Skip to main content

Štítek: Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)

António Guterres: Osm kroků k rovnějšímu světu

Během téměř deseti let v čele Organizace spojených národů jsem byl opakovaně svědkem toho, jak je náš svět vystavován zkouškám, ať už klimatickými otřesy, prohlubující se chudobou, násilnými konflikty nebo zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost. Zároveň jsem ale sledoval, jak se začínají prosazovat jejich řešení a všechna měla jeden společný jmenovatel: ženy.

Když si připomínáme Mezinárodní den žen, je načase uznat, že právě genderová nerovnost je největší výzvou v oblasti lidských práv naší doby a že prosazování rovnosti patří mezi nejsilnější motory udržitelného rozvoje a míru. Zde nastiňuji osm kroků vycházejících z mé vlastní zkušenosti, které mohou posunout práva žen kupředu a přinést konkrétní výsledky. Jsou inspirované prací systému OSN a občanské společnosti po celém světě.

1. Odstranění propasti v přístupu k moci
Rovnost žen a mužů je otázkou moci. Svět ale stále formují instituce ovládané muži. Rostoucí vlna autoritářství tyto nerovnosti prohlubuje, ruší těžce vybojované ochrany od spravedlivých pracovních podmínek po reprodukční práva a upevňuje rasové i genderové předsudky, které ženám brání ve vzestupu. Genderová rovnost přitom posiluje společnosti. Sdílená moc zvětšuje prostor pro svobodu.

2. Prioritizace rovného zastoupení
Ženy jsou po celém světě výrazně nedostatečně zastoupeny ve vládách i ve vedení firem. V OSN jsme si stanovili jako prioritu dosáhnout genderové parity, počínaje nejvyšším vedením. Dosáhli jsme toho rozšířením podmínek pro kvalifikované kandidáty, nikoli snížením standardů. OSN je díky tomu silnější, má lepší pracovní kulturu a zajišťuje inkluzivnější rozhodování. Poučení je jasné: když instituce zvolí rovnost, přicházejí výsledky.

3. Investování tam, kde je nejvyšší návratnost
Investice do rovného postavení žen přinášejí mimořádné výsledky. Každý dolar investovaný do vzdělávání dívek vzroste na trojnásobek. Investice do zdraví matek a plánování rodiny se zhodnotí dokonce osminásobně. Politiky podporující rodiny, například péče o děti či seniory, posilují komunity a podporují další ekonomický růst. Sečteno, tyto kroky mohou vytvořit základ pro odstranění genderových rozdílů, což může vést ke zvýšení národních příjmů až o 20 %.

4. Zahrnutí žen do mírových jednání
Mírové dohody jsou trvalejší, když se na jejich vyjednávání a realizaci podílejí ženy. Přesto jsou v mnoha konfliktech – včetně Gazy, Ukrajiny nebo Súdánu – ženy z těchto procesů do značné míry vyloučeny, i když nesou nejtěžší břemeno války. V době rostoucí nestability není inkluze jen symbolická, je to rychlá cesta ke stabilizaci našeho rozděleného světa.

5. Ukončení právní diskriminace
Celosvětově mají ženy pouze 64 % práv, která zákony zaručují mužům. Na mnoha místech nemohou vlastnit majetek, svobodně pracovat nebo požádat o rozvod. A i tam, kde ochrana existuje, čelí ženy větším překážkám v přístupu k právní pomoci či soudům. Všechny státy musí odstranit diskriminační zákony a zajistit, aby byla práva skutečně uplatňována v praxi.

6. Nulová tolerance vůči genderově podmíněnému násilí – a žádné výmluvy
Násilí na ženách je globální krize zakořeněná v nerovnosti a udržovaná mlčením. Každá žena a dívka má právo žít beze strachu. Přesto dál zůstává genderově podmíněné násilí děsivým porušením důvěry i lidskosti. Musíme mu čelit všude: s nulovou tolerancí, zajištěním plné odpovědnosti pro pachatele a s pevnou podporou pro přeživší.

7. Odstranění předsudků v oblasti technologií
Ženy tvoří pouze jednu čtvrtinu pracovníků v technologickém sektoru, a tak se předsudky strukturálně ukotvují přímo do systémů, které formují každodenní život. Zároveň na internetu prudce roste misogynie. Technologické firmy i vlády musí společně vytvářet bezpečné a inkluzivní digitální prostředí a svět musí více odstraňovat překážky, které brání dívkám ve vstupu do oborů vědy a technologií.

8. Zahrnutí genderu do klimatických plánů
Klimatická změna má genderový rozměr. Když přijdou potravinové krize, jsou to většinou ženy, kdo se nají až jako poslední. Při mimořádných situacích čelí ženy celkově větším rizikům. Když se zhroutí živobytí rodin, dívkám hrozí vyšší riziko dětských sňatků. Zároveň se ale ženy staví do čela klimatických řešení. Prosazují ekologickou legislativu, stojí v čele globálních hnutí a mění situaci přímo v terénu. Obyvatelná planeta vyžaduje klimatické politiky citlivé k genderu, včetně rovného přístupu k zeleným pracovním místům, lepší ochrany v krizích a plnohodnotné účasti žen na environmentálním rozhodování.

Po celém světě jsem viděl těchto osm řešení v praxi. Ve válečných zónách i při obnovách, v parlamentech i ve třídách, v organizacích i komunitách. Pokud se lídři ve všech sektorech začnou vážně věnovat genderové rovnosti a zavážou se k těmto krokům už nyní, změníme svět. Pro ženy a dívky, i pro nás pro všechny.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Kam směřuje systém globální mnohostranné spolupráce? Konference Univerzity Karlovy k 80. výročí OSN

Konference k 80. výročí založení Organizace spojených národů, pořádaná na Univerzitě Karlově (UK) 17. října 2025, se zaměřila na ohlédnutí se za historií OSN i na budoucí směřování organizace. Instituce, která se zrodila po druhé světové válce jako odpověď na potřebu zabránit dalším globálním konfliktům, dnes čelí mimo rostoucí počet konfliktů i dalším novým výzvám, zejména neřízenému vývoji nových technologií, klimatické změně a mnohým dalším. Odborníci z akademické sféry i praxe hledali v rámci tří panelů odpovědi na otázky o budoucnosti globální spolupráce v rychle se měnícím světě, a to v oblastech míru, bezpečnosti, mezinárodního práva, životního prostředí a klimatu. Organizátorem konference byla Univerzita Karlova ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a United Nations Academic Impact.

OSN jako jediný univerzální rámec
Konferenci ve Vlasteneckém sále UK zahájil prorektor univerzity prof. Ladislav Krištoufek, který zdůraznil, že žádný stát nemůže být v izolaci a že vzdělání a věda mohou být nástrojem pro budování mostů mezi národy. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian označil OSN za jedinou platformu, kde jsou všechny státy „na jedné palubě,“ ačkoliv některé mocnosti mezinárodní řád podkopávají. Zdůraznil, že svět více než kdy dřív potřebuje OSN. Prostřednictvím videopřenosu ze sídla OSN v New Yorku promluvila také zástupkyně generálního tajemníka OSN Melissa Fleming. Česko a UK označila za klíčové partnery OSN, ocenila úspěchy Česka na poli udržitelnosti a také činnost Informačního centra OSN v Praze, které patří ve světě k těm nejstarším.

Panel 1: Mezinárodní mír a bezpečnost
První panel se zaměřil na vliv geopolitických změn a roli OSN v zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Moderoval ho Jan Karlas z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd a zasedli v něm děkan fakulty Tomáš Karásek, politický geograf Michael Romancov, vedoucí katedry bezpečnostních studií Vít Střítecký a odborník na Evropskou unii a politiku malých států Tomáš Weiss.

Dr. Tomáš Karásek ve svém vystoupení konstatoval, že poněkud paradoxně se OSN historicky nejvíce osvědčila tam, kde to Charta ani nepředpokládala – v mírových misích pod jejím mandátem. Od roku 2020 nicméně nebyla zřízena žádná nová mírová mise a schopnost OSN reagovat na konflikty je tak zásadně omezena.

Dr. Michael Romancov následně zhodnotil postavení OSN z pohledu geopolitiky. Připomněl, že „exkluzivní klub“ velmocí, tedy stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se od konce 2. světové války nezměnil. Rovněž upozornil, že státy jako Čína a Indie se připravují na roli globálního lídra, kterou dnes zastávají USA, nicméně Spojené státy si stále drží výrazný náskok před všemi ostatními.

Doc. Vít Střítecký se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku umělé inteligence, kterou se OSN podle něj snaží propojovat především s cíli udržitelného rozvoje. Zároveň zmínil aktuální debatu o regulaci autonomních zbraňových systémů a související rezoluci Valného shromáždění OSN. I díky tomu tak vnímá OSN jako klíčovou platformou pro dialog a hledání shody v čím dál rozdělenějším světě.

Prof. Tomáš Weiss se ve svém příspěvku věnoval roli OSN pro existenci malých států. Zdůraznil, že pro malé státy jako ČR, je OSN neuvěřitelně cenná, neboť jim zajišťuje prosperitu, místo u jednacího stolu a možnost tak vyjádřit své názory a zájmy. V mnoha částech světa, kde chybí silné regionální instituce, je podle něj OSN často jedinou organizací, která poskytuje prostor pro spolupráci.

Panel 2: OSN a mezinárodní právo 
Druhý panel řešil zejména vztah OSN k mezinárodnímu právu a moderovala jej vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty (PF) UK prof. Veronika Bílková. Mezi vystupujícími byli velvyslanec ČR při OSN Václav Bálek, právnička a soudkyně (mj. předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon) dr. Ivana Hrdličková a dr. Karolina Žákovská z PF UK. Téma se soustředilo na roli OSN při ochraně lidských práv a možnosti institucionální reformy.

Velvyslanec Václav Bálek upozornil na krizi likvidity OSN, způsobenou zejména nezaplacením příspěvků ze strany USA (což znamená mnohdy výpadek až 30 % rozpočtu pro jednotlivé agentury OSN) a na politizaci Rady OSN pro lidská práva. Konstatoval, že „rule-based order“ postrádá podporu, avšak i krize může být příležitostí pro zefektivnění a vnitřní reformu organizace.

Dr. Ivana Hrdličková považuje princip odpovědnosti mocných, zavedený v rámci norimberských procesů, za stále platný. Na druhou stranu trestní soudy, jako Mezinárodní trestní soud (ICC), nemají podle ní bez politické vůle států žádné účinné nástroje nástroje k vymáhání spravedlnosti. OSN podle ní ale je jedinou platformou pro reformu a budování mezinárodní justice.

Dr. Karolina Žákovská představila úspěchy v ochraně životního prostředí, zejména dohodu o mořské rozmanitosti (BBNJ) z roku 2023. Poukázala však na to, že normy nejsou vždy přísné a účinné, a při vyjednávání kompromisů mezi téměř 200 státy je klíčový lidský faktor a neformální kontakt.

Panel 3: Ochrana životního prostředí, rozvoj 
Poslední panel, týkající se klimatické změny, biodiverzity a udržitelného rozvoje, vedl dr. Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí (ČZP) UK a jeho odborným garantem byl Ing. Jiří Dlouhý. Diskuse panelistů se zaměřila zejména na propojení vědy a politiky a na způsoby, jak expertní panely pod záštitou OSN přispívají k udržitelnému rozvoji prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Prof. Jan Frouz, ředitel ČZP UK, podotkl, že dnešní věda ztratila ambici iniciovat klíčové globální otázky, protože se často soustředí na rychle publikovatelné výsledky. Aby se společnost posunula dále, je podle něj třeba přinášet globální pokrytí a celkový pohled, ke kterému může věda přispět.

Dr. Zuzana V. Harmáčková z Czech Globe, která se za Česko účastní expertních jenání IPBES (Mezinárodní platforma pro biodiverzitu) uvedla, že se geopolitická charakteristika čím dál více dostává do popředí při vyjednávání hodnotících zpráv, čímž se debata stává méně vědeckou a více politickou. Přesto se OSN daří strážit debatu o udržitelnosti.

Dr. Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC), vyzdvihl Světovou meteorologickou organizaci (WMO) jako příklad dobře fungující organizace pod hlavičkou OSN. WMO poskytuje data stejné kvality v Africe jako v USA. Upozornil, že dopady konfliktů na klima se systematicky nestudují, a navíc zmínky o nich bývají zablokovány v rámci vyjednávání.

Závěr: Úloha OSN roste
V závěrečném shrnutí bývalý ministr životního prostředí, prof. Bedřich Moldan, zhodnotil, že navzdory vážnému narušení globálního pořádku a absenci politické vůle, nejsou úspěchy OSN zanedbatelné. Zdůraznil, že OSN je tvůrcem základních pravidel a její normativní rámec (např. v oblasti nebezpečných látek) činí svět mnohem méně nebezpečným. Konference byla zakončena myšlenkou, že význam OSN jako klíčové multilaterální organizace obzvláště v této době roste. 

Účastníky na úplný závěr pozdravil vedoucí Informačního centra OSN pro Česko Michal Broža, který konání konference inicioval. Poděkoval Univerzitě Karlově za organizaci, všem panelistům za hluboký vhled do problematiky a publiku za aktivní kritickou diskusi. Přislíbil, že kancelář OSN pro Česko bude dál spolupracovat s českými institucemi, odborníky, školami a dalšími na otevírání globálních témat a jejich propojování s děním na národní a evropské úrovni. 

Foto: OSN/Flip Stowasser (IOM)

Nastupující věk čisté energie je naše příležitost

António Guterres

Energie formuje cestu lidstva od ovládnutí ohně přes využití páry až po rozdělení atomu. Dnes stojíme na prahu nové éry. Slunce vychází nad érou čisté energie. 

V loňském roce pocházela téměř všechna nová energetická kapacita světa z obnovitelných zdrojů. Investice do čisté energie se vyšplhaly na dva biliony amerických dolarů, o 800 miliard USD více než do fosilních paliv. 

Solární a větrná energie jsou nyní nejlevnějšími zdroji energie na Zemi. Odvětví čisté energie vytváří pracovní místa, podporuje růst a pokrok, přestože stále mnohem více dotací proudí do fosilních paliv. 

Posilování ekonomiky i bezpečnosti

Státy, které se nadále drží fosilních paliv, své ekonomiky nechrání – naopak si je podkopávají.Podrývají svou konkurenceschopnost a přicházejí o největší hospodářskou příležitost 21. století.

Čisté energie zajišťují také energetickou nezávislost a bezpečnost. Trhy s fosilními palivy jsou vydány na milost a nemilost cenovým šokům, přerušování dodávek a geopolitickým otřesům, což jsme viděli, když Rusko napadlo Ukrajinu. U slunečního světla však nedochází k žádným cenovým skokům, na vítr nejsou uvalována embarga a téměř každý stát má dostatek obnovitelných zdrojů, aby byl energeticky soběstačný. 

A konečně, čisté energie podněcují rozvoj. Mohou se dostat ke stovkám milionů lidí, kteří stále žijí bez elektřiny, rychle, levně a udržitelně, zejména prostřednictvím autonomních (off-grid) a malých solárních technologií.

To vše činí éru čisté energie nezastavitelnou. Přechod ale zatím není dostatečně rychlý ani spravedlivý. Rozvojové země zůstávají pozadu. Fosilní paliva stále dominují energetickým systémům, emise dál rostou přestože musí prudce klesnout, abychom zabránili nejhorší klimatické krizi. Abychom to napravili, musíme jednat na šesti frontách.

Zaprvé, vlády se musí plně zavázat k budoucnosti založené na čistých energiích. V nadcházejících měsících mají všechny státy předložit nové národní klimatické plány, tzv. národně stanovené příspěvky, s cíli pro příští desetiletí. Tyto plány musí být v souladu s udržením nárůstu globální teploty co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, musí zahrnovat všechny emise a odvětví a stanovit jasnou cestu k čisté energii. Země G20, které jsou zodpovědné za přibližně 80 % celosvětových emisí, musí být v tomto lídry.

Zadruhé, musíme vybudovat energetické systémy pro 21. století. Bez moderních sítí a technologií ukládání energie nemůže energie z obnovitelných zdrojů naplnit svůj potenciál. Na každý dolar investovaný do obnovitelné energie připadá jen 60 centů na sítě a ukládání. Tento poměr musí být jedna ku jedné.  

Zatřetí, vlády se musí snažit pokrýt prudce rostoucí světovou poptávku po energiích pomocí obnovitelných zdrojů. Svou roli musí sehrát i velké technologické společnosti. Do roku 2030 by datová centra mohla spotřebovávat tolik elektřiny jako dnes Japonsko. Tyto firmy by se měly zavázat, že je budou napájet z obnovitelných zdrojů. 

Začtvrté, součástí energetické transformace musí být spravedlnost. To znamená, že budeme podporovat komunity, které jsou dosud závislé na fosilních palivech, aby se připravily na budoucnost založenou na čisté energii. Znamená to také potřebu reformovat dodavatelské řetězce kritických nerostných surovin. Dnes jsou protkány porušováním práv a ekologickou devastací, a rozvojové státy uvízly na nejnižších stupních hodnotových řetězců. To musí skončit.

Zapáté, nástrojem energetické transformace se musí stát obchod. Dodavatelské řetězce čisté energie jsou vysoce koncentrované a globální obchod se tříští. Státy, které nastoupily cestu k nové energetické éře, musí pracovat na diverzifikaci dodávek, snižovat cla na zboží z oblasti čisté energie a modernizovat investiční dohody tak, aby podporovaly tuto tranzici. 

Šestým a posledním bodem je, že musíme nasměrovat finance do rozvojových zemí. Afrika loni obdržela pouhá dvě procenta investic do obnovitelných zdrojů energie, přestože disponuje 60 % nejlepších solárních zdrojů na světě. Potřebujeme mezinárodní akci – abychom zabránili tomu, že splácení dluhů vysává rozpočty rozvojových zemí, a zároveň umožnili multilaterálním rozvojovým bankám výrazně zvýšit jejich úvěrovou kapacitu a přilákat mnohem více soukromého kapitálu. Také je třeba, aby ratingové agentury a investoři modernizovali své hodnocení rizik – aby zohledňovali potenciál čisté energie, náklady klimatického chaosu a riziko znehodnocení fosilních aktiv.

Nová éra energetiky je na dosah. Éra, v níž levná, čistá a dostupná energie pohání svět plný hospodářských příležitostí, kde mají státy jistotu energetické soběstačnosti a dar elektřiny je darem pro všechny. Teď máme příležitost urychlit tuto globální proměnu. Chopme se jí.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Secretary-General António Guterres (right) visits the solar panels on the roof of the United Nations Headquarters. The solar panels were a gift from India in 2019.

Projekce filmu The Agreement o přijetí SDGs

U příležitosti 80. výročí vzniku Organizace spojených národů a v předvečer Světového dne životního prostředí uspořádaly Informační centrum OSN v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) speciální promítání nezávislého dokumentárního filmu The Agreement (Dohoda), po němž následovala odborná diskuse o současných výzvách udržitelného rozvoje.

Akce se konala v úterý 3. června 2025 od 16 hodin v pražském kině Edison Filmhub a přilákala zástupce odborné veřejnosti, neziskového sektoru i studenty. Promítaný dokument režiséra Raeshema Nijhona zachycuje složitá vyjednávání reprezentantů 193 států a proces přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v rámci OSN. Film měl premiéru během Summitu SDGs v New Yorku v roce 2023.

Přivítání se jménem organizátorů ujali Michal Broža, Anna Pasková a Jiří Dlouhý. Úvodní slovo pronesla místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová. Zdůraznila, že naplňování SDGs musí brát v potaz ve svém rozhodování politici. V úvodu vystoupil také zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK prof. Bedřich Moldan, pamětník celého procesu agendy udržitelného rozvoje v globálním měřítku, který započal už na Summitu Země v roce 1992.

Globální agenda i udržitelnost v Česku

Na projekci navázala panelová diskuse s názvem Udržitelný rozvoj v době geopolitického napětí. Zaměřila se jak globální souvislosti i na agendu udržitelnosti v Česku, které letos prochází již třetím národním dobrovolným přezkumem naplňování Agendy 2030. Česká republika se navíc aktivně angažuje i na mezinárodní úrovni — v roce 2025 zastává roli kofacilitátora Ministerské deklarace Politického fóra OSN na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj.

Moderátor diskuse Michal Broža upozornil, že pouhých 17 % ze 169 podcílů SDGs směřuje k naplnění. Polovina vykazuje určitou míru zlepšení a celá třetina stagnuje nebo je na sestupné trajektorii. V panelu zasedli Adriana Dergam, členka Rady vlády ČR pro lidská práva, Romana Jungwirth Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), klimatický reportér ČRo Jan Kaliba a Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Panelisté upozornili na různé výzvy i příležitosti v oblasti udržitelnosti. Romana Jungwirth Březovská ocenila, že Evropská unie i nadále drží své klimatické cíle včetně závazku klimatické neutrality do roku 2050. Připomněla také aktuální návrh snížit čisté emise o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Jan Kaliba upozornil na nízkou úroveň klimatického vzdělání mezi českými novináři a zmínil švédský přístup, kde se téma klimatu stalo běžnou součástí všech redakčních sekcí a není vyhrazeno jen specializovaným zpravodajům. Podobný přístup má i britská BBC. Adriana Dergam upozornila na oslabování lidských práv i víry v mezinárodní řád, což podle ní souvisí i s rychlým rozvojem digitálních technologií a souvisejícího šíření dezinformací. Vojtěch Kotecký vyjádřil optimismus ohledně vývoje ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni i v českém prostředí. Varoval ale např. před neudržitelnou spotřebou přírodních zdrojů. Rostoucí konzumace masa v celosvětovém měřítku podle něj bude čím dál víc zatěžovat ekosystém a přispívat k degradaci krajiny.

Videozáznam z diskuse je k dispozici zde.

Text připravili kolegové/yně ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Den Země: Chopme se výhod obnovitelných zdrojů energie

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Naše Země má horečku. Loňský rok byl po desetiletí rekordních veder nejteplejší v historii. Víme, co tuto nemoc způsobuje: emise skleníkových plynů, které lidstvo pumpuje do atmosféry v drtivé většině ze spalování fosilních paliv.

Vidíme její příznaky: ničivé požáry, záplavy a vedra. Ztráty na životech lidí a zničená živobytí. Známe i lék: rychle snížit emise skleníkových plynů a rychle se přizpůsobit, abychom ochránili sebe i přírodu před klimatickými katastrofami. Vydat se na cestu k obnově je výhodné pro všechny.

Obnovitelná energie je levnější, zdravější a bezpečnější než alternativy z fosilních paliv.
A adaptační opatření jsou důležitá pro vytvoření silných ekonomik a bezpečnějších komunit teď i v budoucnu.

Letošní rok je zásadně důležitý. Všechny státy musí (podle Pařížské dohody, pozn.) předložit nové národní akční plány v oblasti klimatu, které budou v souladu s udržením oteplení co nejblíže k 1,5 stupni Celsia. To je nezbytné, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům změny klimatu.

Máme velkou příležitost využít výhod čisté energie. Vyzývám všechny státy, aby se jí chopily, přičemž státy G20 musí stát v čele.

Potřebujeme také přijmout opatření k řešení znečištění, zbrzdit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit finance, které státy potřebují na ochranu naší planety.

Pojďme se společně pustit do práce a udělejme z roku 2025 rok, kdy obnovíme zdraví naší Země.

Umění, věda a migrace. Akademické sympózium zkoumá hranice spolupráce

S podporou Informačního centra OSN v Praze a UNHCR v Česku proběhlo tento týden v Praze dvoudenní akademické sympózium o participativních přístupech ve výzkumu a umění ve vztahu k migraci. Akci organizovali výzkumnici a dokumentaristé z Česka, Velké Británie a USA ve spolupráci s Etnologickým ústavem Akademie věd ČR.

Účastníky přivítali hlavní organizátoři, režisérka Alžběta Bartoníčková, Luděk Brož z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky a vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža.

Na sympóziu se sešly desítky evropských i mimoevropských vědců, filmařů a umělců. Sdíleli výsledky svého výzkumu, prezentovali své filmy a umělecká díla a diskutovali o vlivu participativních metod na narativy o migraci a vysídlení.

Participativní přístupy představily účastníkům i naše kolegyně z Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Umělecká díla uprchlíků v Česku vystavila během dvoudenní akce organizace AMIGA – Agency for Migration and Adaptation.

Na zvláštní projekci v kině Světozor byly představeny dva úspěšné filmy s migrační tématikou – Encounter a Another Summer, po níž proběhla diskuse tvůrců s ostatními účastníky sympózia.

Děkujeme za dva dny inspirace pro akademickou práci i komunikaci s veřejností!
Akce byla součástí naší komunikační kampaně k 80. výročí vzniku OSN.

Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově

Téma letošního Světového dne vody nám připomíná zásadní výzvu: ochrana ledovců není jen otázkou životního prostředí, ale i klíčem k bezpečnosti, prosperitě a spravedlnosti pro celé lidstvo.

Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí – od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu.

Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé. Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově. Nízko položené oblasti a celé státy čelí existenčním hrozbám, zatímco rostoucí tlak na omezené zdroje vody a půdy vyvolává napětí.

Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena.

Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Aby byla mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného hospodaření s vodními zdroji efektivnější, byl jmenován zvláštní vyslanec pro vodu (Special Envoy on Water).

Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Toho lze dosáhnout reformami mezinárodního finančního systému, které umožní dlouhodobé a udržitelné financování klimatických projektů.

Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou – je to závazek vůči současným i budoucím generacím. Spojme své síly a podnikněme konkrétní kroky k zachování těchto nenahraditelných přírodních zdrojů, které jsou k životu důležité pro celé lidstvo.

António Guterres, generální tajemník OSN

Práva žen v roce 2025: naděje, odolnost a boj proti odporu

Letos si připomínáme 30. výročí Pekingské deklarace a akční platformy, přelomové mezinárodní dohody o právech žen, kterou vlády přijaly v roce 1995. Při hodnocení jejího naplňování 24 % států uvádí, že zpětný tlak na rovnost žen a mužů podkopává plnění závazků, které by mohly zajistit rovnost, práva a ochranu pro všechny ženy a dívky.

Nejistota, krize a úpadek demokracie vytváří situaci, která se staví proti právům žen. Téměř tři čtvrtiny světové populace žijí v zemích s autokratickým režimem, které omezují práva a svobody. Více než 600 milionů žen a dívek žije v zemích postižených konfliktem (2022).

Odpor proti lidským právům žen není nic nového. Každý těžce vydobytý pokrok – od volebního práva po právo na placenou práci, rovné příležitosti a svobodu od násilí – je výsledkem bojů, které feministky vedly dříve, než si mnozí z nás pamatují.

Zeptali jsme se aktivistek z celého světa, jak dnes podpořit ženská práva. Zde jsou jejich odpovědi:

– Vzdělávejte se o rovnosti žen a mužů;

– Přispívejte občanským organizacím a ženským hnutím, abyste jim umožnili jejich důležitou práci;

– Angažujte se v prevenci násilí na ženách a dětech, pomozte lidem získat potřebné nástroje a povědomí, aby dokázali rozpoznat nebezpečné situace a jednat;

– Mluvte nahlas o právech žen;

– Posilujte hlasy žen a marginalizovaných skupin;

– Požadujte, aby v tomto směru jednali politici a politické strany;

– Naslouchejte zkušenostem žen a věřte jim.

„Teď není čas na zoufalství, musíme se postavit, mluvit a být vidět! Nikdo to neudělá lépe než my, ženy,“ říká Leymah Gbowee, nositelka Nobelovy ceny za mír, liberijská mírová aktivistka a obhájkyně práv žen.

Zdroj: UN Women web

Poselství generálního tajemníka OSN k MDŽ 2025

Rovnoprávné společnosti lépe prosperují

Otevřeme-li brány rovných příležitostí pro ženy a dívky, vyplatí se to všem. Rovnoprávné společnosti lépe prosperují, jsou mírumilovnější a vytvářejí základ pro udržitelný rozvoj. 

Letos si na Mezinárodní den žen si připomínáme třicet let od přelomové konference OSN v Pekingu. Ta přetvořila práva žen a potvrdila tato práva jako lidská práva. Od té doby ženy a dívky boří bariéry, vzdorují stereotypům a dožadují se svého právoplatného místa. 

Musíme si ale uvědomit, jaká je to výzva. Lidská práva žen jsou pod neustálým tlakem. Společnosti ve všech částech světa dál sužují násilí, diskriminace nebo ekonomická nerovnost. A jsou tu i nové hrozby, jako jsou algoritmy, které programují nerovnosti do online prostoru a otevírají nový prostor pro obtěžování a zneužívání.  

Namísto toho, aby se rovná práva stala hlavním tématem, tlačí se do mainstreamu misogynie. Musíme proti tomu bojovat. A dál pokračovat v úsilí o vyrovnání šancí žen a dívek.

Potřebujeme uvolňovat finance, aby státy mohly investovat do rovnosti a takové investice upřednostňovat. Potřebujeme otevírat rovné příležitosti pro důstojnou práci, odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a řešit problémy navázané na oblast péčujících činností.

Potřebujeme posilovat a provádět zákony k ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Potřebujeme zajistit plnou účast žen na rozhodování, včetně budování míru. A musíme odstraňovat překážky pro ženy a dívky v oblasti přírodních věd, techniky a technologií a matematiky.  

Pakt OSN pro budoucnost a Globální digitální kompakt ukazují, jak mohou státy v tomto postupovat. Když mají ženy a dívky šanci prosadit se, daří se nám všem. Pojďme se společně zasadit o to, aby se práva, rovnost a posílení postavení staly realitou pro všechny ženy a dívky všude na světě.

António Guterres
New York, 8. března 2025

Práva žen v roce 2025: naděje, odolnost a boj proti odporu

Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025, ale musíme se držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN

Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Po celý rok 2024 jsme jen těžko hledali naději. Války způsobují obrovskou bolest, utrpení a vysídlení. Nerovnosti a rozpory jsou všudypřítomné a podněcují napětí a nedůvěru.  

A dnes už mohu oficiálně oznámit, že jsme právě prožili desetiletí smrtících veder. Deset nejteplejších roků v historii měření se odehrálo v posledních deseti letech, včetně roku 2024. Sledujeme rozklad klimatu v reálném čase. Musíme opustit cestu, která nás vede do záhuby. A nemáme času nazbyt. V roce 2025 musí státy nasměrovat svět na bezpečnější trajektorii výrazným snížením emisí a podporou přechodu na obnovitelné zdroje. Je to nezbytné a je to možné. 

I v těch nejtemnějších dnech jsem viděl nadějnou sílu změny. Vidím naději v nejen mladých aktivistech, kteří zvedají svůj hlas. Vidím ji v humanitárních pracovnících, hrdinech, kteří překonávají obrovské překážky, aby podpořili ty nejzranitelnější. Vidím ji v rozvojových zemích bojujících za finanční a klimatickou spravedlnost. Ve vědcích a inovátorech, kteří lidstvu otevírají nové možnosti. 

A naději jsem viděl i v září, kdy lídři států světa přijali Pakt pro budoucnost. Pakt je novým impulsem k budování míru prostřednictvím odzbrojování a prevence konfliktů. K reformě globálního finančního systému tak, aby podporoval a zastupoval všechny země. K prosazování více příležitostí pro ženy a mladé lidi.  K vybudování ochranných mechanismů, které zajistí, že technologie budou upřednostňovat lidi před ziskem a práva před používanými algoritmy. A k tomu, že se budeme vždy držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN. 

Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025. Chci ale slíbit, že budu stát po boku všech, kteří usilují o mírovější, rovnější, stabilnější a zdravější budoucnost pro všechny lidi. 

Společně můžeme rok 2025 učinit novým začátkem. Ne jako rozdělený svět, ale jako spojené národy. 


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1