Štítek: Udržitelný rozvoj

SDGs jako globální plán na cestu z krize

Klimatická krize, pandemie COVID-19 a zvýšený počet konfliktů po celém světě ohrožují 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výroční zprávu o naplňování SDGs pro rok 2022 zveřejnila Organizace spojených národů v červenci.

Zpráva poukazuje na závažnost a rozsah výzev, které před námi stojí, přičemž tyto kaskádovité a vzájemně se prolínající krize vytvářejí vedlejší dopady na potraviny a výživu, zdraví, vzdělávání, životní prostředí i bezpečnost a ovlivňují všechny cíle udržitelného rozvoje.

Dopady pandemie

Podle zprávy má pandemie COVID-19 ničivý dopad na většinu SDGs. Celosvětový počet nadměrných úmrtí přímo i nepřímo přičitatelných COVID-19 dosáhl do konce roku 2021 15 milionů. Více než čtyřletý pokrok ve zmírňování chudoby byl ztracen. Během roku 2020 bylo do extrémní chudoby uvrženo dalších 93 milionů lidí na celém světě.

Asi 147 milionů dětí za poslední dva roky zameškalo více než polovinu výuky. Pandemie také vážně narušila základní zdravotnické služby, což zmařilo těžce vydobytý pokrok v rámci SDG3.

Klimatická krize

Svět se ocitl na pokraji klimatické katastrofy, jejíž důsledky již pociťují miliardy lidí. Emise CO2 související s energetikou pro rok 2021 vzrostly o 6 %. Dosáhly historicky nejvyšší úrovně a zcela vymazaly pokles související s pandemií. Aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu, musí podle Pařížské dohody celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 na čistou nulu. Namísto toho se podle současných dobrovolných závazků jednotlivých států v oblasti klimatu zvýší emise skleníkových plynů v této dekádě o téměř 14 %.

Válka na Ukrajině

Ruská agrese na Ukrajině formuje jednu z největších uprchlických krizí moderní doby. Na světě je nyní víc než 100 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit domov. Krize souvisící s válkou na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen potravin, pohonných hmot a hnojiv, dále narušila dodavatelské řetězce a globální obchod, rozvrátila finanční trhy a ohrozila celosvětovou potravinovou bezpečnost a toky pomoci.

Předpokládaný růst globální ekonomiky byl pro rok 2022 s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a potenciálních nových vln pandemie snížen o 0,9 %.

Nejzranitelnější státy a skupiny obyvatelstva na světě jsou neúměrně zasaženy. Ženy utrpěly větší podíl na ztrátě zaměstnání v kombinaci s nárůstem pečovatelských povinností v domácnosti. Některá data naznačují, že pandemie zhoršila násilí páchané na ženách.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále vyšší než před pandemií a roste počet případů dětské práce a dětských sňatků. Nejméně rozvinuté země se potýkají se slabým hospodářským růstem, rostoucí inflací, závažnými narušeními dodavatelských řetězců, nejistotou v oblasti politiky a neudržitelným zadlužením.

Shrnutí výsledků obsažených v SDG Report 2022:

SDG 1: Konec chudoby

Počet lidí žijících v extrémní chudobě v roce 2022

  • předpandemická projekce: 581 milionů
  • současná projekce: 657-676 milionů

SDG 2: Konec hladu

Přibližně 1 z 10 lidí na světě trpí hladem. Téměř každý třetí člověk nemá pravidelný přístup k dostatečnému množství jídla (2020). Konflikty, COVID-19, klimatická změna a rostoucí nerovnosti ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě.

SDG 3: Zdraví a kvalitní život

22,7 milionu dětí nedostalo v roce 2020 základní očkování. To je o 3,7 milionu více než v roce 2019.

SDG 4: Kvalitní vzdělání

V celosvětovém měřítku:

  • 25 % základních škol nemá elektřinu, pitnou vodu a základní hygienická zařízení
  • 50 % základních škol nemá počítače a přístup k internet

(2019-2020)

SDG 5: Rovnost mužů a žen

Zastoupení žen v národních parlamentech:

  • 2015: 22,4 %
  • 2022: 26,2 %

Při zachování současného tempa bude rovného zastoupení žen v politickém vedení na národní úrovni dosaženo za dalších 40 let.

SDG 6: Pitná voda, kanalizace

Za posledních 300 let zaniklo na Zemi více než 85 % mokřadů. Stav vodních ekosystémů světa se zhoršuje alarmující rychlostí.

SDG 7: Dostupné a čisté energie

Počet lidí bez elektřiny

  • 2015: 1,2 miliardy
  • 2022: 733 milionů
  • 2030: 679 milionů

Rychlý rozvoj elektrifikace z minulé dekády zpomalil kvůli problémům zpřístupnění těm, ke kterým je nejtěžší se dostat.

SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst

Globálnímu ekonomickému vzestupu brání

  • nové vlny COVID-19
  • rostoucí inflace
  • narušení dodavatelských řetězců
  • nejistota v oblasti politik
  • problémy na trhu práce

SDG 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Světová výroba se po pandemii vzpamatovala, ale nejméně rozvinuté státy zůstávají pozadu.

SDG 10: Méně nerovností

Počet uprchlíků se v letech 2015-2021 zvýšil o 44 %.

  • 2015: 216 / 100 000 obyvatel
  • 2021: 311 / 100 000 obyvatel

Celosvětově se dostal na rekordní úroveň. Válka na Ukrajině situaci dále zhoršuje.

SDG 11: Udržitelná města a obce

99 % městské populace světa dýchá podle WHO znečištěný vzduch.

SDG 12: Odpovědná výroba a spotřeba

  • 13,3 % světových potravin je v procesu mezi sklizní a maloobchodním prodejem ztraceno.
  • 17 % všech potravin se vyhodí nebo zkazí na úrovni spotřebitelů.

SDG 13: Klimatická opatření

Růst globální teploty nezpomaluje. V důsledku toho dochází k častějším projevům extrémního počasí.

SDG 14: Život ve vodě

V roce 2021 se do světového oceánu dostalo přes 17 milionů tun plastů. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2040 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Plastový odpad oceán dusí.

SDG 15: Život na souši

Je doloženo, že v nadcházejících desetiletích hrozí vyhynutí přibližně 40 tisícům druhů.

SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce

Na celém světě bylo nuceně vysídleno rekordních 100 milionů lidí (květen 2022).

SDG 17: Partnerství ke splnění cílů

Podíl lidí používajících internet

  • 2019: 54 %
  • 2021: 63 %

Rozšiřování internetu během pandemie zrychlilo.

Zpráva o udržitelném rozvoji 2022 obsahuje údaje poskytnuté více než 200 státy a oblastmi z celého světa. I když letošní zpráva ukazuje neblahé dopady současných krizí na 17 SDGs, jasně dokazuje, že jejich naplňování je lékem potřebným k řešení globálních problémů.

Svět potřebuje revoluci obnovitelných zdrojů

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

António Guterres

O Neronovi se traduje, že zatímco Řím hořel, on hrál v paláci na lyru. Dnes si někteří lídři počínají ještě hůře. Přilévají olej přímo do ohně. A to doslova. V době, kdy se dopady ruské invaze na Ukrajinu šíří po celém světě, reagují některé státy na rostoucí energetickou krizi tak, že se obrací k fosilním palivům. Do uhlí, ropy a plynu, které jsou příčinou prohlubující se klimatické krize, hrnou další miliardy dolarů.  

Mezitím všechny klimatické ukazatele dál překonávají rekordy a předpovídají budoucnost divokých bouří, záplav, sucha, požárů a teplot, při kterých se na rozsáhlých územích planety nedá žít. Náš svět čelí klimatickému chaosu. Nové investice do fosilních paliv jsou klamnou představou. Fosilní paliva nejsou a už nikdy nebudou řešením. Vidíme, jaké škody jejich využíváním působíme planetě i společnosti. Každý den je to ve zprávách a nikdo vůči tomu není imunní.

Fosilní paliva jsou příčinou klimatické krize. Jejím řešením je obnovitelná energie. Pro snížení klimatických rizik a zvýšení energetické bezpečnosti. Kdybychom začali dříve masivně investovat do obnovitelných zdrojů, nemuseli bychom se teď znovu ocitnout v područí nestabilních trhů s fosilními palivy. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století. Bitva o rychlou a spravedlivou energetickou tranzici se ale nevede. Investoři dál podporují fosilní paliva a vlády dál rozdávají miliardové dotace na uhlí, ropu a plyn. Přibližně 11 milionů amerických dolarů každou minutu.

Říká se tomu závislost, když někdo upřednostňuje krátkodobou úlevu před dlouhodobou kvalitou života. Na fosilních palivech jsme stále závislí. V zájmu zdraví společnosti i planety s tím musíme přestat. Teď hned. Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Proto jsem vyzval vlády zemí G20, aby odstoupily od uhlí. Státy OECD do roku 2030 a ostatní do roku 2040. Vyzval jsem finanční instituce, aby opustily fosilní paliva a investovaly do obnovitelných zdrojů. A navrhuji pětibodový plán, jak podnítit celý svět k přechodu k obnovitelným zdrojům.

Za prvé, musíme z technologií na výrobu obnovitelné energie učinit globální veřejný statek, včetně odstranění překážek duševního vlastnictví pro jejich přenos. 

Za druhé, musíme pro všechny zlepšit přístup k dodavatelským řetězcům pro komponenty a suroviny pro obnovitelné technologie. V roce 2020 bylo na světě instalováno 5 gigawattů bateriových úložišť. Do roku 2030 ale potřebujeme 600 gigawattů skladovací kapacity. Je zřejmé, že k tomu musíme vytvořit globální koalici. Úzká místa v přepravě a omezení v dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší náklady na lithium a další kovy pro baterie, brání zavádění těchto technologií a materiálů právě v době, kdy je nejvíc potřebujeme.

Za třetí, musíme odstranit byrokracii, která brzdí rozvoj solárních a větrných projektů. Potřebujeme zrychlené schvalování a zvětšit úsilí o modernizaci elektrických sítí. V Evropské unii trvá schválení větrné farmy osm let, ve Spojených státech deset. V Korejské republice potřebují projekty pevninských větrných elektráren 22 povolení od osmi různých ministerstev.

Za čtvrté, svět musí odklonit energetické dotace od fosilních paliv, aby ochránil zranitelné lidi před energetickými šoky a investovat do spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti.

A za páté, musíme ztrojnásobit investice do obnovitelných zdrojů energie. Zapojit se musí mnohostranné rozvojové banky, rozvojové finanční instituce i komerční banky. Všechny musí výrazně zvýšit investice do obnovitelných zdrojů.

Potřebujeme, aby se se vší urgencí zapojili všichni lídři států. Už teď se blížíme k hranici oteplení o 1,5 °C, což je podle vědeckých poznatků maximální úroveň oteplení, abychom se vyhnuli nejhorším klimatickým dopadům. Udržení limitu 1,5 stupně při životě předpokládá, že do roku 2030 snížíme emise o 45 % a do 2050 dosáhneme čistých nulových emisí. Současné závazky států ale směřují ke zvýšení emisí do konce tohoto desetiletí o téměř 14 %.
To by znamenalo katastrofu.

Řešením jsou obnovitelné zdroje. Pro zvládání klimatické krize, pro energetickou bezpečnost a pro zajištění čisté elektřiny pro stovky milionů lidí, kteří ji v současnosti nemají. Obnovitelné zdroje jsou hned trojnásobnou výhrou.

K odmítnutí revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů energie není žádný důvod. Zatímco ceny ropy a zemního plynu dosáhly rekordní úrovně, obnovitelné zdroje jsou stále levnější. Náklady na solární energii a baterie klesly za posledních deset let o 85 %. Náklady na větrnou energii o 55 %. A investice do obnovitelných zdrojů vytvářejí třikrát víc pracovních míst než v oborech fosilních paliv.

Obnovitelné zdroje samozřejmě nejsou jedinou odpovědí na problémy klimatu. Přírodě blízká řešení – zastavení odlesňování a degradace půdy – mají také zásadní význam. Stejně tak podpora energetické účinnosti. Ale rychlá tranzice k obnovitelným zdrojům energie musí být naším hlavním cílem.

Jakmile se zbavíme fosilních paliv, bude to mít obrovský přínos, a to nejen pro klima. Ceny energií budou nižší a předvídatelnější, což bude mít pozitivní dopad na potravinovou a ekonomickou bezpečnost. Když ceny energií rostou, rostou i náklady na potraviny a veškeré zboží, na kterém jsme závislí. Shodněme se tedy na tom, že rychlá revoluce obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutná a přestaňme si brnkat jako Nero, když naše budoucnost hoří.

Autor je generálním tajemníkem OSN.

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: UNDP

Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech

António Guterres

Na Světový den uprchlíků si připomínáme odvahu a odolnost lidí, kteří prchají před válkou, násilím a pronásledováním, a oceňujeme soucit těch, kteří je přijímají. V současné době je celosvětový počet uprchlíků rekordně vysoký.

Válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlování v Evropě od druhé světové války. Spolu s těmi, kteří prchají před konflikty v jiných částech světa, přesáhl celkový počet nuceně vysídlených osob 100 milionů – což je chmurná obžaloba dnešní doby.

Letošní Světový den uprchlíků potvrzuje základní princip našeho společného lidství: každý má právo vyhledat bezpečí – ať je to kdokoli, ať už pochází odkudkoli kdykoli je nucen uprchnout.

Mezinárodní právo mluví jasně: Právo požádat o azyl je základním lidským právem.

Lidé prchající před násilím nebo pronásledováním musí mít možnost bezpečně překročit hranice. Nesmí být diskriminováni na hranicích ani jim nesmí být nespravedlivě odepřen status uprchlíka nebo azyl kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo zemi původu. Nemohou být nuceni k návratu, pokud by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. A stejně jako ke každému člověku by se k nim mělo přistupovat s respektem.

Bezpečnost je jen prvním krokem. Jakmile se uprchlíci ocitnou mimo nebezpečí, potřebují příležitosti. Příležitost k uzdravení, učení, práci a rozvoji. Příležitost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, nebo znovu vybudovat svůj život jinde, v bezpečí a důstojně.

Uprchlíci po celém světě přináší hostitelským společenstvím nový život, prosperitu a bohatou kulturní rozmanitost. Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech.

Zavažme se dnes u příležitosti Světového dne uprchlíků, že pro ně a pro státy, které je hostí, a které samy čelí řadě problémů, budeme dělat víc. Buďme solidární. Chraňme integritu režimu mezinárodní ochrany. A nikdy neztrácejme ze zřetele naše společné lidství.

António Guterres je generální tajemník OSN.

Foto: UNHCR

Válka na Ukrajině je útokem i na rozvojový svět

António Guterres

Pro obyvatele Ukrajiny je ruská invaze noční můrou a humanitární katastrofou děsivého rozsahu. Válka se však také rychle stává otázkou života a smrti pro zranitelné lidi na celém světě. 

Všichni vidíme tragédii, která se na Ukrajině odehrává: města srovnaná se zemí, lidé trpící a umírající ve svých domovech a na ulicích, nejrychlejší krize vysídlování v Evropě od druhé světové války. 

Ale za hranicemi Ukrajiny, daleko mimo pozornost médií, zahájila válka tichý útok na rozvojový svět. Krize může uvrhnout až 1,7 miliardy lidí, tedy více než pětinu lidstva, do chudoby a hladu v rozsahu, který tu nebyl desítky let. 

Z Ukrajiny a Ruské federace pochází 30 % světové produkce pšenice a ječmene, pětina kukuřice a více než polovina slunečnicového oleje. Obilniny z těchto dvou států živí nejchudší a nejzranitelnější lidi světa. Tvoří více než třetinu objemu pšenice dovážené do 45 afrických a nejméně rozvinutých zemí. 

Rusko je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy. 

Válka však brání zemědělcům starat se o úrodu, je příčinou uzavírání přístavů, blokuje vývoz obilí, narušuje dodavatelské řetězce a způsobuje prudký růst cen.  

Mnohé rozvojové země se stále potýkají s následky pandemie COVID-19. Jejich situaci navíc zatěžuje i historické zadlužení a současný prudký růst inflace. 

Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice o 30 %. Ceny ropy Brent vzrostly za poslední rok o více než 60 % a ceny zemního plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. 

I humanitární operace Spojených národů na záchranu životů jsou pod silným tlakem. Světový potravinový program OSN varoval, že stojí před těžko představitelnou volbou: zda brát těm, kteří nemají dostatek jídla, aby mohl poskytnout potravinovou pomoc těm, kteří trpí akutním hladem. Naléhavě teď potřebuje 8 miliard USD na podporu svých operací v Jemenu, Čadu a Nigeru. 

Některé země již sklouzávají ze zranitelnosti přímo do krize a vážných sociálních problémů. A my víme, že kořeny mnoha konfliktů tkví v chudobě, nerovnosti, nedostatečném rozvoji a beznaději. 

Zatímco velká část světa solidarizuje s lidmi na Ukrajině, podobnou podporu pro 1,7 miliardy dalších potenciálních obětí této války zatím nevidíme. Máme ale zřejmou morální povinnost je podpořit, a to všude na světě. 

Skupina pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, kterou jsem minulý měsíc založil, má za cíl společně s vládami, mezinárodními finančními institucemi a dalšími klíčovými partnery vypracovat koordinovaná řešení těchto vzájemně propojených krizí. Děkuji všem světovým lídrům, kteří tuto iniciativu podporují. 

Pokud jde o potraviny, naléhavě vyzýváme všechny země, aby zachovaly otevřené trhy, bránily hromadění zásob a neopodstatněným a zbytným omezením vývozu a poskytly rezervy zemím s nejvyšším rizikem hladu a hladomoru. 

Teď není čas na protekcionismus. Každá země může mít dostatek potravin na překonání této krize, pokud budeme jednat společně.

Humanitární výzvy – včetně těch od Světového potravinového programu – musí dostat potřebné finance. V 21. století prostě nemůžeme dopustit, aby lidé hladověli.  

Pokud jde o energetiku, využití strategických zásob a dalších rezerv by mohlo krátkodobě pomoci zmírnit krizi. Jediným střednědobým a dlouhodobým řešením je pak urychlené zavádění obnovitelných zdrojů, na něž nedopadají výkyvy na trhu. To umožní postupné ukončení využívání uhlí a všech ostatních fosilních paliv. 

A pokud jde o finance, skupina G20 a mezinárodní finanční instituce musí přejít do nouzového režimu. Musí najít způsob, jak zvýšit likviditu a fiskální prostor, aby vlády v rozvojových státech mohly investovat do nejchudších a nejzranitelnějších a do naplňování Cílů udržitelného rozvoje. 

To by měl být první krok k hlubokým reformám našeho nespravedlivého globálního finančního systému, který činí bohaté bohatšími a chudé chudšími. Sociální ochrana, včetně peněžních transferů, bude mít zásadní význam pro podporu zoufalých rodin při překonávání této krize. 

Řada rozvojových států s velkým zahraničním dluhem ale nemá dostatečnou likviditu, aby takové záchranné sítě poskytly. Nemůžeme jen nečinně přihlížet tomu, jak jsou nuceny volit mezi podporou vlastních lidí a splácením svých dluhů. 

Jediným trvalým řešením války na Ukrajině a jejího paralelního útoku na nejchudší a nejzranitelnější lidi světa je mír. Zatímco OSN zajišťuje podporu nevinných obětí této války na Ukrajině i mimo ni, vyzýváme světové společenství, aby sjednotilo svůj hlas a podpořilo naši výzvu k míru. Tato válka musí skončit, a to hned.  

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: FAO/Anatolii Stepanov. Sklizeň pšenice poblíž ukrajinské vesnice Krasne.

Paradox řešení globálních problémů

António Guterres

Jako generální tajemník OSN trávím hodně času rozhovory s lídry států a sledováním globálních trendů. Je mi jasné, že procházíme kritickým obdobím mezinárodních vztahů. Globální rozhodování je v patové situaci, v jehož jádru se skrývá zásadní paradox.

Řada současných vůdčích politiků si na jedné straně uvědomuje společné hrozby – COVID, klima nebo neregulovaný rozvoj nových technologií. Shodují se v tom, že s nimi musíme něco udělat. Co ale chybí, je společná akce. A tento rozpor se dál prohlubuje. 

Vidíme to všude: v nespravedlivé a nerovné distribuci vakcín, v globálním ekonomickém systému znevýhodňujícím chudé, v naprosto nedostatečné reakci na klimatickou krizi, v digitálních technologiích a mediálním prostředí, které profitují z rozdělení, i v sílícím neklidu po celém světě.

Pokud se tedy svět shoduje na diagnóze společných problémů, proč je nedokáže efektivně řešit? Vidím dvě základní příčiny. 

Zaprvé, zahraniční politika se často stává projekcí politiky domácí. Jako bývalý předseda vlády vím, že navzdory dobrým úmyslům mohou být mezinárodní záležitosti uzurpovány potřebami domácí politiky. To, co je vnímáno jako národní zájem, může snadno přetrumfnout širší globální prospěch. 

Zjevným příkladem jsou vakcíny. Všichni chápeme, že COVID-19 nerespektuje hranice států. Abychom snížili riziko nových a nebezpečnějších variant, musíme dosáhnout všeobecné proočkovanosti. Ale místo toho, aby se prioritou stalo očkování všech prostřednictvím globálního vakcinačního programu, zaměřují se vlády států na ochranu svých lidí. To je ale jen polovičatá strategie.

Samozřejmě, vláda musí zajistit ochranu vlastního obyvatelstva. Pokud ale nebude zároveň spolupracovat na očkování populace světa, může se s rozšířením nových variant viru národní očkovací plán stát zbytečným.

Zadruhé, řada dnešních globálních institucí a struktur jsou zastaralé nebo prostě slabé, a potřebné reformy jsou blokovány geopolitickým rozdělením. Příkladem může být Světová zdravotnická organizace, jejíž pravomoci se ani neblíží tomu, co je zapotřebí ke koordinované reakci na globální pandemii.

Jiné mezinárodní instituce mají větší moc, ale jsou buď paralyzovány rozdělením – Rada bezpečnosti – nebo jsou nedemokratické – mnoho našich mezinárodních finančních institucí.

Stručně řečeno, globální vládnutí selhává právě ve chvíli, kdy by se měl svět semknout k řešení globálních problémů.

Musíme proto jednat společně, a to ve vlastním národním i globálním zájmu. Musíme chránit kriticky důležité globální statky, jakými jsou veřejné zdraví a pro život vhodné klima, na nichž závisí blahobyt celého lidstva.

Pokud máme naplnit společné ambice na zajištění míru, udržitelného rozvoje, lidských práv a důstojnosti všech, je nezbytné provést příslušné reformy. Je to složitý a komplexní úkol, který musí zohledňovat otázky národní suverenity.

Nečinnost ale není alternativou. Svět zoufale potřebuje efektivnější a demokratičtější mezinárodní mechanismy. Pandemie nám ukázala, jak jsou naše osudy propojené. Když necháme někoho pozadu, riskujeme, že pozadu zůstaneme všichni. Nejzranitelnější státy a lidé jsou prvními oběťmi tohoto paradoxu globální politiky. V přímém ohrožení jsme ale všichni.

Dobrou zprávou je, že problémy, které vytvořili lidé, můžou lidé také vyřešit. Loni v září jsem vydal zprávu Naše společná agenda. Je to výchozí plán. Návod, jak propojit svět, aby dokázal vyřešit problémy vládnutí a oživil multilateralismus pro 21. století.

Změna nebude snadná, ani rychlá. Můžeme ale začít tím, že najdeme oblasti, na kterých se shodneme. V sázce je mnoho. Jakmile lidé začnou ztrácet důvěru ve schopnost institucí plnit svůj účel, hrozí, že ztratí důvěru i v hodnoty, na kterých stojí. Všude na světě vidíme pokles důvěry a obávám se, že nastane i úpadek sdílených hodnot.

Nespravedlnost, nerovnost, nedůvěra, rasismus a diskriminace vrhají temné stíny na každou společnost. Musíme obnovit lidskou důstojnost a slušnost a nabízet lidem na jejich obavy odpovědi. Tváří v tvář rostoucím a propojeným hrozbám musíme konat, abychom požár světa uhasili.

António Guterres je generálním tajemníkem Organizace spojených národů

Foto: UN photo / Cia Pak, António Guterres zvoní na Zvon míru umístěný v hlavním sídle OSN v New Yorku před Mezinárodním dnem míru.

Článek byl publikován ve světových médiích. V Česku byl otištěn v MF Dnes 12.2.2022.

Guterres: Učiňme rok 2022 rokem obnovy

Rok 2022 vítá celý svět ve složité situaci. Prohlubuje se chudoba a přibývá nerovností. Vakcíny proti COVID-19 jsou distribuovány nerovnoměrně. Klimatické závazky jsou nedostatečné. Pokračují konflikty, společnosti jsou rozdělené a šíří se dezinformace.

Nejedná se jen o politické výzvy. Jsou to i výzvy morální a výzvy běžného života. Lidstvo je může zvládnout, pokud se rok 2022 stane rokem obnovy pro všechny. Obnovy po pandemii, jenž vyžaduje zajistit očkování pro všechny lidi na celém světě. Obnovy ekonomik, kdy bohatší státy podpoří rozvojový svět financemi, investicemi a odpuštěním dluhů. Zotavení z nedůvěry a rozdělení s novým důrazem na vědu, fakta a úsudek. Zotavení po konfliktech v duchu dialogu, kompromisu a usmíření. A zotavení pro planetu s klimatickými závazky, které odpovídají rozsahu a naléhavosti krize.

Chvíle velkých nesnází jsou zároveň chvílemi velkých příležitostí. Příležitosti spojit se v duchu solidarity. Shodnout se na řešeních, které budou prospěšné všem lidem. A společně vykročit s nadějí, že lidstvo toho společně může hodně dosáhnout.

Dejme si společné předsevzetí, že rok 2022 bude rokem obnovy. Pro lidi, planetu a prosperitu.

Přeji vám všem šťastný a pokojný nový rok.

Novoroční pozdrav generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese světu

Učiňme migraci bezpečnou a důstojnou

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN

U příležitosti Mezinárodního dne migrantů oceňujeme přínos migrantů po celém světě tváří v tvář krizím, včetně pandemie COVID-19.

Migranti se stále potýkají se stigmatizací, nerovnostmi, xenofobií a rasismem. Ženy a dívky – migrantky navíc čelí zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí. Přitom mají méně možností, kam se obrátit pro pomoc. Zavřené hranice znemožňují mnohým migrantům zajistit si jakýkoliv příjem nebo přístřeší, zbavují je možnosti vrátit se domů, zůstávají daleko od rodiny a s nejistou budoucností.

Přesto v průběhu pandemie migranti obohatili společnosti po celém světě a často stojí v předních liniích boje proti pandemii jako vědci nebo zdravotníci.

Na Mezinárodním fóru o migraci v příštím roce budeme hodnotit vývoj implementace Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci. Je to příležitost zvýšit snahu o plnou inkluzi migrantů při budování odolnější, spravedlivější a udržitelnější společnosti. Vítám kampaň na posílení Kompaktu a chci povzbudit členské státy, aby se do ní zapojili. Solidarita s migranty nebyla nikdy naléhavější.

Potřebujeme efektivnější mezinárodní spolupráci a soucitnější přístup k migraci. To zahrnuje lidský přístup při hraničních kontrolách, plný respekt k lidským právům a humanitárním potřebám každého člověka i to, že očkovací strategie států proti COVID-19 budou počítat také s migranty. Znamená to uznání významu cest pro legální migraci pro migranty samotné i přijímající státy. A také řešení příčin migrace, včetně hlubokých nerovností, a boj proti obchodování s lidmi.   

Obnovme na Mezinárodní den migrantů svůj závazek učinit migraci bezpečnou a důstojnou.

Jedinou cestou vpřed je solidarita

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni Spojených národů 2021 toto prohlášení:

„Před sedmdesáti šesti lety vznikla Organizace spojených národů jako naděje pro svět, který se zotavoval po strašlivém konfliktu. Tuto naději dnes po celém světě udržují naši pracovníci.

COVID-19, konflikty, hlad, chudoba či klimatická krize nám připomínají, že svět má k dokonalosti daleko. Zároveň nám ukazují, že je jedinou cestou vpřed je solidarita. 

Chceme-li se vypořádat s globálními výzvami a pokročit v plnění Cílů udržitelného rozvoje, musíme se spojit. Tím, že zajistíme, že každý člověk bude mít možnost nechat se očkovat proti COVID-19. Tím, že zajistíme a budeme respektovat práva a důstojnost všech lidí, obzvláště těch nejchudších a nejvíce znevýhodněných, dívek, žen, dětí a mladých lidí. Tím, že ukončíme ničivé konflikty. Tím, že přijmeme ambiciózní klimatické závazky pro záchranu naší planety. A budeme je dodržovat. A tím, že vybudujeme inkluzivnější, propojenější a efektivnější systém globálního vládnutí, jak jsem podrobně rozpracoval ve své nedávné zprávě Naše společná agenda

Hodnoty, na nich již 76 stojí Charta OSN – mír, rozvoj, lidská práva a rovné příležitosti – mají neomezenou platnost.

Vyzývám všechny lidi na světě, abychom se u příležitosti Dne OSN dokázali sjednotit za těmito ideály a naplnili potenciál a naději, jež představují Spojené národy.“

V sídle OSN v New Yorku začíná týden světové diplomacie s účastí nejvyšších představitelů států

„Budování odolnosti prostřednictvím naděje“ je ústředním heslem 76. Valného shromáždění OSN, jemuž předsedá Abdulla Shahid, ministr zahraničí Malediv. Hlavními tématy budou společné snahy o ukončení pandemie a zelená obnova a naplňování agendy Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Inkluzivní, udržitelná a odolná obnova po COVID-19 má kritický význam pro nasměrování světa ke spravedlivé transformaci s cílem udržet globální oteplení do 1,5 °C, vznik nových zelených pracovních míst, snížení nerovností, zlepšení zdraví či zajištění potravinové bezpečnost ve prospěch lidí, planety i ekonomiky.

Přehled akcí týdne od 20. do 27. září:

  • 20. září: SDG Moment
  • 21. – 25. a 27. září: Všeobecná rozprava
  • 22. září: Zasedání VS na vysoké úrovni k 20. výročí Durbanské deklarace a akčního plánu
  • 23. září: Summit o potravinových systémech (pořádá generální tajemník OSN)
  • 23. září: Jednání Rady bezpečnosti k tématu „klima & bezpečnost“
  • 24. září: Ministerská rozprava o energetice

SDG MOMENT
20. září 2021, přenos na webtv.un.org

„SDG Moment“ je akce zaměřená na naplňování Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Proběhne hybridní formou. Generální tajemník OSN na akci pozval lídry států i významné zástupce občanské společnosti. 

Procházíme obdobím změn ve prospěch systémové transformace k udržitelné ekonomice. SDGs jsou mapou, která nám pomáhá toho dosáhnout. Dvacátá léta se mohou stát nejen akční dekádou pro SDGs, ale i obdobím skutečné transformace ve prospěch lidí i planety Země.

Další informace
Zapojení veřejnosti
#GlobalGoals 

20. VÝROČÍ DURBANSKÉ DEKLARACE A AKČNÍHO PLÁNU
22. září, přenos na webtv.un.org

Durbanská deklarace a akční plán jsou hlavním nástrojem OSN na potírání rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a intolerance. Zasedání Valného shromáždění k připomenutí 20. výročí přijetí tohoto klíčového dokumentu proběhne za účasti nejvyšších představitelů států a vlád. 

Další informace
Kampaň OSN „Bojuj proti rasismu“ (Fight Racism)
#FightRacism 

SUMMIT OSN O POTRAVINOVÝCH SYSTÉMECH
23. září, přenos na webtv.un.org

Summit se bude zabývat propojenými systémy produkce, zpracování, distribuce a spotřeby potravin v době, kdy víc než 800 milionů obyvatel světa nemá dostatek jídla a existující potravinové systémy nestačí na svůj nejzákladnější cíl: zabránit hladovění. 

Cíle summitu: zvýšit povědomí o souvisejících problémech a zajistit národní, regionální a celosvětové závazky a akce na transformaci potravinových systémů na řešení nejen hladu, ale i zdravotních problémů způsobených nedostatečnou nebo nezdravou výživou a na ohleduplnost zemědělské produkce k životnímu prostředí.

Summit proběhne virtuální formou. Na jeho konci budou oznámeny národní a regionální iniciativy a spojenectví pro změny v systému a výzvy k zapojení všech aktérů – vlád, firem i občanů.

Další informace
#UNFSS2021 #FoodSystems 

ZASEDÁNÍ RADY BEZPEČNOSTI O KLIMATU A BEZPEČNOSTI
23. září, přenos na webtv.un.org 

Je víc než zřejmé, že klimatická změna a s klimatem související přírodní pohromy zvyšují rizika konfliktu. Jen za loňský rok muselo víc než 30 milionů lidí opustit domov kvůli pohromám spojených s klimatem. 90 procent uprchlíků pochází ze zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené čelit dopadům změny klimatu. Lidstvo zná řešení, jak udržet nárůst globální teploty do 1,5 stupně Celsia.

Další informace
#ClimateAction

MINISTERSKÁ ROZPRAVA O ENERGETICE
24. září, přenos na webtv.un.org 
Cílem ministerského zasedání je hledání odpovědí na řešení klimatické krize a energetické chudoby a posílení akce pro dostupnost čistých energií pro všechny. 759 milionů lidí v současnosti nemá přístup k elektřině, 2,6 miliardy lidí vaří na otevřeném ohni.

Další informace
#HLDE2021 #SustainableEnergy 

Svět čeká 18 klíčových měsíců pro zvládnutí následků pandemie a transformaci k udržitelnosti

New York – Praha, 6. července 20201 – Ve světle dopadů ničivé pandemie čím dál víc států uznává, že je nutné posílit snahy o dosažení vytýčených Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Konstatuje to nová Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje (SDGs Report 2021), která byla zveřejněna v sídle OSN v New Yorku.

Rozhodnutí přijatá v příštích 18 měsících ukáží, jestli plány obnovy po pandemii posunou svět k naplnění globálních cílů přijatých v roce 2015. Ty jsou konstruovány tak, aby podněcovaly ekonomický růst a zlepšení sociálních podmínek a zároveň zajistily ochranu životního prostředí.

Podle zprávy zasáhla pandemie výrazně životy a živobytí lidí na celém světě. Už před pandemií nepostupovalo plnění cílů podle plánů. V roce 2020 pak bylo do extrémní chudoby zatlačeno 119 až 124 milionů lidí. Zaniklo 255 milionů pracovních míst (ekvivalent míst na plný úvazek). Zvýšil se i počet lidí, kteří nemají dostatek jídla, pravděpodobně o 83 až 132 milionů. 

Pandemie odhalila a také prohloubila některé nerovnosti, a to uvnitř jednotlivých států i mezi státy. K polovině června 2021 bylo na každých 100 lidí v Evropě a Severní Americe aplikováno 68 dávek vakcíny proti COVID-19, v subsaharské Africe to byly méně než dvě dávky. Kvůli pandemii bude v příštích deseti letech až 10 milionů dívek vystaveno riziku sňatku před dosažením plnoletosti. 

Ekonomické zpomalení nemělo téměř žádný vliv na vývoj klimatické krize. Koncentrace hlavních skleníkových plynů pokračovaly v růstu. Zvýšení globální teploty se vyšplhalo k 1,2 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a začíná se nebezpečně přibližovat hranici 1,5 °C, kterou Pařížská dohoda považuje za hranici bezpečného oteplení.

Globální toky přímých investic se loni snížily o 40 % oproti roku 2019. Pandemie způsobila obrovské finanční problémy zejména v rozvojových státech, kde došlo k výraznému zvýšení dluhové zátěže. Malé ostrovní rozvojové státy byly výrazně silněji zasaženy kolapsem mezinárodního cestovního ruchu.

17 SDGs je ambiciózní plán na zlepšení zdravotní péče, vzdělání, snižování nerovností i posílení ekonomického růstu. Podle zprávy SDGs Report je ke splnění cílů nutné, aby vlády, města, soukromé firmy a průmyslová odvětví využily obnovu po pandemii k přijetí nízkouhlíkových, odolných a inkluzivních politik, které povedou ke snížení emisí, ochrání přírodní zdroje, vytvoří nová pracovní místa, zlepší rovnost mezi muži a ženami a povedou ke snížení nerovností uvnitř států i mezi nimi.

Klíčová fakta ze zprávy SDGs Report 2021:

  • Poprvé od roku 1998 vzrostla ve světě extrémní chudoba, a to z 8,4 % v roce 2019 na 9,5 % v roce 2020.
  • V reakci na pandemii COVID-19 přijaly v období od 1. února do 31. prosince 2020 vlády na celém světě víc než 1 600 opatření sociální ochrany, většinou ale krátkodobých.
  • Otřesy způsobené pandemií pravděpodobně povedou v nárůstu opožděnosti dětí. Už nyní se problém týká jednoho z pěti dětí.
  • Dopad COVID-19 na oblast vzdělávání má charakter generační pohromy. Přibude nejméně 101 milionů dětí a mladých, kteří nemají ani minimální čtenářské dovednosti. Smazává se tak pokrok, kterého bylo za poslední dvě desetiletí v oblasti vzdělávání dosaženo.
  • Pandemie zbrzdila nebo zvrátila pokrok v oblasti zdraví. Asi 90 % států se stále potýká s narušením svých zdravotních systémů.
  • Pandemie také hatí zlepšení, kterého bylo dosaženo v oblasti rovnosti žen a mužů. Výrazně vzrostlo násilí na ženách a dívkách; očekává se nárůst dětských sňatků; ženy utrpěly podstatně větší újmy než muži v oblasti nezaměstnanosti a výrazně vzrostly nároky na jejich péči v domácnosti.
  • 759 milionů lidí nemá přístup k elektřině a třetina světové populace vaří pomocí paliv, která jsou zdraví škodlivá.
  • Světová ekonomika se zotavuje, zejména díky Číně a USA, ale v mnoha státech světa se ekonomický růst nevrátí na úroveň před pandemií dříve než příští nebo přespříští rok.
  • Svět nedostál cílům na zastavení ztráty biodiverzity vytýčených do roku 2020. V období 2015-2020 ubylo na světě každý rok 10 milionů hektarů lesa.
  • Oficiální rozvojová pomoci se v roce 2020 zvýšila na celkových 161 miliard USD, to ale nestačí na pokrytí potřeb obnovy po pandemii a zdaleka se neblíží stanovené úrovni 0,7 % hrubého národního produktu.
  • 132 států v roce 2020 hlásí implementaci národního statistického plánu. Plně financovaný národní statistický plán ale realizují pouhé čtyři z celkových 46 nejméně rozvinutých států.

SDGs Report 2021 ke stažení

Kontakty pro média:

UN Department of Global Communications / UNIC Prague
Michal Broža | +420 724 020 611 | [email protected]      


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1