COP30: Jak urychlit akci na řešení klimatické krize?

Klimatická jednání v Brazílii se točí kolem 3 základních otázek:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?
2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?
3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Planeta se rekordně rychle otepluje a její dopady sílí, proto je hlavním tématem snižování emisí a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Delegáti jednají o klíčových nástrojích:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?

• Národně stanovené příspěvky (NDCs): Národní klimatické plány, které se aktualizují každých pět let. Na COP30 státy zvažují nové způsoby, jak zvýšit ambice a urychlit realizaci plánů.
• Útlum fosilních paliv: COP28 v Glasgow skončil dohodou na „postupném odklonu od fosilních paliv“. Nyní vyjednavači řeší, zda stanovit jasnější a na kontextu založenou cestovní mapu pro tento přechod.
• Národní adaptační plány (NAPs): Předložilo je 72 států, ale většině chybí financování. Jeden z návrhů: ztrojnásobit prostředky na adaptaci.
• Globální cíl v oblasti adaptace: Jednání se zaměřují na zhruba 100 ukazatelů, které mají sledovat pokrok v adaptaci na celosvětové úrovni.
• Finanční plán pro lesy: Již podpořen 36 vládami představujícími 45 % světové lesní plochy a 65 % světového HDP. Cílem je zacelit roční finanční schodek ve výši 66,8 miliardy dolarů na ochranu a obnovu tropických lesů.

2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?

Samotné politické sliby klimatickou krizi nevyřeší. Je nutné zajistit reálné financování a technologie. Vyjednavači na COP30 zkoumají možnosti, jak je uvolnit:

• Článek 9.1 Pařížské dohody: Rozvinuté státy musí poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Delegáti zvažují akční plán a vynucovací nástroje.
• Cesta Baku–Belém k 1,3 bilionu dolarů: Návrh mobilizovat každoročně 1,3 bilionu dolarů pro rozvojové země.
• Fond pro ztráty a škody: Vznikl na COP27 a byl otevřen na COP28 s cílem pomáhat zemím nejvíce postiženým klimatickými dopady. Fond zůstává podfinancovaný, to vyvolává výzvy k navýšení příspěvků.
• Zelený klimatický fond: Největší světový klimatický fond, ale poslední kolo doplňování fondu naznačuje útlumu.
• Globální fond pro životní prostředí (GEF): Poskytuje granty rozvojovým zemím, ale současné financování je považováno za nedostatečné.
• Program pro zavádění technologií: Cílem je zlepšit dostupnost klimatických technologií, ale stále nepanuje shoda ohledně financí a obchodních bariér.

3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Ani dostatek financí nezaručí spravedlivou transformaci. Velké změny mohou prohloubit nerovnosti, pokud nebudou chránit zranitelné skupiny. Vyjednavači pracují na rámcích, které mají zajistit férovost:

Akční plán pro genderovou rovnost: Směřuje k začleňování genderových perspektiv do klimatických politik. První plán byl přijat v roce 2017; aktualizovaná verze má být schválena na COP30.

Program pro spravedlivou transformaci: Prosazuje sociální spravedlnost, důstojnou práci a udržitelný rozvoj. 

Zdroj: UN News