Skip to main content

Štítek: Udržitelný rozvoj

Proč potřebujeme Světový humanitární summit?

Stephen O’Brien

Do Istanbulu se na první Světový humanitární summit sjíždějí vedoucí představitelé států a vlád, mezinárodních agentur, soukromého i občanského sektoru. Pro uspořádání takového summitu je hned několik zásadních důvodů: nekončící konflikty, které způsobují obrovské utrpení, rozsáhlé vysídlování a politický i ekonomický chaos; do očí bijící porušování mezinárodního humanitárního práva; hlad a dětská podvýživa, silnější a častější přírodní katastrofy zapříčiněné změnou klimatu; a sílící nerovnost, která nechává miliony lidí mimo jakoukoli naději na rozvoj.

Statistiky jsou alarmující: přes 130 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc či ochranu a jejich počet roste. Více než 40,8 milionu lidí muselo v důsledku konfliktu a násilí opustit domov, ale zůstali ve svých zemích. Dalších 20,5 milionu muselo uprchnout do jiných zemí. Jen loni připravily přírodní katastrofy o domov 19,2 milionu lidí ve 113 zemích.

OSN spolu s dalšími humanitárními organizacemi usiluje získat od dárců téměř 21 miliard USD na okamžitou životně důležitou pomoc alespoň pro ty nejzranitelnější – pro přibližně 91 milionů lidí. Po šesti měsících stále chybí celých 17 miliard dolarů. Naši schopnost pomoci lidem, z nichž mnozí přišli o všechno, to znemožňuje.

Když generální tajemník OSN před čtyřmi lety vyzval ke svolání historicky prvního humanitárního summitu, uvědomoval si, že situace je neudržitelná. Potřeba takového setkání je teď ještě naléhavější, než se mohlo tehdy zdát. Představitelé států se musí utkat s realitou humanitárních potřeb světa, jež se začínají vymykat kontrole.

V Istanbulu máme velkou příležitost uvést do života ambiciózní program, kterým můžeme změnit způsob zmírňování a především prevence utrpení milionů lidí ve světě. Pro začátek musí političtí lídři přijmout společnou odpovědnost s vědomím, že jediný způsob, jak snížit lidské utrpení v takovém měřítku, je zaměřit se na schopnost konfliktům předcházet a ukončovat je. To bude vyžadovat více podpory stability a přiznat preventivní diplomacii důležitost, která jí náleží.

Vrcholní politici nesmí nadále přehlížet případy porušování mezinárodního humanitárního práva. Je závazné pro všechny státy i nestátní ozbrojené skupiny. V současných konfliktech je mezinárodní právo porušováno beztrestně: civilisté jsou zabíjeni doma, v nemocnicích, nebo jsou drženi v obklíčení až do vyhladovění. Humanitární pracovníci a zdravotníci, kteří se jim snaží pomáhat, se stávají cílem fatálních útoků, které nemají nic společného s pravidly vedení války.

Summit musí uvést do praxe také závazky, které byly loni začleněny do globální agendy udržitelného rozvoje, tedy nezapomínat ani na ty, kteří zůstávají přehlíženi na okraji společnosti. Naslouchejme volání lidí postižených krizí: nechtějí pouze přežít a být ochráněni. Chtějí i naději, že zase bude lépe. Musíme se zaměřit na to, aby ubylo důvodů k poskytování pomoci a posílit odolnost.

To nebude možné, pokud nenajdeme účinnější způsoby financování. Summit vyzve lídry států k závazku snížit do roku 2030 na polovinu počet vnitřně vysídlených osob – ze současných 40 milionů na 20 milionů.

V uplynulých desetiletích zlepšili humanitární pracovníci všechny aspekty své práce: analýzy jsou důkladnější, zlepšila se spolupráce i standardy výkonu humanitární práce, byly posíleny místní i národní kapacity. Přesto se nesmíme zastavit. Musíme jít dál a usilovat o větší efektivitu při záchraně a ochraně životů. Proto by na summitu měla být přijata „Velká dohoda“ mezi dárci a humanitárními agenturami. Její součástí bude během příštích pěti let převést jednu miliardu USD z úspor z vyšší efektivity práce do nárazníkových oblastí.

Uvědomujeme si, že tyto změny nebudou příliš snadné. Dojde i na nesouhlas a bude třeba kompromisů. Summit je ale historickou, průlomovou příležitostí a je naší morální odpovědností jednat: pokud to neuděláme, zaplatíme příliš vysokou cenu.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN a koordinátor humanitární pomoci

@WHSummit #sharehumanity
Zpráva generálního tajemníka OSN pro summit One Humanity: Shared Responsibility
Další dokumenty vztahující se k summitu v Instanbulu

Uprchlíci a migranti: Krize solidarity

generální tajemník Pan Ki-mun

Letos v září se ve Valném shromáždění OSN sejdou nejvyšší představitelé států a budou se zabývat jednou z hlavních výzev současnosti: reakcí na rozsáhlý pohyb uprchlíků a migrantů.

V důsledku válek, porušování lidských práv, nedostatečného rozvoje, změny klimatu a přírodních katastrof opouští domovy mnohem více lidí než kdykoliv od doby, kdy máme spolehlivá data. Více než 60 milionů lidí, z nichž polovinu tvoří děti, je na útěku před násilím nebo pronásledováním. Dalších 225 milionů jsou migranti, kteří odešli ze své země za lepšími příležitostmi nebo jen aby přežili.

Nepotýkáme se ale s krizí čísel. Jde o krizi solidarity. Téměř 90 procent všech uprchlíků ve světě našlo útočiště v rozvojových zemích. V osmi státech pobývá více než polovina celkového počtu uprchlíků. Pouhých deset zemí poskytuje 75 procent prostředků do rozpočtu OSN určeného na ulehčení a řešení situace uprchlíků.

Sdílení odpovědnosti

Při rovnoměrném rozložení odpovědnosti by pro hostitelské země žádná krize neexistovala. Poskytnout pomoc je v našich možnostech a máme dost znalostí, abychom velký pohyb uprchlíků a migrantů zvládli. Přesto dáváme příliš často průchod strachu a neznalosti. Potřeby lidí jsou přehlíženy a xenofobie přehlušuje rozum.

Státy sousedící s ohnisky této krize každý den zápasí, aby se s ní dokázaly vyrovnat. 19. září se ve Valném shromáždění nejvyšší představitelé států budou zabývat posílením společného dlouhodobého úsilí. Na podporu tohoto procesu jsem vydal zprávu „V bezpečí a důstojnosti“ (In Safety and Dignity), která obsahuje doporučení, jak by mohl svět společně postupovat efektivněji.

Společná lidskost i boj proti organizovanému zločinu

Začít musíme tím, že se přihlásíme ke společné lidskosti. Miliony migrantů a uprchlíků jsou vystaveni extrémním útrapám. Tisíce jich zahynuly ve Středozemním a Andamanském moři, v oblasti Sahelu či ve Střední Americe. Uprchlíci a migranti ale nejsou jednolitá skupina „těch druhých“. Jsou stejně rozmanití, jako celé lidské společenství. Pohyb lidí je nezpochybnitelným globálním jevem, který vyžaduje globální sdílení odpovědnosti.

Za druhé, uprchlíci a migranti ani zdaleka nejsou hrozbou: přispívají k růstu a rozvoji hostitelských zemí i zemí svého původu. Čím lépe se nově příchozí integrují, tím větší bude jejich přínos. Potřebujeme se proto více zaměřit na jejich společenské i ekonomické začlenění.

Za třetí, lídři na celostátní i komunální úrovni mají odpovědnost veřejně odsoudit diskriminaci a intoleranci a postavit se na odpor těm, kteří se snaží získat voličské hlasy šířením strachu a rozdělováním společnosti. Situace vyžaduje stavět mezi lidmi mosty, ne zdi.

Za čtvrté, musíme věnovat větší pozornost příčinám nuceného přesídlování. OSN dlouhodobě posiluje oblast prevence konfliktů, mírového řešení sporů a řešení případů porušování lidských práv dříve, než se situace vyhrotí. Jedním z účinných nových nástrojů je Agenda 2030. Loni se na ní shodlo všech 193 členských států OSN. Součástí tohoto globálního programu rozvoje je i výrazné zaměření pozornosti na spravedlnost, instituce a soudržné společnosti.

Za páté, musíme posílit mezinárodní systémy na zvládání rozsáhlého pohybu lidí tak, aby byly naplňovány standardy lidských práv a poskytnuta nezbytná ochrana. Státy musí dodržet své mezinárodně-právní závazky, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Země, kam uprchlíci dorazí nejdříve, by neměly být nuceny nést celé břímě samy. Ve své zprávě proto navrhuji vytvořit „globální pakt pro sdílení odpovědnosti vůči uprchlíkům“.

Posílit musíme boj proti pašerákům a obchodníkům s lidmi, zlepšit ochranu lidí, kteří se vydali na cestu a zajistit jejich bezpečí a důstojné zacházení na hranicích. Organizované a legální trasy pro migranty a uprchlíky budou klíčem k tomu, aby lidé ze zoufalství nebyli nuceni obracet se na zločinecké sítě. Počty migrantů budou pravděpodobně i nadále růst v důsledku nedostatku pracovních a obchodních příležitostí, kvůli snadným podmínkám k cestování a komunikaci, i kvůli vzrůstající nerovnosti a změně klimatu. Navrhuji proto zlepšit globální kontrolu nad touto oblastí prostřednictvím „globálního paktu pro bezpečnou, organizovanou a zákonnou migraci“.

Chopit se příležitosti

Uprchlická a migrační krize ani v nejmenším není nepřekonatelná, ale státy na ni nemohou reagovat izolovaně. Milionům uprchlíků a migrantů jsou v současné době upírána základní práva a svět sám sebe připravuje o přínos, který uprchlíci a migranti mohou přinést.

Světový humanitární summit, který svolávám do Istanbulu na 23. a 24. května, bude usilovat o nové závazky států a dalších hráčů pro spolupráci při ochraně lidí a na posilování odolnosti. Od jednání Valného shromáždění v září očekávám, že nastíní možná řešení bezprostředních problémů uprchlictví a migrace, a že dosáhne závazku světových lídrů k těsnější globální spolupráci v této oblasti.

V průběhu tisíciletí lidé vždy putovali z místa na místo, ať už z vlastní volby nebo pod tlakem hrozeb. Putovat budou i v nejbližší budoucnosti. Jen za předpokladu, že dostojíme své povinnosti chránit prchající před pronásledováním a násilím a chopíme se příležitosti, kterou migranti představují, dosáhneme příznivější a spravedlivější budoucnosti pro všechny.

Foto: UNICEF

Klimatická akce pro šťastnou planetu

Co je to Mezinárodní den štěstí? Přirozeně, den, kdy chceme být šťastní. OSN připomíná tento mezinárodní den od roku 2013, protože štěstí je jedním ze základních smyslů života člověka.

Loni v září přijaly státy OSN 17 Cílů udržitelného rozvoje. To je nový program rozvoje celého světa na příštích 15 let. Zaměřuje se například na ukončení extrémní chudoby a hladu, snížení nerovností a rizik změny klimatu, zlepšování zdraví a vzdělání, na ochranu lesů a půdy a dosažení prosperity a spravedlnosti. Výsledkem pak bude lepší kvalita života a s tím související štěstí. S globálními cíli toho lze dosáhnout. Ve všech zemích. Pro všechny lidi.

Pro letošní den štěstí spojila Organizace spojených národů síly se slavnými postavičkami Angry Birds. Animovaní ambasadoři OSN nám pomohou zvýšit povědomí o tom, jak je důležité přijmout opatření na ochranu měnícího se klimatu pro zachování budoucnosti. Zveme všechny, aby kampaň podpořili. Třeba tím, že na sociálních médiích připojíte hashtag #AngryBirdsHappyPlanet.

Hodina Země

Je to akce nás všech. Je to způsob, jak vyjádřit a také sdělit ostatním, že změna klimatu je realitou a je jen na nás, na lidech, zda a jak dokážeme snížit její rizika. Loni v prosinci udělali představitelé států velký krok vpřed přijetím Pařížské dohody. Tím však nic nekončí, spíše začíná.

Hodina Země (Earth Hour) je symbolický akt jednotlivců, občanů, ale také institucí – měst a obcí, podniků, mezinárodních organizací, sportovních klubů a mnohých dalších. Vypnutím světla na 60 minut svět nezachráníme. Ale dáme najevo, že si svět chceme zachovat příhodný pro náš život. Že je to na nás, na lidech. Že to za nás nikdo jiný neudělá.

Letos nám v tom pomohou i noví čestní ambasadoři OSN, Angry Birds.

Kdy? V sobotu 19. března ve 20:30 místního času. Kde? Všude na světě.

Habitat III: Praha hostí velkou konferenci OSN o budoucnosti měst

Ve dnech 16. – 18. března se v pražském Kongresovém centru koná evropská část globální konference OSN Habitat III. Tématem je bydlení v životaschopných městech. Na třídenní setkání přijedou do České republiky představitelé 56 států, mezinárodních organizací i světoví experti na urbanismus (např. mexický odborník na územní plánování David Ortega, dánský architekt Jan Gehl, bývalý hlavní architekt Moskvy Alexandr Kuzmin nebo výkonný ředitel programu UN Habitat Joan Clos, který byl téměř deset let starostou Barcelony a později španělským ministrem průmyslu a obchodu), zúčastní se i čeští experti a akademici. Na konferenci bude přijata Pražská deklarace, která bude sloužit jako podkladový dokument pro globální deklaraci (New Urban Agenda). Ta bude dojednána na globální konferenci o udržitelném rozvoji měst v ekvádorském Quitu v říjnu.

Konference Habitat je ojedinělou příležitostí vidět a osobně zažít jednání globální organizace. Účast je otevřena odborné i laické veřejnosti. Nutná je registrace, vstup je volný.  Vedle mezivládních jednání bude probíhat i mnoho zajímavých doprovodných akcí.

Pražské konference Habitat III se zúčastní i Informační centrum OSN v Praze s výstavou seznamující s agendou Cílů udržitelného rozvoje světa (SDGs), která vznikla ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky (odborem pro udržitelný rozvoj).

Foto: web konference Evropský Habitat

Na vyřešení uprchlické situace zbývá jen málo času

Šéf agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) varuje, že Evropě zbývá už jen málo času na vyřešení současné uprchlické situace. Před dnešním summitem špiček Evropské unie s představiteli Turecka předložil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi podrobný šestibodový plán.

„Tato krize je nejen krizí uprchlickou, ale také krizí evropské solidarity. Kolektivní selhání při zavádění opatření, na nichž se členské státy EU již dohodly, má za následek současné vyhrocení krize,“ říká vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

UNHCR zdůrazňuje, že situace se rychle zhoršuje. V Řecku nyní pobývá kolem 30 tisíců běženců, z nichž téměř třetina se nachází v Idomeni na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Přestože řecké úřady i armáda posílily postupy, tisíce lidí přespávají pod širým nebem bez přiměřeného přjetí, služeb a informací. Napětí narůstá a situace by mohla rychle vyústit v otevřenou krizi.

Podle Filippa Grandiho však ještě není pozdě, budou-li podniknuty potřebné kroky. UNHCR podporuje úsilí řecké vlády. Rozmísťuje v zemi své pracovníky a pomáhá s koordinací a poskytováním nouzových přístřeší, technického vybavení a informací uprchlíkům a migrantům.

Šestibodový plán, který šéf UNHCR předložil, má pomoci zvládnout a stabilizovat situaci. Zahrnuje 1. přesídlení žadatelů o azyl z Řecka a Itálie a vracení osob, které nesplňují podmínky pro ochranu uprchlíků; 2. zvýšení podpory Řecku ve prospěch řešení humanitární krize; 3. zajištění souladu postupu se všemi evropskými azylovými zákony; 4. zpřístupnění většího množství bezpečných legálních cest pro uprchlíky, kteří směřují do Evropy; 5. ochranu zranitelných jedinců, jako jsou například děti bez doprovodu; 6. vytvoření celoevropského systému odpovědnosti za žadatele o azyl, včetně vybudování registračních center v hlavních přístupových zemích.

Z návrhů, které UNHCR předkládá, vyplývá nutnost spravedlivého rozdělení zodpovědnosti, které je klíčem ke zvládnutí situace, a potřebná shoda na tom, jaké procento žadatelů o azyl přijme každá z členských zemí EU.

„Evropa již v minulosti zvládla rozsáhlé přesuny běženců, například během války na Balkáně. Může zvládnout i současnou situaci za předpokladu, že všechny země budou jednat v duchu solidarity a sdílené zodpovědnosti. Skutečně neexistuje jiná možnost než spolupracovat na řešení situace,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

Tiskové prohlášení UNHCR

UNDP: Půlstoletí rozvoje

Rozvojový program OSN (UNDP) slaví 50 let od svého vzniku. Je součástí Organizace spojených národů a zabývá se především zlepšováním životů lidí, koordinací rozvojových projektů  a poskytováním technické pomoci rozvojovým zemím. UNDP byl založen v roce 1966 sloučením dvou rozvojových institucí OSN té doby (Expanded Programme of Technical Assistance a United Nations Special Fund).

UNDP spolupracuje s vládními i nevládními organizacemi na řešení problémů jednotlivých států, ale také problémů globálních. Počet zemí, se kterými spolupracuje, přesahuje 170. Hlavním zájmem činnosti UNDP je udržitelný rozvoj, který zahrnuje problematiku inkluze, rovnoprávnosti a boje proti chudobě.

Dalším důležitým úkolem je podpora demokratického rozvoje ve světě. UNDP poskytuje technickou i organizační podporu státům při organizaci voleb, posilování demokratických institucí, a také při zajišťování míru, bezpečnosti a rozvoje právního systému.

Třetí důležitou částí práce je ochrana před změnou klimatu a přírodními katastrofami. Měnící se klima představuje výzvu, se kterou se rozvojové země velmi těžko vyrovnávají. UNDP pomáhá zlepšovat jejich odolnost a kapacity.

Soutěž: Vzdělání jako základ pro lepší budoucnost světa

Mezinárodní soutěž v psaní esejí na téma udržitelného rozvoje.

Hlavní cena: 100 tisíc yenů (asi 20 tisíc Kč) a cesta na slavnostní vyhlášení v japonském hlavním městě Tokio.

Jazyk: anglicky, francouzsky, španělsky nebo německy.

Zúčastnit se mohou děti a mladí lidé ve věku do 25 let.

Termín podání: do 15. června 2016

Soutěž se koná v rámci Globálního programu UNESCO pro vzdělávání a udržitelný rozvoj, který si klade za cíl začlenit téma udržitelného rozvoje do vzdělávacího systému. Program podporuje mladé lidi a lokální sdružení se zájmem o podporu tématu udržitelného rozvoje.

Více informací

OSN: Nejvíce migrantů žije v USA

Organizace spojených národů představila novou zprávu o světových migračních trendech. Náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson zdůrazňuje, že problematika migrace je jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších současnosti. ‚,Při řešení otázek migrace a uprchlické krize je důležité mít k dispozici fakta,‘‘ řekl Jan Eliasson novinářům na tiskové konferenci v sídle OSN.

,,Počet migrantů ve světě se zvyšuje,‘‘ řekl zástupce šéfa OSN. Na světě bylo v roce 2000 více než 173 milionů migrantů, v roce 2010 jejich počet stoupl na 222 milionů a v loňském roce jich bylo již 244 milionů. Podle zprávy Trendy mezinárodní migrace: Revize 2015 (Trends in International Migrant Stock: The 2015 Revision) žijí téměř dvě třetiny migrantů v Evropě a Asii (76 resp. 75 milionů). Třetí největší populaci migrantů má Severní Amerika (54 milionů), polovina všech migrantů ve světě jsou ženy.

Zpráva uvádí, že dvě třetiny migrantů žijí v pouhých 20 státech, nejvíce ve Spojených státech – zhruba pětina všech migrantů. Následuje Německo, Rusko a Saudská Arábie. Největší počet uprchlíků je naopak v Turecku, Pákistánu, Libanonu, Íránu a Jordánsku. Uprchlíci jsou hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Somálska. ,,Je zajímavé, jak je migrace důležitá pro populační růst, který je v určitých částech světa potřebný,‘‘ prohlásíl Jan Eliasson. Poznamenal, že by počet obyvatel v Evropě v případě absence migrantů v období 2000 – 2015 klesl a dodal, že to poukazuje na pozitivní dopad migrace na demografii.

Dne 19. září 2016 se v sídle OSN v New Yorku bude konat summit zabývající se migrací a uprchlictvím, který bude hledat globální řešení problému. Zúčastnit by se měly i státy, kterých se problematika migrace a uprchlictví přímo netýká, protože i tyto státy mohou přispět k řešení.

Foto: OSN

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) pro školy: Publikace SVĚT, KTERÝ CHCEME a film NEJVĚTŠÍ LEKCE PRO SVĚT

Nová publikace Svět, který chceme, určená pro vzdělávání na základních a středních školách, představuje program rozvoje světa na příštích patnáct let – tzv. Agendu 2030 a Cíle udržitelného rozvoje (známé pod anglickou zkratkou SDGs). Sedmnáct konkrétních cílů mezinárodního společenství přibližuje ve světle statistických údajů popisujících současnou situaci. Publikace obsahuje i rozcestník informačních zdrojů k udržitelnému rozvoji. Zábavné a výstižné ilustrace s populární postavičkou Elyx vytvořil francouzský kreslíř YAK.

Knížku Svět, který chceme o SDGs doplňuje šestiminutový animovaný film Největší lekce pro svět s českými titulky. Scénář napsal mezinárodně uznávaný pedagog a poradce pro vzdělávání Sir Ken Robinson. V úvodní sekvenci se objeví i světoznámá aktivistka za právo na vzdělání Malála Júsufzajová. Film režisérky Sarah Coxové a producentky Helen Argové vznikl v rámci projektu Global Goals.

Svět, který chceme – budoucnost pro všechny. Cíle udržitelného rozvoje – průvodce pro děti. S využitím předlohy The world we want – a future for all. Praha: Informační centrum OSN v Praze, 2015.  45 s. ISBN 978-80-86348-36-0 Ilustrace: ©ELYX by YAK (poskytlo Regionální informační centrum OSN v Bruselu, UNRIC). Publikaci vydalo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Národní sítí Global Compact Česká republika (odkaz již nefunkční), Centrem pro otázky životního prostředí a programem Varianty společnosti Člověk v tísni. Publikace vyšla díky finanční podpoře Ministerstva životního prostředí České republiky.

Tištěnou publikaci můžete získat zdarma, mimopražským zájemcům zašleme poštou. Osobní vyzvednutí je možné v pracovní dny od 9 do 17 hod. na adrese: iCentrum OSN, Železná 24, Praha 1. Vyzvednutí je možné i na odběrných místech partnerů projektu (viz odkazy v odstavci výše).

Přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) na summitu OSN v New Yorku v září 2015 označil papež František za znamení naděje. SDGs jsou totiž společným programem všech států na vymýcení extrémní chudoby, pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale i lidé z občanských iniciativ, podnikatelského sektoru a mnoho odborníků ze všech kontinentů.

Abychom SDGs naplnili, musí svým dílem přispět prakticky všichni lidé. Je tedy nutné, aby o nich věděl a seznámil se s nimi každý člověk. Publikace Svět, který chceme a film Největší lekce pro svět jsou malým příspěvkem k tomu, aby se cíle a koncept udržitelného rozvoje staly známými a respektovanými.

„Každého z nás SDGs zavazují, abychom byli zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na lidi i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy nás všech. Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ říká o SDGs šéf Organizace spojených národů Pan Ki-mun.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1