Skip to main content

Autor: kafka

Den Země 2023: Musíme uzavřít mír s přírodou 

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023

Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny. 

Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit. 

Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.

Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku. 

Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.

Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.

Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.

Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti. 

U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.

António Guterres, New York, 22. dubna 2023

Čistá voda je lidské právo

Minulý týden se v sídle OSN v New Yorku sešli zástupci států, aby společně hledali cesty k zajištění
čisté a bezpečné vody pro všechny lidi na celém světě. Konference OSN o vodě (UN 2023 Water
Conference) skončila v pátek přijetím Akční agendy pro vodu, plánu obsahujícího téměř 700 závazků
na ochranu nejcennějšího globálního statku. Agenda stanoví závazky od alternativního způsobu
stravování až po uchopení vody jako mocného motoru ekonomiky a součásti kulturního dědictví
Země.


Voda pro všechny
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konference vytvořila ambiciózní vizi. „Vaše
odhodlání k akci a transformaci nás směruje k udržitelné, spravedlivé a inkluzivní budoucnosti pro lidi
i planetu. Tato konference potvrdila, že voda je nejcennějším globální statkem, který nás všechny
spojuje napříč množstvím globálních výzev. Voda musí být středem globální politické agendy.“ řekl
šéf OSN.
To se promítá do takových opatření, jako je rozvoj nových, alternativních potravinových systémů,
které sníží neudržitelné množství vody využívé v zemědělství, nebo spuštění nového globálního
informačního systému, který bude sloužit jako vodítko pro plány a priority k realizaci Cílů
udržitelného rozvoje (SDGs). Diskutovalo se i o možnosti jmenovat před zářijovým summitem SDGs
zvláštního zmocněnce OSN pro vodu.


Průlomová konference
Konference se ve dnech 22. až 24. března zúčastnilo v sídle OSN více než dva tisíce zástupců vlád,
vědců, akademiků, představitelů občanské společnosti, původních obyvatel, zástupců soukromého
sektoru a delegátů z řad mládeže. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 300 miliard
dolarů, které byly přislíbeny na podporu akčního programu, má potenciál uvolnit nejméně 1 bilion
dolarů v podobě socioekonomických a ekosystémových přínosů. „Výsledný dokument této
konference není sice právně závazný, přesto lze konferenci považovat za průlomovou,“ řekl v
závěrečném projevu.

Generální tajemník OSN v Evropě

Generální tajemník OSN António Guterres přijel na jednodenní návštěvu v Evropy. V Bruselu se zúčastnil zasedání Evropské rady. Zasedání bylo příležitostí k diskusi o důležitých globálních otázkách, včetně ruské invaze na Ukrajinu a jejích dalekosáhlých důsledků, mimořádné situace v oblasti klimatu a rostoucích globálních nerovností. 

Generální tajemník poděkoval Evropské unii za její silnou podporu Organizace spojených národů a multilateralismu a vyzval k posílení spolupráce v souvislosti s prováděním programu „Naše společná agenda“ (Our Common Agenda) a Summitem budoucnosti, který se uskuteční příští rok.  

Generální tajemník uvítal finanční podporu, kterou Evropská unie a její členské státy poskytují systému OSN, a vyzval k obnovení závazku v oblasti Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a naléhavých humanitárních potřeb.  

S evropskými lídry jednal i o dopadech ruské invaze na Ukrajinu a zdůraznil svou výzvu ke spravedlivému míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucí přijatou Valným shromážděním 23. února. Poskytl aktuální informace o posilování globální potravinové bezpečnosti prostřednictvím Černomořské obilné iniciativy a úsilí o usnadnění vývozu ruských potravin a hnojiv. Generální tajemník ocenil EU a její občany za solidaritu vůči ukrajinským uprchlíkům. 

S ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zdůraznil generální tajemník význam své „Akcelerační agendy“, která vyzývá všechny státy ke konkrétním opatřením k zachování hranice oteplení o 1,5 stupně.  

Uvítal Evropskou zelenou dohodu jako významný krok tímto směrem a vyzval EU, aby zintenzivnila finanční a technologickou spolupráci s rozvíjejícími se a rozvojovými ekonomikami s cílem snižovat emise a zajistit klimatickou spravedlnost v podobě zelených pracovních míst, posílení adaptace, naplnění fondu pro krytí ztrát a škod a ochrany zranitelných komunit na celém světě. 

Generální tajemník vyjádřil znepokojení nad dramatickou finanční situací mnoha rozvojových zemí, které čelí v důsledku pandemie COVID-19, dopadů ruské invaze na Ukrajinu, změny klimatu a globální krize životních nákladů.  

Zdůraznil, že je důležité zavést opatření pro spravedlivější hospodářský a finanční systém, mimo jiné prostřednictvím reforem obchodních modelů mezinárodních rozvojových bank, účinných opatření pro odpouštění dluhů a stimulačního programu pro dosažení SDGs. Vyzval EU k podpoře reformy mnohostranného finančního systému s cílem lépe řešit globální výzvy se zaměřením na nejzranitelnější skupiny obyvatel.   

Brusel, 23. března 2023

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k závěrečné syntéze 6. hodnotící zprávy IPCC (AR6)

Vážení přátelé,

lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Dnešní zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné.

Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních.

Tato zpráva je zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi, v každém odvětví a v každém časovém horizontu. Stručně řečeno, náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách: všechno, všude a najednou.

Skupině G20 jsem navrhl vznik Paktu solidarity v oblasti klimatu, v němž všichni velcí znečišťovatelé vyvinou mimořádné úsilí o snížení emisí a bohatší země zmobilizují finanční a technické zdroje na podporu vynořujících se ekonomik se společným cílem udržet limit 1,5 stupně naživu.

Dnes předkládám plán, jak prostřednictvím akcelerační agendy pro všechny zúčastněné strany výrazně posílit snahy o naplnění takového Paktu solidarity pro klima. Začít musíme tím, že všichni zúčastnění okamžitě stisknou tlačítko pro urychlení vlastních závazků čistých nulových emisí pro dosažení globální čisté nuly do roku 2050 v souladu se zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností s ohledem na různé podmínky v jednotlivých státech.

Konkrétně se lídři rozvinutých států musí zavázat k dosažení čisté emisní nuly (uhlíkové neutrality, pozn.) co nejblíže k roku 2040, což je hranice, kterou by se všichni měli snažit dodržet. Lze toho dosáhnout. Někteří si stanovili cíl již na rok 2035.

Vedoucí představitelé států s rozvíjejícími se ekonomikami se musí zavázat, že dosáhnou čistých nulových emisí co nejblíže k roku 2050. Znovu to musí být hranice, kterou se všichni musí snažit dodržet. Řada z nich se k tomu již zavázala.

Nyní je důležité, aby se všichni členové skupiny G20 spojili ve společném úsilí a spojili své zdroje, vědecké kapacity i již osvědčené a cenově dostupné technologie prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se do roku 2050 stala uhlíková neutralita skutečností.

Na řešení se musí podílet všechny státy. Požadavek, aby nejdřív začali ti druzí, znamená, že lidstvo bude až na posledním místě.

Akcelerační agenda vyzývá k řadě dalších opatření. Konkrétně:

  • Žádné nové uhlí a postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
  • Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
  • Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
  • Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu v souladu se závěry Mezinárodní energetické agentury.
  • Zastavení jakéhokoli rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
  • Převod dotací na fosilní paliva do spravedlivé energetické tranzice.
  • Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.

Vyzývám všechny vlády, aby připravily plány přechodu na energetiku, které budou v souladu s těmito opatřeními a budou připraveny pro investory. Vyzývám také nejvyšší představitele všech ropných a plynárenských společností, aby se podíleli na řešení. Měli by předložit důvěryhodné, komplexní a podrobné plány přechodu v souladu s doporučeními mé expertní skupiny na vysoké úrovni pro závazky čisté emisní nuly.

V těchto plánech musí být jasně popsáno skutečné snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a úsilí o změnu obchodních modelů s cílem postupně se zbavit fosilních paliv a rozšířit obnovitelné zdroje energie. Toto zrychlování již v některých odvětvích začalo, ale investoři nyní potřebují zcela jasné signály. 

Všechny vlády potřebují ujištění, že jim vedoucí představitelé firem pomohou s realizací a vlády musí současně vytvořit příznivé politické a regulatorní prostředí. Lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu a hliníku, zemědělství – všechna odvětví musí být sladěna s čistou emisní nulou (uhlíkovou neutralitou, pozn.) do roku 2050 a musí mít jasné plány včetně průběžných cílů, jak toho dosáhnout.

Zároveň musíme využít příležitosti investovat do důvěryhodných inovací, které mohou přispět k dosažení společných globálních cílů. Musíme také urychlit úsilí o zajištění klimatické spravedlnosti pro ty, kteří jsou v první linii mnoha krizí a žádnou z nich nezpůsobili.

Toho můžeme dosáhnout:

  • Ochranou nejzranitelnějších komunit a rozšířením financování a kapacit pro adaptace, ztráty a škody.
  • Podporou reforem, které zajistí, aby mnohostranné rozvojové banky poskytovaly více grantů a zvýhodněných půjček a plně mobilizovaly soukromé finance.
  • Plněním finančních závazků přijatých v Kodani, Paříži a Glasgow.
  • Doplněním Zeleného klimatického fondu v letošním roce a vypracováním plánu na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptace do roku 2025.
  • Ochranou všech lidí pomocí systémů včasného varování před přírodními katastrofami během příštích čtyř let.
  • Realizací nového fondu pro krytí ztrát a škod v letošním roce.

Čím déle budeme otálet, tím to bude těžší. Za necelých devět měsíců se lídři států sejdou na konferenci COP28 k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň zahájí proces přípravy dalšího cyklu národních klimatických závazků, který má být realizován v roce 2025. Nové klimatické plány musí odrážet zrychlení, které potřebujeme teď, v tomto i příštím desetiletí.

Spoléhám na to, že do konce konference COP28 se všichni vedoucí představitelé skupiny G20 zaváží k novým ambiciózním národně stanoveným příspěvkům za celou svou ekonomiku zahrnující všechny skleníkové plyny a představí své absolutní cíle snížení emisí pro roky 2035 a 2040. Tranzice se musí týkat celé ekonomiky. Částečné závazky nestačí.

Těším se, že na zářijovém summitu o klimatických ambicích v New Yorku přivítám „první účastníky“ akcelerační agendy. Ještě jednou děkuji Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu za to, že ukázal vědecky podloženou cestu z klimatického zmatku založenou na faktech. Nikdy jsme k řešení klimatické výzvy nebyli lépe vybaveni. Teď se ale musíme pustit do skutečné a rychlé klimatické akce. 

Nesmíme ztratit ani den. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 20. března 2023

###

Tisková konference k vydání závěrečné syntézy 6. hodnotící zprávy IPCC o stavu a vývoji světového klimatu proběhla 20. 3. 2023 v Kampusu Hybernská.

Tiskovou konferenci společně připravily organizace sdružené kolem Vědeckého klimatického fóra: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učená společnost České republiky.

Konference OSN o vodě 2023

Valné shromáždění OSN s podporou vlád Nizozemí a Tádžikistánu uspořádá ve dnech 22. až 24. března 2023 v New Yorku Konferenci OSN o vodě 2023 (UN Water Conference).

Miliardy lidí na celém světě stále žijí bez přístupu k zabezpečeným zdrojům pitné vody a sanitaci, přestože přístup k obojímu je již dlouho definován jako lidské právo. U mnoha zdrojů vody dochází k znečištění a ekosystémy, které vodu poskytují, mizí. Vodní cyklus je narušován klimatickou změnou a dochází tak k častějším obdobím sucha i záplavám.

Nadcházející konference, která nese oficiální název „Konference o střednědobém komplexním programu o naplňování akčního plánu desetiletí OSN pro vodu a sanitaci (2018-2028), je nejvýznamnější konferencí o vodě za celou generaci.

Hlavním cílem konference je zvýšit povědomí o celosvětové vodní krizi a rozhodnout o

o společném postupu k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů a úkolů týkajících se vody, včetně těch obsažených v Agendě 2030. 

Vzhledem k tomu, že mnohé z cílů udržitelného rozvoje (SDGs) nesměřují k naplnění, je pokrok v oblasti plnění cíle 6 (voda a hygiena) klíčový pro dosažení dalších Cílů udržitelného rozvoje, zejména v oblasti zdraví, potravin, rovnosti žen a mužů, vzdělávání, zdrojů obživy, průmyslu, klimatu a životního prostředí.

Hlavním výstupem konference bude Akční program pro vodu, který zahrnuje závazky států a dalších stakeholderů. Tento program pomůže mobilizovat opatření napříč státy a odvětvími k naplnění globálních cílů a úkolů týkajících se vody.

Akční dekáda pro vodu, kterou přijalo Valné shromáždění OSN s cílem upřít větší pozornost k problematice vody, byla zahájena na Světový den vody, 22. března 2018. Poslední konference OSN o vodě se konala v roce 1977 v argentinském městě Mar del Plata.

Legalizace rekreačního užívání konopí vede k vyšší spotřebě a více zdravotním problémům

Informační materiál. Toto není oficiální dokument. Tiskovou zprávu připravilo podle zdrojů INCB Informační centrum OSN v Praze.

Podle výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB, nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN) vede legalizace konopí k vyšší spotřebě zejména mezi mladými lidmi a nižšímu vnímání souvisejících rizik. 

Informace ze zemí, kde bylo konopí legalizováno pro rekreační užívání, ukazují vyšší spotřebu konopí a nárůst nepříznivých zdravotních účinků, psychotických poruch a negativní dopad na bezpečnost silničního provozu. 

Konopí užívají přibližně čtyři procenta světové populace, tedy zhruba 209 milionů lidí (údaje z roku 2020), což z něj činí nejrozšířenější nelegální drogu na světě. Pěstování konopí vykazu-je v posledním desetiletí vzestupný trend a počet lidí, kteří ho užívají, se zvýšil 23 procent. Užívání konopí se v jednotlivých regionech světa značně liší. Nejrozšířenější je v Severní Americe, Oceánii a západní Africe.

Otázky ke klasifikaci konopí 

Některé vlády si nejsou jisté, zda by konopí a látky s konopím související měly být stále klasifikovány jako škodlivé a zda jsou kontroly stanovené v úmluvách o kontrole drog stále relevantní, pokud jde o užívání konopí. Tyto vlády hledají alternativní řešení včetně legalizace nemedicínského užívání konopí. 

Přístupy k legalizaci se v jednotlivých státech značně liší

Rozmanitost legislativních modelů v jednotlivých státech ztěžuje hodnocení dopadu legalizace konopí na společnost. Informace jsou stále omezené a předložené údaje jsou často příliš čerstvé na to, aby z nich bylo možné vyvozovat smysluplné závěry. 

Trend formální legalizace konopí pro nemedicínské účely začal nejprve v Americe a nyní se prosazuje v Evropě a dalších regionech. Ačkoli počet zemí, kde je konopí legální, je stále velmi malý, stále více vlád zvažuje, že se touto cestou vydá. V červnu 2022 např. zveřejnila lucemburská vláda návrh zákona, který by dospělým umožnil pěstovat doma až čtyři rostliny konopí pro rekreační účely. V říjnu 2022 vypracovala vláda v Německu návrh zákona, který by reguloval kontrolovanou distribuci konopí dospělým pro rekreační účely v licencovaných obchodech. 

Legalizace konopí vede k vyšší spotřebě 

Kvalifikované odhady ukazují, že nejvýznamnějším pravděpodobným účinkem legalizace konopí je zvýšení spotřeby, včetně spotřeby mezi mladšími lidmi. Data ze Spojených států ukazují, že ve srovnání se státy, kde je rekreační užívání nelegální, konzumují mladiství a mladí dospělí výrazně více konopí ve státech, kde bylo konopí legalizováno. U osob ve věku 12 let a starších je ve státech, které nelegalizovaly, podíl uživatelů konopí 16,5 procenta, zatímco ve státech, které legalizovaly, je to 24,5 procenta (údaje z období 2019–2020).

Vnímání rizik se díky větší dostupnosti konopí snížilo

Existují důkazy, že zvýšená dostupnost konopných produktů ve státech, kde je jejich konzumace legální, snížila vnímání rizika mezi obyvatelstvem. Tento trend posílily nové produkty z konopí (tzv. edibles nebo produkty pro vapování) uváděné na trh v atraktivních obalech. To přispělo k banalizaci dopadů užívání konopí v očích veřejnosti, zejména mezi mladšími lidmi. 

Tento trend snížil vnímání toho, že užívání konopných produktů může mít škodlivé účinky na zdraví a na rozhodovací procesy. Podle dostupných dat je zřejmé, že návykové užívání konopí má negativní dopady na zdraví, zejména na kognitivní vývoj mladistvých, což má vliv na jejich výsledky ve vzdělávání a na jejich chování.

Více zdravotních událostí a dopravních nehod ve státech s legalizací

Častější užívání a vyšší obsah THC některých produktů z konopí mají negativní zdravotní účinky a představují zdravotní rizika pro lidi všech věkových kategorií. Údaje ze všech států, kde bylo konopí legalizováno, ukazují, že se zvýšil počet zdravotních problémů souvisejících s konopím. V období od roku 2000 do roku 2018 se celosvětově osminásobně zvýšil počet registrovaných případů léčby související se závislostí na konopí. Počet případů v důsledku psychotických poruch souvisejících s konopím se celosvětově zčtyřnásobil. V americkém státě Colorado po zavedení legalizace výrazně vzrostl počet návštěv na pohotovosti a hospitalizací v důsledku nadměrného užívání konopí. 

Šetření dopadu legalizace konopí na bezpečnost silničního provozu ukázalo, že po otevření legálních konopných výdejen došlo v amerických státech Washington a Colorado k výraznému nárůstu počtu smrtelných nehod. Statistické údaje z Colorada ukazují, že podíl řidičů, kteří byli pozitivně testováni na konopí, byl u všech smrtelných dopravních nehod v roce 2020 téměř dvakrát vyšší než v roce 2013. Po zavedení legalizace se v Coloradu, Oregonu a Washingtonu ve srovnání se sousedními státy také výrazně zvýšila četnost pojistných událostí způsobených srážkou. 

Cíle vlád spojené s legalizací konopí nejsou naplňovány

Důležitým cílem legalizace konopí je pro mnohé vlády snížení trestné činnosti. Toho ale zatím nebylo plně dosaženo a nelegální trhy nadále fungují. Data ukazují, že nelegální konopné trhy přetrvávají ve všech legalizujících jurisdikcích. V Kanadě dosahují 40% podílu, v Uruguayi téměř 50% a v Kalifornii 75%.

Dalším důležitým cílem vlád, které prosazovaly legalizaci konopí, bylo generování daňových příjmů. Přestože se daňové příjmy z prodeje konopí v Kanadě a Spojených státech meziročně zvýšily, byly většinou nižší, než se původně očekávalo.

Expandující konopný průmysl 

Legalizace konopí vytvořila nový ekonomický trh s velkým potenciálem růstu a investičních příležitostí. Velké společnosti, které chtějí rozšířit své obchodní zisky, expandují do konopného průmyslu a lobbují za zrušení kontroly konopí. Mnoho korporací se snaží expandovat na trh s konopím pro léčebné účely a pro dospělé, který vzniká po celém světě. Ve Spojených státech je legální nabídka konopných produktů jedním z nejrychleji rostoucích odvětví, které v roce 2021 vygenerovalo příjmy ve výši 25 miliard USD. 

Dekriminalizace a depenalizace jsou rozdílné koncepty než legalizace

INCB pokládá za zcela zřejmé, že legalizace konopí pro nemedicínské užívání je porušením mezinárodních úmluv o drogách. V těchto úmluvách však existuje určitá flexibilita, pokud jde o dekriminalizaci a depenalizaci (tj. toleranci, nepostihování určitých nelegálních aktivit) jako alternativní přístupy k některým nelegálním aktivitám souvisejícím s konopím. Některé státy již změnily svou politiku pokud jde o postih určitých činností souvisejících s drogami a zrušily trestní sankce nebo je zmírnily pro méně závažné aktivity jako je nelegální držení malého množství konopí pro vlastní potřebu. 

INCB zdůrazňuje, že dekriminalizace a depenalizace jsou přístupy, které se liší od přístupů, které výslovně umožňují legalizaci nebo vytvoření „regulovaného trhu“ s konopím. Vnitrostát-ní právní rámce umožňující nemedicínské užívání konopí nejsou v souladu s úmluvami o kontrole drog, které stanoví, že užívání drog musí být omezeno na léčebné a vědecké účely. 

Další závěry INCB 

INCB připomíná členským státům, že úmluvy jsou závazné a že legalizace používání konopí pro jiné než léčebné nebo vědecké účely by byla porušením těchto dohod. Také v oblasti kontroly drog platí zásada: pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat, pozn.).

INCB upozorňuje, že úmluvy mají určitou flexibilitu, pokud jde o dekriminalizaci nebo depenalizaci jako alternativní přístupy některým aktivitám souvisejícím s konopím. INCB zdůrazňuje, že je k dispozici jen málo spolehlivých údajů o dopadech legalizace konopí, aby bylo možné vyvodit smysluplné závěry. Různorodost přístupů navíc ztěžuje přenos poznatků z jedné země do druhé a předvídání úspěchů nebo neúspěchů legalizačních rámců. 

INCB upozorňuje, že účinky užívání konopí pro jednotlivce i společnost by měly být před přijetím závažných rozhodnutí s dlouhodobými důsledky předmětem důkladného zkoumání. 

Výbor vyzývá k otevřené diskusi mezi všemi smluvními stranami úmluvy z roku 1961 o dopadech legalizace konopí, která není v souladu s úmluvami, a nadále spolupracuje s vládami, aby jim pomohl při realizaci úmluv. To zahrnuje podporu dosažení cílů úmluv v rámci flexibility, kterou poskytují vyvážené a přiměřené přístupy k problému drog založené na dodržování lidských práv a podpoře zdraví a prosperity.

O INCB

Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB, International Narcotics Control Board) je nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN. Byl zřízen v roce 1968 v souladu s Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961. Výbor INCB měl předchůdce již v době Společnosti národů podle dřívějších úmluv o kontrole drog. Vydává výroční zprávu, kterou prostřednictvím Komise pro omamné látky předkládá Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). Výroční zpráva INCB je komplexním přehledem o situaci v oblasti kontroly drog v různých částech světa. Jako nestranný orgán se INCB snaží identifikovat a předvídat nebezpečné trendy a navrhuje přijetí nezbytných opatření.

INCB má sekretariát, který mu pomáhá při výkonu jeho funkcí. Sekretariát INCB je administrativní jednotkou Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), ale v podstatných záležitostech podléhá výhradně radě. Sídlí v komplexu OSN ve Vídni.

****

Výroční zpráva INCB byla prezentována v České republice 10. března 2022 na tiskové konferenci, kterou připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Na tiskové konferenci vystoupili Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB a Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku ČR.

Kontakty:
Pavel Pachta, člen INCB, [email protected], +420 607622075
Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze, [email protected], +420 724020611

Web INCB (International Narcotics Control Board)
Tiskové materiály INCB (anglicky)

Je nejvyšší čas skoncovat s patriarchátem, diskriminací a genderovými stereotypy

António Guterres

Pokrok v oblasti práv žen na celém světě se vytrácí před očima. Podle nejnovějších prognóz bude při současném vývoji trvat dalších 300 let, než dosáhneme úplné rovnosti žen a mužů. 

Dnešní kaskádovitě se šířící krize, od války na Ukrajině po klimatickou krizi, postihují na prvním místě ženy a dívky. A v rámci odporu proti demokracii po celém světě je zpochybňováno a popíráno právo žen na autonomii jejich těla a života.  

Dva statistické údaje jasně ukazují naše selhání: Každých deset minut je jedna žena nebo dívka zavražděna členem rodiny nebo intimním partnerem. A každé dvě minuty zemře jedna žena během těhotenství nebo porodu. Většině těchto úmrtí lze zabránit. 

Využijme Mezinárodní den žen k tomu, že budeme usilovat o nápravu. Musíme tyto negativní trendy zvrátit a postavit se za životy a práva žen a dívek na celém světě. Je to jedna z mých priorit čele OSN a hlavní pilíř práce Organizace spojených národů na celém světě. 

Od Jižního Súdánu po Myanmar podporujeme ženy a dívky v krizových situacích a zajišťujeme, aby jejich hlas byl v mírových procesech slyšet. Náměstkyně generálního tajemníka Amina Mohammed nedávno navštívila Afghánistán. Její hlavní vzkaz tamní úřadům byl, že ženy a dívky mají základní lidská práva a my za ně nikdy nepřestaneme bojovat.

Ženy ve vědě: odstraňme bariéry

Letošní Mezinárodní den žen se zaměřuje na odstraňování genderových nerovností v oblasti vědy, technologií a inovací. V celosvětovém měřítku je pravděpodobnost, že muž má přístup do on-line prostředí, o 21 % vyšší než u žen. V zemích s nízkými příjmy je to dokonce o 50 % vyšší pravděpodobnost.

Ale i nejbohatší státy ztrácejí kvůli genderovým stereotypům a historickým předsudkům. V technologickém průmyslu převažují muži nad ženami v poměru dva ku jedné. V oborech umělé inteligence je to pět ku jedné. 

Velká data jsou základem současného politického a obchodního rozhodování. I tato oblast nebere zřetel na genderové rozdíly, nebo před ženami zcela zavírá oči. 

Všechny by nás měly znepokojovat nové produkty a služby, do nichž je od samého počátku vtělena nerovnost mezi pohlavími a patriarchát a misogynii převádí do digitální podoby. Silikonová údolí současného světa se nesmí stát údolím smrti pro práva žen. 

Lékařská rozhodnutí založená na datech získaných z těl mužů mohou ženám nejen škodit, ale mohou je ohrozit i na životě. 

Rovnost nenastane sama od sebe

Diskriminace žen ve vědě a technologických oborech je výsledkem staletí patriarchátu, diskriminace a škodlivých stereotypů. Od roku 1901 tvoří ženy pouhá tři procenta nositelů Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích. A ženy na internetu, včetně vědkyň nebo novinářek, jsou často terčem nenávistných sexistických projevů a urážek, jejichž cílem je umlčet je a ponížit.   

Ženy se ale umlčet nenechají. Všude na světě se domáhají svých práv a chtějí být slyšet. Potřebujeme jednat hned a na několika frontách, abychom zajistili, že ženy a dívky budou moci plně přispívat ke světovému poznání prostřednictvím vědy a technologií. 

Musíme odstranit překážky, které dívky od studia vědeckých oborů odrazují. Rozhodovací orgány všeho druhu musí rozšířit účast a vedoucí postavení žen ve vědě a technologiích, v případě potřeby i prostřednictvím kvót.

Musíme být kreativní, rozšiřovat příležitosti ve výběrových řízeních a dávat příležitost s ohledem na schopnosti. A musíme být vytrvalí. Rovnost žen a mužů nenastane sama od sebe. Je nutné ji upřednostňovat a usilovat o ni. Takový přístup přináší výsledky v Organizaci spojených národů, kde máme vlastní strategii pro rovnost žen a mužů mezi našimi zaměstnanci. 

Vytvořme bezpečné digitální prostředí pro ženy a dívky

Potřebujeme také přijmout opatření k vytvoření bezpečného digitálního prostředí pro ženy a přivést3 k odpovědnosti jak pachatele zneužívání online, tak i digitální platformy, které jim to umožňují.  

OSN spolupracuje s vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími subjekty na kodexu chování, jehož cílem je snížit škody a zvýšit odpovědnost na digitálních platformách a zároveň bránit svobodu projevu. 

Práva žen nejsou luxusem, který počká, až vyřešíme klimatickou krizi, ukončíme chudobu a vytvoříme lepší svět. Investice do žen a dívek je nejjistější cestou, jak pozvednout všechny lidi, komunity i státy a naplnit Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Musíme společně pracovat na inkluzivnějším, spravedlivějším a prosperujícím světě pro ženy, dívky, muže i chlapce na celém světě.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Před svítáním je největší tma

„Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn.“

Dne 24. února 2023 uplynul rok od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Od prvního dne invaze začaly agentury OSN intenzivně pracovat na posílení život zachraňujících humanitárních operací a rozšíření pomoci do všech oblastí země zahrnující potravinovou pomoc, léky, zdravotnický materiál a péči, podporu pro oběti genderově podmíněného násilí nebo vzdělávací aktivity pro děti, jež musely opustit domov. 

Kolegové z úřadu OSN pro koordinaci rozvojové pomoci na Ukrajině mluvili s kolegyní z Informačního centra OSN v Kyjevě Nadijou Kyzyckou o výzvách práce během války a co přináší naději v temných chvílích.

Jak vypadá váš váš běžný pracovní den?

Jednou z výzev života a práce ve válkou zmítané zemi je, že si musíte nějak zvyknout na to, že se vaše plány rychle mění. Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn. Vzhledem k povaze této práce jsou pracovní dny komunikačních specialistů často mimo běžnou pracovní dobu. V situaci války a kaleidoskopu událostí kolem nás je to zvlášť aktuální.

V čem je přínos vaší role jako součásti kanceláře rezidentního koordinátora OSN v takovém nejistém/krizovém prostředí?

Naším cílem je nejen informovat lidi o naší práci a možnostech získat pomoc, ale také využít komunikaci k tomu, abychom zapojili více zúčastněných stran do společné akce. Do pomoci obětem, obnovy země a nakonec i do prosazování dosažení Cílů udržitelného rozvoje i v takovém prostředí.

Nadiia Kyzytska, vedoucí Informačního centra OSN v Kyjevě
Foto: Zhanna Sirkovych/UN Ukraine

Jaké jsou největší výzvy práce v době války?

Jsem Ukrajinka, takže v mém případě nejde jenom o práci v zóně konfliktu, ale o válku, která přišla do mého domova, kde já, moje rodina a přátelé žijeme celý život. Každý den vidím spoustu mrtvých a zraněných, ztráty v rodinách, včetně těch, které jsou mi blízké. Tento rozměr války, všechno to utrpení, je něco, čemu se nelze přizpůsobit, ale jako profesionálové v oblasti komunikace na to musíme brát obzvlášť zřetel. Vše, co říkáte nebo píšete, musí být podáno citlivě, eticky, nesmíte se řídit svými emocemi, což je někdy hodně obtížné. Je to křehká rovnováha, protože v krizové situaci je tolik spouštěčů a nevhodně zvolená slova se sama mohou takovým spouštěčem stát.

Je něco, na co jste ve své práci obzvlášť hrdá?

Vím, že tým OSN zde na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku, vynakládá mimořádné úsilí při reakci na humanitární krize. Děláme také maximum, abychom podpořili úsilí ukrajinské vlády na zmírňování ekonomických a sociálních dopadů ruské invaze a války na Ukrajině. 

Celý náš komunikační tým dělá, co může, aby práci OSN podpořil. Každý den je to spousta různých úkolů, velkých i malých. Snažím se do toho všeho dát 101 %. Plánovat i v těchto nesnadných podmínkách a jednat podle plánu, učit se, sdílet znalosti, pomáhat kolegům jak jen to jde.

Pracujete dlouhé hodiny v náročných situacích, co vám pomáhá zůstat v rovnováze? Co vás motivuje?

Když se rozhlédnete kolem sebe, tak si prostě uvědomíte, že nemáte jinou možnost než fungovat. Lidé na Ukrajině moc nepřemýšlejí o motivaci něco dělat, prostě to dělají. Stejně tak já. Je ale nutné pečovat o své zdraví a dodržovat alespoň minimální čas na spánek a jídlo, což v posledních měsících bylo vzhledem k neustálým výpadkům elektřiny obzvlášť náročné. Nakonec musíte vystačit hlavně s tím, že máte domov, vodu, a dokonce si ještě můžete vyprat, což je něco, o čem miliony jiných ani nesní. A tak prostě jdeme dál.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok. Když se podíváte dopředu, je něco, co vám dává naději?

Jedna z nejznámějších ukrajinských básnířek Lesia Ukrajinka napsala: „Kdo nežil uprostřed bouře, nerozumí, z čeho se bere síla“. Lidé na Ukrajině tu cenu chápou. Jejich jednota a síla mi dávají naději. Jak se u nás říká, „před úsvitem je vždycky největší tma“. 

OSN na Ukrajině

Valné shromáždění OSN vyzývá k okamžitému ukončení války na Ukrajině

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Projev generálního tajemníka OSN na 11. zvláštním nouzovém zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1