Dne 27. dubna 2022 jsme si ve spolupráci s Ambasádou Norského království v Praze připomenuli prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze, norského diplomata, novináře, překladatele a odborníka na Československo Olava Ryttera. Čestnými hosty události, na které byla odhalena pamětní tabule Olava Ryttera a pojmenován byl po něm konferenční sál OSN v Praze, byli jeho vnuci Anders Rytter a Martin Hviid Nielsen. „Byl nadšený z toho, jakou příležitost pro mír a spolupráci představují Spojené národy,“ řekl v úvodu připomínky Martin Hviid Nielsen. Českou republiku na akci zastoupil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák, přítomní byli dále diplomaté, akademici, představitelé občanského sektoru a další přátelé Spojených národů v Česku. Přinášíme vám úvodní projev vedoucího informační kanceláře OSN v Praze Michala Broži:
Je mi velkým potěšením a ctí přivítat vás v Informačním centru OSN v Praze. Děkuji Vám, pane velvyslanče Kvile, a Vašemu týmu, že jste s námi spolupracovali na přípravě vzpomínky na pana Olava Ryttera, prvního ředitele Informačního centra OSN v Praze. Jsem velmi rád, že jsou dnes v Praze s námi i vnuci našeho bývalého šéfa, Martin Hviid Nielsen a Anders Rytter. Srdečně vás vítám, je opravdu skvělé vás tu mít.
Jak je ve Spojených národech zvykem, příběh Informačního centra OSN neboli UNIC, jak mu říkáme, začal rezolucí. V rezoluci č. 13 (1946) Valné shromáždění OSN doporučilo, aby “ … byly zřízeny pobočky informačních kanceláří, které by zajistily, že národy světa budou plně informovány o cílech a činnosti OSN“.
V roce 1947 se OSN tedy rozhodla otevřít v Praze jednu ze svých prvních informačních kanceláří na světě. Počátkem roku 1948 požádal československý ministr zahraničí Jan Masaryk generálního tajemníka OSN Trygveho Lieho, aby ředitelem UNIC v Praze jmenoval Olava Ryttera z Norska, který v Praze již dříve působil jako slavista. S Masarykem se dobře znali a měli přátelské vztahy. Pan Rytter byl jmenován dva týdny předtím, než se komunisté chopili v Československu moci. Funkce se oficiálně ujal 1. července. Jeho přítel Jan Masaryk byl v té době již po smrti a Klement Gottwald nahradil Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky.
Olav Rytter později popsal svá léta v Praze jako nejtěžší za celou svou patnáctiletou kariéru ve Spojených národech. „Tajná policie začala sledovat každého, kdo byl spatřen ve společnosti cizince ze Západu. Se svými starými přáteli jsem se vídal stále méně a méně.“
V roce 1950 československé úřady odmítly vytisknout a distribuovat Všeobecnou deklaraci lidských práv s poukazem na to, že země východního bloku pro deklaraci nehlasovaly. Rytter proto zařídil, aby bylo v New Yorku vyrobeno 50 tisíc výtisků v češtině a slovenštině, a generální tajemník Lie podpořil, aby byly distribuovány po celé zemi.
Praha předznamenala začátek patnáctileté kariéry pana Ryttera v OSN. Poté působil jako ředitel informačních kanceláří OSN v Jakartě, Teheránu a v Káhiře.
Již před ukončením Rytterovy mise v Praze se komunistický režim v Československu snažil činnost UNIC kontrolovat. Po jeho odchodu získal kontrolu přímým vlivem na jmenování ředitelů, aby tak omezil nezávislý charakter úřadu světové organizace. To skončilo v roce 1989. Počátkem roku 1990 byl ředitelem jmenován můj předchůdce, Andreas Nicklisch, bývalý zpravodaj německé tiskové agentury DPA a pracovník Informační služby OSN ve Vídni. V Praze působil do roku 2004.
Poslání UNIC zůstává dodnes v zásadě stejné jako v roce 1947 – propojovat ústředí OSN v New Yorku s Českem: s vládou, občanskou společností, akademickou obcí, médii, soukromým sektorem a zejména širokou veřejností. Jsme malá kancelář o třech zaměstnancích, ale máme celou řadu aktivit včetně vzdělávání a práce s médii, digitální komunikace, veřejné diplomacie v otázkách sahajících od ruské války proti Ukrajině a dalších velkých konfliktů včetně Tigraje, Sýrie nebo Jemenu, přes lidská práva, rovnost pohlaví až po Agendu 2030 a určující téma naší doby: změnu klimatu.
UNIC podléhá Oddělení globální komunikace Sekretariátu OSN v New Yorku, které spravuje celosvětovou síť informačních center OSN ve více než 60 zemích. Udržujeme také úzké pracovní vztahy s kolegy z komunikace OSN v Evropě a s agenturami OSN v Česku.
Využívám této příležitosti, abych poděkoval vládě České republiky a zejména Ministerstvu zahraničních věcí za to, že poskytuje OSN v Česku nezbytnou podporu pro plnění svého mandátu. Jsme vděčni za poskytnutí bezplatných prostor, které v centru Prahy hostí čtyři agentury a subjekty OSN, a také za každoroční finanční příspěvek na podporu našich programů v Česku.
V době klimatické krize, nesmyslné ruské války proti Ukrajině a dalších globálních výzev se UNIC nadále angažuje ve prospěch hodnot OSN zakotvených v Chartě OSN a zasazuje se o posílení multilaterálního systému světa, jednoduché myšlenky spolupráce mezi státy při řešení problémů, které jsou pro jednotlivé státy příliš velké.
A na závěr si dovolím uvést slova prvního generálního tajemníka OSN Trygveho Lie: „Jediným společným závazkem a univerzálním nástrojem velké většiny lidstva jsou Spojené národy. Trpělivé, konstruktivní a dlouhodobé využití možností této organizace může přinést skutečný a trvalý mír ve světě.“
Děkuji za pozornost.
Michal Broža, Praha, 27. dubna 2022
