V Baku dnes začala 29. konference smluvních stran (států) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP29. Do hlavního města Ázerbájdžánu se sjíždí tisíce delegátů vlád, zástupců nevládních organizací, soukromých firem a médií.
Hlavním tématem COP29 bude otázka financování klimatických opatření. Státy potřebují biliony dolarů, aby mohly výrazně snížit emise skleníkových plynů a ochránit životy a živobytí před zhoršujícími se dopady změny klimatu. Konference bude také příležitostí pro státy představit aktualizované národní klimatické akční plány podle Pařížské dohody, jež mají být hotovy do začátku roku 2025. Implementace těchto plánů má zajistit, že průměrná globální teplota nepřekročí 1,5 °C ve srovnání s období před průmyslovou revolucí.
Více informací o konferenci COP29 naleznete zde (anglicky).
Co je to COP?
COP je anglickou zkratkou pro tzv. Conference of Parties (Konference stran) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta vytváří platformu pro mezinárodní spolupráci v oblasti světového klimatu. COP je nejvyšším rozhodovacím orgánem pro naplňování ustanovení úmluvy UNFCCC a následných právních nástrojů jako je např. Pařížská dohoda z roku 2015. Konference se schází jednou ročně a posuzuje národní zprávy o snižování emisí a dalších klimatických opatřeních.
O co se hraje?
Podle nových dat, která Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila těsně před zahájením COP29, se svět nebývale otepluje a rok 2024 se stane nejteplejším rokem v historii a překoná dosavadní rekord z roku 2023.
Program OSN pro životní prostředí UNEP publikoval minulý týden svou výroční zprávu „Adaptation Gap Report „. Pod titulem „Přijde peklo a velká voda“ zpráva naléhavě upozorňuje, že státy musí urychlit adaptační opatření závazkem na výrazné posílení financování v této oblasti.
Rekordní záplavy ve Španělsku, prudké bouře na Floridě nebo lesní požáry v Jižní Americe – to je jen několik příkladů extrémních meteorologických jevů, které se po celém světě projevují čím dál častěji a silněji. Vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost jsou výrazně vyšší, bude financování čistých alternativ k fosilním palivům, která jsou hnací silou změny klimatu, hlavním bodem programu COP29.
Jak konference probíhá?
Vedle jednání vlád, která jsou základem programu COP, probíhá celá řada nejrůznějších akcí jako jsou semináře, představení nových publikací, výstavy, panelové diskuse apod. Občanská společnost během COPu pořádá řadu akcí včetně demonstrací ve prospěch dodržování již existujících závazků i na podporu nových, kterých je tolik potřeba. Během COPu uslyšíme řadu vystoupení světových státníků, celebrit, podnikatelů, (nejen) mladých aktivistů a dalších ze všech kontinentů.
Přijetím paktu se státy zavazují být součástí mezinárodního systému, jehož středobodem je Organizace spojených národů. Vedoucí představitelé vytyčili jasnou vizi multilateralismu, který dokáže naplňovat přijaté sliby, více odpovídá dnešnímu světu a čerpá ze zapojení a odborných znalostí vlád, občanské společnosti a dalších klíčových partnerů.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Pakt je nejrozsáhlejší mezinárodní dohodou [OSN] za mnoho let. Zahrnuje jak nové oblasti, tak i otázky, na nichž se nepodařilo dosáhnout dohody po celá desetiletí. Jeho cílem je především zajistit, aby mezinárodní instituce mohly plnit své úkoly ve světě, který se od jejich vzniku dramaticky změnil. Obsahuje jasné závazky a cílí na dosažení konkrétních výsledků v řadě otázek. Velkou pozornost věnuje lidským právům, rovnosti žen a mužů a udržitelnému rozvoji.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ A FINANCOVÁNÍ
Členské státy se znovu zavázaly urychlit realizaci Agendy 2030 a závěry politické deklarace z loňského Summitu o cílech udržitelného rozvoje (SDGs) prostřednictvím bezodkladných a posílených opatření, politik a investic. Pakt rovněž uvádí, že je třeba, aby členské státy začaly zvažovat, jak rozvíjet udržitelný rozvoj po roce 2030.
Lídři států světa se dohodli na zásadní změně ve financování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) mimo jiné prostřednictvím stimulačního nástroje pro SDGs, oficiální rozvojové pomoci (ODA), investic soukromého sektoru, prostřednictvím mobilizace domácích zdrojů, inkluzivní a účinné mezinárodní daňové spolupráce a také zvážením celosvětové minimální úrovně zdanění osob s vysokým majetkem.
Změna klimatu: pakt potvrdil potřebu udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, odejít od fosilních paliv v energetických systémech s cílem dosáhnout v roce 2050 nulových čistých emisí a podporovat přístupy k udržitelnému rozvoji zohledňující rizika katastrof.
Vyzývá rovněž k urychlenému úsilí v oblasti životního prostředí, včetně podpory udržitelných vzorců spotřeby a výroby, uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a důrazu na ochranu ekosystémů.
MEZINÁRODNÍ MÍR A BEZPEČNOST
Lídři států přislíbili zintenzivnit diplomatické úsilí s cílem urovnávat konflikty a spory mírovou cestou za podpory OSN a diplomatického zprostředkování generálního tajemníka OSN.
Pakt se staví za potřebu celospolečenských snah o udržení míru na úrovni států prostřednictvím dobrovolných národních strategií pro prevenci konfliktů. Podporuje posílení odolnosti prostřednictvím provádění Agendy 2030. Vyzdvihuje i význam zajištění toho, aby vojenské výdaje neohrožovaly investice do udržitelného rozvoje. Staví se i za lepší sladění financování ze strany mezinárodních finančních institucí s úsilím států o řešení základních příčin nestability.
V Paktu se státy zavazují k ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech dodržováním válečného práva. Obsahuje závazek zdržet se používání výbušných zbraní v obydlených oblastech a posílit odpovědnost za závažné zločiny a hrubé porušování mezinárodního práva, jako je genderově podmíněné násilí nebo využívání hladovění jako válečné zbraně. Souhlasí, aby byla posílena humanitární pomoc a více využívány inovativní a předvídavé finanční mechanismy, mimo jiné s cílem odstranit hladomor.
Vedoucí představitelé států se rovněž dohodli, že urychlí provádění závazků v oblasti „ženy, mír a bezpečnost“ a „mládež, mír a bezpečnost“.
Pakt žádá o přezkum mírových operací OSN s cílem stanovit doporučení, jak se mohou přizpůsobit novým i budoucím výzvám; podporuje úsilí v oblasti boje proti terorismu, které se zaměří na všechny hnací síly terorismu a násilného extremismu, a to včetně digitální oblasti. Potvrzuje rovněž potřebu prevence nadnárodního organizovaného zločinu, včetně kyberzločinu, a boje proti němu.
Jedním z nejvýznamnějších úspěchů Paktu je první závazek k jadernému odzbrojení po téměř 15 letech, a to prostřednictvím úsilí o úplnou eliminaci jaderných zbraní, jakož i konkrétních kroků ve všech aspektech odzbrojení.
Pakt rovněž pokročil v krocích, jejichž cílem je zabránit zbrojení v nově vznikajících oblastech a technologiích prostřednictvím:
závazku zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru;
diskuse o nástroji, který by upravoval používání a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů;
pokračujícího posuzování rizik spojených s vojenskými aplikacemi umělé inteligence.
VĚDA, TECHNOLOGIE A INOVACE (STI)
Pakt uvádí vhodná opatření na snížení rozdílů v oblasti vědy, technologií a inovací ve světě. Zabývá se překážkami, které brání přístupu, účasti a vedoucímu postavení žen a dívek v STI a uznává význam lidských práv a etických zásad při vývoji a využívání nových technologií.
Vedoucí představitelé států se rovněž zavázali k širšímu využívání vědy při tvorbě politik k řešení složitých problémů a k většímu financování výzkumu a inovací souvisejících s SDGs. Rozhodli se posílit kapacity OSN pro využití vědeckých a technických poznatků v práci organizace.
MLÁDEŽ
Cílem paktu je rozšířit a posílit účast mladých lidí na celosvětovém rozhodování. Podporuje účast mladých z rozvojových zemí a s vypracováním základních zásad pro smysluplné zapojení mládeže.
Chce posílit účast mládeže na úrovni jednotlivých států, mimo jiné prostřednictvím zřízení konzultačních mechanismů a vytváření prostředí, které mladým lidem umožní naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělávání, pracovních míst, fyzického a duševního zdraví, zdrojů pro organizace vedené mládeží a flexibilního financování, a to i prostřednictvím globální platformy pro investice do mládeže.
TRANSFORMACE GLOBÁLNÍHO ŘÍZENÍ
Pakt pro budoucnost chce učinit multilaterální systém efektivnějším, vhodnějším pro budoucnost, spravedlivějším a reprezentativnějším, inkluzivnějším a finančně stabilnějším.
Zahrnuje nejambicióznější a nejkonkrétnější pokrok v reformě Rady bezpečnosti od roku 1963, včetně závazku zvýšit zastoupení rozvojových zemí, uznat zvláštní potřeby zastoupení Afriky a v budoucnu vypracovat konsolidovaný model reformy.
Vedoucí představitelé států se zavázali k dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek a dohodli se, že podniknou kroky k revitalizaci Komise pro postavení žen. Zdůraznili rovněž, že budou usilovat, aby se při volbě příštího generálního tajemníka do čela OSN postavila žena.
Lidská práva: Pakt pro budoucnost jasně uvádí potřebu zajistit všem lidem všechna lidská práva, a to i prostřednictvím mechanismů OSN v oblasti lidských práv, které jsou účinné a disponují odpovídajícími prostředky k řešení řady problémů v oblasti lidských práv. Rovněž jasně apeluje na ochranu obránců lidských práv.
V zájmu řešení současných, nových a vznikajících výzev v oblasti udržitelného rozvoje pakt vyzývá ke zvýšení přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování systému rezidentních koordinátorů OSN.
Pakt schválil kroky k prohloubení partnerství mezi OSN a dalšími stakeholdery: občanské společnosti, soukromého sektoru, regionálních organizací, národních parlamentů a místních a regionálních orgánů. Vyzývá k tomu, aby OSN účinně využívala inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu.
Pakt pro budoucnost je dosud nejpodrobnější dohodou na půdě OSN o potřebě reformovat mezinárodní finanční architekturu tak, aby fungovala pro všechny a odrážela ekonomické potřeby a realitu dneška. Toho lze dosáhnout mj. prostřednictvím
silnější účasti rozvojových zemí na mezinárodním ekonomickém rozhodování, mimo jiné prostřednictvím většího zastoupení vmezinárodních finančních institucích;
mobilizací většího objemu finančních prostředků z mnohostranných rozvojových bank, které by rozvojovým zemím pomohly posílit rozvoj;
revize architektury státního dluhu, která by zajistila, aby si rozvojové země mohly udržitelně půjčovat na investice do své budoucnosti, a kterou by společně provedly MMF, OSN, skupina G20 a další klíčoví aktéři;
posílení globální finanční záchranné sítě na podporu zemí v případě finančních a ekonomických otřesů s využitím zvláštních práv čerpání;
poskytování více finančních prostředků aby státy mohly reagovat na změnu klimatu a investovat do adaptačních opatření a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Vedoucí představitelé států rozhodli o příštích konkrétních krocích k vypracování měřítek pokroku v oblasti udržitelného rozvoje nad rámec HDP, které by zachycovaly wellbeing lidí i planety.
Správa vesmíru: pakt obsahuje dohodu o posílení stávajících mezinárodních rámců, včetně zajištění toho, aby všechny země mohly mít užitek z bezpečného a udržitelného průzkumu a využívání vesmíru.
Pakt rovněž vyzývá ke zlepšení mezinárodní reakce na komplexní globální otřesy a navrhuje hledat cesty k posílení reakceschopnosti systému OSN v rámci stávajících struktur a ve spolupráci s členskými státy.
GLOBÁLNÍ DIGITÁLNÍ KOMPAKT
Globální digitální kompakt, který je přílohou Paktu pro budoucnost, je prvním komplexním globálním rámcem pro digitální spolupráci. Výslovně zahrnuje koncept lidských práv, konkrétní závazky k urychlení pokroku v plnění Agendy 2030 a klade důraz na úlohu nestátních aktérů. Je prvním globálním závazkem v oblasti digitálních veřejných statků a digitální veřejné infrastruktury, otevřených datům, modelů a standardů a v oblasti správy dat. Vedoucí představitelé států se v Paktu pro budoucnost rovněž dohodli na ambiciózních krocích, které mají učinit digitální prostor bezpečnější pro všechny prostřednictvím větší odpovědnosti technologických společností a platforem sociálních sítí a opatření proti dezinformacím a on-line způsobeným škodám.
Součástí kompaktu je dohoda o plánu globální správy [governance] umělé inteligence, a to prostřednictvím zřízení vědeckého panelu pro AI, globálního politického dialogu o AI a prozkoumání možnosti zřízení globálního fondu pro budování kapacit v oblasti AI.
DEKLARACE O BUDOUCÍCH GENERACÍCH
Vedoucí představitelé států se dohodli na vůbec první deklaraci o budoucích generacích, v níž uznávají závazek lidstva v tomto ohledu. Zavedou mechanismy k systematickému zohledňování budoucích dopadů, vědomému předcházení předvídatelným škodám a k ochraně zájmů budoucích generací.
Deklarace předkládá konkrétní návrhy a postupy, které mají členským státům pomoci lépe zohlednit budoucí generace a inspirovat dlouhodobé předvídavé řízení na mezinárodní úrovni.
OPATŘENÍ PO SUMMITU
Pakt obsahuje závazek přezkoumat celkové provádění na začátku 83. zasedání Valného shromáždění (2028) a zavazuje státy, že digitální technologie zůstanou na předním místě globální agendy. K přezkumu v této věci má dojít v roce 2027.
Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století
Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.
Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.
KONTEXT
U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.
Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:
udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
mezinárodní mír a bezpečnost,
vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
mládež a budoucí generace,
transformaci globálního vládnutí.
Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).
Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).
Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.
AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs
Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.
Udržitelný rozvoj a financování rozvoje
Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.
Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.
Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.
Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.
Mezinárodní mír a bezpečnost
Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.
Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.
Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.
Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických
a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.
Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.
Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.
Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.
Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:
smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI);
úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.
Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce
Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.
Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.
Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.
Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na: 1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs; 2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní; 3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru; 4) zlepšení v oblasti správy dat; 5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.
Mládež a budoucí generace
Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.
Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.
Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).
Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.
Transformace globální správy
Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.
Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.
Aspirace na jmenováníženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.
Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která
efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).
Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).
Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:
silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání;
přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.
Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.
Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,
koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a
svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.
Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn
Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce. K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení.
Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávající důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie a rasismu nabývají nových podob.
Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti je uznáním, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou. Potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států.
Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produktem 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, předtím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě.
V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze z investic, které by mohli vložit do zlepšování života svých obyvatel.
A naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou téměř neviditelní a zájmy budoucích generací nejsou tedy zastoupeny.
Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nelze vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století.
Mezi mnou navrhovanými řešeními je např. „Nová agenda pro mír” zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení a ukončování konfliktů, včetně Rady bezpečnosti OSN. Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a k rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala např. i genderově podmíněné násilí nebo gangové násilí. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.
Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby.
Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.
Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny.
Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy a rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s tech firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílely všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.
Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání podílet se adekvátně na moci.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Autor je generálním tajemníkem OSN. Text byl publikován ve světových médiích a v Česku na webu Seznam Zprávy.
„Volám SOS. Oceán v důsledku změny klimatu přetéká. Musíme jednat hned. Zachraňme naše moře, než bude pozdě. Zachráníme-li Tichomoří, zachráníme i sami sebe. Svět musí jednat a odpovědět na SOS dříve, než bude pozdě,“ řekl na začátku tohoto týdne na zahájení Fóra tichomořských ostrovů na ostrovním státě Tonga generální tajemník OSN António Guterres.
Průměrná hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let. Důvod je zřejmý: skleníkové plyny, které v drtivé většině vznikají spalováním fosilních paliv, zahřívají naši planetu. Za posledních pět desetiletí pohltila moře více než 90 % globálního oteplování. Voda se při oteplení rozpíná a tající ledovce a ledové příkrovy zvětšují objem moří, čímž způsobují jejich rozlévání.
Rychlost zvyšování hladiny moří akceleruje
Nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v jihozápadním Pacifiku a zpráva Akčního týmu OSN pro klima ukazují, že změny v oceánu se zrychlují a mají ničivé dopady. Obě studie ukazují, jak teplota moří každý měsíc překonává rekordy. Současně jsou mořské vlny veder intenzivnější a déle trvající, jejich četnost se od roku 1980 zdvojnásobila, zatímco stoupající hladina moří zvyšuje četnost i závažnost pobřežních záplav.
„Bez drastického snížení emisí mohou tichomořské ostrovy do poloviny století očekávat nejméně 15 centimetrů dalšího zvýšení hladiny moře a na některých místech více než 30 dní v roce pobřežní záplavy,“ varuje šéf OSN.
Vědecké studie odhalují, že rychlost zvyšování mořské hladiny se od 90. let minulého století více než zdvojnásobila, což naznačuje, že tento jev neobvykle a nekontrolovaně akceleruje. Zatímco celosvětový průměrný stav mořské hladiny se od roku 1993 zvýšil o více než 10 cm, v Tichomoří je situace ještě horší, v některých místech přesahuje 15 cm.
V pobřežních oblastech světa žije miliarda lidí
Nové výzkumy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období by mohlo potenciálně vést ke zhroucení grónského i západoantarktického ledového příkrovu, což by v podstatě odsoudilo budoucí generace v průběhu tisíciletí k nezadržitelnému vzestupu mořské hladiny až o 20 metrů.
Svět se v současné době pohybuje na trajektorii nárůstu teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období, což znamená, že by k nárůstu mořské hladiny došlo mnohem rychleji. Pro Tongu a další ostrovní i pobřežní státy by to znamenalo katastrofu.
V pobřežních oblastech světa žije zhruba miliarda lidí, což zahrnuje i velkoměsta jako je bangladéšské hlavní město Dháka, Los Angeles ve Spojených státech, indická Bombaj, nigerijský Lagos nebo čínská Šanghaj.
Snížit emise a zvýšit příliv financí pro klimatickou akci
Stoupající hladina moří zvýší četnost pobřežních záplav a dalších extrémních projevů počasí. Nárůst průměrné teploty světa o 2,5 stupně by mohlo do konce století zvýšit četnost těchto událostí z jednou za 100 let na jednou za pět let. Bez nových adaptačních a ochranných opatření by ekonomické škody mohly dosáhnout bilionů dolarů.
Musíme omezit růst globální teploty na 1,5 °C. To vyžaduje snížit globální emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 2019 a do roku 2035 o 60 %. „A svět musí masivně zvýšit financování a podporu zranitelných zemí. Potřebujeme příliv financí a investic, abychom se vypořádali s problémem prudce rostoucí hladiny světových moří,“ apeluje šéf OSN Guterres z Tichomoří na celý svět.
Článek vznikl na podkladu materiálů UN News Centre Foto: OSN
Právě zveřejněná výroční Zpráva o cílech udržitelného rozvoje (SDG Report 2024) upozorňuje, že pokrok zdaleka nedosahuje úrovně, která je nutná pro splnění cílů stanovených v Agendě 2030. Ničivé účinky pandemie COVID-19, eskalace konfliktů, geopolitické napětí a rostoucí klimatický chaos tvrdě zasahují do výsledků naplňování agendy světa pro udržitelnou budoucnost.
Svět prochází velkými otřesy Zpráva uvádí, že jen 17 % vytyčených cílů SDG je na cestě ke splnění, téměř polovina vykazuje minimální nebo jen mírné zplešení a více než třetina stagnuje nebo dokonce klesá.
Klíčová zjištění SDG Report 2024 dokumentuje rostoucí globální nerovnosti. Do extrémní chudoby bylo zatlačeno dalších 23 milionů lidí a přibylo více než 100 milionů hladových (2022 ve srovnání s 2019). Poprvé v tomto století je růst HDP per capita v polovině nejzranitelnějších zemí světa pomalejší než ve vyspělých ekonomikách. Celkový pokrok v oblasti zdraví ve světě se od roku 2015 znepokojivě zpomalil. V mnoha zemích zaznamenali pokles matematických a čtenářských dovedností žáků a studentů.
Války ničí životy milionů lidí. Počet nuceně vysídlených dosáhl bezprecedentní úrovně 120 milionů (2024), počet civilních obětí konfliktů v letech 2022 a 2023 prudce vzrostl o 72 %.
Environmentální krize ohrožuje planetární ekosystém. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii a průměrná globální teplota se přiblížila kritické hranici 1,5 °C. Emise skleníkových plynů a koncentrace CO2 v atmosféře dál dosahují nových maxim.
Světový den vody (22. března) je od roku 1993 každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo. Hlavním cílem tohoto mezinárodního dne je zvyšování povědomí o zdrojích vody a o výzvách, jimž čelí více než 2,2 miliardy lidí, kteří stále nemají přístup k nezávadné vodě. Od roku 2015 je pozornost připomínky Světového dne vody upřena také na naplňování Agendy 2030, zejména na cíl SDG6 – Pitná voda a kanalizace: Do roku 2030 zajistit všem lidem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.
„Tématem letošního Světového dne vody je Voda pro mír. K dosažení mírové koexistence v oblasti zdrojů vody potřebujeme mnohem více spolupráce. V současné době se o vodní zdroje dělí 153 zemí. Pouze 24 z nich oznámilo uzavření dohod o spolupráci v oblasti všech společných vodních zdrojů. Je proto nutné zvýšit úsilí o přeshraniční spolupráci a vyzývám všechny státy, aby se připojily k Úmluvě OSN o vodě. Tato podporuje udržitelné hospodaření se sdílenými vodními zdroji,“ říká generální tajemník OSN António Guterres
Víte že?
2,2 miliardy lidí stále žijí bez přístupu k bezpečně upravené pitné vodě. 115 milionů lidí pije vodu povrchovou. (WHO/UNICEF, 2023)
Přibližně polovina světové populace se alespoň po část roku potýká s vážným nedostatkem vody. (IPCC, 2022)
Katastrofy související s vodou dominují v seznamu katastrof za posledních 50 let. 70 % všech úmrtí během přírodních katastrof souvisí s vodou. (Světová banka, 2022)
60 % světových sladkovodních toků jsou přeshraniční. 153 států má území alespoň v jednom z 310 přeshraničních povodí řek a jezer. (UN-Water, 2023)
Pouze 24 států uvádí, že všechna jejich přeshraniční povodí jsou pokryta dohodami o spolupráci. (UN-Water, 2021).
Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí – je mezinárodní kampaň za ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Je součástí iniciativy UNiTE by 2030, kterou v roce 2008 vyhlásil generální tajemník OSN. Tématem kampaně je prevence násilí na ženách a dívkách a její financování.
16 dní aktivismu tradičně začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv). Oranžovým nasvícením budov se k této iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku:
Brno: Mahenovo divadlo a fontána před Janáčkovým divadlem
Hradec Králové: budova radnice na Velkém náměstí
Liberec: budova radnice
Ostrava: Most Miloše Sýkory
Praha: rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR, Petřínská rozhledna, Atrium na Žižkově
Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, v minulých letech mimo jiné i Evropská komise a Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.
Každá třetí žena na světě zažije alespoň jednou v životě fyzické nebo sexuální násilí. Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv. Pandemie COVID-19, konflikty a klimatická změna zvyšují rizika násilí na ženách a dívkách a vytváří nové hrozby, které dále posilují zranitelnost žen a dívek.
Fakta o násilí na ženách a dívkách
V roce 2021 bylo na celém světě zabito přibližně 45 tisíc žen a dívek rukou partnera nebo jiného člena rodiny. To je každou hodinu více než pět žen nebo dívek.
Podle odhadů 736 milionů žen na světě bylo alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí (30 % žen ve věku 15 let a starších).
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině zemí s dostupnými údaji o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, většinou obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich na instituce, jako např. policie nebo zdravotnická zařízení. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které vyhledaly pomoc.
Celosvětově 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
Na základě údajů z 30 zemí jen 1 % dívek ve věku 15-19 let, které zažily nucený sex, vyhledalo odbornou pomoc.
Nejméně 162 zemí světa má zákony o domácím násilí a 147 zemí o sexuálním obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou uplatňovány.
10 procent žen v EU se od svých 15 let setkalo s obtěžováním v on-line prostoru. To zahrnuje nevyžádané a urážlivé sexuálně explicitní e-maily / textové zprávy nebo urážlivé a nevhodné návrhy na sociálních sítích.
82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu. 65 % z nich bylo vystaveno sexistickým poznámkám, především ze strany mužských kolegů v parlamentu.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září 2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících krizí, kterým svět čelí.
Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád. Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.
Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.
Organizace spojených národů zítra zahájí celosvětovou komunikační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). SDGs jsou společným plánem všech států pro lidi a planetu, který přijali světoví lídři v roce 2015. Před zářijovým Summitem SDGs v New Yorku chce kampaň posílit povědomí o naléhavosti splnění společných cílů, představit SDGs jako plán pro udržitelný rozvoj celého světa a upřít pozornost veřejnosti na SDGs.
V poločase patnáctiletého plánu je splnění stanovených Cílů ohroženo. Po desetiletích vzestupu v oblasti rozvoje se pokrok zastavil. Hlavními důvody jsou dopady klimatické krize, konfliktů, hospodářského poklesu a stále doznívající krize COVID-19.
Na summitu SDGs se ve dnech 18. a 19. září v sídle OSN v New Yorku sejdou vůdčí představitelé států světa, aby znovu stvrdili společné závazky v oblasti udržitelného rozvoje. Summit má zásadní význam pro návrat světa na trajektorii udržitelnosti a splnění SDGs.
Kampaň OSN, která zítra začíná především na digitálních platformách v mnoha státech světa, chce oživit diskusi o SDGs. „Chceme, aby se na SDGs podíleli všichni,“ říká Nanette Braun, ředitelka kampaní v Odboru OSN pro globální komunikaci (DGC). „Doufáme, že se političtí představitelé, nevládní organizace i jednotliví občané budou chtít zapojit do diskuse o významu SDGs a přispět k jejich naplňování. Udržitelnost se znovu musí stát hlavní prioritou všech států,“ říká zástupce Odboru pro globální komunikaci v Česku, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze (UNIC) Michal Broža.
Kampaň využívá pro sdělení dynamický vizuální styl, který pomůže posílit povědomí o SDGs a chce inspirovat vlády, soukromý sektor i občanské iniciativy k jejich naplňování. Do mobilizace veřejného mínění budou zapojeni i influenceři v Česku.
