Informační materiál. Toto není oficiální dokument. Tiskovou zprávu připravilo podle zdrojů INCB Informační centrum OSN v Praze.
Podle výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB, nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN) vede legalizace konopí k vyšší spotřebě zejména mezi mladými lidmi a nižšímu vnímání souvisejících rizik.
Informace ze zemí, kde bylo konopí legalizováno pro rekreační užívání, ukazují vyšší spotřebu konopí a nárůst nepříznivých zdravotních účinků, psychotických poruch a negativní dopad na bezpečnost silničního provozu.
Konopí užívají přibližně čtyři procenta světové populace, tedy zhruba 209 milionů lidí (údaje z roku 2020), což z něj činí nejrozšířenější nelegální drogu na světě. Pěstování konopí vykazu-je v posledním desetiletí vzestupný trend a počet lidí, kteří ho užívají, se zvýšil 23 procent. Užívání konopí se v jednotlivých regionech světa značně liší. Nejrozšířenější je v Severní Americe, Oceánii a západní Africe.
Otázky ke klasifikaci konopí
Některé vlády si nejsou jisté, zda by konopí a látky s konopím související měly být stále klasifikovány jako škodlivé a zda jsou kontroly stanovené v úmluvách o kontrole drog stále relevantní, pokud jde o užívání konopí. Tyto vlády hledají alternativní řešení včetně legalizace nemedicínského užívání konopí.
Přístupy k legalizaci se v jednotlivých státech značně liší
Rozmanitost legislativních modelů v jednotlivých státech ztěžuje hodnocení dopadu legalizace konopí na společnost. Informace jsou stále omezené a předložené údaje jsou často příliš čerstvé na to, aby z nich bylo možné vyvozovat smysluplné závěry.
Trend formální legalizace konopí pro nemedicínské účely začal nejprve v Americe a nyní se prosazuje v Evropě a dalších regionech. Ačkoli počet zemí, kde je konopí legální, je stále velmi malý, stále více vlád zvažuje, že se touto cestou vydá. V červnu 2022 např. zveřejnila lucemburská vláda návrh zákona, který by dospělým umožnil pěstovat doma až čtyři rostliny konopí pro rekreační účely. V říjnu 2022 vypracovala vláda v Německu návrh zákona, který by reguloval kontrolovanou distribuci konopí dospělým pro rekreační účely v licencovaných obchodech.
Legalizace konopí vede k vyšší spotřebě
Kvalifikované odhady ukazují, že nejvýznamnějším pravděpodobným účinkem legalizace konopí je zvýšení spotřeby, včetně spotřeby mezi mladšími lidmi. Data ze Spojených států ukazují, že ve srovnání se státy, kde je rekreační užívání nelegální, konzumují mladiství a mladí dospělí výrazně více konopí ve státech, kde bylo konopí legalizováno. U osob ve věku 12 let a starších je ve státech, které nelegalizovaly, podíl uživatelů konopí 16,5 procenta, zatímco ve státech, které legalizovaly, je to 24,5 procenta (údaje z období 2019–2020).
Vnímání rizik se díky větší dostupnosti konopí snížilo
Existují důkazy, že zvýšená dostupnost konopných produktů ve státech, kde je jejich konzumace legální, snížila vnímání rizika mezi obyvatelstvem. Tento trend posílily nové produkty z konopí (tzv. edibles nebo produkty pro vapování) uváděné na trh v atraktivních obalech. To přispělo k banalizaci dopadů užívání konopí v očích veřejnosti, zejména mezi mladšími lidmi.
Tento trend snížil vnímání toho, že užívání konopných produktů může mít škodlivé účinky na zdraví a na rozhodovací procesy. Podle dostupných dat je zřejmé, že návykové užívání konopí má negativní dopady na zdraví, zejména na kognitivní vývoj mladistvých, což má vliv na jejich výsledky ve vzdělávání a na jejich chování.
Více zdravotních událostí a dopravních nehod ve státech s legalizací
Častější užívání a vyšší obsah THC některých produktů z konopí mají negativní zdravotní účinky a představují zdravotní rizika pro lidi všech věkových kategorií. Údaje ze všech států, kde bylo konopí legalizováno, ukazují, že se zvýšil počet zdravotních problémů souvisejících s konopím. V období od roku 2000 do roku 2018 se celosvětově osminásobně zvýšil počet registrovaných případů léčby související se závislostí na konopí. Počet případů v důsledku psychotických poruch souvisejících s konopím se celosvětově zčtyřnásobil. V americkém státě Colorado po zavedení legalizace výrazně vzrostl počet návštěv na pohotovosti a hospitalizací v důsledku nadměrného užívání konopí.
Šetření dopadu legalizace konopí na bezpečnost silničního provozu ukázalo, že po otevření legálních konopných výdejen došlo v amerických státech Washington a Colorado k výraznému nárůstu počtu smrtelných nehod. Statistické údaje z Colorada ukazují, že podíl řidičů, kteří byli pozitivně testováni na konopí, byl u všech smrtelných dopravních nehod v roce 2020 téměř dvakrát vyšší než v roce 2013. Po zavedení legalizace se v Coloradu, Oregonu a Washingtonu ve srovnání se sousedními státy také výrazně zvýšila četnost pojistných událostí způsobených srážkou.
Cíle vlád spojené s legalizací konopí nejsou naplňovány
Důležitým cílem legalizace konopí je pro mnohé vlády snížení trestné činnosti. Toho ale zatím nebylo plně dosaženo a nelegální trhy nadále fungují. Data ukazují, že nelegální konopné trhy přetrvávají ve všech legalizujících jurisdikcích. V Kanadě dosahují 40% podílu, v Uruguayi téměř 50% a v Kalifornii 75%.
Dalším důležitým cílem vlád, které prosazovaly legalizaci konopí, bylo generování daňových příjmů. Přestože se daňové příjmy z prodeje konopí v Kanadě a Spojených státech meziročně zvýšily, byly většinou nižší, než se původně očekávalo.
Expandující konopný průmysl
Legalizace konopí vytvořila nový ekonomický trh s velkým potenciálem růstu a investičních příležitostí. Velké společnosti, které chtějí rozšířit své obchodní zisky, expandují do konopného průmyslu a lobbují za zrušení kontroly konopí. Mnoho korporací se snaží expandovat na trh s konopím pro léčebné účely a pro dospělé, který vzniká po celém světě. Ve Spojených státech je legální nabídka konopných produktů jedním z nejrychleji rostoucích odvětví, které v roce 2021 vygenerovalo příjmy ve výši 25 miliard USD.
Dekriminalizace a depenalizace jsou rozdílné koncepty než legalizace
INCB pokládá za zcela zřejmé, že legalizace konopí pro nemedicínské užívání je porušením mezinárodních úmluv o drogách. V těchto úmluvách však existuje určitá flexibilita, pokud jde o dekriminalizaci a depenalizaci (tj. toleranci, nepostihování určitých nelegálních aktivit) jako alternativní přístupy k některým nelegálním aktivitám souvisejícím s konopím. Některé státy již změnily svou politiku pokud jde o postih určitých činností souvisejících s drogami a zrušily trestní sankce nebo je zmírnily pro méně závažné aktivity jako je nelegální držení malého množství konopí pro vlastní potřebu.
INCB zdůrazňuje, že dekriminalizace a depenalizace jsou přístupy, které se liší od přístupů, které výslovně umožňují legalizaci nebo vytvoření „regulovaného trhu“ s konopím. Vnitrostát-ní právní rámce umožňující nemedicínské užívání konopí nejsou v souladu s úmluvami o kontrole drog, které stanoví, že užívání drog musí být omezeno na léčebné a vědecké účely.
Další závěry INCB
INCB připomíná členským státům, že úmluvy jsou závazné a že legalizace používání konopí pro jiné než léčebné nebo vědecké účely by byla porušením těchto dohod. Také v oblasti kontroly drog platí zásada: pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat, pozn.).
INCB upozorňuje, že úmluvy mají určitou flexibilitu, pokud jde o dekriminalizaci nebo depenalizaci jako alternativní přístupy některým aktivitám souvisejícím s konopím. INCB zdůrazňuje, že je k dispozici jen málo spolehlivých údajů o dopadech legalizace konopí, aby bylo možné vyvodit smysluplné závěry. Různorodost přístupů navíc ztěžuje přenos poznatků z jedné země do druhé a předvídání úspěchů nebo neúspěchů legalizačních rámců.
INCB upozorňuje, že účinky užívání konopí pro jednotlivce i společnost by měly být před přijetím závažných rozhodnutí s dlouhodobými důsledky předmětem důkladného zkoumání.
Výbor vyzývá k otevřené diskusi mezi všemi smluvními stranami úmluvy z roku 1961 o dopadech legalizace konopí, která není v souladu s úmluvami, a nadále spolupracuje s vládami, aby jim pomohl při realizaci úmluv. To zahrnuje podporu dosažení cílů úmluv v rámci flexibility, kterou poskytují vyvážené a přiměřené přístupy k problému drog založené na dodržování lidských práv a podpoře zdraví a prosperity.
O INCB
Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB, International Narcotics Control Board) je nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN. Byl zřízen v roce 1968 v souladu s Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961. Výbor INCB měl předchůdce již v době Společnosti národů podle dřívějších úmluv o kontrole drog. Vydává výroční zprávu, kterou prostřednictvím Komise pro omamné látky předkládá Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). Výroční zpráva INCB je komplexním přehledem o situaci v oblasti kontroly drog v různých částech světa. Jako nestranný orgán se INCB snaží identifikovat a předvídat nebezpečné trendy a navrhuje přijetí nezbytných opatření.
INCB má sekretariát, který mu pomáhá při výkonu jeho funkcí. Sekretariát INCB je administrativní jednotkou Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), ale v podstatných záležitostech podléhá výhradně radě. Sídlí v komplexu OSN ve Vídni.
****
Výroční zpráva INCB byla prezentována v České republice 10. března 2022 na tiskové konferenci, kterou připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Na tiskové konferenci vystoupili Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB a Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku ČR.
Kontakty:
Pavel Pachta, člen INCB, [email protected], +420 607622075
Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze, [email protected], +420 724020611
Web INCB (International Narcotics Control Board)
Tiskové materiály INCB (anglicky)
