Mezinárodní den žen 2017: planeta 50-50 do roku 2030
Tématem letošního Mezinárodního dne žen jsou „Ženy v měnícím se světě práce: planeta 50-50 do roku 2030“. Svět práce se mění a pro ženy to má významné důsledky. V roce 2015 přijali vrcholní představitelé států světa tzv. Cíle udržitelného rozvoje a genderová rovnost a posílení postavení žen a dívek se staly jádrem agendy udržitelného rozvoje.
Čtěte: prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni žen.
Dosažení cílů – což mimo jiné znamená skoncovat s extrémní chudobou, podpořit inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, snížit nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi a docílit genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek – závisí na plném využití potenciálu žen a dívek v zaměstnání.
Jedním z klíčových opatření pro zlepšení ekonomického postavení žen v měnícím se světě práce je vyrovnání platových rozdílů mezi muži a ženami, které v globálním měřítku dosahují 24 procent. Dále je nutné docenit význam neplacené práce v péči o domácnost; věnovat pozornost genderovému deficitu v ošetřovatelské péči; nedostatečnému zastoupení žen ve vedoucích pozicích, v podnikání i v přístupu k sociální ochraně; vytvářet gender zohledňující ekonomické politiky pro vytváření pracovních míst, snižování chudoby a dosahování udžitelného a inkluzivního růstu.
Důležité body Agendy 2030:
- Do roku 2030 zajistit všem dívkám i chlapcům možnost ukončit bezplatné, spravedlivé a kvalitní základní vzdělání.
- Do roku 2030 zajistit všem dívkám a chlapcům možnost kvalitního vývoje v raném dětství a přístup k předškolnímu vzdělávání, aby byli připraveni na základní vzdělávání.
- Skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek všude ve světě.
- Odstranit všechny formy násilí na ženách a dívkách ve veřejném životě i v soukromí.
- Odstranit všechny škodlivé praktiky, jako jsou dětské, předčasné a nucené sňatky a ženská obřízka.
Aby bylo možné ženám garantovat jejich práva, je zapotřebí zásadních legislativních změn. Do roku 2014 zakotvilo rovná práva mužů a žen do své ústavy 143 států, 52 dalších států tak ale dosud neučinilo. V mnoha zemích je genderová diskriminace stále nedílnou součástí právních i společenských norem.
Ostrá genderová nerovnost se stále projevuje v oblastech ekonomiky a politiky. Během posledních několika desetiletí sice došlo k určitému pokroku, ale v globálním průměru ženy stále vydělávají o 24 % méně než muži. Podle dat z roku 2015 bylo v národních parlamentech pouze 22 procent žen, což je jen pomalý nárůst z 11,3 % v roce 1995.
Násilí na ženách je stále pandemií zasahující všechny země, a to i ty, které v jiných oblastech dosáhly solidního pokroku. V celosvětovém měřítku zažilo 35 % žen fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera nebo jiné osoby.
Ženy mají právo na rovnost ve všech oblastech. Je třeba ji zakotvit do právních systémů a podpořit v právní praxi, a to včetně iniciativních opatření, jako jsou kvóty. Vzhledem k tomu, že genderová rovnost souvisí se všemi oblastmi života, je zapotřebí usilovat o odstranění příčin genderové diskriminace všude, kde se objeví.