Autor: unic

Vystoupení vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži na prostestní stávce studentů z Hnutí Fridays for Future na Staroměstském náměstí v Praze.

Dobrý den. Ahoj! Je vás tady opravdu hodně! A věřím že i v dalších městech po celém světě! Je to znamení, že studenti a mnoho dalších lidí stojí za klimatickou akcí.

V OSN v New Yorku bude v pondělí summit Akce pro klima. Jeho výsledek bude důležitý pro každého z nás – ať už jste v Česku, Slovensku, Francii, Chile, Vietnamu nebo Austrálii. Klimatickou krizi nevyřešíme v jednom městě, v jednom státě nebo regionu světa. To nejsložitější je, že se týká úplně všech a úplně všichni to musíme řešit. 

Šéf Spojených národů António Guterres už před summitem vyzval všechny státy: přijeďte s konkrétními plány na snižování emisí, ne jenom s proslovy. Zvažte zdanit uhlík namísto platů lidí. Zastavte k roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. A zastavte veškeré dotace na fosilní paliva. Tyto dotace přesahují 6 % světového HDP!

Pařížská dohoda je vizionářský dokument, který má potenciál udržet nás v bezpečných vodách oteplení do 2 stupňů Celsia a méně. Ale bez reálných opatření nemá význam.

Je to doslova závod s časem. Závod, který můžeme a musíme vyhrát! Přestaňme se přít, zda se klimatická změna vůbec děje, 2. zda na to má vliv člověk, nebo 3. zda hoří svět nebo ještě nehoří. 

Nasaďme všichni své síly a znalosti, ať si jednou můžeme říct, že lidstvo dokázalo zvládnout ozónovou díru, a nakonec zvládlo ještě náročnější a komplexnější problém, jímž změna klimatu beze sporu je. Systémové změny, které jsou potřeba, jsou věcí politiků, měst a obcí, velkého i malého byznysu, a také nás, občanů a voličů.

Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak odvrátit největší rizika změny drastickým snížením emisí až na nulu během pouhých tří dekád.

Zastavme kácení a odumírání lesů. A vraťme les všude tam, kde má nebo může být. Živá příroda je náš spojenec. 

Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší.

A nezapomeňte, my všichni jsme jeden tým! Děkuji.

V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou^[*]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Transformovat energetiku, dopravu, průmysl i zemědělství

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu.  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace: 

1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise;
2. Zastavit dotace fosilních paliv;
3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren;
4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění: „Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘.“

Pavel Jungwirth: „Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosférického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.“

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN: „My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.“

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.“

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září): „Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.“

Kontakt: Michal Broža, [email protected], tel. +420 724 020 611

^[*]Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).

Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení musíme ale vidět i řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nejnovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050.

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech:

1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti;
2. udržitelná a odolná infrastruktura a města;
3. udržitelné zemědělství;
4. udržitelný management lesů a oceánů;
5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu;
6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.

Milionu druhů hrozí vyhynutí. Varování přinesla zpráva Mezivládní vědecké platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES (obdoba klimatického IPCC).
„Honbu za penězi musíme nahradit honbou za přežití přírody,“ uvedl na tiskovém briefingu v Informačním centru OSN v Praze v návaznosti na zprávu jeden z jejích spoluautorů prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Mimo jiné uvedl, že světová míra vymírání je nyní až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních 10 milionů let, a že tyto ztráty jsou přímým důsledkem lidské činnosti. Zpráva je výsledkem práce 145 vedoucích a 310 přispívajících vědců čerpajících z desítek tisíc odborných článků a vlastního výzkumu.

Prof. Kindlman se ve své přednášce zaměřil nejen na globální aspekty úbytku biodiverzity, ale i na specifika v Česku, včetně významu ochrany přírody v národních parcích a boje proti kůrovci. Oproti rozšířené interpretaci zdůraznil, že sucho v lesích nepanuje kvůli kůrovci, ale naopak, že sucho má za následek zvýšení jeho výskytu, protože významně oslabuje stromy a jejich schopnost se bránit.

„Kůrovec nezpůsobil sucho, sucho způsobilo kůrovce. (…) Mezi ním a stromem panuje neustálý boj. Kůrovec láká feromony další jedince, aby jich na strom bylo více. Strom kůrovce zalije pryskyřicí – pokud jí má dostatek. V suchu jí však dostatek nemá,“ řekl Kindlmann.

Nastínil tak přímou vztažnost mezi globálními klimatickými trendy a lokálními dopady na českou krajinu a život v ní. Za možný způsob boje proti kůrovci pak označil výsadbu smíšených lesů, které jsou vůči kůrovci odolnější, a smysluplné a promyšlené kácení, kterým lze gradaci kůrovcové nákazy zpomalit.

Mezi dalšími příčinami hromadného vymírání druhů uvedl rostoucí množství odpadů a mizení tzv. přirozených stanovišť, tedy oblastí, kde biologická společenstva existují ve složení odpovídajícím situaci neovlivněné člověkem. Taková území se v České republice nacházejí zejména v 1. zóně Národního parku Šumava. K jejich ztrátám dochází již od středověku, navýšení ztrátovosti však lze vypozorovat v období po roce 1948, kdy v tehdejším Československu docházelo ke scelování lánů, mizení remízků a mezí (Kindlmann).

Za účelem ochrany takových území se v současné době připravuje pokročilá zonace národního parku, která by ho rozdělila na oblasti s různými stupni povolené lidské činnosti. I přes příznivost takových opatření však zůstává na 32 cenných lokalit, které do 1. zóny NP nebyly navrženy. Za příklad prof. Kindlmann uvedl slatě u Horské Kvildy či louky na Zhůří.

Program OSN pro životní prostředí UN Environment v březnu vydal zprávu GEO6, která se se zprávou IPBES shoduje v otázce stabilizace rozkolísaného světového ekosystému. Řešení existují, nicméně si vyžádají transformativní snahy sociální, ekonomické i politické ze strany jak vlád, tak jednotlivců, jejich ochoty a přístupu k dosavadnímu modelu života na Zemi. Horské slatě, ochrana jejich jedinečných zvířecích druhů a obrana národních parků před kůrovcem se tak stávají lokálními aspekty globálních změn, jejichž průběh držíme kolektivně ve svých rukách.

António Guterres 

„Zachraňme Tuvalu, zachraňme svět.“ To bylo volání, které jsem zaslechl na Tuvalu při své nedávné cestě jižním Pacifikem, přední linii globální klimatické krize. Chtěl jsem vyjádřit solidaritu těm, kteří jsou vystaveni nejhorším dopadům klimatické změny, a přitáhnout pozornost k inovativním klimatickým snahám probíhajícím v tamějším regionu. 

Zvedání mořské hladiny je v tomto regionu na čtyřnásobku celosvětového průměru. Samotná existence několika pacifických ostrovních států je ohrožena. Oceány se potýkají se závažnými problémy. Od blednutí korálů a ztráty biodiverzity až po zamoření plasty. Extrémní projevy počasí jsou stále častější a ohrožují životy i živobytí.

Nikde jsem neviděl tak vážné dopady klimatické změny jako na Tuvalu, vzdáleném státu na korálovém ostrově, kde nejvyšší bod stoupá do výšky pouhých pěti metrů nad hladinu moře. Navštívil jsem rodinu, která žije ve stavu permanentních obav ze zaplavení neúprosně a krok po kroku se zvedajícím oceánem.

Nemohl jsem si nevšimnout vřelosti místních lidí a jejich oddanosti zemi, způsobu života a kultury. Tamní komunity ke klimatické změně nepřispěly téměř ničím. Přesto ale doslova bojují o přežití kvůli těm, kteří vypouštějí ohromné množství emisí. 

V Tuvalu jsem se setkal s dětmi, které se bojí o budoucnost a spoléhají se na mou generaci, aby ji zajistila. Jako generální tajemník OSN svádím mnoho bitev. Jako dědeček ale považuji boj proti klimatické změně za zápas svého života. 

Nenechme se zmást: nejde jen o Tuvalu, malé ostrovy nebo Pacifik. V sázce je celá planeta. To, co se děje tam, je jen příznakem toho, co se chystá na zbytek z nás. Lidé po celém světě začínají pociťovat dopady klimatické krize. A bude se to dál zhoršovat.

Bohužel zatím nevyhráváme. Pokud chceme přežít, musíme najít politické odhodlání zavést dalekosáhlá transformativní opatření. Musíme uznat morální sílu tichomořských národů, tahounů v závodě s klimatickou krizí. Musíme nalézt udržitelná řešení, investovat do obnovitelných energií a posílit odolnost a schopnost se adaptovat.

Je zásadní, abychom dokázali naplnit cíle stanovené díky vědeckému poznání: dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do konce století udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia.

Mé poselství vládám států světa je jasné. Zaprvé, přesuňme daňovou zátěž z platů na uhlíkové emise. Daně by měly v prvé řadě mířit na znečištění, ne na lidi. Zadruhé, přestaňme dotovat fosilní paliva. Peníze daňových poplatníků nesmí být používány k umocnění hurikánů, vln sucha a tepla nebo tání ledovců. Zatřetí, zastavme do roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. Potřebujeme zelenou ekonomiku, ne šedivou.

Musí přijít hluboká a rychlá změna toho, jak podnikáme, obchodujeme, vyrábíme energii, stavíme města a produkujeme jídlo. Poslední desetiletí ukázalo, že potřebné nástroje k odvrácení klimatické krize máme. Můžeme tak zachránit životy a majetek, dýchat lepší vzduch, zajistit vodu pro všechny a ochránit biodiverzitu. Ve srovnání s „business as usual“ může klimatická akce do roku 2030 zajistit ekonomický přínos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jedná se tedy i o ekonomicky výhodnou investici. 

V září uspořdádám v sídle OSN v New Yorku summit pro klimatickou akci s cílem mobilizovat politickou vůli a urychlit snahy o naplnění cílů z Pařížské dohody z roku 2015. Žádám světové lídry, aby přijeli nejen s proslovy, ale i plány, jak transformovat energetický a dopravní sektor, průmysl a zemědělství. Žádám je o splnění závazků ohledně financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního osvíceného zájmu.

Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.

Publikováno 29. května 2019 v deníku The Financial Times. Český překlad: Informační centrum OSN v Praze

Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. zpráva GEO varuje, že ekologické škody v současném světě jsou tak vážné, že to bude mít obrovský dopad na zdraví populace, pokud lidstvo nezačne ihned jednat.

Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod. To se již do roku 2050 může stát jednou z nejvýznamnějších příčin úmrtí a bude mít negativní dopad na plodnost žen i mužů i na vývoj dětí. 

Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků. Většina totiž lpí na zastaralých výrobních postupech a modelech rozvoje.

6. Globální výhled životního prostředí (GEO6) byl zveřejněn v březnu v rámci Environmentálního shromáždění OSN v Nairobi, nejdůležitějším globálním fóru o životním prostředí, jehož se účastnili ministři životního prostředí z celého světa. Na něm se mimo jiné jednalo o řešení kritických otázek jako plýtvání potravinami, podpora elektromobility, znečištění oceánů a dalších tématech.

„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová. „Zpráva GEO je výhledem do budoucnosti lidstva. Jsme na křižovatce. Budeme pokračovat po současné cestě, která vede k bezútěšnosti, nebo se vydáme na cestu k udržitelnému rozvoji? Političtí lídři se musí rozhodnout. Teď hned.“

Inovativní možnosti politiky

Koncept života zdravých lidí na zdravé planetě vychází z toho, že dosavadní přístup „nechme to vyrůst teď, uklidíme později“ by měl být do roku 2050 nahrazen ekonomikou s téměř nulovým odpadem. Podle GEO by zelené investice států ve výši dvou procent jejich HDP přinesly stejný dlouhodobý růst, jako se předpokládá za současného nastavení, ale s menšími dopady na změnu klimatu, zásoby vody a ekosystémy. 

Současný svět nemíří ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) do roku 2030, ale ani do 2050. Je třeba jednat, a to s největší naléhavostí. Jakýkoli odklad klimatické akce zvyšuje náklady na dosažení cílů vytyčených v Pařížské dohodě. Může dokonce dojít ke zvratu a pařížské cíle zůstanou v nedohlednu.

Do roku 2050 dosáhne počet lidí na Zemi až 10 miliard a s tím vzrostou i nároky na produkci potravin o 50 procent. Aby měly budoucí generace co jíst, je podle GEO potřeba ve vyspělých i v rozvojových zemích snížit konzumaci masa a plýtvání jídlem. V současnosti se každoročně vyplýtvá 1/3 všech vyprodukovaných potravin, z toho 56 procent ve vyspělých průmyslových zemích.

Urbanizace postupuje nevídaným tempem. Přináší to velké výzvy, ale také příležitosti. Prostřednictvím správně nastavených politik, územního plánování a budování zelené infrastruktury bude možné zlepšovat kvalitu života a zároveň snižovat environmentální stopu. Strategické investice do rozvoje venkovských oblastí by pak snížily potřebu lidí migrovat do měst.

Ve zprávě se také dočteme o nutnosti snižovat množství plastů, které většinou končí v oceánu. Každoročně se jich tam dostane na 8 milionů tun. Ačkoli v posledních letech se tomuto problému dostalo zvýšené pozornosti, stále neexistuje celosvětová dohoda, jak se s ním vypořádat.

Rychle se rozvíjí obor statistických údajů o životním prostředí. Zpráva vyzdvihuje obrovský potenciál, který pro naše vědění představují tzv. big data a schopnost využívat spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou při sběru dat.

Zavádění politik pro systémové změny, např. v oblasti energetiky, produkce potravin či nakládání s odpady, má na rozdíl od řešení jednotlivostí jako je např. znečištění vody, mnohem větší potenciál pro efektivitu rozvoje. Jako příklad může posloužit propojená problematika změny klimatu a znečištění ovzduší. Zmírňování klimatické změny podle pařížských dílů by mělo stát podle odhadů 22 bilionů amerických dolarů. Pokud však k této investici připočteme benefity na zdraví obyvatelstva spojené s odstraněním znečištění ovzduší, ušetříme ve zdravotnickém sektoru 54 bilionů USD, které by jinak byly vynaloženy právě na léčení onemocnění spojených se znečištěním vzduchu.

Podle zprávy GEO má svět k dispozici potřebné technologie i politiky, díky nimž lidstvo může odstranit zmíněná environmentální rizika. „Co nám chybí je dostatečná politická vůle tyto politiky a technologie uplatnit v plném rozsahu a v co nejkratším čase,“ říkají Joyeeta Guptaová a Paul Ekins, kteří společně předsedali autorskému týmu zprávy GEO 6.

GEO6 vydal Program OSN pro životní prostředí (UN Environment Programme, UNEP) v roce 2019. Na přípravě se významně podílely Universiteit van Amsterdam (UvA) a University College London (UCL).

Zpráva GEO6 byla představena 25. dubna 2019 na mezinárodní konferenci v pražské Národní technické knihovně za účasti expertů z UNEP, WHO, Izraele i České republiky.