COVID-19 a genderová nerovnost

António Guterres

Podle dosud dostupných údajů je COVID-19 větším přímým zdravotním rizikem pro muže, zejména vyššího věku. Pandemie ale odhaluje nerovnosti všeho druhu, včetně genderové. Její negativní dopady na zdraví, práva a svobody žen mohou v dlouhodobém horizontu uškodit všem.

Ženy již pociťují důsledky omezení pohybu a karanténních opatření. Tako opatření jsou jistě nezbytná, zvyšují riziko násilí na ženách ze strany partnerů. Prudký nárůst domácího násilí během pandemie je alarmující. Největší organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí ve Velké Británii například oznámila nárůst telefonátů na svou linku pomoci o 700 procent! Organizace, které poskytují služby pro ohrožené ženy, přitom čelí nedostatku prostředků na činnost.

To jsou důvody, proč jsem nedávno vyzval k harmonii v domovech na celém světě. Od té doby deklarovalo 143 států závazek podpořit ženy a dívky ohrožené násilím. Každý stát má možnost převést potřebné služby do online prostoru, rozšířit kapacity a zlepšit financování azylových domů a organizací pomáhajících obětem domácího násilí. Organizace spojených národů spolupracuje s Evropskou unií v rámci iniciativy Spotlight, která se zabývá právě touto problematikou. A je připravena svou podporu v tomto směru dál posílit.

Ohrožení práv a svobod žen kvůli COVID-19 jde ale daleko za fyzické násilí. Hluboký ekonomický propad v důsledku pandemie bude mít pravděpodobně výraznější dopad právě na ženy.

Nespravedlivé pracovní podmínky pro ženy jsou jedním z důvodů, proč jsem šel do politiky. Na konci šedesátých let jsem se jako student věnoval dobrovolnické činnosti v sociálních službách. V chudých čtvrtích Lisabonu jsem se setkával se ženami, které pracovaly ve velmi náročných podmínkách, vykonávaly podřadné práce a k tomu ještě podporovaly širokou rodinu. Věděl jsem, že se to musí změnit. A naštěstí mnohé se od té doby zlepšilo. Nyní může ale COVID-19 podobné nebo i horší podmínky znovu přivolat.

Ženy zastávají většinu špatně placených pracovních míst. Jako pomocnice v domácnosti, příležitostné pracovnice, pouliční prodavačky nebo v drobných službách jako kadeřnictví. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce zanikne jenom během příštích tří měsíců téměř 200 milionů pracovních míst, mnohé z nich právě v těchto odvětvích.

Kromě nejistých pracovních vyhlídek se značná část žen musí věnovat zvýšené péči o děti kvůli uzavření škol a o také o příbuzné seniory, kteří jsou koronavirem tolik ohroženi.

Nesmíme zapomenout ani na dívky, které jsou v krizových situacích nuceny opouštět školy. Například po epidemii Eboly klesla míra školní docházky ve venkovských oblastech v Sierra Leone u dospívajících dívek z 50 na 34 procent. Pro ně samotné i pro jejich komunity a celou společnost to má celoživotní následky.

O práci přichází také mnoho mužů. V domácnosti ale ženy zastanou minimálně třikrát víc práce. A jsou to především ony, kdo zůstává s dětmi doma, když jsou školy zavřené. Tím se jen prodlužuje doba, kdy vykonávají neplacenou práci.

Nerovnost je také například to, že ve zdravotnictví tvoří ženy 70 procent pracovní síly, muži ale výrazně převažují na vedoucích pozicích. Dále, ženy zastávají jen deset procent vůdčích politických pozic na světě. To ve výsledku snižuje potenciál celé společnosti. Ženy musí být součástí rozhodování během současné pandemie, pomůže nám to vyhnout se nejhorším scénářům.

Ženy v nejistých pracovních pozicích nutně potřebují základní sociální zabezpečení. Zdravotního pojištění, placenou nemocenskou, možnost péče o děti, jistotu příjmů a podporu v nezaměstnanosti. Do budoucna musíme přijmout opatření na podporu ekonomiky – převody hotovosti, úvěry, půjčky a finanční podpory – zaměřená na ženy ať už formálně zaměstnané na plný nebo částečný úvazek, jako sezónní a příležitostné pracovnice v neformální ekonomice, nebo živící se jako podnikatelky a majitelky firem.

Pandemie COVID-19 jasně ukazuje, že neplacená domácí práce žen ve své podstatě dotuje veřejné služby i soukromý zisk. To musí být zohledněno v ekonomických měřeních i rozhodování. Vytvoření podmínek, ve kterých je uznávána pečovatelská práce a starost o domácnost, bude prospěšné pro celou společnost.

Tato pandemie je výzvou nejen pro zdravotnické systémy na celém světě, ale i pro řešení problému nerovnosti a lidské důstojnosti. Pokud se zaměříme na zájmy a práva žen, dostaneme se z pandemie dříve a vybudujeme spravedlivější a odolnější společnosti, které přináší prospěch všem svým členům.

Autor je generálním tajemníkem OSN