Skip to main content

Autor: kafka

Pavel Jungwirth: Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní

S velkým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí významného českého a světového vědce, fyzikálního chemika, prof. Pavla Jungwirtha.
V roce 2019 jsme díky jeho zájmu o kritický vývoj globálního klimatu navázali spolupráci s Učená společnost České republiky, jíž byl v letech 2019-2021 předsedou. Toto partnerství trvá dodnes a jsme odhodláni ve spolupráci pokračovat a dál budovat mosty mezi vědeckým poznáním a veřejnou diskusí, jak o to usiloval prof. Jungwirth.
„Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní. Pokud ale tyto poznatky nebudou srozumitelně a přesvědčivě komunikovány široké veřejnosti, která pak může ovlivnit i politická rozhodování, zůstaneme na půl cesty. Proto je tu Cena za komunikaci klimatu jako povzbuzení k dalším krokům na správné cestě,“ řekl o našem společném projektu Pavel Jungwirth.
Čest jeho památce.

Foto: OSN Česká Republika

5 základních faktů o Mezinárodním trestním soudu

Souzení nejzávažnějších zločinů, zajištění přístupu obětí ke spravedlnosti, vedení spravedlivých soudních řízení a doplňování činnosti vnitrostátních soudů, to patří mezi hlavní úkoly Mezinárodního trestního soudu (ICC). ICC byl založen v roce 2002 a sídlí v Haagu. Jedná se o trestní soud, který může vést řízení proti jednotlivcům obviněným z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.

Přinášíme pět základních faktů o ICC a o tom, jak přispívá k budování spravedlivějšího světa.

1. Stíhání nejzávažnějších zločinů
ICC byl vytvořen s ohledem na miliony lidí včetně dětí, kteří se stali oběťmi nepředstavitelných zvěrstev, která hluboce otřásají svědomím lidstva. Jedná se o první stálý mezinárodní trestní soud na světě založený mezinárodní smlouvou, jehož úkolem je vyšetřovat a stíhat pachatele zločinů proti lidskosti, válečných zločinů, zločinů genocidy a agrese.

Soud úspěšně stíhal osoby za válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii, mimo jiné ve Srebrenici, a rozhodoval významné případy pro mezinárodní spravedlnost. Pomohl objasnit zločiny spojené s využíváním dětských vojáků, ničením kulturního dědictví, sexuálním násilím nebo útoky na nevinné civilisty. Prostřednictvím rozsudků v příkladných případech postupně vytváří směrodatnou mezinárodní judikaturu.

Soud vyšetřoval nebo dál vyšetřuje některé z nejnásilnějších konfliktů na světě, mimo jiné v Dárfúru, Demokratické republice Kongo, Gaze, Gruzii a na Ukrajině. V současnosti vede veřejná slyšení týkající se 34 aktivních případů. Na seznamu osob, na něž vydal zatykač, jsou mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin nebo izraelský premiér Benjamin Netanyahu.

Vydání zatykače a zadržení podezřelých však představuje náročný úkol. Soud nemá vlastní policejní složky, které by jeho zatykače prosazovaly, a při plnění svých rozhodnutí je závislý na členských státech. Většina osob obžalovaných soudem pochází z afrických zemí.

2. Zapojení obětí
Při sledování jednání ICC je pravděpodobné, že během kteréhokoli dne uslyšíte výpovědi svědků nebo právního zástupce, který před soudem zastupuje názory obětí. Jejich výpovědi jsou nezbytnou součástí soudního řízení.

Soud nejen stíhá a trestá osoby odpovědné za nejzávažnější zločiny, ale zároveň zajišťuje, aby byly vyslyšeny hlasy obětí. Oběťmi jsou osoby, které utrpěly újmu v důsledku spáchání některého ze zločinů spadajících do pravomoci soudu.

Oběti se účastní všech fází soudních řízení před ICC. Do těchto řízení se již zapojilo více než 10 tisíc obětí zvěrstev. Prostřednictvím osvětových programů soud rovněž udržuje přímý kontakt s komunitami zasaženými zločiny spadajícími do jeho pravomoci.

Soud se také snaží chránit bezpečnost a fyzickou i psychickou integritu obětí a svědků. Přestože oběti samy nemohou zahájit řízení, mohou žalobci předkládat informace, které mu mohou pomoci také při rozhodování, zda zahájit vyšetřování.

Svěřenský fond ICC pro oběti v současnosti uvádí do praxe první rozhodnutí soudu o reparacích, mimo jiné ve prospěch obětí a jejich rodin v Demokratické republice Kongo. Prostřednictvím svých asistenčních programů fond rovněž poskytl fyzickou, psychologickou a socioekonomickou podporu více než 450 tisíc obětí.

3. Zajištění spravedlivých soudních řízení

Každý obžalovaný je před ICC považován za nevinného, dokud není jeho vina prokázána nade vší rozumnou pochybnost. Každý obžalovaný má právo na veřejné a nestranné řízení.

Podezřelí a obžalovaní mají před ICC základní práva. Patří mezi ně právo být informován o vznesených obviněních, mít dostatek času a prostředků na přípravu obhajoby, být souzen bez zbytečných průtahů, svobodně si zvolit právního zástupce a obdržet od žalobce důkazy svědčící v jejich prospěch.

Mezi tato práva patří také právo sledovat řízení v jazyce, kterému obžalovaný plně rozumí. Soud proto zaměstnává specializované tlumočníky a překladatele pro více než 40 jazyků. Během jediného jednání někdy současně používá až čtyři jazyky.

Během prvních 20 let existence soudu čelili účastníci řízení celé řadě nových hmotněprávních a procesních výzev, často velmi daleko od míst, kde byly zločiny spáchány. Zločiny stíhané ICC mají navíc specifickou povahu a často jde o masové zločiny, které vyžadují velké množství důkazů a značné úsilí k zajištění bezpečnosti svědků. Řízení jsou složitá a v průběhu jednotlivých případů je nutné mimo soudní síň vyřešit mnoho dalších otázek.

4. Doplňování činnosti vnitrostátních soudů

ICC nenahrazuje vnitrostátní soudy. Je soudem poslední instance. Hlavní odpovědnost za vyšetřování, souzení a trestání pachatelů nejzávažnějších zločinů nesou jednotlivé státy. Soud zasahuje pouze tehdy, když stát, na jehož území byly spáchány závažné zločiny spadající do pravomoci ICC, není ochoten nebo schopen se jimi skutečně zabývat.

Závažné násilí po celém světě narůstá. Zdroje soudu ale zůstávají omezené, a soud se proto může současně zabývat pouze malým počtem případů. ICC rovněž úzce spolupracuje s vnitrostátními a mezinárodními soudy.

5. Budování širší podpory spravedlnosti

S podporou více než 120 smluvních států ze všech kontinentů se ICC etabloval jako stálá a nezávislá soudní instituce. Na rozdíl od vnitrostátních justičních systémů ale tento soud nemá vlastní policejní složky. Je závislý na spolupráci států, mimo jiné při výkonu svých zatykačů nebopředvolání. Soud nemá ani vlastní území, kam by mohl přemístit ohrožené svědky. ICC je tedy do značné míry závislý na podpoře a spolupráci jednotlivých států.

Jak se Mezinárodní soudní dvůr liší od Mezinárodního trestního soudu?

Mezinárodní trestní soud (ICC) a Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) bývají často zaměňovány. Zde je stručný přehled toho, v čem se liší:

  • Nejjednodušeji lze tento rozdíl vysvětlit tak, že případy projednávané ICJ se týkají států, ICC je trestní soud, který vede řízení proti jednotlivcům obviněným z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.
  • Zatímco ICJ je orgánem Organizace spojených národů, ICC je na OSN právně nezávislý, ačkoli jej podporuje Valné shromáždění OSN.
  • Přestože ne všech 193 členských států OSN je smluvní stranou ICC, soud může zahájit vyšetřování a řízení týkající se údajných zločinů spáchaných na území smluvního státu ICC nebo jeho státním příslušníkem, případně na území či státním příslušníkem státu, který uznal pravomoc soudu.

Zdroj: UN News

Foto: UN Photo/ Rick Bajornas

Guterres: Klimatická krize nás vede ke stále vyšším teplotám a energetická krize odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících

Zatímco Evropu v červnu dál svírala smrtící vlna veder, generální tajemník OSN António Guterres vydal naléhavou výzvu k ambicióznějším globálním krokům v boji proti změně klimatu způsobené fosilními palivy. Varoval, že bez rychlé akce hrozí nevratné škody.

V zásadním projevu během London Climate Action Week vyzval šéf OSN mimo jiné společnosti působící v oblasti umělé inteligence, aby „vyložily karty na stůl“ a transparentně zveřejňovaly plný dopad svých datových center na životní prostředí — včetně jejich uhlíkové, vodní a půdní stopy.

Generální tajemník zároveň upozornil, že závislost světa na ropě prohlubuje nejen klimatickou krizi, ale také krizi energetické suverenity. Ta souvisí mimo jiné s rozsáhlým narušením námořní dopravy v Hormuzském průlivu a válkou zahrnující Írán, Izrael a Spojené státy.

„Tyto krize se mohou zdát oddělené, ale mají stejný ničivý původ: fosilní paliva. A vyžadují stejnou odpověď: rychlý a spravedlivý přechod k čisté energii a výrazné posílení adaptace, odolnosti a klimatické spravedlnosti pro ty, kteří již dnes čelí dopadům klimatické krize,“ uvedl Guterres.

Vyzval přitom k politickému vedení schopnému prosadit globální změnu podobného rozsahu, jakou bylo ukončení používání olovnatého benzinu či zákaz chemických látek, které způsobily vznik díry v ozonové vrstvě.

Stručně: plán OSN pro energetickou nezávislost

  • Rychle snížit emise: Emise musí dosáhnout vrcholu okamžitě a do roku 2050 klesnout na čistou nulu, mimo jiné prostřednictvím globálního úsilí o omezení znečištění metanem.
  • Urychlit přechod k čisté energii: Rozvoj obnovitelných zdrojů musí pokračovat, dotace na projekty fosilních paliv musí skončit a zisky z fosilních paliv je třeba zdanit ve prospěch zranitelných komunit a energetické transformace.
  • Zprůhlednit dopady umělé inteligence: Velké společnosti působící v oblasti AI by měly povinně zveřejňovat dopad svých datových center na životní prostředí a do roku 2030 je napájet obnovitelnou energií.
  • Zajistit spravedlivou transformaci: Přechod k čisté energii musí vytvářet pracovní místa, podporovat komunity a přinášet rozvojové přínosy rozvojovým zemím.
  • Posílit klimatickou odolnost: Je nutné zvýšit investice do adaptace, systémů včasného varování a dalších opatření na ochranu lidí nejvíce ohrožených dopady změny klimatu.
  • Uvolnit spravedlivé financování: Rozvojové země potřebují dostupnější financování pro investice do čisté energie, adaptace na změnu klimatu a udržitelného rozvoje.
  • Bránit vědu a pravdu: Je třeba posilovat důvěru ve vědu, čelit klimatickým dezinformacím a chránit environmentální novináře i obránce lidských práv.

Od chvíle, kdy se světoví lídři v Paříži dohodli na omezení růstu globální teploty na 1,5 °C oproti předindustriální úrovni, uplynulo už více než deset let. Pařížská dohoda tehdy představovala mimořádný projev mezinárodní jednoty pod vedením OSN.

Dohoda platí i dnes — navzdory tomu, že Spojené státy od ní letos v lednu oficiálně odstoupily už podruhé. Vědci podporovaní OSN však varují, že průměrné roční teploty tuto hranici v příštích letech pravděpodobně překročí.

„Na každém zlomku stupně záleží,“ zdůraznil generální tajemník. Varoval před nevratným poškozením korálových útesů, které nedokážou přežít v příliš teplých vodách, před táním ledových příkrovů, jež hrozí přetvořit pobřeží a vyhnat miliony lidí z domovů, i před reálnou možností, že některé malé ostrovní státy zmizí pod hladinou moře.

Tváří v tvář této existenční hrozbě je podle Guterrese úkolem světa „přísně omezit překročení hranice 1,5 °C, zkrátit jeho trvání a co nejrychleji vrátit teploty zpět pod 1,5 °C“.

„Matka všech energetických šoků“

Guterres zároveň uvedl, že „jakákoli mírová dohoda je vítaná a přinesla by tolik potřebnou úlevu“. Reagoval tak na šedesátidenní přerušení bojů, které má umožnit pokračování íránsko-amerických jednání ve Švýcarsku.

Současně ale upozornil, že krize na Blízkém východě rozpoutala „matku všech energetických šoků“, srovnatelnou s ropnými otřesy 70. let i s dopady plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.

Ačkoli válka na Blízkém východě tvrdě dopadá na vysoce industrializované státy, podle generálního tajemníka OSN zasahuje rozvojové země ještě výrazněji.

„Je to dluhový šok, potravinový šok, rozvojový šok,“ řekl Guterres posluchačům v Londýně.

Spravedlivá budoucnost díky obnovitelným zdrojům

„Dobrou zprávou je, že na rozdíl od všech minulých energetických krizí dnes máme jasnou cestu ven — čistou cestu ven,“ pokračoval generální tajemník.

Připomněl, že od roku 2010 klesla cena solární energie téměř o 90 procent, cena pevninské větrné energie o více než 70 procent a cena bateriových úložišť o 95 procent.

Obnovitelné zdroje podle Guterrese zabránily vzniku většího množství emisí oxidu uhličitého, než kolik za rok dohromady vyprodukují Spojené státy, Evropská unie a Japonsko. Investice do čisté energie dnes navíc přitahují téměř dvojnásobek prostředků oproti fosilním palivům.

„Na sluneční světlo nelze uvalit embargo a vítr nelze zablokovat,“ uvedl.

Sedmibodový plán energetické nezávislosti

V rámci svého plánu na čistý rozchod s fosilními palivy představil generální tajemník OSN sedm klíčových kroků.

1. Emise musí dosáhnout vrcholu okamžitě a v tomto desetiletí prudce klesat, aby svět do roku 2050 dosáhl čisté nuly. Skupina nejbohatších ekonomik G20 podle Guterrese „musí jít příkladem“, protože odpovídá za přibližně 80 procent globálních emisí.

Mezi ambiciózní opatření patří i globální výzva k akci proti metanu. Tento plyn zachycuje přibližně 80krát více tepla než oxid uhličitý, v atmosféře se však rozkládá během pouhého jednoho či dvou desetiletí.

„Svět ukončil používání olovnatého benzinu. Odstranili jsme chemické látky poškozující ozonovou vrstvu. Další na řadě musí být znečištění metanem,“ zdůraznil šéf OSN.

2. Je třeba podporovat projekty čisté energie a ukončit veřejné dotace na nové projekty fosilních paliv. „Osm největších společností působících v oblasti fosilních paliv vykázalo jen v prvním čtvrtletí letošního roku dodatečné zisky ve výši 6,5 miliardy dolarů. Vyzývám vlády, aby je zdanily,“ řekl Guterres.

Tyto prostředky by podle něj měly pomoci zranitelným rodinám a komunitám a urychlit přechod k čisté a dostupné energii.

3. Každá velká společnost působící v oblasti umělé inteligence by měla měřit a veřejně zveřejňovat plný environmentální dopad svých datových center. To zahrnuje uhlíkovou, vodní i půdní stopu. Firmy by se zároveň měly zavázat, že do roku 2030 budou všechna jejich datová centra poháněna obnovitelnou energií.

Datová centra pro umělou inteligenci už dnes spotřebovávají více elektřiny než většina států světa. „Je čas vyložit karty na stůl,“ uvedl šéf OSN.

Do roku 2030 by podle něj mohla datová centra pro umělou inteligenci spotřebovat tolik vody, kolik by stačilo k pokrytí základních potřeb všech 1,3 miliardy obyvatel subsaharské Afriky po celý rok.

4. „Žádná další těžba bez rozvoje.“ Guterres vyzval k větší podpoře přechodu k čisté energii tak, aby přinášel prospěch pracovníkům, komunitám i rozvojovým zemím. Důležitou roli v tom má sehrát klimatická konference OSN COP31 v Turecku.

„Samotný přechod už není otázkou,“ zdůraznil. „Buď bude řízený, nebo chaotický; spravedlivý, nebo nerovný; zdrojem stability, nebo hlubšího rozdělení. A tato rozhodnutí jsou stále v našich rukou.“

5. Je nutné chránit ty, kteří jsou klimatickým chaosem ohroženi nejvíce, a pomáhat jim s adaptací. Ta podle Guterrese „zachraňuje životy, chrání domovy a komunity, pomáhá ekonomikám zvládat otřesy a drží společnosti pohromadě“.

Je třeba zavést krizové a preventivní systémy dříve, než se klimatické šoky promění v humanitární a ekonomické katastrofy, dodal Guterres. Vyspělé země zároveň musí splnit svůj „dlouhodobý závazek zdvojnásobit financování adaptace, s jasnou cestou k jeho ztrojnásobení“, uvedl.

6. Svět musí zajistit spravedlivé financování, které umožní rychlé a rozsáhlé ukončování závislosti na fosilních palivech a zelenou transformaci. Mnoho rozvojových zemí dnes čelí nákladům na půjčky, které jsou dvakrát až třikrát vyšší než v bohatších ekonomikách.

„Země s obrovským potenciálem pro obnovitelné zdroje jsou vylučovány z revoluce čisté energie,“ upozornil Guterres. Poukázal přitom na africké státy, které získávají jen dvě procenta globálních investic do čisté energie, přestože disponují 60 procenty nejlepších solárních zdrojů na světě.

Generální tajemník zdůraznil také dodatečnou úvěrovou kapacitu multilaterálních rozvojových bank, jako je Světová banka, ve výši 600 až 800 miliard dolarů. Ta by podle něj měla být „agresivně“ využita k financování infrastruktury budoucnosti a adaptace na změnu klimatu.

Podpořit je třeba i další investiční opatření, například zdanění odvětví s vysokými emisemi. Stejně tak „musí vyspělé země dodržet své sliby“, včetně podpory Fondu pro reakci na ztráty a škody a Zeleného klimatického fondu, pokračoval generální tajemník.

Guterres připomněl, že slíbených 300 miliard dolarů pro rozvojové země musí být skutečně poskytnuto — spolu s konkrétními kroky k mobilizaci 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035.

7. Nakonec generální tajemník OSN vyzval k podpoře vědy jako základu pravdy a systémů včasného varování. Zároveň je podle něj nutné čelit klimatickým nepravdám, protože „dezinformace se šíří záměrně, aby oddálily klimatická opatření, upevnily vliv zájmových skupin a oslabily důvěru“.

Počet nuceně vysídlených ve světě poklesl

Počet lidí nucených opustit svůj domov se celosvětově poprvé za poslední desetiletí snížil, uvádí v čerstvě vydané zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Přesto však zůstává nepřijatelně vysoký a desítky milionů lidí jsou nadále uvězněny v dlouhodobém exilu a jen s malou nadějí na obnovení svého života. 

Zásadně změnit přístup

Výroční zpráva UNHCR Global Trends Report, kterou v Ženevě představil vysoký komisař pro uprchlíky Barham Salih ukazuje, že počet uprchlíků ve světě v roce 2025 klesl o tři procenta na 41,6 milionu. Přibližně 5,4 milionu lidí během loňského roku uprchlo do jiných zemí před násilím a pronásledováním. Navzdory celkovému poklesu samotná humanitární pomoc již nestačí, uvedl vysoký komisař. Vzhledem k tomu, že 70 procent uprchlíků zůstává po léta v exilu a mnozí žijí pod hranicí chudoby, vyzval k zásadní změně přístupu. „Pro příliš mnoho uprchlíků začíná vysídlení jako záchrana života, ale trvá celý život,“ uvedl. „Potřebujeme zásadní změnu přístupu, která lidem prchajícím před válkou a pronásledováním vytvoří novou naději a nové příležitosti.“ 

Vysoký komisař Salih představil konkrétní a měřitelný cíl: během příští dekády snížit o více než polovinu počet uprchlíků v dlouhodobém vysídlení, kteří jsou závislí na humanitární pomoci, se zaměřením na země s nízkými a středními příjmy, které hostí většinu uprchlíků. Tato iniciativa by rozšířila možnosti dobrovolných návratů, humanitárních víz a přesídlování a zároveň by pomohla uprchlíkům přejít od závislosti na pomoci k soběstačnosti prostřednictvím přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, finančním službám a pracovním trhům. 

Budoucnost pro uprchlíky

Zpráva UNHCR také upozoprňuje na prudký pokles v přesídlování uprchlíků: počet osob přijatých prostřednictvím programů přesídlení nebo sponzorských schémat se meziročně snížil o více než polovinu na pouhých 81 800 v roce 2025. Tím se dále prohloubil rozdíl mezi dostupnými místy a naléhavými potřebami. 

Více než 70 procent uprchlíků pochází z Afghánistánu, Jižního Súdánu, Súdánu, Sýrie, Ukrajiny a Venezuely. Největšími hostitelskými zeměmi jsou Kolumbie, Německo a Turecko. „Azyl a ochrana zachraňují životy a nejsou předmětem diskuse,“ uvedl vysoký komisař Salih, „ale nemůžeme přijmout budoucnost, v níž miliony uprchlíků zůstávají po léta či desetiletí uvězněny ve své situaci bez reálné vyhlídky na obnovu svého života.“

Zdroj: UN News
Foto: UNHCR

Valné shromáždění podpořilo historicky důležité rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o klimatické krizi

Přelomová rezoluce Valného shromáždění přijatá ve středu je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese silným potvrzením mezinárodního práva, klimatické spravedlnosti a vědy. Generální tajemník uvedl, že rezoluce jasně ukazuje na odpovědnost členských států chránit své obyvatele před akcelerující klimatickou krizi.

Rezoluci připravilo Vanuatu, tichomořský ostrovní stát stojící v první linii klimatické krize, spolu s několika dalšími zeměmi. Byla přijata po intenzivních diskusích, během nichž bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů, poměrem hlasů 141 pro, osm proti a 28 států se zdrželo.

Proti hlasovaly Bělorusko, Írán, Izrael, Libérie, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy a Jemen.

Když Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, v červenci 2025 rozhodl, že státy mají povinnost chránit životní prostředí před emisemi skleníkových plynů, bylo toto rozhodnutí označeno za průlomové. Generální tajemník OSN jej popsal jako vítězství pro naši planetu.

Právní povinnost

Soud rovněž rozhodl, že pokud státy tyto povinnosti poruší, nesou právní odpovědnost a mohou být právně zavázány ukončit protiprávní jednání, poskytnout záruky, že se nebude opakovat, a podle okolností plně nahradit vzniklou škodu.

Přestože poradní stanoviska ICJ nejsou právně závazná, mají významnou právní a morální autoritu. Pomáhají objasňovat a rozvíjet mezinárodní právo tím, že vymezují právní povinnosti států. Středeční přijetí rezoluce Valným shromážděním navazující na toto rozhodnutí vysílá silný signál, že řešení klimatické krize je právní povinností podle mezinárodního práva, nikoli pouze politickou volbou.

Co rezoluce obsahuje?

Rezoluce vyzývá všechny členské státy OSN, aby přijaly veškeré možné kroky k zabránění významným škodám souvisejících s klimatem, včetně emisí vznikajících na jejich území, a aby plnily své stávající klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Vlády jsou vyzvány ke spolupráci a k průběžné koordinaci úsilí v boji proti změně klimatu na globální úrovni a k zajištění toho, aby klimatické politiky chránily právo na život, zdraví a přiměřenou životní úroveň.

V prohlášení zveřejněném po hlasování Valného shromáždění Guterres uvedl, že nejvyšší cenu za změnu klimatu platí ti, kteří za ni nesou nejmenší odpovědnost, a že cesta ke klimatické spravedlnosti vede přes rychlý, spravedlivý a férový přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.

Generální tajemník OSN také poznamenal, že obnovitelné zdroje se ukázaly jako nejlevnější a nejbezpečnější forma energie a že cíl udržet růst globální teploty na maximálně 1,5 °C nad předindustriální úrovní je stále dosažitelný.

Zdroj: UN News Service

Věda a klimatická změna: Fakta, hrozby, příležitosti

Dubnová Panelová diskuse s názvem „Věda a klimatická změna: fakta, hrozby, příležitosti“ pořádaná Učenou společností ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze si kladla za cíl vyzdvihnout racionální přístup k tématu klimatické změny. Jak v úvodu zdůraznil Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR, smysluplná debata musí stát na jasných a nezpochybnitelných faktech. Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža připomněl, že klimatická změna není vzdálená hrozba, je to realita, kterou už žijeme. A přesto dnes čelíme nejen oteplování planety, ale i ochlazování důvěry ve vědu. Vyzdvihl, že je nutné posílit hlas vědy ve veřejném prostoru a připomenout, že bez ní nemůžeme dělat dobrá rozhodnutí.

Věda jako základ mezinárodní shody
Klimatická diplomacie stojí na vědeckých poznatcích. „Kdyby nebylo klimatické vědy, neměli bychom klimatickou diplomacii,“ řekl zvláštní host diskuse, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat. Zdůraznil, že zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) mají mimořádnou váhu, protože jejich závěry schvalují vědci i zástupci vlád společně, řádek po řádku. Právě tato mezinárodní shoda činí z vědeckých dat pevný základ globálních klimatických jednání. Přestože se svět nebezpečně přibližuje hranici oteplení o 1,5 °C, vědecké modely zůstávají klíčovým nástrojem pro předvídání dopadů klimatické změny i pro hledání potřebných řešení.

Česká republika: Oteplování dvakrát rychlejší než globální průměr
Bioklimatolog Miroslav Trnka upozornil, že se Česká republika otepluje výrazně rychleji je globální průměr. Zatímco globální teplota vzrostla oproti předprůmyslovému období přibližně o 1,3 °C, v Česku je oteplování podle jeho slov zhruba 1,8 až 2× vyšší. Současné scénáře přitom naznačují, že při optimistickém vývoji může oteplení dosáhnout kolem 2,6 °C, v horším případě až 3 °C. V praxi to znamená, že se klimatické podmínky v ČR posouvají do nižších nadmořských výšek — obrazně řečeno se z Vysočiny stává jižní Morava.

Profesor Trnka zároveň zdůraznil, že ačkoliv fyzikální principy klimatické změny dobře známe, větší nejistota panuje v reakcích ekosystémů a regionálních dopadech, například v budoucím vývoji srážek či intenzitě sucha ve střední Evropě. Za významné riziko označil i zpětné vazby, například tání permafrostu, které může tempo oteplování dále urychlit.

Technologie máme, chybí koordinace
Podle Ondráše Přibyly, ředitele projektu Fakta o klimatu snižování emisí není technologickým ani vědeckým problémem, ale otázkou koordinace a společenského rozhodování. Technologie potřebné pro přechod k nízkoemisní ekonomice již podle něj existují a díky rychlému rozvoji se stávají stále dostupnějšími. Významnou roli v tomto vývoji sehrává zejména Čína, která masivními investicemi pomohla zlevnit fotovoltaiku i bateriová úložiště. Přibyla zároveň upozornil, že svět se v nejbližších letech pravděpodobně přiblíží vrcholu emisí („peak emissions“), po němž by mělo začít jejich postupné snižování.

Klima potřebuje jasná pravidla a instituce
Odbornice na právo životního prostředí Tereza Snopková z Akademie věd upozornila, že řešení klimatické změny není jen otázkou technologií, ale především nastavení pravidel, práva a správy. Klíčové podle ní je vytvoření jasného a uceleného právního rámce, který dokáže propojit klimatické cíle s konkrétními politikami napříč sektory a zajistit jejich vymahatelnost. Česká republika podle ní ale stále postrádá klimatický zákon, který by tento rámec systémově vymezil. Současná roztříštěnost legislativy a využívání nestandardních postupů při jejím přijímání pak podle ní ztěžují naplňování klimatických cílů a mohou oslabovat důvěru veřejnosti v právo i v klimatická opatření samotná. Důraz proto klade na stabilní institucionální a legislativní ukotvení klimatické politiky v ČR, které by umožnilo dlouhodobé a předvídatelné snižování emisí.

Ekonomika a pravidla jako klíčové nástroje změny
Pavel Řežábek ze společnosti ČEZ uvedl, že energetický sektor reaguje především na ekonomické signály. Cena emisních povolenek (kolem 75 € za tunu) podle něj výrazně zhoršuje ekonomičnost uhelných elektráren a tím urychluje jejich útlum a celkovou transformaci energetiky. Zároveň zdůraznil bezpečnostní výhodu decentralizované energetiky, kterou přirovnal k internetu – je odolnější vůči narušení než centralizované zdroje.

Bariéry v debatě: Ideologie a dezinformace
Sociolog Vojtěch Pecka identifikoval faktory, které českou debatu vychylují: ideologický odpor k zásahům do trhu, zájmy fosilního průmyslu a vliv Ruské federace. Cílem dezinformačních kampaní není nutně přesvědčit o opaku, ale přehltit informační prostor natolik, aby se společnost nebyla schopna dohodnout ani na tom, co je vůbec problém. Při takovém zahlcení „kontaminovanými“ informacemi se totiž rozpadá i základní shoda na faktech, což znemožňuje racionální veřejnou debatu. 

Příležitost k transformaci
Navzdory hrozbám nabízí klimatická změna i příležitosti. Jako příklad bylo uvedeno Dánsko, které již v 90. letech uchopilo klimatickou politiku jako ekonomickou šanci a dnes profituje z exportu technologií. Pro úspěšnou transformaci v Česku bude klíčové nejen vzdělávání, ale především dosažení širokého společenského konsenzu, podobného tomu, jaký provázel ekonomickou transformaci v 90. letech.

Záznam celé diskuse je k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti ČR

Stáž v OSN: Příležitost pro budoucí komunikátory, novináře a marketéry

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze na období léto 2026.

Předpoklady

  • perfektní čeština a angličtina;
  • student/ka VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce s digitálními technologiemi;
  • schopnost vytvářet podklady pro komunikační výstupy;
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o globální témata a činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • aktivní účast na komunikaci témat OSN a aktivit UNIC v Česku;
  • příprava vizuálních a písemných podkladů;
  • příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie/video, jednoduchá grafika, texty);
  • podpora administrativních úkonů a pomoc s běžným chodem kanceláře.

Časová dotace je 30 hodin týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení (max. šest měsíců). Jedná se o dobrovolnou práci, stáž není placená. Místo výkonu práce je kancelář OSN v centru Prahy.

Termín pro podání přihlášky: do 6. června 2026
Termín zahájení stáže: týden od 20. června 2026
Přihlásit se můžete již dnes na tomto odkazu (anglicky)

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN v New Yorku. Je zastupující kanceláří Sekretariátu OSN a hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Kdo bude příštím generálním tajemníkem OSN?

Na konci dubna proběhla v sídle OSN v New Yorku veřejná slyšení, na nichž členským státům představili svou vizi fungování OSN čtyři dosud oficiálně nominovaní kandidáti/ky na post generální/ho tajemníka/ce OSN: Michelle Bachelet (bývalá prezidentka Chile a bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva), Rafael Grossi (Argentina, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)), Rebeca Grynspan (Kostarika, generální tajemnice Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) (v dubnu dočasně nejvyšší post v UNCTAD opustila z důvodu kandidatury do čela OSN)) a Macky Sall (bývalý prezient Senegalu). Prezentace jednotlivých kandidátů byly přenášeny živě a jsou ze záznamu dostupné na YouTube kanálu OSN.

V dalších dvou měsících se počet kandidátů rozšířil na šest. V květnu byla nominována María Fernanda Espinosa Garcés (Ekvádor, bývalá ministryně a bývalá předsedkyně Valného shromáždění OSN) a Carolyn Rodrigues-Birkett (bývalá ministryně zahraničí Guyany)

Další veřejné slyšení všech šesti kandidátů se koná 23. července v jednacím sále Valného shromáždění OSN v New Yorku a bude živě přenášeno UN Web TV a TV Bloomberg. Záznam bude dispozici na YouTube United Nations.

Generální tajemní/ce je volen/a Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti OSN. Podle zavedeného zvyku by příští šéf/ka OSN měl/a být z regionu Jižní Ameriky. To ale nevylučuje možnost, aby se o nejvyšší post v OSN ucházeli kandidáti z jiné části světa.

Kandidáty navrhuje jeden nebo více států. K šesti už nominovaným mohou ještě přibýt další. Funkční období současného šéfa OSN Antónia Guterrese vyprší 31. prosince 2026.

Více informací o pravomocech šéfa OSN a přehled všech dosavadních generálních tajemníků.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní potřebuje vdechnout nový život

V sídle OSN v New Yorku byl dnes zahájen pravidelný přezkum Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Šéf OSN Guterres v úvodu upozornil, že současnou jadernou hrozbu umocňují nová rizika rychlého rozvoje technologií, zejména AI.

Poprvé po desetiletích ve světě roste počet jaderných hlavic. Do hry se znovu vracejí jaderné testy a globální vojenské výdaje vzrostly v roce 2025 na rekordních 2,7 bilionu USD (téměř jako velikost celé ekonomiky Francie; každou vteřinu se na zbrojení vydá 85 tisíc USD).

Generální tajemník v projevu ve Valném shromáždění před zástupci všech signatářských zemi NPT varoval, že tento pilíř snah o odstranění jaderných zbraní eroduje, závazky zůstávají nenaplněné a důvěra i důvěryhodnost slábnou. „Musíme smlouvě znovu vdechnout život,“ prohlásil.

V reakci na obavy z rostoucího využívání umělé inteligence ve vojenských konfliktech Guterres znovu zdůraznil postoj OSN, že dokud nebudou jaderné zbraně odstraněny, lidstvo nad nimi nesmí nikdy ztratit kontrolu.

Varování generálního tajemníka sdílela i předsedající přezkumu NPT Do Hung Viet, zástupkyně Vietnamu. Vyzdvihla důležitou roli, kterou smlouva sehrála v prevenci použití jaderných zbraní během posledních pěti desetiletí. Na tiskovém setkání v New Yorku Viet varovala, že ačkoli smlouva od roku 1970 pomáhá bránit šíření jaderných zbraní, její význam a důvěryhodnost jsou nyní ohroženy. Připomněla, že dvě předchozí přezkumné konference (2015 a 2022) nedosáhly konsenzu, a vyzvala delegáty, aby tentokrát pracovali konstruktivně na dosažení dohody.

Konflikt s Íránem vrhá stín

Ještě před zahájením konference si diplomaté vyslechli námitky proti kandidatuře Íránu na post místopředsedy hlavního výboru. Zástupce USA označil tento krok za „urážku NPT“ s tím, že Írán porušil smlouvu rozvojem svého jaderného programu. USA odmítly, že by Teherán mohl být vnímán jako lídr v oblasti nešíření jaderných zbraní. Námitky vznesly také Austrálie, Spojené království (rovněž jménem Francie a Německa) a Spojené arabské emiráty. Zástupce Ruska ale označil snahu USA za pokus o politizaci konference hned na začátku a vyzval delegace států, aby své výhrady vyjádřily během obecné rozpravy.

Íránský delegát námitky odmítl jako „neopodstatněné a zcela nevěrohodné“ a jako pokus manipulovat konferencí. „Spojené státy,“ uvedl, „jsou jediným státem, který použil jaderné zbraně, a nadále rozšiřují svůj arzenál v rozporu se svými závazky podle NPT.“

Klíčová mezinárodní smlouva

NPT je zásadní mezinárodní smlouva, jejímž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií pro jejich výrobu, podporovat spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a dále usilovat o dosažení jaderného odzbrojení a všeobecného a úplného odzbrojení. NPT představuje jediný závazek v rámci mnohostranné smlouvy směřující k cíli odzbrojení ze strany států vlastnících jaderné zbraně.

Smlouva byla otevřena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Od té doby je NPT základním pilířem globálního režimu nešíření jaderných zbraní. Ke smlouvě se připojilo 191 smluvních států, včetně pěti jaderných mocností, což z ní činí nejrozšířenější mnohostrannou dohodu o odzbrojení.

11. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se koná v sídle OSN od 27. dubna do 22. května 2026.

Guterres: Stojíme při všech, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení

Před dvaatřiceti lety zažila Rwanda jednu z nejtemnějších kapitol historie lidstva. Během pouhých 100 dní bylo zavražděno více než milion lidí – především Tutsiové, ale také Hutuové a další, kteří se genocidě postavili. Celé rodiny byly brutálně vymazány z tohoto světa.

Na Mezinárodní den připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994 připomínáme oběti a uctíváme jejich ukradenou důstojnost. Vzdáváme hold přeživším, jejichž odolnost ukazuje sílu lidského ducha. A s pokorou a studem si připomínáme selhání mezinárodního společenství, které nedokázalo vyslyšet varování a bezodkladně podniknout kroky k záchraně životů.

Nestačí si připomínat mrtvé. Musíme se poučit z minulých selhání a chránit živé odmítáním nenávisti, podněcující rétoriky a výzev k násilí; posilováním sociální soudržnosti a odolnosti komunit; a upevňováním institucí, které pomáhají předcházet masovým zvěrstvům. Vyzývám všechny státy, aby se bez prodlení staly smluvními stranami Úmluvy o genocidě a aby ji plně uplatňovaly.

Organizace spojených národů stojí při lidech ve Rwandě. A stojíme při všech, kdekoli na světě, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení.

Ať tento den znovu potvrdí náš závazek nezapomenout, naslouchat a jednat. Ať jsou dějiny naším průvodcem a naším cílem zabránit novým genocidám.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1