Skip to main content

Autor: kafka

Počet nuceně vysídlených ve světě poklesl

Počet lidí nucených opustit svůj domov se celosvětově poprvé za poslední desetiletí snížil, uvádí v čerstvě vydané zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Přesto však zůstává nepřijatelně vysoký a desítky milionů lidí jsou nadále uvězněny v dlouhodobém exilu a jen s malou nadějí na obnovení svého života. 

Zásadně změnit přístup

Výroční zpráva UNHCR Global Trends Report, kterou v Ženevě představil vysoký komisař pro uprchlíky Barham Salih ukazuje, že počet uprchlíků ve světě v roce 2025 klesl o tři procenta na 41,6 milionu. Přibližně 5,4 milionu lidí během loňského roku uprchlo do jiných zemí před násilím a pronásledováním. Navzdory celkovému poklesu samotná humanitární pomoc již nestačí, uvedl vysoký komisař. Vzhledem k tomu, že 70 procent uprchlíků zůstává po léta v exilu a mnozí žijí pod hranicí chudoby, vyzval k zásadní změně přístupu. „Pro příliš mnoho uprchlíků začíná vysídlení jako záchrana života, ale trvá celý život,“ uvedl. „Potřebujeme zásadní změnu přístupu, která lidem prchajícím před válkou a pronásledováním vytvoří novou naději a nové příležitosti.“ 

Vysoký komisař Salih představil konkrétní a měřitelný cíl: během příští dekády snížit o více než polovinu počet uprchlíků v dlouhodobém vysídlení, kteří jsou závislí na humanitární pomoci, se zaměřením na země s nízkými a středními příjmy, které hostí většinu uprchlíků. Tato iniciativa by rozšířila možnosti dobrovolných návratů, humanitárních víz a přesídlování a zároveň by pomohla uprchlíkům přejít od závislosti na pomoci k soběstačnosti prostřednictvím přístupu ke vzdělání, zdravotní péči, finančním službám a pracovním trhům. 

Budoucnost pro uprchlíky

Zpráva UNHCR také upozoprňuje na prudký pokles v přesídlování uprchlíků: počet osob přijatých prostřednictvím programů přesídlení nebo sponzorských schémat se meziročně snížil o více než polovinu na pouhých 81 800 v roce 2025. Tím se dále prohloubil rozdíl mezi dostupnými místy a naléhavými potřebami. 

Více než 70 procent uprchlíků pochází z Afghánistánu, Jižního Súdánu, Súdánu, Sýrie, Ukrajiny a Venezuely. Největšími hostitelskými zeměmi jsou Kolumbie, Německo a Turecko. „Azyl a ochrana zachraňují životy a nejsou předmětem diskuse,“ uvedl vysoký komisař Salih, „ale nemůžeme přijmout budoucnost, v níž miliony uprchlíků zůstávají po léta či desetiletí uvězněny ve své situaci bez reálné vyhlídky na obnovu svého života.“

Zdroj: UN News
Foto: UNHCR

Valné shromáždění podpořilo historicky důležité rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o klimatické krizi

Přelomová rezoluce Valného shromáždění přijatá ve středu je podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese silným potvrzením mezinárodního práva, klimatické spravedlnosti a vědy. Generální tajemník uvedl, že rezoluce jasně ukazuje na odpovědnost členských států chránit své obyvatele před akcelerující klimatickou krizi.

Rezoluci připravilo Vanuatu, tichomořský ostrovní stát stojící v první linii klimatické krize, spolu s několika dalšími zeměmi. Byla přijata po intenzivních diskusích, během nichž bylo navrženo několik pozměňovacích návrhů, poměrem hlasů 141 pro, osm proti a 28 států se zdrželo.

Proti hlasovaly Bělorusko, Írán, Izrael, Libérie, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené státy a Jemen.

Když Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, v červenci 2025 rozhodl, že státy mají povinnost chránit životní prostředí před emisemi skleníkových plynů, bylo toto rozhodnutí označeno za průlomové. Generální tajemník OSN jej popsal jako vítězství pro naši planetu.

Právní povinnost

Soud rovněž rozhodl, že pokud státy tyto povinnosti poruší, nesou právní odpovědnost a mohou být právně zavázány ukončit protiprávní jednání, poskytnout záruky, že se nebude opakovat, a podle okolností plně nahradit vzniklou škodu.

Přestože poradní stanoviska ICJ nejsou právně závazná, mají významnou právní a morální autoritu. Pomáhají objasňovat a rozvíjet mezinárodní právo tím, že vymezují právní povinnosti států. Středeční přijetí rezoluce Valným shromážděním navazující na toto rozhodnutí vysílá silný signál, že řešení klimatické krize je právní povinností podle mezinárodního práva, nikoli pouze politickou volbou.

Co rezoluce obsahuje?

Rezoluce vyzývá všechny členské státy OSN, aby přijaly veškeré možné kroky k zabránění významným škodám souvisejících s klimatem, včetně emisí vznikajících na jejich území, a aby plnily své stávající klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Vlády jsou vyzvány ke spolupráci a k průběžné koordinaci úsilí v boji proti změně klimatu na globální úrovni a k zajištění toho, aby klimatické politiky chránily právo na život, zdraví a přiměřenou životní úroveň.

V prohlášení zveřejněném po hlasování Valného shromáždění Guterres uvedl, že nejvyšší cenu za změnu klimatu platí ti, kteří za ni nesou nejmenší odpovědnost, a že cesta ke klimatické spravedlnosti vede přes rychlý, spravedlivý a férový přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.

Generální tajemník OSN také poznamenal, že obnovitelné zdroje se ukázaly jako nejlevnější a nejbezpečnější forma energie a že cíl udržet růst globální teploty na maximálně 1,5 °C nad předindustriální úrovní je stále dosažitelný.

Zdroj: UN News Service

Věda a klimatická změna: Fakta, hrozby, příležitosti

Dubnová Panelová diskuse s názvem „Věda a klimatická změna: fakta, hrozby, příležitosti“ pořádaná Učenou společností ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze si kladla za cíl vyzdvihnout racionální přístup k tématu klimatické změny. Jak v úvodu zdůraznil Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR, smysluplná debata musí stát na jasných a nezpochybnitelných faktech. Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža připomněl, že klimatická změna není vzdálená hrozba, je to realita, kterou už žijeme. A přesto dnes čelíme nejen oteplování planety, ale i ochlazování důvěry ve vědu. Vyzdvihl, že je nutné posílit hlas vědy ve veřejném prostoru a připomenout, že bez ní nemůžeme dělat dobrá rozhodnutí.

Věda jako základ mezinárodní shody
Klimatická diplomacie stojí na vědeckých poznatcích. „Kdyby nebylo klimatické vědy, neměli bychom klimatickou diplomacii,“ řekl zvláštní host diskuse, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat. Zdůraznil, že zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) mají mimořádnou váhu, protože jejich závěry schvalují vědci i zástupci vlád společně, řádek po řádku. Právě tato mezinárodní shoda činí z vědeckých dat pevný základ globálních klimatických jednání. Přestože se svět nebezpečně přibližuje hranici oteplení o 1,5 °C, vědecké modely zůstávají klíčovým nástrojem pro předvídání dopadů klimatické změny i pro hledání potřebných řešení.

Česká republika: Oteplování dvakrát rychlejší než globální průměr
Bioklimatolog Miroslav Trnka upozornil, že se Česká republika otepluje výrazně rychleji je globální průměr. Zatímco globální teplota vzrostla oproti předprůmyslovému období přibližně o 1,3 °C, v Česku je oteplování podle jeho slov zhruba 1,8 až 2× vyšší. Současné scénáře přitom naznačují, že při optimistickém vývoji může oteplení dosáhnout kolem 2,6 °C, v horším případě až 3 °C. V praxi to znamená, že se klimatické podmínky v ČR posouvají do nižších nadmořských výšek — obrazně řečeno se z Vysočiny stává jižní Morava.

Profesor Trnka zároveň zdůraznil, že ačkoliv fyzikální principy klimatické změny dobře známe, větší nejistota panuje v reakcích ekosystémů a regionálních dopadech, například v budoucím vývoji srážek či intenzitě sucha ve střední Evropě. Za významné riziko označil i zpětné vazby, například tání permafrostu, které může tempo oteplování dále urychlit.

Technologie máme, chybí koordinace
Podle Ondráše Přibyly, ředitele projektu Fakta o klimatu snižování emisí není technologickým ani vědeckým problémem, ale otázkou koordinace a společenského rozhodování. Technologie potřebné pro přechod k nízkoemisní ekonomice již podle něj existují a díky rychlému rozvoji se stávají stále dostupnějšími. Významnou roli v tomto vývoji sehrává zejména Čína, která masivními investicemi pomohla zlevnit fotovoltaiku i bateriová úložiště. Přibyla zároveň upozornil, že svět se v nejbližších letech pravděpodobně přiblíží vrcholu emisí („peak emissions“), po němž by mělo začít jejich postupné snižování.

Klima potřebuje jasná pravidla a instituce
Odbornice na právo životního prostředí Tereza Snopková z Akademie věd upozornila, že řešení klimatické změny není jen otázkou technologií, ale především nastavení pravidel, práva a správy. Klíčové podle ní je vytvoření jasného a uceleného právního rámce, který dokáže propojit klimatické cíle s konkrétními politikami napříč sektory a zajistit jejich vymahatelnost. Česká republika podle ní ale stále postrádá klimatický zákon, který by tento rámec systémově vymezil. Současná roztříštěnost legislativy a využívání nestandardních postupů při jejím přijímání pak podle ní ztěžují naplňování klimatických cílů a mohou oslabovat důvěru veřejnosti v právo i v klimatická opatření samotná. Důraz proto klade na stabilní institucionální a legislativní ukotvení klimatické politiky v ČR, které by umožnilo dlouhodobé a předvídatelné snižování emisí.

Ekonomika a pravidla jako klíčové nástroje změny
Pavel Řežábek ze společnosti ČEZ uvedl, že energetický sektor reaguje především na ekonomické signály. Cena emisních povolenek (kolem 75 € za tunu) podle něj výrazně zhoršuje ekonomičnost uhelných elektráren a tím urychluje jejich útlum a celkovou transformaci energetiky. Zároveň zdůraznil bezpečnostní výhodu decentralizované energetiky, kterou přirovnal k internetu – je odolnější vůči narušení než centralizované zdroje.

Bariéry v debatě: Ideologie a dezinformace
Sociolog Vojtěch Pecka identifikoval faktory, které českou debatu vychylují: ideologický odpor k zásahům do trhu, zájmy fosilního průmyslu a vliv Ruské federace. Cílem dezinformačních kampaní není nutně přesvědčit o opaku, ale přehltit informační prostor natolik, aby se společnost nebyla schopna dohodnout ani na tom, co je vůbec problém. Při takovém zahlcení „kontaminovanými“ informacemi se totiž rozpadá i základní shoda na faktech, což znemožňuje racionální veřejnou debatu. 

Příležitost k transformaci
Navzdory hrozbám nabízí klimatická změna i příležitosti. Jako příklad bylo uvedeno Dánsko, které již v 90. letech uchopilo klimatickou politiku jako ekonomickou šanci a dnes profituje z exportu technologií. Pro úspěšnou transformaci v Česku bude klíčové nejen vzdělávání, ale především dosažení širokého společenského konsenzu, podobného tomu, jaký provázel ekonomickou transformaci v 90. letech.

Záznam celé diskuse je k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti ČR

Stáž v OSN: Příležitost pro budoucí komunikátory, novináře a marketéry

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze na období léto 2026.

Předpoklady

  • perfektní čeština a angličtina;
  • student/ka VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce s digitálními technologiemi;
  • schopnost vytvářet podklady pro komunikační výstupy;
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o globální témata a činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • aktivní účast na komunikaci témat OSN a aktivit UNIC v Česku;
  • příprava vizuálních a písemných podkladů;
  • příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie/video, jednoduchá grafika, texty);
  • podpora administrativních úkonů a pomoc s běžným chodem kanceláře.

Časová dotace je 30 hodin týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení (max. šest měsíců). Jedná se o dobrovolnou práci, stáž není placená. Místo výkonu práce je kancelář OSN v centru Prahy.

Termín pro podání přihlášky: do 6. června 2026
Termín zahájení stáže: týden od 20. června 2026
Přihlásit se můžete již dnes na tomto odkazu (anglicky)

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN v New Yorku. Je zastupující kanceláří Sekretariátu OSN a hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Kdo bude příštím generálním tajemníkem OSN?

Na konci dubna proběhla v sídle OSN v New Yorku veřejná slyšení, na nichž členským
státům představili svou vizi fungování OSN čtyři dosud oficiálně nominovaní kandidáti/ky
na post generální/ho tajemníka/ce OSN: Michelle Bachelet (Chile), Rafael Grossi
(Argentina), Rebeca Grynspan (Kostarika) a Macky Sall (Senegal). Prezentace
jednotlivých kandidátů byly přenášeny živě a jsou ze záznamu dostupné na YouTube
kanlálu OSN.


Generální tajemní/ce je volen/a Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti
OSN. Podle zavedeného zvyku by příští šéf/ka OSN měl/a být z regionu Jižní Ameriky.
To ale nevylučuje možnost, aby se o nejvyšší post v OSN ucházeli kandidáti z jiné části
světa.

Kandidáty navrhuje jeden nebo více států. Ke čtyřem už nominovaným mohou v
průběhu letošního roku přibýt další. Funkční období současného šéfa OSN Antónia
Guterrese vyprší 31. prosince 2026.

Více informací o pravomocech šéfa OSN a přehled všech dosavadních generálních
tajemníků
.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní potřebuje vdechnout nový život

V sídle OSN v New Yorku byl dnes zahájen pravidelný přezkum Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Šéf OSN Guterres v úvodu upozornil, že současnou jadernou hrozbu umocňují nová rizika rychlého rozvoje technologií, zejména AI.

Poprvé po desetiletích ve světě roste počet jaderných hlavic. Do hry se znovu vracejí jaderné testy a globální vojenské výdaje vzrostly v roce 2025 na rekordních 2,7 bilionu USD (téměř jako velikost celé ekonomiky Francie; každou vteřinu se na zbrojení vydá 85 tisíc USD).

Generální tajemník v projevu ve Valném shromáždění před zástupci všech signatářských zemi NPT varoval, že tento pilíř snah o odstranění jaderných zbraní eroduje, závazky zůstávají nenaplněné a důvěra i důvěryhodnost slábnou. „Musíme smlouvě znovu vdechnout život,“ prohlásil.

V reakci na obavy z rostoucího využívání umělé inteligence ve vojenských konfliktech Guterres znovu zdůraznil postoj OSN, že dokud nebudou jaderné zbraně odstraněny, lidstvo nad nimi nesmí nikdy ztratit kontrolu.

Varování generálního tajemníka sdílela i předsedající přezkumu NPT Do Hung Viet, zástupkyně Vietnamu. Vyzdvihla důležitou roli, kterou smlouva sehrála v prevenci použití jaderných zbraní během posledních pěti desetiletí. Na tiskovém setkání v New Yorku Viet varovala, že ačkoli smlouva od roku 1970 pomáhá bránit šíření jaderných zbraní, její význam a důvěryhodnost jsou nyní ohroženy. Připomněla, že dvě předchozí přezkumné konference (2015 a 2022) nedosáhly konsenzu, a vyzvala delegáty, aby tentokrát pracovali konstruktivně na dosažení dohody.

Konflikt s Íránem vrhá stín

Ještě před zahájením konference si diplomaté vyslechli námitky proti kandidatuře Íránu na post místopředsedy hlavního výboru. Zástupce USA označil tento krok za „urážku NPT“ s tím, že Írán porušil smlouvu rozvojem svého jaderného programu. USA odmítly, že by Teherán mohl být vnímán jako lídr v oblasti nešíření jaderných zbraní. Námitky vznesly také Austrálie, Spojené království (rovněž jménem Francie a Německa) a Spojené arabské emiráty. Zástupce Ruska ale označil snahu USA za pokus o politizaci konference hned na začátku a vyzval delegace států, aby své výhrady vyjádřily během obecné rozpravy.

Íránský delegát námitky odmítl jako „neopodstatněné a zcela nevěrohodné“ a jako pokus manipulovat konferencí. „Spojené státy,“ uvedl, „jsou jediným státem, který použil jaderné zbraně, a nadále rozšiřují svůj arzenál v rozporu se svými závazky podle NPT.“

Klíčová mezinárodní smlouva

NPT je zásadní mezinárodní smlouva, jejímž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií pro jejich výrobu, podporovat spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a dále usilovat o dosažení jaderného odzbrojení a všeobecného a úplného odzbrojení. NPT představuje jediný závazek v rámci mnohostranné smlouvy směřující k cíli odzbrojení ze strany států vlastnících jaderné zbraně.

Smlouva byla otevřena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Od té doby je NPT základním pilířem globálního režimu nešíření jaderných zbraní. Ke smlouvě se připojilo 191 smluvních států, včetně pěti jaderných mocností, což z ní činí nejrozšířenější mnohostrannou dohodu o odzbrojení.

11. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se koná v sídle OSN od 27. dubna do 22. května 2026.

Guterres: Stojíme při všech, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení

Před dvaatřiceti lety zažila Rwanda jednu z nejtemnějších kapitol historie lidstva. Během pouhých 100 dní bylo zavražděno více než milion lidí – především Tutsiové, ale také Hutuové a další, kteří se genocidě postavili. Celé rodiny byly brutálně vymazány z tohoto světa.

Na Mezinárodní den připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994 připomínáme oběti a uctíváme jejich ukradenou důstojnost. Vzdáváme hold přeživším, jejichž odolnost ukazuje sílu lidského ducha. A s pokorou a studem si připomínáme selhání mezinárodního společenství, které nedokázalo vyslyšet varování a bezodkladně podniknout kroky k záchraně životů.

Nestačí si připomínat mrtvé. Musíme se poučit z minulých selhání a chránit živé odmítáním nenávisti, podněcující rétoriky a výzev k násilí; posilováním sociální soudržnosti a odolnosti komunit; a upevňováním institucí, které pomáhají předcházet masovým zvěrstvům. Vyzývám všechny státy, aby se bez prodlení staly smluvními stranami Úmluvy o genocidě a aby ji plně uplatňovaly.

Organizace spojených národů stojí při lidech ve Rwandě. A stojíme při všech, kdekoli na světě, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení.

Ať tento den znovu potvrdí náš závazek nezapomenout, naslouchat a jednat. Ať jsou dějiny naším průvodcem a naším cílem zabránit novým genocidám.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994

António Guterres: Osm kroků k rovnějšímu světu

Během téměř deseti let v čele Organizace spojených národů jsem byl opakovaně svědkem toho, jak je náš svět vystavován zkouškám, ať už klimatickými otřesy, prohlubující se chudobou, násilnými konflikty nebo zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost. Zároveň jsem ale sledoval, jak se začínají prosazovat jejich řešení a všechna měla jeden společný jmenovatel: ženy.

Když si připomínáme Mezinárodní den žen, je načase uznat, že právě genderová nerovnost je největší výzvou v oblasti lidských práv naší doby a že prosazování rovnosti patří mezi nejsilnější motory udržitelného rozvoje a míru. Zde nastiňuji osm kroků vycházejících z mé vlastní zkušenosti, které mohou posunout práva žen kupředu a přinést konkrétní výsledky. Jsou inspirované prací systému OSN a občanské společnosti po celém světě.

1. Odstranění propasti v přístupu k moci
Rovnost žen a mužů je otázkou moci. Svět ale stále formují instituce ovládané muži. Rostoucí vlna autoritářství tyto nerovnosti prohlubuje, ruší těžce vybojované ochrany od spravedlivých pracovních podmínek po reprodukční práva a upevňuje rasové i genderové předsudky, které ženám brání ve vzestupu. Genderová rovnost přitom posiluje společnosti. Sdílená moc zvětšuje prostor pro svobodu.

2. Prioritizace rovného zastoupení
Ženy jsou po celém světě výrazně nedostatečně zastoupeny ve vládách i ve vedení firem. V OSN jsme si stanovili jako prioritu dosáhnout genderové parity, počínaje nejvyšším vedením. Dosáhli jsme toho rozšířením podmínek pro kvalifikované kandidáty, nikoli snížením standardů. OSN je díky tomu silnější, má lepší pracovní kulturu a zajišťuje inkluzivnější rozhodování. Poučení je jasné: když instituce zvolí rovnost, přicházejí výsledky.

3. Investování tam, kde je nejvyšší návratnost
Investice do rovného postavení žen přinášejí mimořádné výsledky. Každý dolar investovaný do vzdělávání dívek vzroste na trojnásobek. Investice do zdraví matek a plánování rodiny se zhodnotí dokonce osminásobně. Politiky podporující rodiny, například péče o děti či seniory, posilují komunity a podporují další ekonomický růst. Sečteno, tyto kroky mohou vytvořit základ pro odstranění genderových rozdílů, což může vést ke zvýšení národních příjmů až o 20 %.

4. Zahrnutí žen do mírových jednání
Mírové dohody jsou trvalejší, když se na jejich vyjednávání a realizaci podílejí ženy. Přesto jsou v mnoha konfliktech – včetně Gazy, Ukrajiny nebo Súdánu – ženy z těchto procesů do značné míry vyloučeny, i když nesou nejtěžší břemeno války. V době rostoucí nestability není inkluze jen symbolická, je to rychlá cesta ke stabilizaci našeho rozděleného světa.

5. Ukončení právní diskriminace
Celosvětově mají ženy pouze 64 % práv, která zákony zaručují mužům. Na mnoha místech nemohou vlastnit majetek, svobodně pracovat nebo požádat o rozvod. A i tam, kde ochrana existuje, čelí ženy větším překážkám v přístupu k právní pomoci či soudům. Všechny státy musí odstranit diskriminační zákony a zajistit, aby byla práva skutečně uplatňována v praxi.

6. Nulová tolerance vůči genderově podmíněnému násilí – a žádné výmluvy
Násilí na ženách je globální krize zakořeněná v nerovnosti a udržovaná mlčením. Každá žena a dívka má právo žít beze strachu. Přesto dál zůstává genderově podmíněné násilí děsivým porušením důvěry i lidskosti. Musíme mu čelit všude: s nulovou tolerancí, zajištěním plné odpovědnosti pro pachatele a s pevnou podporou pro přeživší.

7. Odstranění předsudků v oblasti technologií
Ženy tvoří pouze jednu čtvrtinu pracovníků v technologickém sektoru, a tak se předsudky strukturálně ukotvují přímo do systémů, které formují každodenní život. Zároveň na internetu prudce roste misogynie. Technologické firmy i vlády musí společně vytvářet bezpečné a inkluzivní digitální prostředí a svět musí více odstraňovat překážky, které brání dívkám ve vstupu do oborů vědy a technologií.

8. Zahrnutí genderu do klimatických plánů
Klimatická změna má genderový rozměr. Když přijdou potravinové krize, jsou to většinou ženy, kdo se nají až jako poslední. Při mimořádných situacích čelí ženy celkově větším rizikům. Když se zhroutí živobytí rodin, dívkám hrozí vyšší riziko dětských sňatků. Zároveň se ale ženy staví do čela klimatických řešení. Prosazují ekologickou legislativu, stojí v čele globálních hnutí a mění situaci přímo v terénu. Obyvatelná planeta vyžaduje klimatické politiky citlivé k genderu, včetně rovného přístupu k zeleným pracovním místům, lepší ochrany v krizích a plnohodnotné účasti žen na environmentálním rozhodování.

Po celém světě jsem viděl těchto osm řešení v praxi. Ve válečných zónách i při obnovách, v parlamentech i ve třídách, v organizacích i komunitách. Pokud se lídři ve všech sektorech začnou vážně věnovat genderové rovnosti a zavážou se k těmto krokům už nyní, změníme svět. Pro ženy a dívky, i pro nás pro všechny.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Vystoupení generálního tajemníka OSN na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti k situaci kolem Íránu (New York, 28. února 2026)

Pane prezidente, Excelence, dámy a pánové, budu se věnovat třem oblastem: zásadám, faktům a cestě vpřed.

Za prvé, zásady. Charta OSN poskytuje základ pro udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Článek 2 Charty jasně stanoví: „Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu.“

Mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo musí být vždy respektovány. Proto jsem již dnes ráno odsoudil masivní vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu. Rovněž jsem odsoudil následné útoky Íránu, které porušily svrchovanost a územní celistvost Bahrajnu, Iráku, Jordánska, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Jsme svědky vážné hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost. Vojenská akce nese riziko spuštění řetězce událostí, které již nikdo nebude schopen kontrolovat, a to v nejvíce nestabilním regionu světa.

Dovolte mi, abych to řekl zcela jasně: Neexistuje žádná životaschopná alternativa k mírovému řešení mezinárodních sporů. Trvalého míru lze dosáhnout pouze mírovými prostředky, včetně skutečného dialogu a vyjednávání.

Za druhé, fakta. Situace na místě je velmi proměnlivá. Existuje mnoho nepotvrzených zpráv. Toto víme. Přibližně dvacet měst po celém Íránu — včetně Teheránu, Isfahánu, Qomu, Šahriáru a Tabrízu — bylo podle dostupných zpráv napadeno.V Teheránu byly hlášeny silné exploze ve čtvrti, kde se nachází prezidentský palác a komplex nejvyššího vůdce.

Podle dostupných informací bylo zabito několik vysoce postavených představitelů, včetně — podle izraelských zdrojů — íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, což však nemohu potvrdit. Íránský vzdušný prostor byl uzavřen a země je téměř zcela odříznuta od internetu.

Útoky si podle zpráv vyžádaly značné civilní oběti. Podle íránských médií zabil letecký úder nejméně 85 lidí a mnoho dalších zranil v dívčí škole v Minábu v provincii Hormozgán. Zasažena byla údajně také škola v Teheránu, kde zahynuly dvě osoby.

Vojenské akce se rychle rozšiřují po celém regionu, což vytváří stále nestabilnější a nepředvídatelnější situaci a zvyšuje riziko chybného odhadu. Podle izraelských zdrojů bylo při následných íránských úderech na Izrael zraněno osmdesát devět osob a dopady byly hlášeny také na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Írán oznámil, že v reakci na americké a izraelské letecké údery zaměřil své útoky na americké vojenské cíle v regionu.Tyto údery údajně zasáhly civilní oblasti a infrastrukturu v zemích, které jsem již zmínil. Nepřímé dopady padajících trosek byly hlášeny také v Libanonu a Sýrii.

Většina států Perského zálivu íránské údery úspěšně zachytila. Spojené arabské emiráty však oznámily, že jeden civilista byl zabit troskami ze zachycené rakety. V Iráku jsou hlášeny útoky dronů a raket z obou stran. Existují také zprávy, že Írán uzavírá Hormuzský průliv pro mezinárodní lodní dopravu.

Americké a izraelské útoky následovaly po třetím kole nepřímých rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkovával Omán. Na příští týden byla ve Vídni připravena technická jednání, po nichž mělo následovat nové kolo politických rozhovorů. Hluboce lituji, že byla tato diplomatická příležitost promarněna.

Za třetí, region i svět nyní potřebují východisko. Vyzývám k deeskalaci a k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.Alternativou je potenciálně širší konflikt s vážnými důsledky pro civilní obyvatelstvo a regionální stabilitu.

Důrazně vyzývám všechny strany, aby se okamžitě vrátily k jednacímu stolu, zejména pokud jde o íránský jaderný program. Beru na vědomí, že prezident Spojených států údajně hovořil s představiteli Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Íránský ministr zahraničí údajně jednal se svými protějšky v zemích Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a v Iráku.

Je třeba učinit vše pro zabránění další eskalace. Za tímto účelem vyzývám všechny členské státy, aby důsledně plnily své závazky vyplývající z mezinárodního práva, včetně Charty OSN, aby respektovaly a chránily civilní obyvatelstvo v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zajistily jadernou bezpečnost. Jednejme — odpovědně a společně — abychom odvrátili region i náš svět od propasti.

Děkuji.

Nenechat se zlomit

Pro Lesiu Holoiad, osmadvacetiletou mládežnickou lídryni na Ukrajině, je definice míru jednoduchá a jednoznačná: „… mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí.“

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala na začátku roku 2022. I když válka a ničení nadále neúprosně proměňují komunity po celé Ukrajině, Holoiad každý den pracuje na naplňování své vize: „Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav.“

Přečtěte si její silný příběh o naději a odvaze. Jejími vlastními slovy mír začíná u člověka, který se navzdory všemu rozhodne nenechat se zlomit.

„Žiju v malém městě Zboriv v Ternopilské oblasti na západní Ukrajině. Můj život však už dávno přesahuje hranice tohoto místa. Pracuji jako programová manažerka a zároveň jako poradkyně pro mládežnickou politiku, lektorka a facilitátorka v nevládní organizaci Youth Platform.

Zaměřuji se na mládežnické rady a zapojení mladých lidí do života jejich komunit i celé země. Jsem mladá žena se zdravotním postižením, ale to mi nikdy nezabránilo pracovat s komunitami a dalšími mladými lidmi ani mluvit o budoucnosti. Chci zůstat na Ukrajině – je to moje volba a také moje síla.

Přesto mám pocit, že celé mé mládí proběhlo ve stavu války. Když jsem končila školu, válka začala. Získala jsem magisterský titul, udělala první kariérní kroky, zamilovala se a objevovala svět – to vše na pozadí války. Život bez ní si už skoro nedokážu vybavit.

Mír se proměnil v sen, který nosíme v srdci všichni. Pohřby mladých lidí se staly místem, kde se setkáváme. Každý z nás má dnes na sociálních sítích a v telefonu uložená čísla lidí, kteří už nikdy nenapíšou ani nezavolají.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy pracuji po velkých útocích nebo dokonce během nich. Když slyšíte výbuchy a cítíte jejich kouř, přesto musíte stát před mladými lidmi a dávat jim víru, energii a naději. Uvnitř cítíte vyčerpání a strach, ale nemůžete projevit slabost, protože veřejně činní lidé a aktivisté jsou těmi, ke kterým ostatní vzhlížejí, aby měli sílu jít dál.

Neodkládáme život

Dobře si pamatuji jedno školení pro mládežnické rady. V noci začal masivní nálet raket a dronů. Téměř celou noc jsme strávili v krytu s dospívajícími a studenty. Byla tam panika a zmatek, lidé se třásli, někteří plakali a výbuchy bylo slyšet i pod zemí. Ráno jsme kryt opustili a pokračovali ve školení. Dodnes vidím ten obraz: mladí lidé připravení učit se, diskutovat a vytvářet něco nového, i když kolem nich zuří válka.

V rámci projektu Dialogues of Victory, realizovaného po celé Ukrajině s podporou Rozvojového programu OSN @undp a financováním od vlády Dánska, jsme často pořádali setkání s mladými lidmi v krytech. Tam, kde mělo být ticho a klid (ale nebylo), jsme mluvili o budoucnosti, o obnově a o změně.

Práce ve prostředí války je neustálé balancování mezi vyčerpáním a odpovědností. Na jedné straně žijete v zemi, kde každý den přináší zprávy o ztrátách, útocích a ničení. Na druhé straně musíte stát před mladými lidmi a mluvit o budoucnosti, o naději, o rozvoji. To je možná nejtěžší – dát se dohromady ve chvíli, kdy se i vy sami cítíte uvnitř rozbití.

Během války získává práce s mládeží nový význam. Mladí lidé dnes žijí v nejistotě a strachu ze ztráty. Když přijdou na školení nebo setkání, přinášejí si tuto zkušenost s sebou. V jejich očích vidím jak vyčerpání, tak odhodlání. Mým úkolem je pomoci jim najít v sobě sílu pokračovat.

Pracovat během války dnes znamená žít s neustálým pocitem křehkosti. Znamená to plánovat program s vědomím, že jej mohou přerušit letecké poplachy a bombardování. Znamená to připravovat akci a zároveň vědět, že někteří účastníci možná nepřijdou, protože jejich komunita byla právě napadena. Přesto tu práci děláte, protože právě ona přináší pocit, že život pokračuje.

Pro mě mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí. Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav. A pro to pracujeme každý den.

Mír nepřichází vždy v tichu

Často přemýšlím o symbolech míru ve svém životě. Pro mě je to moře – ukrajinské přímořské město Skadovsk. Pamatuji si tam své dětství. Teplá rána, kdy jsme s rodiči chodili k moři ještě předtím, než přišlo horko. Slunce právě vycházelo a jeho paprsky kreslily na hladině zlaté pruhy. Běhala jsem bosá po teplém písku, který se zdál nekonečný, a sbírala malé mušle jako poklady.

Maminka se smála a tatínek ukazoval racky kroužící nad vlnami. V těch chvílích se svět zdál bezpečný a nekonečně laskavý. A dnes? Skadovsk je od rána 24. února 2022, prvního dne plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, okupován ruskými silami. Město, které kdysi vonělo melouny a slaným větrem, je dnes naplněno strachem.

Přesto mě to nezlomilo. Drží mě moji přátelé a blízcí. Podporují mě mladí lidé, se kterými pracuji. Dívám se na ně a uvědomuji si, že pokud ztratíme víru a dobro, ztratí víru celá země. Nemáme právo to dopustit.

Svět se často ptá: co lze pro Ukrajinu udělat? Pro mě je odpověď jednoduchá: buďte spravedliví. Snažte se porozumět naší realitě, neodvracejte zrak, podporujte rozvoj mládeže a dejte mladým lidem prostor růst. A pamatujte, že za spravedlnost je někdy třeba bojovat.

Kdybych měla poslat vzkaz mladým lidem po celém světě, kteří procházejí konflikty nebo krizemi, byl by velmi prostý: buďte laskaví a milujte. Protože i láska je zbraní – jen jiného druhu. Neničí; vytváří nás.“

Příběh je součástí projektu Peace Circles v rámci kampaně OSN Hear Us. Act Now for a Peaceful World

Foto: UNDP Ukraine


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1