Skip to main content

Autor: unic

Globální kompakt pro migraci: Otázky a odpovědi

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci je výsledkem více než 18 měsíců intenzivních konzultací a jednání vlád států a dalších aktérů (občanská společnost, soukromý sektor). Je to vůbec první globální dohoda o společném přístupu k mezinárodní migraci ve všech jejích rozměrech.

Globální dohoda o migraci je velkou příležitostí zlepšit mezinárodní spolupráci v oblasti migrace a posílit vnímání přínosu migrantů a migrace k udržitelnému rozvoji. Kompakt sice není právně závazný, představuje ale rámec pro spolupráci a lepší řízení migrace na místní, národní, regionální i globální úrovni. Jsou v něm obsaženy zásady, práva a povinnosti ze stávajících mezinárodních právních nástrojů i příklady dobré praxe ve všech oblastech migrace.

PROČ JE POTŘEBA?

Na světě je v současné době víc než 258 milionů migrantů. Lze předpokládat, že toto číslo poroste, a to vlivem mnoha faktorů: globalizace, propojení (ať už prostřednictvím komunikačních technologií nebo dopravy), obchod, ale i nerovnosti, demografická nerovnováha a změna klimatu. Migrace může být příležitostí a přínosem – pro migranty samotné, cílové, tranzitní i země původu. Pokud však nebude dobře regulována, může přinést velké problémy. Mezi ně lze počítat nečekané příchody velkého počtu lidí, nebo také úmrtí migrantů, kteří se vydávají na často velmi nebezpečnou cestu.

Je proto nutné rozvíjet rozumné politiky založené na reálném obrazu současného světa a významně posílit mezinárodní spolupráci v tomto směru. Globální kompakt pro migraci je komplexní akční plán, který je velkou příležitostí pro kolektivní úsilí lidstva o řešení výzev a příležitostí lidské mobility, které staví na hodnotách sdílení odpovědnosti, státní suverenity, nediskriminace a lidských práv.

JAKÉ JSOU CÍLE KOMPAKTU?

Globální kompakt pro migraci zahrnuje 23 cílů pro lepší řízení migrace na místní, národní, regionální a globální úrovni.

  • Zaměřuje se na zmírňování nepříznivých faktorů a dopadů, které brání lidem vybudovat a zachovat udržitelné živobytí v zemích původu.
  • Usiluje o oslabení rizik, jimž migranti čelí v různých fázích migrace, a to s respektem k dodržování jejich lidských práv a hledáním cest k zajištění péče a podpory.
  • Zabývá se oprávněnými obavami, které migrace může vzbuzovat, a uznává, že společnosti procházejí demografickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními změnami v různých měřítcích, které migraci ovlivňují a zároveň jsou migrací ovlivňovány.
  • Usiluje o vytvoření příznivých podmínek, které umožní všem migrantům přispět k obohacení společnosti díky svým lidským, ekonomickým a sociálním schopnostem a umožnit tak, aby se stali přínosem pro udržitelný rozvoj na místní, národní, regionální i globální úrovni.

Celý text vyjednaného a odsouhlaseného Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci (anglicky)

ČÍM JE KOMPAKT PŘÍNOSNÝ?

  • Je inovativní: jedná se o první mezivládní globální rámec pro spolupráci v oblasti mezinárodní migrace.
  • globální: neupřednostňuje žádný region, ale vychází z toho, že migrace je univerzální a má přeshraniční charakter.
  • komplexní: řeší migraci v celé šíři a zohledňuje potřeby vlád, společností a samotných migrantů.
  • kooperativní: účinná reakce na výzvy migrace vyžaduje mezinárodní spolupráci.
  • předvídavý: vytváří rámec pro budoucnost a vychází z předpokladu, že populace států a regionů se zvětšuje či zmenšuje s ohledem na demografický vývoj i v důsledku postupující změny klimatu.

JAKÉ ZÁVAZKY VLÁDY PŘIJÍMAJÍ?

Přijetím kompaktu se vlády zavazují spolupracovat na všech otázkách migrace. Uznávají, že migrace je mnoharozměrný problém. Kompakt definuje 23 cílů, které pokrývají všechny aspekty migrace. Každý cíl obsahuje obecný závazek a výčet možných kroků, z nichž státy mohou vycházet při formulaci svých národních a zahraničních politik. Navrhované kroky vycházejí z mezinárodně uznávaných příkladů dobré praxe a zkušeností, které byly shromážděny během konzultačního procesu před zahájením vyjednávacího procesu.

JE ZÁVAZNÝ?

Kompakt není právně závazný. Je založen na hodnotách svrchovanosti národních států, na principu sdílené odpovědnosti, nediskriminace a lidských práv. Uznává, že k optimalizaci celkových přínosů migrace je potřeba komplexní přístup a zároveň se zabývá riziky a výzvami pro jednotlivce i společnosti v cílových, tranzitních i zemích původu.

KDY BUDE PŘIJAT?

Ve dnech 10. a 11. prosince 2018 se bude v Maroku konat mezivládní konference, na které bude Globální kompakt pro migraci oficiálně přijat. Konference v Marrákeši se tak má stát odrazovým můstkem pro další spolupráci všech aktérů – vlád, migrantů, občanské společnosti, soukromého sektoru, odborů, OSN, médií a dalších – pro zajištění bezpečnější, řízené a legální migrace.

Na konferenci proběhne plenární debata, na níž vlády států potvrdí svůj politický závazek vůči globálnímu kompaktu. Souběžně budou probíhat dvě další diskusní fóra, na nichž mají být dohodnuty základy pro implementaci kompaktu.

CO BUDE DÁL?

Generální tajemník OSN se rozhodl zřídit novou Síť OSN pro migraci, kterou bude koordinovat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Cílem je zajistit účinnou a efektivní podporu vlád států ze strany systému OSN při naplňování globálního kompaktu.

Více informací (anglicky)

Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci – Shrnutí (PDF)

Globální kompakt o uprchlících – Shrnutí (PDF)

Výzva k předložení projektů / Czech-UNDP Partnership for SDGs

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) vyzývá zájemce k předložení žádostí o finanční podporu z fondu Czech-UNDP Partnership for Sustainable Development Goals.

Fond má za cíl podnítit implementaci českého know-how a inovativních řešení v prioritních zemích Zahraniční rozvojové spolupráce ČR; a to zároveň s možností jejich budoucího uplatnění v globálním měřítku pod hlavičkou UNDP. Jednu z hlavních komponent fondu představuje Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs (CFCS), který byl na MZV ČR veřejně prezentován dne 27. 6. 2018. Nabídka finanční podpory ze strany CFCS je určena pro partnery – žadatele ze strany soukromého sektoru, nevládních organizací, univerzit, veřejných institucí či výzkumných pracovišť.

Rozvojové výzvy – tzv. challengesbyly identifikovány místními zastoupeními UNDP ve spolupráci se  zastupitelskými úřady ČR a plně reflektují lokální podmínky i globální rámec OSN Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. CFCS nabízí kofinancování inovativní řešení, která zvýší kapacity pro rozvoj, přinesou přidanou hodnotu a uvedou nové technologie či produkty. Inovace musí být realistické a udržitelné; měly by tedy zahrnovat i potenciál pro komerční návaznost.

Od českých zájemců o podporu z CFCS očekáváme úzkou spolupráci s místními partnery pro zajištění životaschopnosti a dlouhodobější udržitelnosti projektů. Bližší informace o výzvě, jejích podmínkách a  a hodnotících kritériích  jsou k dispozici na níže uvedených odkazech:

https://www.ungm.org/Public/Notice/79049
http://procurement-notices.undp.org/view_notice.cfm?notice_id=50796

Místo realizace: Bosna a Hercegovina, Gruzie, Moldavsko
Očekávaný kontraktační termín: listopad 2018
Očekávaná délka trvání projektu: 1 rok či méně
Rozsah příspěvku: 20 000 až 40 000 USD
Minimální výše vlastního kofinancování je 20 % z celkových nákladů projektu.

Projekty musí být předloženy nejpozději 12. 11. 2018 do 22:00 hod. SEČ e-mailem na: [email protected] Respektujte laskavě požadovaný .PDF formát přikládaných dokumentů a datový obsah max. 10 MB.

Slavíme. Den Spojených národů a 70 let UNIC

V pražském centru Centru architektury a městského plánování (CAMP) proběhla 24. října připomínka Dne Spojených národů a 70 let od založení Informačního centra OSN v Praze (UNIC). Setkání bylo zahájeno videoposelstvím generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Přítomné pozdravili vedoucí UNIC Michal Broža a zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR Petr Gajdušek. S referáty vystoupili ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Martin Nesirky, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová a ekolog profesor Bedřich Moldan. Programem provázela dvojnásobná držitelka Thálie Tereza Dočkalová.

„Žijeme v propojeném světě, který se již stal pomyslnou globální vesnicí. OSN v něm sehrává roli globální radnice. Spojené národy to není jen generální tajemník a jeho mezinárodní tým. OSN jsme my všichni občané všech států a záleží především na nás, jaká světová organizace je a jakou ji chceme mít. Je to náš společný projekt.“ Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku.

Akce se zúčastnilo více než sto hostů, představitelů institucí státu, nevládních neziskových organizací, škol i diplomaté včetně velvyslanců Dánska, Ghany, Izraele, Mexika a Portugalska. Čestným hostem byl bývalý ředitel UNIC Andreas Nicklisch, který stál v čele centra v letech 1991 – 2004. Informační kancelář OSN představila svou historii, současnost, i komunikační kampaň Řídíme zeměkouli. Společně.Cílem kampaně je zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje, zapojit mladé lidi a sdělit, že máme jednu společnou planetu, která nám dává vše potřebné k životu a musíme se o ni náležitě starat. A to všichni společně.

Informační centrum OSN bylo v Praze otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.

Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi, školami, médii i soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.

Přečtěte si celý příběh Informačního centra OSN v Praze.

Den Spojených národů

24. října 1945 podepsala a ratifikovala Chartu OSN většina z 50 zakládajících států včetně všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Vznikla Organizace spojených národů a 24. říjen se symbolicky stal jejím dnem.

Po víc než 70 letech fungování má OSN dnes 193 členských států a tvoří ji rozsáhlá síť základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd.

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni OSN toto prohlášení:

Den Spojených národů připomíná přijetí Charty. Tento důležitý dokument ztělesňuje naděje, sny a ambice národů světa.

Pracovníci OSN každý den usilují o praktické naplnění obsahu Charty.

Ne všechno jde vždy jak má, my se ale nikdy nesmíme vzdát.

Extrémní chudoba se snižuje, ale zároveň rostou nerovnosti.

My ale v našem úsilí musíme pokračovat, protože víme, že snižování nerovností přináší naději, příležitost i mír.

Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita.

Na mnoha místech planety jsou porušována lidská práva. Nevzdáváme se ale, protože dodržování lidských práv a důstojnost jsou předpokladem míru.

Přibývá konfliktů a lidského utrpení. Ale nevzdáváme se, protože víme, že každý člověk potřebuje žít v míru.

Den OSN je příležitostí zdůraznit naše odhodlání, vrátit ztracenou důvěru. Uzdravit planetu. A nezapomenout při tom na nikoho.

A zajistit důstojnost pro každého, pro všechny. Jako spojené národy.

Tisková konference k závěrům zprávy IPCC

Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal dne 8. 10. 2018 v Jižní Koreji varovnou zprávu o možnostech lidstva udržet nárůst průměrné globální teploty do konce století na 1,5 ºC. Vyžaduje to však okamžitou, silnou a společnou klimatickou akci. Na zprávě se podílelo více než 90 vědců ze 40 států světa. Zpráva byla vypracována na žádost Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) po přijetí Pařížské dohody v roce 2015.

Jen několik hodin po zveřejnění byla zpráva představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze, které ji připravilo ve spolupráci s Klimatickou koalicí (platforma nestátních neziskových organizací zabývající se ochranou životního prostředí),  Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Akademií věd České republiky a s podporou Ministerstva životního prostředí. Hlavními spíkry byli Radim Tolasz (ČHMÚ), Pavel Zámyslický (MŽP) a Vít Hladík (Česká geologická služba).

Po zveřejnění zprávy se k jejím závěrům vyjádřili světoví lídři i odborníci z dané oblasti.

„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.

Důsledky pokračující tendence oteplování pak popsal Radim Tolasz: „Každé další oteplení bude nepříjemné průvodní jevy (povodně, sucho, vichřice) změny klimatu dále akcelerovat. Budou častější, budou silnější, budou přinášet větší škody a lidé s nimi budou mít větší a větší problém. Proto je třeba se zamýšlet nad tím, abychom globální vzestup teploty co možná nejvíce snížili.“

Na základě vědeckého výzkumu se pak předpokládá, že při současném růstu emisí směřuje planeta k oteplení o 3 až 4 ºC do konce století.

Kofi Annan byl Organizací spojených národů

António Guterres

Od okamžiku, kdy nás tak náhle opustil bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, myslím na to, čím byl tak výjimečný. Je to jednoduché: byl jedinečným a zároveň obyčejným člověkem.

Velký světový lídr a zároveň člověk, měl blízko ke všem. Lidé zasažení chudobou, konfliktem, zoufalstvím, ho vnímali jako spojence. Pro pracovníky OSN byl vzorem. Pro mladé lidi byl inspirací. Rád jim připomínal: „Pamatujte, že nikdy nejste příliš mladí na to, aby z vás byli lídři. A my starší nejsme nikdy příliš staří na to, abychom se učili.“

Jako málokdo uměl Kofi Annan spojovat lidi. Dával je dohromady pro společný cíl humanity.

O diplomacii se v nadsázce říká, že je to umění nic neříct, zejména když mluvíte. Kofi uměl říct vše, někdy i bez jediného slova. Byl ztělesněním důstojnosti, morální přesvědčivosti a lidskosti. Mluvil měkce, lidé mu rádi naslouchali. V závažných situacích byl někdy jeho hlas tlumený, vždy ale moudrý.

Byl odvážný, nebál se říkat pravdu mocným, zároveň se řídil přísnou sebekontrolou. Podobně jako jeho předchůdce ve funkci Dag Hammarskjöld vnímal Spojené národy jako hnací sílu dobra. I proto dosáhl tolika úspěchů.

Vytvářel prostor pro nové myšlenky a iniciativy, např. pro agendu Rozvojových cílů tisíciletí. Ve zprávě „Ve větší svobodě“ zformuloval zásadní reformy OSN. Otevřel dveře Organizace spojených národů, přibližoval ji lidem z celého světa a zapojoval nové partnery do ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, potírání HIV/AIDS a dalších smrtelných nemocí.

Kofi Annan byl Organizací spojených národů a Organizace spojených národů byla Kofi Annan.

Byl mým dobrým přítelem. Život a práce nás často svedly dohromady. Když obyvatelé Východního Timoru usilovali o nezávislost, společně jsme podporovali mírové řešení situace. On jako šéf OSN, já jako předseda vlády Portugalska. Když Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) potřebovala nové vedení, pověřil mě, abych se toho ujal, a ve funkci mě celou dobu podporoval.

Nyní jsem v pozici, ve které byl kdysi on sám. Jeho odpovědnost a oddanost je mi vzorem. Největším nebezpečím pro svět byla podle něj lhostejnost. Poté, co skončil v čele OSN, se nestáhl do ústraní, ale pokračoval v aktivní práci mezinárodního diplomata.

Pomáhal zmírnit povolební napětí v Keni, plně se vložil do hledání politického řešení brutální války v Sýrii, podílel se na zajišťování spravedlnosti a práv pro Rohingy v Myanmaru. Angažoval se ve všech částech světa, nejvíc se ale obracel ke svým africkým kořenům.

Legendární Madiba, Nelson Mandela, jej označoval za „svého lídra“. Nebyla to nadsázka, Kofi Annan byl skutečně lídrem nás všech. Vždy si ho budu pamatovat tak, jak jsem ho nedávno naposledy viděl. Klidného, ale odhodlaného, veselého, a přitom chápajícího obtížnost práce, kterou v OSN vykonáváme.

Odešel a bude nám velmi chybět. Ale jednou věcí si jsem jistý: jeho moudrost s námi zůstane. “Pokračujte,” slyším ho říkat. “Víte, co máte dělat. Starejte se o druhé. Starejte se o naši planetu. V každém hledejte na prvním místě člověka. A podporujte Organizaci spojených národů – místo, kde se všichni můžeme sejít, společně řešit problémy a usilovat o lepší svět pro všechny.”

Měli bychom dál naslouchat jeho hlasu slušnosti a rozumu, mravnosti a solidarity. Svět to potřebuje víc než kdy dříve. Žijeme v problémové a turbulentní době, nechme se proto inspirovat odkazem Kofiho Annana. Nechme se vést jeho moudrostí, která k nám bude i nadále promlouvat a posouvat nás k cílům, kterým zasvětil celý svůj život a které posunují náš svět dopředu.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Co pro vás znamená Všeobecná deklarace lidských práv?

Všeobecná deklarace lidských práv přijatá 10. prosince 1948 je jedním ze zásadních milníků historie lidstva. Stala se prvním mezinárodním uznáním svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu. Inspirovala legislativní systémy ve všech částech světa. Byla přeložena do více než 500 jazyků a je nejznámějším a nejcitovanějším lidskoprávním dokumentem z oblasti lidských práv.

K připomenutí 70. výročí přijetí Deklarace vyhlásila již v lednu Organizace spojených národů celoroční globální osvětovou kampaň #StandUp4HumanRights. Jejím hlavním cílem je dát lidem příležitost zamyslet se nad významem lidských práv pro současný i budoucí svět.

Na YouTube, Facebooku, Twitteru a Instagramu @OSN Česká republika jsou postupně zveřejňována videa se známými osobnostmi, představiteli významných institucí i dalšími lidmi různých národností žijícími v Česku, kterých jsme se zeptali, co pro ně lidská práva znamenají.

Kontakt: Michal Broža, UNIC Prague, tel. 724 020 611, e-mail: [email protected]

V New Yorku začalo 73. Valné shromáždění OSN

V New Yorku bylo zahájeno 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Účastní se ho představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava se koná ve dnech 25. září až 1. října 2018.

Předsedkyní 73. zasedání je María Fernanda Espinosa Garcés, bývalá ministryně zahraničních věcí Ekvádoru. Je v pořadí teprve čtvrtou ženou a první jihoameričankou v čele hlavního orgánu OSN

Součástí zahajovacího týdne Valného shromáždění budou Mírový Summit Nelsona Mandely (24. září 2018), nebo Financování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj (24. září 2018).

Dřív než bude pozdě. Šéf OSN představil vizi globální klimatické akce

Změna klimatu je nepopiratelná a klimatická akce nezastavitelná. Pokračující emise skleníkových plynů jsou sebevražedné. Změnit současný stav je na vládách, soukromém byznysu i na spotřebitelích, jednotlivcích. Šéf OSN António Guterres v pondělí představil svou vizi naléhavé klimatické akce pro celý svět.

Nejdůležitější body vize:

Rychlost, s jakou změna klimatu postupuje, je alarmující. Přesto i po Pařížské dohodě chybí v mezinárodním společenství odhodlání ke společné a rozhodné akci.

Pokud se budeme k planetě chovat stejně jako dosud, do roku 2030 dospěje svět do bodu, kdy se již nebude možné vyhnout katastrofickým následkům klimatické změny. Ta ovlivní jak lidstvo, tak i všechny přírodní ekosystémy.

Vědci varují lidstvo před klimatickou změnou několik desítek let. Velká většina světových lídrů ale odmítla naslouchat.

Nastal čas, aby vrcholní představitelé států projevili zájem o životy lidí, jejichž osudy drží v rukou. Potřebujeme důkaz, že je zajímá budoucnost – a přítomnost.

Pařížská dohoda stanovila cíl udržet nárůst průměrné globální teploty co nejblíže k 1,5°C. Podle studie OSN však závazky zformulované v Pařížské dohodě představují pouze třetinu změn, které je potřeba udělat.

Pařížská dohoda a Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC) jsou instituce reprezentující globální snahy vyřešit klimatickou změnu. Vlády jednotlivých států ale klimatickou změnu samy vyřešit nedokážou, na scénu tak nastupují nezúčastněné strany, kteří mají možnost proces na národní úrovni významně ovlivnit.

Nyní máme velkou příležitost usilovat o ekonomickou prosperitu a současně snižovat emise a utvářet odolnější klima. Máme příležitost vystavět cestu k jistější budoucnosti.

Výhody boje proti klimatické změně značně přesahují náklady, které by stála naše nečinnost. Podle New Climate Economy Report by akce proti klimatické změně do roku 2030 vedly k úsporám ve výši 26 bilionů USD ve srovnání se současným stavem.

Přechod na obnovitelnou energii šetří peníze. Zároveň vzniknou nová pracovní místa, bude se spotřebovávat méně vody, navýší se produkce potravin a vyčistí se ovzduší.

Je morální povinností států jednat. Přestože jsou za klimatickou krizi nejvíce zodpovědné nejbohatší státy, její dopady nejcitelněji pociťují nejchudší země a nejzranitelnější lidé a komunity.

Mezi nejzranitelnější patří ženy a dívky, které trpí v časech pohrom nepoměrně více.

Generální tajemník OSN svolá klimatický summit s cílem postavit klimatickou akci mezi hlavní body mezinárodní agendy. Summit se uskuteční rok před tím, než státy budou muset posílit své národní klimatické závazky z Pařížské dohody. Generální tajemník vyzývá všechny světové lídry, aby vypracovali pro tento summit v příštím roce zprávu týkající se nejen jejich aktuálních kroků v této záležitosti, ale i další záměry pro rok 2020, kdy budou své národní klimatické plány rozšiřovat.

Summit se zaměří na oblasti, které se týkají samotného jádra problému – sektorů, které produkují nejvíce emisí, a oblastí, v nichž zajištění ochrany povede k největší změně.

Generální tajemník apeluje na každého, kdo ve světě disponuje rozhodovací pravomocí. Jeho cílem je vysvětlit, že klimatická změna je problémem každého z nás a že „svět spoléhá, že se této výzvě postavíme dřív, než bude příliš pozdě“.

Foto: Datová vizualizace růstu průměrné globální teploty od roku 1850. Dataviz by Ed Hawkins

Hnací síla dobra. OSN vzdává hold Kofimu Annanovi. V Praze se pro veřejnost otevře kondolenční kniha

Organizace spojených národů je zarmoucena úmrtím bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana. Zesnul tiše po krátké nemoci 18. srpna 2018, bylo oznámeno prostřednictvím jeho twitterového účtu. Renomovanému ghanskému diplomatovi bylo 80 let.

Úřad generálního tajemníka OSN vydal pokyn všem úřadovnám OSN po celém světě, aby od neděle 19. srpna do úterý 21. srpna 2018 vyvěsily vlajku OSN na půl žerdi. V pondělí 20. srpna uctí všechny organizace OSN Kofiho Annana minutou ticha.

V České republice budou pracovníci světové organizace držet minutu ticha v pondělí v pravé poledne. V Informačním centru OSN (UNIC) v Praze (Železná 24, Praha 1) pak bude od 14 do 16:30 hod. otevřena pro veřejnost kondolenční kniha. Smuteční kondolenci za Kofiho Annana mohou lidé připojit také v úterý 21. srpna tamtéž od 10 do 16 hod.

Kofi Annan byl sedmým lídrem světové organizace a prvním, který se do čela OSN dostal z řad zaměstnanců organizace. Současný šéf OSN António Guterres o něm řekl, že byl „hnací silou dobra a hrdým synem Afriky, který se stal globálním lídrem pro mír a humanitu.

„Podobně jako mnozí jiní jsem hrdý na to, že Kofi Annan byl mým přítelem a mentorem. Byl jsem hluboce poctěn, když mě pověřil funkcí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vždy byl tím, na koho jsem se mohl obrátit o radu a vím, že jsem nebyl sám,“ píše António Guterres ve svém prohlášení k úmrtí.

„Vytvářel mezi lidmi na celém světě prostor pro dialog, pro řešení problémů a ukazoval cestu k lepšímu světu. V turbulentní době velkých zkoušek neúnavně pracoval, aby pomáhal vdechnout život hodnotám obsaženým v Chartě OSN. Jeho odkaz bude navždy inspirací pro všechny.“

Kofi Annan se narodil v ghanském městě Kumasi 8. dubna 1938. Od roku 1997 byl po dvě funkční období generálním tajemníkem OSN. Ve světové organizaci začal pracovat v roce 1962 jako referent pro administrativu a rozpočet v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace (WHO). Později začal působit ve vyšších pozicích v oblasti mírových operací.

Jak poznamenal António Guterres: „Kofi Annan v mnoha ohledech ztělesňoval OSN. Kariérně vyrostl až do čela organizace, kterou vedl do nového milénia důstojně a rozhodně.“ Po svých začátcích v Ženevě pracoval na postech v Etiopii, bývalé Jugoslávii a v centrále OSN v New Yorku.

Po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 dostal za úkol vyjednat repatriaci více než 900 mezinárodních pracovníků OSN a propuštění západních rukojmích. Poté byl pověřen vedením prvního týmu OSN, který s Irákem vyjednával prodej ropy výměnou za nákup humanitárních potřeb.

Před nástupem do čela OSN v lednu 1997 stál Kofi Annan v čele Odboru OSN pro mírové operace (DPKO), a to v době, kdy nebývale narůstala přítomnost OSN v terénu.

Jeho první iniciativou v roli generálního tajemníka byl plán reformy OSN, kterou státům předložil v červenci 1997. Své postavení v čele OSN využíval k obhajování lidských práv, vlády práva, rozvoje Afriky a k přiblížení OSN lidem na celém světě podporou úzkých vazeb s občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími mimovládními partnery. Jako generální tajemník také podporoval akci proti HIV/AIDS a boj proti terorismu.

V roce 2001 byl společně s OSN oceněn Nobelovou cenou za mír.

Svůj odkaz v čele OSN shrnul ve svém posledním veřejném projevu v roli generálního tajemníka v americkém městě Independence 11. prosince 2006.

Na poslední tiskové konferenci v OSN se Annan ohradil proti jednostrannému posuzování OSN za selhání programu Ropa za potraviny: „Až se jednou tímto případem budou zabývat historikové, dojdou jistě k závěru, že na straně OSN byly nedostatky v řízení a že za to bylo odpovědných několik pracovníků OSN. Celý skandál se však odehrával za našimi zády, v hlavních městech zemí, z nichž pocházelo na 2 200 firem, které bez našeho vědomí obchodovaly se Saddámem. Jsem si jist, že historikové navíc dojdou k závěru, že OSN je mnohem víc než Ropa za potraviny“.

Po odchodu z funkce generálního tajemníka OSN neodpočíval. Např. v roce 2011 se stal zvláštním zmocněncem OSN pro Sýrii. Stál také v čele Poradní komise v Myanmaru, která vznikla v roce 2016 s cílem zlepšit podmínky k životu všem obyvatelům Rakhinského státu na jihozápadě Myanmaru, ve kterém žije menšina Rohingů.

Jeho rodná Ghana zřídila v roce 2004 mezinárodní výcvikové centrum mírových operací OSN, které nese jeho jméno.

V době, kdy byl generálním tajemníkem OSN, navštívil Kofi Annan dvakrát Českou republiku. V červenci 1999 v rámci oficiální návštěvy země, o dva roky později soukromě.

Z podkladů OSN v New Yorku zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
Kontakt: Michal Broža ([email protected], +420 724 020 611)


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1