Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese
Naše Země má horečku. Loňský rok byl po desetiletí rekordních veder nejteplejší v historii. Víme, co tuto nemoc způsobuje: emise skleníkových plynů, které lidstvo pumpuje do atmosféry v drtivé většině ze spalování fosilních paliv.
Vidíme její příznaky: ničivé požáry, záplavy a vedra. Ztráty na životech lidí a zničená živobytí. Známe i lék: rychle snížit emise skleníkových plynů a rychle se přizpůsobit, abychom ochránili sebe i přírodu před klimatickými katastrofami. Vydat se na cestu k obnově je výhodné pro všechny.
Obnovitelná energie je levnější, zdravější a bezpečnější než alternativy z fosilních paliv. A adaptační opatření jsou důležitá pro vytvoření silných ekonomik a bezpečnějších komunit teď i v budoucnu.
Letošní rok je zásadně důležitý. Všechny státy musí (podle Pařížské dohody, pozn.) předložit nové národní akční plány v oblasti klimatu, které budou v souladu s udržením oteplení co nejblíže k 1,5 stupni Celsia. To je nezbytné, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům změny klimatu.
Máme velkou příležitost využít výhod čisté energie. Vyzývám všechny státy, aby se jí chopily, přičemž státy G20 musí stát v čele.
Potřebujeme také přijmout opatření k řešení znečištění, zbrzdit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit finance, které státy potřebují na ochranu naší planety.
Pojďme se společně pustit do práce a udělejme z roku 2025 rok, kdy obnovíme zdraví naší Země.
Téma letošního Světového dne vody nám připomíná zásadní výzvu: ochrana ledovců není jen otázkou životního prostředí, ale i klíčem k bezpečnosti, prosperitě a spravedlnosti pro celé lidstvo.
Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí – od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu.
Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé. Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově. Nízko položené oblasti a celé státy čelí existenčním hrozbám, zatímco rostoucí tlak na omezené zdroje vody a půdy vyvolává napětí.
Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena.
Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Aby byla mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného hospodaření s vodními zdroji efektivnější, byl jmenován zvláštní vyslanec pro vodu (Special Envoy on Water).
Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Toho lze dosáhnout reformami mezinárodního finančního systému, které umožní dlouhodobé a udržitelné financování klimatických projektů.
Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou – je to závazek vůči současným i budoucím generacím. Spojme své síly a podnikněme konkrétní kroky k zachování těchto nenahraditelných přírodních zdrojů, které jsou k životu důležité pro celé lidstvo.
Tento rok si připomínáme 80 let od vzniku Organizace spojených národů – instituce, která se zrodila z trosek druhé světové války jako odpověď na naléhavou potřebu zabránit dalším globálním konfliktům. OSN byla založena s odvážným cílem: „zachránit budoucí generace před pohromou války“ a vytvořit platformu pro mezinárodní spolupráci, která by se opírala o principy práva a Charty OSN.
Za osm desetiletí své existence dokázala OSN nejen zabránit třetí světové válce, ale také se stát nenahraditelným prostorem pro dialog, diplomacii a hledání konsensu. Její úsilí o podporu míru, prosperity a lidských práv zůstává klíčové. Organizace neúnavně pomáhá státům bojovat proti chudobě, hladu a nemocem, poskytuje pomoc lidem postiženým konflikty a katastrofami a prosazuje spravedlnost prostřednictvím mezinárodního práva.
OSN je symbolem síly multilaterální spolupráce – principu, který stojí na ochotě každého státu přispět k řešení globálních problémů. Právě tato spolupráce je základním pilířem organizace a zároveň výzvou k neustálému zlepšování jejích struktur a způsobů práce.
V době, kdy svět čelí bezprecedentním krizím, je potřeba globální solidarity naléhavější než kdy dřív. OSN zůstává majákem naděje – místem, kde se rodí řešení a kde se spojují síly pro lepší budoucnost nás všech.
Projekcí italského filmu „There is Still Tomorrow“ (Zítra je také den, překl.) jsme v Italském kulturním institutu v Praze připomněli #MDŽ2025 a zahájili sérii filmových představení k velkým globálním tématům k letošnímu #OSN80.
„Genderová rovnost je dlouhodobě jednou z hlavních priorit OSN a jejího generálního tajemníka Antónia Guterrese. Přes pokrok, kterého bylo dosaženo od přijetí Pekingské deklarace o právech žen (1995) zůstává mnoho nevyřešených problémů, včetně příjmových nerovností, nerovností v přístupu ke vzdělání, politické i ekonomické moci a mnoho dalších,“ řekl na zahájení projekce v vedoucí OSN Michal Broža.
„Namísto toho, aby se rovná práva stala hlavním tématem, tlačí se do mainstreamu misogynie. Musíme proti tomu bojovat,“ apeluje šéf OSN António Guterres ve svém prohlášení k letošnímu MDŽ.
Publikum v nabitém sále Italského kulturního institutu přivítali společně s námi ředitelka institutu Marialuisa Pappalardo, zástupkyně velvyslance Itálie v Česku Laura Calligaro a ředitelka Gender Studies a členka výboru České ženské lobby Johana Jonáková.
Děkujeme všem návštěvníkům za vynikající atmosféru a našim italským partnerům za zprostředkování filmu se silným příběhem a společnou organizaci filmového večera.
O filmu: V dojemném komediálním dramatu režisérky Paoly Cortellesi z poválečného Říma sní mladá žena Delia, která čelí týrání ze strany svého despotického manžela, o lepší budoucnosti pro sebe a svou dceru. Když jí přijde záhadný dopis, objeví v sobě sílu změnit chod svého života. Film natočený v neorealistickém černobílém stylu 40. a 50. let získal řadu ocenění a zaznamenal velký divácký ohlas. Podobně tomu bylo i po projekci v Italském kulturním institutu v Praze.
Otevřeme-li brány rovných příležitostí pro ženy a dívky, vyplatí se to všem. Rovnoprávné společnosti lépe prosperují, jsou mírumilovnější a vytvářejí základ pro udržitelný rozvoj.
Letos si na Mezinárodní den žen si připomínáme třicet let od přelomové konference OSN v Pekingu. Ta přetvořila práva žen a potvrdila tato práva jako lidská práva. Od té doby ženy a dívky boří bariéry, vzdorují stereotypům a dožadují se svého právoplatného místa.
Musíme si ale uvědomit, jaká je to výzva. Lidská práva žen jsou pod neustálým tlakem. Společnosti ve všech částech světa dál sužují násilí, diskriminace nebo ekonomická nerovnost. A jsou tu i nové hrozby, jako jsou algoritmy, které programují nerovnosti do online prostoru a otevírají nový prostor pro obtěžování a zneužívání.
Namísto toho, aby se rovná práva stala hlavním tématem, tlačí se do mainstreamu misogynie. Musíme proti tomu bojovat. A dál pokračovat v úsilí o vyrovnání šancí žen a dívek.
Potřebujeme uvolňovat finance, aby státy mohly investovat do rovnosti a takové investice upřednostňovat. Potřebujeme otevírat rovné příležitosti pro důstojnou práci, odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a řešit problémy navázané na oblast péčujících činností.
Potřebujeme posilovat a provádět zákony k ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách. Potřebujeme zajistit plnou účast žen na rozhodování, včetně budování míru. A musíme odstraňovat překážky pro ženy a dívky v oblasti přírodních věd, techniky a technologií a matematiky.
Pakt OSN pro budoucnost a Globální digitální kompakt ukazují, jak mohou státy v tomto postupovat. Když mají ženy a dívky šanci prosadit se, daří se nám všem. Pojďme se společně zasadit o to, aby se práva, rovnost a posílení postavení staly realitou pro všechny ženy a dívky všude na světě.
PRAHA, 6. března 2025 (Informační centrum OSN) – Výroční zpráva Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board, INCB) za rok 2024 nabízí analýzu současné drogové situace ve světě a identifikuje kritické trendy v oblasti šíření nelegálních syntetických drog. INCB podporuje vlády při řešení tohoto problému prostřednictvím dobrovolné mnohostranné výměny informací a koordinace v rámci globálního programu pro rychlý zákaz nebezpečných látek (GRIDS) a programu kontroly prekurzorů. Letošní zpráva se zabývá i lidskoprávním rozměrem provádění úmluv o kontrole drog. „INCB opakovaně vyzývá k tomu, aby byla lidská práva zahrnuta do tvorby a provádění protidrogové politiky. Jakékoli opatření přijaté s cílem podpořit protidrogovou politiku, které však není v souladu se všeobecně uznávanými normami v oblasti lidských práv, je porušením mezinárodních úmluv o kontrole drog,“ říká předseda INCB Jallal Toufiq.
Ze zprávy INCB 2024 vyjímáme:
Rychlý rozvoj nelegální výroby a spotřeby vysoce účinných syntetických drog se podle INCB stal závažnou hrozbou pro veřejné zdraví v globálním měřítku. „Užívání syntetických drog pro nelékařské účely je smrtícím problémem, který způsobuje obrovské osobní a společenské škody,“ upozorňuje v úvodu zprávy předseda INCB Jallal Toufiq. Syntetické drogy postupně vytěsňují ilegální drogy rostlinného původu. V důsledku předávkování syntetickými drogami dochází ve světě, zejména v Severní Americe, ke statisícům úmrtí ročně.
Rostoucí deficit v dodávkách heroinu z Afghánistánu otevře podle INCB zřejmě i v Evropě prostor k nástupu syntetických drog. Nitazenové opioidy se už nabízejí na evropském trhu jako “syntetický heroin” a úmrtí na předávkování jsou hlášena z Estonska a Polska, Francie a Irsko hlásí jejich záchyty. Podle INCB jsou evropské země jen málo připravené čelit nástupu nitazenových drog.
Další syntetickou drogou, s jejímž zneužíváním má Evropa rostoucí potíže, je ketamine. Tato droga je přítomná na nelegálních trzích v mnoha evropských zemích. INCB vyzývá evropské státy, aby problému zneužívání ketaminu věnovaly zvýšenou pozornost a posílily vzájemnou spolupráci v této oblasti.
Vedle syntetických drog je rostoucí výzvou v mnohých částech světa a také v Evropě zvýšená nabídka kokainu, která je spojená nejen s růstem zdravotních rizik pro jeho uživatele, ale i s růstem souvisejích kriminálních aktivit. INCB si rovněž všímá toho, že v řadě evropských zemí jsou realizovány programy umožňující užívání konopí pro nemedicínské účely. To ale není v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodních dohod.
Závazky v oblasti lidských práv zahrnují také podporu rovnosti a nediskriminace osob užívajících drogy, zákaz svévolného zatýkání a zadržování, právo na spravedlivý proces v případě trestných činů souvisejících s drogami, zásadu proporcionality a ochranu před všemi formami krutého a nelidského trestání, uvádí INCB ve své výroční zprávě.
Významné trendy v Evropě
Objem a škála látek dostupných na nelegálních drogových trzích v Evropě představují značné riziko pro veřejné zdraví. Vytvářejí nové výzvy pro vymáhání práva, regulaci a poskytování léčby a služeb s cílem snížit negativní zdravotní a sociální dopady užívání drog.
Členské státy EU již šestým rokem po sobě hlásí zabavení rekordního množství kokainu. Trhy s kokainem zůstávají velmi dynamické, protože skupiny organizovaného zločinu nadále používají různé metody obchodování, aby unikly odhalení.
V některých částech Evropy došlo k nárůstu nemedicínského užívání ketaminu. Dostupná data ukazují, že ketamin je trvale dostupný na několika národních trzích s nelegálními drogami v Evropě. Tuto látku je nutné důkladněji monitorovat a posílit mezinárodní spolupráci na potlačování její nelegální distribuce.
Rozšířené pravomoci protidrogové agentury EU zvýší kapacitu pro pomoc členským státům EU při řešení problémů souvisejících s drogami.
Celá zpráva INCB a tiskové materiály jsou k dispozici na www.incb.org
O INCB (www.incb.org)
Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB, International Narcotics Control Board) je nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN (Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluvy proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988). Byl založen v roce 1968 v souladu s Jednotnou úmluvou o omamných látkách (1961). Výbor INCB měl předchůdce již v době Společnosti národů podle dřívějších úmluv o kontrole drog. Vydává výroční zprávu, kterou prostřednictvím Komise pro omamné látky předkládá Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). Výroční zpráva INCB je komplexním přehledem o situaci v oblasti kontroly drog v různých částech světa. Jako nestranný orgán se INCB snaží identifikovat a předvídat nebezpečné trendy a navrhuje přijetí nezbytných opatření.
INCB má sekretariát, který mu pomáhá při výkonu jeho funkcí. Sekretariát INCB je administrativní jednotkou Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), ale v podstatných záležitostech podléhá výhradně ECOSOC. Sídlí ve Vídni. 13 členů INCB je voleno ECOSOC. Členství je osobní a trvá pět let.
Zpráva INCB byla zveřejněna 4. března 2025 ve Vídni. V Česku byla představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze (UNIC) 6. března. Na tiskové konferenci vystoupili
Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB (zvolen v tajné volbě ECOSOC v prosinci 2022 jako první občan ČR)
Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR
Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály SKPV PČR
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze (moderace)
Pavel Pachta (člen INCB): „Expanze výroby nelegálních syntetických drog, na kterou upozorňuje INCB ve své zprávě, je bezpochyby jednou z velkých globálních hrozeb a bude správné, když si to co nejdříve uvědomíme. Drogy jako fentanyl, carfentanyl a nitazeny mají daleko vyšší potenci než heroin a způsobily už smrt statisíců lidí. Nelze doufat, že opioidová krize zůstane omezena jen na Severní Ameriku. Mezinárodní drogové gangy se už dnes snaží prodávat v Evropě “syntetický heroin”, který ve skutečnosti obsahuje nitazenové opioidy. Vedle tradičního metamfetaminu si zvýšenou pozornost v Česku rovněž zaslouží zneužívání ketaminu, které se v Evropě stává stále větším problémem.“
Lucia Kiššová (ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR): „Oceňuji, že zpráva INCB za rok 2024 vyzdvihuje také témata jako jsou lidská práva a přístup harm reduction. Politika postavená na ochraně lidských práv a principu snižování škod je dlouhodobým přístupem, který uplatňuje česká politika v oblasti závislostí. Česká republika je charakteristická vysokou mírou rizikového užívání metamfetaminu, která má v našem prostředí historické kořeny. Uživatelé metamfetaminu tvoří více než tři čtvrtiny rizikových uživatelů drog. Nicméně riziko rozšíření užívání syntetických opioidů, kterou popisuje i zpráva INCB, je potřeba brát vážně. Vzhledem k vysoké potentnosti těchto látek, které představují vážné riziko pro veřejné zdraví, je nutné se zaměřit na zvýšení dostupnosti substituční léčby a posílení dostupnosti naloxonu jako standardní intervence k prevenci předávkování.“
Jakub Frydrych (ředitel Národní protidrogové centrály SKPV PČR): „Trend nelegálních syntetických drog je jednoznačnou hrozbou, kterou nelze brát na lehkou váhu. Syntetické analogy klasických nelegálních návykových látek, zejména vysoce potentní syntetické opioidy, syntetické kanabinoidy i kathinony jsou látkami s vysokým zdravotním rizikem. S nabídkou těchto látek se při vymáhání práva setkáváme stále častěji. Ačkoliv je z evropského pohledu nelegální trh s opioidy v České republice velmi malý, rozšiřuje se portfolio zneužívaných léčivých přípravků, jejich padělků i směsí různých návykových látek. Registrujeme fatální intoxikace fentanylem extrahovaným z transdermálních náplastí i kombinací návykových látek či léčiv.“
V roce 2025 uplyne 80 let od konce druhé světové války a holocaustu. V reakci na válečná zvěrstva a holocaust založily vlády celého světa v roce 1945 Organizaci spojených národů a zavázaly se spolupracovat na budování spravedlivého světa, v němž budou zakotvena lidská práva a všichni budou moci žít důstojně a v míru.
S vědomím tohoto významného roku zvolil Program OSN pro vzdělávání o holocaustu zvolil jako své hlavní téma pro letošní rok „Připomínání holocaustu a vzdělávání k důstojnosti a lidským právům“. Téma odráží zásadní význam připomínání holocaustu pro současnost, kdy jsou důstojnost a lidská práva občanů na celém světě denně napadány.
Holocaust ukazuje, co se stane, když zvítězí nenávist, dehumanizace a apatie. Jeho připomínání je oporou proti znevažování lidskosti a jasnou výzvou ke kolektivnímu jednání, které zajistí respektování důstojnosti a lidských práv a mezinárodního práva, které obojí chrání.
Připomínka holocaustu chrání vzpomínky přeživších a jejich svědectví o životě před holocaustem: o komunitách, tradicích, nadějích a snech, o příbuzných a blízkých, kteří nepřežili. Ochrana historie přináší důstojnost těm, které se nacisté a jejich kolaboranti snažili zničit.
Připomínka holocaustu je vítězstvím nad nacisty a jejich kolaboranty a nad všemi, kteří by se snažili pokračovat v jejich odkazu šířením nenávisti, překrucováním holocaustu a jeho následků.
Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni připomínky obětí holocaustu 2025
Letos si připomínáme osmdesáté výročí konce holocaustu. Truchlíme za šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty ve snaze zničit celou židovskou populaci. Truchlíme nad Romy a Sinty, lidmi se zdravotním postižením a všemi dalšími zotročenými, pronásledovanými, mučenými a zabitými.
Stojíme při obětech, pozůstalých a jejich rodinách. A znovu připomínáme své odhodlání nikdy nezapomenout. Kdybychom dovolili, aby se holocaust vytratil z paměti, zneuctili bychom minulost a zradili budoucnost. Vzpomínka je morální čin a výzva k akci.
Znalost dějin holocaustu nám umožňuje poznat do hloubky, kam až může lidstvo klesnout… Pochopit, jak byli nacisté za spoluúčasti dalších schopni páchat své ohavné zločiny… A vědět, že každý z nás má povinnost vystupovat proti nenávisti a zasazovat se o lidská práva pro všechny.
Po pekle holocaustu se státy spojily a společně zakotvily důstojnost každého člověka ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V temných dobách zůstává tento dokument zářícím majákem.
Osmdesát let po skončení holocaustu zůstává antisemitismus stále mezi námi, živený stejnou lží a nenávistí, jež vedla k nacistické genocidě. A je dál na vzestupu. Diskriminace je rozšířená… Nenávist se rozpíná po celém světě… Nesporná historická fakta jsou překrucována, zlehčována a popírána… A objevují se snahy o změnu obrazu a rehabilitaci nacistů a jejich kolaborantů.
Těmto nehoráznostem se musíme postavit.
Ve dnech současného rozdělení a více než rok od děsivých teroristických útoků Hamásu ze 7. října se musíme držet společné lidskosti. Musíme odsoudit antisemitismus i všechny formy rasismu, předsudků a náboženského fanatismu.
A musíme znovu obnovit společné odhodlání bránit důstojnost a lidská práva všech. To se dotýká samotného jádra Organizace spojených národů. Nikdy nezapomeneme a nikdy v tomto boji nezaváháme.
Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese
Po celý rok 2024 jsme jen těžko hledali naději. Války způsobují obrovskou bolest, utrpení a vysídlení. Nerovnosti a rozpory jsou všudypřítomné a podněcují napětí a nedůvěru.
A dnes už mohu oficiálně oznámit, že jsme právě prožili desetiletí smrtících veder. Deset nejteplejších roků v historii měření se odehrálo v posledních deseti letech, včetně roku 2024. Sledujeme rozklad klimatu v reálném čase. Musíme opustit cestu, která nás vede do záhuby. A nemáme času nazbyt. V roce 2025 musí státy nasměrovat svět na bezpečnější trajektorii výrazným snížením emisí a podporou přechodu na obnovitelné zdroje. Je to nezbytné a je to možné.
I v těch nejtemnějších dnech jsem viděl nadějnou sílu změny. Vidím naději v nejen mladých aktivistech, kteří zvedají svůj hlas. Vidím ji v humanitárních pracovnících, hrdinech, kteří překonávají obrovské překážky, aby podpořili ty nejzranitelnější. Vidím ji v rozvojových zemích bojujících za finanční a klimatickou spravedlnost. Ve vědcích a inovátorech, kteří lidstvu otevírají nové možnosti.
A naději jsem viděl i v září, kdy lídři států světa přijali Pakt pro budoucnost. Pakt je novým impulsem k budování míru prostřednictvím odzbrojování a prevence konfliktů. K reformě globálního finančního systému tak, aby podporoval a zastupoval všechny země. K prosazování více příležitostí pro ženy a mladé lidi. K vybudování ochranných mechanismů, které zajistí, že technologie budou upřednostňovat lidi před ziskem a práva před používanými algoritmy. A k tomu, že se budeme vždy držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN.
Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025. Chci ale slíbit, že budu stát po boku všech, kteří usilují o mírovější, rovnější, stabilnější a zdravější budoucnost pro všechny lidi.
Společně můžeme rok 2025 učinit novým začátkem. Ne jako rozdělený svět, ale jako spojené národy.
Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.
Předpoklady
Výborná znalost češtiny a angličtiny;
student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
práce se sociálními sítěmi (Facebook, X, Instagram, LinkedIn);
samostatnost, organizační schopnosti;
zájem o činnost Organizace spojených národů.
Náplň práce
Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
příprava informačních materiálů;
příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
administrativní činnost;
pomoc s běžným chodem kanceláře.
Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je druhá polovina ledna 2025. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.
UNICje součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.
Projekcí oceněného dokumentu Nebe a led a následnou diskusí jsme v zaplněném Kině 35 Francouzského institutu v Praze připomněli Den OSN. Film vypráví dramatický příběh francouzského vědce Clauda Loriuse, jehož desítky let trvající výzkum antarktického ledu pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo.
Diváky v sále přivátali představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR Martin Pizinger, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat, vedoucí UNHCR v ČR Ajmal Kgybari a vedoucí Informační kanceláře OSN Michal Broža. V diskusním panelu „Budoucnost je teď“ zasedli mladí čeští odborníci a odbornice, kteří se zabývají velkými globálními tématy jako je klimatická změna, bezpečnost, nové technologie, AI, nebo vzdělávání. Diskutovali Barbora Novotná z Fakulty sociálních věd UK, Tomáš Jungwirth Březovský z Klimatýmu AMO, Veronika Novotná, mladá delegátka ČR při OSN, Jan Kleňha z Českých priorit a diskusi moderovala Hana Řičicová.
Akci uspořádala Informační kancelář OSN ve spolupráci s OSN agenturami v Česku – IOM, UNHCR, UNICEF a WHO.
