Štítek: O Spojených národech

Světový den svobody tisku vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 1993 na doporučení Generální konference UNESCO a každý rok připadá na 3. května. Za tři desetiletí, která uplynula od jeho vyhlášení, jsme byli svědky významného pokroku na cestě k dosažení svobody tisku a svobody projevu na celém světě. Rozšíření nezávislých médií v mnoha zemích a rozvoj digitálních technologií umožnily volný tok informací. Svoboda médií, bezpečnost novinářů a svoboda projevu jsou však stále častěji napadány, což má dopad na naplňování dalších lidských práv.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni svobody tisku

Už tři desetiletí oslavuje mezinárodní společenství Světovým dnem svobody tisku práci novinářů(ek) a pracovníků médií. Jeho hlavním cílem je vyzdvihovat, že veškerá naše svoboda závisí na svobodě tisku. 

Svoboda tisku je základem demokracie a spravedlnosti. Poskytuje nám fakta, která potřebujeme k utváření názorů a ke kontrole moci. A jak připomíná letošní téma, svoboda tisku je krví lidských práv. 

Ve všech částech světa jsou ale svobodná média napadána. Pravdu ohrožují dezinformace a nenávistné projevy, které se snaží rozmazat hranici mezi fakty a fikcí, mezi vědou a konspirací.  

Zvýšená koncentrace mediálního průmyslu v rukou několika málo osob, finanční kolaps desítek nezávislých zpravodajských organizací a nárůst počtu zákonů a předpisů na úrovni států, které zmenšují prostor pro novináře, jsou další podporou cenzury a ohrožením svobody slova.    

Novináři a pracovníci médií se při výkonu své důležité práce stávají přímým terčem útoků na internetu i mimo něj. Běžné je jejich obtěžování, zastrašování, zadržování a věznění. V roce 2022 bylo zabito nejméně 67 pracovníků médií, což představuje neuvěřitelný nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny novinářek se setkaly s násilím na internetu a každé čtvrté bylo vyhrožováno fyzicky. 

Před deseti lety vytvořila Organizace spojených národů Akční plán pro bezpečnost novinářů. Jeho cílem je chránit pracovníky médií a ukončit beztrestnost zločinů páchaných proti nim. Na Světový den svobody tisku musí svět mluvit jedním hlasem: Zastavte hrozby a útoky! Přestaňte zadržovat a věznit novináře za to, že dělají svou práci! Zastavte lži a dezinformace! Přestaňte útočit na pravdu a na ty, kteří ji říkají. 

Novináři stojí za pravdou. Svět se musí postavit za novináře(ky).

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.

Svět čelí bezprecedentním a vzájemně provázaným výzvám v oblasti lidských práv. Šíří  se hlad a chudoba, což je v rozporu s ekonomickými a sociálními právy stovek milionů lidí. 

Ubývá prostor pro občanské aktivity.. 

Téměř ve všech částech světa se výrazně snižuje svoboda médií a bezpečnost novinářů. Vytrácí se důvěra v instituce, zejména mezi mladými lidmi. Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené míře násilí na ženách a dívkách. Šíří se rasismus, nesnášenlivost a diskriminace.

V souvislosti s trojí planetární krizí, kterou představuje změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, se objevují nové výzvy v oblasti lidských práv. 

A teprve si začínáme uvědomovat, jakou hrozbu pro lidská práva představují některé nové technologie. 

Současná těžká doba si žádá, abychom znovu posílili význam všech lidských práv – občanských, kulturních, ekonomických, politických i sociálních.

Moje akční výzva z roku 2020, staví lidská práva do centra řešení výzev, kterým čelíme. Tato vize se odráží i v mé zprávě Naše společná agenda, která apeluje na obnovení společenské smlouvy zakotvené v lidských právech. 

Příští rok uplyne 75 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Musí to být příležitostí k akci. Vyzývám členské státy, občanskou společnost, soukromý sektor a další subjekty, aby lidská práva postavily do centra úsilí o zvrácení současných negativních trendů. 

Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti a základem mírových, inkluzivních, spravedlivých, rovných a prosperujících společností. Jsou sjednocující silou a mobilizačním apelem. Odrážejí to nejpodstatnější, co nás spojuje v našem společném lidství.  

Potvrďme v Den lidských práv nedělitelnost všech práv a zasazujme se o lidská práva pro všechny.