Skip to main content

Štítek: O Spojených národech

Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik upozorňuje, že prudké šíření syntetických drog přetváří nelegální trhy a vytlačuje některé drogy rostlinného původu

PRAHA, 6. března 2025 (Informační centrum OSN) – Výroční zpráva Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board, INCB) za rok 2024 nabízí analýzu současné drogové situace ve světě a identifikuje kritické trendy v oblasti šíření nelegálních syntetických drog. INCB podporuje vlády při řešení tohoto problému prostřednictvím dobrovolné mnohostranné výměny informací a koordinace v rámci globálního programu pro rychlý zákaz nebezpečných látek (GRIDS) a programu kontroly prekurzorů. Letošní zpráva se zabývá i lidskoprávním rozměrem provádění úmluv o kontrole drog. „INCB opakovaně vyzývá k tomu, aby byla lidská práva zahrnuta do tvorby a provádění protidrogové politiky. Jakékoli opatření přijaté s cílem podpořit protidrogovou politiku, které však není v souladu se všeobecně uznávanými normami v oblasti lidských práv, je porušením mezinárodních úmluv o kontrole drog,“ říká předseda INCB Jallal Toufiq. 

Ze zprávy INCB 2024 vyjímáme:

  • Rychlý rozvoj nelegální výroby a spotřeby vysoce účinných syntetických drog se podle INCB stal závažnou hrozbou pro veřejné zdraví v globálním měřítku. „Užívání syntetických drog pro nelékařské účely je smrtícím problémem, který způsobuje obrovské osobní a společenské škody,“ upozorňuje v úvodu zprávy předseda INCB Jallal Toufiq. Syntetické drogy postupně vytěsňují ilegální drogy rostlinného původu. V důsledku předávkování syntetickými drogami dochází ve světě, zejména v Severní Americe, ke statisícům úmrtí ročně.
  • Rostoucí deficit v dodávkách heroinu z Afghánistánu otevře podle INCB zřejmě i v Evropě prostor k nástupu syntetických drog. Nitazenové opioidy se už nabízejí na evropském trhu jako “syntetický heroin” a úmrtí na předávkování jsou hlášena z Estonska a Polska, Francie a Irsko hlásí jejich záchyty. Podle INCB jsou evropské země jen málo připravené čelit nástupu nitazenových drog.
  • Další syntetickou drogou, s jejímž zneužíváním má Evropa rostoucí potíže, je ketamine. Tato droga je přítomná na nelegálních trzích v mnoha evropských zemích. INCB vyzývá evropské státy, aby problému zneužívání ketaminu věnovaly zvýšenou pozornost a posílily vzájemnou spolupráci v této oblasti.
  • Vedle syntetických drog je rostoucí výzvou v mnohých částech světa a také v Evropě zvýšená nabídka kokainu, která je spojená nejen s růstem zdravotních rizik pro jeho uživatele, ale i s růstem souvisejích kriminálních aktivit. INCB si rovněž všímá toho, že v řadě evropských zemí jsou realizovány programy umožňující užívání konopí pro nemedicínské účely. To ale není v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodních dohod.
  • Závazky v oblasti lidských práv zahrnují také podporu rovnosti a nediskriminace osob užívajících drogy, zákaz svévolného zatýkání a zadržování, právo na spravedlivý proces v případě trestných činů souvisejících s drogami, zásadu proporcionality a ochranu před všemi formami krutého a nelidského trestání, uvádí INCB ve své výroční zprávě.

Významné trendy v Evropě

Objem a škála látek dostupných na nelegálních drogových trzích v Evropě představují značné riziko pro veřejné zdraví. Vytvářejí nové výzvy pro vymáhání práva, regulaci a poskytování léčby a služeb s cílem snížit negativní zdravotní a sociální dopady užívání drog.

Členské státy EU již šestým rokem po sobě hlásí zabavení rekordního množství kokainu. Trhy s kokainem zůstávají velmi dynamické, protože skupiny organizovaného zločinu nadále používají různé metody obchodování, aby unikly odhalení. 

V některých částech Evropy došlo k nárůstu nemedicínského užívání ketaminu. Dostupná data ukazují, že ketamin je trvale dostupný na několika národních trzích s nelegálními drogami v Evropě. Tuto látku je nutné důkladněji monitorovat a posílit mezinárodní spolupráci na potlačování její nelegální distribuce. 

Rozšířené pravomoci protidrogové agentury EU zvýší kapacitu pro pomoc členským státům EU při řešení problémů souvisejících s drogami.

Celá zpráva INCB a tiskové materiály jsou k dispozici na www.incb.org

O INCB (www.incb.org)

Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB, International Narcotics Control Board) je nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN (Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 a Úmluvy proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988). Byl založen v roce 1968 v souladu s Jednotnou úmluvou o omamných látkách (1961). Výbor INCB měl předchůdce již v době Společnosti národů podle dřívějších úmluv o kontrole drog. Vydává výroční zprávu, kterou prostřednictvím Komise pro omamné látky předkládá Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). Výroční zpráva INCB je komplexním přehledem o situaci v oblasti kontroly drog v různých částech světa. Jako nestranný orgán se INCB snaží identifikovat a předvídat nebezpečné trendy a navrhuje přijetí nezbytných opatření.

INCB má sekretariát, který mu pomáhá při výkonu jeho funkcí. Sekretariát INCB je administrativní jednotkou Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), ale v podstatných záležitostech podléhá výhradně ECOSOC. Sídlí ve Vídni. 13 členů INCB je voleno ECOSOC. Členství je osobní a trvá pět let.

Zpráva INCB byla zveřejněna 4. března 2025 ve Vídni. V Česku byla představena na tiskové konferenci v Informačním centru OSN v Praze (UNIC) 6. března. Na tiskové konferenci vystoupili

  • Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB (zvolen v tajné volbě ECOSOC v prosinci 2022 jako první občan ČR)
  • Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR
  • Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály SKPV PČR 
  • Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze (moderace)

Pavel Pachta (člen INCB): „Expanze výroby nelegálních syntetických drog, na kterou upozorňuje INCB ve své zprávě, je bezpochyby jednou z velkých globálních hrozeb a bude správné, když si to co nejdříve uvědomíme. Drogy jako fentanyl, carfentanyl a nitazeny mají daleko vyšší potenci než heroin a způsobily už smrt statisíců lidí. Nelze doufat, že opioidová krize zůstane omezena jen na Severní Ameriku. Mezinárodní drogové gangy se už dnes snaží prodávat v Evropě “syntetický heroin”, který ve skutečnosti obsahuje nitazenové opioidy. Vedle tradičního metamfetaminu si zvýšenou pozornost v Česku rovněž zaslouží zneužívání ketaminu, které se v Evropě stává stále větším problémem.“

Lucia Kiššová (ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR): „Oceňuji, že zpráva INCB za rok 2024 vyzdvihuje také témata jako jsou lidská práva a přístup harm reduction. Politika postavená na ochraně lidských práv a principu snižování škod je dlouhodobým přístupem, který uplatňuje česká politika v oblasti závislostí. Česká republika je charakteristická vysokou mírou rizikového užívání metamfetaminu, která má v našem prostředí historické kořeny. Uživatelé metamfetaminu tvoří více než tři čtvrtiny rizikových uživatelů drog. Nicméně riziko rozšíření užívání syntetických opioidů, kterou popisuje i zpráva INCB, je potřeba brát vážně. Vzhledem k vysoké potentnosti těchto látek, které představují vážné riziko pro veřejné zdraví, je nutné se zaměřit na zvýšení dostupnosti substituční léčby a posílení dostupnosti naloxonu jako standardní intervence k prevenci předávkování.“

Jakub Frydrych (ředitel Národní protidrogové centrály SKPV PČR): „Trend nelegálních syntetických drog je jednoznačnou hrozbou, kterou nelze brát na lehkou váhu. Syntetické analogy klasických nelegálních návykových látek, zejména vysoce potentní syntetické opioidy, syntetické kanabinoidy i kathinony jsou látkami s vysokým zdravotním rizikem. S nabídkou těchto látek se při vymáhání práva setkáváme stále častěji. Ačkoliv je z evropského pohledu nelegální trh s opioidy v České republice velmi malý, rozšiřuje se portfolio zneužívaných léčivých přípravků, jejich padělků i směsí různých návykových látek. Registrujeme fatální intoxikace fentanylem extrahovaným z transdermálních náplastí i kombinací návykových látek či léčiv.“    

Sekretariát INCB | [email protected]www.incb.org | +43-1 26060-4163 

Kontakty v Praze:
Pavel Pachta, člen INCB | [email protected] | +420 607 622 075
Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze | [email protected] | +420 724 020 611 

Informační materiál. Toto není oficiální dokument.
Tiskovou zprávu připravilo podle zdrojů INCB Informační centrum OSN v Praze.

Osmdesát let po skončení holocaustu zůstává antisemitismus stále mezi námi, živený stejnou lží a nenávistí, jež vedla k nacistické genocidě

V roce 2025 uplyne 80 let od konce druhé světové války a holocaustu. V reakci na válečná zvěrstva a holocaust založily vlády celého světa v roce 1945 Organizaci spojených národů a zavázaly se spolupracovat na budování spravedlivého světa, v němž budou zakotvena lidská práva a všichni budou moci žít důstojně a v míru.

S vědomím tohoto významného roku zvolil Program OSN pro vzdělávání o holocaustu zvolil jako své hlavní téma pro letošní rok „Připomínání holocaustu a vzdělávání k důstojnosti a lidským právům“. Téma odráží zásadní význam připomínání holocaustu pro současnost, kdy jsou důstojnost a lidská práva občanů na celém světě denně napadány. 

Holocaust ukazuje, co se stane, když zvítězí nenávist, dehumanizace a apatie. Jeho připomínání je oporou proti znevažování lidskosti a jasnou výzvou ke kolektivnímu jednání, které zajistí respektování důstojnosti a lidských práv a mezinárodního práva, které obojí chrání. 

Připomínka holocaustu chrání vzpomínky přeživších a jejich svědectví o životě před holocaustem: o komunitách, tradicích, nadějích a snech, o příbuzných a blízkých, kteří nepřežili. Ochrana historie přináší důstojnost těm, které se nacisté a jejich kolaboranti snažili zničit. 

Připomínka holocaustu je vítězstvím nad nacisty a jejich kolaboranty a nad všemi, kteří by se snažili pokračovat v jejich odkazu šířením nenávisti, překrucováním holocaustu a jeho následků.

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k Mezinárodnímu dni připomínky obětí holocaustu 2025

Letos si připomínáme osmdesáté výročí konce holocaustu. Truchlíme za šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty ve snaze zničit celou židovskou populaci. Truchlíme nad Romy a Sinty, lidmi se zdravotním postižením a všemi dalšími zotročenými, pronásledovanými, mučenými a zabitými.  

Stojíme při obětech, pozůstalých a jejich rodinách. A znovu připomínáme své odhodlání nikdy nezapomenout. Kdybychom dovolili, aby se holocaust vytratil z paměti, zneuctili bychom minulost a zradili budoucnost. Vzpomínka je morální čin a výzva k akci. 

Znalost dějin holocaustu nám umožňuje poznat do hloubky, kam až může lidstvo klesnout… Pochopit, jak byli nacisté za spoluúčasti dalších schopni páchat své ohavné zločiny…  A vědět, že každý z nás má povinnost vystupovat proti nenávisti a zasazovat se o lidská práva pro všechny. 

Po pekle holocaustu se státy spojily a společně zakotvily důstojnost každého člověka ve Všeobecné deklaraci lidských práv. V temných dobách zůstává tento dokument zářícím majákem.

Osmdesát let po skončení holocaustu zůstává antisemitismus stále mezi námi, živený stejnou lží a nenávistí, jež vedla k nacistické genocidě. A je dál na vzestupu. Diskriminace je rozšířená… Nenávist se rozpíná po celém světě… Nesporná historická fakta jsou překrucována, zlehčována a popírána… A objevují se snahy o změnu obrazu a rehabilitaci nacistů a jejich kolaborantů.  

Těmto nehoráznostem se musíme postavit.

Ve dnech současného rozdělení a více než rok od děsivých teroristických útoků Hamásu ze 7. října se musíme držet společné lidskosti. Musíme odsoudit antisemitismus i všechny formy rasismu, předsudků a náboženského fanatismu. 

A musíme znovu obnovit společné odhodlání bránit důstojnost a lidská práva všech. To se dotýká samotného jádra Organizace spojených národů. Nikdy nezapomeneme a nikdy v tomto boji nezaváháme.

New York, 27. ledna 2025

Foto: United States Holocaust Memorial Museum

Kontakt: Šárka Fazlagić, [email protected], +420 724 020 612

Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025, ale musíme se držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN

Novoroční poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese

Po celý rok 2024 jsme jen těžko hledali naději. Války způsobují obrovskou bolest, utrpení a vysídlení. Nerovnosti a rozpory jsou všudypřítomné a podněcují napětí a nedůvěru.  

A dnes už mohu oficiálně oznámit, že jsme právě prožili desetiletí smrtících veder. Deset nejteplejších roků v historii měření se odehrálo v posledních deseti letech, včetně roku 2024. Sledujeme rozklad klimatu v reálném čase. Musíme opustit cestu, která nás vede do záhuby. A nemáme času nazbyt. V roce 2025 musí státy nasměrovat svět na bezpečnější trajektorii výrazným snížením emisí a podporou přechodu na obnovitelné zdroje. Je to nezbytné a je to možné. 

I v těch nejtemnějších dnech jsem viděl nadějnou sílu změny. Vidím naději v nejen mladých aktivistech, kteří zvedají svůj hlas. Vidím ji v humanitárních pracovnících, hrdinech, kteří překonávají obrovské překážky, aby podpořili ty nejzranitelnější. Vidím ji v rozvojových zemích bojujících za finanční a klimatickou spravedlnost. Ve vědcích a inovátorech, kteří lidstvu otevírají nové možnosti. 

A naději jsem viděl i v září, kdy lídři států světa přijali Pakt pro budoucnost. Pakt je novým impulsem k budování míru prostřednictvím odzbrojování a prevence konfliktů. K reformě globálního finančního systému tak, aby podporoval a zastupoval všechny země. K prosazování více příležitostí pro ženy a mladé lidi.  K vybudování ochranných mechanismů, které zajistí, že technologie budou upřednostňovat lidi před ziskem a práva před používanými algoritmy. A k tomu, že se budeme vždy držet hodnot a zásad zakotvených v lidských právech, mezinárodním právu a Chartě OSN. 

Není vůbec jisté, co nás čeká v roce 2025. Chci ale slíbit, že budu stát po boku všech, kteří usilují o mírovější, rovnější, stabilnější a zdravější budoucnost pro všechny lidi. 

Společně můžeme rok 2025 učinit novým začátkem. Ne jako rozdělený svět, ale jako spojené národy. 

Příležitost pro stážisty/stážistky v OSN Česká republika

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice 
Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

Předpoklady

  • Výborná znalost češtiny a angličtiny;
  • student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
  • práce se sociálními sítěmi (Facebook, X, Instagram, LinkedIn);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava informačních materiálů;
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
  • administrativní činnost;
  • pomoc s běžným chodem kanceláře.

Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je druhá polovina ledna 2025. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

V případě zájmu nás kontaktujte na [email protected].
Přihlásit se můžete na tomto odkazu.

Den OSN připomněla filmová projekce a diskuse s mladými experty

Projekcí oceněného dokumentu Nebe a led a následnou diskusí jsme v zaplněném Kině 35 Francouzského institutu v Praze připomněli Den OSN. Film vypráví dramatický příběh francouzského vědce Clauda Loriuse, jehož desítky let trvající výzkum antarktického ledu pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo.

Diváky v sále přivátali představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR Martin Pizinger, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat, vedoucí UNHCR v ČR Ajmal Kgybari a vedoucí Informační kanceláře OSN Michal Broža. V diskusním panelu „Budoucnost je teď“ zasedli mladí čeští odborníci a odbornice, kteří se zabývají velkými globálními tématy jako je klimatická změna, bezpečnost, nové technologie, AI, nebo vzdělávání. Diskutovali Barbora Novotná z Fakulty sociálních věd UK, Tomáš Jungwirth Březovský z Klimatýmu AMO, Veronika Novotná, mladá delegátka ČR při OSN, Jan Kleňha z Českých priorit a diskusi moderovala Hana Řičicová.

Akci uspořádala Informační kancelář OSN ve spolupráci s OSN agenturami v Česku – IOM, UNHCR, UNICEF a WHO.

Foto: Filip Stowasser, IOM

Den OSN 2024: Naděje vyžaduje, aby všechny země pracovaly společně

Prohlášení generálního tajemníka OSN ke Dni OSN
24. října 2024

Organizace spojených národů byla vytvořena světem pro svět. Od roku 1945 je místem, kde se státy schází a hledají globální řešení globálních problémů. Řešení, která zmírňují napětí, staví mosty a upevňují mír. Řešení, která odstraňují chudobu, podporují udržitelný rozvoj a zastávají se těch nejzranitelnějších. Řešení, která přinášejí životně důležitou pomoc lidem postiženým konflikty, násilím, ekonomickými krizemi a klimatickými pohromami. Řešení, která vyrovnávají misky vah spravedlnosti a rovnosti pro ženy a dívky. Řešení, která se zaměřují na problémy, jež byly v roce 1945 nepředstavitelné: změna klimatu, digitální technologie, umělá inteligence a vesmír.

V září přijalo Valné shromáždění Pakt pro budoucnost, Globální digitální pakt a Deklaraci o budoucích generacích. Tyto důležité dohody pomohou zajistit, že se systém OSN přizpůsobí, reformuje a omladí, aby dokázal čelit změnám a novým výzvám kolem nás, a poskytovat řešení pro všechny. Naše práce ale bude vždy vycházet z nadčasových hodnot a zásad Charty OSN, mezinárodního práva a z důstojnosti a lidských práv každého člověka.

V dnešním neklidném světě nám samotná naděje nestačí. Naděje vyžaduje rozhodné kroky a mnohostranná řešení pro mír, společnou prosperitu a zdravou planetu. Naděje vyžaduje, aby všechny země pracovaly společně. Naděje vyžaduje Organizaci spojených národů.

V Den OSN vyzývám všechny státy, aby zajistily, že tento maják a jeho ideály budou dál zářit.

Den OSN v Praze: Zveme vás do kina!

Letošní Den Spojených národů připomeneme v Praze zvláštní projekcí francouzského celovečerního dokumentu Nebe a led (La glace et le ciel). Následovat bude diskuse „Budoucnost je teď“ mladých odborníků nad tématy zářijového Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku a přijatého Paktu pro budoucnost, v němž státy navrhují reformní kroky na posílení systému globální spolupráce a lepší připravenost na možné budoucí globální šoky.

Film oscarového režiséra Luca Jacqueta popisuje sérii dobrodružných expedic francouzského glaciologa Clauda Loriuse (1932–2023) na Antarktidu. Loriusův výzkum pomohl prokázat, že za globální oteplování je zodpovědné lidstvo. Na příběhu odvážného vědce a jeho výzkumu ukazuje režisér, jaký dopad má chování člověka na budoucnost naší planety. 

Akce se koná 24. října od 16 hod. v Kině 35 Francouzského institutu v Praze. Vstupné je zdarma. Zaregistrujte se zde.

15:45 se otevřou dveře kinosálu
16:15 Úvod
představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR (tbc)
velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat
vedoucí UNHCR v Česku Ajmal Khybari
vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža
16:30 film „Nebe a led“ (francouzsky s českými titulky)
17:55 Panelová diskuse „Budoucnost je teď“
Barbora Novotná, Fakulta sociálních věd UK
Tomáš Jungwirth Březovský, Klimatým AMO
Veronika Novotná, mladá delegátka ČR při OSN
Jan Kleňha, České priority
Moderuje Hana Řičicová
18:40 Recepce
19:30 Ukončení akce

Akci připravuje Informační centrum OSN pro Česko
ve spolupráci s UNHCR, WHO, UNICEF a IOM v Česku

Pakt pro budoucnost: Co přináší?

Na Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku přijali lídři států OSN 22. září 2024 Pakt pro budoucnost. Zahrnuje i Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích. Pakt pro budoucnost je vyvrcholením několikaletého procesu, jehož cílem bylo přizpůsobit mezinárodní spolupráci dnešní realitě a výzvám zítřka. Tvrdá práce na jeho realizaci začíná teď. 

Přijetím paktu se státy zavazují být součástí mezinárodního systému, jehož středobodem je Organizace spojených národů. Vedoucí představitelé vytyčili jasnou vizi multilateralismu, který dokáže naplňovat přijaté sliby, více odpovídá dnešnímu světu a čerpá ze zapojení a odborných znalostí vlád, občanské společnosti a dalších klíčových partnerů.

(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST

Pakt je nejrozsáhlejší mezinárodní dohodou [OSN] za mnoho let. Zahrnuje jak nové oblasti, tak i otázky, na nichž se nepodařilo dosáhnout dohody po celá desetiletí. Jeho cílem je především zajistit, aby mezinárodní instituce mohly plnit své úkoly ve světě, který se od jejich vzniku dramaticky změnil. Obsahuje jasné závazky a cílí na dosažení konkrétních výsledků v řadě otázek. Velkou pozornost věnuje lidským právům, rovnosti žen a mužů a udržitelnému rozvoji

UDRŽITELNÝ ROZVOJ A FINANCOVÁNÍ

Členské státy se znovu zavázaly urychlit realizaci Agendy 2030 a závěry politické deklarace z loňského Summitu o cílech udržitelného rozvoje (SDGs) prostřednictvím bezodkladných a posílených opatření, politik a investic. Pakt rovněž uvádí, že je třeba, aby členské státy začaly zvažovat, jak rozvíjet udržitelný rozvoj po roce 2030.

Lídři států světa se dohodli na zásadní změně ve financování Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) mimo jiné prostřednictvím stimulačního nástroje pro SDGs, oficiální rozvojové pomoci (ODA), investic soukromého sektoru, prostřednictvím mobilizace domácích zdrojů, inkluzivní a účinné mezinárodní daňové spolupráce a také zvážením celosvětové minimální úrovně zdanění osob s vysokým majetkem. 

Změna klimatu: pakt potvrdil potřebu udržet nárůst globální teploty na hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, odejít od fosilních paliv v energetických systémech s cílem dosáhnout v roce 2050 nulových čistých emisí a podporovat přístupy k udržitelnému rozvoji zohledňující rizika katastrof. 

Vyzývá rovněž k urychlenému úsilí v oblasti životního prostředí, včetně podpory udržitelných vzorců spotřeby a výroby, uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty, zastavení úbytku biologické rozmanitosti a důrazu na ochranu ekosystémů.

MEZINÁRODNÍ MÍR A BEZPEČNOST

Lídři států přislíbili zintenzivnit diplomatické úsilí s cílem urovnávat konflikty a spory mírovou cestou za podpory OSN a diplomatického zprostředkování generálního tajemníka OSN.

Pakt se staví za potřebu celospolečenských snah o udržení míru na úrovni států prostřednictvím dobrovolných národních strategií pro prevenci konfliktů. Podporuje posílení odolnosti prostřednictvím provádění Agendy 2030. Vyzdvihuje i význam zajištění toho, aby vojenské výdaje neohrožovaly investice do udržitelného rozvoje. Staví se i za lepší sladění financování ze strany mezinárodních finančních institucí s úsilím států o řešení základních příčin nestability.

V Paktu se státy zavazují k ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech dodržováním válečného práva. Obsahuje závazek zdržet se používání výbušných zbraní v obydlených oblastech a posílit odpovědnost za závažné zločiny a hrubé porušování mezinárodního práva, jako je genderově podmíněné násilí nebo využívání hladovění jako válečné zbraně. Souhlasí, aby byla posílena humanitární pomoc a více využívány inovativní a předvídavé finanční mechanismy, mimo jiné s cílem odstranit hladomor. 

Vedoucí představitelé států se rovněž dohodli, že urychlí provádění závazků v oblasti „ženy, mír a bezpečnost“ a „mládež, mír a bezpečnost“. 

Pakt žádá o přezkum mírových operací OSN s cílem stanovit doporučení, jak se mohou přizpůsobit novým i budoucím výzvám; podporuje úsilí v oblasti boje proti terorismu, které se zaměří na všechny hnací síly terorismu a násilného extremismu, a to včetně digitální oblasti. Potvrzuje rovněž potřebu prevence nadnárodního organizovaného zločinu, včetně kyberzločinu, a boje proti němu.

Jedním z nejvýznamnějších úspěchů Paktu je první závazek k jadernému odzbrojení po téměř 15 letech, a to prostřednictvím úsilí o úplnou eliminaci jaderných zbraní, jakož i konkrétních kroků ve všech aspektech odzbrojení.

Pakt rovněž pokročil v krocích, jejichž cílem je zabránit zbrojení v nově vznikajících oblastech a technologiích prostřednictvím:

  • závazku zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru;
  • diskuse o nástroji, který by upravoval používání a vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů;
  • pokračujícího posuzování rizik spojených s vojenskými aplikacemi umělé inteligence. 

VĚDA, TECHNOLOGIE A INOVACE (STI) 

Pakt uvádí vhodná opatření na snížení rozdílů v oblasti vědy, technologií a inovací ve světě. Zabývá se překážkami, které brání přístupu, účasti a vedoucímu postavení žen a dívek v STI a uznává význam lidských práv a etických zásad při vývoji a využívání nových technologií.

Vedoucí představitelé států se rovněž zavázali k širšímu využívání vědy při tvorbě politik k řešení složitých problémů a k většímu financování výzkumu a inovací souvisejících s SDGs. Rozhodli se posílit kapacity OSN pro využití vědeckých a technických poznatků v práci organizace.

MLÁDEŽ 

Cílem paktu je rozšířit a posílit účast mladých lidí na celosvětovém rozhodování. Podporuje účast mladých z rozvojových zemí a s vypracováním základních zásad pro smysluplné zapojení mládeže.

Chce posílit účast mládeže na úrovni jednotlivých států, mimo jiné prostřednictvím zřízení konzultačních mechanismů a vytváření prostředí, které mladým lidem umožní naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělávání, pracovních míst, fyzického a duševního zdraví, zdrojů pro organizace vedené mládeží a flexibilního financování, a to i prostřednictvím globální platformy pro investice do mládeže.

TRANSFORMACE GLOBÁLNÍHO ŘÍZENÍ

Pakt pro budoucnost chce učinit multilaterální systém efektivnějším, vhodnějším pro budoucnost, spravedlivějším a reprezentativnějším, inkluzivnějším a finančně stabilnějším. 

Zahrnuje nejambicióznější a nejkonkrétnější pokrok v reformě Rady bezpečnosti od roku 1963, včetně závazku zvýšit zastoupení rozvojových zemí, uznat zvláštní potřeby zastoupení Afriky a v budoucnu vypracovat konsolidovaný model reformy. 

Vedoucí představitelé států se zavázali k dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek a dohodli se, že podniknou kroky k revitalizaci Komise pro postavení žen. Zdůraznili rovněž, že budou usilovat, aby se při volbě příštího generálního tajemníka do čela OSN postavila žena. 

Lidská práva: Pakt pro budoucnost jasně uvádí potřebu zajistit všem lidem všechna lidská práva, a to i prostřednictvím mechanismů OSN v oblasti lidských práv, které jsou účinné a disponují odpovídajícími prostředky k řešení řady problémů v oblasti lidských práv. Rovněž jasně apeluje na ochranu obránců lidských práv

V zájmu řešení současných, nových a vznikajících výzev v oblasti udržitelného rozvoje pakt vyzývá ke zvýšení přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování systému rezidentních koordinátorů OSN.

Pakt schválil kroky k prohloubení partnerství mezi OSN a dalšími stakeholdery: občanské společnosti, soukromého sektoru, regionálních organizací, národních parlamentů a místních a regionálních orgánů. Vyzývá k tomu, aby OSN účinně využívala inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu.

Pakt pro budoucnost je dosud nejpodrobnější dohodou na půdě OSN o potřebě reformovat mezinárodní finanční architekturu tak, aby fungovala pro všechny a odrážela ekonomické potřeby a realitu dneška. Toho lze dosáhnout mj. prostřednictvím

  • silnější účasti rozvojových zemí na mezinárodním ekonomickém rozhodování, mimo jiné prostřednictvím většího zastoupení vmezinárodních finančních institucích;
  • mobilizací většího objemu finančních prostředků z mnohostranných rozvojových bank, které by rozvojovým zemím pomohly posílit rozvoj;
  • revize architektury státního dluhu, která by zajistila, aby si rozvojové země mohly udržitelně půjčovat na investice do své budoucnosti, a kterou by společně provedly MMF, OSN, skupina G20 a další klíčoví aktéři;
  • posílení globální finanční záchranné sítě na podporu zemí v případě finančních a ekonomických otřesů s využitím zvláštních práv čerpání;
  • poskytování více finančních prostředků aby státy mohly reagovat na změnu klimatu a investovat do adaptačních opatření a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Vedoucí představitelé států rozhodli o příštích konkrétních krocích k vypracování měřítek pokroku v oblasti udržitelného rozvoje nad rámec HDP, které by zachycovaly wellbeing lidí i planety. 

Správa vesmíru: pakt obsahuje dohodu o posílení stávajících mezinárodních rámců, včetně zajištění toho, aby všechny země mohly mít užitek z bezpečného a udržitelného průzkumu a využívání vesmíru. 

Pakt rovněž vyzývá ke zlepšení mezinárodní reakce na komplexní globální otřesy a navrhuje hledat cesty k posílení reakceschopnosti systému OSN v rámci stávajících struktur a ve spolupráci s členskými státy. 

GLOBÁLNÍ DIGITÁLNÍ KOMPAKT

Globální digitální kompakt, který je přílohou Paktu pro budoucnost, je prvním komplexním globálním rámcem pro digitální spolupráci. Výslovně zahrnuje koncept lidských práv, konkrétní závazky k urychlení pokroku v plnění Agendy 2030 a klade důraz na úlohu nestátních aktérů. Je prvním globálním závazkem v oblasti digitálních veřejných statků a digitální veřejné infrastruktury, otevřených datům, modelů a standardů a v oblasti správy dat. Vedoucí představitelé států se v Paktu pro budoucnost rovněž dohodli na ambiciózních krocích, které mají učinit digitální prostor bezpečnější pro všechny prostřednictvím větší odpovědnosti technologických společností a platforem sociálních sítí a opatření proti dezinformacím a on-line způsobeným škodám. 

Součástí kompaktu je dohoda o plánu globální správy [governance] umělé inteligence, a to prostřednictvím zřízení vědeckého panelu pro AI, globálního politického dialogu o AI a prozkoumání možnosti zřízení globálního fondu pro budování kapacit v oblasti AI.

DEKLARACE O BUDOUCÍCH GENERACÍCH

Vedoucí představitelé států se dohodli na vůbec první deklaraci o budoucích generacích, v níž uznávají závazek lidstva v tomto ohledu. Zavedou mechanismy k systematickému zohledňování budoucích dopadů, vědomému předcházení předvídatelným škodám a k ochraně zájmů budoucích generací. 

Deklarace předkládá konkrétní návrhy a postupy, které mají členským státům pomoci lépe zohlednit budoucí generace a inspirovat dlouhodobé předvídavé řízení na mezinárodní úrovni.

OPATŘENÍ PO SUMMITU

Pakt obsahuje závazek přezkoumat celkové provádění na začátku 83. zasedání Valného shromáždění (2028) a zavazuje státy, že digitální technologie zůstanou na předním místě globální agendy. K přezkumu v této věci má dojít v roce 2027.

Summit budoucnosti 2024

Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století

Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.

Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.

KONTEXT

U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.

Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:

  • udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
  • mezinárodní mír a bezpečnost,
  • vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
  • mládež a budoucí generace,
  • transformaci globálního vládnutí.

Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).

Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).

Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.

AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs

Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.

(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST

Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.

Udržitelný rozvoj a financování rozvoje

Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.

Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.

Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.

Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.

Mezinárodní mír a bezpečnost

Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.

Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.

Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.

Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických 

a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.

Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.

Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.

Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.

Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:

  • smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
  • právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
  • norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
  • normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI); 
  • úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.

Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce

Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.

Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.

Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.

Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na:
1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs;
2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní;
3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru;
4) zlepšení v oblasti správy dat;
5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.

Mládež a budoucí generace

Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.

Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.

Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).

Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.

Transformace globální správy

Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.

Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.

Aspirace na jmenování ženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.

Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která

efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).

Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).

Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:

  • silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
  • mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
  • revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
  • vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání; 
  • přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.

Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.

Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,

koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a

svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.

Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.

generální tajemník OSN António Guterres

Užitečné odkazy (anglicky):

Summit of the Future

Pakt pro budoucnost

Deklarace o budoucích generacích

Globální digitální kompakt

Program 

Živý přenos na UN Web TV

Aktuální zpravodajství z průběhu summitu

Aktuality ze summitu česky

Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn

Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).

Kontakt pro média: Michal Broža, 724020611, [email protected]

Summit budoucnosti pro řešení nových problémů světa

António Guterres

V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce. K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení. 

Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávající důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie a rasismu nabývají nových podob. 

Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti je uznáním, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou. Potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států. 

Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produktem 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, předtím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě. 

V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze z investic, které by mohli vložit do zlepšování života svých obyvatel.  

A naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou téměř neviditelní a zájmy budoucích generací nejsou tedy zastoupeny.  

Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nelze vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století. 

Mezi mnou navrhovanými řešeními je např. „Nová agenda pro mír” zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení a ukončování konfliktů, včetně Rady bezpečnosti OSN. Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a k rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala např. i genderově podmíněné násilí nebo gangové násilí. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.

Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby. 

Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.

Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny. 

Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy a rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s tech firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílely všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.

Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání podílet se adekvátně na moci. 

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.  

Autor je generálním tajemníkem OSN.
Text byl publikován ve světových médiích a v Česku na webu Seznam Zprávy.


Web Summitu budoucnosti


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1