Konference k 80. výročí založení Organizace spojených národů, pořádaná na Univerzitě Karlově (UK) 17. října 2025, se zaměřila na ohlédnutí se za historií OSN i na budoucí směřování organizace. Instituce, která se zrodila po druhé světové válce jako odpověď na potřebu zabránit dalším globálním konfliktům, dnes čelí mimo rostoucí počet konfliktů i dalším novým výzvám, zejména neřízenému vývoji nových technologií, klimatické změně a mnohým dalším. Odborníci z akademické sféry i praxe hledali v rámci tří panelů odpovědi na otázky o budoucnosti globální spolupráce v rychle se měnícím světě, a to v oblastech míru, bezpečnosti, mezinárodního práva, životního prostředí a klimatu. Organizátorem konference byla Univerzita Karlova ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a United Nations Academic Impact.
OSN jako jediný univerzální rámec
Konferenci ve Vlasteneckém sále UK zahájil prorektor univerzity prof. Ladislav Krištoufek, který zdůraznil, že žádný stát nemůže být v izolaci a že vzdělání a věda mohou být nástrojem pro budování mostů mezi národy. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian označil OSN za jedinou platformu, kde jsou všechny státy „na jedné palubě,“ ačkoliv některé mocnosti mezinárodní řád podkopávají. Zdůraznil, že svět více než kdy dřív potřebuje OSN. Prostřednictvím videopřenosu ze sídla OSN v New Yorku promluvila také zástupkyně generálního tajemníka OSN Melissa Fleming. Česko a UK označila za klíčové partnery OSN, ocenila úspěchy Česka na poli udržitelnosti a také činnost Informačního centra OSN v Praze, které patří ve světě k těm nejstarším.
Panel 1: Mezinárodní mír a bezpečnost
První panel se zaměřil na vliv geopolitických změn a roli OSN v zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti. Moderoval ho Jan Karlas z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd a zasedli v něm děkan fakulty Tomáš Karásek, politický geograf Michael Romancov, vedoucí katedry bezpečnostních studií Vít Střítecký a odborník na Evropskou unii a politiku malých států Tomáš Weiss.
Dr. Tomáš Karásek ve svém vystoupení konstatoval, že poněkud paradoxně se OSN historicky nejvíce osvědčila tam, kde to Charta ani nepředpokládala – v mírových misích pod jejím mandátem. Od roku 2020 nicméně nebyla zřízena žádná nová mírová mise a schopnost OSN reagovat na konflikty je tak zásadně omezena.
Dr. Michael Romancov následně zhodnotil postavení OSN z pohledu geopolitiky. Připomněl, že „exkluzivní klub“ velmocí, tedy stálých členů Rady bezpečnosti OSN, se od konce 2. světové války nezměnil. Rovněž upozornil, že státy jako Čína a Indie se připravují na roli globálního lídra, kterou dnes zastávají USA, nicméně Spojené státy si stále drží výrazný náskok před všemi ostatními.
Doc. Vít Střítecký se ve svém vystoupení zaměřil na problematiku umělé inteligence, kterou se OSN podle něj snaží propojovat především s cíli udržitelného rozvoje. Zároveň zmínil aktuální debatu o regulaci autonomních zbraňových systémů a související rezoluci Valného shromáždění OSN. I díky tomu tak vnímá OSN jako klíčovou platformou pro dialog a hledání shody v čím dál rozdělenějším světě.
Prof. Tomáš Weiss se ve svém příspěvku věnoval roli OSN pro existenci malých států. Zdůraznil, že pro malé státy jako ČR, je OSN neuvěřitelně cenná, neboť jim zajišťuje prosperitu, místo u jednacího stolu a možnost tak vyjádřit své názory a zájmy. V mnoha částech světa, kde chybí silné regionální instituce, je podle něj OSN často jedinou organizací, která poskytuje prostor pro spolupráci.
Panel 2: OSN a mezinárodní právo
Druhý panel řešil zejména vztah OSN k mezinárodnímu právu a moderovala jej vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty (PF) UK prof. Veronika Bílková. Mezi vystupujícími byli velvyslanec ČR při OSN Václav Bálek, právnička a soudkyně (mj. předsedkyně zvláštního tribunálu pro Libanon) dr. Ivana Hrdličková a dr. Karolina Žákovská z PF UK. Téma se soustředilo na roli OSN při ochraně lidských práv a možnosti institucionální reformy.
Velvyslanec Václav Bálek upozornil na krizi likvidity OSN, způsobenou zejména nezaplacením příspěvků ze strany USA (což znamená mnohdy výpadek až 30 % rozpočtu pro jednotlivé agentury OSN) a na politizaci Rady OSN pro lidská práva. Konstatoval, že „rule-based order“ postrádá podporu, avšak i krize může být příležitostí pro zefektivnění a vnitřní reformu organizace.
Dr. Ivana Hrdličková považuje princip odpovědnosti mocných, zavedený v rámci norimberských procesů, za stále platný. Na druhou stranu trestní soudy, jako Mezinárodní trestní soud (ICC), nemají podle ní bez politické vůle států žádné účinné nástroje nástroje k vymáhání spravedlnosti. OSN podle ní ale je jedinou platformou pro reformu a budování mezinárodní justice.
Dr. Karolina Žákovská představila úspěchy v ochraně životního prostředí, zejména dohodu o mořské rozmanitosti (BBNJ) z roku 2023. Poukázala však na to, že normy nejsou vždy přísné a účinné, a při vyjednávání kompromisů mezi téměř 200 státy je klíčový lidský faktor a neformální kontakt.
Panel 3: Ochrana životního prostředí, rozvoj
Poslední panel, týkající se klimatické změny, biodiverzity a udržitelného rozvoje, vedl dr. Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí (ČZP) UK a jeho odborným garantem byl Ing. Jiří Dlouhý. Diskuse panelistů se zaměřila zejména na propojení vědy a politiky a na způsoby, jak expertní panely pod záštitou OSN přispívají k udržitelnému rozvoji prostřednictvím mezinárodní spolupráce.
Prof. Jan Frouz, ředitel ČZP UK, podotkl, že dnešní věda ztratila ambici iniciovat klíčové globální otázky, protože se často soustředí na rychle publikovatelné výsledky. Aby se společnost posunula dále, je podle něj třeba přinášet globální pokrytí a celkový pohled, ke kterému může věda přispět.
Dr. Zuzana V. Harmáčková z Czech Globe, která se za Česko účastní expertních jenání IPBES (Mezinárodní platforma pro biodiverzitu) uvedla, že se geopolitická charakteristika čím dál více dostává do popředí při vyjednávání hodnotících zpráv, čímž se debata stává méně vědeckou a více politickou. Přesto se OSN daří strážit debatu o udržitelnosti.
Dr. Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a český zástupce v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC), vyzdvihl Světovou meteorologickou organizaci (WMO) jako příklad dobře fungující organizace pod hlavičkou OSN. WMO poskytuje data stejné kvality v Africe jako v USA. Upozornil, že dopady konfliktů na klima se systematicky nestudují, a navíc zmínky o nich bývají zablokovány v rámci vyjednávání.
Závěr: Úloha OSN roste
V závěrečném shrnutí bývalý ministr životního prostředí, prof. Bedřich Moldan, zhodnotil, že navzdory vážnému narušení globálního pořádku a absenci politické vůle, nejsou úspěchy OSN zanedbatelné. Zdůraznil, že OSN je tvůrcem základních pravidel a její normativní rámec (např. v oblasti nebezpečných látek) činí svět mnohem méně nebezpečným. Konference byla zakončena myšlenkou, že význam OSN jako klíčové multilaterální organizace obzvláště v této době roste.
Účastníky na úplný závěr pozdravil vedoucí Informačního centra OSN pro Česko Michal Broža, který konání konference inicioval. Poděkoval Univerzitě Karlově za organizaci, všem panelistům za hluboký vhled do problematiky a publiku za aktivní kritickou diskusi. Přislíbil, že kancelář OSN pro Česko bude dál spolupracovat s českými institucemi, odborníky, školami a dalšími na otevírání globálních témat a jejich propojování s děním na národní a evropské úrovni.
Foto: OSN/Flip Stowasser (IOM)
