Den Spojených
národů připomíná stále platné ideály obsažené v Chartě OSN, která vešla
v platnost 24. října 1945. I v současném neklidném světě zůstává
Charta společnou střelkou kompasu světa.
V čase velkých
a rychlých změn se OSN dál drží zaměření na skutečné problémy skutečných lidí. Naším
cílem je férová globalizace a rozhodná klimatická akce. Naším cílem je ochrana
lidských práv a genderová rovnost a také rozhodné NE každé formě nenávisti.
Naším cílem je v neposlední řadě udržení míru ve světě a životně důležitá
pomoc těm, kteří se ocitli v chapadlech válečného konfliktu.
Spojené národy se
stávají agilnějšími a odpovědnějšími v podpoře, kterou poskytují státům. Příští
rok bude rokem 75. výročí vzniku této organizace. Bude to velká příležitost
společně se podílet na formování našeho světa. Zvu vás, občany světa, abyste se
do tohoto procesu zapojili. Společně můžeme usilovat o lepší život všech.
V pražském centru Centru architektury a městského plánování (CAMP) proběhla 24. října připomínka Dne Spojených národů a 70 let od založení Informačního centra OSN v Praze (UNIC). Setkání bylo zahájeno videoposelstvím generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Přítomné pozdravili vedoucí UNIC Michal Broža a zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR Petr Gajdušek. S referáty vystoupili ředitel Informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Martin Nesirky, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soňa Jonášová a ekolog profesor Bedřich Moldan. Programem provázela dvojnásobná držitelka Thálie Tereza Dočkalová.
„Žijeme v propojeném světě, který se již stal pomyslnou globální vesnicí. OSN v něm sehrává roli globální radnice. Spojené národy to není jen generální tajemník a jeho mezinárodní tým. OSN jsme my všichni občané všech států a záleží především na nás, jaká světová organizace je a jakou ji chceme mít. Je to náš společný projekt.“ Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v Česku.
Akce se zúčastnilo více než sto hostů, představitelů institucí státu, nevládních neziskových organizací, škol i diplomaté včetně velvyslanců Dánska, Ghany, Izraele, Mexika a Portugalska. Čestným hostem byl bývalý ředitel UNIC Andreas Nicklisch, který stál v čele centra v letech 1991 – 2004. Informační kancelář OSN představila svou historii, současnost, i komunikační kampaň „Řídíme zeměkouli. Společně.“ Cílem kampaně je zvýšit povědomí o Cílech udržitelného rozvoje, zapojit mladé lidi a sdělit, že máme jednu společnou planetu, která nám dává vše potřebné k životu a musíme se o ni náležitě starat. A to všichni společně.
Informační centrum OSN bylo v Praze otevřeno brzy po vzniku světové organizace na přelomu roku 1947 a 1948 jako jedna z prvních poboček Spojených národů ve světě. „Jakmile se vrátí Trygve Lie, ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze,“ psal 6. února 1948 ministr zahraničí Jan Masaryk stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi, aby toto stanovisko tlumočil tehdejšímu generálnímu tajemníkovi OSN. Olav Rytter se funkce v Praze ujal ještě ten měsíc a kancelář OSN v Praze začala plnit svou misi.
Dnes je UNIC součástí informační sítě OSN ve více než 60 státech světa. V Česku je zavedenou institucí a úzce spolupracuje s institucemi státu, nevládními organizacemi, mezinárodními organizacemi, školami, médii i soukromým sektorem. Je největším zdrojem informací o OSN v češtině. Je aktivní na sociálních sítích, vydává publikace, organizuje konference a semináře, besedy pro školy, výstavy a zapojuje se do vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojit globální témata s místním děním.
Přečtěte si celý příběh Informačního centra OSN v Praze.
24. října 1945 podepsala a ratifikovala Chartu OSN většina z 50 zakládajících států včetně všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Vznikla Organizace spojených národů a 24. říjen se symbolicky stal jejím dnem.
Po víc než 70 letech fungování má OSN dnes 193 členských států a tvoří ji rozsáhlá síť základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd.
Generální tajemník OSN António Guterres vydal ke Dni OSN toto prohlášení:
Den Spojených národů připomíná přijetí Charty. Tento důležitý dokument ztělesňuje naděje, sny a ambice národů světa.
Pracovníci OSN každý den usilují o praktické naplnění obsahu Charty.
Ne všechno jde vždy jak má, my se ale nikdy nesmíme vzdát.
Extrémní chudoba se snižuje, ale zároveň rostou nerovnosti.
My ale v našem úsilí musíme pokračovat, protože víme, že snižování nerovností přináší naději, příležitost i mír.
Změna klimatu postupuje rychleji než naše schopnost reagovat. Ale my to nemůžeme vzdát, protože víme, že jedinou cestou vpřed je naše aktivita.
Na mnoha místech planety jsou porušována lidská práva. Nevzdáváme se ale, protože dodržování lidských práv a důstojnost jsou předpokladem míru.
Přibývá konfliktů a lidského utrpení. Ale nevzdáváme se, protože víme, že každý člověk potřebuje žít v míru.
Den OSN je příležitostí zdůraznit naše odhodlání, vrátit ztracenou důvěru. Uzdravit planetu. A nezapomenout při tom na nikoho.
A zajistit důstojnost pro každého, pro všechny. Jako spojené národy.
Od okamžiku, kdy nás tak náhle opustil bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, myslím na to, čím byl tak výjimečný. Je to jednoduché: byl jedinečným a zároveň obyčejným člověkem.
Velký světový lídr a zároveň člověk, měl blízko ke všem. Lidé zasažení chudobou, konfliktem, zoufalstvím, ho vnímali jako spojence. Pro pracovníky OSN byl vzorem. Pro mladé lidi byl inspirací. Rád jim připomínal: „Pamatujte, že nikdy nejste příliš mladí na to, aby z vás byli lídři. A my starší nejsme nikdy příliš staří na to, abychom se učili.“
Jako málokdo uměl Kofi Annan spojovat lidi. Dával je dohromady pro společný cíl humanity.
O diplomacii se v nadsázce říká, že je to umění nic neříct, zejména když mluvíte. Kofi uměl říct vše, někdy i bez jediného slova. Byl ztělesněním důstojnosti, morální přesvědčivosti a lidskosti. Mluvil měkce, lidé mu rádi naslouchali. V závažných situacích byl někdy jeho hlas tlumený, vždy ale moudrý.
Byl odvážný, nebál se říkat pravdu mocným, zároveň se řídil přísnou sebekontrolou. Podobně jako jeho předchůdce ve funkci Dag Hammarskjöld vnímal Spojené národy jako hnací sílu dobra. I proto dosáhl tolika úspěchů.
Vytvářel prostor pro nové myšlenky a iniciativy, např. pro agendu Rozvojových cílů tisíciletí. Ve zprávě „Ve větší svobodě“ zformuloval zásadní reformy OSN. Otevřel dveře Organizace spojených národů, přibližoval ji lidem z celého světa a zapojoval nové partnery do ochrany životního prostředí, ochrany lidských práv, potírání HIV/AIDS a dalších smrtelných nemocí.
Kofi Annan byl Organizací spojených národů a Organizace spojených národů byla Kofi Annan.
Byl mým dobrým přítelem. Život a práce nás často svedly dohromady. Když obyvatelé Východního Timoru usilovali o nezávislost, společně jsme podporovali mírové řešení situace. On jako šéf OSN, já jako předseda vlády Portugalska. Když Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) potřebovala nové vedení, pověřil mě, abych se toho ujal, a ve funkci mě celou dobu podporoval.
Nyní jsem v pozici, ve které byl kdysi on sám. Jeho odpovědnost a oddanost je mi vzorem. Největším nebezpečím pro svět byla podle něj lhostejnost. Poté, co skončil v čele OSN, se nestáhl do ústraní, ale pokračoval v aktivní práci mezinárodního diplomata.
Pomáhal zmírnit povolební napětí v Keni, plně se vložil do hledání politického řešení brutální války v Sýrii, podílel se na zajišťování spravedlnosti a práv pro Rohingy v Myanmaru. Angažoval se ve všech částech světa, nejvíc se ale obracel ke svým africkým kořenům.
Legendární Madiba, Nelson Mandela, jej označoval za „svého lídra“. Nebyla to nadsázka, Kofi Annan byl skutečně lídrem nás všech. Vždy si ho budu pamatovat tak, jak jsem ho nedávno naposledy viděl. Klidného, ale odhodlaného, veselého, a přitom chápajícího obtížnost práce, kterou v OSN vykonáváme.
Odešel a bude nám velmi chybět. Ale jednou věcí si jsem jistý: jeho moudrost s námi zůstane. “Pokračujte,” slyším ho říkat. “Víte, co máte dělat. Starejte se o druhé. Starejte se o naši planetu. V každém hledejte na prvním místě člověka. A podporujte Organizaci spojených národů – místo, kde se všichni můžeme sejít, společně řešit problémy a usilovat o lepší svět pro všechny.”
Měli bychom dál naslouchat jeho hlasu slušnosti a rozumu, mravnosti a solidarity. Svět to potřebuje víc než kdy dříve. Žijeme v problémové a turbulentní době, nechme se proto inspirovat odkazem Kofiho Annana. Nechme se vést jeho moudrostí, která k nám bude i nadále promlouvat a posouvat nás k cílům, kterým zasvětil celý svůj život a které posunují náš svět dopředu.
V New Yorku bylo zahájeno 73. zasedání Valného shromáždění OSN. Účastní se ho představitelé všech 193 členských států OSN. Všeobecná rozprava se koná ve dnech 25. září až 1. října 2018.
Předsedkyní 73. zasedání je María Fernanda Espinosa Garcés, bývalá ministryně zahraničních věcí Ekvádoru. Je v pořadí teprve čtvrtou ženou a první jihoameričankou v čele hlavního orgánu OSN
Organizace spojených národů je zarmoucena úmrtím bývalého generálního tajemníka Kofiho Annana. Zesnul tiše po krátké nemoci 18. srpna 2018, bylo oznámeno prostřednictvím jeho twitterového účtu. Renomovanému ghanskému diplomatovi bylo 80 let.
Úřad generálního tajemníka OSN vydal pokyn všem úřadovnám OSN po celém světě, aby od neděle 19. srpna do úterý 21. srpna 2018 vyvěsily vlajku OSN na půl žerdi. V pondělí 20. srpna uctí všechny organizace OSN Kofiho Annana minutou ticha.
V České republice budou pracovníci světové organizace držet minutu ticha v pondělí v pravé poledne. V Informačním centru OSN (UNIC) v Praze (Železná 24, Praha 1) pak bude od 14 do 16:30 hod. otevřena pro veřejnost kondolenční kniha. Smuteční kondolenci za Kofiho Annana mohou lidé připojit také v úterý 21. srpna tamtéž od 10 do 16 hod.
Kofi Annan byl sedmým lídrem světové organizace a prvním, který se do čela OSN dostal z řad zaměstnanců organizace. Současný šéf OSN António Guterres o něm řekl, že byl „hnací silou dobra a hrdým synem Afriky, který se stal globálním lídrem pro mír a humanitu.“
„Podobně jako mnozí jiní jsem hrdý na to, že Kofi Annan byl mým přítelem a mentorem. Byl jsem hluboce poctěn, když mě pověřil funkcí vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Vždy byl tím, na koho jsem se mohl obrátit o radu a vím, že jsem nebyl sám,“ píše António Guterres ve svém prohlášení k úmrtí.
„Vytvářel mezi lidmi na celém světě prostor pro dialog, pro řešení problémů a ukazoval cestu k lepšímu světu. V turbulentní době velkých zkoušek neúnavně pracoval, aby pomáhal vdechnout život hodnotám obsaženým v Chartě OSN. Jeho odkaz bude navždy inspirací pro všechny.“
Kofi Annan se narodil v ghanském městě Kumasi 8. dubna 1938. Od roku 1997 byl po dvě funkční období generálním tajemníkem OSN. Ve světové organizaci začal pracovat v roce 1962 jako referent pro administrativu a rozpočet v ženevské centrále Světové zdravotnické organizace (WHO). Později začal působit ve vyšších pozicích v oblasti mírových operací.
Jak poznamenal António Guterres: „Kofi Annan v mnoha ohledech ztělesňoval OSN. Kariérně vyrostl až do čela organizace, kterou vedl do nového milénia důstojně a rozhodně.“ Po svých začátcích v Ženevě pracoval na postech v Etiopii, bývalé Jugoslávii a v centrále OSN v New Yorku.
Po irácké invazi do Kuvajtu v roce 1990 dostal za úkol vyjednat repatriaci více než 900 mezinárodních pracovníků OSN a propuštění západních rukojmích. Poté byl pověřen vedením prvního týmu OSN, který s Irákem vyjednával prodej ropy výměnou za nákup humanitárních potřeb.
Před nástupem do čela OSN v lednu 1997 stál Kofi Annan v čele Odboru OSN pro mírové operace (DPKO), a to v době, kdy nebývale narůstala přítomnost OSN v terénu.
Jeho první iniciativou v roli generálního tajemníka byl plán reformy OSN, kterou státům předložil v červenci 1997. Své postavení v čele OSN využíval k obhajování lidských práv, vlády práva, rozvoje Afriky a k přiblížení OSN lidem na celém světě podporou úzkých vazeb s občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími mimovládními partnery. Jako generální tajemník také podporoval akci proti HIV/AIDS a boj proti terorismu.
V roce 2001 byl společně s OSN oceněn Nobelovou cenou za mír.
Svůj odkaz v čele OSN shrnul ve svém posledním veřejném projevu v roli generálního tajemníka v americkém městě Independence 11. prosince 2006.
Na poslední tiskové konferenci v OSN se Annan ohradil proti jednostrannému posuzování OSN za selhání programu Ropa za potraviny: „Až se jednou tímto případem budou zabývat historikové, dojdou jistě k závěru, že na straně OSN byly nedostatky v řízení a že za to bylo odpovědných několik pracovníků OSN. Celý skandál se však odehrával za našimi zády, v hlavních městech zemí, z nichž pocházelo na 2 200 firem, které bez našeho vědomí obchodovaly se Saddámem. Jsem si jist, že historikové navíc dojdou k závěru, že OSN je mnohem víc než Ropa za potraviny“.
Po odchodu z funkce generálního tajemníka OSN neodpočíval. Např. v roce 2011 se stal zvláštním zmocněncem OSN pro Sýrii. Stál také v čele Poradní komise v Myanmaru, která vznikla v roce 2016 s cílem zlepšit podmínky k životu všem obyvatelům Rakhinského státu na jihozápadě Myanmaru, ve kterém žije menšina Rohingů.
Jeho rodná Ghana zřídila v roce 2004 mezinárodní výcvikové centrum mírových operací OSN, které nese jeho jméno.
V době, kdy byl generálním tajemníkem OSN, navštívil Kofi Annan dvakrát Českou republiku. V červenci 1999 v rámci oficiální návštěvy země, o dva roky později soukromě.
Z podkladů OSN v New Yorku zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC). Kontakt: Michal Broža ([email protected], +420 724 020 611)
V polovině prosince 1947 se poprvé otevřely dveře kanceláře Organizace spojených národů v Praze – Informačního ústředí OSN (UNIC – United Nations Information Centre). Jedna z prvních „poboček“ Spojených národů ve světě pak v prvních měsícich roku 1948 zahájila v tehdějším Československu činnost. V roce 1995 se název změnil na Informační centrum OSN.
UNIC je součástí rozsáhlé informační a komunikační sítě OSN ve více než 60 státech světa, kterou koordinuje a financuje Sekretariát OSN v New Yorku. Jeho úkolem je především zprostředkovávat veřejnosti v informace o Organizaci spojených národů, o její činnosti a globálních tématech, a to prostřednictvím vzdělávání, osvěty a advokační a mediální práce. UNIC zajišťuje i informační servis pro newyorské ústředí a pro ostatní organizace systému OSN. Plní i úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v Česku. Udržuje úzké pracovní vztahy s institucemi státu, školami, nevládními organizacemi i soukromými firmami. Poskytuje informace českým médiím a logistickou a informační podporu představitelům OSN, kteří přijíždějí oficiálně na návštěvu České republiky.
Web www.osn.cz je nejrozsáhlejším zdrojem informací o Organizaci spojených národů v češtině. Pravidelně přináší zprávy o prioritních tématech globální politiky, aktivitách generálního tajemníka i všech agentur OSN, zpřístupňuje základní dokumenty organizace v češtině (včetně Charty a Všeobecné deklarace lidských práv) a spravuje on-line katalog své knihovny. Nabízí i informace o pracovních příležitostech, stážích a dobrovolné práci pro OSN. V centru již dvě desítky let získávají první praktické zkušenosti studenti českých vysokých škol na dobrovolných stážích.
UNIC je aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, Google+), na YouTube nabízí širokou škálu filmů OSN v češtině (titulky i dabing), vydává tištěné publikace, organizuje konference a semináře, programy a besedy pro školy, pořádá výstavy a aktivně se účastní vzdělávacích a společenských akcí, vždy s cílem propojovat globální témata s místním děním.
Jan Masaryk (vlevo) a Trygve Lie (Praha, leden 1948). Foto: ČTK
O činnost kanceláře OSN v ČR se každoročně zajímají tisíce mladých lidí a studentů, expertů i běžných občanů a spolupracují s ní desítky významných českých i mezinárodních institucí včetně univerzit, velkých i malých nevládních organizací, firem, ministerstva i zastupitelské úřady akreditované v Česku.
Kousek historie
Jak je v Organizaci spojených národů zvykem, všechno začalo rezolucí. V dodatku rezoluce č. 13 (1946) vyzvalo Valné shromáždění OSN generálního tajemníka, aby umožnil vznik “ … poboček OSN, … které zajistí, že lidé ve všech částech světa budou mít přímý přístup k informacím o OSN.“ A Praha byla hned mezi prvními městy, ve kterých se tak stalo. Bylo to i zásluhou tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka, který hrál při vzniku OSN významnou úlohu. 6. února 1948 píše tehdejšímu stálému zástupci Československa při OSN v New Yorku Jánu Papánkovi: „Jakmile se vrátí Trygve Lie (generální tajemník OSN, pozn.), ihned ho požádej o jmenování Olafa Ryttera přednostou informační kanceláře UNA v Praze.“
Norský učitel, novinář a později diplomat Olav Rytter byl jmenován ředitelem již v únoru 1948 a s jeho příchodem byla činnost OSN v Československu plně etablována. Rytter nebyl v Praze žádným nováčkem, ve dvacátých letech minulého století zde studoval slavistiku a v období 1928-1935 v Praze a později ve Varšavě působil jako učitel norštiny. Po invazi Německa do Norska odešel společně s královskou rodinou a vládou do exilu a v Londýně začal pracovat pro BBC. V čele úřadu OSN v Praze stál do roku 1953, poté pomáhal založit kanceláře OSN v Jakartě, Teheránu a v Afghánistánu.
Olav Rytter. Foto: ČTK
Komunistické snahy o kontrolu
Již před jeho odchodem začal komunistický režim v Československu usilovat o získání kontroly nad činností UNIC. Později se mu to dařilo především prostřednictvím přímého vlivu na jmenování ředitelů. Cílem bylo vytvořit osobní a politické vazby na vládnoucí moc a omezit nezávislý charakter kanceláře světové organizace.
V roce 1952 ministerstvo národní bezpečnosti v tajné zprávě pro ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že “Během léta 1951 bylo zjištěno, že Informační ústředí OSN v Praze distribuovalo na různé čs. (československé, pozn.) instituce mimo jiné též tiskoviny obsahující nepravdy a urážky spojenců ČSR … distribuce závadného materiálu byla pak ihned zastavena. Při té příležitosti bylo s O. Rytterem dohodnuto, že se ve všech věcech bude obracet na MZV, jehož prostřednictvím bude napříště vyřizovat i styk s ostatními čs. úřady … OSN požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je třeba, aby plnila své cíle. Zástupci členů OSN a úředníci OSN požívají podobně výsad a svobod, jichž je třeba, aby vykonávali své úkoly související s OSN. Z těchto ustanovení je patrné, že ČSR nemůže generelně zamezit činnosti Informačního střediska OSN v Praze, ale může vždy na konkrétním případě ukázat, že závadná činnost je v rozporu s cíli a zásadami OSN.”
Zvláštní znepokojení československých úřadů pak vyvolaly necenzurované lidskoprávní dokumenty, které nebyly v souladu s tehdejší prosovětskou politikou vlády, např. materiály týkající se války v Koreji.
Zdroj nezávislých informací, spiknutí, velezrada
Přes dohled a cenzuru bylo centrum pod ochranou vlajky OSN významným zdrojem nezávislých informací a knihovnu navštěvovali kromě studentů a učitelů např. i disidenti. V roce 1968 se stalo informační spojkou pro československé občany, kteří chtěli prostřednictvím petic a protestních dopisů upozornit OSN a mezinárodní společenství na invazi vojsk Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. Po celou dobu invaze i po ní centrum informovalo vedení organizace v New Yorku o aktuálním dění v zemi.
Komunistická vláda tehdejšího Československa zaujímala k OSN dvojaký postoj. Na jedné straně se hlasitě hlásila k ideálům světové organizace, k demokracii, míru, boji proti hladu, na straně druhé se snažila maximálně kontrolovat nezávislou činnost OSN na svém území. Sledovala zásilky, materiály, informační činnost i pracovníky centra. Jeden z nich, Alois Mudroch, byl v roce 1954 odsuzen k doživotnímu vězení za „spiknutí a velezradu“ .
Československo, Jugoslávie i NDR…
Pražské centrum Spojených národů svou činností původně pokrývalo území Československa a Jugoslávie. Tento koncept byl ale brzy opuštěn a centrum až do roku 1973, kdy do jeho činnosti přibyly služby pro území bývalé Německé demokratické republiky, plnilo úlohu pouze pro Československo. Po sjednocení Německa v roce 1990 se rozsah činnosti omezil na Českou a Slovenskou republiku a brzy po rozdělení federace jen na Českou republiku.
Vedení UNIC
Po odchodu Olava Ryttera po celé období komunistické vlády stáli v čele centra světové organizace dosazení provládní úředníci, což nebylo v souladu s běžnou praxí OSN. Praktiky vlády v dosazování lidí do čela kanceláře OSN ukončila sametová revoluce.
Michal Broža
V roce 1990 byl ředitelem jmenován zpravodaj německé tiskové agentury DPA a později pracovník informačního servisu OSN ve Vídni (UNIS) Andreas Nicklisch. V Praze působil až do roku 2004, kdy se stal zástupcem ředitele nově vzniklého Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC). Po jeho odchodu byl do čela kanceláře jmenován Michal Broža, vystudovaný informatik a politolog, který dříve působil jako výzkumný pracovník v soukromém sektoru a později jako konzultant Světové Banky nebo pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii (UNMIL).
OSN v České republice dnes
Na začátku devadesátých let minulého století začaly v Praze společně s UNIC působit zastoupení dalších organizací systému OSN: kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) a agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR). Byl založen také národní výbor pro UNICEF, nevládní organizace reprezentující a podporující zájmy Dětského fondu OSN v Česku. Po přijetí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do systému OSN (2016) se rodina organizací Spojených národů v ČR rozrostla o další subjekt, který od roku 1998 v Česku působil samostatně.
Poslední den v prosinci bude pro generálního tajemníka Pan Ki-muna také posledním dnem ve funkci. Završí tak deset let u kormidla světové organizace. Jeho hlavní snahou bylo podněcovat aktivitu světových státníků ve vztahu k novým globálním výzvám: změně klimatu, ekonomickým otřesům, pandemiím některých nemocí či rostoucí napětí týkající se potravin, energie a vody. Pan Ki-mun také velmi usiloval o stavění mostů mezi lidmi, zlepšení postavení nejchudších a nejzranitelnějších lidí i o zvýšení vlivu samotné OSN.
Své první funkční období zahájil 1. ledna 2007 a v roce 2011 byl Valným shromážděním jednomyslně zvolen znovu. Během posledních dnů ve funkci poskytl generální tajemník redakci UN News rozhovor o působení ve světové organizaci, o tom, jak válečná zkušenost přispěla k jeho rozhodnutí věnovat se veřejné službě, i o svých budoucích krocích.
Když první generální tajemník Trygve Lie předával funkci svému následovníkovi Dagu Hammarskjöldovi, řekl mu: „Předávám vám tu nejnemožnější práci na tomto světě.“ Vy jste tuto práci vykonával deset let. Co si myslíte o tom, jak ji Trygvie Lie popsal?
Pokládal jsem za velkou čest této skvělé organizaci sloužit. Mým heslem bylo udělat z této nejnemožnější práce spíše splnitelnou misi. Usiloval jsem o to celých deset let, věnoval jsem tomu veškerý svůj čas a energii. Ale realisticky viděno, asi odejdu od mnoha nedokončených věcí. Bylo potřeba mnohem většího smyslu pro jednotu, mnohem více celosvětové solidarity a soucitu. Ale neměli jsme je. Bez plné podpory členských států je to těžké. Zároveň se nám ale podařilo dosáhnout shody na velmi důležitých vizích jimiž jsou Cíle udržitelného rozvoje pro transformacicelého světa i Pařížská dohoda o změně klimatu. To jsou příklady významných i ambiciózních úspěchů. Spolu s tím jsem věnoval maximální pozornost zlepšení genderové rovnosti. Když jsem nastoupil do funkce, působilo na nejvyšších pozicích v OSN jen několik žen. Snažil jsem se jmenovat do vysokých funkcí co nejvíce schopných a zainteresovaných žen. Doufám, že můj nástupce António Guterres, bude v tomto duchu pokračovat.
Nově zvolený generální tajemník OSN António Guterres složil 12. prosince oficiální přísahu pro své pětileté funkční období, které začíná 1. ledna 2017. V projevu poté vyzdvihl tři strategické priority pro práci organizace: úsilí o dosažení míru, podpora udržitelného rozvoje a reforma řízení organizace.
Mír OSN se často dostává za úkol udržovat mír tam, kde žádný není Je proto nutné jasněji a srozumitelněji zformulovat rozsah působnosti operací na udržení míru a vytvořit tím podmínky pro reformu. Je n utné udělat mnohem víc pro prevenci sexuálního násilí a změnit postupy reagující na tyto zločiny.
Udržitelný rozvoj António Guterres se bude zasazovat za komplexní reformu systému rozvojové práce OSN v ústředí i v terénu. „Humanitární akce, udržitelný rozvoj a trvalý mír jsou třemi stranami jednoho trojúhelníku,“ vyzdvihl.
Reforma řízení Zvolený generální tajemník zdůraznil nutnost navázat na dosavadní úsilí a uvést do praxe nedávné reformní kroky. Oragnizace by měla být akceschopná, výkonná a efektivní. Musí se více soustředit na výsledky a lidi, méně na procedury a byrokracii. „Pokud nám umístění zaměstnance na misi trvá devět měsíců, nikomu to neprosívá,“ dodal.
Ve svém projevu se Antóniu Guterres zavázal také k respektování genderové vyváženosti na všech úrovních řízení. Svou náměstkyní jmenuje současnou ministryni životního prostředí Nigérie Aminu J. Mohammed.
„Chceme svým dětem zanechat svět založený na hodnotách vtělených do Charty OSN: mír, spravedlnost, respekt, lidská práva, tolerance a solidarita. Příčinou ohrožení těchto hodnot je velmi často strach. Naší povinností vůči lidem je spolupracovat tak, aby vzájemný strach nahradila vzájemná důvěra,“ řekl zvolený generáoní tajemník António Guterres.
António Guterres byl generálním tajemníkem OSN zvolen 13. října tohoto roku. V letech 1995 – 2002 byl portugalským permiérem a od roku 2005 do loňského roku působil ve funkci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V čele OSN vystřídá Pan Ki-muna, který na konci prosince ukončí své působení po deseti letech ve funkci. Nastupující generální tajemník mu v úvodu svého projevu vzdal poctu za jeho „zásadové vedení, které pomohlo načtrtnout budoucnost OSN podle Agendy 2030, díky jeho oddanosti věci míru a bezpečnosti, a také díky iniciativě, s níž učinil lidská práva těžištěm práce organizace.“
Hold Pan Ki-munovi
Práci Pan Ki-muna ve funkci generálního tajemníka OSN ocenilo také Valné shromáždění. Předseda Peter Thomson prohlásil, že „během uplynulých deseti let vedl generální tajemník Pan organizaci v duchu neochvějných zásad, s důrazem na profesionalitu a se smyslem pro neúnavnou službu lidstvu.“
Z dlouhého seznamu dosažených výsledků Pan Ki-muna vyzdvihl Peter Thomson zejména tři: nepolevující úsilí o řešení otázky změny klimatu, které vyústilo v přijetí Pařížské dohody. Jeho vizi a odhodlání učinit svět spravedlivějším, lépe prosperujícím a bezpečnějším prostřednictvím Agendy 2030. A nakonec podporu genderové vyrovnanosti, jež se projevila například v ustavení entity známé pod názvem UN Women.
Ve svém následném projevu Pan Ki-mun prohlásil: „sloužit ve funkci generálního tajemníka této významné organizace pro mě bylo největší životní poctou.“
Zavzpomínal na své dětství v období po skončení korejské války, kdy jídlo i učebnice dostával od OSN a celosvětová solidarita dala lidem pocítit, že nejsou sami. „Síla Spojených národů pro mě nikdy nebyla abstraktní nebo akademická.“ Konstatoval, že viděl sílu mezinárodní spolupráce při podstupování těch nejobtížnějších úkolů a viděl také, jak OSN více než dříve otevírá dveře občanské společnosti a dalším partnerům v usilování o proměnu světa.
Jeho deset let ve funkci bylo zaplněno výzvami, včetně nejhoršího finančního propadu od světové hospodářské krize, propukajícími konflikty a povstáními za svobodu, i rekordními počty lidí prchajícími před válkou, pronásledováním a chudobou.
„Den za dnem, kámen po kameni jsme stavěli pevnější základy pro mír a pokrok… věnoval jsem neustálou pozornost lidské důstojnosti a právům… snažil jsem se bránit slabé a zranitelné a usiloval jsem o dosažení jistoty, že děláme vše, aby budoucí generace mohly žít v míru. I když jsem připraven odejít, mé srdce zůstává – tak jako už od dětství – se Spojenými národy.“
Valné shromáždění odměnilo Pan Ki-munův projev dlouhým aplausem.
Den Spojených národů (24. října) připomíná pražská kancelář OSN programem pro studenty. Společně ho připravují Informační centrum OSN v Praze (UNIC), Kancelář UNHCR, WHO a Český výbor pro UNICEF. Den OSN si celý svět připomíná od roku 1948. Před 71. lety, 24. října 1945, vstoupila v platnost Charta OSN, základní dokument organizace.
Poselství generálního tajemníka Pan Ki-muna
Letos si Den Spojených národů připomínáme v období změn pro celý svět i pro organizaci samotnou.
Lidstvo vstoupilo do éry udržitelnosti s globálním závazkem splnit obrovský slib, který představuje Agenda 2030 udržitelného rozvoje. V roce 71. výročí vzniku OSN máme před sebou 17 velkých cílů, které by nás měly motivovat k dosažení lepší budoucnosti pro všechny na zdravé planetě.
Světu se konečně daří překonat způsob uvažování, který vnímá spalování fosilních paliv jako cestu k prosperitě. V období rekordně vysokých teplot přijaly státy v rekordním čase Pařížskou dohodu o změně klimatu. Tento přelomový dokument vstoupí v platnost 4. listopadu 2016. Otevře se nám tak ta nejlepší příležitost k zelenějšímu, čistšímu a nízkouhlíkovému růstu.
Organizace spojených národů také prochází změnou: do jejího čela nastupuje již 9. generální tajemník. Mě jako osmému bylo ctí po dobu uplynulých deset let sloužit nám všem, „lidu Spojených národů“. Společně jsme položili solidní základy pro společný pokrok. Na nich musíme stavět a musíme dál snažit o posílení postavení žen, větší zainteresovanost mladých lidí i dodržování lidských práv pro všechny. Procházíme ale i velkými otřesy: nevyřešené konflikty způsobují nesmírné utrpení na Blízkém východě, v Jižním Súdánu, Sahelu i v dalšího oblastech. V předních liniích všech násilných konfliktů a katastrof se stateční zaměstnanci OSN snaží zvládnout obtížnou situaci a reagovat na potřeby těch, kterým přinasla utrpení.
Děkuji lidem celého světa za jejich podporu a apeluji na všechny, aby stejnou podporu poskytli i nově jmenovanému generálnímu tajemníkovi Antóniu Guterresovi, který bude pokračovat v celosvětové misi pro mír, udržitelný rozvoj a lidská práva.
