Skip to main content

Autor: unic

UNDP: Půlstoletí rozvoje

Rozvojový program OSN (UNDP) slaví 50 let od svého vzniku. Je součástí Organizace spojených národů a zabývá se především zlepšováním životů lidí, koordinací rozvojových projektů  a poskytováním technické pomoci rozvojovým zemím. UNDP byl založen v roce 1966 sloučením dvou rozvojových institucí OSN té doby (Expanded Programme of Technical Assistance a United Nations Special Fund).

UNDP spolupracuje s vládními i nevládními organizacemi na řešení problémů jednotlivých států, ale také problémů globálních. Počet zemí, se kterými spolupracuje, přesahuje 170. Hlavním zájmem činnosti UNDP je udržitelný rozvoj, který zahrnuje problematiku inkluze, rovnoprávnosti a boje proti chudobě.

Dalším důležitým úkolem je podpora demokratického rozvoje ve světě. UNDP poskytuje technickou i organizační podporu státům při organizaci voleb, posilování demokratických institucí, a také při zajišťování míru, bezpečnosti a rozvoje právního systému.

Třetí důležitou částí práce je ochrana před změnou klimatu a přírodními katastrofami. Měnící se klima představuje výzvu, se kterou se rozvojové země velmi těžko vyrovnávají. UNDP pomáhá zlepšovat jejich odolnost a kapacity.

OSN uctila památku Butruse Butruse-Ghálího

Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus-Ghálí zemřel 16. února 2016 ve věku 93 let. Jeho památku uctilo Valné shromáždění, ke kterému promluvil současný generální tajemník Pan Ki-mun. Vyzdvihl, že Butrus-Ghálí, v pořadí šestý generální tajemník, měl výhodu a zároveň i nevýhodu, že se stal prvním šéfem OSN po skončení studené války. „Přestože OSN nebyla během studené války paralyzována tolik, jak to často bývá prezentováno, nový směr vývoje světa poskytl Spojeným národům také nový prostor k aktivitě. To bylo nadějí i výzvou současně. Butrus Butrus-Ghálí zažil oboje.“

Během svého prvního měsíce ve funkci předsedal Butrus-Ghálí historicky prvnímu summitu Rady bezpečnosti. Při té příležitosti řekl nejvyšším představitelům států: „Začíná nová éra vyžadující myšlenky i činy, které dají mezinárodnímu životu pevnější základy.“

Butrus Butrus-Ghálí byl dlouholetým akademickým pracovníkem a profesorem mezinárodního práva. V průběhu své kariéry se zúčastnil mnoha jednání týkajících se mezinárodního práva, lidských práv, ekonomického a sociálního rozvoje, dekolonizace, dění na Blízkém východě, mezinárodního humanitárního práva, práv etnických a dalších menšin, vývoje ve Středomoří i afro-arabské spolupráce.

Jeho funkční období bylo dobou vážných konfliktů na Haiti, v Somálsku, ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii. Na žádost představitelů států, kteří se účastnili summitu Rady bezpečnosti, předložil Butrus Butrus-Ghálí zprávu „Agenda pro mír“ (An Agenda for Peace), která analyzuje způsoby, jak posílit možnosti OSN v oblasti preventivní diplomacie a mírových operací.

Zabýval se také otázkou restrukturalizace, reformou řízení a dalšími kroky, které by vedly k posílení OSN. Ve zprávě „Agenda pro demokratizaci“ (An Agenda for Democratization) analyzoval souvislosti mezi mírem, rozvojem a demokracií na národní úrovni a zároveň apeloval na demokratizaci mezinárodního systému.

I po skončení funkčního období v čele OSN zůstal glosátorem mezinárodního dění. V roce 2003 v reakci na nové výzvy ve světě napsal: „Nové problémy, jimž nyní čelíme, nastolují otázku radikálních změn v OSN. Musíme se připravit na třetí generaci mezinárodních organizací … Tato změna spočívá v nutnosti zajistit účast nestátních aktérů v mezinárodních vztazích …. Vyžádá si to možná léta tvrdé práce. Přijmout novou koncepci či nový přístup může trvat celou generaci … Tři desetiletí nám trvalo, než jsme si připustili význam ochrany životního prostředí a zavedli pojem udržitelného rozvoje a přesto jsme byli ještě svědky neúspěchu Kjótského protokolu. I v tomto případě tedy může jít o začátek procesu, který bude trvat 20 či 30 let, dokud se změny nestanou nedílnou součástí systému.“

Poslechněte si: rozhovor s Ahmadem Fawzi, který byl jedním z mluvčích generálního tajemníka Butruse Butruse-Ghálího (anglicky na UN Radio, odkaz již neaktivní)

Výbor OSN posoudí zprávu České republiky o právech žen

Zprávu České republiky o právech žen posoudí 23. února Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW). Česká republika ratifikovala Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která zároveň vyžaduje, aby CEDAW její naplňování pravidelně posuzoval.

Témata, o nichž výbor OSN a delegace české vlády budou pravděpodobně diskutovat: kompenzace za „neoprávněné sterilizace”; nepřijetí žen do zaměstnání kvůli tomu, že mají nebo mohou mít děti; domácí a sexuální násilí; opatření na podporu mezinárodní spolupráce proti obchodování s lidmi; nízké zastoupení žen v politice a v jiných oblastech rozhodování.

Vyhodnocení proběhne v Paláci národů v Ženevě v sále č. XVI od 10 do 17 hodin a bude přenášeno on-line. Výbor bude odděleně jednat i s představiteli nevládních organizací. Více informací a zpráva předložená Českou republikou.

Tisková konference k hodnocení situace v České republice a dalších státech (Japonsko, Island, Švédsko, Mongolsko, Vanuatu, Haiti a Tanzánie) se bude konat 7. března v Paláci národů v tiskovém sále od 13:30 hod. Ve stejný den zveřejní výbor svá zjištění ZDE.

Další informace a dotazy
Ženeva:  Liz Throssell +41 (0) 22 917 9466 / +41 79 752 0488 [email protected]
Praha:  Michal Broža +420 724 020 611 / [email protected]

Akreditace médií do Paláce národů

Výbor pro odstraňování diskriminace žen (Committee on the Elimination of the Discrimination against Women).

Obsah pro webové stránky a sociální média: multimediální zprávy a hlavní zpravodajství budou k dispozici na těchto sociálních sítích Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR):

Twitter: @UNHumanRights
Facebook: unitednationshumanrights
Instagram: unitednationshumanrights
Google+: unitednationshumanrights
Youtube: unohchr

Soutěž: Vzdělání jako základ pro lepší budoucnost světa

Mezinárodní soutěž v psaní esejí na téma udržitelného rozvoje.

Hlavní cena: 100 tisíc yenů (asi 20 tisíc Kč) a cesta na slavnostní vyhlášení v japonském hlavním městě Tokio.

Jazyk: anglicky, francouzsky, španělsky nebo německy.

Zúčastnit se mohou děti a mladí lidé ve věku do 25 let.

Termín podání: do 15. června 2016

Soutěž se koná v rámci Globálního programu UNESCO pro vzdělávání a udržitelný rozvoj, který si klade za cíl začlenit téma udržitelného rozvoje do vzdělávacího systému. Program podporuje mladé lidi a lokální sdružení se zájmem o podporu tématu udržitelného rozvoje.

Více informací

Společný plán proti násilnému extremismu

Pan Ki-mun

Násilný extremismus je přímým útokem na Chartu OSN a vážnou hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Teroristié z Daeš, Boko Haram a další bezostyšně unášejí dívky, systematicky upírají ženám práva, ničí kulturní památky a instituce, deformují mírumilovné hodnoty náboženství a brutálně vraždí tisíce nevinných lidí na celém světě. Tyto skupiny jako magnet přitahují zahraniční bojovníky, kteří se nechají snadno zlákat jednoduchými a podbízivými hesly.

Násilný extremismus není záležitostí jednoho náboženství, jedné národnosti nebo etnické skupiny. Většina jeho obětí ve světě jsou v současnosti muslimové. Máme-li tomuto problému čelit, musíme společně postupovat tak, abychom ho vyřešili a ne znásobili. Mnohaleté zkušenosti ukazují, že krátkozraké politiky, špatné vedení, těžkopádnost, zaměření výhradně na bezpečnost a naprosté přehlížení lidských práv často situaci jen zhorší.

Nesmíme zapomínat na to, že teroristé nechtějí jen rozpoutat násilí. Chtějí také vyprovokovat tvrdou reakci. Potřebujeme si zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum. Nesmíme se nechat ovládnout strachem nebo se nechat vyprovokovat těmi, kteří strach zneužívají. Postavit se násilnému extremismu by nemělo být kontraproduktivní.

V lednu jsem Valnému shromáždění OSN představil akční plán prevence násilného extremismu. Je založen na věcnosti a uceleném přístupu. Plán předkládá více než sedmdesát doporučení ke koordinované akci na úrovni globální, regionální i státní, jež vychází z pěti vzájemně souvisejících okruhů.

Za prvé, prevence musí být nejvyšší prioritou. Mezinárodní společenství má právo bránit se této hrozbě zákonnými prostředky. Máme-li však najít dlouhodobé řešení, musíme pozornost věnovat především příčinám násilného extremismu. K jeho vzniku nevede jen jedna cesta. Víme ale, že extremismu se daří tam, kde se porušují lidská práva, kde není dostatečný prostor pro různé politické proudy, kde jsou snahy o začlenění přehlíženy a kde příliš mnoha lidem, zejména mladým, chybí perspektiva a smysl života.

V Sýrii, Libyi, ale i jinde vidíme, že násilný extremismus ještě více prohlubuje dlouho neřešené konflikty. Zároveň víme, co je důležité pro úspěch: dobré vládnutí, zákonnost, účast na politickém rozhodování, kvalitní vzdělávání, důstojná práce a respekt k lidským právům. Musíme si získat především mladé lidi a dát jim příležitost. Podobně se musíme postavit k ženám a zajistit jim ochranu a možnost se uplatnit.

Za druhé, schopnost vést a efektivní instituce. Zlé ideologie nevznikají ve vzduchoprázdnu. Jejich živnou půdou jsou útlak, korupce a nespravedlnost. Proto naléhám na lídry států, aby se více zasazovali o vznik institucí, které budou odpovědné lidem. Budu jim připomínat, aby pozorně naslouchali lidem a aktivně řešili jejich problémy.

Za třetí, prevence extremismu a podpora lidských práv jdou ruku v ruce. Často se stává, že protiteroristické strategie států postrádají základní aspekty náležitého procesu a dodržování zákonnosti. Široké definice terorismu nebo násilného extremismu jsou často využívány ke kriminalizaci legitimních kroků opozičních skupin, občanské společnosti nebo obránců lidských práv. Vlády by neměly povrchních definic zneužívat k napadání nebo umlčování svých kritiků. Znovu opakuji, že extrémisté úmyslně vyvolávají podobné přemrštěné reakce. Nesmíme se nechat do jejich pasti chytit.

Za čtvrté, zapojit se musí všichni. Plán navrhuje společný postup všech vlád. Musíme propojit úsilí aktérů v bezpečnostní, rozvojové, lidskoprávní a humanitární oblasti na úrovni států, regionů a celého světa, včetně OSN. Plán bere v úvahu i to, že neexistují univerzální řešení. Je nutné zapojit celou společnost: představitele církví, ženských hnutí, umělce, sportovce, ale i média a soukromé firmy.

Za páté, zapojení OSN. Usiluji o zapojení celého systému OSN do podpory členských států při řešení příčin násilného extremismu. Předložený plán je především naléhavou výzvou ke společné akci. Cílem je prosadit nové globální partnerství k prevenci násilného extremismu.

Holocaust a lidská důstojnost (uctění památky obětí holocaustu 2016)

Lidská důstojnost je hlavním tématem letošní připomínky holocaustu a jeho obětí. Na konci holocastu byly téměř dvě třetiny zničených životů evropských Židů. Dodnes holocaust zůstává jednou z nejbolestnějších připomínek neschopnosti mezinárodního společenství zachránit ohrožené a zranitelné lidi.

„Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace. I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes,“ říká u příležitosti letošního Mezinárodního dne památky obětí holocaustu generální tajemník OSN Pan Ki-mun (celý text prohlášení).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

Téma letošního připomínání obětí holocaustu – „Holocaust a lidská důstojnost“ – odkazuje na základní principy OSN, které jsou zakotvené v Chartě OSN i na právo každého člověka být osvobozen od diskriminace a právo na rovné zacházení podle Všeobecné deklarace lidských práv.

Informační centrum OSN v Praze jako každoročně připravilo vzdělávací program pro základní a střední školy, který seznamuje s historickými fakty i s poučením pro současnost. Po krátkém úvodu následuje promítání filmu (Cesta k nacistické genocidě nebo Poslední let Petra Ginze). Kontakt: Barbora Krutáková (odkaz neaktivní).

Více informací k tématu: The Holocaust and the United Nations

Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů, nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu (27. ledna 2016)

V průběhu druhé světové války bylo systematicky vyvražděno šest milionů Židů. Nacisté vraždili i Sinty a Romy, politické vězně, homosexuály, lidi s postižením, Svědky Jehovovy či sovětské válečné zajatce.

Holocaust byl zločinem obrovských rozměrů. Nikdo nemůže popírat důkazy, že k němu došlo. Uctěním památky jeho obětí a vzdáním cti odvaze přeživších i těch, kteří jim pomohli na svobodu, každoročně obnovujeme své předsevzetí předcházet podobným zvěrstvům a odmítat nenávistné smýšlení, které k nim vede.

Organizace spojených národů vznikla jako odpověď na zvěrstva holocaustu a krutosti druhé světové války. Cílem bylo obnovit víru v důstojnost a hodnotu každého člověka a podpořit práva všech na život v rovnosti a bez diskriminace.

I dnes jsou tyto zásady stěžejní. V celém světě nadále trpí lidé útoky a diskriminací. Patří k nim i miliony těch, kteří prchají před válkou, pronásledováním a bídou. Je naší povinností nezapomínat na minulost a pomáhat těm, kdo naši pomoc potřebují dnes.

Vice než deset let se vzdělávací program OSN o odkazu holocaustu (The Holocaust and the United Nations, pozn. překl.) snaží mladým lidem přiblížit, co byl holocaust. K této významné práci přispívá řada spolupracujících institucí a partnerů, včetně pamětníků holocaustu.

Memento holocaustu je působivou připomínkou toho, co se může stát, když přestaneme vnímat lidskost, kterou máme všichni společnou. U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu apeluji na všechny, aby odsoudili politické a náboženské ideologie, které štvou lidi proti sobě. Vyjádřeme nesouhlas s antisemitismem a útoky na náboženské, etnické a jiné skupiny. Vytvořme svět, v němž je lidská důstojnost respektována, rozmanitost podporována a mír je trvalý.

Pan Ki-mun

Foto: OSN (na snímku generální tajemník Pan Ki-mun při návštěvě koncentračního tábora v Osvětimi v roce 2013)

OSN: Nejvíce migrantů žije v USA

Organizace spojených národů představila novou zprávu o světových migračních trendech. Náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson zdůrazňuje, že problematika migrace je jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších současnosti. ‚,Při řešení otázek migrace a uprchlické krize je důležité mít k dispozici fakta,‘‘ řekl Jan Eliasson novinářům na tiskové konferenci v sídle OSN.

,,Počet migrantů ve světě se zvyšuje,‘‘ řekl zástupce šéfa OSN. Na světě bylo v roce 2000 více než 173 milionů migrantů, v roce 2010 jejich počet stoupl na 222 milionů a v loňském roce jich bylo již 244 milionů. Podle zprávy Trendy mezinárodní migrace: Revize 2015 (Trends in International Migrant Stock: The 2015 Revision) žijí téměř dvě třetiny migrantů v Evropě a Asii (76 resp. 75 milionů). Třetí největší populaci migrantů má Severní Amerika (54 milionů), polovina všech migrantů ve světě jsou ženy.

Zpráva uvádí, že dvě třetiny migrantů žijí v pouhých 20 státech, nejvíce ve Spojených státech – zhruba pětina všech migrantů. Následuje Německo, Rusko a Saudská Arábie. Největší počet uprchlíků je naopak v Turecku, Pákistánu, Libanonu, Íránu a Jordánsku. Uprchlíci jsou hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska. ,,Je zajímavé, jak je migrace důležitá pro populační růst, který je v určitých částech světa potřebný,‘‘ prohlásíl Jan Eliasson. Poznamenal, že by počet obyvatel v Evropě v případě absence migrantů v období 2000 – 2015 klesl a dodal, že to poukazuje na pozitivní dopad migrace na demografii.

Dne 19. září 2016 se v sídle OSN v New Yorku bude konat summit zabývající se migrací a uprchlictvím, který bude hledat globální řešení problému. Zúčastnit by se měly i státy, kterých se problematika migrace a uprchlictví přímo netýká, protože i tyto státy mohou přispět k řešení.

Foto: OSN

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy: Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME a film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Nová publikace Svět, který chceme, určená pro vzdělávání na základních a středních školách, představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let – tzv. Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (známé pod anglickou zkratkou SDGs). Sedmnáct konkrétních cílů mezinárodního společenství přibližuje ve světle statistických údajů popisujících současnou situaci. Publikace obsahuje i rozcestník informačních zdrojů k udržitelnému rozvoji. Zábavné a výstižné ilustrace s populární postavičkou Elyx vytvořil francouzský kreslíř YAK.

Knížku Svět, který chceme o SDGs doplňuje šestiminutový animovaný film Největší lekce pro svět s českými titulky. Scénář napsal mezinárodně uznávaný pedagog a poradce pro vzdělávání Sir Ken Robinson. V úvodní sekvenci se objeví i světoznámá aktivistka za právo na vzdělání Malála Júsufzajová. Film režisérky Sarah Coxové a producentky Helen Argové vznikl v rámci projektu Global Goals.

Svět, který chceme – budoucnost pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje – průvodce pro děti. S využitím předlohy The world we want – a future for all. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2015.  45 s. ISBN 978-80-86348-36-0 Ilustrace: ©ELYX by YAK (poskytlo Regionální informační centrum OSN v Bruselu, UNRIC). Publikaci vydalo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Národní sítí Global Compact Česká republika (odkaz již nefunkční), Centrem pro otázky životního prostředí a programem Varianty společnosti Člověk v tísni. Publikace vyšla díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky.

Tištěnou publikaci můžete získat zdarma, mimopražským zájemcům zašleme poštou. Osobní vyzvednutí je možné v pracovní dny od 9 do 17 hod. na adrese: iCentrum OSN, Železná 24, Praha 1. Vyzvednutí je možné i na odběrných místech partnerů projektu (viz odkazy v odstavci výše).

Přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) na summitu OSN v New Yorku v září 2015 označil papež František za znamení naděje. SDGs jsou totiž společným programem všech států na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale i lidé z občanských iniciativ, podnikatelského sektoru a mnoho odborníků ze všech kontinentů.

Abychom SDGs naplnili, musí svým dílem přispět prakticky všichni lidé. Je tedy nutné, aby o nich věděl a seznámil se s nimi každý člověk. Publikace Svět, který chceme a film Největší lekce pro svět jsou malým příspěvkem k tomu, aby se cíle a koncept udržitelného rozvoje staly známými a respektovanými.

„Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy nás všech. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká o SDGs šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun.

Mezinárodní rok luštěnin

Rok 2016 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen za Mezinárodní rok luštěnin. Koordinací souvisejících aktivit byla pověřena Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Bude zajišťovat spolupráci s vládami, nevládními organizacemi a dalšími partnery. Cílem mezinárodního roku je zvýšit povědomí o luštěninách a jejich významu pro výživu a ekologické zemědělství.

Co jsou to luštěniny a proč jsou důležité?

Luštěniny jsou luskoviny různé velikosti, tvaru i barvy. Termín luštěnina se používá pouze pro sklizená suchá zrna. V syrovém stavu jsou nevhodné ke konzumaci, mohou způsobit trávící potíže. Luštěniny jako čočka, fazole, hrách a cizrna jsou důležitou součástí jídelníčku na celém světě. Jsou významným zdrojem bílkovin, rostlinných proteinů a aminokyselin. Jsou symbolem zdravého životního stylu. Využívají se k prevenci chronických onemocnění a obezity. Podporují udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení, váží dusík a zlepšují tak úrodnost půdy, mají nízkou uhlíkovou stopu a přispívají tím ke zmírňování změny klimatu. Běžně se pěstují v rozvojových zemích.

Více informací na oficiální stránce FAO.

Pro komunikaci na sociálních sítích používejte #iyp2016


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1