Svět potřebuje revoluci obnovitelných zdrojů
Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.
António Guterres
O Neronovi se traduje, že zatímco Řím hořel, on hrál v paláci na lyru. Dnes si někteří lídři počínají ještě hůře. Přilévají olej přímo do ohně. A to doslova. V době, kdy se dopady ruské invaze na Ukrajinu šíří po celém světě, reagují některé státy na rostoucí energetickou krizi tak, že se obrací k fosilním palivům. Do uhlí, ropy a plynu, které jsou příčinou prohlubující se klimatické krize, hrnou další miliardy dolarů.
Mezitím všechny klimatické ukazatele dál překonávají rekordy a předpovídají budoucnost divokých bouří, záplav, sucha, požárů a teplot, při kterých se na rozsáhlých územích planety nedá žít. Náš svět čelí klimatickému chaosu. Nové investice do fosilních paliv jsou klamnou představou. Fosilní paliva nejsou a už nikdy nebudou řešením. Vidíme, jaké škody jejich využíváním působíme planetě i společnosti. Každý den je to ve zprávách a nikdo vůči tomu není imunní.
Fosilní paliva jsou příčinou klimatické krize. Jejím řešením je obnovitelná energie. Pro snížení klimatických rizik a zvýšení energetické bezpečnosti. Kdybychom začali dříve masivně investovat do obnovitelných zdrojů, nemuseli bychom se teď znovu ocitnout v područí nestabilních trhů s fosilními palivy. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století. Bitva o rychlou a spravedlivou energetickou tranzici se ale nevede. Investoři dál podporují fosilní paliva a vlády dál rozdávají miliardové dotace na uhlí, ropu a plyn. Přibližně 11 milionů amerických dolarů každou minutu.
Říká se tomu závislost, když někdo upřednostňuje krátkodobou úlevu před dlouhodobou kvalitou života. Na fosilních palivech jsme stále závislí. V zájmu zdraví společnosti i planety s tím musíme přestat. Teď hned. Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.
Proto jsem vyzval vlády zemí G20, aby odstoupily od uhlí. Státy OECD do roku 2030 a ostatní do roku 2040. Vyzval jsem finanční instituce, aby opustily fosilní paliva a investovaly do obnovitelných zdrojů. A navrhuji pětibodový plán, jak podnítit celý svět k přechodu k obnovitelným zdrojům.
Za prvé, musíme z technologií na výrobu obnovitelné energie učinit globální veřejný statek, včetně odstranění překážek duševního vlastnictví pro jejich přenos.
Za druhé, musíme pro všechny zlepšit přístup k dodavatelským řetězcům pro komponenty a suroviny pro obnovitelné technologie. V roce 2020 bylo na světě instalováno 5 gigawattů bateriových úložišť. Do roku 2030 ale potřebujeme 600 gigawattů skladovací kapacity. Je zřejmé, že k tomu musíme vytvořit globální koalici. Úzká místa v přepravě a omezení v dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší náklady na lithium a další kovy pro baterie, brání zavádění těchto technologií a materiálů právě v době, kdy je nejvíc potřebujeme.
Za třetí, musíme odstranit byrokracii, která brzdí rozvoj solárních a větrných projektů. Potřebujeme zrychlené schvalování a zvětšit úsilí o modernizaci elektrických sítí. V Evropské unii trvá schválení větrné farmy osm let, ve Spojených státech deset. V Korejské republice potřebují projekty pevninských větrných elektráren 22 povolení od osmi různých ministerstev.
Za čtvrté, svět musí odklonit energetické dotace od fosilních paliv, aby ochránil zranitelné lidi před energetickými šoky a investovat do spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti.
A za páté, musíme ztrojnásobit investice do obnovitelných zdrojů energie. Zapojit se musí mnohostranné rozvojové banky, rozvojové finanční instituce i komerční banky. Všechny musí výrazně zvýšit investice do obnovitelných zdrojů.
Potřebujeme, aby se se vší urgencí zapojili všichni lídři států. Už teď se blížíme k hranici oteplení o 1,5 °C, což je podle vědeckých poznatků maximální úroveň oteplení, abychom se vyhnuli nejhorším klimatickým dopadům. Udržení limitu 1,5 stupně při životě předpokládá, že do roku 2030 snížíme emise o 45 % a do 2050 dosáhneme čistých nulových emisí. Současné závazky států ale směřují ke zvýšení emisí do konce tohoto desetiletí o téměř 14 %.
To by znamenalo katastrofu.
Řešením jsou obnovitelné zdroje. Pro zvládání klimatické krize, pro energetickou bezpečnost a pro zajištění čisté elektřiny pro stovky milionů lidí, kteří ji v současnosti nemají. Obnovitelné zdroje jsou hned trojnásobnou výhrou.
K odmítnutí revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů energie není žádný důvod. Zatímco ceny ropy a zemního plynu dosáhly rekordní úrovně, obnovitelné zdroje jsou stále levnější. Náklady na solární energii a baterie klesly za posledních deset let o 85 %. Náklady na větrnou energii o 55 %. A investice do obnovitelných zdrojů vytvářejí třikrát víc pracovních míst než v oborech fosilních paliv.
Obnovitelné zdroje samozřejmě nejsou jedinou odpovědí na problémy klimatu. Přírodě blízká řešení – zastavení odlesňování a degradace půdy – mají také zásadní význam. Stejně tak podpora energetické účinnosti. Ale rychlá tranzice k obnovitelným zdrojům energie musí být naším hlavním cílem.
Jakmile se zbavíme fosilních paliv, bude to mít obrovský přínos, a to nejen pro klima. Ceny energií budou nižší a předvídatelnější, což bude mít pozitivní dopad na potravinovou a ekonomickou bezpečnost. Když ceny energií rostou, rostou i náklady na potraviny a veškeré zboží, na kterém jsme závislí. Shodněme se tedy na tom, že rychlá revoluce obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutná a přestaňme si brnkat jako Nero, když naše budoucnost hoří.
Autor je generálním tajemníkem OSN.
Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.
Foto: UNDP