Skip to main content

Štítek: O Spojených národech

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni solidarity s palestinským lidem

Letošní mezinárodní den solidarity se odehrává v době jedné z nejtemnějších kapitol v dějinách palestinského lidu. Jsem zděšen smrtí a ničením, které zachvátily region a zahltily ho bolestí, úzkostí a zármutkem. 

Palestinci v Gaze trpí humanitární katastrofou. Téměř 1,7 milionu lidí bylo nuceno opustit domov. Ale nikde pro ně není bezpečno. Současně hrozí, že situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, vyvře.  

Vyjadřuji upřímnou soustrast tisícům rodin, které oplakávají své blízké. Jsou mezi nimi i členové rodiny OSN, kteří byli zabiti v Gaze, což představuje největší ztrátu personálu v historii naší organizace.

Jasně jsem odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října. Rovněž jsem jasně řekl, že nemohou ospravedlnit kolektivní trestání palestinského lidu.  

Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků UNRWA je v celém regionu nepostradatelnou záchrannou sítí, která poskytuje životně důležitou podporu milionům palestinských uprchlíků. Více než kdy jindy je důležité, aby mezinárodní společenství stálo při UNRWA jako zdroje podpory pro palestinský lid.  

Tento den je především dnem, kdy znovu potvrzujeme mezinárodní solidaritu s palestinským lidem a jeho právem na život v míru a důstojnosti.  

To musí začít dlouhodobým humanitárním příměřím, neomezeným přístupem pro životně důležitou pomoc, propuštěním všech rukojmích, ochranou civilistů a ukončením porušování mezinárodního humanitárního práva. Musíme jednotně požadovat ukončení okupace a blokády Gazy.  

Již dávno nastal čas, abychom na základě rezolucí OSN a mezinárodního práva odhodlaně a nezvratně směřovali k řešení v podobě dvou států, v nichž by Izrael a Palestina žily vedle sebe v míru a bezpečí a Jeruzalém by byl hlavním městem obou států.Organizace spojených národů ve svém závazku vůči palestinskému lidu nepoleví. Dnes a každý den buďme solidární s touhou palestinského lidu dosáhnout svých nezadatelných práv a budovat budoucnost míru, spravedlnosti, bezpečnosti a důstojnosti pro všechny.

New York, 29. listopadu 2023

Foto: OSN (Palestinští uprchlíci po překročení hranic dne 1. ledna 1948).

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem V roce 1977 vyzvalo Valné shromáždění OSN ke každoročnímu připomínání 29. listopadu jako Mezinárodního dne solidarity s palestinským lidem (rezoluce 32/40 B). V tento den v roce 1947 přijalo Valné shromáždění rezoluci o rozdělení Palestiny (rezoluce 181 (II)).

Prohlášení mluvčího generálního tajemníka OSN k situaci na Blízkém východě

Sedm týdnů bojů si vyžádalo strašlivou daň. Poslední čtyři dny zbraně utichly. Byli jsme svědky propuštění izraelských a zahraničních rukojmích, které od 7. října zadržuje Hamás a další, a propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic.

Generální tajemník vyjadřuje uznání vládám Kataru, Egypta a Spojených států za zprostředkování dohody a vyjadřuje uznání kriticky důležité roli, kterou sehrává Mezinárodní červený kříž. OSN bude jejich úsilí nadále všemožně podporovat. 

Během čtyř dnů příměří rozšířila  OSN přísun humanit pomoci do Gazy a poslala pomoc do sever oblastí, které byly po několik týdnů z velké části odříznuty. Tato pomoc se však sotva vyrovná obrovským potřebám 1,7 mil vysídlených. Humanitární katastrofa se každým dnem zhoršuje.

Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vést k úplnému humanitárnímu příměří ve prospěch obyvatel Gazy, Izraele i celého regionu. Generální tajemník znovu vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zbývajících rukojmích.

Naléhavě vyzývá všechny státy, aby využily svého vlivu k ukončení tohoto tragického konfliktu a podpořily nezvratné kroky směřující k jediné udržitelné budoucnosti pro tento region: řešení v podobě dvou států, v nichž budou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí.

New York, 27. listopadu 2023

Foto: UN News (Zoufale potřebná pomoc dorazila do přeplněného zařízení UNRWA, které v Gaze poskytuje útočiště vysídleným lidem)

Den OSN 2023: Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy

Den Organizace spojených národů (24. října) je připomínkou dne, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu světové organizace většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů.

Neexistuje žádná jiná globální organizace, která by měla takovou legitimitu, pravomoc svolávat státy a normativní dopad jako OSN. Žádná jiná globální organizace nedává tolika lidem naději na lepší svět. Dnes víc, než kdy jindy potřebujeme, aby se všechny státy spojily a naplnily slib sjednocených národů. Den OSN je příležitostí posílit společný program celého světa a znovu potvrdit cíle a zásady Charty OSN, jimiž se řídíme již 78 let.

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ke Dni OSN 2023

Organizace spojených národů je odrazem světa, jaký je, a snahou o svět, jaký by mohl být. Naší odpovědností je pomáhat vybudovat svět míru, udržitelného rozvoje a lidských práv pro všechny. Můžeme to dokázat. Charta OSN, která vstoupila v platnost před 78 lety, nám ukazuje cestu.

V jejích základech je odhodlání zacelovat rozpory, napravovat vztahy a budovat mír. Šířit příležitosti a nenechat nikoho stranou. Zajistit spravedlnost, rovnoprávnost a posilovat postavení žen a dívek. Zajistit životně důležitou pomoc těm, kteří ji potřebují. A být dostatečně flexibilní, aby dokázala řešit výzvy, které v době zrodu OSN ještě neexistovaly: od existenční klimatické krize až po nebezpečí i přísliby umělé inteligence.  

Organizace spojených národů se řídí nadčasovými hodnotami a zásadami, ale nikdy nesmí ustrnout v čase. Proto musíme neustále posilovat způsoby naší práce a na vše, co děláme, aplikovat optiku 21. století.

V Den Organizace spojených národů se s nadějí a odhodláním zavažme dosáhnout lepšího světa. Usilujme o budoucnost, která bude odpovídat názvu naší nepostradatelné organizace. Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy.

New York, 24. října 2023

Program “stínování” pracovníků OSN ve Vídni pro rok 2023 je znovu otevřen i pro studenty z Česka

Chcete získat nevšední vhled do fungování Organizace spojených národů ve Vídni?

Tradiční Program “stínování” pracovníků OSN u příležitosti Dne Spojených národů se letos koná v
termínu 24. října až 24. listopadu a studentům nabízí příležitost hodinového on-line setkání s vysoce
postaveným pracovníkem OSN, virtuální prohlídku sídla světové organizace ve Vídni (Vienna
International Centre, VIC) a virtuální kariérní workshop pro zájemce o práci v OSN.

Letošní ročník bude opět probíhat on-line, příležitost tedy dostanou i studenti z Česka. 

Podmínky účasti: 

  • jste student/ka magisterského nebo doktorského studia na některé z univerzit v
    Česku,
  • máte výbornou znalost angličtiny,
  • zajímáte se o činnost OSN.

Termín podání přihlášky: od 29. září do 8. října 2023.

Jak se přihlásit

Agentuře OSN, ve které chcete absolvovat Program „stínování“, zašlete následující informace (příslušné kontaktní údaje jsou uvedeny u každé organizace níže):

  • Jméno a příjmení
  • Státní příslušnost
  • Telefonní číslo
  • E-mailová adresa
  • Obor studia
  • Univerzita
  • Oblast Vašeho zájmu
  • Název organizace, kterou chcete „stínovat“
  • Pokud budete vybráni, co očekáváte od stínovacího programu? (max. 50 slov)

Nejnovější informace o programu stínování 2023 naleznete na webových stránkách UNIS Vienna.

Upozornění: Počet volných míst je omezen. Přihlašování může být ukončeno dříve, pokud
zúčastněná organizace OSN obdrží maximální počet přihlášek. Program stínování není
součástí náborového procesu. Jedná se o jedinečnou příležitost pro studenty nahlédnout do práce
zaměstnance OSN.

Do programu se zapojí pracovníci následujících organizací:

OSN Vídeň
Vídeň je spolu s New Yorkem, Ženevou a Nairobi jedním ze čtyř sídel OSN. Od svého otevření 23.
srpna 1979 se Vídeňské mezinárodní centrum (VIC) stalo sídlem několika různých organizací OSN.
Pro 16 mezinárodních organizací a jednotek OSN ve Vídni pracuje přes 5 000 zaměstnanců z více než
125 zemí.

SDG Summit 2023

Jedno z vrcholných globálních setkání letošního roku – SDG Summit – se koná 18. – 19. září
2023 v New Yorku. S přímým zapojením politických lídrů z celého světa to bude začátek nové
a naléhavé fáze naplňování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs).

Summit pod taktovkou předsedy Valného shromáždění OSN přichází přesně v polovině cesty
před cílovým rokem 2030. Bude hlavním bodem letošního jednání Valného shromáždění na
vysoké úrovni a bude hledat společné odpovědi na dopady mnoha vzájemně se prolínajících
krizí, kterým svět čelí.

Agenda 2030 a jejích 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) je globální akční plán, který má
podpořit ekonomickou prosperitu, sociální blahobyt a ochranu životního prostředí. Na
podporu naplňování agendy SDG se každoročně v sídle OSN schází tzv. Politické fórum na
vysoké úrovni (HLPF) pod záštitou Ekonomické a sociální rady a za účasti zástupců vlád.
Hodnotí se dosažený pokrok, překážky naplňování agendy, vyměňují se zkušenosti a
doporučují nová opatření k dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Na závěr SDG Summitu přijmou státy společnou deklaraci.

Program summitu

Komunikační materiály k využití na sociálních sítích (česká verze, použití je volné a vyžaduje
tag/kredit pro OSN Česká republika): Trello

Nová Agenda pro mír: Čas jednat je teď

António Guterres

Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje
velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň
čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:

Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může
lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti
– jsou zpochybňovány.

Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.

Moje Nová agenda pro mír (v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost
založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.

Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:

  1. Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a
    geopolitických rozporů.
    Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez
    jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit
    preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu
    vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a
    internetem.
  2. Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na
    všechny, ve všech zemích a v každé době.
    Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující
    sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními
    v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv –
    občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
  3. Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných
    konfliktů.
    Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s
    aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké
    reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým
    modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
  4. Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
  5. Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.

Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.

Text zprávy (Policy Brief) generálního tajemníka OSN „A New Agenda for Peace

Světový den svobody tisku

Světový den svobody tisku vyhlásilo Valné shromáždění OSN v prosinci 1993 na doporučení Generální konference UNESCO a každý rok připadá na 3. května. Za tři desetiletí, která uplynula od jeho vyhlášení, jsme byli svědky významného pokroku na cestě k dosažení svobody tisku a svobody projevu na celém světě. Rozšíření nezávislých médií v mnoha zemích a rozvoj digitálních technologií umožnily volný tok informací. Svoboda médií, bezpečnost novinářů a svoboda projevu jsou však stále častěji napadány, což má dopad na naplňování dalších lidských práv.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni svobody tisku

Už tři desetiletí oslavuje mezinárodní společenství Světovým dnem svobody tisku práci novinářů(ek) a pracovníků médií. Jeho hlavním cílem je vyzdvihovat, že veškerá naše svoboda závisí na svobodě tisku. 

Svoboda tisku je základem demokracie a spravedlnosti. Poskytuje nám fakta, která potřebujeme k utváření názorů a ke kontrole moci. A jak připomíná letošní téma, svoboda tisku je krví lidských práv. 

Ve všech částech světa jsou ale svobodná média napadána. Pravdu ohrožují dezinformace a nenávistné projevy, které se snaží rozmazat hranici mezi fakty a fikcí, mezi vědou a konspirací.  

Zvýšená koncentrace mediálního průmyslu v rukou několika málo osob, finanční kolaps desítek nezávislých zpravodajských organizací a nárůst počtu zákonů a předpisů na úrovni států, které zmenšují prostor pro novináře, jsou další podporou cenzury a ohrožením svobody slova.    

Novináři a pracovníci médií se při výkonu své důležité práce stávají přímým terčem útoků na internetu i mimo něj. Běžné je jejich obtěžování, zastrašování, zadržování a věznění. V roce 2022 bylo zabito nejméně 67 pracovníků médií, což představuje neuvěřitelný nárůst o 50 % oproti předchozímu roku. Téměř tři čtvrtiny novinářek se setkaly s násilím na internetu a každé čtvrté bylo vyhrožováno fyzicky. 

Před deseti lety vytvořila Organizace spojených národů Akční plán pro bezpečnost novinářů. Jeho cílem je chránit pracovníky médií a ukončit beztrestnost zločinů páchaných proti nim. Na Světový den svobody tisku musí svět mluvit jedním hlasem: Zastavte hrozby a útoky! Přestaňte zadržovat a věznit novináře za to, že dělají svou práci! Zastavte lži a dezinformace! Přestaňte útočit na pravdu a na ty, kteří ji říkají. 

Novináři stojí za pravdou. Svět se musí postavit za novináře(ky).

Den Země 2023: Musíme uzavřít mír s přírodou 

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni Země 2023

Mezinárodní den Matky Země je výzvou k zamyšlení nad nejdůležitějším vztahem pro lidstvo: nad naším vztahem k přírodě. Zdraví lidí je závislé na zdraví Země. Od vzduchu, který dýcháme, přes vodu, kterou pijeme, až po půdu, na níž rostou naše potraviny. 

Přesto se zdá, že jsme odhodláni naši planetu zničit. 

Lidská činnost ničí lesy, džungli, zemědělskou půdu, mokřady, oceány, korálové útesy, řeky, moře i jezera. Příroda a její rozmanitost stojí kolabují a milion druhů je na pokraji vyhynutí.

Naši neúprosnou a nesmyslnou válku s přírodou musíme ukončit. Máme nástroje, máme znalosti i řešení. Musíme ale přidat do kroku. 

Potřebujeme urychleně zavést klimatická opatření s hlubším a rychlejším snižováním emisí a udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia. Potřebujeme masivně navýšit investice na adaptaci a zvyšování odolnosti, zejména pro nejzranitelnější země a komunity, které jsou za probíhající krizi nejméně odpovědné.

Zdravé ekosystémy mají klíčový význam pro boj proti změně klimatu. Je proto nutné zahájit realizaci průlomové dohody OSN o biologické rozmanitosti, která má zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % povrchu Země.

Vůdčí silou musí být vlády. Zásadní roli ale musí sehrát i firmy, instituce a občanská společnost.

Nechme se v tomto směru poučit moudrostí, znalostmi a schopnostmi původních obyvatel, jejichž péče o životní prostředí trvá již po tisíciletí a kteří znají mnohá řešení světové krize klimatu a biologické rozmanitosti. 

U příležitosti Dne Země vyzývám lidi na celém světě, aby pozvedli hlas a požadovali po vládách uzavření míru s přírodou. Přispějme každý svým dílem k ochraně našeho společného domova v zájmu lidí a planety. Pro současné i budoucí generace.

António Guterres, New York, 22. dubna 2023

Generální tajemník OSN v Evropě

Generální tajemník OSN António Guterres přijel na jednodenní návštěvu v Evropy. V Bruselu se zúčastnil zasedání Evropské rady. Zasedání bylo příležitostí k diskusi o důležitých globálních otázkách, včetně ruské invaze na Ukrajinu a jejích dalekosáhlých důsledků, mimořádné situace v oblasti klimatu a rostoucích globálních nerovností. 

Generální tajemník poděkoval Evropské unii za její silnou podporu Organizace spojených národů a multilateralismu a vyzval k posílení spolupráce v souvislosti s prováděním programu „Naše společná agenda“ (Our Common Agenda) a Summitem budoucnosti, který se uskuteční příští rok.  

Generální tajemník uvítal finanční podporu, kterou Evropská unie a její členské státy poskytují systému OSN, a vyzval k obnovení závazku v oblasti Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a naléhavých humanitárních potřeb.  

S evropskými lídry jednal i o dopadech ruské invaze na Ukrajinu a zdůraznil svou výzvu ke spravedlivému míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucí přijatou Valným shromážděním 23. února. Poskytl aktuální informace o posilování globální potravinové bezpečnosti prostřednictvím Černomořské obilné iniciativy a úsilí o usnadnění vývozu ruských potravin a hnojiv. Generální tajemník ocenil EU a její občany za solidaritu vůči ukrajinským uprchlíkům. 

S ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zdůraznil generální tajemník význam své „Akcelerační agendy“, která vyzývá všechny státy ke konkrétním opatřením k zachování hranice oteplení o 1,5 stupně.  

Uvítal Evropskou zelenou dohodu jako významný krok tímto směrem a vyzval EU, aby zintenzivnila finanční a technologickou spolupráci s rozvíjejícími se a rozvojovými ekonomikami s cílem snižovat emise a zajistit klimatickou spravedlnost v podobě zelených pracovních míst, posílení adaptace, naplnění fondu pro krytí ztrát a škod a ochrany zranitelných komunit na celém světě. 

Generální tajemník vyjádřil znepokojení nad dramatickou finanční situací mnoha rozvojových zemí, které čelí v důsledku pandemie COVID-19, dopadů ruské invaze na Ukrajinu, změny klimatu a globální krize životních nákladů.  

Zdůraznil, že je důležité zavést opatření pro spravedlivější hospodářský a finanční systém, mimo jiné prostřednictvím reforem obchodních modelů mezinárodních rozvojových bank, účinných opatření pro odpouštění dluhů a stimulačního programu pro dosažení SDGs. Vyzval EU k podpoře reformy mnohostranného finančního systému s cílem lépe řešit globální výzvy se zaměřením na nejzranitelnější skupiny obyvatel.   

Brusel, 23. března 2023

Před svítáním je největší tma

„Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn.“

Dne 24. února 2023 uplynul rok od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Od prvního dne invaze začaly agentury OSN intenzivně pracovat na posílení život zachraňujících humanitárních operací a rozšíření pomoci do všech oblastí země zahrnující potravinovou pomoc, léky, zdravotnický materiál a péči, podporu pro oběti genderově podmíněného násilí nebo vzdělávací aktivity pro děti, jež musely opustit domov. 

Kolegové z úřadu OSN pro koordinaci rozvojové pomoci na Ukrajině mluvili s kolegyní z Informačního centra OSN v Kyjevě Nadijou Kyzyckou o výzvách práce během války a co přináší naději v temných chvílích.

Jak vypadá váš váš běžný pracovní den?

Jednou z výzev života a práce ve válkou zmítané zemi je, že si musíte nějak zvyknout na to, že se vaše plány rychle mění. Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn. Vzhledem k povaze této práce jsou pracovní dny komunikačních specialistů často mimo běžnou pracovní dobu. V situaci války a kaleidoskopu událostí kolem nás je to zvlášť aktuální.

V čem je přínos vaší role jako součásti kanceláře rezidentního koordinátora OSN v takovém nejistém/krizovém prostředí?

Naším cílem je nejen informovat lidi o naší práci a možnostech získat pomoc, ale také využít komunikaci k tomu, abychom zapojili více zúčastněných stran do společné akce. Do pomoci obětem, obnovy země a nakonec i do prosazování dosažení Cílů udržitelného rozvoje i v takovém prostředí.

Nadiia Kyzytska, vedoucí Informačního centra OSN v Kyjevě
Foto: Zhanna Sirkovych/UN Ukraine

Jaké jsou největší výzvy práce v době války?

Jsem Ukrajinka, takže v mém případě nejde jenom o práci v zóně konfliktu, ale o válku, která přišla do mého domova, kde já, moje rodina a přátelé žijeme celý život. Každý den vidím spoustu mrtvých a zraněných, ztráty v rodinách, včetně těch, které jsou mi blízké. Tento rozměr války, všechno to utrpení, je něco, čemu se nelze přizpůsobit, ale jako profesionálové v oblasti komunikace na to musíme brát obzvlášť zřetel. Vše, co říkáte nebo píšete, musí být podáno citlivě, eticky, nesmíte se řídit svými emocemi, což je někdy hodně obtížné. Je to křehká rovnováha, protože v krizové situaci je tolik spouštěčů a nevhodně zvolená slova se sama mohou takovým spouštěčem stát.

Je něco, na co jste ve své práci obzvlášť hrdá?

Vím, že tým OSN zde na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku, vynakládá mimořádné úsilí při reakci na humanitární krize. Děláme také maximum, abychom podpořili úsilí ukrajinské vlády na zmírňování ekonomických a sociálních dopadů ruské invaze a války na Ukrajině. 

Celý náš komunikační tým dělá, co může, aby práci OSN podpořil. Každý den je to spousta různých úkolů, velkých i malých. Snažím se do toho všeho dát 101 %. Plánovat i v těchto nesnadných podmínkách a jednat podle plánu, učit se, sdílet znalosti, pomáhat kolegům jak jen to jde.

Pracujete dlouhé hodiny v náročných situacích, co vám pomáhá zůstat v rovnováze? Co vás motivuje?

Když se rozhlédnete kolem sebe, tak si prostě uvědomíte, že nemáte jinou možnost než fungovat. Lidé na Ukrajině moc nepřemýšlejí o motivaci něco dělat, prostě to dělají. Stejně tak já. Je ale nutné pečovat o své zdraví a dodržovat alespoň minimální čas na spánek a jídlo, což v posledních měsících bylo vzhledem k neustálým výpadkům elektřiny obzvlášť náročné. Nakonec musíte vystačit hlavně s tím, že máte domov, vodu, a dokonce si ještě můžete vyprat, což je něco, o čem miliony jiných ani nesní. A tak prostě jdeme dál.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok. Když se podíváte dopředu, je něco, co vám dává naději?

Jedna z nejznámějších ukrajinských básnířek Lesia Ukrajinka napsala: „Kdo nežil uprostřed bouře, nerozumí, z čeho se bere síla“. Lidé na Ukrajině tu cenu chápou. Jejich jednota a síla mi dávají naději. Jak se u nás říká, „před úsvitem je vždycky největší tma“. 

OSN na Ukrajině


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1