Skip to main content

Štítek: Udržitelný rozvoj

Summit budoucnosti pro řešení nových problémů světa

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce. K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení. 

Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávající důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie a rasismu nabývají nových podob. 

Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti je uznáním, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou. Potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států. 

Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produktem 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, předtím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě. 

V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze z investic, které by mohli vložit do zlepšování života svých obyvatel.  

A naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou téměř neviditelní a zájmy budoucích generací nejsou tedy zastoupeny.  

Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nelze vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století. 

Mezi mnou navrhovanými řešeními je např. „Nová agenda pro mír” zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení a ukončování konfliktů, včetně Rady bezpečnosti OSN. Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a k rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala např. i genderově podmíněné násilí nebo gangové násilí. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.

Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby. 

Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.

Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny. 

Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy a rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s tech firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílely všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.

Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání podílet se adekvátně na moci. 

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.  

Autor je generálním tajemníkem OSN.
Text byl publikován ve světových médiích a v Česku na webu Seznam Zprávy.


Web Summitu budoucnosti

Oslava Světového dne včely v Praze

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Tisková zpráva
Praha, 22. května 2024
Velvyslanectví Slovinska ve spolupráci s MČ Praha 6 a Informačním centrem OSN (UNIC)

Včely jsou v ohrožení. Současná míra vymírání druhů je v důsledku vlivu člověka 100 až 1000krát vyšší. Celosvětově hrozí vyhynutí téměř 35 % bezobratlých opylovačů, zejména včel a motýlů, a přibližně 17 % obratlovců, jako jsou netopýři. Pokud bude tento trend pokračovat, budou výživné plodiny, jako je ovoce, ořechy a mnoho druhů zeleniny, stále více nahrazovány základními plodinami, jako je rýže, kukuřice nebo brambory, což nakonec povede k nevyvážené stravě v globálním měřítku, varuje OSN.

Od roku 2017, kdy Organizace spojených národů vyhlásila 20. červen Světovým dnem včely (připomíná den, kdy se narodil Anton Janša (1734–1773), slovinský průkopník moderního včelařství), pokračuje Slovinsko v úsilí o zvyšování povědomí o významu včel a dalších opylovačů a v podpoře mezinárodní spolupráce na jejich ochraně, což významně přispívá k řešení globální potravinové bezpečnosti. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyžaduje 71 % nejdůležitějších plodin pěstovaných pro výživu lidí opylení.  

U příležitosti Světového dne včel 2024 zahájilo Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze společně s Městskou částí Praha 6 a ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze v pražském parku Ladronka výstavu slovinského Muzea včelařství ve městě Radovljica „Záchrana budoucnosti: Svět opylovačů“, věnovanou důležité roli včel a opylovačů, včelařství ve Slovinsku a slovinské diplomacii a aktivitám na podporu včel. Výstava bude na Ladronce k vidění do 10. června 2024.

Vernisáže výstavy se zúčastnili náměstek ministra zahraničních věcí ČR Eduard Hulicius, velvyslankyně Slovinska v ČR Tanja Strniša, starosta MČ Praha 6 Jakub Stárek, vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža, diplomaté a další významní hosté a partneři.

MČ Praha 6 přispěla k letošní oslavě instalací včelích úlů v parku Ladronka a povýšila tak význam těchto oslav a podpořila větší spolupráci mezi samosprávami, místními komunitami a jednotlivci při ochraně opylovačů.

Zapojení mladých

Světový den včel 2024 se zaměřuje na téma „Bee Engaged with Youth„. Jeho cílem je zvýšit povědomí mladých lidí o zásadní roli včel a dalších opylovačů v zemědělství, pro ekologickou rovnováhu a ochranu biologické rozmanitosti. Zapojením mladých lidí do včelařských, vzdělávacích a advokačních aktivit můžeme inspirovat novou generaci ekologických lídrů a umožnit jim pozitivně ovlivňovat svět.    

Včely v ohrožení

Včely čelí vyšší míře vymírání v důsledku lidské činnosti, změny klimatu a degradace biologické rozmanitosti. Podpora rozmanitějších zemědělských systémů a snížení závislosti na toxických chemikáliích může posílit opylování. 

Slovinsko pevně věří v jedinečný potenciál včelařství při řešení sociální a environmentální zranitelnosti. Stává se například stále oblíbenějším způsobem adaptace na změnu klimatu v oblastech s nedostatkem vody, kde lidé přicházejí o hlavní zdroj obživy a musí se věnovat jiným činnostem. 

Jako zvláštní doplněk letošních oslav Světového dne včely bude Slovinsko společně s FAO hostit Mezinárodní akční fórum o udržitelném včelařství a opylování „Včely pro lidi, planetu a mír“, které se koná 22. a 23. května 2024 v Lublani. 

Co mohou pro záchranu včel udělat jednotlivci?

K ochraně včel a dalších opylovačů v ekosystému může přispět každý:

  • Vysazujte květiny vhodné pro včely;
  • zřizujte včelí domečky pro včely samotářky;
  • dávejte přednost ekologickým a udržitelným potravinám;
  • nakupujte lokální med a včelí produkty;
  • vyhýbejte se používání škodlivých chemikálií a pesticidů;
  • chraňte hnízdiště pro včely hnízdící v půdě;
  • vysazujte živé ploty;
  • osévejte louky větším množstvím květin.

Světový den včely je příležitostí pro všechny, abychom podpořili opatření, která ochrání a posílí opylovače a jejich stanoviště, zvýší rozmanitost a podpoří udržitelný rozvoj včelařství. Organizátoři věří, že výstavou v parku Ladronka inspirují nové zájemce o včelařství a podnítí lidi k dalším aktivitám na ochranu včel. 

Citace řečníků na Světovém dni včel v parku Ladronka:

Eduard Hulicius, náměstek ministra zahraničních věcí ČR: „Rád bych vyjádřil hluboké poděkování slovinskému velvyslanectví a Informačnímu centru OSN v Praze za uspořádání této významné akce a za jejich pokračující úsilí o zvyšování povědomí o významu včel. Včely jsou houževnatí a pracovití tvorové, vždy tvrdě pracující pro svou budoucnost. Jejich obětavost a týmová práce jsou úžasné. Měli bychom se od nich učit a využít jejich příkladu ke zlepšení naší vlastní spolupráce při budování prosperující budoucnosti.“

Velvyslankyně Slovinské republiky Tanja Strniša: „Opylovači mají klíčový význam pro zdraví globálních ekosystémů a potravinovou bezpečnost, ale v současné době jsou ohroženi činností člověka, změnou klimatu a degradací biologické rozmanitosti. Slovinsko proto strategicky zapojilo síť svých diplomatických zastoupení do spoluvytváření více než 300 projektů zaměřených na opylovače s partnery z celého světa. Vlajkový program Slovinska „Včely pro mír“ podporuje mír prostřednictvím společných aktivit souvisejících se včelami. Pevně věříme v jedinečný potenciál včelařství řešit sociální a environmentální zranitelnost. Slovinsko například podporuje včelařství jako prostředek k posílení postavení lidí postižených válkou v Bosně a Hercegovině nebo na Ukrajině. Za zmínku stojí také projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím včelařství s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu v suchých oblastech Keni, který Slovinsko iniciovalo ve spolupráci se Světovým potravinovým programem.“

Starosta Prahy 6 Jakub Stárek: „K oslavám Světového dne včel, které iniciovalo slovinské velvyslanectví, jsme se rozhodli připojit nejen symbolicky, ale i konkrétními činy. V naší městské části jsme již umístili řadu včelích úlů a budeme hledat vhodné lokality pro umístění dalších.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze: „Jsme velice rádi, že i letos můžeme spolupracovat se Slovinskem a Českem na propagaci významu včel a dalších opylovačů. Je třeba lidem, zejména mladým, říkat co může každý udělat pro ochranu těchto krásných a důležitých tvorů a podpořit ty, kteří se o ně starají. Jsem si jist, že v Česku najdeme mnoho nadšených spojenců.“

Kontakty:
Nika Rotar | Velvyslanectví Slovinska v Praze | [email protected] | tel.: 602195895
Šárka Fazlagić | Informační centrum OSN v Praze | [email protected] | tel.: 724020612

Do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni životního prostředí:

Světový den životního prostředí je výzvou k boji proti znečištění plasty. Každý rok se na světě vyrobí více než 400 milionů tun plastů, z nichž třetina se použije pouze jednou. Každý den se do našich oceánů, řek a jezer vysype tolik plastů, kolik se vejde na více než dva tisíce nákladních aut. 

Důsledky jsou katastrofální. Mikroplasty se dostávají do jídla, které jíme, do vody, kterou pijeme, a do vzduchu, který dýcháme. 

Plasty se vyrábějí z fosilních paliv. Čím více plastů produkujeme, tím více fosilních paliv spalujeme a tím více zhoršujeme klimatickou krizi. 

Máme ale řešení. 

V loňském roce začalo světové společenství jednat o právně závazné dohodě o ukončení znečištění plastem. To je slibný první krok, ale musíme jít dál. Nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí konstatuje, že do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %, pokud budeme jednat hned a začneme plasty znovu používat, recyklovat a odkloníme se od plastů. 

Musíme postupovat společně, vlády, firmy i spotřebitelé, abychom se zbavili závislosti na plastech, zasadili se o nulový odpad a vybudovali skutečně oběhové hospodářství. Společně můžeme vytvořit čistší, zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny.

António Guterres, 5. června 2023

Jízdní kolo a SDGs: Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Ve světle Světového dne jízdního kola (3. června), který vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2018, přinášíme stručný přehled souvislostí cyklodopravy s plněním globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). 

Udržitelná doprava má pro lidstvo a planetu zásadní význam. Aktivní mobilita je navíc lidským právem, včetně práva na jízdu na kole. Vlády na všech úrovních by měly zajistit bezpečný přístup do veřejného prostoru a vytvářet bezpečné prostředí pro ty, kteří chodí pěšky a jezdí na kole. Investice do lepších podmínek pro cyklodopravu – včetně elektrokol, nákladních a sdílených kol – podpoří splnění SDGs, protože cyklistika a cyklodoprava přímo souvisí s jedenácti z nich.

Cíl 1: Konec chudoby

Jízda na kole je cenově dostupný a jednoduchý způsob dopravy, který umožňuje přístup ke vzdělání, zaměstnání, trhům a komunitním aktivitám v městských i venkovských oblastech. 

Jízdní kolo je často jediným cenově dostupným technickým prostředkem pro přepravu osob a zboží a pomáhá jednotlivcům snižovat náklady na dopravu. Jízda na kole může lidem, kteří jsou jinak odkázáni na chůzi, zkrátit dobu dojíždění do práce o více než polovinu. Cyklodoprava má i velký ekonomický potenciál díky vytváření pracovních příležitostí. 

Cíl 2: Konec hladu

Cyklodoprava má zásadní význam pro mnoho drobných výrobců potravin. Může poskytnout bezpečný a rovný přístup k půdě, zdrojům a vstupům, finančním službám, trhům a posílit přístup na trh práce. Cyklodoprava pomáhá zejména chudým zajistit přístup k potravinám po celý rok. 

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život

Jízda na kole je součástí zdravého životního stylu bez emisí škodlivých látek do ovzduší. Fyzická aktivita snižuje výskyt srdečních onemocnění a dalších negativních dopadů sedavého způsobu života. Cyklodoprava nahrazující individuální autodopravu má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu. Vytváření bezpečných podmínek pro cyklisty přispívá ke snížení počtu úmrtí a zranění při dopravních nehodách v celosvětovém měřítku.

Cíl 5: Rovnost žen a mužů

Jízdní kolo usnadňuje ženám a dívkám přístup k vodě, do školy, na trh i do zaměstnání. Bezpečná infrastruktura pro cyklodopravu podporuje rovnost žen a mužů, protože zvyšuje počet žen a dívek, které aktivně využívají kolo jako dopravní prostředek.

Cíl 7: Dostupné a čisté energie

Jízda na kole zlepšuje energetickou účinnost dopravních systémů. Kromě toho kolo nabízí dobré řešení pro kombinaci s veřejnou dopravou (vyjdete ráno z domova na nádraží, dál pokračujete vlakem nebo autobusem a při cestě zpět znovu využijete kolo na dojezd domů). Dobré podmínky pro jízdu na kole poskytují jednotlivcům přístup k energeticky účinnému a dostupnému způsobu dopravy.

Cíl 8: Důstojná práce a hospodářský růst

Cykloprůmysl, který zahrnuje i sektory služeb a cykloturistiky, poskytuje produkty a služby pro udržitelnou a inkluzivní dopravu osob a zboží a podporuje udržitelný cestovní ruch a zdravé trávení volného času. Odvětví cyklistiky vytváří při stejném obratu více pracovních míst než kterékoli jiné odvětví dopravy: například na milion eur obratu vytváří výroba jízdních kol 4,89 pracovních míst na plný úvazek, což je více než v leteckém a kosmickém průmyslu (3,9 pracovních míst) a několikanásobně více než v automobilovém průmyslu (1,63).

Cíl 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Cyklodoprava umožňuje lidem přejít od individuální autodopravy ke kombinaci chůze, jízdy na kole a veřejné dopravy. Více lidí na kole usnadňuje vládám budování odolné infrastruktury a udržitelných dopravních systémů pro hospodářský rozvoj a well being se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny.

Cíl 11: Udržitelná města a obce

Zvýšená intenzita cyklodopravy činí města inkluzivnějšími, bezpečnějšími, odolnějšími a udržitelnějšími, protože jízda na kole je cenově dostupná, bezpečná, neznečišťuje životní prostředí, má pozitivní vliv na zdraví a podporuje udržitelnou ekonomiku. Na jedné straně je do značné míry nezávislá na složitých high-tech technologiích, a proto je mimořádně odolným způsobem dopravy. Na druhé straně moderní komunikační technologie a e-kola integrují cyklodopravu do inteligentních dopravních systémů měst. Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém.

Cíl 12: Odpovědná výroba a spotřeba

Přeprava osob a zboží na kole podporuje udržitelnou výrobu, spotřebu a přepravu zboží. V mnoha městských oblastech lze 50 % všech dodávek zboží uskutečnit na kole. Nárůst odvětví cykloturistiky navíc vytváří více možností pro udržitelný cestovní ruch.

Cíl 13: Klimatická opatření

Jízdní kolo je symbolem dekarbonizace dopravy a společnosti. Začleňování cyklodopravy do vládních politik, strategií i vzdělávání je snadným, rychle realizovatelným a účinným klimatickým opatřením.

Cíl 17: Partnerství pro dosažení cílů

Cyklistická hnutí, organizace občanské společnosti a odborníci z celého světa zabývající se cyklodopravou podporují globální partnerství veřejného, soukromého a občanského sektoru pro udržitelný rozvoj. Usilují také o výrazné navýšení dostupnosti kvalitních, včasných a spolehlivých dat o cyklodopravě s cílem podpořit celosvětový rozvoj a šíření úspěšných a k životnímu prostředí šetrných technologií pro cyklodopravu a zavádění politik v oblasti cyklodopravy v rozvojových zemích.

Zpracováno na podkladu publikace “Cycling Delivers on the Global Goals – Shifting towards a better economy, society, and planet for all” Evropské cyklistické federace (prostřednictvím Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC)).

Světový den jízdního kola. Pojeďte s námi na kole Prahou 

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Nejekologičtější, nejudržitelnější a zároveň nejekonomičtější je doprava s pohonem vlastních nohou. Organizace spojených národů v roce 2018 vyhlásila 3. červen Světovým dnem jízdního kola. Kolo je podle rezoluce Valného shromáždění „jednoduchý, cenově dostupný, spolehlivý, čistý, ekologický a udržitelný dopravní prostředek“, který je vhodný nejen pro dopravu, ale pomáhá také zpřístupňovat vzdělání, zdravotní služby a je hojně využíván pro sport a volný čas. Jízdní kolo je významným nástrojem udržitelné dopravy a má pozitivní dopad na klima.

V březnu loňského roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci o začlenění cyklistické dopravy do systémů veřejné dopravy v zájmu udržitelného rozvoje. Mobilita lidí je důležitým prvkem rozvojových strategií, které se zaměřují na dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Naplňování potřeb lidí, kteří jezdí na kole, je důležitou součástí řešení mobility, pomáhá městům oddělit růst počtu obyvatel od zvyšování emisí a zlepšovat kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu.

Již počtvrté letos oslavíme Světový den jízdního kola v Praze pořádáním velké cyklojízdy ve spolupráci se spolkem Automat. Start je ve 13 hod. od Výstaviště v Holešovicích, cíl kolem 15 hodiny v Braníku. Cyklojízda je oslavou městské cyklodopravy, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Tradičně se jí účastní i týmy OSN v České republice a řady zastupitelských úřadů států světa v ČR. 

Více informací o akci a podrobný program.

Den Země 2023: Musíme uzavřít mír s přírodou 

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023

Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny. 

Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit. 

Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.

Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku. 

Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.

Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.

Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.

Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti. 

U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.

António Guterres, New York, 22. dubna 2023

SDGs jako globální plán na cestu z krize

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Klimatická krize, pandemie COVID-19 a zvýšený počet konfliktů po celém světě ohrožují 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výroční zprávu o naplňování SDGs pro rok 2022 zveřejnila Organizace spojených národů v červenci.

Zpráva poukazuje na závažnost a rozsah výzev, které před námi stojí, přičemž tyto kaskádovité a vzájemně se prolínající krize vytvářejí vedlejší dopady na potraviny a výživu, zdraví, vzdělávání, životní prostředí i bezpečnost a ovlivňují všechny cíle udržitelného rozvoje.

Dopady pandemie

Podle zprávy má pandemie COVID-19 ničivý dopad na většinu SDGs. Celosvětový počet nadměrných úmrtí přímo i nepřímo přičitatelných COVID-19 dosáhl do konce roku 2021 15 milionů. Více než čtyřletý pokrok ve zmírňování chudoby byl ztracen. Během roku 2020 bylo do extrémní chudoby uvrženo dalších 93 milionů lidí na celém světě.

Asi 147 milionů dětí za poslední dva roky zameškalo více než polovinu výuky. Pandemie také vážně narušila základní zdravotnické služby, což zmařilo těžce vydobytý pokrok v rámci SDG3.

Klimatická krize

Svět se ocitl na pokraji klimatické katastrofy, jejíž důsledky již pociťují miliardy lidí. Emise CO2 související s energetikou pro rok 2021 vzrostly o 6 %. Dosáhly historicky nejvyšší úrovně a zcela vymazaly pokles související s pandemií. Aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu, musí podle Pařížské dohody celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu před rokem 2025 a poté do roku 2030 klesnout o 43 procent a do roku 2050 na čistou nulu. Namísto toho se podle současných dobrovolných závazků jednotlivých států v oblasti klimatu zvýší emise skleníkových plynů v této dekádě o téměř 14 %.

Válka na Ukrajině

Ruská agrese na Ukrajině formuje jednu z největších uprchlických krizí moderní doby. Na světě je nyní víc než 100 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit domov. Krize souvisící s válkou na Ukrajině způsobila prudký nárůst cen potravin, pohonných hmot a hnojiv, dále narušila dodavatelské řetězce a globální obchod, rozvrátila finanční trhy a ohrozila celosvětovou potravinovou bezpečnost a toky pomoci.

Předpokládaný růst globální ekonomiky byl pro rok 2022 s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a potenciálních nových vln pandemie snížen o 0,9 %.

Nejzranitelnější státy a skupiny obyvatelstva na světě jsou neúměrně zasaženy. Ženy utrpěly větší podíl na ztrátě zaměstnání v kombinaci s nárůstem pečovatelských povinností v domácnosti. Některá data naznačují, že pandemie zhoršila násilí páchané na ženách.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí je stále vyšší než před pandemií a roste počet případů dětské práce a dětských sňatků. Nejméně rozvinuté země se potýkají se slabým hospodářským růstem, rostoucí inflací, závažnými narušeními dodavatelských řetězců, nejistotou v oblasti politiky a neudržitelným zadlužením.

Shrnutí výsledků obsažených v SDG Report 2022:

SDG 1: Konec chudoby

Počet lidí žijících v extrémní chudobě v roce 2022

  • předpandemická projekce: 581 milionů
  • současná projekce: 657-676 milionů

SDG 2: Konec hladu

Přibližně 1 z 10 lidí na světě trpí hladem. Téměř každý třetí člověk nemá pravidelný přístup k dostatečnému množství jídla (2020). Konflikty, COVID-19, klimatická změna a rostoucí nerovnosti ohrožují potravinovou bezpečnost na celém světě.

SDG 3: Zdraví a kvalitní život

22,7 milionu dětí nedostalo v roce 2020 základní očkování. To je o 3,7 milionu více než v roce 2019.

SDG 4: Kvalitní vzdělání

V celosvětovém měřítku:

  • 25 % základních škol nemá elektřinu, pitnou vodu a základní hygienická zařízení
  • 50 % základních škol nemá počítače a přístup k internet

(2019-2020)

SDG 5: Rovnost mužů a žen

Zastoupení žen v národních parlamentech:

  • 2015: 22,4 %
  • 2022: 26,2 %

Při zachování současného tempa bude rovného zastoupení žen v politickém vedení na národní úrovni dosaženo za dalších 40 let.

SDG 6: Pitná voda, kanalizace

Za posledních 300 let zaniklo na Zemi více než 85 % mokřadů. Stav vodních ekosystémů světa se zhoršuje alarmující rychlostí.

SDG 7: Dostupné a čisté energie

Počet lidí bez elektřiny

  • 2015: 1,2 miliardy
  • 2022: 733 milionů
  • 2030: 679 milionů

Rychlý rozvoj elektrifikace z minulé dekády zpomalil kvůli problémům zpřístupnění těm, ke kterým je nejtěžší se dostat.

SDG 8: Důstojná práce a ekonomický růst

Globálnímu ekonomickému vzestupu brání

  • nové vlny COVID-19
  • rostoucí inflace
  • narušení dodavatelských řetězců
  • nejistota v oblasti politik
  • problémy na trhu práce

SDG 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Světová výroba se po pandemii vzpamatovala, ale nejméně rozvinuté státy zůstávají pozadu.

SDG 10: Méně nerovností

Počet uprchlíků se v letech 2015-2021 zvýšil o 44 %.

  • 2015: 216 / 100 000 obyvatel
  • 2021: 311 / 100 000 obyvatel

Celosvětově se dostal na rekordní úroveň. Válka na Ukrajině situaci dále zhoršuje.

SDG 11: Udržitelná města a obce

99 % městské populace světa dýchá podle WHO znečištěný vzduch.

SDG 12: Odpovědná výroba a spotřeba

  • 13,3 % světových potravin je v procesu mezi sklizní a maloobchodním prodejem ztraceno.
  • 17 % všech potravin se vyhodí nebo zkazí na úrovni spotřebitelů.

SDG 13: Klimatická opatření

Růst globální teploty nezpomaluje. V důsledku toho dochází k častějším projevům extrémního počasí.

SDG 14: Život ve vodě

V roce 2021 se do světového oceánu dostalo přes 17 milionů tun plastů. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2040 zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Plastový odpad oceán dusí.

SDG 15: Život na souši

Je doloženo, že v nadcházejících desetiletích hrozí vyhynutí přibližně 40 tisícům druhů.

SDG 16: Mír, spravedlnost a silné instituce

Na celém světě bylo nuceně vysídleno rekordních 100 milionů lidí (květen 2022).

SDG 17: Partnerství ke splnění cílů

Podíl lidí používajících internet

  • 2019: 54 %
  • 2021: 63 %

Rozšiřování internetu během pandemie zrychlilo.

Zpráva o udržitelném rozvoji 2022 obsahuje údaje poskytnuté více než 200 státy a oblastmi z celého světa. I když letošní zpráva ukazuje neblahé dopady současných krizí na 17 SDGs, jasně dokazuje, že jejich naplňování je lékem potřebným k řešení globálních problémů.

Svět potřebuje revoluci obnovitelných zdrojů

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

António Guterres

O Neronovi se traduje, že zatímco Řím hořel, on hrál v paláci na lyru. Dnes si někteří lídři počínají ještě hůře. Přilévají olej přímo do ohně. A to doslova. V době, kdy se dopady ruské invaze na Ukrajinu šíří po celém světě, reagují některé státy na rostoucí energetickou krizi tak, že se obrací k fosilním palivům. Do uhlí, ropy a plynu, které jsou příčinou prohlubující se klimatické krize, hrnou další miliardy dolarů.  

Mezitím všechny klimatické ukazatele dál překonávají rekordy a předpovídají budoucnost divokých bouří, záplav, sucha, požárů a teplot, při kterých se na rozsáhlých územích planety nedá žít. Náš svět čelí klimatickému chaosu. Nové investice do fosilních paliv jsou klamnou představou. Fosilní paliva nejsou a už nikdy nebudou řešením. Vidíme, jaké škody jejich využíváním působíme planetě i společnosti. Každý den je to ve zprávách a nikdo vůči tomu není imunní.

Fosilní paliva jsou příčinou klimatické krize. Jejím řešením je obnovitelná energie. Pro snížení klimatických rizik a zvýšení energetické bezpečnosti. Kdybychom začali dříve masivně investovat do obnovitelných zdrojů, nemuseli bychom se teď znovu ocitnout v područí nestabilních trhů s fosilními palivy. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století. Bitva o rychlou a spravedlivou energetickou tranzici se ale nevede. Investoři dál podporují fosilní paliva a vlády dál rozdávají miliardové dotace na uhlí, ropu a plyn. Přibližně 11 milionů amerických dolarů každou minutu.

Říká se tomu závislost, když někdo upřednostňuje krátkodobou úlevu před dlouhodobou kvalitou života. Na fosilních palivech jsme stále závislí. V zájmu zdraví společnosti i planety s tím musíme přestat. Teď hned. Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Proto jsem vyzval vlády zemí G20, aby odstoupily od uhlí. Státy OECD do roku 2030 a ostatní do roku 2040. Vyzval jsem finanční instituce, aby opustily fosilní paliva a investovaly do obnovitelných zdrojů. A navrhuji pětibodový plán, jak podnítit celý svět k přechodu k obnovitelným zdrojům.

Za prvé, musíme z technologií na výrobu obnovitelné energie učinit globální veřejný statek, včetně odstranění překážek duševního vlastnictví pro jejich přenos. 

Za druhé, musíme pro všechny zlepšit přístup k dodavatelským řetězcům pro komponenty a suroviny pro obnovitelné technologie. V roce 2020 bylo na světě instalováno 5 gigawattů bateriových úložišť. Do roku 2030 ale potřebujeme 600 gigawattů skladovací kapacity. Je zřejmé, že k tomu musíme vytvořit globální koalici. Úzká místa v přepravě a omezení v dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší náklady na lithium a další kovy pro baterie, brání zavádění těchto technologií a materiálů právě v době, kdy je nejvíc potřebujeme.

Za třetí, musíme odstranit byrokracii, která brzdí rozvoj solárních a větrných projektů. Potřebujeme zrychlené schvalování a zvětšit úsilí o modernizaci elektrických sítí. V Evropské unii trvá schválení větrné farmy osm let, ve Spojených státech deset. V Korejské republice potřebují projekty pevninských větrných elektráren 22 povolení od osmi různých ministerstev.

Za čtvrté, svět musí odklonit energetické dotace od fosilních paliv, aby ochránil zranitelné lidi před energetickými šoky a investovat do spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti.

A za páté, musíme ztrojnásobit investice do obnovitelných zdrojů energie. Zapojit se musí mnohostranné rozvojové banky, rozvojové finanční instituce i komerční banky. Všechny musí výrazně zvýšit investice do obnovitelných zdrojů.

Potřebujeme, aby se se vší urgencí zapojili všichni lídři států. Už teď se blížíme k hranici oteplení o 1,5 °C, což je podle vědeckých poznatků maximální úroveň oteplení, abychom se vyhnuli nejhorším klimatickým dopadům. Udržení limitu 1,5 stupně při životě předpokládá, že do roku 2030 snížíme emise o 45 % a do 2050 dosáhneme čistých nulových emisí. Současné závazky států ale směřují ke zvýšení emisí do konce tohoto desetiletí o téměř 14 %.
To by znamenalo katastrofu.

Řešením jsou obnovitelné zdroje. Pro zvládání klimatické krize, pro energetickou bezpečnost a pro zajištění čisté elektřiny pro stovky milionů lidí, kteří ji v současnosti nemají. Obnovitelné zdroje jsou hned trojnásobnou výhrou.

K odmítnutí revoluce v oblasti obnovitelných zdrojů energie není žádný důvod. Zatímco ceny ropy a zemního plynu dosáhly rekordní úrovně, obnovitelné zdroje jsou stále levnější. Náklady na solární energii a baterie klesly za posledních deset let o 85 %. Náklady na větrnou energii o 55 %. A investice do obnovitelných zdrojů vytvářejí třikrát víc pracovních míst než v oborech fosilních paliv.

Obnovitelné zdroje samozřejmě nejsou jedinou odpovědí na problémy klimatu. Přírodě blízká řešení – zastavení odlesňování a degradace půdy – mají také zásadní význam. Stejně tak podpora energetické účinnosti. Ale rychlá tranzice k obnovitelným zdrojům energie musí být naším hlavním cílem.

Jakmile se zbavíme fosilních paliv, bude to mít obrovský přínos, a to nejen pro klima. Ceny energií budou nižší a předvídatelnější, což bude mít pozitivní dopad na potravinovou a ekonomickou bezpečnost. Když ceny energií rostou, rostou i náklady na potraviny a veškeré zboží, na kterém jsme závislí. Shodněme se tedy na tom, že rychlá revoluce obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutná a přestaňme si brnkat jako Nero, když naše budoucnost hoří.

Autor je generálním tajemníkem OSN.

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: UNDP

Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Na Světový den uprchlíků si připomínáme odvahu a odolnost lidí, kteří prchají před válkou, násilím a pronásledováním, a oceňujeme soucit těch, kteří je přijímají. V současné době je celosvětový počet uprchlíků rekordně vysoký.

Válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlování v Evropě od druhé světové války. Spolu s těmi, kteří prchají před konflikty v jiných částech světa, přesáhl celkový počet nuceně vysídlených osob 100 milionů – což je chmurná obžaloba dnešní doby.

Letošní Světový den uprchlíků potvrzuje základní princip našeho společného lidství: každý má právo vyhledat bezpečí – ať je to kdokoli, ať už pochází odkudkoli a kdykoli je nucen uprchnout.

Mezinárodní právo mluví jasně: Právo požádat o azyl je základním lidským právem.

Lidé prchající před násilím nebo pronásledováním musí mít možnost bezpečně překročit hranice. Nesmí být diskriminováni na hranicích ani jim nesmí být nespravedlivě odepřen status uprchlíka nebo azyl kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo zemi původu. Nemohou být nuceni k návratu, pokud by byl ohrožen jejich život nebo svoboda. A stejně jako ke každému člověku by se k nim mělo přistupovat s respektem.

Bezpečnost je jen prvním krokem. Jakmile se uprchlíci ocitnou mimo nebezpečí, potřebují příležitosti. Příležitost k uzdravení, učení, práci a rozvoji. Příležitost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, nebo znovu vybudovat svůj život jinde, v bezpečí a důstojně.

Uprchlíci po celém světě přináší hostitelským společenstvím nový život, prosperitu a bohatou kulturní rozmanitost. Ochrana uprchlíků je společnou odpovědností nás všech.

Zavažme se dnes u příležitosti Světového dne uprchlíků, že pro ně a pro státy, které je hostí, a které samy čelí řadě problémů, budeme dělat víc. Buďme solidární. Chraňme integritu režimu mezinárodní ochrany. A nikdy neztrácejme ze zřetele naše společné lidství.

António Guterres je generální tajemník OSN.

Foto: UNHCR

Válka na Ukrajině je útokem i na rozvojový svět

Napsal unic dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Pro obyvatele Ukrajiny je ruská invaze noční můrou a humanitární katastrofou děsivého rozsahu. Válka se však také rychle stává otázkou života a smrti pro zranitelné lidi na celém světě. 

Všichni vidíme tragédii, která se na Ukrajině odehrává: města srovnaná se zemí, lidé trpící a umírající ve svých domovech a na ulicích, nejrychlejší krize vysídlování v Evropě od druhé světové války. 

Ale za hranicemi Ukrajiny, daleko mimo pozornost médií, zahájila válka tichý útok na rozvojový svět. Krize může uvrhnout až 1,7 miliardy lidí, tedy více než pětinu lidstva, do chudoby a hladu v rozsahu, který tu nebyl desítky let. 

Z Ukrajiny a Ruské federace pochází 30 % světové produkce pšenice a ječmene, pětina kukuřice a více než polovina slunečnicového oleje. Obilniny z těchto dvou států živí nejchudší a nejzranitelnější lidi světa. Tvoří více než třetinu objemu pšenice dovážené do 45 afrických a nejméně rozvinutých zemí. 

Rusko je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy. 

Válka však brání zemědělcům starat se o úrodu, je příčinou uzavírání přístavů, blokuje vývoz obilí, narušuje dodavatelské řetězce a způsobuje prudký růst cen.  

Mnohé rozvojové země se stále potýkají s následky pandemie COVID-19. Jejich situaci navíc zatěžuje i historické zadlužení a současný prudký růst inflace. 

Od začátku roku 2022 vzrostly ceny pšenice a kukuřice o 30 %. Ceny ropy Brent vzrostly za poslední rok o více než 60 % a ceny zemního plynu a hnojiv se více než zdvojnásobily. 

I humanitární operace Spojených národů na záchranu životů jsou pod silným tlakem. Světový potravinový program OSN varoval, že stojí před těžko představitelnou volbou: zda brát těm, kteří nemají dostatek jídla, aby mohl poskytnout potravinovou pomoc těm, kteří trpí akutním hladem. Naléhavě teď potřebuje 8 miliard USD na podporu svých operací v Jemenu, Čadu a Nigeru. 

Některé země již sklouzávají ze zranitelnosti přímo do krize a vážných sociálních problémů. A my víme, že kořeny mnoha konfliktů tkví v chudobě, nerovnosti, nedostatečném rozvoji a beznaději. 

Zatímco velká část světa solidarizuje s lidmi na Ukrajině, podobnou podporu pro 1,7 miliardy dalších potenciálních obětí této války zatím nevidíme. Máme ale zřejmou morální povinnost je podpořit, a to všude na světě. 

Skupina pro globální reakci na krizi v oblasti potravin, energetiky a financí, kterou jsem minulý měsíc založil, má za cíl společně s vládami, mezinárodními finančními institucemi a dalšími klíčovými partnery vypracovat koordinovaná řešení těchto vzájemně propojených krizí. Děkuji všem světovým lídrům, kteří tuto iniciativu podporují. 

Pokud jde o potraviny, naléhavě vyzýváme všechny země, aby zachovaly otevřené trhy, bránily hromadění zásob a neopodstatněným a zbytným omezením vývozu a poskytly rezervy zemím s nejvyšším rizikem hladu a hladomoru. 

Teď není čas na protekcionismus. Každá země může mít dostatek potravin na překonání této krize, pokud budeme jednat společně.

Humanitární výzvy – včetně těch od Světového potravinového programu – musí dostat potřebné finance. V 21. století prostě nemůžeme dopustit, aby lidé hladověli.  

Pokud jde o energetiku, využití strategických zásob a dalších rezerv by mohlo krátkodobě pomoci zmírnit krizi. Jediným střednědobým a dlouhodobým řešením je pak urychlené zavádění obnovitelných zdrojů, na něž nedopadají výkyvy na trhu. To umožní postupné ukončení využívání uhlí a všech ostatních fosilních paliv. 

A pokud jde o finance, skupina G20 a mezinárodní finanční instituce musí přejít do nouzového režimu. Musí najít způsob, jak zvýšit likviditu a fiskální prostor, aby vlády v rozvojových státech mohly investovat do nejchudších a nejzranitelnějších a do naplňování Cílů udržitelného rozvoje. 

To by měl být první krok k hlubokým reformám našeho nespravedlivého globálního finančního systému, který činí bohaté bohatšími a chudé chudšími. Sociální ochrana, včetně peněžních transferů, bude mít zásadní význam pro podporu zoufalých rodin při překonávání této krize. 

Řada rozvojových států s velkým zahraničním dluhem ale nemá dostatečnou likviditu, aby takové záchranné sítě poskytly. Nemůžeme jen nečinně přihlížet tomu, jak jsou nuceny volit mezi podporou vlastních lidí a splácením svých dluhů. 

Jediným trvalým řešením války na Ukrajině a jejího paralelního útoku na nejchudší a nejzranitelnější lidi světa je mír. Zatímco OSN zajišťuje podporu nevinných obětí této války na Ukrajině i mimo ni, vyzýváme světové společenství, aby sjednotilo svůj hlas a podpořilo naši výzvu k míru. Tato válka musí skončit, a to hned.  

Autor je generálním tajemníkem OSN

Tento článek vyšel ve světových médiích, v Česku byl publikován na seznamzpravy.cz.

Foto: FAO/Anatolii Stepanov. Sklizeň pšenice poblíž ukrajinské vesnice Krasne.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1