Nezapomínáme. Mezinárodní den památky obětí holocaustu 2024

Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny každoročně na celém světě 27. ledna, kdy byl v roce 1945 osvobozen největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi. 

Téma pro rok 2024: Uznání mimořádné odvahy obětí a přeživších holocaustu

Během holocaustu se nacisté snažili dehumanizovat své oběti. Vzepřít se nacistům vyžadovalo mimořádnou odvahu. OSN vzdává letos hold statečnosti všech, kteří se nacistům postavili navzdory velkým rizikům. Jejich odkaz uctíme připomenutím jejich pozoruhodných příběhů. Na památku všech obětí a přeživších zintenzivníme úsilí v boji proti popírání holocaustu, proti antisemitismu a rasismu. (The Holocaust and the United Nations Outreach Programme)

Příběh Friedl Dicker-Brandeisové

Odpor proti nacistické dehumanizaci měl mnoho podob. Dorit Weiserová byla jedním z 15 tisíc židovských dětí, které nacisté věznili v terezínském ghettu. Deportovali ji tam z Olomouce. Kromě dětí v Terezíně věznili i staré lidi, válečné veterány, významné židovské umělce, spisovatele, skladatele, hudebníky nebo akademiky. Mezi nimi byla i židovská umělkyně a pedagožka Friedl Dicker-Brandeisová z výtvarné školy Bauhausu, u níž se Dorit učila.

Friedl při deportaci do Terezína s sebou vzala výtvarné potřeby a materiály. Spolu s dalšími dospělými vězni pak odvážně vzdorovala nacistickému záměru dehumanizovat děti. Prostřednictvím tajných kurzů dětem připomínala jejich schopnost tvořit a rozvíjela jejich fantazii. Ve stále temnějším a nebezpečnějším světě se dětem snažila dávat naději. 

Je známou tragédií, že většina dětí holocaust nepřežila. Dorit Weiserová byla později z Terezína deportována do německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka a tam zavražděna. Nepřežila ani Friedl Dicker-Brandeisová. Jako poslední akt vzdoru před deportací z Terezína ukryla velkou část uměleckých děl, která děti vytvořily. Díky tomu válku přežily tisíce kreseb a maleb. Zůstávají živým svědectvím odvahy a odporu proti dehumanizaci.

Připomínka obětí holocaustu v sídle OSN v New Yorku

V pátek 26. ledna se v sále Valného shromáždění uskuteční tradiční připomínka památky obětí holocaustu za účasti nejvyšších představitelů světové organizace včetně generálního tajemníka a předsedy Valného shromáždění, stálého zástupce Izraele při OSN a zvláštního vyslance Spojených států pro monitorování a boj proti antisemitismu. 

Od 22. ledna do 23. února se v návštěvnické hale sídla OSN koná výstava „Boj o celý svět – Dolní Sasko pod nacistickou nadvládou“ sledující vývoj událostí v letech 1933 až 1945 na území dnešní spolkové země Dolní Sasko v Německu.

Dne 27. února se v knihkupectví OSN v hlavní budově v New Yorku uskuteční beseda o knize „Falešná hraběnka: Židovka, která během holocaustu zachránila tisíce Poláků“ od Elizabeth B. White a Joanny Sliwa.

Obrázek nahoře:
„Kvetoucí louka s motýly“. Dorit Weiserová (1932-1944). Copyright: Židovské muzeum v Praze