Skip to main content

Autor: unic

Humanitární pracovníci nejsou živý terč!

Před patnácti lety, 19. srpna 2003, zabil pumový útok v centrále mise OSN v bagdádském hotelu Canal 22 humanitárních pracovníků. Mezi oběťmi útoku byl i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. Na paměť tohoto tragického dne a dalších obětí útoků proti humanitárním pracovníkům vyhlásilo Valné shromáždění 19. srpen Světovým humanitárním dnem.

V návaznosti na loňskou kampaň #NotATarget připravila Organizace spojených národů projekt první živé petice, ke které se lidé mohou připojit namísto podpisu rukou vlastním selfie. Cílem petice je vyzvat lídry států, aby společně zajistili lepší a účinnější ochranu civilistů a humanitárních pracovníků v krizových oblastech.

Psané petice s čísly jsou neosobní. Věříme, že lidské tváře mohou fungovat účinněji. Představitelé států tak v září ve Valném shromáždění OSN v New Yorku spatří tisíce a tisíce selfies, všechny doplněné jednoduchým sloganem: Civilisté ani humanitární pracovníci nejsou živými terči, #NotATarget! Zasluhují naopak ochranu.

Na 300 humanitářů ročně je obětí útoků

Za poslední rok eviduje OSN více než 26 tisíc mrtvých či zraněných civilistů v šesti zemích zasažených konfliktem: v Afghánistánu, Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Iráku, Somálsku a Jemenu.

Je nepochybné, že jednotlivé strany konfliktů v ochraně civilistů naprosto selhaly.

Konflikty donutily rekordní počet lidí opustit domov. Víc než 65 milionů lidí je v současné době na útěku. Velká část z nich zůstává uvnitř svých zemích jako tzv. vnitřně vysídlení, další překračují hranice státu a hledají útočiště jinde, zpravidla v sousedních státech, jako uprchlíci.

Častým cílem útoků znepřátelených ozbrojených skupin a armád států jsou i humanitární pracovníci včetně zdravotnického personálu. Vnější ohrožení jim brání zachraňovat životy a poskytovat životně důležitou pomoc, někteří za svou službu platí svým zdravím či dokonce životem.

Od útoku na hotel Canal v iráckém Bagdádu v roce 2003 bylo více než 4 tisíce humanitárních pracovníků zabito, zraněno, zadrženo či uneseno. V průměru se jedná o 300 humanitářů za rok.

Pro každou válku platí přesná pravidla, jak má být vedena. Kdykoli jsou tato pravidla porušena, lidské utrpení se prohlubuje. Čím dál více konfliktů se odehrává ve městech a obydlených oblastech. Konflikty jsou dnes jedním z hlavních zdrojů potravinové nestability. Představitelé států mají povinnost zajistit spravedlivé potrestání těch, kdo jsou za konflikty zodpovědní.

#NotATarget

Přidejte se k živé petici, která požaduje přijetí přísných opatření na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.

Na zahájení 73. zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2018 bude tato petice předána zástupcům států jako celosvětová podpora a solidarita s humanitárními pracovníky.

Rohingové jsou obětí etnických čistek. A svět jen přihlíží.

Autor: António Guterres

Děti jsou vražděny před zraky rodičů. Dívky a ženy znásilňovány. Muži mučeni a zabíjeni. Vesnice plundrovány a vypalovány.

Nic mě nemohlo připravit na to, co jsem minulý týden v Bangladéši slyšel od Rohingů prchajících před násilím v Rakhinském státě v Myanmaru. Jeden muž z tohoto většinově muslimského etnika propadl v pláč, když se rozvzpomněl, jak před ním zastřelili jeho nejstaršího syna, maminku brutálně zavraždili a jeho dům spálili na prach. Útočiště našel v mešitě. Tam ho ale vojáci našli, zneužili a aby ho ještě více ponížili, zapálili před ním Korán.

Tito lidé jsou obětí etnické čistky. Jejich hrůzné zážitky vás mohou zdrtit a současně rozhněvat. Příčí se to lidskému chápání. Pro téměř milion rohingských uprchlíků je to ale realita.

Rohingové jsou vystavováni perzekuci své vlastní země, Myanmaru. Jsou jim upírána nejzákladnější lidská práva, včetně práva na občanství.

Systematické porušování práv myanmarskými bezpečnostními složkami během posledního roku nutilo populaci Rohingů vybrat si mezi setrváním v každodenním strachu o život a útěkem prakticky bez ničeho.

Po strastiplné cestě za bezpečím se teď musí uprchlíci vyrovnat s tvrdými podmínkami tábora v bangladéšském distriktu Cox‘s Bazar na jihu země, které se pro ně stalo útočištěm. Jedná se o nejrychleji se rozvíjející uprchlickou krizi současnosti.

Bangladéš je rozvojová země, která nemá dostatek zdrojů. Řada větších a bohatších států dnes před uprchlíky zavírá dveře, bangladéšská vláda a lidé se ale rozhodli Rohingům otevřít své hranice i srdce. Soucit a velkorysost obyvatel Bangladéše jsou zářným příkladem humanity a zachránily už tisíce životů. Reakce na tuto rychle se šířící krizi ale musí celosvětová.

Členské státy OSN v současnosti finalizují globální dohodu o uprchlících (Global Compact on Refugees, pozn. překl.), a tak státy, na něž tíživá situace uprchlíků doléhá nejvíce, jako je právě Bangladéš, nebudou na problém samy.

Nyní ale pracují Organizace spojených národů a humanitární agentury na zlepšení situace přímo s uprchlíky a komunitami, které jim poskytly pomocnou ruku. K odvrácení humanitární katastrofy je ale zoufale potřeba mnohem více prostředků. Stejně tak je potřeba udělat mnohem více pro to, abychom všichni akceptovali fakt, že uprchlická krize si žádá globální sdílení odpovědnosti.

Potřebný rozpočet na mezinárodní humanitární pomoc uprchlíkům v Bangladéši dosahuje jedné miliardy amerických dolarů. K dispozici je ale pouze 26 % potřebné částky. Tento deficit znamená podvýživu v uprchlických táborech, omezený přístup k vodě, nevyhovující kanalizaci, málo příležitostí pro vzdělávání dětí uprchlíků a v neposlední řadě nedostatek opatření na zmírňování rizik monzunů. Provizorní přístřešky, které si po příchodu narychlo postavili uprchlíci, ohrožují sesuvy půdy. Místo nich je potřeba postavit pevnější příbytky na bezpečnějších místech.

K vyřešení situace Rohingů bylo již uděláno hodně, stále zde ale zůstávají vážná rizika daná především rozsahem celé krize. Do Bangladéše jsem přiletěl spolu s ředitelem Světové banky Jimem Yong Kimem. Velice si vážím jeho rozhodnutí dát k dispozici 480 milionů dolarů ve formě grantů na podporu Rohingů i místních lidí, kteří jim pomáhají.

Stále je ale potřeba mnohem větší podpory, a to od celého mezinárodního společenství. Vyjádření soucitu nestačí. Rohingové potřebují skutečnou pomoc.

Navzdory všemu, co si Rohingové na útěku z Myanmaru vytrpěli, neztrácejí naději. „V Myanmaru potřebujeme bezpečí a přiznání občanství. Chceme spravedlnost za to, co naše sestry, dcery a matky vytrpěly,“ říká mi rozrušená, ale odhodlaná žena, ukazujíc na dívku kolébající v náručí malé dítě. Narodilo se v důsledku znásilnění.

Tato krize se nevyřeší ze dne na den. Nemůžeme ale dopustit, aby přetrvávala donekonečna. Myanmar musí vytvořit podmínky vhodné pro návrat uprchlíků a zaručit jim plná práva a podmínky k bezpečnému a důstojnému životu. To vyžaduje obrovské investice – a to nejen do obnovy a rozvoje jedné z nejchudších myanmarských oblastí, ale rovněž do procesu usmíření a respektu k lidským právům.

Dokud nedokážeme dostatečně reagovat na skutečné příčiny násilí v Rakhinském státě, budou dál utrpení a nenávist přiživovat konflikt. Rohingové se nesmí stát zapomenutými oběťmi. Společnou akcí musíme reagovat na jejich volání o pomoc.

Článek byl publikován 10. července v deníku The Washington Post 

António Guterres k Svetovému dni utečencov: Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe

Čo by ste robili, keby ste boli nútení opustiť svoj domov?

V súčasnosti sa v dôsledku konfliktu alebo prenasledovania radí medzi utečencov alebo vnútorne vysídlené osoby viac ako 68 miliónov ľudí na celom svete. To sa rovná populácii 28.najľudnatejšej krajiny na svete. Minulý rok sa niekto stal vysídlenou osobou každé dve sekundy. Najmä v chudobnejších krajinách.

Pri príležitosti Svetového dňa utečencov musíme všetci myslieť na to, ako viac ešte môžeme pomôcť. Odpoveď začína pri slovách jednota a solidarita. Som veľmi znepokojený, keď sa čoraz častejšie stávam svedkom situácií, kedy utečenci nedostávajú ochranu, ktorú potrebujú, a ktorá im prináleží.

Potrebujeme obnoviť jednotu a zásadovosť medzinárodného režimu ochrany utečencov. Žiadna komunita ani krajina, ktorá poskytuje bezpečné útočisko ľuďom utekajúcim pred vojnou alebo prenasledovaním by nemala byť v dnešnom svete ponechaná sama na seba či bez podpory.

Buď budeme stáť pri sebe alebo zlyháme. Tento rok bude vo Valnom zhromaždení predstavená Globálna dohoda o utečencoch. Ponúka cestu do budúcnosti, pričom uznáva, že utečenci sú pridanou hodnotou pre svoju hostiteľskú krajinu.

Pretrvávajúce vojny a prenasledovanie budú stále vytvárať utečencov. Pri príležitosti Svetového dňa utečencov vás žiadam, aby sme na nich nezabúdali. Ich príbeh hovorí o húževnatosti, vytrvalosti a odvahe. Ten náš musí byť o solidarite, súcite a konaní.

Ďakujem vám.

          António Guterres, generálny tajomník OSN

Světový den životního prostředí: NE plastům!

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Zdravá planéta je dôležitá pre prosperujúcu a mierovú budúcnosť. Všetci sa potrebujeme pričiniť o ochranu nášho jediného domova. Niekedy je ťažké zistiť, čo treba urobiť alebo kde začať.

Preto máme k Svetovému dňu životného prostredia len jednu požiadavku. Zbavme sa znečistenia plastmi.

Náš svet je zaplavený škodlivým plastovým odpadom. Viac ako 8 miliónov ton tohto odpadu končí každoročne v oceánoch.

V moriach je viac drobných čiastočiek plastov ako hviezd v našej galaxii.

Sú všade – na vzdialených ostrovoch aj na Antarktíde. Ak to takto pôjde ďalej, do roku 2050 bude v našich moriach viac plastu ako rýb.

V Svetový deň životného prostredia máme pre vás jednoduchý odkaz: odmietnite používať jednorazové plasty. Odmietnite to, čo nemôžete použiť znovu. Spoločne vytýčime cestu k čistejšiemu a zelenšiemu svetu.

Ďakujem.

(slovenský překlad Informační servis OSN ve Vídni, UNIS)

Mezinárodní den mírových operací OSN

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese:

Rada bezpečnosti schválila 29. května 1948 vznik první mírové operace OSN: Organizace pro dohled nad příměřím na Blízkém východě. Její 70. výročí chci využít k vděčnému poděkování více než milionu žen a mužů, kteří dosud sloužili pod modrou vlajkou OSN a zachránili bezpočet životů.

Vzdávám hold více než 3 700 příslušníkům modrých přileb, kteří zaplatili daň nejvyšší.

Ocenit musíme i všechny, kteří slouží v současných 14 mírových operacích, neúnavně pomáhají lidem a zasazují se o stabilizaci míru.

Mezinárodní den mírotvůrců OSN letos strávím v Mali. Chci tak vyjádřit solidaritu kolegům, kteří působí v nanejvýš nebezpečném a nestabilním prostředí.

Dnes si na celém světě připomínáme přínos služby a oběti mírotvůrců. Jsem připraven zasadit se o to, aby se v současné době plné nových výzev staly naše operace bezpečnějšími a efektivnějšími. Chceme také posílit důležitou roli, kterou naše mírové síly musí sehrávat při ochraně lidských práv a vypořádat se s problémem sexuálního zneužívání.

Mírové operace OSN jsou osvědčenou investicí do celosvětového míru, bezpečnosti a prosperity. Měli bychom se společně zavázat udělat vše pro to, aby byly úspěšné.

Děkuji.

Více k tématu:

Fotografická výstava „UN Peacekeeping: 70 Years of Service and Sacrifice 
Videoposelství generálního tajemníka OSN
Fakta o United Nations Peacekeeping

Pracovní příležitost: Public Information Assistant (G5)

Organizace spojených národů vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Public Information Assistant (G5) (Temporary Job Opening) v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

UNIC je součástí Odboru poskytování informací veřejnosti (DPI) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Jedná se o plný pracovní úvazek na dobu určitou (šest měsíců) s možností prodloužení. Pozice je otevřena interním i externím kandidátům. Předpokládaný termín nástupu je co nejdříve.

Místo výkonu práce: Praha, Česká republika
Termín podání žádosti: 10. května 2018

Více informací o pozici, náplni práce a formulář k podání žádosti na portálu United Nations Careers.

Kandidáti musí vyplnit a podat svou žádost v on-line systému Inspira (viz link výše). Žádosti odeslané emailem, poštou, nebo osobně předané v UNIC nebudou zohledněny.

A na čem záleží vám? Zástupkyně šéfa OSN nejen odpovídala, ale zároveň kladla otázky studentům českých škol

„Když jsem předvčírem přistála v Česku, říkala jsem si, co asi místní lidé považují za důležité. Proto jsem ráda, že se díky našemu Informačnímu centru OSN tady v Praze mohu setkat se studenty a dalšími zástupci mladé generace. Upřímně si myslím, že lidí, kteří znají Cíle udržitelného rozvoje (SDGs, pozn.), není mnoho. A pokud je znají, možná ani nevědí, proč na nich tolik záleží,“ řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed v úvodu diskuse s mladými lidmi v pražské kanceláři OSN.

„Jsme ještě na hony vzdáleni situaci, kdy se globální agenda stane každodenní starostí nás všech. Po desetiletí je program globálního rozvoje nastavena na ‚my a oni‘, tedy co my z vyspělé části děláme pro ty z méně vyspělé části světa. Tedy pro chudé, hladovějící, lidi ze zkorumpovaných zemí, atd. SDGs ale nastavují zrcadlo nám všem, protože se týkají úplně každého. Víme totiž, že jsme tak propojeni, že existující hranice, upřímně, jsou hlavně proto, že ohraničují státy na základě jejich suverenity. Mnoho ze současných problémů i příležitostí ale hranice neuznávají. Internet nezná hranic, epidemie nemocí, jako třeba ebola, také ne, války nebo terorismus, migrace nebo změna klimatu, všechny tyto známé výzvy dneška se na hranice neohlížejí.

To je tedy naše současná globální vesnice a OSN je její radnicí, nebo obecním úřadem, chcete-li. Tam se prolínají hlasy z celého světa a hledají se společná řešení. Protože nám je a bude lépe, když držíme spolu, než když jdeme každý zvlášť,“ řekla druhá nejvyšší představitelka více než 60 účastníkům v přeplněném sále kanceláře OSN v Česku.

Jak ale poznamenala hned v prvních větách svého vystoupení, mezi studenty nepřišla proto, aby jim přednášela, ale aby je vtáhla do diskuse. O současném nejistém světě, o globálních rizicích a o řešeních, která existují. Pozvání společně s paní Aminou J. Mohammed přijali ředitelka a zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová, neúnavný zachránce jídla Adam Podhola a odborník na komunikaci z organizace EDUin Bohumil Kartous.

Svým slovům dostála a více než polovinu času diskuse strávila s mikrofonem přímo v publiku a sama se ptala účastníků na to, co je v jejich životě trápí, co považují za důležité a čím by se společnosti měly zabývat.

„SDGs jsou skvělým kompasem. Každý ze 17 cílů se týká vašeho života. OSN je pro vás místem, kam můžete přijít a diskutovat o problémech, které kolem sebe vidíte. Pokud se vám něco nelíbí třeba v Česku, nezapomínejte, že máte moc se postarat o to, aby se to změnilo,“ zakončila své setkání se studenty a mladými lídry náměstkyně generálního tajemníka OSN.

Diskuse se konala v angličtině v úterý 27. března od 9:30 hod. v OSN Česká republika a zde vám nabízíme zkrácený záznam více než hodinové diskuse včetně otázek a odpovědí.

Své vodohospodářské zkušenosti může Praha sdílet s ostatními

Během prohlídky záložního zdroje pitné vody v Podolí a přilehlého Muzea pražského vodárenství řekla náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed, že Praha může zkušenosti v nakládání s vodou sdílet s jinými městy v rozvinutých i rozvojových státech. “Dověděla jsem se teď od vašich odborníků mnoho o vodárenských technologiích i o odolnosti a udržitelnosti vodárenské infrastruktury. Chtěla bych vyzvat představitele Prahy, aby našli cestu, jak vaše zkušenosti sdílet. Velká většina populace světa bude žít ve městech. Vaši odbornost jistě ocení nejen velká města v Evropě, ale i rostoucí aglomerace v rozvojových státech, které budou brzy čelit podobným problémům,“ řekla druhá nejvyšší představitelka OSN v krátkém vyjádření k novinářům v hale na úpravu pitné vody.

V Podolské vodárně, kam ji doprovodila předsedkyně Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), stálá představitelka ČR při OSN Marie Chatardová, se mj. setkala s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem, generálním ředitelem PVK Petrem Mrkosem, bývalým ministrem životního prostředí Bedřichem Moldanem a s dalšími odborníky.

 „Žijete ve šťastnější části světa, která má rozvinutou vodovodní a kanalizační infrastrukturu. Víc než dvě miliardy lidí na světě ale nemají přístup k bezpečným zdrojům pitné vody. A další 4,5 miliardy lidí postrádají napojení na bezpečné systémy odvodu a čištění odpadní vody. Cílem OSN je, aby tyto důležité služby měli k dispozici všichni. I proto Valné shromáždění právě vyhlásilo Akční dekádu pro vodu (Water Action Decade) na období 2018-2028,“ zdůraznila Amina J. Mohammed.

Vysoká představitelka OSN se zajímala také o architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédla hlavní město z vyhlídky střešní terasy.

Do Prahy přijela Amina J. Mohammed společně s předsedou Valného shromáždění OSN Miroslavem Lajčákem jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC). Akce proběhla ve dnech 26. – 27. března 2018 v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá ESOCOC Česká republika.

Náměstkyně generálního tajemníka OSN v Praze zamíří do Podolské vodárny na setkání s primátorkou Krnáčovou

Náměstkyně generálního tajemníka OSN Amina J. Mohammed se během krátké návštěvy Prahy seznámí s tím, jak hlavní město i celé Česko řeší problematiku nakládání s vodou.

V pondělí 26. března se v Podolské vodárně setká s primátorkou hlavního města Adrianou Krnáčovou, ředitelem ČHMÚ Markem Riederem a s dalšími odborníky. Prohlédne si expozici Pražského muzea vodárenství a seznámí se i s technologií provozu vodárny.

Během prohlídky pronese prohlášení ke globální Akční dekádě pro vodu 2018-2028 (Water Action Decade – Water for Sustainable Development), která byla vyhlášena Valným shromážděním OSN v New Yorku u příležitosti letošního Světového dne vody (22. března).

Náměstkyně generálního tajemníka OSN se zajímá i o velkolepou architekturu vodárny a na závěr své návštěvy si prohlédne hlavní město a řeku Vltavu z vyhlídky střešní terasy.

Twitter: @AminaJMohammed

Amina J. Mohammed přijíždí do Prahy jako jeden z hlavních hostů dvoudenního přípravného setkání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), jednoho z hlavních orgánů Organizace spojených národů. Setkání proběhne ve dnech 26. – 27. března v Praze a Kolíně. Do července letošního roku předsedá Ekonomické a sociální radě OSN (ESOCOC) Česká republika.

Dosiahnutie rodovej rovnosti je najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou

António Guterres

V súčasnosti zažívame obdobie, ktoré je nesmierne dôležité pre práva žien. Historické a štrukturálne nerovnosti, ktoré umožnili prekvitanie útlaku a diskriminácie, vychádzajú bezprecedentne na povrch – od Latinskej Ameriky cez Európu až po Áziu, na sociálnych médiách, vo svete filmu, v továrňach aj na ulici. Ženy vyzývajú na trvalú zmenu a nulovú toleranciu voči sexuálnym útokom, obťažovaniu a diskriminácii akéhokoľvek druhu.

Dosiahnutie rodovej rovnosti a posilnenie postavenia žien a dievčat je nedokončenou témou našich čias a najväčšou globálnou ľudskoprávnou výzvou.

Aktivizmus a lobovanie generácií žien začína prinášať ovocie. V škole študuje viac dievčat ako kedykoľvek predtým, viac žien pracuje za mzdu, aj na seniorských pozíciách v súkromnom sektore, na akademickej pôde či v medzinárodných organizáciách akou je aj OSN. Rodovú rovnosť sa podarilo zakotviť do mnohých zákonov a zhubné praktiky, ako napríklad mrzačenie ženských genitálií a detské sobáše, v mnohých krajinách postavili mimo zákona.

Ak sa však chceme zamerať na historickú nerovnováhu moci, ktorá je v podhubí diskriminácie a vykorisťovania, stále pred nami stoja vážne prekážky.

Viac ako miliarde žien na celom svete chýba právna ochrana voči domácemu sexuálnemu násiliu. Celosvetový rozdiel v odmeňovaní je 23%, vo vidieckych oblastiach dokonca 40%, a neplatená práca, ktorú vykonáva mnoho žien, ešte stále nie je uznaná. Zastúpenie žien v národných parlamentoch je v priemere menej ako štvrtina, no v zasadacích miestnostiach je ešte oveľa nižšie. Ak nespojíme svoje sily, mrzačeniu ženských orgánov sa počas najbližších desať rokov podrobí ďalší milión dievčat.

Tam, kde zákony existujú, sa často ignorujú, a ženy, ktoré žiadajú nápravu právnou cestou, sa spochybňujú, znevažujú, či často neberú do úvahy. Vieme, že sexuálne obťažovanie a zneužívanie prekvitá na pracoviskách, vo verejných priestoroch či v domácom prostredí, aj v krajinách, ktoré sa hrdia svojím pokrokom v rodovej rovnosti.

Spojené národy by mali ísť príkladom celému svetu.

A ja priznávam, že to tak vždy nebolo. Avšak od nástupu do funkcie som začal presadzovať zmeny v hlavnom sídle OSN, v našich mierových misiách a zároveň aj vo všetkých úradoch na celom svete.

Teraz sa nám po prvýkrát podarilo dosiahnuť rodovú paritu v mojom seniorskom riadiacom tíme a som pripravený dosiahnuť ju aj v celej organizácii. Som absolútne odhodlaný presadiť nulovú toleranciu voči sexuálnemu obťažovaniu a v tejto súvislosti som už zaviedol opatrenia na zlepšenie podávania správ a transparentnosti. Úzko spolupracujeme s krajinami na celom svete na prevencii a riešení sexuálneho vykorisťovania a obťažovania zamestnancami v mierových misiách a na podpore obetiam.

My v OSN stojíme pri ženách na celom svete, v ich boji proti nespravodlivosti, ktorej čelia, či už sú to ženy na vidieku, boriace sa s platovou diskrimináciou, ženy v meste, združujúce sa za zmenu, ženy na úteku, ohrozené vykorisťovaním a zneužívaním, alebo ženy, ktoré zažívajú viaceré formy diskriminácie naraz: vdovy, domorodé ženy, ženy so znevýhodnením či ženy, ktoré nezodpovedajú rodovým normám.

Postavenie žien je kľúčovým prvkom Agendy 2030 pre udržateľný rozvoj. Pokrok v oblasti Cieľov udržateľného rozvoja zároveň znamená pokrok pre všetky ženy a všade. Iniciatíva Spotlight, spustená v spolupráci s Európskou úniou, sa zameria na odstránenie násilia na ženách a dievčatách, čo je nutný predpoklad pre rovnosť a posilnenie ich postavenia.

Rád by som uviedol na pravú mieru, že týmto nerobíme ženám láskavosť. Rodová rovnosť nie je len otázka ľudských práv, ale aj záujmu nás všetkých – mužov, chlapcov, žien aj dievčat. Rodová nerovnosť a diskriminácia žien nás poškodzuje všetkých.

Existuje množstvo dôkazov, že investovanie do žien je najúčinnejší spôsob ako pozdvihnúť komunity, firmy, aj celé krajiny. Účasť žien posilňuje mierové dohody, otužuje spoločnosti a dynamizuje ekonomiky. Tam, kde ženy čelia diskriminácii, často nachádzame praktiky a názory, ktoré škodia všetkým. Otcovská dovolenka, zákony proti domácemu násiliu a rovnaké odmeňovanie prinášajú úžitok všetkým.

V tomto kľúčovom okamihu pre práva žien nastal čas, aby sa muži postavili na stranu žien, aby ich počúvali a učili sa od nich. Transparentnosť a zodpovednosť sú dôležité, ak majú ženy dosiahnuť svoj plný potenciál a pozdvihnúť nás všetkých, v našich komunitách, spoločnostiach a ekonomikách.

Som hrdý, že som súčasťou tohto hnutia a dúfam, že naďalej bude rezonovať v OSN aj celom svete.

Autor je generálnym tajomníkom OSN


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1