Oranžová kampaň OSN proti násilí na ženách rozsvítí dvanáct známých staveb v Česku

Významné instituce v Brně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a v Praze podpoří výroční kampaň Organizace spojených národů namířenou na potírání násilí na ženách. Obyvatelům těchto měst vyšlou 25. listopadu na Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách oranžový světelný signál, že násilí na ženách je problém, který je nutné řešit.

Násilí na ženách a dívkách je globální pandemií. Generální tajemník OSN již v roce 2008 vyhlásil každoroční kampaň „UNiTE by 2030“, jejíž součástí je i tzv. 16 dní aktivismu proti násilí na ženách. Cílem je podnítit iniciativy na ukončení násilí na ženách a dívkách, vyburcovat lidi, překonat stereotypy a lhostejnost. Symbolem je oranžová barva. Šestnáctidenní kampaň začíná 25. listopadu a vrcholí 10. prosince (Den lidských práv). 

Stavby v Česku, které budou nasvíceny oranžově:

Brno:               Mahenovo divadlo, fontána před Janáčkovým divadlem
Liberec:           budova radnice
Olomouc:        budova radnice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Lomená galerie
Ostrava:          vyhlídková věž Nové radnice a most Miloše Sýkory
Pardubice:      Východočeské divadlo
Praha:             rektorát Univerzity Karlovy (Karolinum), Černínský palác, Petřínská rozhledna 

Do kampaně se každoročně zapojují významné památky a budovy po celém světě, loni mimo jiné např. pyramidy v Egyptě, Niagarské vodopády, Evropská komise a Evropský parlament nebo stadion Maracaná v Riu de Janeiro.

Násilí na ženách je porušením základních lidských práv. Celosvětově se téměř 1/3 žen za svůj život setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany svého partnera nebo jiného muže. Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc. 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex. 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.

„Násilí na ženách a dívkách je nemocí celého světa. Je morální potupou, hanbou všech společností a vážnou překážkou inkluzivního, spravedlivého a udržitelného rozvoje. Násilí na ženách a dívkách je ve své podstatě projevem hlubokého nedostatku úcty a selhání mužů uznat přirozenou rovnost a důstojnost žen.“ 

— generální tajemník OSN António Guterres

Podle dostupných dat se míra násilí na ženách a dívkách za poslední desetiletí téměř nezměnila. Čísla ale neodráží dopad pandemie COVID-19 a byla by ještě vyšší, pokud by zahrnovala veškeré aspekty násilí na ženách a dívkách, včetně sexuálního obtěžování, násilí v digitálním prostoru nebo sexuální vykořisťování.

COVID-19 zhoršil všechny rizikové faktory násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně nezaměstnanosti a chudoby. Posílil mnoho základních příčin, jako jsou genderové stereotypy či některé škodlivé sociální vzorce. Až 11 milionů dívek se podle odhadů kvůli pandemii COVID-19 už nemusí vrátit do školy, což u nich zvyšuje riziko sňatku v dětském věku. Ekonomický propad může v letošním roce uvrhnout dalších 47 milionů žen a dívek do extrémní chudoby. Je přitom známo, že strukturální nerovnosti posilují násilí páchané na ženách a dívkách. 

Kromě pandemie působí řada dalších faktorů jako jsou násilné konflikty, nebo humanitární a klimatická krize, které postihují stále větší množství lidí a neúměrně dopadají na ženy a dívky. Na Haiti se po nedávném zemětřesení víc než 53 % žen setkalo s problémy v přístupu ke zdravotnickým službám a 83 % žen v zemi vnímá ztrátu přístřeší při zemětřesení jako faktor nejistoty a zvýšeného rizika násilí. Vývoj v Afghánistánu ukazuje, jak mohou být těžce nabytá práv žen za posledních mnoho let během krátké doby ztracena. Ženy a dívky obecně zažívají různé formy násilí ve veřejném a soukromém prostředí v kontextu míru i konfliktů. Nejvíce znevýhodněné skupiny žen – se zdravotním postižením, uprchlice nebo příslušnice původního obyvatelstva – jsou vystaveny zvýšenému riziku a čelí větším překážkám v přístupu ke službám a spravedlnosti.

Společná iniciativa OSN a EU

Všudypřítomnost násilí na ženách a dívkách vede k akceptaci, že se jedná o něco, čemu se nedá zabránit, nebo co se nedá úplně odstranit. Je to urážlivé, poraženecké a mylné. „Navzdory problémům uplynulého roku ukázaly Spojené národy se silnou finanční podporou a v partnerství s EU, že změna je možná“, upozorňuje generální tajemník OSN António Guterres.

V průběhu roku 2020 zaznamenala společná iniciativa Spotlight pro odstranění násilí na ženách a dívkách výrazných výsledků ve 25 státech. Bylo přijato nebo posíleno 84 zákonů a politik na ochranu žen a dívek. O 22 procent se zvýšil počet rozsudků proti pachatelům násilných činů. Na 650 tisíc žen mohlo vyhledat příslušné služby navzdory lockdownům a omezením pohybu lidí. Do iniciativy se zapojilo téměř 900 tisíc mužů všech společenských vrstev. A celkově došlo v těchto státech k 32procentnímu zvýšení rozpočtů na prevenci a řešení násilí na ženách.

Fakta o násilí na ženách

• Celosvětově přibližně 736 milionů žen (starších 15 let) – téměř 30 % – zažilo nejméně jednou za život násilí ze strany partnera, jiného muže, nebo od obou. 
• Většinu násilí na ženách páchají bývalí manželé nebo partneři. Násilí ze strany intimního partnera zažilo víc než 640 milionů (26 %) žen starších 15 let.
• 24 % dospívajících dívek ve věku 15 až 19 let, které žijí ve vztahu, zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany intimního partnera nebo manžela.
• V době pandemie COVID-19 se v některých státech až pětkrát zvýšil počet telefonátů na linky důvěry z důvodu násilí ze strany intimního partnera.
• Víc než 140 států podpořilo výzvu generálního tajemníka OSN z dubna 2020 k ukončení násilí v domovech v době lockdownů. Bylo přijato na 800 opatření. Většina se týkala poskytnutí útočiště, právní podpory a dalších podpůrných služeb.
• 6 % žen na celém světě podle vlastního svědectví zažilo sexuální násilí ze strany jiného muže než manžela či partnera. Skutečné množství takových žen je ale pravděpodobně mnohem vyšší kvůli vysoké míře stigmatizace.
• Každý den zemře rukou člena vlastní domácnosti 137 žen. Podle odhadů z celkového počtu 87 tisíc žen, které byly cíleně zabity v roce 2017, jich víc než polovina (50 tisíc) zemřelo rukou vlastního partnera nebo člena domácnosti.
• Méně než 40 % žen, které zažijí násilí, vyhledá pomoc.
• Nejméně 155 států má přijaté zákony o domácím násilí a 140 států má zákony zabývající se problémem sexuálního obtěžování na pracovišti. To ale neznamená, že všechny nezbytně vyhovují mezinárodním standardům a jsou naplňovány a vynucovány.
• Dospělé ženy tvoří necelou polovinu (49 procent) všech obětí obchodování s lidmi na světě. Společně s nedospělými dívkami tvoří 72 % procent těchto obětí. Většina žen a dívek jsou obchodovány za účelem sexuálního zneužívání.
• Pětina žen ve věku 20 až 24 se provdala před dosažením 18 let. Nejvyšší podíl sňatků dětí připadá na subsaharskou Afriku (2019).
• Mrzačení ženských pohlavních orgánů se praktikuje v 31 státech. Polovina z nich leží v západní Africe. Obětí tohoto ponižujícího zacházení, které je poznamenává na celý život, se stalo nejméně 200 milionů žijících žen ve věku 15 až 49 let.
• 15 milionů dospívajících dívek (15 až 19 let) zažilo nucený sex.
• 10 % žen v EU zažilo od svých 15 let sexuální obtěžování v kyberprostoru.
• 40 až 60 % žen v severní Africe a na Blízkém východě zažilo sexuální obtěžování na ulici.
• 82 % žen zvolených do národních parlamentů uvádí, že zažilo nějakou formu psychického obtěžování a nátlaku během výkonu mandátu, včetně nemístných narážek nebo sexistických a ponižujících urážek. Nejčastější formou jsou útoky na sociálních sítích. 44 % těchto žen uvádí, že obdržely výhružky smrtí, znásilnění nebo únosu.

Zdroj: UN Women, 2021

Kontakt: Michal Broža, [email protected], 
tel. 724 020 611, www.osn.cz, @OSN Česká republika