Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni životního prostředí:
Světový den životního prostředí je výzvou k boji proti znečištění plasty. Každý rok se na světě vyrobí více než 400 milionů tun plastů, z nichž třetina se použije pouze jednou. Každý den se do našich oceánů, řek a jezer vysype tolik plastů, kolik se vejde na více než dva tisíce nákladních aut.
Důsledky jsou katastrofální. Mikroplasty se dostávají do jídla, které jíme, do vody, kterou pijeme, a do vzduchu, který dýcháme.
Plasty se vyrábějí z fosilních paliv. Čím více plastů produkujeme, tím více fosilních paliv spalujeme a tím více zhoršujeme klimatickou krizi.
Máme ale řešení.
V loňském roce začalo světové společenství jednat o právně závazné dohodě o ukončení znečištění plastem. To je slibný první krok, ale musíme jít dál. Nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí konstatuje, že do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %, pokud budeme jednat hned a začneme plasty znovu používat, recyklovat a odkloníme se od plastů.
Musíme postupovat společně, vlády, firmy i spotřebitelé, abychom se zbavili závislosti na plastech, zasadili se o nulový odpad a vybudovali skutečně oběhové hospodářství. Společně můžeme vytvořit čistší, zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny.
Ve světle Světového dne jízdního kola (3. června), který vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2018, přinášíme stručný přehled souvislostí cyklodopravy s plněním globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).
Udržitelná doprava má pro lidstvo a planetu zásadní význam. Aktivní mobilita je navíc lidským právem, včetně práva na jízdu na kole. Vlády na všech úrovních by měly zajistit bezpečný přístup do veřejného prostoru a vytvářet bezpečné prostředí pro ty, kteří chodí pěšky a jezdí na kole. Investice do lepších podmínek pro cyklodopravu – včetně elektrokol, nákladních a sdílených kol – podpoří splnění SDGs, protože cyklistika a cyklodoprava přímo souvisí s jedenácti z nich.
Cíl 1: Konec chudoby
Jízda na kole je cenově dostupný a jednoduchý způsob dopravy, který umožňuje přístup ke vzdělání, zaměstnání, trhům a komunitním aktivitám v městských i venkovských oblastech.
Jízdní kolo je často jediným cenově dostupným technickým prostředkem pro přepravu osob a zboží a pomáhá jednotlivcům snižovat náklady na dopravu. Jízda na kole může lidem, kteří jsou jinak odkázáni na chůzi, zkrátit dobu dojíždění do práce o více než polovinu. Cyklodoprava má i velký ekonomický potenciál díky vytváření pracovních příležitostí.
Cíl 2: Konec hladu
Cyklodoprava má zásadní význam pro mnoho drobných výrobců potravin. Může poskytnout bezpečný a rovný přístup k půdě, zdrojům a vstupům, finančním službám, trhům a posílit přístup na trh práce. Cyklodoprava pomáhá zejména chudým zajistit přístup k potravinám po celý rok.
Cíl 3: Zdraví a kvalitní život
Jízda na kole je součástí zdravého životního stylu bez emisí škodlivých látek do ovzduší. Fyzická aktivita snižuje výskyt srdečních onemocnění a dalších negativních dopadů sedavého způsobu života. Cyklodoprava nahrazující individuální autodopravu má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu. Vytváření bezpečných podmínek pro cyklisty přispívá ke snížení počtu úmrtí a zranění při dopravních nehodách v celosvětovém měřítku.
Cíl 5: Rovnost žen a mužů
Jízdní kolo usnadňuje ženám a dívkám přístup k vodě, do školy, na trh i do zaměstnání. Bezpečná infrastruktura pro cyklodopravu podporuje rovnost žen a mužů, protože zvyšuje počet žen a dívek, které aktivně využívají kolo jako dopravní prostředek.
Cíl 7: Dostupné a čisté energie
Jízda na kole zlepšuje energetickou účinnost dopravních systémů. Kromě toho kolo nabízí dobré řešení pro kombinaci s veřejnou dopravou (vyjdete ráno z domova na nádraží, dál pokračujete vlakem nebo autobusem a při cestě zpět znovu využijete kolo na dojezd domů). Dobré podmínky pro jízdu na kole poskytují jednotlivcům přístup k energeticky účinnému a dostupnému způsobu dopravy.
Cíl 8: Důstojná práce a hospodářský růst
Cykloprůmysl, který zahrnuje i sektory služeb a cykloturistiky, poskytuje produkty a služby pro udržitelnou a inkluzivní dopravu osob a zboží a podporuje udržitelný cestovní ruch a zdravé trávení volného času. Odvětví cyklistiky vytváří při stejném obratu více pracovních míst než kterékoli jiné odvětví dopravy: například na milion eur obratu vytváří výroba jízdních kol 4,89 pracovních míst na plný úvazek, což je více než v leteckém a kosmickém průmyslu (3,9 pracovních míst) a několikanásobně více než v automobilovém průmyslu (1,63).
Cíl 9: Průmysl, inovace a infrastruktura
Cyklodoprava umožňuje lidem přejít od individuální autodopravy ke kombinaci chůze, jízdy na kole a veřejné dopravy. Více lidí na kole usnadňuje vládám budování odolné infrastruktury a udržitelných dopravních systémů pro hospodářský rozvoj a well being se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny.
Cíl 11: Udržitelná města a obce
Zvýšená intenzita cyklodopravy činí města inkluzivnějšími, bezpečnějšími, odolnějšími a udržitelnějšími, protože jízda na kole je cenově dostupná, bezpečná, neznečišťuje životní prostředí, má pozitivní vliv na zdraví a podporuje udržitelnou ekonomiku. Na jedné straně je do značné míry nezávislá na složitých high-tech technologiích, a proto je mimořádně odolným způsobem dopravy. Na druhé straně moderní komunikační technologie a e-kola integrují cyklodopravu do inteligentních dopravních systémů měst. Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém.
Cíl 12: Odpovědná výroba a spotřeba
Přeprava osob a zboží na kole podporuje udržitelnou výrobu, spotřebu a přepravu zboží. V mnoha městských oblastech lze 50 % všech dodávek zboží uskutečnit na kole. Nárůst odvětví cykloturistiky navíc vytváří více možností pro udržitelný cestovní ruch.
Cíl 13: Klimatická opatření
Jízdní kolo je symbolem dekarbonizace dopravy a společnosti. Začleňování cyklodopravy do vládních politik, strategií i vzdělávání je snadným, rychle realizovatelným a účinným klimatickým opatřením.
Cíl 17: Partnerství pro dosažení cílů
Cyklistická hnutí, organizace občanské společnosti a odborníci z celého světa zabývající se cyklodopravou podporují globální partnerství veřejného, soukromého a občanského sektoru pro udržitelný rozvoj. Usilují také o výrazné navýšení dostupnosti kvalitních, včasných a spolehlivých dat o cyklodopravě s cílem podpořit celosvětový rozvoj a šíření úspěšných a k životnímu prostředí šetrných technologií pro cyklodopravu a zavádění politik v oblasti cyklodopravy v rozvojových zemích.
Zpracováno na podkladu publikace “Cycling Delivers on the Global Goals – Shifting towards a better economy, society, and planet for all”Evropské cyklistické federace (prostřednictvím Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC)).
Nejekologičtější, nejudržitelnější a zároveň nejekonomičtější je doprava s pohonem vlastních nohou. Organizace spojených národů v roce 2018 vyhlásila 3. červen Světovým dnem jízdního kola. Kolo je podle rezoluce Valného shromáždění „jednoduchý, cenově dostupný, spolehlivý, čistý, ekologický a udržitelný dopravní prostředek“, který je vhodný nejen pro dopravu, ale pomáhá také zpřístupňovat vzdělání, zdravotní služby a je hojně využíván pro sport a volný čas. Jízdní kolo je významným nástrojem udržitelné dopravy a má pozitivní dopad na klima.
V březnu loňského roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci o začlenění cyklistické dopravy do systémů veřejné dopravy v zájmu udržitelného rozvoje. Mobilita lidí je důležitým prvkem rozvojových strategií, které se zaměřují na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Naplňování potřeb lidí, kteří jezdí na kole, je důležitou součástí řešení mobility, pomáhá městům oddělit růst počtu obyvatel od zvyšování emisí a zlepšovat kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu.
Již počtvrté letos oslavíme Světový den jízdního kola v Praze pořádáním velké cyklojízdy ve spolupráci se spolkem Automat. Start je ve 13 hod. od Výstaviště v Holešovicích, cíl kolem 15 hodiny v Braníku. Cyklojízda je oslavou městské cyklodopravy, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Tradičně se jí účastní i týmy OSN v České republice a řady zastupitelských úřadů států světa v ČR.
Mírové síly OSN jsou tlukoucím srdcem společného úsilí o mírovější svět. Již 75 let podporují lidi a komunity, které po celém světě sužují konflikty a nepokoje.
Dnes, v Mezinárodní den mírových sil OSN, vzdáváme hold jejich mimořádnému přínosu k mezinárodnímu míru a bezpečnosti.
Od roku 1948 sloužily v celkem 71 misích více než dva miliony mírotvůrců, kteří pomáhají státům zvládat obtížnou cestu od války k míru. Mírové mise OSN mají zásadní význam pro ochranu civilistů, kteří se ocitli v chaosu smrtících konfliktů, a poskytují naději a pomoc v těch nejnebezpečnějších situacích.
Při výkonu služby zaplatilo mnoho příslušníků mírových sil cenu nejvyšší. Více než 4 200 z nich přišlo o život. Soucítíme s jejich rodinami, přáteli a kolegy. Jejich obětavost a oddanost míru nebude nikdy zapomenuta.
V současné době slouží ve 12 operacích OSN více než 87 tisíc žen a mužů ze 125 zemí v podmínkách rostoucího globálního napětí, stagnujících mírových procesů a komplexnějších konfliktů. Navzdory překážkám vytrvávají. Pro lidi v oblastech konfliktů představují modré přilby naději.
generální tajemník OSN António Guterres, 29. května 2023
Projev vedoucího UNIC v Praze Michala Broži na happeningu pořádaném Českou ženskou lobby „Hlas proti násilí“ na podpopru přijetí Istanbulské úmluvy:
Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejhorších a nejrozšířenějších porušování lidských práv na světě. Jeho výskyt ještě posílila v minulých letech pandemie a nyní ho dál umocňují vzájemně se prolínající krize: klimatická, konflikty nebo ekonomická nestabilita.
Cílem Istanbulské úmluvy je prevence a ochrana žen před všemi formami násilí. Jedná se o první a nejkomplexnější mezinárodní smlouvu, která se specificky zabývá těmito otázkami, a navazuje na standardy zakotvené v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.
V roce 2020 bylo celosvětově zabito 81 tisíc žen a dívek, z nichž víc než polovina zemřela rukou partnera nebo člena rodiny. 15 milionů dospívajících dívek zažilo nucený sex. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
Ženy – včetně novinářek nebo jiných veřejně činných žen, čelí bezbřehému násilí na internetu. Od misogynních nenávistných projevů až po sexuální obtěžování. 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu.
K řešení tohoto všudypřítomného porušování lidských práv jsou zapotřebí komplexní opatření na politické, legislativní a institucionální úrovni a ratifikace a provádění Istanbulské úml. ze strany států je důležitým závazkem v tomto směru.
Na podzim loňského roku vyzval šéf Organizace spojených národů António Guterres všechny státy světa k přijetí transformačních opatření, která ukončí násilí páchané na ženách. Znamená to mimo jiné zapojení občanů a skupin občanské společnosti do všech úrovní rozhodování i podporu veřejných kampaní, které zpochybňují patriarchální normy. Vyzval také vlády států, aby do roku 2026 zvýšily financování organizací a hnutí za práva žen o 50 %.
Ponižování, trestání, sexuální násilí vyrůstá ze staletí dominance mužů ve společnosti. Genderová nerovnost je v principu problém nerovnováhy moci.
Děkuji za pozvání České ženské lobby. Informační kancelář OSN v Praze, která je součástí celosvětové sítě Sekretariátu OSN v New Yorku je hrdým partnerem kampaně Hlas proti násilí.
Světový den svobody tisku vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 1993 na doporučení Generální konference UNESCO a každý rok připadá na 3. května. Za tři desetiletí, která uplynula od jeho vyhlášení, jsme byli svědky významného pokroku na cestě k dosažení svobody tisku a svobody projevu na celém světě. Rozšíření nezávislých médií v mnoha zemích a rozvoj digitálních technologií umožnily volný tok informací. Svoboda médií, bezpečnost novinářů a svoboda projevu jsou však stále častěji napadány, což má dopad na naplňování dalších lidských práv.
Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni svobody tisku
Už tři desetiletí oslavuje mezinárodní společenství Světovým dnem svobody tisku práci novinářů(ek) a pracovníků médií. Jeho hlavním cílem je vyzdvihovat, že veškerá naše svoboda závisí na svobodě tisku.
Svoboda tisku je základem demokracie a spravedlnosti. Poskytuje nám fakta, která potřebujeme k utváření názorů a ke kontrole moci. A jak připomíná letošní téma, svoboda tisku je krví lidských práv.
Ve všech částech světa jsou ale svobodná média napadána. Pravdu ohrožují dezinformace a nenávistné projevy, které se snaží rozmazat hranici mezi fakty a fikcí, mezi vědou a konspirací.
Zvýšená koncentrace mediálního průmyslu v rukou několika málo osob, finanční kolaps desítek nezávislých zpravodajských organizací a nárůst počtu zákonů a předpisů na úrovni států, které zmenšují prostor pro novináře, jsou další podporou cenzury a ohrožením svobody slova.
Novináři a pracovníci médií se při výkonu své důležité práce stávají přímým terčem útoků na internetu i mimo něj. Běžné je jejich obtěžování, zastrašování, zadržování a věznění. V roce 2022 bylo zabito nejméně 67 pracovníků médií, což představuje neuvěřitelný nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny novinářek se setkaly s násilím na internetu a každé čtvrté bylo vyhrožováno fyzicky.
Před deseti lety vytvořila Organizace spojených národů Akční plán pro bezpečnost novinářů. Jeho cílem je chránit pracovníky médií a ukončit beztrestnost zločinů páchaných proti nim. Na Světový den svobody tisku musí svět mluvit jedním hlasem: Zastavte hrozby a útoky! Přestaňte zadržovat a věznit novináře za to, že dělají svou práci! Zastavte lži a dezinformace! Přestaňte útočit na pravdu a na ty, kteří ji říkají.
Novináři stojí za pravdou. Svět se musí postavit za novináře(ky).
Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023
Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny.
Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit.
Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.
Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku.
Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.
Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.
Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.
Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti.
U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.
Minulý týden se v sídle OSN v New Yorku sešli zástupci států, aby společně hledali cesty k zajištění čisté a bezpečné vody pro všechny lidi na celém světě. Konference OSN o vodě (UN 2023 Water Conference) skončila v pátek přijetím Akční agendy pro vodu, plánu obsahujícího téměř 700 závazků na ochranu nejcennějšího globálního statku. Agenda stanoví závazky od alternativního způsobu stravování až po uchopení vody jako mocného motoru ekonomiky a součásti kulturního dědictví Země.
Voda pro všechny Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konference vytvořila ambiciózní vizi. „Vaše odhodlání k akci a transformaci nás směruje k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní budoucnosti pro lidi i planetu. Tato konference potvrdila, že voda je nejcennějším globální statkem, který nás všechny spojuje napříč množstvím globálních výzev. Voda musí být středem globální politické agendy.“ řekl šéf OSN. To se promítá do takových opatření, jako je rozvoj nových, alternativních potravinových systémů, které sníží neudržitelné množství vody využívé v zemědělství, nebo spuštění nového globálního informačního systému, který bude sloužit jako vodítko pro plány a priority k realizaci Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Diskutovalo se i o možnosti jmenovat před zářijovým summitem SDGs zvláštního zmocněnce OSN pro vodu.
Průlomová konference Konference se ve dnech 22. až 24. března zúčastnilo v sídle OSN více než dva tisíce zástupců vlád, vědců, akademiků, představitelů občanské společnosti, původních obyvatel, zástupců soukromého sektoru a delegátů z řad mládeže. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 300 miliard dolarů, které byly přislíbeny na podporu akčního programu, má potenciál uvolnit nejméně 1 bilion dolarů v podobě socioekonomických a ekosystémových přínosů. „Výsledný dokument této konference není sice právně závazný, přesto lze konferenci považovat za průlomovou,“ řekl v závěrečném projevu.
Generální tajemník OSN António Guterres přijel na jednodenní návštěvu v Evropy. V Bruselu se zúčastnil zasedání Evropské rady. Zasedání bylo příležitostí k diskusi o důležitých globálních otázkách, včetně ruské invaze na Ukrajinu a jejích dalekosáhlých důsledků, mimořádné situace v oblasti klimatu a rostoucích globálních nerovností.
Generální tajemník poděkoval Evropské unii za její silnou podporu Organizace spojených národů a multilateralismu a vyzval k posílení spolupráce v souvislosti s prováděním programu „Naše společná agenda“ (Our Common Agenda) a Summitem budoucnosti, který se uskuteční příští rok.
Generální tajemník uvítal finanční podporu, kterou Evropská unie a její členské státy poskytují systému OSN, a vyzval k obnovení závazku v oblasti Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a naléhavých humanitárních potřeb.
S evropskými lídry jednal i o dopadech ruské invaze na Ukrajinu a zdůraznil svou výzvu ke spravedlivému míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucí přijatou Valným shromážděním 23. února. Poskytl aktuální informace o posilování globální potravinové bezpečnosti prostřednictvím Černomořské obilné iniciativy a úsilí o usnadnění vývozu ruských potravin a hnojiv. Generální tajemník ocenil EU a její občany za solidaritu vůči ukrajinským uprchlíkům.
S ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zdůraznil generální tajemník význam své „Akcelerační agendy“, která vyzývá všechny státy ke konkrétním opatřením k zachování hranice oteplení o 1,5 stupně.
Uvítal Evropskou zelenou dohodu jako významný krok tímto směrem a vyzval EU, aby zintenzivnila finanční a technologickou spolupráci s rozvíjejícími se a rozvojovými ekonomikami s cílem snižovat emise a zajistit klimatickou spravedlnost v podobě zelených pracovních míst, posílení adaptace, naplnění fondu pro krytí ztrát a škod a ochrany zranitelných komunit na celém světě.
Generální tajemník vyjádřil znepokojení nad dramatickou finanční situací mnoha rozvojových zemí, které čelí v důsledku pandemie COVID-19, dopadů ruské invaze na Ukrajinu, změny klimatu a globální krize životních nákladů.
Zdůraznil, že je důležité zavést opatření pro spravedlivější hospodářský a finanční systém, mimo jiné prostřednictvím reforem obchodních modelů mezinárodních rozvojových bank, účinných opatření pro odpouštění dluhů a stimulačního programu pro dosažení SDGs. Vyzval EU k podpoře reformy mnohostranného finančního systému s cílem lépe řešit globální výzvy se zaměřením na nejzranitelnější skupiny obyvatel.
lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.
Dnešní zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné.
Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních.
Tato zpráva je zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi, v každém odvětví a v každém časovém horizontu. Stručně řečeno, náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách: všechno, všude a najednou.
Skupině G20 jsem navrhl vznik Paktu solidarity v oblasti klimatu, v němž všichni velcí znečišťovatelé vyvinou mimořádné úsilí o snížení emisí a bohatší země zmobilizují finanční a technické zdroje na podporu vynořujících se ekonomik se společným cílem udržet limit 1,5 stupně naživu.
Dnes předkládám plán, jak prostřednictvím akcelerační agendy pro všechny zúčastněné strany výrazně posílit snahy o naplnění takového Paktu solidarity pro klima. Začít musíme tím, že všichni zúčastnění okamžitě stisknou tlačítko pro urychlení vlastních závazků čistých nulových emisí pro dosažení globální čisté nuly do roku 2050 v souladu se zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností s ohledem na různé podmínky v jednotlivých státech.
Konkrétně se lídři rozvinutých států musí zavázat k dosažení čisté emisní nuly (uhlíkové neutrality, pozn.) co nejblíže k roku 2040, což je hranice, kterou by se všichni měli snažit dodržet. Lze toho dosáhnout. Někteří si stanovili cíl již na rok 2035.
Vedoucí představitelé států s rozvíjejícími se ekonomikami se musí zavázat, že dosáhnou čistých nulových emisí co nejblíže k roku 2050. Znovu to musí být hranice, kterou se všichni musí snažit dodržet. Řada z nich se k tomu již zavázala.
Nyní je důležité, aby se všichni členové skupiny G20 spojili ve společném úsilí a spojili své zdroje, vědecké kapacity i již osvědčené a cenově dostupné technologie prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se do roku 2050 stala uhlíková neutralita skutečností.
Na řešení se musí podílet všechny státy. Požadavek, aby nejdřív začali ti druzí, znamená, že lidstvo bude až na posledním místě.
Akcelerační agenda vyzývá k řadě dalších opatření. Konkrétně:
Žádné nové uhlí a postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu v souladu se závěry Mezinárodní energetické agentury.
Zastavení jakéhokoli rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
Převod dotací na fosilní paliva do spravedlivé energetické tranzice.
Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.
Vyzývám všechny vlády, aby připravily plány přechodu na energetiku, které budou v souladu s těmito opatřeními a budou připraveny pro investory. Vyzývám také nejvyšší představitele všech ropných a plynárenských společností, aby se podíleli na řešení. Měli by předložit důvěryhodné, komplexní a podrobné plány přechodu v souladu s doporučeními mé expertní skupiny na vysoké úrovni pro závazky čisté emisní nuly.
V těchto plánech musí být jasně popsáno skutečné snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a úsilí o změnu obchodních modelů s cílem postupně se zbavit fosilních paliv a rozšířit obnovitelné zdroje energie. Toto zrychlování již v některých odvětvích začalo, ale investoři nyní potřebují zcela jasné signály.
Všechny vlády potřebují ujištění, že jim vedoucí představitelé firem pomohou s realizací a vlády musí současně vytvořit příznivé politické a regulatorní prostředí. Lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu a hliníku, zemědělství – všechna odvětví musí být sladěna s čistou emisní nulou (uhlíkovou neutralitou, pozn.) do roku 2050 a musí mít jasné plány včetně průběžných cílů, jak toho dosáhnout.
Zároveň musíme využít příležitosti investovat do důvěryhodných inovací, které mohou přispět k dosažení společných globálních cílů. Musíme také urychlit úsilí o zajištění klimatické spravedlnosti pro ty, kteří jsou v první linii mnoha krizí a žádnou z nich nezpůsobili.
Toho můžeme dosáhnout:
Ochranou nejzranitelnějších komunit a rozšířením financování a kapacit pro adaptace, ztráty a škody.
Podporou reforem, které zajistí, aby mnohostranné rozvojové banky poskytovaly více grantů a zvýhodněných půjček a plně mobilizovaly soukromé finance.
Plněním finančních závazků přijatých v Kodani, Paříži a Glasgow.
Doplněním Zeleného klimatického fondu v letošním roce a vypracováním plánu na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptace do roku 2025.
Ochranou všech lidí pomocí systémů včasného varování před přírodními katastrofami během příštích čtyř let.
Realizací nového fondu pro krytí ztrát a škod v letošním roce.
Čím déle budeme otálet, tím to bude těžší. Za necelých devět měsíců se lídři států sejdou na konferenci COP28 k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň zahájí proces přípravy dalšího cyklu národních klimatických závazků, který má být realizován v roce 2025. Nové klimatické plány musí odrážet zrychlení, které potřebujeme teď, v tomto i příštím desetiletí.
Spoléhám na to, že do konce konference COP28 se všichni vedoucí představitelé skupiny G20 zaváží k novým ambiciózním národně stanoveným příspěvkům za celou svou ekonomiku zahrnující všechny skleníkové plyny a představí své absolutní cíle snížení emisí pro roky 2035 a 2040. Tranzice se musí týkat celé ekonomiky. Částečné závazky nestačí.
Těším se, že na zářijovém summitu o klimatických ambicích v New Yorku přivítám „první účastníky“ akcelerační agendy. Ještě jednou děkuji Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu za to, že ukázal vědecky podloženou cestu z klimatického zmatku založenou na faktech. Nikdy jsme k řešení klimatické výzvy nebyli lépe vybaveni. Teď se ale musíme pustit do skutečné a rychlé klimatické akce.
Nesmíme ztratit ani den.
Děkuji.
António Guterres, New York, 20. března 2023
###
Tisková konference k vydání závěrečné syntézy 6. hodnotící zprávy IPCC o stavu a vývoji světového klimatu proběhla 20. 3. 2023 v Kampusu Hybernská.
Tiskovou konferenci společně připravily organizace sdružené kolem Vědeckého klimatického fóra: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učená společnost České republiky.
