18. Leden 2023

Rada pro lidská práva. Představujeme hlavní lidskoprávní orgán OSN

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.



Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1