Fakta a čísla o světovém oceánu

Organizace spojených národů uspořádá s podporou vlád Portugalska a Keni ve dnech 27. června až 1. července 2022 celosvětovou konferenci OSN o ochraně oceánu v Lisabonu. Cílem konference je podnítit účinnou globální akci. Organizátoři vyzývají politické lídry a všechny rozhodovací orgány, aby posílili ambice, mobilizovali partnerství a zvýšili investice do vědecky podložených a inovativních přístupů a aby využívali řešení blízká přírodě tak, aby se zvrátil trend zhoršujícího se stavu světového oceánu. Konference ke spolupráci vyzvala i další aktéry, občanskou společnost, firmy i jednotlivce, aby se podíleli na zastavení znečišťování moří a zavázali se k odpovědné spotřebě zdrojů oceánu.

Změna klimatu

Oceán pohltil více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Rychlost oteplování oceánu se od roku 1993 více než zdvojnásobila (IPCC).

Emise uhlíku z lidské činnosti způsobují oteplování, okyselování a úbytek kyslíku v oceánu (IPCC).

Do roku 2100 se oceán velmi pravděpodobně oteplí 2 až 4krát při nízkých emisích (RCP 2,6) a 5 až 7krát při vysokých emisích (RCP 8,5) ve srovnání s pozorovanými změnami od roku 1970 (IPCC).

Kyselost oceánů se od předindustriální doby zvýšila přibližně o 26 %. Při tomto tempu se do konce století předpokládá nárůst o 100 až 150 %, což bude mít vážné důsledky pro život v mořích (OSN).

Změna klimatu ovlivňuje také druhy citlivé na klima. Existují důkazy, že dochází k jasnému posunu v načasování tření mořských a sladkovodních ryb a migrace živočichů po celém světě (WMO).

Mořské ekosystémy

Oteplení směrem k 1,5 °C zvýší teplotu vody a změní chemické složení oceánů (například okyselení), což povede ke vzniku nových ekosystémů (WMO).

Rostoucí teploty zvyšují riziko nevratné ztráty mořských a pobřežních ekosystémů (WMO).

Korálové útesy jsou vůči změně klimatu obzvláště citlivé. Předpokládá se, že při oteplení o 1,5 °C ztratí 70 až 90 % své původní plochy a při oteplení o 2 °C více než 99 %. Do konce tohoto století hrozí zánik 20 až 90 % současných pobřežních mokřadů, v závislosti na tom, jak rychle poroste hladina moře. To bude mít dopad i na zásobování potravinami, cestovní ruch a ochranu pobřeží a další ekosystémové služby (WMO).

Znečištění

Každý rok se do oceánu dostane přibližně 11 milionů tun plastů. Znečištění plastem stojí ročně zhruba 13 miliard dolarů ekonomických nákladů, včetně nákladů na čištění a finančních ztrát v rybolovu a dalších odvětvích (UNEP).

Asi 80 % znečištění moří pochází ze souše – pesticidy, plasty, nečištěné odpadní vody, atd. (UNEP).

Velký plovoucí ostrov z odpadků v Tichomoří obsahuje 1,8 bilionu kusů plastů, jejichž hmotnost se odhaduje na 80 tisíc tun. Tento odpadkový „ostrov“ je třikrát větší než Francie (UNDP).

89 % plastového odpadu nalezeného na dně oceánu tvoří předměty na jedno použití, jako jsou plastové tašky (UNDP).

Více než 800 mořských a pobřežních druhů je ohroženo plasty (@UNEP). Každý rok je plastovým odpadem usmrceno více než milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských savců (UNESCO).

Oteplování oceánu

Podle IPCC je činnost člověka nepochybně odpovědná za oteplování atmosféry, oceánu i pevniny a je velmi pravděpodobné, že vliv člověka je hlavní příčinou nárůstu tepla oceánu pozorovaného od 70. let 20. století (WMO).

Všechna dostupná data naznačují, že míra oteplování oceánu vykazuje v posledních dvou desetiletích obzvláště silný nárůst. V roce 2021 pokračovalo oteplování horních 2 000 m oceánu a očekává se, že se bude oteplovat i v budoucnu, což je změna, která je nevratná v horizontu sta až tisíciletí. V hloubce větší než 2 000 m se oceán rovněž oteplil (WMO).

Hladina moře

Hladina moří se v letech 2013–2021 zvyšovala o rekordních 4,5 mm ročně, a to především v důsledku zrychleného úbytku ledové hmoty z ledovců. To se zásadním způsobem dotýká stovek milionů obyvatel pobřežních oblastí a zvyšuje zranitelnost vůči tropickým cyklonům (WMO).

Okyselování oceánu

V důsledku přebytku oxidu uhličitého (CO2), který oceán pohlcuje (přibližně 23 % ročních emisí), se jeho vody stále více okyselují (WMO).

Okyselování oceánu ohrožuje organismy a ekosystémové služby, a tím i potravinovou bezpečnost, cestovní ruch a ochranu pobřeží. Klesající hladina ph znamená, že se snižuje schopnost oceánu absorbovat CO2 z atmosféry (WMO).

Biologická rozmanitost

60 % hlavních světových mořských ekosystémů, které jsou základem obživy, bylo poškozeno nebo je využíváno neudržitelným způsobem (UNESCO).

Podle odhadů bylo zničeno 30 až 35 % celosvětového rozsahu kriticky důležitých mořských habitatů, jako je mořská tráva, mangrovy nebo korálové útesy (UNESCO).

V současné době existuje v oceánu téměř 500 mrtvých zón, které celosvětově pokrývají více než 245 tisíc km², což odpovídá rozloze Spojeného království. Z velké části je to způsobeno přílivem hnojiv do pobřežních ekosystémů (UNESCO).

Plastovým znečištěním jsou postiženy všechny druhy mořských želv, 66 % mořských savců a 50 % mořských ptáků (UNEP).

Do roku 2100 může bez výrazné změny hrozit vyhynutí více než poloviny mořských druhů (UNESCO).

Lidé

V nízko položených pobřežních oblastech žije přibližně 680 milionů lidí a očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zvýší na miliardu. V malých ostrovních rozvojových státech žije 65 milionů lidí (IPCC).

Mořský rybolov poskytuje 57 milionů pracovních míst. Ryby jsou hlavním zdrojem bílkovin pro více než 50 % obyvatel nejméně rozvinutých zemí (UNGC).

15 % živočišných bílkovin, které jíme, pochází z mořských plodů, přesto v komerčním rybolovu přetrvává ohromující plýtvání (UNDP).

Každoročně přijde v důsledku destruktivních rybářských praktik vniveč více než 10 milionů tun ryb. To by stačilo na naplnění 4 500 olympijských bazénů (UNDP).

Modrá ekonomika

Ekonomika oceánu patří k nejrychleji rostoucím na světě a má pozitivní vliv na mnohá odvětví velké ekonomické hodnoty, jako je rybolov, doprava, biotechnologie, výroba energie, průzkum zdrojů na mořském dně, cestovní ruch a další (UNESCO).

Celosvětově se tržní hodnota mořských a pobřežních zdrojů a průmyslových odvětví odhaduje na 3 biliony USD ročně, což představuje přibližně 5 % celosvětového hrubého domácího produktu (UNDP).

Modrá ekonomika je přístup, který zohledňuje zdraví oceánů a moří, neboť usiluje o rovnováhu tří dimenzí udržitelného rozvoje: ekonomické, sociální a environmentální. 

Věda a technologie hrají důležitou roli při navrhování projektů modré ekonomiky a při slaďování potřeb hospodářského rozvoje a udržitelnosti oceánů (UNDP).

Cestovní ruch

Cestovní ruch přispívá k znečištění moří plasty. Obrovské množství plastů končí v řekách a odsud se dostávají do oceánu (ONE PLANET).

80 % veškerého cestovního ruchu se odehrává v pobřežních oblastech. Odvětví cestovního ruchu souvisejícího s oceány roste odhadem o 134 miliard USD za rok (UNGC).

Zdravé korálové útesy přispívají k rozvoji cestovního ruchu a rybolovu, poskytují miliony pracovních míst a přispívají k rozvoji ekonomik po celém světě. Náklady na omezení cestovního ruchu v důsledku bělení korálů se odhadují až na 12 miliard USD ročně (OSN).

Více o mezinárodních jednáních o ochraně oceánu v projevu zmocněnce generálního tajemníka OSN pro ochranu světového oceánu Petera Thomsona.