Ženy a dívky jsou i ve 21. století ve vědeckých oborech upozaďovány
Věda i genderová rovnost mají zásadní význam pro dosažení mezinárodně dohodnutých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). V posledních desetiletích bylo vynaloženo velké úsilí pro širší zapojení žen a dívek do výzkumu a vědy. Přesto dál platí, že nastavené podmínky nedovolují, aby to bylo naplněno. Valné shromáždění OSN proto vyhlásilo 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který se od té doby každoročně připomíná a pomáhá otevírat diskusi na toto téma. Na celém světě se v tento den pořádají akce, které upozorňují na nejrůznější aspekty role žen a dívek ve vědě.
V České republice probíhá již několik let osvětová kampaň, kterou koordinuje NKC gender a věda, specializované pracoviště Akademie věd ČR.
Letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se zaměřuje na roli žen nejen z pohledu zapojení, ale zejména na jejich roli v oblasti inovací a změn, kterých dosahují.
„Můžeme a musíme jednat. Musíme skoncovat s diskriminací a stereotypy o ženách ve vědě a zajistit dostatek příležitostí, aby ženy dokázaly ve vědě růst a také aby mohly vést výzkumné týmy, laboratoře a univerzity … Zvláště důležité je větší zapojení žen do výzkumu v oblasti umělé inteligence … a oborů, které se zabývají řešením klimatické a environmentální krize,“ říká ve svém poselství k mezinárodnímu dni generální tajemník OSN António Guterres, který si dosažení genderové rovnosti ve všech sférách života vytkl jako jeden z hlavních cílů v čele světové organizace.
Ženy v technických oborech
Ženy jsou mezi absolventy inženýrských oborů zastoupeny pouze z 28 %, mezi absolventy počítačové vědy a informatiky ze 40 %. Přitom je ve většině technologických oborů, které jsou hnací silou 4. průmyslové revoluce, nedostatek specializované pracovní síly, píše se v UNESCO Science Report (2021) v kapitole „Chytrá digitální revoluce musí být inkluzivní“.
„Ženy a dívky jsou i ve 21. století ve vědeckých oborech upozaďovány. Je přitom důležité, aby viděly, že ve vědě a technických oborech je pro ně místo, a že mají právo podílet se na vědeckém vývoji.“
Audrey Azoulay, generální ředitelka UNESCO
V mnoha členských státech OECD je podíl žen mezi absolventy inženýrských oborů nižší, než je globální průměr – například v Austrálii (23,2 %), Kanadě (19,7 %), Francii (26,1 %), Japonsku (14 %), Švýcarsku (16,1 %) nebo v USA (20,4 %). Naopak vysoký podíl absolventek technických oborů mají arabské státy: Alžírsko (48,5 %), Maroko (42,2 %), Tunisko (44,2, %) nebo Sýrie (43,9 %). V Latinské Americe je jejich podíl přes 41 %. Celkově ale nelze mluvit o regionálních vzorcích, uvnitř regionů existují mezi státy v tomto směru značné rozdíly.
Podle zprávy UNESCO nemají ženy plný užitek z pracovních příležitostí pro absolventy vysokých škol a specialisty v důležitých oborech jako je např. umělá inteligence. V těch je ženami obsazeno pouze asi každé páté místo (22 %).
Zakladatelky start-upů často bojují s přístupem k financování a zřídka je najdeme ve vedení nebo technických pozicích velkých technologických firem. Kvůli chybějící možnosti kariérního růstu je pravděpodobnější, že technický obor opustí spíše žena než muž. Přístup korporací k ženám se ale mění díky studiím, které poukazují na vliv diverzifikované pracovní síly na důvěru investorů i na zisky.
Navzdory jistému zlepšení naráží ženy na „skleněný strop“ také v akademické sféře. Globálně jsou ženy rovnoměrně zastoupeny v bakalářském a magisterském (45-55 %) a více méně i v doktorském studiu (44 %). S postupujícím žebříčkem akademické kariéry se ale genderové rozdíly zvětšují. Napříč akademickým a vědeckým světem platí, že čím vyšší pozice, tím menší pravděpodobnost, že je obsazena ženou.
Jednou z odpovědí na genderovou diskriminaci je např. databáze Request a Woman Scientist, která propojuje síť profesionálek s veřejnou sférou. Dalším způsobem, jak ukázat schopnosti žen a bořit negativní genderové stereotypy ve vědě, jsou prestižní ceny, například program L’Oréal–UNESCO pro ženy ve vědě nebo ocenění nadace OWSD-Elsevier pro mladé vědkyně.
Související články
