Guterres: Už žádné výmluvy. Jinak bude pozdě.

Klimatická krize je pro lidstvo stejně vážným ohrožením, jako pro počítačové systémy malware “Code Red”. Může způsobit kolaps. 

Konference v Glasgow COP26 je testem pro politické lídry světa. Jejich schopnost jednat – nebo nejednat – ukáže, jak vážně berou současný stav planetární nouze.

Varovné signály nelze přehlédnout: teploty se všude šplhají rekordně vysoko, biodiverzita zaznamenává rekordní úbytek, oceány se zahřívají. Růst teploty způsobí, že do konce století se velká území planety stanou mrtvými zónami.

Časopis Lancet nedávno popsal klimatickou změnu jako „hlavní téma pro zdraví lidí“. Klimatickou krizi bude doprovázet hladovění, respirační onemocnění, smrtící katastrofy a nové infekční choroby, které mohou být horší než COVID-19.

Přes všechny varovné signály se z nejnovějších zpráv OSN dozvídáme, že opatření na straně vlád nejsou dostačující. Nedávná oznámení o nových klimatických závazcích jsou důležitá, ale i s tím směřujeme k oteplení o víc než 2 stupně Celsia. Jsme tedy velmi vzdáleni hranici oteplení o 1,5 stupně, k níž se státy zavázaly Pařížskou dohodou. To je podle vědeckých výzkumů jediná cesta k udržitelnosti. 

A je stále dosažitelná. Pokud snížíme do roku 2030 emise o 45 % oproti 2010. Pokud dosáhneme do roku 2050 uhlíkové neutrality. A pokud lídři států přijedou do Glasgow s dostatečnými závazky pro rok 2030.

Důležité budou především ty od států G20. Nyní již není čas na jemný diplomatický jazyk. Pokud se vlády – a zejména G20 – nepostaví do čela společného úsilí, směřujeme k velkému utrpení lidí.

To, že starý a na fosilních palivech založený model rozvoje je rozsudkem smrti pro ekonomiku i pro planetu, si ale musí uvědomit všechny vlády. Musíme dekarbonizovat teď, a to ve všech sektorech. Je nutné přesměrovat veškerou podporu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a zdanit emise, nikoli lidi. Je nutné stanovit cenu za uhlík a získané prostředky přesměrovat do budování odolné infrastruktury a pracovních příležitostí.

Musíme odstavit uhlí. Ve státech OECD do roku 2030 a ve všech ostatních do 2040. Stále víc vlád se zavazuje zastavit financování uhlí. Finance soukromého sektoru se musí otočit stejným směrem, a to co nejrychleji.

Lidé pochopitelně očekávají, že jejich vlády budou určovat směr. Za společnou budoucnost ale odpovídáme všichni. Soukromý sektor musí snížit klimatickou zátěž a plně přizpůsobit své podnikání a finanční toky. Už žádné výmluvy, už žádný greenwashing. Investoři musí udělat to samé. 

Jednotlivci všude na světě se musí začít lépe a zodpovědněji rozhodovat o tom co jí, co nakupují, jak cestují apod. A mladí lidé a klimatičtí aktivisté musí pokračovat v tom, co dělají: vyžadovat po vládách akci a odpovědnost.

Potřebujeme také uvést v život globální solidaritu a pomáhat všem státům vydat se správným směrem. Rozvojové státy se potýkají s dluhy a nedostatkem likvidity. Potřebují podporu. Rozvojové banky musí posílit klimatická portfolia a úsilí na pomoc státům na cestě k uhlíkové neutralitě. Rozvinutý svět musí bezodkladně naplnit závazek na poskytnutí nejméně 100 miliard USD ročně na klimatickou akci v rozvojových státech. Donoři a rozvojové banky musí alokovat nejméně polovinu klimatických financí na adaptace a zvyšování odolnosti.

OSN vznikla před 76 lety s cílem zajistit společnou akci proti největším hrozbám lidstva. Dosud jsme se ale nepotýkali s tak rozsáhlou krizí, která – pokud se jí společně nepostavíme – ohrožuje nás samotné i budoucí generace.

Je jen jedna cesta vpřed. Udržet oteplení do 1,5 stupně Celsia. Lídři států k tomu v Glasgow musí přispět. Jinak už bude pozdě.

Autorem článku je António Guterres, generální tajemník OSN.

Článek byl publikován ve světových médiích, v České republice byl otištěn v Lidových novinách dne 1.11.2021.