Skip to main content

Autor: unic

Program “stínování” pracovníků OSN ve Vídni pro rok 2023 je znovu otevřen i pro studenty z Česka

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Chcete získat nevšední vhled do fungování Organizace spojených národů ve Vídni?

Tradiční Program “stínování” pracovníků OSN u příležitosti Dne Spojených národů se letos koná v
termínu 24. října až 24. listopadu a studentům nabízí příležitost hodinového on-line setkání s vysoce
postaveným pracovníkem OSN, virtuální prohlídku sídla světové organizace ve Vídni (Vienna
International Centre, VIC) a virtuální kariérní workshop pro zájemce o práci v OSN.

Letošní ročník bude opět probíhat on-line, příležitost tedy dostanou i studenti z Česka. 

Podmínky účasti: 

  • jste student/ka magisterského nebo doktorského studia na některé z univerzit v
    Česku,
  • máte výbornou znalost angličtiny,
  • zajímáte se o činnost OSN.

Termín podání přihlášky: od 29. září do 8. října 2023.

Jak se přihlásit

Agentuře OSN, ve které chcete absolvovat Program „stínování“, zašlete následující informace (příslušné kontaktní údaje jsou uvedeny u každé organizace níže):

  • Jméno a příjmení
  • Státní příslušnost
  • Telefonní číslo
  • E-mailová adresa
  • Obor studia
  • Univerzita
  • Oblast Vašeho zájmu
  • Název organizace, kterou chcete „stínovat“
  • Pokud budete vybráni, co očekáváte od stínovacího programu? (max. 50 slov)

Nejnovější informace o programu stínování 2023 naleznete na webových stránkách UNIS Vienna.

Upozornění: Počet volných míst je omezen. Přihlašování může být ukončeno dříve, pokud
zúčastněná organizace OSN obdrží maximální počet přihlášek. Program stínování není
součástí náborového procesu. Jedná se o jedinečnou příležitost pro studenty nahlédnout do práce
zaměstnance OSN.

Do programu se zapojí pracovníci následujících organizací:

OSN Vídeň
Vídeň je spolu s New Yorkem, Ženevou a Nairobi jedním ze čtyř sídel OSN. Od svého otevření 23.
srpna 1979 se Vídeňské mezinárodní centrum (VIC) stalo sídlem několika různých organizací OSN.
Pro 16 mezinárodních organizací a jednotek OSN ve Vídni pracuje přes 5 000 zaměstnanců z více než
125 zemí.

SDG Summit 2023

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září
2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové
a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty
před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na
vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících
krizí, kterým svět čelí.

Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má
podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na
podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na
vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád.
Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a
doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.

Program summitu

Komunikační materiály k využití na sociálních sítích (česká verze, použití je volné a vyžaduje
tag/kredit pro OSN Česká republika): Trello

U jemenských břehů začala riskantní operace, která má zabránit obrovské ekologické a humanitární katastrofě

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Organizace spojených národů zahájila operaci na zneškodnění možná největší tikající bomby
současného světa. U pobřeží Rudého moře ve válkou zmítaném Jemenu začala komplexní
záchranná námořní akce, jejímž cílem je přečerpat milion barelů ropy z rozpadající se lodi
FSO Safer na náhradní plavidlo.

Protože se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten nebo schopen tento úkol provést, ujala se této
velmi náročné a rizikové operace OSN. Vyžaduje aktivní zapojení mnoha lidí a je
vyvrcholením téměř dvouleté politické práce, shánění finančních prostředků a přípravy
projektu. Přečerpání ropy z lodi na loď, které začalo poslední týden v červenci, je dalším
z důležitých kroků k zabránění ekologické a humanitární katastrofy obřích rozměrů.

Jaké by mohly být následky, kdybychom nepřistoupili k probíhající akci?

Loď by mohla explodovat nebo se rozpadnout a uniklo by až čtyřikrát více ropy než při
katastrofě Exxon Valdez (ropný tanker, který s plným nákladem ropy ztroskotal v roce 1989 u
břehů Aljašky. Jednalo se o jednu z největších ekologických katastrof doby, pozn.). Došlo by
ke zničení rybářských vesnic v širokém okolí. Zanikly by stovky tisíc pracovních míst. Celé
komunity by byly vystaveny smrtelným toxinům. Došlo by k uzavření velkých přístavů – např.
Hudajda nebo Salif – na dobu neurčitou a následnému zastavení dodávek potravin,
pohonných hmot a dalších životně důležitých potřeb pro miliony lidí. Znamenalo by to
devastaci vod, korálových útesů a mořského života. Na celé týdny by byla přerušena lodní
cesta až k Suezskému průplavu. Náklady na odstraňování následků by se snadno mohly
vyšplhat na desítky miliard dolarů.

Přečerpání není konec náročné cesty

Bili jsme proto dlouho na poplach a snažili se zmobilizovat podporu, abychom tuto noční
můru eliminovali. OSN zaangažovala tým špičkových světových expertů na námořní právo,
ropné skvrny, záchranné operace, lodní inženýry, námořní architekty, pojišťovací makléře a
odborníky na posuzování rizik, chemiky, geodety a mnoho dalších.

Tato operace si také vyžádala vytrvalou politickou práci v zemi zničené osm let trvající
válkou. A neobešla by se bez velké finanční podpory. Musím poděkovat mnoha státům,
dárcům z řad soukromých firem, filantropům i řadovým občanům za poskytnutí prostředků
na tuto kritickou část. Dostat se až sem, si také vyžádalo společné úsilí mnoha složek
systému OSN.

Přečerpání ropy na náhradní plavidlo je důležitým milníkem, ale ani zdaleka to není konec
cesty. Dalším kritickým krokem je zajištění speciální bóje, ke které bude nové plavidlo
bezpečně a spolehlivě přikotveno.

V bezprostřední budoucnosti bude potřeba víc než 20 milionů dolarů na dokončení projektu:
na vyčištění a sešrotování plavidla FSO Safer a odstranění zbývající ekologické hrozby pro
Rudé moře. Naléhavě žádám dárce, aby potřebné prostředky poskytli.

Probíhající operace je příběhem spolupráce, prevence, politického zprostředkování,
vynalézavosti a environmentálního managementu, který dokazuje nezastupitelnou roli OSN a
jejích partnerů. V tom musíme pokračovat i v další kritickém fázi, abychom zabránili
katastrofě, která by vyústila v nejhorší ropnou skvrnu naší doby.

Od velkých i malých dárců bylo na operaci zatím získáno 115 milionů USD. Na dokončení
projektu bude potřeba dalších 28 milionů USD.

V ojedinělé veřejné crowdfundingové kampani OSN bylo zatím vybráno 59 % z cílové částky
500 tisíc USD. Přispět můžete ZDE.

Článek generálního tajemníka OSN publikoval v Česku internetový deník Ekolist.cz

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni lidských práv 2022

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Svět čelí bezprecedentním a vzájemně provázaným výzvám v oblasti lidských práv. Šíří  se hlad a chudoba, což je v rozporu s ekonomickými a sociálními právy stovek milionů lidí. 

Ubývá prostor pro občanské aktivity.. 

Téměř ve všech částech světa se výrazně snižuje svoboda médií a bezpečnost novinářů. Vytrácí se důvěra v instituce, zejména mezi mladými lidmi. Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené míře násilí na ženách a dívkách. Šíří se rasismus, nesnášenlivost a diskriminace.

V souvislosti s trojí planetární krizí, kterou představuje změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, se objevují nové výzvy v oblasti lidských práv. 

A teprve si začínáme uvědomovat, jakou hrozbu pro lidská práva představují některé nové technologie. 

Současná těžká doba si žádá, abychom znovu posílili význam všech lidských práv – občanských, kulturních, ekonomických, politických i sociálních.

Moje akční výzva z roku 2020, staví lidská práva do centra řešení výzev, kterým čelíme. Tato vize se odráží i v mé zprávě Naše společná agenda, která apeluje na obnovení společenské smlouvy zakotvené v lidských právech. 

Příští rok uplyne 75 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Musí to být příležitostí k akci. Vyzývám členské státy, občanskou společnost, soukromý sektor a další subjekty, aby lidská práva postavily do centra úsilí o zvrácení současných negativních trendů. 

Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti a základem mírových, inkluzivních, spravedlivých, rovných a prosperujících společností. Jsou sjednocující silou a mobilizačním apelem. Odrážejí to nejpodstatnější, co nás spojuje v našem společném lidství.  

Potvrďme v Den lidských práv nedělitelnost všech práv a zasazujme se o lidská práva pro všechny.

Polární bioložka Marie Šabacká je laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu za rok 2022 

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Polární bioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se stala v pořadí čtvrtou laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. Organizátoři udělili i čestnou cenu ve stejné kategorii za celoživotní přínos. Získal ji genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám. Krátce před slavnostním ceremoniálem zastihla pořadatele smutná zpráva, že oceněný vědec 29. listopadu ve věku 83 let zemřel. Účastníci akce ho uctili vzpomínkou a minutou ticha. 

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Marie Šabacká se zabývá dopady změny klimatu na pevninské ledovce a polární oblasti, které procházejí pod vlivem sílícího oteplování rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa. „Předkládá veřejnosti důležité zprávy o stavu a proměnách kryosféry s důrazem na souvislosti s dalšími ekosystémy. Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží. Je častým hostem respektovaných pořadů, jako je Fokus Václava Moravce v ČT nebo rozhovory DVTV, vystupuje v podcastech, na YouTube je k dispozici řada jejích přednášek. Problematiku změny klimatu komunikuje i na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

Učená společnost laureátku ocenila peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla se svým týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Organizátoři již podruhé udělili čestné ocenění za celoživotní přínos. Získal ho genetik a molekulární epidemiolog Radim Šrám, koordinátor programu HAIE LF Ostravské univerzity, dlouholetý vedoucí Oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR za celoživotní úsilí o zlepšování kvality života lidí i životního prostředí. Dr. Šrám se po většinu své vědecké kariéry zabývá zdravotními riziky života v znečištěných oblastech. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR se dlouhodobě věnuje i širším aspektům ochrany životního prostředí.

Programem předání ocenění za komunikaci změny klimatu v ČR v budově Technologického centra UMPRUM v Praze provázela moderátorka České televize Kateřina Poláková. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek obou oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima22.

Background

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále rostou. Závazky v oblasti zmírňování dopadů klimatické změny jsou pro dosažení cílů Pařížské dohody nedostatečné. Je třeba přijmout intenzivnější opatření, aby se zabránilo pokračujícímu oteplování, které zvyšuje pravděpodobnost nevratných změn v klimatickém systému. Dopadům změny klimatu jsou vystaveny miliardy lidí, nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější. Adaptace je pro snížení rizik klíčová, píše se v nejnovější souhrnné zprávě o vědeckém poznání změny klimatu United in Science[2], kterou každoročně vydává OSN. 

### 

Marie Šabacká, 4. laureátka Ceny: „Klimatická krize je jednou z největších výzev současnosti. Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta. Kvůli špatné a nedostatečné komunikaci je společnost na tématu rozhádaná a rozdělená na lidi, kteří jsou frustrování, že děláme pro její zastavení málo, a ty, kteří jsou frustrovaní, že se tomuto podle nich vymyšlenému problému věnuje vůbec nějaká pozornost. Ztrácíme drahocenný čas. Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné, zdroje může přinést.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Mám radost z toho, jak přibývá odborníků, kteří dokáží změnu klimatu a aspekty s ní spojené přesvědčivě a srozumitelně komunikovat s veřejností. I když to samozřejmě dělá výběr laureáta či laureátky ceny rok od roku těžší, to je ale dobrý problém.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Změna klimatu zaujala v posledních dvou letech i v Česku nepřehlédnutelné místo ve veřejné diskusi. Její komplexnost vyžaduje srozumitelnou a na vědeckém poznání založenou komunikaci. Tímto oceněním ji chceme podporovat a pomáhat rozvíjet.“

Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR: „Tak závažný problém, jako je klimatická krize, nelze vyřešit bez nástrojů práva. Zároveň právo potřebuje vědu, aby mohlo přinášet informovaná a účinná společenská opatření. Musí využívat všechny dostupné a aktuální poznatky přírodních i společenských věd. Komunikace vědeckých poznatků vůči veřejnosti i vůči tvůrcům politik a zákonodárcům je proto klíčová.“


[1]Bázlerová Johana (Jsem v obraze), Bělíčková Klára (mluvčí F4F), Březovská Romana, AMO, Dlouhá Jana (COŽP UK), Chytrý Milan (Ústav botaniky a zoologie PřF MU), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Mach Ondřej Martin (Ekolist), Marek Michal V. (Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe)), Mareš Jan (MŽP), Martínková Jitka (Klimakoalice), Míková Taťána (Česká televize), Moldan Bedřich (COŽP UK), Müllerová Hana (Ústav státu a práva AV ČR), Pixová Michaela (UNYP), Přibyla Ondráš (Fakta o klimatu), Pyšek Petr (Botanický ústav AV ČR, PřF UK), Sedláček Štěpán (ČRo), Skalická Petra (Varianty, Člověk v tísni), Sutlovičová Klára (European Climate Foundation), Tolasz Radim (ČHMÚ, IPCC), Trnka Miroslav, CzechGlobe (CzechGlobe, Medelova univerzita), Zábrž David (Asociace startupů), Zamouřil Jakub (Czechsight).

[2] United in Science, 2022. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP).

Cena za komunikaci změny klimatu 2022 bude předána 30. listopadu

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Ve středu 30. listopadu 2022 bude na slavnostním ceremoniálu v Technologickém centru UMPRUM udělena již počtvrté Cena za komunikaci změny klimatu v ČR. Na akci je možné se akreditovat prostřednictvím emailu [email protected] nebo facebookové události. Událost bude živě streamována od 16 hodin na YouTube (na stejném linku bude možné událost zhlédnout i ze záznamu).

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Více informací: www.cenazaklima.cz

Učená společnost laureáta/ku ocení peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předá symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků. Svůj klimatický strom už zasadili laureáti této Ceny klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla s týmem Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021) a ekolog Bedřich Moldan (ocenění za celoživotní přínos, 2021).

Programem předání ocenění provede moderátorka České televize Kateřina Poláková. 

Kontakty:

Pavel Jungwirth, místopředseda Učené společnosti ČR 

[email protected], tel. 739 002 228

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze 

[email protected], tel. 724 020 611

Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách

25. listopadu 2022

Násilí na ženách a dívkách je nejrozšířenějším porušováním lidských práv na světě.  

Každých 11 minut je zabita žena nebo dívka vlastním partnerem nebo členem rodiny. A víme, že další stresové situace, jako např. pandemie COVID-19 nebo ekonomická nejistota, nevyhnutelně vedou k ještě většímu fyzickému a slovnímu násilí. 

Ženy a dívky také čelí bezbřehému násilí na internetu. Od misogynních nenávistných projevů až po sexuální obtěžování nebo navádění predátory. 

Diskriminace, násilí a zneužívání zaměřené na polovinu lidstva má obrovské dopady. Omezuje účast žen a dívek ve všech oblastech života, popírá jejich základní práva a svobody a brání spravedlivému ekonomickému oživení a udržitelnému růstu, které náš svět tolik potřebuje. 

Nastal čas pro transformační opatření, která ukončí násilí páchané na ženách a dívkách. Znamená to, že se budou přijímat a realizovat národní akční plány, které budou tento zásadní problém řešit. 

Znamená to zapojení občanů a skupin občanské společnosti do všech úrovní rozhodování. 

Znamená to, že budou dodržovány zákony a oběti násilí se dočkají spravedlnosti a podpory. 

Znamená to podporovat veřejné kampaně, které zpochybňují patriarchální normy a propagují jiné formy maskulinity, jež odmítají misogynii a násilí. 

A jak nám připomíná téma letošního ročníku – „UNITE (Společně): Aktivismus za ukončení násilí na ženách a dívkách“ – znamená to, že podpoříme aktivisty/ky z celého světa, kteří volají po změně a pomáhají obětem násilí. Vyzývám vlády, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %. 

Pozvedněme všichni hlas na podporu práv žen.
Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé.
Pošleme společně násilí na ženách a dívkách na smetiště dějin.

António Guterres


Tisková zpráva: Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí známé budovy v Česku

Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí známé budovy v Česku

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Významné instituce v Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze letos znovu podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. 25. listopadu připomenou oranžovým nasvícením budov Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách.

Oranžová barva je symbolem kampaně „UNiTE by 2030“ proti globální pandemii násilí na ženách, vyhlášené v roce 2008 generálním tajemníkem OSN. Součástí kampaně je i tzv. 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí s cílem podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, překonat stereotypy a lhostejnost. Šestnáctidenní kampaň začíná vždy 25. listopadu a vrcholí 10. prosince na Den lidských práv.

Budovy v Česku, které budou letos nasvíceny oranžově:

  • Liberec: budova radnice
  • Olomouc: sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, Muzeum umění, Vlastivědné muzeum 
  • Ostrava: vyhlídková věž Nové radnice a Most Miloše Sýkory
  • Pardubice: Východočeské divadlo
  • Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulosti mimo jiné např. Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

Násilí na ženách a dívkách zůstává nejrozšířenějším porušováním lidských práv na světě. Jeho výskyt posílila v minulých dvou letech pandemie COVID-19 a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize, jako je změna klimatu, globální konflikty nebo ekonomická nestabilita.

„Podpořme na celém světě aktivisty pomáhající ženám a dívkám, které se staly obětí násilí. Vyzývám vlády, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %.
Pozvedněme všichni hlas na podporu práv žen. Říkejme všichni hrdě, že jsme feministé. Pošleme společně násilí na ženách a dívkách na smetiště dějin.“

generální tajemník OSN António Guterres

V této situaci dochází na celém světě k vzepětí odporu proti právům žen. Narůstá počet antifeministických hnutí, přibývá útoků na aktivistky a obhájkyně lidských práv a právní postavení práv žen se v mnoha státech zhoršuje. Nové regresivní zákony prohlubují beztrestnost pachatelů domácího násilí, vlády za pomoci síly potlačují protesty proti feministickému a genderově podmíněnému násilí a organizace hájící práva žen jsou stále více marginalizovány. 

Navzdory těmto skličujícím trendům existují nesporné důkazy, že násilí na ženách a dívkách lze předcházet. Víme, že nejdůležitější hnací silou politických změn je silné a autonomní ženské hnutí. Tváří v tvář současnému trendu se z feministického hnutí v mnoha částech světa stala doslova otázka života a smrti.

V rámci letošních 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí vyzýváme všechny, aby se zapojili. Posilujme hlasy přeživších násilí a aktivistek, podporujme ženské organizace a feministická hnutí. Postavme se za oběti násilí, eliminujme a předcházejme násilí na ženách a dívkách a chraňme práva žen.

Společná iniciativa OSN a EU

Celosvětová iniciativa Spotlight zaměřená na odstranění násilí na ženách a dívkách je iniciativou OSN podporovanou Evropskou unií a dalšími partnery. Jde o největší úsilí na světě, jehož cílem je ukončit všechny formy násilí na ženách a dívkách.

Spotlight reaguje na všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, přičemž se zaměřuje zejména na domácí a rodinné násilí, sexuální a genderově podmíněné násilí a škodlivé praktiky, vraždy žen, obchodování s lidmi a sexuální a ekonomické (pracovní) vykořisťování.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32% zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.
Více informací: spotlightinitiative.org

Fakta o násilí na ženách

  • Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
  • Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
  • 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo manžela.
  • Každá sedmá žena zažila za posledních 12 měsíců fyzické nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera (2018).
  • V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž přibližně 47 tisíc (58 %) zemřelo rukou partnera nebo člena rodiny.
  • 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
  • Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
  • Nejméně 158 států má přijaté zákony o domácím násilí a 141 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
  • Z každých 10 celosvětově odhalených případů obchodování s lidmi se pět týká dospělých žen a dva dívek. Většinu odhalených obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování (92 %) tvoří ženy. (2018)
  • Pětina žen ve věku 20 až 24 let se provdala před dosažením 18 let (2021).
  • Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
  • 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
  • 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
  • 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
  • 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2022

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni za odstranění násilí na ženách

Kontakt: Michal Broža, [email protected],
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika

Svět osmi miliard lidí může být velkou příležitostí

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

V polovině listopadu dosáhne světová populace osmi miliard. Je to důsledek vědeckých objevů a zlepšení v oblasti výživy, veřejného zdraví a hygieny. Avšak s tím, jak se naše lidská rodina rozrůstá, je zároveň stále více rozdělená.

Miliardy lidí se potýkají s problémy, stovky milionů čelí hladu nebo dokonce hladomoru. Rekordní počet lidí je v pohybu a hledá příležitosti a úlevu od dluhů a strádání, válek a klimatických katastrof.

Pokud nepřekleneme zející propast mezi globálním bohatstvím a chudobou, bude náš osmimiliardový svět plný napětí a nedůvěry, krizí a konfliktů.  

Fakta hovoří sama za sebe. Hrstka miliardářů ovládá stejné bohatství jako nejchudší polovina světa. Jedno procento nejbohatších lidí má v kapse pětinu světových příjmů a lidé v nejbohatších zemích mohou očekávat, že budou žít až o 30 let déle než lidé v těch nejchudších. S tím, jak se svět v posledních desetiletích stal bohatším a zdravějším, prohloubily se i tyto nerovnosti.

Kromě dlouhodobých trendů posilují nerovnosti také zrychlující se klimatická krize a nerovnoměrné zotavení z pandemie COVID-19. S rostoucími emisemi a teplotami směřujeme ke klimatické katastrofě. Záplavy, bouře a sucha ničí státy, které ke globálnímu oteplování téměř vůbec nepřispěly.

Válka na Ukrajině posiluje probíhající potravinovou, energetickou a finanční krizi, které nejvíce dopadají na ekonomiky rozvojových států. Tyto nerovnosti mají největší vliv na ženy, dívky a marginalizované skupiny.

Řada zemí globálního Jihu čelí obrovským dluhům, rostoucí chudobě, hladu a zesilujícím dopadům klimatické krize. Mají jen minimální šanci investovat do udržitelného zotavení z pandemie, přechodu na obnovitelné zdroje energie nebo do vzdělávání a odborné přípravy na digitální věk.

Hněv a odpor vůči rozvinutým státům sílí.

Hluboké rozdělení a nedostatek důvěry způsobují zpoždění a patovou situaci v řadě důležitých otázek, jako je jaderné odzbrojení, terorismus nebo globální veřejné zdraví. Musíme se na tyto škodlivé trendy zaměřit, napravit vztahy ve světě a najít společná řešení společných problémů. 

Prvním krokem je uznání, že prudce rostoucí nerovnosti mají rozvinuté země povinnost zvrátit. Začít můžou už tento měsíc na probíhající konferenci OSN o klimatu v Egyptě a na nadcházejícím summitu G20 na Bali.

Pevně doufám, že na konferenci COP27 bude uzavřen historický pakt klimatické solidarity pro společnou strategii a postup rozvinutých a rozvojových států ve prospěch lidstva. Bohatší země musí klíčovým rozvíjejícím se ekonomikám poskytnout finanční a technickou podporu pro odchod od fosilních paliv. To je naše jediná naděje na splnění klimatických cílů. 

Vyzývám také lídry států na COP27, aby se dohodli na plánu a institucionálním rámci pro kompenzaci ztrát a škod, které souvisí s měnícím se klimatem, a které již teď způsobují zemím globálního Jihu obrovské újmy.

Summit G20 na Bali bude příležitostí zabývat se řešením tíživé situace rozvojových zemí. Naléhavě jsem státy G20 vyzval, aby přijaly stimulační balíček, který poskytne vládám států globálního Jihu investice a likviditu a umožní odpuštění a restrukturalizaci dluhů.

Zatímco usilujeme o přijetí těchto střednědobých opatření, nepřetržitě spolupracujeme se všemi zúčastněnými stranami na zmírnění celosvětové potravinové krize.

Černomořská obilná iniciativa je nezbytnou součástí tohoto úsilí. Pomohla stabilizovat trhy a snížit ceny potravin. Každý zlomek procenta má potenciál zmírnit hlad a zachránit životy.

Pracujeme také na tom, aby ruská hnojiva mohla proudit na světové trhy, které byly vážně narušeny válkou. Ceny hnojiv jsou až třikrát vyšší než před pandemií. To nejvíc postihne úrodu rýže, nejrozšířenější základní potravinu na světě. Odstranění zbývajících překážek vývozu ruských hnojiv má zásadní význam pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. 

Mezi všemi vážnými problémy je ale i jedna dobrá zpráva.

Náš osmimiliardový svět by mohl přinést obrovské příležitosti pro některé z nejchudších zemí, kde je růst populace nejvyšší.

Relativně malé investice do zdravotní péče, vzdělávání, rovnosti žen a mužů a udržitelného ekonomického rozvoje by mohly vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj a růst, které by změnily ekonomiky a životy lidí.

Během několika desetiletí by se dnešní nejchudší země mohly stát motorem udržitelného a ekologického růstu a prosperity napříč celými regiony.

Vždy jsem sázel na lidskou vynalézavost a pevně věřím v lidskou solidaritu. V těchto těžkých časech bychom si měli připomenout moudrá slova Mahátmy Gándhího: „Svět má dost pro potřeby všech, ale ne pro chamtivost všech.“

Velká celosvětová setkání, která se konají tento měsíc, musí být příležitostí začít překonávat rozdíly a obnovovat důvěru na základě rovných práv a svobod každého jednotlivého člena osmimiliardového lidstva.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Foto: UNFCCC/Kiara Worth

Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – COP27

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Od 6. do 18. listopadu se v egyptském městě Šarm aš-Šajchu sjedou nejvyšší představitelé států a vlád, ministři a vyjednavači spolu s klimatickými aktivisty, starosty, zástupci občanské společnosti a představiteli soukromých firem na největším každoročním setkání věnovaném opatřením v oblasti klimatu.

27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu – COP27 – bude vycházet z výsledků COP26 pro řešení mimořádné situace v oblasti klimatu – od naléhavého snížení emisí skleníkových plynů, budování odolnosti a přizpůsobení se nevyhnutelným dopadům změny klimatu až po plnění závazků týkajících se financování klimatických opatření v rozvojových zemích.

Tváří v tvář rostoucí energetické krizi, rekordním koncentracím skleníkových plynů a rostoucímu počtu extrémních projevů počasí usiluje COP27 o obnovení solidarity mezi státy s cílem naplnit přelomovou Pařížskou dohodu ve prospěch lidí a planety.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1