Letošní Den Spojených národů připomeneme v Praze zvláštní projekcí francouzského celovečerního dokumentu Nebe a led(La glace et le ciel) a následnou diskusí „Budoucnost je teď“ mladých odborníků nad tématy zářijového Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku a přijatého Paktu pro budoucnost, v němž státy narhují reformní kroky na posílení systému globální spolupráce a lepší připravenost na možné budoucí globální šoky.
Akce se koná 24. října od 16 hod. v Kině 35 Francouzského institutu v Praze. Vstupné je zdarma.
Film oscarového režiséra Luca Jacqueta popisuje sérii dobrodružných expedic francouzského glaciologa Clauda Loriuse (1932–2023) na Antarktidu. Loriusův výzkum pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo. Na příběhu odvážného vědce a jeho výzkumu ukazuje režisér, jaký dopad má chování člověka na budoucnost naší planety.
Chcete-li se zúčastnit, zaregistrujte se zde. Program bude upřesněn v příštích dnech.
Akci připravuje Informační centrum OSN pro Česko. Děkujeme za podporu UNHCR, WHO, UNICEF a IOM v Česku.
Přijetím paktu se státy zavazují být součástí mezinárodního systému, jehož středobodem je Organizace spojených národů. Vedoucí představitelé vytyčili jasnou vizi multilateralismu, který dokáže naplňovat přijaté sliby, více odpovídá dnešnímu světu a čerpá ze zapojení a odborných znalostí vlád, občanské společnosti a dalších klíčových partnerů.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Pakt je nejrozsáhlejší mezinárodní dohodou [OSN] za mnoho let. Zahrnuje jak nové oblasti, tak i otázky, na nichž se nepodařilo dosáhnout dohody po celá desetiletí. Jeho cílem je především zajistit, aby mezinárodní instituce mohly plnit své úkoly ve světě, který se od jejich vzniku dramaticky změnil. Obsahuje jasné závazky a cílí na dosažení konkrétních výsledků v řadě otázek. Velkou pozornost věnuje lidským právům, rovnosti žen a mužů a udržitelnému rozvoji.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ A FINANCOVÁNÍ
Členské státy se znovu zavázaly urychlit realizaci Agendy 2030 a závěry politické deklarace z loňského Summitu o cílech udržitelného rozvoje (SDGs) prostřednictvím bezodkladných a posílených opatření, politik a investic. Pakt rovněž uvádí, že je třeba, aby členské státy začaly zvažovat, jak rozvíjet udržitelný rozvoj po roce 2030.
Lídři států světa se dohodli na zásadní změně ve financování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) mimo jiné prostřednictvím stimulačního nástroje pro SDGs, oficiální rozvojové pomoci (ODA), investic soukromého sektoru, prostřednictvím mobilizace domácích zdrojů, inkluzivní a účinné mezinárodní daňové spolupráce a také zvážením celosvětové minimální úrovně zdanění osob s vysokým majetkem.
Změna klimatu: pakt potvrdil potřebu udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, odejít od fosilních paliv v energetických systémech s cílem dosáhnout v roce 2050 nulových čistých emisí a podporovat přístupy k udržitelnému rozvoji zohledňující rizika katastrof.
Vyzývá rovněž k urychlenému úsilí v oblasti životního prostředí, včetně podpory udržitelných vzorců spotřeby a výroby, uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a důrazu na ochranu ekosystémů.
MEZINÁRODNÍ MÍR A BEZPEČNOST
Lídři států přislíbili zintenzivnit diplomatické úsilí s cílem urovnávat konflikty a spory mírovou cestou za podpory OSN a diplomatického zprostředkování generálního tajemníka OSN.
Pakt se staví za potřebu celospolečenských snah o udržení míru na úrovni států prostřednictvím dobrovolných národních strategií pro prevenci konfliktů. Podporuje posílení odolnosti prostřednictvím provádění Agendy 2030. Vyzdvihuje i význam zajištění toho, aby vojenské výdaje neohrožovaly investice do udržitelného rozvoje. Staví se i za lepší sladění financování ze strany mezinárodních finančních institucí s úsilím států o řešení základních příčin nestability.
V Paktu se státy zavazují k ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech dodržováním válečného práva. Obsahuje závazek zdržet se používání výbušných zbraní v obydlených oblastech a posílit odpovědnost za závažné zločiny a hrubé porušování mezinárodního práva, jako je genderově podmíněné násilí nebo využívání hladovění jako válečné zbraně. Souhlasí, aby byla posílena humanitární pomoc a více využívány inovativní a předvídavé finanční mechanismy, mimo jiné s cílem odstranit hladomor.
Vedoucí představitelé států se rovněž dohodli, že urychlí provádění závazků v oblasti „ženy, mír a bezpečnost“ a „mládež, mír a bezpečnost“.
Pakt žádá o přezkum mírových operací OSN s cílem stanovit doporučení, jak se mohou přizpůsobit novým i budoucím výzvám; podporuje úsilí v oblasti boje proti terorismu, které se zaměří na všechny hnací síly terorismu a násilného extremismu, a to včetně digitální oblasti. Potvrzuje rovněž potřebu prevence nadnárodního organizovaného zločinu, včetně kyberzločinu, a boje proti němu.
Jedním z nejvýznamnějších úspěchů Paktu je první závazek k jadernému odzbrojení po téměř 15 letech, a to prostřednictvím úsilí o úplnou eliminaci jaderných zbraní, jakož i konkrétních kroků ve všech aspektech odzbrojení.
Pakt rovněž pokročil v krocích, jejichž cílem je zabránit zbrojení v nově vznikajících oblastech a technologiích prostřednictvím:
závazku zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru;
diskuse o nástroji, který by upravoval používání a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů;
pokračujícího posuzování rizik spojených s vojenskými aplikacemi umělé inteligence.
VĚDA, TECHNOLOGIE A INOVACE (STI)
Pakt uvádí vhodná opatření na snížení rozdílů v oblasti vědy, technologií a inovací ve světě. Zabývá se překážkami, které brání přístupu, účasti a vedoucímu postavení žen a dívek v STI a uznává význam lidských práv a etických zásad při vývoji a využívání nových technologií.
Vedoucí představitelé států se rovněž zavázali k širšímu využívání vědy při tvorbě politik k řešení složitých problémů a k většímu financování výzkumu a inovací souvisejících s SDGs. Rozhodli se posílit kapacity OSN pro využití vědeckých a technických poznatků v práci organizace.
MLÁDEŽ
Cílem paktu je rozšířit a posílit účast mladých lidí na celosvětovém rozhodování. Podporuje účast mladých z rozvojových zemí a s vypracováním základních zásad pro smysluplné zapojení mládeže.
Chce posílit účast mládeže na úrovni jednotlivých států, mimo jiné prostřednictvím zřízení konzultačních mechanismů a vytváření prostředí, které mladým lidem umožní naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělávání, pracovních míst, fyzického a duševního zdraví, zdrojů pro organizace vedené mládeží a flexibilního financování, a to i prostřednictvím globální platformy pro investice do mládeže.
TRANSFORMACE GLOBÁLNÍHO ŘÍZENÍ
Pakt pro budoucnost chce učinit multilaterální systém efektivnějším, vhodnějším pro budoucnost, spravedlivějším a reprezentativnějším, inkluzivnějším a finančně stabilnějším.
Zahrnuje nejambicióznější a nejkonkrétnější pokrok v reformě Rady bezpečnosti od roku 1963, včetně závazku zvýšit zastoupení rozvojových zemí, uznat zvláštní potřeby zastoupení Afriky a v budoucnu vypracovat konsolidovaný model reformy.
Vedoucí představitelé států se zavázali k dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek a dohodli se, že podniknou kroky k revitalizaci Komise pro postavení žen. Zdůraznili rovněž, že budou usilovat, aby se při volbě příštího generálního tajemníka do čela OSN postavila žena.
Lidská práva: Pakt pro budoucnost jasně uvádí potřebu zajistit všem lidem všechna lidská práva, a to i prostřednictvím mechanismů OSN v oblasti lidských práv, které jsou účinné a disponují odpovídajícími prostředky k řešení řady problémů v oblasti lidských práv. Rovněž jasně apeluje na ochranu obránců lidských práv.
V zájmu řešení současných, nových a vznikajících výzev v oblasti udržitelného rozvoje pakt vyzývá ke zvýšení přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování systému rezidentních koordinátorů OSN.
Pakt schválil kroky k prohloubení partnerství mezi OSN a dalšími stakeholdery: občanské společnosti, soukromého sektoru, regionálních organizací, národních parlamentů a místních a regionálních orgánů. Vyzývá k tomu, aby OSN účinně využívala inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu.
Pakt pro budoucnost je dosud nejpodrobnější dohodou na půdě OSN o potřebě reformovat mezinárodní finanční architekturu tak, aby fungovala pro všechny a odrážela ekonomické potřeby a realitu dneška. Toho lze dosáhnout mj. prostřednictvím
silnější účasti rozvojových zemí na mezinárodním ekonomickém rozhodování, mimo jiné prostřednictvím většího zastoupení vmezinárodních finančních institucích;
mobilizací většího objemu finančních prostředků z mnohostranných rozvojových bank, které by rozvojovým zemím pomohly posílit rozvoj;
revize architektury státního dluhu, která by zajistila, aby si rozvojové země mohly udržitelně půjčovat na investice do své budoucnosti, a kterou by společně provedly MMF, OSN, skupina G20 a další klíčoví aktéři;
posílení globální finanční záchranné sítě na podporu zemí v případě finančních a ekonomických otřesů s využitím zvláštních práv čerpání;
poskytování více finančních prostředků aby státy mohly reagovat na změnu klimatu a investovat do adaptačních opatření a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Vedoucí představitelé států rozhodli o příštích konkrétních krocích k vypracování měřítek pokroku v oblasti udržitelného rozvoje nad rámec HDP, které by zachycovaly wellbeing lidí i planety.
Správa vesmíru: pakt obsahuje dohodu o posílení stávajících mezinárodních rámců, včetně zajištění toho, aby všechny země mohly mít užitek z bezpečného a udržitelného průzkumu a využívání vesmíru.
Pakt rovněž vyzývá ke zlepšení mezinárodní reakce na komplexní globální otřesy a navrhuje hledat cesty k posílení reakceschopnosti systému OSN v rámci stávajících struktur a ve spolupráci s členskými státy.
GLOBÁLNÍ DIGITÁLNÍ KOMPAKT
Globální digitální kompakt, který je přílohou Paktu pro budoucnost, je prvním komplexním globálním rámcem pro digitální spolupráci. Výslovně zahrnuje koncept lidských práv, konkrétní závazky k urychlení pokroku v plnění Agendy 2030 a klade důraz na úlohu nestátních aktérů. Je prvním globálním závazkem v oblasti digitálních veřejných statků a digitální veřejné infrastruktury, otevřených datům, modelů a standardů a v oblasti správy dat. Vedoucí představitelé států se v Paktu pro budoucnost rovněž dohodli na ambiciózních krocích, které mají učinit digitální prostor bezpečnější pro všechny prostřednictvím větší odpovědnosti technologických společností a platforem sociálních sítí a opatření proti dezinformacím a on-line způsobeným škodám.
Součástí kompaktu je dohoda o plánu globální správy [governance] umělé inteligence, a to prostřednictvím zřízení vědeckého panelu pro AI, globálního politického dialogu o AI a prozkoumání možnosti zřízení globálního fondu pro budování kapacit v oblasti AI.
DEKLARACE O BUDOUCÍCH GENERACÍCH
Vedoucí představitelé států se dohodli na vůbec první deklaraci o budoucích generacích, v níž uznávají závazek lidstva v tomto ohledu. Zavedou mechanismy k systematickému zohledňování budoucích dopadů, vědomému předcházení předvídatelným škodám a k ochraně zájmů budoucích generací.
Deklarace předkládá konkrétní návrhy a postupy, které mají členským státům pomoci lépe zohlednit budoucí generace a inspirovat dlouhodobé předvídavé řízení na mezinárodní úrovni.
OPATŘENÍ PO SUMMITU
Pakt obsahuje závazek přezkoumat celkové provádění na začátku 83. zasedání Valného shromáždění (2028) a zavazuje státy, že digitální technologie zůstanou na předním místě globální agendy. K přezkumu v této věci má dojít v roce 2027.
Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století
Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.
Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.
KONTEXT
U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.
Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:
udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
mezinárodní mír a bezpečnost,
vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
mládež a budoucí generace,
transformaci globálního vládnutí.
Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).
Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).
Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.
AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs
Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.
Udržitelný rozvoj a financování rozvoje
Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.
Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.
Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.
Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.
Mezinárodní mír a bezpečnost
Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.
Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.
Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.
Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických
a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.
Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.
Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.
Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.
Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:
smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI);
úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.
Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce
Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.
Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.
Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.
Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na: 1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs; 2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní; 3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru; 4) zlepšení v oblasti správy dat; 5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.
Mládež a budoucí generace
Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.
Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.
Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).
Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.
Transformace globální správy
Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.
Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.
Aspirace na jmenováníženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.
Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která
efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).
Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).
Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:
silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání;
přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.
Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.
Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,
koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a
svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.
Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn
Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce. K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení.
Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávající důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie a rasismu nabývají nových podob.
Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti je uznáním, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou. Potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států.
Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produktem 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, předtím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě.
V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze z investic, které by mohli vložit do zlepšování života svých obyvatel.
A naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou téměř neviditelní a zájmy budoucích generací nejsou tedy zastoupeny.
Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nelze vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století.
Mezi mnou navrhovanými řešeními je např. „Nová agenda pro mír” zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení a ukončování konfliktů, včetně Rady bezpečnosti OSN. Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a k rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala např. i genderově podmíněné násilí nebo gangové násilí. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.
Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby.
Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.
Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny.
Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy a rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s tech firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílely všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.
Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání podílet se adekvátně na moci.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Autor je generálním tajemníkem OSN. Text byl publikován ve světových médiích a v Česku na webu Seznam Zprávy.
Chcete získat nevšední vhled do fungování Organizace spojených národů ve Vídni?
Tradiční Program „stínování” pracovníků OSN u příležitosti Dne Spojených národů se letos koná v termínu 24. října až 24. listopadu2024 a studentům i studentkám nabízí příležitost hodinového on-line setkání s vysoce postaveným pracovníkem OSN a virtuální kariérní workshop pro zájemce o práci v OSN.
Letošní ročník bude opět probíhat on-line, příležitost tedy dostanou i studenti a studentky z Česka.
Podmínky účasti:
jste student/ka magisterského nebo doktorského studia na některé z univerzit v Česku,
máte výbornou znalost angličtiny,
zajímáte se o činnost OSN.
Termín podání přihlášky: od 16. září do 29. září 2024.
Jak se přihlásit Agentuře OSN, ve které chcete absolvovat Program „stínování“, zašlete následující informace na níže uvedený kontakt.
Jméno a příjmení
Státní příslušnost
Telefonní číslo
E-mailová adresa
Univerzita
Obor studia
Magisterské nebo doktorské studium
Oblast Vašeho zájmu
Název organizace, kterou chcete „stínovat“
Pokud budete vybráni, co očekáváte od stínovacího programu? (max. 50 slov)
Upozornění: Počet míst je omezen. Přihlašování může být ukončeno dříve, pokud zúčastněná organizace OSN obdrží maximální počet přihlášek. Program stínování není součástí náborového procesu. Jedná se o jedinečnou příležitost pro studenty nahlédnout do práce zaměstnance OSN.
Vybraní studenti účastnící se Programu „stínování” budou kontaktování prostřednictvím e-mailu po oficiálním uzavření registrací.
Do programu se zapojí pracovníci následujících organizací sídlících ve Vídni:
OSN ve Vídni Vídeň je spolu s New Yorkem, Ženevou a Nairobi jedním ze čtyř sídel OSN. Od svého otevření 23. srpna 1979 se Vídeňské mezinárodní centrum (VIC) stalo sídlem několika různých organizací OSN. Pro 16 mezinárodních organizací a jednotek OSN ve Vídni pracuje přes 5 000 zaměstnanců z více než 125 zemí.
Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni
Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí.
Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí.
Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu.
Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu.
Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti.
Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více.
Generální tajemník OSN vyzval k naléhavé reformě Rady bezpečnosti. Kritizoval její zastaralou strukturu a nedostatečné zastoupení Afriky, což podkopává její důvěryhodnost a globální legitimitu. V projevu v Radě bezpečnosti zdůraznil, že její složení odráží poměr sil z konce 2. světové války a nedokáže držet krok s měnícím se světem.
„V roce 1945 byla většina dnešních afrických států pod koloniální nadvládou. Nesmíme se smířit s tím, že nejvýznamnější světový orgán pro mír a bezpečnost postrádá stálý hlas kontinentu s více než miliardou obyvatel,“ řekl generální tajemník OSN.
Zajištění plné důvěryhodnosti a legitimity Rady bezpečnosti znamená vyslyšet dlouhodobé výzvy Valného shromáždění, různých geografických skupin – např. arabské skupiny, zemí Beneluxu, severských států nebo CARICOM – a některých stálých členů tohoto orgánu,“ řekl šéf OSN. Připomněl dokument Nová agenda pro mír, který státům prezentoval před rokem. Navržený rámec je jádrem jednání o Paktu budoucnosti, který má být přijat v září na Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku.
„Summit je obrovskou příležitostí dosáhnout v těchto otázkách pokroku a pomoci zajistit, aby se všechny země mohly smysluplně zapojit do struktur globální správy,“ řekl šéf OSN velvyslancům států v Radě bezpečnosti. „Vyzývám všechny členské státy, aby se summitu zúčastnily a přispěly svými názory a nápady, aby byly vyslyšeny africké hlasy, podpořeny africké iniciativy a naplněny africké potřeby,“ řekl António Guterres ve svém projevu.
Pátnactičlenná Rada bezpečnosti zahrnuje pět stálých členů s právem veta (možnost blokovat rozhodnutí, i když všichni ostatní členové návrh podpoří) – Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy, zbývajících deset míst je přidělováno regionálně na období dvou let. Regionální rozdělení zahrnuje 3 křesla pro africké státy, po 2 pro státy Asie / Tichomoří, Latinské Ameriky / Karibiku, západní Evropy / ostatní státy a jedno pro státy východní Evropy.
Otázka spravedlivého zastoupení v Radě bezpečnosti OSN je na pořadu dne již několik let, mimo jiné prostřednictvím otevřené pracovní skupiny Valného shromáždění a na mezivládních jednáních. V minulosti byly provedeny některé reformy, jako například automatické svolání Valného shromáždění v případě použití veta. Cílem je zvýšit transparentnost a odpovědnost v rozhodování RB. Volání po zásadní reformě však přetrvává.
Jemen se od roku 2011 potýká s těžkou a velmi komplexní politicko-vojenskou krizí, která těžce dopadá na obyvatelstvo a ekonomiku země i celého regionu. V roce 2011 jmenoval generální tajemník OSN zvláštního zmocněnce, který má za úkol podporovat mediaci v Jemenu. OSN poskytla podporu při jednáních mezi vládou a opozicí, která vyústila v podpis iniciativy Rady pro spolupráci v Zálivu a jejího prováděcího mechanismu (Rijád, listopad 2011). Zvláštní zmocněnec se nadále aktivně podílel na spolupráci se všemi jemenskými stranami při realizaci inicativy. V roce 2012 byl zřízen Úřad zvláštního zmocněnce generálního tajemníka pro Jemen.
V lednu 2014 uspořádali Jemenci s podporou OSN konferenci národního dialogu. Závěrečný dokument konference položil základy nového federativního a demokratického uspořádání země. Byla vytvořena komise pro přípravu ústavy. Navzdory pokroku v politické transformaci vedly srážky mezi vládními silami, Hútíi a dalšími ozbrojenými skupinami v polovině roku 2014 k eskalaci vojenského konfliktu. Bez ohledu na dohody zprostředkované tehdejším zvláštním zmocněncem OSN se Hútíové a spřízněné jednotky ozbrojených sil zmocnili v září 2014 kontroly nad San’á a dalšími částmi země.
Rada bezpečnosti v roce 2015 požádala generálního tajemníka, aby zintenzivnil svou zprostředkovatelskou úlohu s cílem umožnit obnovení mírové a Jemenci vedené tranzice. Od té doby zvláštní zmocněnec OSN zprostředkoval několik po sobě jdoucích kol konzultací zaměřených na dosažení vyjednaného řešení s cílem ukončit konflikt a obnovit proces politické transformace.
Navzdory těmto snahám OSN pokračovaly boje po celé zemi. V prosinci 2018 dosáhly jemenská vláda a Hútíové ve Švédsku tzv. Stockholmské dohody. Zahrnovala stažení sil z Hudajdá a příměří v této části země, dohodu o výměně vězňů a zadržených osob a ujednání o Taízu.
V srpnu 2021 jmenoval generální tajemník OSN zvláštním vyslancem pro Jemen Hanse Grundberga ze Švédska. Na postu vystřídal Martina Griffithse (UK), který se poté stal humanitárním koordinátorem OSN (z této pozice odešel na vlastní žádost v červnu 2024).
2. dubna 2022 Grundberg oznámil dvouměsíční dohodu o příměří, která byla dvakrát prodloužena a její platnost skončila 2. října 2022. Podmínky příměří zahrnovaly vplutí 18 lodí s pohonnými hmotami do přístavů v Hudajdě, povolení dvou komerčních letů týdně na letiště v San’á a zorganizování schůzky mezi stranami s cílem dohodnout se na otevření silnic v Taizu a na dalších místech, aby se usnadnil pohyb obyvatelstva uvnitř Jemenu.
Zvláštní zmocněnec Grundberg se dál aktivně zapojuje do zprostředkování mezi stranami konfliktu s cílem dohodnout se na opatřeních na budování důvěry a celostátním příměří a otevření politického procesu pod vedením Jemenců a pod záštitou OSN.
Hans Grundberg má jako kariérní dioplomat více než 20 let zkušeností v mezinárodních vztazích, z toho se více než 15 let zabývá řešením konfliktů, vyjednáváním a mediací se zaměřením na Blízký východ. V letech 2019 – 2021 působil jako velvyslanec Evropské unie v Jemenu. Jako diplomat na Ministerstvu zahraničí Švédska se podílel na jednáních vedoucích k uzavření Stockholmské dohody (2018).
Valné shromáždění OSN vyhlásilo 11. červenec Mezinárodním dnem reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995, při níž bylo zabito nejméně 8 372 lidí, tisíce lidí byly vysídleny a celé komunity zničeny. Přijalo stejnojmennou rezolucia požádalo generálního tajemníka OSN, aby v rámci příprav na 30. výročí genocidy ve Srebrenici v příštím roce vytvořil osvětový program o této temné události.
Valné shromáždění odsoudilo jakékoli popírání genocidy ve Srebrenici jako historické události a vyzvalo členské státy, aby uchovávaly zjištěná fakta, a to i prostřednictvím vlastních vzdělávacích systémů, s cílem zabránit popírání a překrucování a jakémukoli výskytu genocidy v budoucnosti.
Text rezoluce, jehož přípravu společně koordinovaly Německo a Rwanda, byl přijat hlasováním, v němž se 84 států vyslovilo pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování.
Masakr ve Srebrenici byl jednou z nejtemnějších kapitol války, která vypukla po rozpadu bývalé Jugoslávie. V červenci 1995 obsadila bosenskosrbská armáda Srebrenici, kterou předtím Rada bezpečnosti prohlásila za bezpečnou zónu, a brutálně zde povraždila tisíce mužů a mladistvých a vyhnala z města 20 tisíc lidí. Malá a jen lehkými zbraněmi vyzbrojená jednotka nizozemských mírových sil pod vlajkou OSN nebyla schopna bosenskosrbským silám vzdorovat.
Brutální vraždění bosenských Muslimů ve Srebrenici armádou Republiky srbské bylo uznáno Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) i Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvítal přijetí rezoluce jako další uznání obětí a pozůstalých a jejich snah o spravedlnost, pravdu a záruky, že se situace nebude opakovat. „Rezoluce je o to důležitější, že přetrvává revizionismus, popírání genocidy v Srebrenici i nenávistné projevy ze strany vysokých politických představitelů v Bosně a Hercegovině i v sousedních zemích,“ uvedl v prohlášení.
Generální tajmemník OSN António Guterres vydal u příležitosti první připomínky Mezinárodního dne reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici toto prohlášení:
11. července si letos poprvé připomínáme Mezinárodní den reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995.
Před 29 lety zklamaly Organizace spojených národů a svět obyvatele Srebrenice. Více než 8 tisíc bosenských muslimů bylo systematicky zavražděno a jejich ostatky pohřbeny v masových hrobech. Jednalo se o nejhorší zvěrstvo v Evropě od druhé světové války.
Dnes uctíváme památku obětí a vyjadřujeme solidaritu s přeživšími.
Znovu také potvrzujeme naši podporu rodinám zabitých v jejich neúnavném hledání pravdy a spravedlnosti. Musíme bojovat proti popírání a revizionismu a pokračovat v úsilí o identifikaci všech obětí a pohnání všech zločinců k odpovědnosti.
A zavazujeme se, že se z této nevýslovné tragédie budeme i nadále učit a sdílet příběhy a poučení ze Srebrenice.
Genocida ve Srebrenici je otřesným svědectvím o ničivých důsledcích nečinnosti tváří v tvář nenávisti. Musíme bojovat proti rozdělení a nesnášenlivosti, zasazovat se o lidská práva a podporovat vzájemné porozumění a usmíření.
Kéž vzpomínka na Srebrenici posílí naše odhodlání vybudovat svět bez pohromy genocidy. Svět, v němž zvítězí spravedlnost a mír a kde „už nikdy více“ bude splněním slibu pro celé lidstvo.
Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.
Předpoklady
Výborná znalost češtiny a angličtiny;
student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
práce se sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn);
samostatnost, organizační schopnosti;
zájem o činnost Organizace spojených národů.
Náplň práce
Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
příprava informačních materiálů;
příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
administrativní činnost;
pomoc s běžným chodem kanceláře.
Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je září 2024. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.
UNICje součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.
V případě zájmu nám prosím pošlete svůj životopis a krátký motivační dopis s uvedením časových možností na [email protected].
