „odklonu od fosilních paliv“. Bylo to poprvé, kdy se na globální úrovni podařilo zahrnout do závěrečného dokumentu závazek ohledně fosilních paliv. Dohoda ale stále neobsahuje dlouho požadované „postupné ukončení“ těžby ropy, uhlí a plynu.

Šéf OSN António Guterres v reakci na přijetí závěrečného dokumentu uvedl, že zmínka o fosilních palivech, hlavním přispěvateli ke změně klimatu, přichází po mnoha letech, kdy byla diskuse o této otázce blokována. Zdůraznil, že éra fosilních paliv musí skončit spravedlivě a rovnoprávně. „Těm, kteří se postavili proti jasné zmínce o postupném ukončení využívání fosilních paliv v textu COP28, chci říci, že je to nevyhnutelné, ať se jim to líbí, nebo ne. Doufejme, že to nepřijde příliš pozdě.“

„Tato dohoda je ambiciózní spodní hranicí, nikoliv stropem. V nadcházejících klíčových letech je třeba neustále zvyšovat ambice a opatření v oblasti klimatu,“ řekl Simon Stiell, výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát této úmluvy je facilitátorem jednání smluvních stran o změně klimatu, včetně výročních konferencí COP (Conference of Parties).

Udržet oteplení na 1,5 °C, což je jeden z klíčových cílů stanovených v Pařížské dohodě z roku 2015, nebude možné bez postupného ukončení využívání všech fosilních paliv. Různorodá a stále se zvětšující koalice států si to uvědomuje.

Ztrojnásobit OZE* a zdvojnásobit energetickou účinnost

Vyjednávači se na COP28 rovněž dohodli na závazcích ztrojnásobit do roku 2030 kapacitu obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobit energetickou účinnost. Pokroku bylo dosaženo i v oblasti adaptace a financování klimatických opatření, včetně zprovoznění Fondu pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage), i když finanční závazky jsou zatím velmi nízké.

„Je nezbytné spojit se kolem skutečných, praktických a smysluplných řešení v oblasti klimatu, která odpovídají rozsahu klimatické krize,“ řekl na závěr konference COP28 šéf OSN.

Co dalšího přinesla konference COP28 v Dubaji

1. První den konference byl uveden v život fond pro krytí ztrát a škod (Loss and Damage) určený na podporu rozvojových zemí ohrožených klimatickou změnou. Státy zatím do fondu přislíbily stovky milionů dolarů;
2. Závazky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do Zeleného klimatického fondu;
3. Nová oznámení v celkové výši více než 150 milionů dolarů pro Fond pro nejméně rozvinuté země (LDC) a Zvláštní fond pro změnu klimatu (SCCF);
4. Navýšení prostředků Světové banky o 9 miliard dolarů ročně na financování projektů souvisejících s klimatem (2024 a 2025);
5. Téměř 120 států podpořilo Deklaraci o klimatu a zdraví s cílem urychlit opatření na ochranu zdraví lidí před rostoucími dopady klimatu;
6. Více než 130 států se připojilo k Deklaraci o zemědělství, potravinách a klimatu s cílem podpořit potravinovou bezpečnost a zároveň bojovat proti změně klimatu;
7. Globální závazek na snížení emisí ze systémů chlazení o 68 % oproti současnosti podpořilo 66 států.

Co bude dál?

Další kolo zvyšování národně stanovených příspěvků ke snižování emisí bude v roce 2025.

Jako oficiální hostitel COP29 (11. – 22. listopadu 2024) byl oznámen Ázerbájdžán, který získal podporu východoevropských států. Arménie před tím svou kandidaturu stáhla.

Brazílie nabídla, že bude hostit COP30 v roce 2025 v Amazonii.

Ne všichni byli spokojeni

Navzdory potlesku v plénu po přijetí závěrečného dokumentu nebyly všechny delegace s výsledkem jednání o klimatu spokojeny. Zástupci občanské společnosti a klimatičtí aktivisté, stejně jako delegace z malých ostrovních rozvojových zemí, vyjadřovali spíše frustraci. Anne Rasmussen, zástupkyně Samoy a hlavní vyjednavačka Aliance malých ostrovních států (AOSIS), poukázala na to, že rozhodnutí bylo přijato v době jejich nepřítomnosti v jednacím sále, protože skupina stále koordinovala svou reakci na text. 

* OZE = obnovitelné zdroje energie