Zatímco Evropu v červnu dál svírala smrtící vlna veder, generální tajemník OSN António Guterres vydal naléhavou výzvu k ambicióznějším globálním krokům v boji proti změně klimatu způsobené fosilními palivy. Varoval, že bez rychlé akce hrozí nevratné škody.
V zásadním projevu během London Climate Action Week vyzval šéf OSN mimo jiné společnosti působící v oblasti umělé inteligence, aby „vyložily karty na stůl“ a transparentně zveřejňovaly plný dopad svých datových center na životní prostředí — včetně jejich uhlíkové, vodní a půdní stopy.
Generální tajemník zároveň upozornil, že závislost světa na ropě prohlubuje nejen klimatickou krizi, ale také krizi energetické suverenity. Ta souvisí mimo jiné s rozsáhlým narušením námořní dopravy v Hormuzském průlivu a válkou zahrnující Írán, Izrael a Spojené státy.
„Tyto krize se mohou zdát oddělené, ale mají stejný ničivý původ: fosilní paliva. A vyžadují stejnou odpověď: rychlý a spravedlivý přechod k čisté energii a výrazné posílení adaptace, odolnosti a klimatické spravedlnosti pro ty, kteří již dnes čelí dopadům klimatické krize,“ uvedl Guterres.
Vyzval přitom k politickému vedení schopnému prosadit globální změnu podobného rozsahu, jakou bylo ukončení používání olovnatého benzinu či zákaz chemických látek, které způsobily vznik díry v ozonové vrstvě.
Stručně: plán OSN pro energetickou nezávislost
- Rychle snížit emise: Emise musí dosáhnout vrcholu okamžitě a do roku 2050 klesnout na čistou nulu, mimo jiné prostřednictvím globálního úsilí o omezení znečištění metanem.
- Urychlit přechod k čisté energii: Rozvoj obnovitelných zdrojů musí pokračovat, dotace na projekty fosilních paliv musí skončit a zisky z fosilních paliv je třeba zdanit ve prospěch zranitelných komunit a energetické transformace.
- Zprůhlednit dopady umělé inteligence: Velké společnosti působící v oblasti AI by měly povinně zveřejňovat dopad svých datových center na životní prostředí a do roku 2030 je napájet obnovitelnou energií.
- Zajistit spravedlivou transformaci: Přechod k čisté energii musí vytvářet pracovní místa, podporovat komunity a přinášet rozvojové přínosy rozvojovým zemím.
- Posílit klimatickou odolnost: Je nutné zvýšit investice do adaptace, systémů včasného varování a dalších opatření na ochranu lidí nejvíce ohrožených dopady změny klimatu.
- Uvolnit spravedlivé financování: Rozvojové země potřebují dostupnější financování pro investice do čisté energie, adaptace na změnu klimatu a udržitelného rozvoje.
- Bránit vědu a pravdu: Je třeba posilovat důvěru ve vědu, čelit klimatickým dezinformacím a chránit environmentální novináře i obránce lidských práv.
Body zlomu Země
Od chvíle, kdy se světoví lídři v Paříži dohodli na omezení růstu globální teploty na 1,5 °C oproti předindustriální úrovni, uplynulo už více než deset let. Pařížská dohoda tehdy představovala mimořádný projev mezinárodní jednoty pod vedením OSN.
Dohoda platí i dnes — navzdory tomu, že Spojené státy od ní letos v lednu oficiálně odstoupily už podruhé. Vědci podporovaní OSN však varují, že průměrné roční teploty tuto hranici v příštích letech pravděpodobně překročí.
„Na každém zlomku stupně záleží,“ zdůraznil generální tajemník. Varoval před nevratným poškozením korálových útesů, které nedokážou přežít v příliš teplých vodách, před táním ledových příkrovů, jež hrozí přetvořit pobřeží a vyhnat miliony lidí z domovů, i před reálnou možností, že některé malé ostrovní státy zmizí pod hladinou moře.
Tváří v tvář této existenční hrozbě je podle Guterrese úkolem světa „přísně omezit překročení hranice 1,5 °C, zkrátit jeho trvání a co nejrychleji vrátit teploty zpět pod 1,5 °C“.
„Matka všech energetických šoků“
Guterres zároveň uvedl, že „jakákoli mírová dohoda je vítaná a přinesla by tolik potřebnou úlevu“. Reagoval tak na šedesátidenní přerušení bojů, které má umožnit pokračování íránsko-amerických jednání ve Švýcarsku.
Současně ale upozornil, že krize na Blízkém východě rozpoutala „matku všech energetických šoků“, srovnatelnou s ropnými otřesy 70. let i s dopady plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Ačkoli válka na Blízkém východě tvrdě dopadá na vysoce industrializované státy, podle generálního tajemníka OSN zasahuje rozvojové země ještě výrazněji.
„Je to dluhový šok, potravinový šok, rozvojový šok,“ řekl Guterres posluchačům v Londýně.
Spravedlivá budoucnost díky obnovitelným zdrojům
„Dobrou zprávou je, že na rozdíl od všech minulých energetických krizí dnes máme jasnou cestu ven — čistou cestu ven,“ pokračoval generální tajemník.
Připomněl, že od roku 2010 klesla cena solární energie téměř o 90 procent, cena pevninské větrné energie o více než 70 procent a cena bateriových úložišť o 95 procent.
Obnovitelné zdroje podle Guterrese zabránily vzniku většího množství emisí oxidu uhličitého, než kolik za rok dohromady vyprodukují Spojené státy, Evropská unie a Japonsko. Investice do čisté energie dnes navíc přitahují téměř dvojnásobek prostředků oproti fosilním palivům.
„Na sluneční světlo nelze uvalit embargo a vítr nelze zablokovat,“ uvedl.
Sedmibodový plán energetické nezávislosti
V rámci svého plánu na čistý rozchod s fosilními palivy představil generální tajemník OSN sedm klíčových kroků.
1. Emise musí dosáhnout vrcholu okamžitě a v tomto desetiletí prudce klesat, aby svět do roku 2050 dosáhl čisté nuly. Skupina nejbohatších ekonomik G20 podle Guterrese „musí jít příkladem“, protože odpovídá za přibližně 80 procent globálních emisí.
Mezi ambiciózní opatření patří i globální výzva k akci proti metanu. Tento plyn zachycuje přibližně 80krát více tepla než oxid uhličitý, v atmosféře se však rozkládá během pouhého jednoho či dvou desetiletí.
„Svět ukončil používání olovnatého benzinu. Odstranili jsme chemické látky poškozující ozonovou vrstvu. Další na řadě musí být znečištění metanem,“ zdůraznil šéf OSN.
2. Je třeba podporovat projekty čisté energie a ukončit veřejné dotace na nové projekty fosilních paliv. „Osm největších společností působících v oblasti fosilních paliv vykázalo jen v prvním čtvrtletí letošního roku dodatečné zisky ve výši 6,5 miliardy dolarů. Vyzývám vlády, aby je zdanily,“ řekl Guterres.
Tyto prostředky by podle něj měly pomoci zranitelným rodinám a komunitám a urychlit přechod k čisté a dostupné energii.
3. Každá velká společnost působící v oblasti umělé inteligence by měla měřit a veřejně zveřejňovat plný environmentální dopad svých datových center. To zahrnuje uhlíkovou, vodní i půdní stopu. Firmy by se zároveň měly zavázat, že do roku 2030 budou všechna jejich datová centra poháněna obnovitelnou energií.
Datová centra pro umělou inteligenci už dnes spotřebovávají více elektřiny než většina států světa. „Je čas vyložit karty na stůl,“ uvedl šéf OSN.
Do roku 2030 by podle něj mohla datová centra pro umělou inteligenci spotřebovat tolik vody, kolik by stačilo k pokrytí základních potřeb všech 1,3 miliardy obyvatel subsaharské Afriky po celý rok.
4. „Žádná další těžba bez rozvoje.“ Guterres vyzval k větší podpoře přechodu k čisté energii tak, aby přinášel prospěch pracovníkům, komunitám i rozvojovým zemím. Důležitou roli v tom má sehrát klimatická konference OSN COP31 v Turecku.
„Samotný přechod už není otázkou,“ zdůraznil. „Buď bude řízený, nebo chaotický; spravedlivý, nebo nerovný; zdrojem stability, nebo hlubšího rozdělení. A tato rozhodnutí jsou stále v našich rukou.“
5. Je nutné chránit ty, kteří jsou klimatickým chaosem ohroženi nejvíce, a pomáhat jim s adaptací. Ta podle Guterrese „zachraňuje životy, chrání domovy a komunity, pomáhá ekonomikám zvládat otřesy a drží společnosti pohromadě“.
Je třeba zavést krizové a preventivní systémy dříve, než se klimatické šoky promění v humanitární a ekonomické katastrofy, dodal Guterres. Vyspělé země zároveň musí splnit svůj „dlouhodobý závazek zdvojnásobit financování adaptace, s jasnou cestou k jeho ztrojnásobení“, uvedl.
6. Svět musí zajistit spravedlivé financování, které umožní rychlé a rozsáhlé ukončování závislosti na fosilních palivech a zelenou transformaci. Mnoho rozvojových zemí dnes čelí nákladům na půjčky, které jsou dvakrát až třikrát vyšší než v bohatších ekonomikách.
„Země s obrovským potenciálem pro obnovitelné zdroje jsou vylučovány z revoluce čisté energie,“ upozornil Guterres. Poukázal přitom na africké státy, které získávají jen dvě procenta globálních investic do čisté energie, přestože disponují 60 procenty nejlepších solárních zdrojů na světě.
Generální tajemník zdůraznil také dodatečnou úvěrovou kapacitu multilaterálních rozvojových bank, jako je Světová banka, ve výši 600 až 800 miliard dolarů. Ta by podle něj měla být „agresivně“ využita k financování infrastruktury budoucnosti a adaptace na změnu klimatu.
Podpořit je třeba i další investiční opatření, například zdanění odvětví s vysokými emisemi. Stejně tak „musí vyspělé země dodržet své sliby“, včetně podpory Fondu pro reakci na ztráty a škody a Zeleného klimatického fondu, pokračoval generální tajemník.
Guterres připomněl, že slíbených 300 miliard dolarů pro rozvojové země musí být skutečně poskytnuto — spolu s konkrétními kroky k mobilizaci 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035.
7. Nakonec generální tajemník OSN vyzval k podpoře vědy jako základu pravdy a systémů včasného varování. Zároveň je podle něj nutné čelit klimatickým nepravdám, protože „dezinformace se šíří záměrně, aby oddálily klimatická opatření, upevnily vliv zájmových skupin a oslabily důvěru“.
Zdroj: UN News
Foto: UN News
