Štítek: Cíle udržitelného rozvoje (SDGs)

SDGs jako globální plán na cestu z krize

Klimatická krize, pandemie COVID-19 a zvýšený počet konfliktů po celém světě ohrožují 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výroční zprávu o naplňování SDGs pro rok 2022 zveřejnila Organizace spojených národů v červenci.

Zpráva poukazuje na závažnost a rozsah výzev, které před námi stojí, přičemž tyto kaskádovité a vzájemně se prolínající krize vytvářejí vedlejší dopady na potraviny a výživu, zdraví, vzdělávání, životní prostředí i bezpečnost a ovlivňují všechny cíle udržitelného rozvoje.

Dopady pandemie

Podle zprávy má pandemie COVID-19 ničivý dopad na většinu SDGs. Celosvětový počet nadměrných úmrtí přímo i nepřímo přičitatelných COVID-19 dosáhl do konce roku 2021 15 milionů. Více než čtyřletý pokrok ve zmírňování chudoby byl ztracen. Během roku 2020 bylo do extrémní chudoby uvrženo dalších 93 milionů lidí na celém světě.

Asi 147 milionů dětí za poslední dva roky zameškalo více než polovinu výuky. Pandemie také vážně narušila základní zdravotnické služby, což zmařilo těžce vydobytý pokrok v rámci SDG3.

Klimatická krize

Svět se ocitl na pokraji klimatické katastrofy, jejíž důsledky již pociťují miliardy lidí. Emise CO2 související s energetikou pro rok 2021 vzrostly o 6 %. Dosáhly historicky nejvyšší úrovně a zcela vymazaly pokles související s pandemií. Aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu, musí podle Pařížské dohody celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 na čistou nulu. Namísto toho se podle současných dobrovolných závazků jednotlivých států v oblasti klimatu zvýší emise skleníkových plynů v této dekádě o téměř 14 %.

Válka na Ukrajině

Ruská agrese na Ukrajině formuje jednu z největších uprchlických krizí moderní doby. Na světě je nyní víc než 100 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit domov. Krize souvisící s válkou na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen potravin, pohonných hmot a hnojiv, dále narušila dodavatelské řetězce a globální obchod, rozvrátila finanční trhy a ohrozila celosvětovou potravinovou bezpečnost a toky pomoci.

Předpokládaný růst globální ekonomiky byl pro rok 2022 s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a potenciálních nových vln pandemie snížen o 0,9 %.

Nejzranitelnější státy a skupiny obyvatelstva na světě jsou neúměrně zasaženy. Ženy utrpěly větší podíl na ztrátě zaměstnání v kombinaci s nárůstem pečovatelských povinností v domácnosti. Některá data naznačují, že pandemie zhoršila násilí páchané na ženách.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále vyšší než před pandemií a roste počet případů dětské práce a dětských sňatků. Nejméně rozvinuté země se potýkají se slabým hospodářským růstem, rostoucí inflací, závažnými narušeními dodavatelských řetězců, nejistotou v oblasti politiky a neudržitelným zadlužením.

Shrnutí výsledků obsažených v SDG Report 2022:

SDG 1: Konec chudoby

Počet lidí žijících v extrémní chudobě v roce 2022

  • předpandemická projekce: 581 milionů
  • současná projekce: 657-676 milionů

SDG 2: Konec hladu

Přibližně 1 z 10 lidí na světě trpí hladem. Téměř každý třetí člověk nemá pravidelný přístup k dostatečnému množství jídla (2020). Konflikty, COVID-19, klimatická změna a rostoucí nerovnosti ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě.

SDG 3: Zdraví a kvalitní život

22,7 milionu dětí nedostalo v roce 2020 základní očkování. To je o 3,7 milionu více než v roce 2019.

SDG 4: Kvalitní vzdělání

V celosvětovém měřítku:

  • 25 % základních škol nemá elektřinu, pitnou vodu a základní hygienická zařízení
  • 50 % základních škol nemá počítače a přístup k internet

(2019-2020)

SDG 5: Rovnost mužů a žen

Zastoupení žen v národních parlamentech:

  • 2015: 22,4 %
  • 2022: 26,2 %

Při zachování současného tempa bude rovného zastoupení žen v politickém vedení na národní úrovni dosaženo za dalších 40 let.

SDG 6: Pitná voda, kanalizace

Za posledních 300 let zaniklo na Zemi více než 85 % mokřadů. Stav vodních ekosystémů světa se zhoršuje alarmující rychlostí.

SDG 7: Dostupné a čisté energie

Počet lidí bez elektřiny

  • 2015: 1,2 miliardy
  • 2022: 733 milionů
  • 2030: 679 milionů

Rychlý rozvoj elektrifikace z minulé dekády zpomalil kvůli problémům zpřístupnění těm, ke kterým je nejtěžší se dostat.

SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst

Globálnímu ekonomickému vzestupu brání

  • nové vlny COVID-19
  • rostoucí inflace
  • narušení dodavatelských řetězců
  • nejistota v oblasti politik
  • problémy na trhu práce

SDG 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Světová výroba se po pandemii vzpamatovala, ale nejméně rozvinuté státy zůstávají pozadu.

SDG 10: Méně nerovností

Počet uprchlíků se v letech 2015-2021 zvýšil o 44 %.

  • 2015: 216 / 100 000 obyvatel
  • 2021: 311 / 100 000 obyvatel

Celosvětově se dostal na rekordní úroveň. Válka na Ukrajině situaci dále zhoršuje.

SDG 11: Udržitelná města a obce

99 % městské populace světa dýchá podle WHO znečištěný vzduch.

SDG 12: Odpovědná výroba a spotřeba

  • 13,3 % světových potravin je v procesu mezi sklizní a maloobchodním prodejem ztraceno.
  • 17 % všech potravin se vyhodí nebo zkazí na úrovni spotřebitelů.

SDG 13: Klimatická opatření

Růst globální teploty nezpomaluje. V důsledku toho dochází k častějším projevům extrémního počasí.

SDG 14: Život ve vodě

V roce 2021 se do světového oceánu dostalo přes 17 milionů tun plastů. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2040 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Plastový odpad oceán dusí.

SDG 15: Život na souši

Je doloženo, že v nadcházejících desetiletích hrozí vyhynutí přibližně 40 tisícům druhů.

SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce

Na celém světě bylo nuceně vysídleno rekordních 100 milionů lidí (květen 2022).

SDG 17: Partnerství ke splnění cílů

Podíl lidí používajících internet

  • 2019: 54 %
  • 2021: 63 %

Rozšiřování internetu během pandemie zrychlilo.

Zpráva o udržitelném rozvoji 2022 obsahuje údaje poskytnuté více než 200 státy a oblastmi z celého světa. I když letošní zpráva ukazuje neblahé dopady současných krizí na 17 SDGs, jasně dokazuje, že jejich naplňování je lékem potřebným k řešení globálních problémů.

Vychází „SDGs Report 2020“

Výroční zpráva „SDGs Report“ shrnuje úsilí světa v implementaci Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Ta letošní se zaměřuje na dopady pandemie COVID-19, která nejvíce zasahuje nejchudší a nejzranitelnější – děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, migranty a uprchlíky. Obrovský díl negativních dopadů pandemie nesou ženy.

Hlavní zjištění:

Počet extrémně chudých se letos podle odhadů zvýší o víc než 71 milionů lidí. Bude to první nárůst celosvětové chudoby od roku 1998. Hlavní příčiny: ušlé příjmy, nedostupná sociální ochrana a rostoucí ceny.

Vyšší počet rodin v extrémní chudobě znamená také nárůst rizika dětské práce, sňatků a obchodování s dětmi v chudých a znevýhodněných komunitách.

Nezaměstnanost v důsledku krize výrazně zasáhne 1,6 miliardy osob pracujících v neformální ekonomice, tedy asi polovinu celosvětové pracovní síly. Jejich příjmy poklesly v prvním měsíci krize asi o 60 procent.

Omezený režim zdravotnických zařízení a přerušení některých programů na podporu výživy mohou v roce 2020 zapříčinit stovky tisíc úmrtí dětí mladších pěti let a desítky tisíc úmrtí matek.

V mnoha zemích byl zaznamenán prudký nárůst počtu případů domácího násilí na ženách a dětech.

Uzavření škol znemožnilo školní docházku 90 procentům žáků a studentů na celém světě (1,57 miliardy). V důsledku toho zůstalo víc než 370 milionů dětí bez školních obědů. Pro mnohé z nich jsou obědy ve škole jediným zdrojem výživy. Nedostupnost komunikačních technologií a připojení k internetu znemožnilo velkému množství školáků distanční vzdělávání.

Na 70 států oznámilo v průběhu března a dubna 2020 omezení nebo úplné pozastavení očkování dětí.

Celá zpráva SDGs Report 2020

Vychází první Globální zpráva o udržitelném rozvoji

Globální zpráva o udržitelném rozvoji (Global Sustainable Development Report (GSDR)) je studie spojená s konferencí Rio+20 v roce 2012, na níž státy OSN položily základy Agendy 2030 a 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Již v té době bylo zřejmé, že agenda udržitelného rozvoje bude komplexní a ambiciózní, a že dojde i k výraznému posunu ve vnímání a zkoumání rozvoje. 

Na konferenci v brazilském Riu bylo dosaženo shody, že vědecké poznání umožňuje porozumět a zároveň ovlivňovat souvztažnost mezi sociálními, environmentálními a ekonomickými cíli rozvoje. Proto jedním z výstupů Rio+20 byla výzva k vypracování studie, která posílí vazby mezi vědou a politikou. V roce 2016 státy rozhodly, že studie bude vypracovávána jednou za čtyři roky jako podklad pro hodnocení SDGs ve Valném shromáždění OSN. Státy zároveň určily, že bude výsledkem práce nezávislé skupiny vědců, kterou jmenuje generální tajemník OSN. Skupinu tvoří 15 expertů z různých oborů a institucí s ohledem na geografickou i genderovou rovnováhu.

První studie byla zveřejněna 11. září 2019 v sídle OSN v New Yorku pod názvem „Budoucnost je teď: Věda pro zajištění udržitelného rozvoje“ (The Future Is Now: Sceince for Achieving Sustainable Development). 

„Svět jak ho známe a budoucnost, kterou chceme, jsou v ohrožení,“ píše v předmluvě generální tajemník OSN António Guterres. 

Současný model rozvoje je podle studie neudržitelný a zlepšení, jehož bylo dosaženo za uplynulá dvě desetiletí, může být ztraceno kvůli rostoucí sociální nerovnosti a nevratným změnám přírodních systémů. Optimistický výhled do budoucnosti zajistí pouze drastické změny rozvojových politik i reálných implementačních kroků.

Ekonomický růst prostřednictvím zvyšování materiální spotřeby již není životaschopným modelem na globální úrovni. Předpovědi naznačují, že materiálová spotřeba naroste do roku 2060 ze současných 89 gigatun až na 167 Gt. S tím by ale také rostly emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší atd.

Současný ekonomický model rozvoje přinesl stovkám milionů lidí prosperitu. Nedokázal ale vyřešit chudobu a vedl k nevídaným nerovnostem, které mají negativní vliv na inovace, sociální kohezi i udržitelnost ekonomického růstu. Svět navíc přivedl na dohled k nevratným změnám globálního klimatického systému a ztrátám biodiverzity. Vědci varují, že musí dojít k transformaci v klíčových oblastech jako je produkce potravin, způsoby výroby a spotřeby nebo ve způsobu života ve městech.

Studie upozorňuje, že dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) vyžaduje oddělení ekonomického růstu od dopadů na životní prostředí a snížení sociálních i genderových nerovností co se týče bohatství, příjmů i příležitostí.

Celá studie Global Sustainable Development Report ke stažení.

Výzva k předložení projektů / Czech-UNDP Partnership for SDGs

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN (UNDP) vyzývá zájemce k předložení žádostí o finanční podporu z fondu Czech-UNDP Partnership for Sustainable Development Goals.

Fond má za cíl podnítit implementaci českého know-how a inovativních řešení v prioritních zemích Zahraniční rozvojové spolupráce ČR; a to zároveň s možností jejich budoucího uplatnění v globálním měřítku pod hlavičkou UNDP. Jednu z hlavních komponent fondu představuje Challenge Fund: Czech Solutions for SDGs (CFCS), který byl na MZV ČR veřejně prezentován dne 27. 6. 2018. Nabídka finanční podpory ze strany CFCS je určena pro partnery – žadatele ze strany soukromého sektoru, nevládních organizací, univerzit, veřejných institucí či výzkumných pracovišť.

Rozvojové výzvy – tzv. challengesbyly identifikovány místními zastoupeními UNDP ve spolupráci se  zastupitelskými úřady ČR a plně reflektují lokální podmínky i globální rámec OSN Cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. CFCS nabízí kofinancování inovativní řešení, která zvýší kapacity pro rozvoj, přinesou přidanou hodnotu a uvedou nové technologie či produkty. Inovace musí být realistické a udržitelné; měly by tedy zahrnovat i potenciál pro komerční návaznost.

Od českých zájemců o podporu z CFCS očekáváme úzkou spolupráci s místními partnery pro zajištění životaschopnosti a dlouhodobější udržitelnosti projektů. Bližší informace o výzvě, jejích podmínkách a  a hodnotících kritériích  jsou k dispozici na níže uvedených odkazech:

https://www.ungm.org/Public/Notice/79049
http://procurement-notices.undp.org/view_notice.cfm?notice_id=50796

Místo realizace: Bosna a Hercegovina, Gruzie, Moldavsko
Očekávaný kontraktační termín: listopad 2018
Očekávaná délka trvání projektu: 1 rok či méně
Rozsah příspěvku: 20 000 až 40 000 USD
Minimální výše vlastního kofinancování je 20 % z celkových nákladů projektu.

Projekty musí být předloženy nejpozději 12. 11. 2018 do 22:00 hod. SEČ e-mailem na: [email protected] Respektujte laskavě požadovaný .PDF formát přikládaných dokumentů a datový obsah max. 10 MB.

Ceny SDGs poprvé v Česku

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) mění svět k lepšímu. Svými aktivitami v oblasti udržitelnosti přispívají všichni – vlády, firmy, neziskové organizace i jednotlivci. Pomozte nám ocenit ty, kteří rozjeli skvělé projekty na podporu SDGs v Česku. Nominujte svou organizaci. Hlasujte pro zajímavé projekty. I Vy můžete pomoci inspirovat své okolí, aby začlenilo SDGs do firemních strategií a každodenních životů.

Nominace do 16. 4. 2017
Hlasování od 24. 4. 2017
Vyhlašování cen 27. 5. 2017

Zjistěte více a nominujte projekt, kterému věříte.

Cíle udržitelného rozvoje OSN pro období 2015-2030 přijaly všechny státy světa pro společnou prosperitu, mír a zdravé životní prostředí. Na jejich přípravě se nepodílely jen vlády, ale i občané, nevládní organizace, firmy a odborníci ze všech kontinentů. Jsme první generací, která může úplně odstranit extrémní chudobu a hlad na celé Zemi, a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování. Udržitelným rozvojem se rozumí, že se zlepšují životní podmínky lidí a zároveň zůstává zachována rozmanitost a přirozené funkce přírody. Znamená to efektivně spolupracovat, více myslet na druhé a vážit si životního prostředí. Jestli se vydáme na cestu udržitelnosti bude záležet nejen na politicích, ale i na každém z nás.

Projekt Ceny SDGs v Česku společně organizují Úřad vlády České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Asociace společenské odpovědnosti, Česká rozvojová agentura a Informační centrum OSN v Praze.

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy: Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME a film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Nová publikace Svět, který chceme, určená pro vzdělávání na základních a středních školách, představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let – tzv. Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (známé pod anglickou zkratkou SDGs). Sedmnáct konkrétních cílů mezinárodního společenství přibližuje ve světle statistických údajů popisujících současnou situaci. Publikace obsahuje i rozcestník informačních zdrojů k udržitelnému rozvoji. Zábavné a výstižné ilustrace s populární postavičkou Elyx vytvořil francouzský kreslíř YAK.

Knížku Svět, který chceme o SDGs doplňuje šestiminutový animovaný film Největší lekce pro svět s českými titulky. Scénář napsal mezinárodně uznávaný pedagog a poradce pro vzdělávání Sir Ken Robinson. V úvodní sekvenci se objeví i světoznámá aktivistka za právo na vzdělání Malála Júsufzajová. Film režisérky Sarah Coxové a producentky Helen Argové vznikl v rámci projektu Global Goals.

Svět, který chceme – budoucnost pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje – průvodce pro děti. S využitím předlohy The world we want – a future for all. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2015.  45 s. ISBN 978-80-86348-36-0 Ilustrace: ©ELYX by YAK (poskytlo Regionální informační centrum OSN v Bruselu, UNRIC). Publikaci vydalo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Národní sítí Global Compact Česká republika (odkaz již nefunkční), Centrem pro otázky životního prostředí a programem Varianty společnosti Člověk v tísni. Publikace vyšla díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky.

Tištěnou publikaci můžete získat zdarma, mimopražským zájemcům zašleme poštou. Osobní vyzvednutí je možné v pracovní dny od 9 do 17 hod. na adrese: iCentrum OSN, Železná 24, Praha 1. Vyzvednutí je možné i na odběrných místech partnerů projektu (viz odkazy v odstavci výše).

Přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) na summitu OSN v New Yorku v září 2015 označil papež František za znamení naděje. SDGs jsou totiž společným programem všech států na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale i lidé z občanských iniciativ, podnikatelského sektoru a mnoho odborníků ze všech kontinentů.

Abychom SDGs naplnili, musí svým dílem přispět prakticky všichni lidé. Je tedy nutné, aby o nich věděl a seznámil se s nimi každý člověk. Publikace Svět, který chceme a film Největší lekce pro svět jsou malým příspěvkem k tomu, aby se cíle a koncept udržitelného rozvoje staly známými a respektovanými.

„Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy nás všech. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká o SDGs šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1