Pařížskou dohodu přijaly všechny státy světa v roce 2015, protože si uvědomují obrovské škody, které změna klimatu již způsobuje, a zároveň vnímají příležitost, kterou klimatická opatření představují. Je to smysluplný a zároveň flexibilní rámec pro klimatickou akci všech států.
Posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření. Nemusíme se dívat dál než do Los Angeles, abychom viděli, jak se tato lidská, ekologická a ekonomická katastrofa projevuje. Společné úsilí v rámci Pařížské dohody přineslo změnu, ale je nutné jít mnohem dál a rychleji.
Transformace, kterou Pařížská dohoda předvídala, již probíhá. Rozvinula se energetická revoluce, která státům a soukromým firmám nabízí jedinečné příležitosti k investicím do obnovitelných zdrojů, kde vznikají pracovní místa a prosperita 21. století. Je nutné tyto příležitosti využít v tomto pro klimatickou akci kritickém desetiletí.
Generální tajemník OSN je přesvědčen, že města, státy a firmy ve Spojených státech – podobně jako v jiných zemích – budou dál usilovat o nízkouhlíkový a odolný ekonomický růst, který vytvoří kvalitní pracovní místa a trhy pro prosperitu 21. století. Je důležité, aby USA zůstaly lídrem v otázkách životního prostředí.
Vítám oznámení dohody o příměří a propuštění rukojmích v Gaze. Oceňuji zprostředkovatele – Egypt, Katar a Spojené státy americké – za jejich obětavé úsilí při zprostředkování této dohody. Jejich neochvějné odhodlání nalézt diplomatické řešení bylo pro dosažení tohoto průlomu rozhodující. Vyzývám všechny příslušné strany, aby dodržely své závazky a zajistily, že tato dohoda bude plně realizována.
Od počátku násilností jsem vyzýval k okamžitému příměří a k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích.
Naší prioritou musí být zmírnění nesmírného utrpení způsobeného tímto konfliktem. Organizace spojených národů je připravena podpořit realizaci této dohody a rozšířit poskytování udržitelné humanitární pomoci velkému počtu Palestinců, kteří nadále trpí.
Je nezbytné, aby toto příměří odstranilo významné bezpečnostní a politické překážky bránící dodávkám pomoci v Gaze, abychom mohli podpořit výrazné navýšení naléhavé humanitární pomoci, která zachraňuje životy. Humanitární situace dosahuje katastrofální úrovně.
Vyzývám všechny strany, aby umožnily rychlou, neomezovanou a bezpečnou humanitární pomoc všem potřebným civilistům. Z naší strany uděláme vše, co bude v lidských silách, vědomi si vážných problémů a omezení, kterým budeme čelit. Očekáváme, že se k našemu úsilí připojí i další humanitární subjekty, soukromý sektor a dvoustranné iniciativy.
Tato dohoda je prvním důležitým krokem, musíme ale zmobilizovat veškeré úsilí, abychom dosáhli i širších cílů, včetně zachování jednoty, celistvosti a integrity okupovaného palestinského území. Palestinská jednota je zásadní pro dosažení trvalého míru a stability a zdůrazňuji, že jednotná palestinská správa musí zůstat nejvyšší prioritou.
Naléhavě vyzývám strany a všechny příslušné partnery, aby využili této příležitosti k vytvoření důvěryhodné politické cesty k lepší budoucnosti pro Palestince, Izraelce i širší region. Ukončení okupace a dosažení vyjednaného dvoustátního řešení, v němž by Izrael a Palestina žily vedle sebe v míru a bezpečí, v souladu s mezinárodním právem, příslušnými rezolucemi OSN a předchozími dohodami, zůstává naléhavou prioritou. Pouze prostřednictvím životaschopného dvoustátního řešení lze naplnit aspirace obou národů.
Vzdávám hold civilistům, kteří přišli o život, včetně pracovníků OSN a humanitárních pracovníků.
Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese
Po celý rok 2024 jsme jen těžko hledali naději. Války způsobují obrovskou bolest, utrpení a vysídlení. Nerovnosti a rozpory jsou všudypřítomné a podněcují napětí a nedůvěru.
A dnes už mohu oficiálně oznámit, že jsme právě prožili desetiletí smrtících veder. Deset nejteplejších roků v historii měření se odehrálo v posledních deseti letech, včetně roku 2024. Sledujeme rozklad klimatu v reálném čase. Musíme opustit cestu, která nás vede do záhuby. A nemáme času nazbyt. V roce 2025 musí státy nasměrovat svět na bezpečnější trajektorii výrazným snížením emisí a podporou přechodu na obnovitelné zdroje. Je to nezbytné a je to možné.
I v těch nejtemnějších dnech jsem viděl nadějnou sílu změny. Vidím naději v nejen mladých aktivistech, kteří zvedají svůj hlas. Vidím ji v humanitárních pracovnících, hrdinech, kteří překonávají obrovské překážky, aby podpořili ty nejzranitelnější. Vidím ji v rozvojových zemích bojujících za finanční a klimatickou spravedlnost. Ve vědcích a inovátorech, kteří lidstvu otevírají nové možnosti.
A naději jsem viděl i v září, kdy lídři států světa přijali Pakt pro budoucnost. Pakt je novým impulsem k budování míru prostřednictvím odzbrojování a prevence konfliktů. K reformě globálního finančního systému tak, aby podporoval a zastupoval všechny země. K prosazování více příležitostí pro ženy a mladé lidi. K vybudování ochranných mechanismů, které zajistí, že technologie budou upřednostňovat lidi před ziskem a práva před používanými algoritmy. A k tomu, že se budeme vždy držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN.
Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025. Chci ale slíbit, že budu stát po boku všech, kteří usilují o mírovější, rovnější, stabilnější a zdravější budoucnost pro všechny lidi.
Společně můžeme rok 2025 učinit novým začátkem. Ne jako rozdělený svět, ale jako spojené národy.
Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni lidských práv 2024:
V Den lidských práv čelíme kruté realitě. Lidská práva jsou napadána. Desítky milionů lidí zápolí s chudobou, hladem, špatným zdravím a vzdělávacími systémy, které se ještě plně nezotavily z pandemie COVID-19.
Globální nerovnosti narůstají. Zintenzivňují se konflikty. Mezinárodní právo je cíleně ignorováno. Autoritářství je na vzestupu a prostor pro občanské iniciativy se zužuje.
Nenávistné projevy podněcují diskriminaci, rozdělení a otevřené násilí. Práva žen jsou na ústupu legislativně i v praxi.
Letošní téma Dne lidských práv připomíná, že lidská práva jsou o budování budoucnosti, která začíná teď.
Všechna lidská práva jsou nedělitelná. Ať už jde o práva ekonomická, sociální, občanská, kulturní nebo politická, pokud je podkopáno jedno právo, jsou podkopána všechna práva.
Musíme se proto stavět vždy za všechna práva. Překonat rozpory a budovat mír. Řešit problémy chudoby a hladu. Zajistit zdravotní péči a vzdělání pro všechny. Prosazovat spravedlnost a rovnost pro ženy, dívky a menšiny. Bránit demokracii, svobodu tisku a práva lidí v práci. Podporovat právo na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí. A obhajovat obránce lidských práv.
Nedávno přijatý Pakt pro budoucnost posiluje závazek světa dodržovat Všeobecnou deklaraci lidských práv. V tento významný den chraňme, braňme a prosazujme všechna lidská práva pro všechny lidi na celém světě.
Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.
Předpoklady
Výborná znalost češtiny a angličtiny;
student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
práce se sociálními sítěmi (Facebook, X, Instagram, LinkedIn);
samostatnost, organizační schopnosti;
zájem o činnost Organizace spojených národů.
Náplň práce
Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
příprava informačních materiálů;
příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
administrativní činnost;
pomoc s běžným chodem kanceláře.
Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je druhá polovina ledna 2025. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.
UNICje součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.
V tento den každoročně vyjadřuje mezinárodní společenství solidaritu s palestinským lidem za jejich důstojnost, práva, spravedlnost a sebeurčení. Letošní připomínka je obzvláště bolestná, protože tyto základní cíle jsou vzdálené jako nikdy předtím.
Nic neospravedlňuje teroristické útoky Hamásu ze 7. října a následné unesení rukojmích. A nic neospravedlňuje kolektivní trest pro palestinský lid.
Přesto je po více než roce Gaza v troskách. Více než 43 tisíc Palestinců – většinou žen a dětí – bylo podle dostupných informací zabito a humanitární krize se den ode dne zhoršuje. To je otřesné a neomluvitelné.
Mezitím na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, způsobují izraelské vojenské operace, rozšiřování osad, vystěhovávání, demolice, násilí ze strany osadníků a hrozby anexe další bolest a nespravedlnost.
Nastal čas pro okamžité příměří a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích, ukončení nezákonné okupace palestinského území, jak potvrdil Mezinárodní soudní dvůr a Valné shromáždění, a nezvratný pokrok směrem k řešení v podobě dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi OSN. S Izraelem a Palestinou žijícími vedle sebe v míru a bezpečí a s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států.
Naléhavě žádám o plnou podporu životně důležité humanitární pomoci pro palestinský lid, zejména prostřednictvím agentury UNRWA, která je nenahraditelným záchranným lanem pro miliony Palestinců.
Organizace spojených národů bude i nadále solidární s palestinským lidem a jeho nezadatelným právem na život v míru, bezpečí a důstojnosti.
Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky, letos získal klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Svou novinářskou dráhu začínal jako sportovní reportér, v letech 2017–2023 působil jako zpravodaj veřejnoprávního rozhlasu ve Spojených státech a nyní se věnuje především událostem souvisejícím se změnou klimatu. Organizátoři letos poprvé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“, jejíž laureátkou se stala zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan.
Hlavní cena
„Cena za komunikaci změny klimatu za rok 2024 se udílí Janu Kalibovi za vysokou úroveň klimatického zpravodajství z domova i ze světa, které je přístupné širokým vrstvám posluchačů a zároveň nepostrádá hloubku a kontextualitu; a za etablování klimatické změny jako průřezového tématu, které se postupně stává součástí vzdělávání pracovníků médií,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.
Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta ceny peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022) a Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023).
Čestné ocenění
Organizátoři letos poprvé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Získala ho Anna Holligan, britská novinářka a zpravodajka veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau, za „mimořádné úsilí o autentickou komunikaci a prosazování inovativních a udržitelných řešení při produkci zpravodajství, a to při zachování nejvyšších standardů žurnalistiky.“
V minulých letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021) a genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022); za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu „Klima je příležitost” a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací” (oběma v r. 2023).
Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných a jejich diskuse s laureátem za rok 2021 Ondrášem Přibylou, zakladatelem a ředitelem organizace Fakta o klimatu, je k dispozici na YouTube:https://bit.ly/cenaklima24
Cena za komunikaci změny klimatu je určena vědcům/kyním a expertům/kám, kteří/ré působí v českém veřejném prostoru. Nejedná se o novinářskou cenu, je jen shoda okolností, že oba letošní laureáti působí v médiích. V komunikaci tohoto tématu naplňují vysoká odborná kritéria porozumění komplexní problematice a práce s daty.
Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli hlavní ceny rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
Background
„Změna klimatu způsobená člověkem vede k rozsáhlým a rychlým změnám v atmosféře, oceánech, kryosféře a biosféře a způsobuje velké množství extrémních povětrnostních jevů. Celosvětové emise skleníkových plynů vzrostly v letech 2021–2022 o 1,2 % a dosáhly 57,4 miliardy tun ekvivalentu CO2. Rok 2023 byl s velkým odstupem nejteplejším rokem v historii. Rekordních hodnot dosáhl objem tepla v oceánech, zatímco arktické a antarktické zalednění bylo na historickém minimu. Také teploty v první polovině roku 2024 byly rekordně vysoké.
Lidé na všech kontinentech zažívali extrémní povětrnostní jevy, od spalujících veder ve velké části Asie a sucha na jihu Afriky až po rekordní záplavy v jižní Brazílii a bezprecedentní hurikán Beryl v Karibiku. Stále častější výskyt nebezpečných povětrnostních extrémů a jejich ničivé dopady na obyvatele zdůrazňují nutnost bezodkladných a ambiciózních klimatických opatření,“ uvádí se v nejnovější souhrnné zprávě OSN United in Science1.
###
Jan Kaliba, zpravodaj ČRo: „Změna klimatu má tisíce podob a nabízí tisíce příběhů, promlouvá k nám skrze povodně, pomrzlou úrodu jablek, zrušenou Jizerskou padesátku nebo snahu lidí zateplovat si bydlení. Každý novinář je proto v dnešní době tak trochu klimatickým novinářem. Není ale snadné si to připustit, není snadné se v tomzorientovat, není snadné poprat se s komplikovaností tohoto tématu a s klimatickými mýty a dezinformacemi, kterými se to ve veřejném prostoru jen hemží. Není snadné balit změnu klimatu do srozumitelných a stravitelných příběhů. Cenu proto přijímám s velkou úctou ke všem novinářským kolegům, kteří se tématu změny klimatu v Česku dlouhodobě věnují, a s díky Českému rozhlasu, že se rozhodl zřídit pozici klimatického zpravodaje a pomoci tomu, aby toto naléhavé téma více zdomácnělo v české veřejné debatě a aby se informování o něm stalo mainstreamem.“
Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku: „Vyprávění autentických příběhů má v komunikaci o klimatu transformační efekt. Sdílením zkušeností ze své osobní cesty se snažím posunout narativ zoufalství k naději a otevřít cestu k udržitelnější budoucnosti. Pojďme se navzájem inspirovat ke smysluplné akci pro naši planetu!“
Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi a člen nominačního výboru ceny: „Dnes je čím dál složitější se orientovat v tom, které informace jsou pravdivé a podložené, a které jsou cíleně zabarvené. Ať už z důvodů ekonomického či politického prospěchu, nebo rovnou jako účelové dezinformace. Úrodnou půdou – a zvláště pak v Česku – pro účelové šíření či úpravu informací je i téma změny klimatu, jež je obecně vnímána jako nejzásadnější civilizační výzva. Je dobře, že již pošesté je vyhlášen laureát ceny za komunikaci změny klimatu, a ještě lepší zprávou je, že obstál v silné konkurenci ostatních. Dává mi to naději, že se postoj Češek a Čechů k této zásadní výzvě může opírat o kvalitní a srozumitelné zdroje!“
Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ, český zástupce v IPCC, první laureát ceny (2019): „V posledních letech se stále častěji potvrzuje, že nedostatky v komunikaci snižují důležitost a přijímání vědeckých výsledků ve veřejnosti. Nejen v klimatologii, má to obecnou platnost. Proto považuji ocenění komunikace změny klimatu za pozoruhodný a důležitý počin. Oceněnému přeji hlavně chápavé posluchače.“
Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní. Pokud ale tyto poznatky nebudou srozumitelně a přesvědčivě komunikovány široké veřejnosti, která pak může ovlivnit i politická rozhodování, zůstaneme na půl cesty. Proto je tu Cena za komunikaci klimatu jako povzbuzení k dalším krokům na správné cestě.“
Kontakty: Michal Broža, Informačního centrum OSN v Praze | [email protected], tel. 724 020 611 Pavel Jungwith, Učená společnost ČR | [email protected], tel. 739 002 228 Jan Kaliba, zpravodaj Českého rozhlasu | [email protected], tel. 724 501 696 Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku | [email protected]
1) United in Science, 2024. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP.
Konference COP29 se konala na konci krutého roku rekordních teplot a hrozivé klimatické katastrofy a stále rostoucích emisí. Prioritou číslo jedna jsou nyní finance. Rozvojové země zavalené dluhy, sužované katastrofami a zaostávající v revoluci obnovitelných zdrojů zoufale potřebují finanční zdroje. Dohoda na konferenci COP29 byla naprosto nezbytná pro udržení hranice oteplení 1,5 stupně. Státy dohody dosáhly.
Doufal jsem v ambicióznější výsledek v oblasti financování i zmírňování dopadů, abychom se s klimatickou výzvou dokázali vypořádat. Dosažená dohoda ale poskytuje základ, na kterém lze stavět. Musí být naplněna v plném rozsahu a včas. Závazky se musí rychle proměnit v reálné peníze. Státy musí stát při sobě, jen tak lze dosáhnout nového cíle.
COP29 také navázal na pokrok dosažený v loňském roce v oblasti snižování emisí a urychlení přechodu na energetiku. Dosáhla také dohody o trzích s uhlíkem.
Bylo to složité jednání v nejisté a rozdělené geopolitické situaci. Oceňuji všechny, kteří na dosažení konsensu tvrdě pracovali. Ukázali jste, že multilateralismus soustředěný kolem Pařížské dohody se dokáže přenést i přes ty nejsložitější problémy.
Konec éry fosilních paliv je nevyhnutelný
Vyzývám vlády, aby tuto dohodu vnímaly jako základ a stavěly na ní dál. Zaprvé, státy musí předložit nové národní akční klimatické plány (NDC) v souladu s 1,5 stupněm, a to v dostatečném předstihu před COP30. Státy G20, které jsou největšími producenty emisí, musí stát v čele.
Nové NDC se musí týkat všech emisí a celé ekonomiky, urychlit postupné vyřazování fosilních paliv a přispět k cílům energetické transformace dohodnutým na COP28 s využitím výhod levných a čistých obnovitelných zdrojů energie. Konec éry fosilních paliv je ekonomicky nevyhnutelný. Nové národní plány musí tento přechod urychlit a pomoci zajistit, aby proběhl spravedlivě.
Zadruhé, potřebujeme rychlé kroky k naplnění závazků přijatých v Paktu pro budoucnost. Zejména pokud jde o účinná opatření v oblasti zadlužení, zvýšení zvýhodněného financování a zlepšení přístupu k němu a podstatné zvýšení úvěrové kapacity mnohostranných rozvojových bank s odpovídající rekapitalizací.
Děkuji vládě Ázerbájdžánu za pohostinnost a předsedovi COP29 Muchtarovi Babajevovi a jeho týmu za tvrdou práci. Jsem vděčný výkonnému tajemníkovi UNFCCC Simonu Stiellovi a jeho kolegům za vynikající podporu. A samozřejmě týmu OSN.
Oceňuji všechny delegáty, mladé lidi a zástupce občanské společnosti, kteří přijeli do Baku podpořit maximální ambice dohod a spravedlnost. Pokračujte v tom. OSN je s vámi. Náš boj pokračuje. Nikdy to nevzdáme.
Jméno již 6. laureáta*ky Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku se dozvíme na slavnostním udílení ceny, které se letos koná 27. listopadu od 16 hodin v Knihovně Václava Havla v Praze. Akci společně pořádají a projekt koordinují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
S úvodním slovem vystoupí (on-line) Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Laureát*ka za rok 2024 převezmě cenu z rukou zástupkyně nominačního výboru Zuzany Harmáčkové z CzechGlobe a velvyslance Francie Stéphana Crouzata. Následovat bude přednáška oceněné*ho.
Poprvé bude letos uděleno ocenění „Inspirace ze zarhaničí“. Laureátkou se stane zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan, autorka a spoluautorka projektů News from the Cycle Path a The Bike Bureau, v nichž při své novinářské práci propojuje aktivní starost o klima s nejvyššími standardy žurnalistiky. Přednáška, se kterou Anna Holligan vystoupí se nazývá Pedaling Towards a Sustainable Future: the Power of Authentic Climate Communication (Na kole k udržitelné budoucnosti: Síla autentické klimatické komunikace). Cenu společně s organizátory předá velvyslanec Nizozemska Daasn Huisinga.
Poslední část programu vyplní dialog mezi oceněnými, laureátem ceny za rok 2020 Ondrášem Přibylou (Fakta o klimatu) a publikem.
Programem provede Kateřina Poláková, redaktorka vědy v České televizi. Jazykem akce bude čeština a angličtina, simultánní tlumočení bude zajištěno. Zájemci o účast se mohou registrovat zde.
O Ceně Ocenění je určeno vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost. O držiteli/ce rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Seznam členů/ek: www.cenazaklima.cz.
Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě. Každá třetí žena byla alespoň jednou v životě vystavena fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí.
Pro tisíce žen končí cyklus genderově podmíněného násilí posledním brutálním činem – vraždou ze strany partnera nebo rodinného příslušníka. Femicida je úmyslné zabití ženy nebo dívky kvůli jejímu pohlaví. Jedná se o nejbrutálnější, nejviditelnější a nejextrémnější projev genderově podmíněného násilí, kterému jsou ženy a dívky vystaveny.
Cílem mezinárodní kampaně OSN Orange The World – 16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilíje upozorňovat na tento problém, vůči němuž není imunní žádný stát, a přispět k ukončení násilí na ženách a dívkách na celém světě. Kampaň začíná 25. listopadu (Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách) a končí 10. prosince (Den lidských práv).
Oranžovým nasvícením budov se k této mezinárodní iniciativě i letos 25. listopadu připojí některé významné instituce v Česku a dají tak najevo, že násilí páchané na ženách a dívkách je nepřípustné.
Brno Fontána před Janáčkovým divadlem Mahenovo divadlo Brno České Budějovice Jihočeské divadlo Hradec Králové historická budova radnice na Velkém náměstí Liberec Divadlo F. X. Šaldy Pardubice Východočeské divadlo Plzeň Divadlo J. K. Tyla Praha Univerzita Karlova – budova Karolina Petřínská věž, Černínský palác Ministerstva zahraničních věcí ČR Rezidence velvyslanectví Norského království v Praze Olomouc Radnice na Horním náměstí Ostrava Most Miloše Sýkory věž radnice Ostrava Tábor Divadlo Oskara Nedbala
Podobným způsobem se ke kampani připojují významné instituce, kulturní památky a další zařízení na celém světě. V minulých letech to byly např. Evropský parlament, pyramidy v Egyptě, opery v Sydney nebo Niagárské vodopády.
Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení ke kampani uvádí: “Epidemie násilí na ženách a dívkách je hanbou lidstva. Konflikty, klimatická krize a hlad prohlubují nerovnosti. Sexuální násilí je využíváno jako strašlivá válečná zbraň. Ženy a dívky čelí přívalu misogynie na internetu. Situaci dále zhoršuje rostoucí odpor proti právům žen a dívek. Na mnoha místech světa dochází k oslabování právní ochrany, pošlapávání lidských práv a zastáncům lidských práv žen je vyhrožováno, jsou obtěžováni a zabíjeni za to, že mluví nahlas,” upozorňuje šéf OSN.
Na prevenci a potírání genderově podmíněného násilí se aktivně podílí také agentury OSN působící v Česku. “UNHCR se zaměřuje na potřeby přeživších, zejména mezi žadateli o azyl a uprchlíky. V ČR spolupracujeme s vládou a partnerskými organizacemi, aby násilí na ženách bylo nekompromisně posuzováno jako porušování lidských práv,” říká Ajmal Khybari, vedoucí kanceláře UNHCR v ČR.
Zsófia Pusztai, představitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku, dodává: „Násilí na ženách a sexuální násilí je porušením lidských práv, které má závažné zdravotní dopady. WHO podporuje prevenci násilí a pomoc obětem, protože každá žena má právo na život bez násilí.”
Prevenci a řešení genderově podmíněného násilí se aktivně věnuje i české zastoupení Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). „Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR realizujeme odborná školení pro pracovníky organizací podporujících oběti sexuálního násilí spojeného s válkou na Ukrajině. Vytvořili jsme také příručku s praktickými doporučeními pro práci s oběťmi partnerského a domácího násilí,“ říká Petr Čáp, vedoucí kanceláře IOM v ČR.
Fakta o násilí na ženách a dívkách
V roce 2023 byla každých 10 minut na světě zavražděna svým partnerem nebo rodinným příslušníkem jedna žena.
736 milionů žen – téměř každá třetí žena – bylo podle dostupných odhadů alespoň jednou v životě vystaveno fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí ze strany partnera, sexuálnímu násilí ze strany od jiného muže nebo obojímu (to je 30 % žen ve věku 15 let a starších). Údaj nezahrnuje sexuální obtěžování. Ženy, které zažily násilí, častěji trpí depresemi, úzkostí, neplánovaným těhotenstvím, sexuálně přenosnými infekcemi včetně HIV. Dopady jsou devastující a dlouhodobé.
Většinu násilí na ženách páchají současní nebo bývalí manželé nebo intimní partneři. Více než 640 milionů žen ve věku 15 let a starších (26 %) bylo vystaveno násilí ze strany intimního partnera.
V roce 2022 bylo na celém světě zabito přibližně 48 800 žen a dívek svými intimními partnery nebo jinými členy rodiny. To znamená, že každou hodinu je v průměru zabito více než pět žen nebo dívek někým z vlastní rodiny.
Celosvětově přibližně 15 milionů dospívajících dívek ve věku 15-19 let zažilo nucený sex.
91 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy.
Na světě je více než 230 milionů dívek a žen, které byly nuceny podstoupiit mrzačení ženských pohlavních orgánů. To je 15% nárůst – tedy o 30 milionů dívek a žen více – ve srovnání s údaji před osmi lety.
Každá desátá žena v EU uvádí, že od svých 15 let zažila on-line obtěžování. Jednalo se o nevyžádané a/nebo urážlivé sexuálně explicitní e-maily nebo SMS zprávy nebo urážlivé a/nebo nevhodné návrhy na sociálních sítích.
Celosvětový průzkum ukázal, že 73 % novinářek zažilo násilí na internetu.
Méně než 40 % žen, které zažily násilí, vyhledá pomoc. Ve většině států s dostupnými daty o této problematice se ženy, které vyhledají pomoc, obracejí na rodinu a přátele a jen velmi málo z nich hledá podporu u institucí, jako je policie nebo systém zdravotnictví. Na policii se obrátilo méně než 10 % těch, které hledají pomoc.
Tiskovou zprávu připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s agenturami OSN v Česku: IOM, UNICEF, UNHCR a WHO.
