Valné shromáždění OSN uspořádá 19. září v sídle OSN v New Yorku jednodenní summit věnovaný rozsáhlému pohybu uprchlíků a migrantů. Cílem setkání je dosáhnout shody na humánním a koordinovaném postupu při řešení krize. Je to historicky první setkání na nejvyšší úrovni věnované výhradně problematice uprchlíků a migrace. Summit svolává jménem členských států předseda Valného shromáždění.
V lednu 2016 jmenoval generální tajemník zvláštní poradkyni Karen Abu Zaydovou koordinací příprav summitu. Součástí procesu byla i zpráva generálního tajemníka OSN „In Safety and Dignity“ o rozsáhlém pohybu uprchlíků a migrantů, kterou Valnému shromáždění předložil v květnu.
Podrobné informace na internetové stránce refugeesmigrants.un.org. Summit bude možné sledovat na internetu webtv.un.org a na sociálních sítích.
Na okraj zasedání Valného shromáždění uspořádá americký prezident Barack Obama 20. září 2016 summit o uprchlících. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko, Mexiko a Švédsko. Budou apelovat na vlády, aby přijaly významné nové závazky týkající se uprchlíků.
Vše co jste chtěli vědět o summitu aneb Časté dotazy
Existuje všeobecná shoda na nutnosti zabývat se příčinami vzniku uprchlické vlny a hybnými silami neregulérní migrace. Připouští se také, že mezinárodní společenství jako celek selhává v adekvátní reakci na množství komplikovaných příčin, které lidi nutí podnikat nebezpečné cesty při hledání bezpečí a důstojnosti. Snadných řešení je poskrovnu. Mezinárodní společenství se už řadu let snaží najít řešení násilných konfliktů v různých částech světa, zmírňovat dopady změny klimatu a přírodních katastrof a vypořádat se s celou řadou dalších problémů, od extrémní chudoby, nedostatku práce, potravin až po diskriminaci a nerovnost a porušování lidských práv. Investice do mladých lidí – jejich vzdělání, zaměstnání a zlepšení jejich postavení ve společnosti – povedou k tomu, že se migrace stane otázkou volby a ne nutnosti. Zpráva generálního tajemníka nepředkládá nová doporučení, ale vyzývá státy OSN k naplňování závazků, které už přijaly (mezinárodní úmluvy apod.).
Kampaň má upozornit na ekonomický, kulturní i společenský přínos migrantů a uprchlíků pro země původu, tranzitní i cílové země. Cíle je rozporovat některé dezinformace a špatné interpretace tématu uprchlictví a migrace a podpořit osobní kontakt mezi uprchlíky, migranty a obyvateli cílových zemí. Současné proticizinecké nálady jsou založeny na neodůvodněných předsudcích a obavách. Fakta, která tyto dezinterpretace vyvrátí, skutečné příběhy i více příležitostí k osobním setkáním mohou bariéry zbořit. Na obsahu kampaně se pracuje a od členských států se očekává podpora a účast.
Problematiku pašování migrantů definuje protokol OSN ratifikovaný 142 státy. Ratifikace státy zavazuje kriminalizovat a stíhat případy pašeráctví a poskytovat ochranu migrantům. Pašovaní migranti jsou často oběťmi trestných činů a porušování lidských práv, jen zřídka jsou ale za oběti považováni a naopak jim hrozí stíhání a/nebo deportace jako neregulérním migrantům (česky se nepřesně používá termín nelegální). Summit má podpořit pochopení co je trestný čin pašeráctví a usnadnit členským státům uplatňovat komplexní řešení, k němuž se zavázaly, zaměřit jejich pozornost na boj proti zločineckým sítím a stíhání pachatelů trestných činů a na ochranu obětí namísto pronásledování migrantů. Protipašerácké akce by by se měly řídit mezinárodními standardy lidských práv při vynucování práva.
Pašování je z definice mezinárodním problémem a žádná země mu nemůže čelit samostatně. Izolované reakce vedou pouze ke změnám tras a způsobů pašování. Výsledkem může být nárůst poptávky po pašování ve snaze obejít zostřená vízová pravidla a pohraniční kontroly. Často je tak ohrožena bezpečnost i práva migrantů. Pro narušení obchodního modelu pašeráků je zapotřebí efektivní mezinárodní spolupráce, která omezí zisky z organizovaného zločinu a rozšíří možnosti bezpečné, spravedlivé, legální a zodpovědné migrace. Rámec těmto krokům poskytuje Protokol OSN a úmluva, na níž je založen.
Uprchlíci a migranti mají stejně jako všichni ostatní povinnost respektovat zákony země, ve které se nacházejí. Státy mají právo určit, kdo může vstoupit a zůstat na jejich územích. Vlády se vždy zabývaly bezpečnostními otázkami v souvislosti s tím, kdo na jejich zemí přichází, a mají odpovědnost zabraňovat zločincům a lidem přicházejícím se zlými úmysly ve vstupu na své území. Dokonce Úmluva o uprchlících z roku 1951 obsahuje ustanovení, podle něhož může stát vypovědět osoby, které se dopustily vážných (nepolitických) trestných činů. Bezpečnostní opatření však musí mít oporu v zákonech a musí být přiměřená, aby neporušovala lidská práva těch, kteří přecházejí hranice.
Zpráva připouští, že vlády mají právo vrátit osoby, jimž byl zamítnut azyl a kteří v zemi pobývají bez patřičného povolení. To vše se musí odehrávat v souladu se zákonnými procedurami a nesmí docházet k hromadnému vypovídání a vracení. Současně jsou vlády povinné přijmout zpět své státní příslušníky, pokud jsou vráceni. Zpráva ale také uvádí, že je nutné dodržovat náležité postupy a respektovat standardy lidských práv, přičemž nejlepší praxí jsou dobrovolné návraty. Je třeba dbát na to, aby návrat byl pro danou osobu udržitelný, což může zahrnovat i podporu navraceným a pomoc jejich komunitám s reintegrací.
Zpráva nastiňuje tři pilíře globálních závazků: první se týká rizik, jimž čelí uprchlíci a migranti, a ochrany jejich lidských práv. Druhý a třetí pilíř se vztahuje ke sdílené odpovědnosti za uprchlíky a k bezpečné a řízené legální migraci. Tyto tři pilíře umožňují komplexní přístup k řešení, nejde ale o právně závazné normy, spíše o závazky ke spolupráci při řešení specifických problémů souvisejících s uprchlictvím a migrací.
Zpráva generálního tajemníka vyzývá k vytvoření globálního kompaktu v přístupu k migraci ve smyslu Cílů udržitelného rozvoje, k nimž se státy zavázaly loni v září a které obsahují i závazek „podporovat bezpečnou, řízenou a legální migraci“. Předpokládá se, že takový kompakt podpoří mezinárodní spolupráci založenou na širokém spektru existujících mezinárodních nástrojů vztahujících se k migraci, od lidských práv a mořského práva až po pracovní standardy. Mezinárodní standardy pro migraci existují, jsou však rozmělněné do různých mezinárodních právních úprav a je třeba dát jim jednotný rámec. To bude vyžadovat praktická opatření v řadě oblastí: lidská práva, ekonomický rozvoj, sociální rozvoj nebo governance.
S ohledem na široký záběr paktu o bezpečné, řízené a legální migraci by bylo vhodné naplánovat odpovídající přípravný proces, jehož součástí by byly regionální konzultace i mnohostranné konzultace s různými zainteresovanými skupinami. V předchozí praxi OSN trvaly podobné přípravné procedury přibližně 18-24 měsíců. Rozhodnutí však závisí na členských státech.
Specifická opatření budou formulovat členské státy. Příklady kroků, které by mohly být přijaty, jsou následující:
Podpora práv migrantů
Otevírání cest pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a integraci
Podpora systémů vládnutí
Členské státy mohou rozšířit počet bezpečných a legálních migračních cest, řešit příčiny nouzové migrace a investovat do vyváženého a udržitelného rozvoje (např. snižovat příjmovou nerovnost mezi městy a venkovem, muži a ženami, zabezpečit vzdělávací a pracovní příležitosti především pro mladé lidi) tak, aby si lidé mohli skutečně vybrat, jestli chtějí migrovat. Lze také poskytovat humanitární pomoc všem lidem v pohybu, kteří ji potřebují, a do národních politik zapracovat odpovídající zásady a postupy.
Plnění cílů vztahujících se k migraci by mělo být středem pozornosti při dosahování Cílů udržitelného rozvoje na místní a národní úrovni. V čele tohoto procesu by mohly stát UNDP a IOM.
Potřeby, možnosti i zranitelnost migrantů je nutné vzít na vědomí a zaujmout k nim odpovídající postoj při plánování humanitárních i rozvojových akcí. Mělo by také dojít k ratifikaci a implementaci příslušných mezinárodních smluv a standardů, včetně těch, které se týkají pašování migrantů, obchodování s lidmi a námořní bezpečnosti.
Je bezpodmínečně nutné začít okamžitě usilovat o dosažení praktických a konkrétních výsledků v oblasti migrace. Lze například podpořit úsilí Skupiny pro globální migraci a Pracovní skupiny pro lidská práva a genderovou rovnost při vytváření souboru pravidel ochrany lidských práv migrantů v nouzových situacích při velkém pohybu osob.
Kompakt pro sdílení odpovědnosti je závazkem států k přijetí větší odpovědnosti vůči uprchlíkům i hostitelským společnostem založeným na dohodě. Nejde o nové právní závazky, tato odpovědnost je založena na již existujících právních závazcích států vyplývajících z mezinárodních právních úpravách týkajících se uprchlíků, lidských práv, pracovního a humanitárního práva.
Iniciativa Global Compact for Responsibility-sharing for Refugees (Sdílení odpovědnosti za uprchlíky) nepočítá s pevně danými standardy pro definici příspěvku jednotlivých států. Příspěvek může mít mnoho podob – finanční pomoc, technická podpora nebo rozšíření možností přístupu do země včetně programu přesídlování. Cílem tohoto kompaktu je dosáhnout závazku států na podporu mezinárodní akce a převzít část odpovědnosti za řešení rozsáhlé uprchlické situace.
Kompakt vyzývá k poskytnutí kapacit pro přesídlení 10 % celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven spolupracovat na tomto cíli s členskými státy a některé z nich už zvýšily počty uprchlíků, které lze přesídlit na jejich území.
Americký prezident Barack Obama svolává summit o uprchlících na 20. září do New Yorku. Spolupořadateli jsou Kanada, Etiopie, Německo, Jordánsko a Švédsko. Summit bude doplňovat zasedání Valného shromáždění na nejvyšší úrovni k řešení otázky rozsáhlého pohybu uprchlíků a migrantů. Účastnit se jej budou státy, které během roku 2016 přijaly významné nové závazky v podpoře uprchlíků. Cíle summitu: