Fakta o tom, proč a jak vzniká 6. hodnotící zpráva IPCC

Šestá hodnotící zpráva (Assessment Report, AR6) se skládá ze tří částí, které vypracovaly jednotlivé Pracovní skupiny (Working Groups, WG): WG I (fyzikální základy), WG II (dopady, adaptace a zranitelnost) a WG III (zmírňování (mitigace)). Na závěr vychází Souhrnná zpráva AR6 IPCC.

Souhrnná zpráva (The Synthesis Report) spojuje výsledky zjištění tří Pracovních skupin a výsledky tří zvláštních zpráv (Special Reports): Zvláštní zpráva o globálním oteplení o 1,5 °C (SR1,5, říjen 2018), Zvláštní zpráva o změně klimatu a půdě (SRCCL, srpen 2019) a Zvláštní zpráva o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu (SROCC, září 2019).

Časový plán schvalování
WG I                            26. července – 9. srpna 2021
WG II                           14. – 18. února 2022 (tbc)
WG III                          21. – 25. března 2022 (tbc)

Souhrnná zpráva        26. – 30. září 2022 (tbc)

Zprávy jsou zpravidla zveřejněny na tiskové konferenci v pondělí, které následuje po schválení v plénu. Zpráva Pracovní skupiny I vychází 9. srpna 2021. Sledujte on-line stream od 10 hod. SELČ.

Zprávy WG se zabývají vědeckou literaturou schválenou k publikování před těmito termíny
WG I                           31. ledna 2021
WG II                          1. září 2021
WG III                         11. října 2021

Ve srovnání s předchozími hodnotícími zprávami IPCC dává AR6 ve všech částech větší důraz na řešení a informace z jednotlivých regionů světa. Zároveň dochází k většímu propojení mezi zprávami jednotlivých pracovních skupin (např. boxy ke specifickým tématům, na jejichž zpracování se podílely dvě a více Pracovních skupin a mohou se tak objevit ve víc než jedné zprávě). 

Všechny zprávy cyklu AR6 se věnují tématu změny klimatu a měst. V 7. cyklu k tomu již IPCC připraví zvláštní zprávu (SR).

Zpráva pracovní skupiny I (WGI) IPCC (fyzikální základy) přináší nejnovější fyzikální poznatky o klimatickém systému a klimatické změně. Shrnuje aktuální výzkum klimatické vědy od paleoklimatologie přes měření v terénu k výsledkům klimatických simulací regionálního i globálního rozsahu. Ukazuje, jak a proč se klima mění, a předkládá nové poznatky o vlivu lidské činnosti na vývoj klimatu včetně extrémních projevů počasí. Letošní zpráva se více než v minulosti zaměřuje na informace z regionů světa, jež lze využít pro vyhodnocování klimatických rizik.

Inovace a změny ve zprávě WG I IPCC

• Zpráva přináší víc integrovaného poznání a porozumění. AR5 obsahovala oddělené kapitoly pro hodnocení modelů, důkazů založených na pozorování a měření, paleoklimatických záznamů apod. V AR6 jsou tato témata spojena ve více kapitolách, např. kapitola 8 (Změny v cyklech vody) zohledňuje vše výše uvedené v hodnocení změn ve vodních cyklech kvůli změně klimatu.
• Zpráva WG I klade daleko větší důraz na probíhající změnu klimatu v regionech. Poslední třetina každé kapitoly se zaměřuje na informace z regionů světa. Tyto kapitoly přinášejí mnoho nových vědeckých poznatků extrémních projevech počasí, jež přisuzují lidskému vlivu na měnící se klima, zejména v kapitole 11 (Počasí a extrémní projevy počasí v měnícím se klimatu), která v předchozích AR nebyla.
• Kapitola 12 (Informace o klimatické změně ve vztahu k dopadům v regionech a hodnocení rizik) se zabývá nejen extrémy, ale i dalšími faktory, jež jsou pro hodnocení rizik důležité z dlouhodobého hlediska (např. sucho, změny sněhové pokrývky apod.). Tyto informace mohou pomáhat v hodnocení rizik a dopadů jako příspěvek WG I ke klimatickým řešením.
• Kapitola 10 (Propojení globální změny se změnami na úrovni regionů) se zabývá propojováním globálního s lokálním, což je velmi důležité pro politiky a legislativce.
• Interaktivní on-line regionální atlas předkládá data, s nimiž pracuje WG I. Uživatelé mohou provádět analýzy podle místa nebo času, budou mít přístup k regionálním informacím a mohou data stahovat.
• WG I se více oproti minulosti zaměřuje na to, jak Země reaguje na měnící se klima. Zhodnocuje např. reakci oceánu nebo atmosféry v případě, že dojde ke snížení emisí skleníkových plynů (nebo pokud by byly využity technologie na odebírání uhlíku z atmosféry) a jak by se to vyvíjelo na časové ose. Zpráva rovněž ukazuje, jak se vyvíjí porozumění citlivosti globální teploty vůči emisím uhlíku.
• AR5 používala pro modelování budoucí změny klimatu čtyři scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů. AR6 oproti tomu pracuje s tzv. socioekonomickými scénáři (Shared Socio-Economic Pathways, SSPs), které zohledňují podstatně širší škálu možností budoucího vývoje.

Příprava AR6 v číslech

WG I

Tým autorů (vedoucí autoři-koordinátoři, vedoucí autoři, editoři)          234

Počet komentářů

První draft (experti)                                                                         23 462

Druhý draft (experti a zástupci vlád)                                               51 387

Finální draft (vlády)                                                                          3 158

Počet citací                                                                                                   víc než 14 tisíc

WG II

Tým autorů (vedoucí autoři-koordinátoři, vedoucí autoři, editoři)          270

Počet komentářů

První draft (experti)                                                                         16 348

Druhý draft (experti a zástupci vlád)                                               40 293

Finální draft (vlády)                                                                          zatím neznámo

Počet citací                                                                                                   zatím neznámo

WG III

Tým autorů (vedoucí autoři-koordinátoři, vedoucí autoři, editoři)          239

Počet komentářů

První draft (experti)                                                                         21 703

Druhý draft (experti a zástupci vlád)                                               32 665

Finální draft (vlády)                                                                          zatím neznámo

Počet citací                                                                                                   zatím neznámo

O IPCC
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je orgán OSN pro hodnocení vědeckého poznání o změně klimatu. V roce 1988 ho společně založily Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Cílem činnosti IPCC je poskytovat vládám vědecké informace, které mohou využívat při tvorbě klimatických politik. Zprávy IPCC jsou klíčovými dokumenty pro mezinárodní klimatická vyjednávání. IPCC je organizace, kterou tvoří vlády členských států OSN nebo Světové meteorologické organizace. V současné době má 195 členů. Do práce IPCC se zapojují tisíce vědců a expertů. Do vypracování hodnotících zpráv IPCC přispívají vědci na dobrovolné bázi, vyhodnocují tisíce výzkumných prací, které jsou každoročně publikovány a zpracovávají na jejich základě obsáhlé souhrnné zprávy současného poznání o příčinách, dopadech a budoucích rizicích klimatické změny i jak adaptace a mitigace (zmírňování) mohou snížit tato rizika. Základem hodnotícího procesu IPCC je otevřené a transparentní hodnocení vědeckého poznání ze strany expertů a zástupců vlád z celého světa tak, aby byla zajištěna objektivita a diverzita pohledů a expertízy. Prostřednictvím hodnotících zpráv odhaluje IPCC, kde existuje vědecká shoda a kde je potřeba dalšího výzkumu. Vlastní výzkum IPCC neprovádí. 

Více informací
www.ipcc.ch
[email protected]

Fact sheet v češtině zpracovalo na základě podkladů IPCC Informační centrum OSN v Praze. Kontakt: Michal Broža, [email protected]