Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.
Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.
Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.
Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo.
Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.
Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí.
Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy.
Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust.
Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech.
ŽENEVA (18. ledna 2023) – V rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) se Rada OSN pro lidská práva v pondělí 23. ledna 2023 bude již počtvrté zabývat stavem lidských práv v České republice. Zasedání bude vysíláno živě.
Česká republika je jedním ze států, které bude pracovní skupina UPR posuzovat na zasedání, které se koná od 23. ledna do 3. února v Ženevě. První, druhý a třetí přezkum České republiky v rámci UPR proběhl v dubnu 2008, v říjnu 2012 a v listopadu 2017.
Hodnocení je založeno na:
národní zprávě (informace poskytnuté hodnoceným státem);
informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN;
informacích od dalších zainteresovaných stran, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy.
Tři zprávy, které slouží jako podklad pro přezkum ČR jsou k dispozici on-line.
Místo konání: Palác národů, OSN v Ženevě, sál č. 20 Datum a čas: 23. ledna 2023, 9:30 – 12:30 hod. SEČ
UPR je unikátní proces, který zahrnuje pravidelné hodnocení stavu lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, byla situace ve všech 193 členských státech OSN přezkoumána již třikrát (dosud proběhlé tři cykly UPR). V průběhu čtvrtého UPR se od států znovu očekává, že budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení z předchozích hodnocení, k nimž se zavázaly. Státy zároveň budou prezentovat současnou situaci a nedávný domácí vývoj v oblasti lidských práv.
Delegaci České republiky povede Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Jako zpravodajové pro hodnocení České republiky byli pověřeni zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.
Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení, která budou během přezkumu České republiky k dispozici, budou zveřejněna na Extranetu UPR.
Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 hod. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která mu budou během přezkumu předložena.
______________
Více informací a kontakty pro média:
Rolando Gómez, Human Rights Council Media Officer: [email protected]
Rada OSN pro lidská práva(UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.
Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.
Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek. Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.
Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.
Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem.
V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.
Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou.
Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.
Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.
Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek. Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.
Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.
Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna) připravilo Informační centrum OSN v Praze sérii vzdělávacích seminářů pro žáky vyšších ročníků základních a studenty středních škol. Program trvá přibližně 60 minut a součástí je úvod do tématu, projekce filmu „Cesta k nacistické genocidě“ (38 minut, anglicky s českými titulky) a následná diskusi.
Termíny: 23. – 27. ledna, vždy od 10:00 a 13:30. Místo: Informační kancelář OSN, Železná 24, Praha 1 Program je česky a zdarma. Kapacita: do 30 studentů + pedagogický doprovod Domluvení termínu: [email protected]
Film „Cesta k nacistické genocidě“ vyrobilo Muzeum holocaustu ve Spojených státech. Ve spolupráci s OSN je volně šířen do vzdělávacích institucí na celém světě. Ve výuce jako úvod do problematiky holocaustu lze využít i tento doprovodný textový materiál.
„Bylo by nesmírně nebezpečnou chybou, kdybychom holocaust považovali za pouhý důsledek nepříčetnosti skupiny nacistických zločinců. Holocaust byl naopak vyvrcholením stovek let nenávisti, očerňování a diskriminace Židů, čemuž dnes říkáme antisemitismus,“ upozorňuje generální tajemník Spojených národů António Guterres.
Film se zabývá vzestupem a upevňováním nacistické moci v Německu. Zkoumá příčiny, ideologii, propagandu i způsoby pronásledování Židů a jiných obětí holocaustu. Zamýšlí se i nad tím, jak se nacistům podařilo rozpoutat ničivou válku a vyvraždit miliony nevinných lidí. Využívá syrové dobové záběry a nemusí být proto vhodný pro mladší publikum.
Pro výuku doporučujeme i publikaci Poslední let Petra Ginze. Vznikla jako vzpomínka na výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu. Organizace spojených národů ji připravila jako doprovodný materiál ke stejnojmennému filmu americké režisérky Sandy Dickson.
Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2005. Podle rezoluce Valného shromáždění mají být oběti holocaustu uctěny na celém světě vždy 27. ledna, kdy v roce 1945 osvobodila tehdejší sovětská armáda největší německý nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.
Vymetáme popel starého roku a připravujeme se na lepší den.
V roce 2022 miliony lidí na celém světě doslova vymetaly popel.
Od Ukrajiny přes Afghánistán až po Demokratickou republiku Kongo a další země opouštěli trosky svých domovů a životů, aby našli něco lepšího.
Po celém světě se dalo do pohybu sto milionů lidí na útěku před válkami, požáry, suchem, chudobou a hladem.
V roce 2023 potřebujeme mír.
Mír mezi sebou navzájem prostřednictvím dialogu, který ukončí konflikty.
Mír s přírodou a klimatem pro zajištění udržitelnějšího světa.
Mír v domácnostech, aby ženy a dívky mohly žít důstojný život v bezpečí.
Mír na ulicích a v komunitách s ohledem na plnou ochranu všech lidských práv.
Mír ve všech svatostáncích s respektem k víře druhých.
A mír na internetu bez nenávistných projevů a zneužívání.
Vetkněme v novém roce mír do slov i činů. Postarejme se společně o to, aby se rok 2023 stal rokem, kdy se mír vrátí do našich životů, domovů a do našeho světa.
