10 let od přijetí průlomové Pařížské dohody

Změna klimatu je globální problém, který vyžaduje mezinárodní spolupráci a koordinovaná řešení na všech úrovních. Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) dosáhli 12. prosince 2015 na konferenci v Paříži průlomové Pařížské dohody, která je cestovní mapou k udržení nárůstu globální teploty v bezpečných mezích.

Dohoda stanovuje dlouhodobé cíle:

• výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se globální oteplení udrželo výrazně pod hranicí 2 °C oproti předindustriálním hodnotám a aby se usilovalo o udržení limitu 1,5 °C, což by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
• pravidelně hodnotit společný pokrok při naplňování účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů;
• poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím na zmírňování změny klimatu, posilování odolnosti a zvyšování schopnosti přizpůsobit se jejím dopadům.

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie). Dne 20. ledna 2025 oznámily USA, že od dohody odstupují. Odstoupení vstopupí vb platnost po 12 měsících, tedy 20. ledna 2026. Irán, Libye a Jemen Pařížskou dohodu podepsaly, ale dosud ji neratifikovaly.

Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností. Je nástrojem pro rozvinuté státy k podpoře států rozvojových ve zmírňování dopadů a adaptaci, a zároveň vytváří rámec pro transparentní monitorování a vykazování klimatických cílů.

Pařížská dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi. Její naplňování má zásadní význam také pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Jak to funguje?

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. národně stanovený příspěvek (NDC).

V NDC státy uvádějí, jaká opatření podniknou ke snížení emisí skleníkových plynů, aby splnily cíle Pařížské dohody, a zároveň popisují kroky ke zvýšení odolnosti a adaptaci na rostoucí teploty.

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi — mitigace, adaptace a financování — do roku 2030. Součástí byla i výzva vládám, aby ve svých příštích klimatických závazcích urychlily odklon od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům, jako je vítr a solární energie.

Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií. Na rozdíl od NDC nejsou povinné.

Provozní detaily praktického provádění Pařížské dohody byly dohodnuty na konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v Katovicích v prosinci 2018 v tzv. Pařížské pravidlové knize (Paris Rulebook) a dokončeny na COP26 v Glasgow v listopadu 2021.