Štítek: O Spojených národech

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

Rada pro lidská práva. Představujeme hlavní lidskoprávní orgán OSN

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.

Ať se rok 2023 stane rokem míru 

Každý Nový rok je okamžikem znovuzrození. 

Vymetáme popel starého roku a připravujeme se na lepší den. 

V roce 2022 miliony lidí na celém světě doslova vymetaly popel. 

Od Ukrajiny přes Afghánistán až po Demokratickou republiku Kongo a další země opouštěli trosky svých domovů a životů, aby našli něco lepšího. 

Po celém světě se dalo do pohybu sto milionů lidí na útěku před válkami, požáry, suchem, chudobou a hladem.  

V roce 2023 potřebujeme mír. 

Mír mezi sebou navzájem prostřednictvím dialogu, který ukončí konflikty. 

Mír s přírodou a klimatem pro zajištění udržitelnějšího světa. 

Mír v domácnostech, aby ženy a dívky mohly žít důstojný život v bezpečí. 

Mír na ulicích a v komunitách s ohledem na plnou ochranu všech lidských práv. 

Mír ve všech svatostáncích s respektem k víře druhých. 

A mír na internetu bez nenávistných projevů a zneužívání. 

Vetkněme v novém roce mír do slov i činů. Postarejme se společně o to, aby se rok 2023 stal rokem, kdy se mír vrátí do našich životů, domovů a do našeho světa.

– António Guterres, generální tajemník OSN


Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni lidských práv 2022

Svět čelí bezprecedentním a vzájemně provázaným výzvám v oblasti lidských práv. Šíří  se hlad a chudoba, což je v rozporu s ekonomickými a sociálními právy stovek milionů lidí. 

Ubývá prostor pro občanské aktivity.. 

Téměř ve všech částech světa se výrazně snižuje svoboda médií a bezpečnost novinářů. Vytrácí se důvěra v instituce, zejména mezi mladými lidmi. Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené míře násilí na ženách a dívkách. Šíří se rasismus, nesnášenlivost a diskriminace.

V souvislosti s trojí planetární krizí, kterou představuje změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, se objevují nové výzvy v oblasti lidských práv. 

A teprve si začínáme uvědomovat, jakou hrozbu pro lidská práva představují některé nové technologie. 

Současná těžká doba si žádá, abychom znovu posílili význam všech lidských práv – občanských, kulturních, ekonomických, politických i sociálních.

Moje akční výzva z roku 2020, staví lidská práva do centra řešení výzev, kterým čelíme. Tato vize se odráží i v mé zprávě Naše společná agenda, která apeluje na obnovení společenské smlouvy zakotvené v lidských právech. 

Příští rok uplyne 75 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Musí to být příležitostí k akci. Vyzývám členské státy, občanskou společnost, soukromý sektor a další subjekty, aby lidská práva postavily do centra úsilí o zvrácení současných negativních trendů. 

Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti a základem mírových, inkluzivních, spravedlivých, rovných a prosperujících společností. Jsou sjednocující silou a mobilizačním apelem. Odrážejí to nejpodstatnější, co nás spojuje v našem společném lidství.  

Potvrďme v Den lidských práv nedělitelnost všech práv a zasazujme se o lidská práva pro všechny.

Poselství generálního tajemníka ke Dni Spojených národů

Organizace spojených národů je produktem naděje.

Naděje — a odhodlání — přejít po 2. světové válce od globálního konfliktu ke globální spolupráci.

Dnes naše organizace prochází nebývalou zkouškou. 

Organizace spojených národů ale byla pro takové chvíle stvořena. 

Právě teď, více než kdy jindy, musíme uvést v život hodnoty a zásady Charty OSN ve všech koutech světa. 

Tím, že dáme šanci míru a ukončíme konflikty, které ohrožují životy lidí, budoucnost a globální pokrok. 

Tím, že budeme usilovat o ukončení extrémní chudoby, snižování nerovností a záchranu agendy Cílů udržitelného rozvoje. 

Tím, že budeme chránit naši planetu, mimo jiné tím, že se zbavíme závislosti na fosilních palivech a nastartujeme revoluci obnovitelných zdrojů energie. 

A tím, že konečně vyrovnáme příležitosti a svobody pro ženy a dívky a zajistíme lidská práva pro všechny. 

Při příležitosti Dne OSN dejme znovu příležitost naději a přesvědčení, čeho může lidstvo dosáhnout, když budeme pracovat společně v duchu globální solidarity.  

Olav Rytter: Velký příznivec Spojených národů a jejich potenciálu pro mír a spolupráci

Dne 27. dubna 2022 jsme si ve spolupráci s Ambasádou Norského království v Praze připomenuli prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze, norského diplomata, novináře, překladatele a odborníka na Československo Olava Ryttera. Čestnými hosty události, na které byla odhalena pamětní tabule Olava Ryttera a pojmenován byl po něm konferenční sál OSN v Praze, byli jeho vnuci Anders Rytter a Martin Hviid Nielsen. „Byl nadšený z toho, jakou příležitost pro mír a spolupráci představují Spojené národy,“ řekl v úvodu připomínky Martin Hviid Nielsen. Českou republiku na akci zastoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák, přítomní byli dále diplomaté, akademici, představitelé občanského sektoru a další přátelé Spojených národů v Česku. Přinášíme vám úvodní projev vedoucího informační kanceláře OSN v Praze Michala Broži:

Je mi velkým potěšením a ctí přivítat vás v Informačním centru OSN v Praze. Děkuji Vám, pane velvyslanče Kvile, a Vašemu týmu, že jste s námi spolupracovali na přípravě vzpomínky na pana Olava Ryttera, prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze. Jsem velmi rád, že jsou dnes v Praze s námi i vnuci našeho bývalého šéfa, Martin Hviid Nielsen a Anders Rytter. Srdečně vás vítám, je opravdu skvělé vás tu mít.

Jak je ve Spojených národech zvykem, příběh Informačního centra OSN neboli UNIC, jak mu říkáme, začal rezolucí. V rezoluci č. 13 (1946) Valné shromáždění OSN doporučilo, aby “ … byly zřízeny pobočky informačních kanceláří, které by zajistily, že národy světa budou plně informovány o cílech a činnosti OSN“.

V roce 1947 se OSN tedy rozhodla otevřít v Praze jednu ze svých prvních informačních kanceláří na světě. Počátkem roku 1948 požádal československý ministr zahraničí Jan Masaryk generálního tajemníka OSN Trygveho Lieho, aby ředitelem UNIC v Praze jmenoval Olava Ryttera z Norska, který v Praze již dříve působil jako slavista. S Masarykem se dobře znali a měli přátelské vztahy. Pan Rytter byl jmenován dva týdny předtím, než se komunisté chopili v Československu moci. Funkce se oficiálně ujal 1. července. Jeho přítel Jan Masaryk byl v té době již po smrti a Klement Gottwald nahradil Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky. 

Olav Rytter později popsal svá léta v Praze jako nejtěžší za celou svou patnáctiletou kariéru ve Spojených národech. „Tajná policie začala sledovat každého, kdo byl spatřen ve společnosti cizince ze Západu. Se svými starými přáteli jsem se vídal stále méně a méně.“ 

V roce 1950 československé úřady odmítly vytisknout a distribuovat Všeobecnou deklaraci lidských práv s poukazem na to, že země východního bloku pro deklaraci nehlasovaly. Rytter proto zařídil, aby bylo v New Yorku vyrobeno 50 tisíc výtisků v češtině a slovenštině, a generální tajemník Lie podpořil, aby byly distribuovány po celé zemi. 

Praha předznamenala začátek patnáctileté kariéry pana Ryttera v OSN. Poté působil jako ředitel informačních kanceláří OSN v Jakartě, Teheránu a v Káhiře. 

Již před ukončením Rytterovy mise v Praze se komunistický režim v Československu snažil činnost UNIC kontrolovat. Po jeho odchodu získal kontrolu přímým vlivem na jmenování ředitelů, aby tak omezil nezávislý charakter úřadu světové organizace. To skončilo v roce 1989. Počátkem roku 1990 byl ředitelem jmenován můj předchůdce, Andreas Nicklisch, bývalý zpravodaj německé tiskové agentury DPA a pracovník Informační služby OSN ve Vídni. V Praze působil do roku 2004.

Poslání UNIC zůstává dodnes v zásadě stejné jako v roce 1947 – propojovat ústředí OSN v New Yorku s Českem: s vládou, občanskou společností, akademickou obcí, médii, soukromým sektorem a zejména širokou veřejností. Jsme malá kancelář o třech zaměstnancích, ale máme celou řadu aktivit včetně vzdělávání a práce s médii, digitální komunikace, veřejné diplomacie v otázkách sahajících od ruské války proti Ukrajině a dalších velkých konfliktů včetně Tigraje, Sýrie nebo Jemenu, přes lidská práva, rovnost pohlaví až po Agendu 2030 a určující téma naší doby: změnu klimatu.

UNIC podléhá Oddělení globální komunikace Sekretariátu OSN v New Yorku, které spravuje celosvětovou síť informačních center OSN ve více než 60 zemích. Udržujeme také úzké pracovní vztahy s kolegy z komunikace OSN v Evropě a s agenturami OSN v Česku.

Využívám této příležitosti, abych poděkoval vládě České republiky a zejména Ministerstvu zahraničních věcí za to, že poskytuje OSN v Česku nezbytnou podporu pro plnění svého mandátu. Jsme vděčni za poskytnutí bezplatných prostor, které v centru Prahy hostí čtyři agentury a subjekty OSN, a také za každoroční finanční příspěvek na podporu našich programů v Česku.

V době klimatické krize, nesmyslné ruské války proti Ukrajině a dalších globálních výzev se UNIC nadále angažuje ve prospěch hodnot OSN zakotvených v Chartě OSN a zasazuje se o posílení multilaterálního systému světa, jednoduché myšlenky spolupráce mezi státy při řešení problémů, které jsou pro jednotlivé státy příliš velké. 

A na závěr si dovolím uvést slova prvního generálního tajemníka OSN Trygveho Lie: „Jediným společným závazkem a univerzálním nástrojem velké většiny lidstva jsou Spojené národy. Trpělivé, konstruktivní a dlouhodobé využití možností této organizace může přinést skutečný a trvalý mír ve světě.“ 

Děkuji za pozornost.

Michal Broža, Praha, 27. dubna 2022

Jedinou cestou vpřed je solidarita

Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni Spojených národů 2021 toto prohlášení:

„Před sedmdesáti šesti lety vznikla Organizace spojených národů jako naděje pro svět, který se zotavoval po strašlivém konfliktu. Tuto naději dnes po celém světě udržují naši pracovníci.

COVID-19, konflikty, hlad, chudoba či klimatická krize nám připomínají, že svět má k dokonalosti daleko. Zároveň nám ukazují, že je jedinou cestou vpřed je solidarita. 

Chceme-li se vypořádat s globálními výzvami a pokročit v plnění Cílů udržitelného rozvoje, musíme se spojit. Tím, že zajistíme, že každý člověk bude mít možnost nechat se očkovat proti COVID-19. Tím, že zajistíme a budeme respektovat práva a důstojnost všech lidí, obzvláště těch nejchudších a nejvíce znevýhodněných, dívek, žen, dětí a mladých lidí. Tím, že ukončíme ničivé konflikty. Tím, že přijmeme ambiciózní klimatické závazky pro záchranu naší planety. A budeme je dodržovat. A tím, že vybudujeme inkluzivnější, propojenější a efektivnější systém globálního vládnutí, jak jsem podrobně rozpracoval ve své nedávné zprávě Naše společná agenda

Hodnoty, na nich již 76 stojí Charta OSN – mír, rozvoj, lidská práva a rovné příležitosti – mají neomezenou platnost.

Vyzývám všechny lidi na světě, abychom se u příležitosti Dne OSN dokázali sjednotit za těmito ideály a naplnili potenciál a naději, jež představují Spojené národy.“

Vyzývám všechny obyvatele světa, aby se semkli

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Spojených národů

75. výročí Spojených národů si připomínáme uprostřed globální pandemie. Hlavní poslání OSN, smysl naší existence, je důležitější než kdy dříve: Podpora lidské důstojnosti. Ochrana lidských práv. Dodržování mezinárodního práva. A zabránit válce.

Na počátku pandemie jsem vyzval k zastavení bojů a celosvětovému příměří. Nyní máme nepřítele, který je společný nám všem: COVID-19. Musíme posílit úsilí o mír a zastavit boje. Musíme to udělat teď, nesmíme to odkládat. Usmířit se musíme také s planetou. Klimatická krize ohrožuje životy lidí. Uhlíková neutralita je v zájmu všech, proto se také všichni musíme zapojit a dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Závazky už učinila řada států a další přibývají.

Musíme také dělat víc pro ukončení lidského utrpení spojeného s extrémní chudobou, nerovnostmi, hladem a projevy nenávisti ve společnosti. Musíme říct rezolutní ne diskriminaci na základě rasy, vyznání, pohlaví a jiných odlišností. Za dobu trvání pandemie jsme svědky masivního nárůstu násilí páchaného na ženách a dívkách.

Máme na čem stavět. Svět společně hledá bezpečnou a ekonomicky i fyzicky dostupnou vakcínu. Návodem, jak se po pandemii zvednout k lepšímu, je naše společná agenda 17 Cílů udržitelného rozvoje. 

Stojí před námi nevídané výzvy. Ale s pomocí globální solidarity a spolupráce je dokážeme zvládnout. To je důvod, proč máme OSN. Letošní 75. výročí chci využít k tomu, abych vyzval lidi z celého světa, aby se semkli. Spojené národy budou stát při vás. Spojené národy patří vám. Spojené národy jsme my všichni.

Pojďme společně dostát dlouhodobým hodnotám Charty Spojených národů. Musíme stavět na trvalých hodnotách, na nichž naše organizace vznikla. Na pokroku, kterého jsme za sedm a půl desítek let existence dosáhli. Naším společným cílem je dosažení lepšího světa pro všechny.

Teď není čas snižovat zdroje WHO

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Jak jsem řekl již 8. dubna: „Pandemie COVID-19 je jedním z nejnebezpečnějších problémů světa, jaké pamatujeme. Je to především lidská krize, která má hluboké zdravotní a společensko-ekonomické dopady.

Světová zdravotnická organizace a tisíce jejích zaměstnanců působí v první linii boje proti nákaze. Poskytuje odbornou, logistickou i informační podporu svým členským státům a přímo komunitám, především těm nejzranitelnějším.

Jsem hluboce přesvědčen, že WHO musí být podporována, že je to naprosto zásadní podmínka pro to, aby svět dokázal porazit zákeřnou nemoc COVID-19.

Čelíme nebývalému viru, proto i naše reakce na něj musí být nebývalá. Je zřejmé, že v současných podmínkách může docházet k tomu, že stejná fakta mohou různé entity číst různě. Až konečně otočíme poslední list této epidemie, nastane čas ohlédnout se a plně pochopit, jak vznikla a jak se nemoc rychle a ničivě šířila do všech částí světa a jak různí aktéři na krizi reagovali. Bude to důležité proto, abychom dokázali čelit podobným výzvám, pokud se znovu v budoucnu objeví.

Teď ale ten čas ještě nenastal.

A nenastal ani čas snížit zdroje na činnost Světové zdravotnické organizace ani žádné jiné humanitární organizace bojující proti tomuto viru.

Nyní je čas být jednotní, aby mezinárodní společenství dokázalo spolupracovat v duchu solidarity na zastavení viru a jeho ničivých dopadů.

New York, 14. dubna 2020

Prohlášení generálního tajemníka OSN k úmrtí Javiera Peréze de Cuéllara

4. března 2020, New York

Zprávu o úmrtí svého předchůdce, Javiera Péreze de Cuéllara, jsem přijal s hlubokou lítostí.

Byl to vynikající státník, oddaný diplomat, osobní inspirace a jeho vliv na OSN, stejně jako na naší planetu, byl neopomenutelný.

Život Javiera Péreze de Cuéllara překlenul nejen století, nýbrž celou historii OSN počínaje jeho účastí na první zasedání Valného schromáždění roku 1946.

Jeho funkční období bylo provázeno dvěma zásadními etapami mezinárodních vztahů: první byla jedna z nejzávažnějších fází studené války a druhá zahrnovala konečné období ideologické konfrontace, kdy se OSN začala přibližovat roli, která jí byla předurčena jejími zakladateli.

Javier Pérez de Cuéllar hrál klíčovou roli v mnoha úspěšných diplomatických jednáních  — prohlášení nezávislosti Namibie, konci Irácko-íránské války, propuštění rukojmích vězněných v Libanonu, mírové smlouvě v Kambodži a během posledních let svého funkčního období historické i mírové dohodě v El Salvadoru.

Tímto vyjadřuji upřímnou soustrast rodině pana Péreze de Cuéllara, občanům Peru a mnoha dalším lidem po celém světě, jejichž život byl poznamenán tímto pozoruhodným a soucitným světovým vůdcem, který z našeho světa udělal lepší místo. 

Antonio Guterres
Generální tajemník Organizace spojených národů


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1