Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese
Naše Země má horečku. Loňský rok byl po desetiletí rekordních veder nejteplejší v historii. Víme, co tuto nemoc způsobuje: emise skleníkových plynů, které lidstvo pumpuje do atmosféry v drtivé většině ze spalování fosilních paliv.
Vidíme její příznaky: ničivé požáry, záplavy a vedra. Ztráty na životech lidí a zničená živobytí. Známe i lék: rychle snížit emise skleníkových plynů a rychle se přizpůsobit, abychom ochránili sebe i přírodu před klimatickými katastrofami. Vydat se na cestu k obnově je výhodné pro všechny.
Obnovitelná energie je levnější, zdravější a bezpečnější než alternativy z fosilních paliv. A adaptační opatření jsou důležitá pro vytvoření silných ekonomik a bezpečnějších komunit teď i v budoucnu.
Letošní rok je zásadně důležitý. Všechny státy musí (podle Pařížské dohody, pozn.) předložit nové národní akční plány v oblasti klimatu, které budou v souladu s udržením oteplení co nejblíže k 1,5 stupni Celsia. To je nezbytné, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům změny klimatu.
Máme velkou příležitost využít výhod čisté energie. Vyzývám všechny státy, aby se jí chopily, přičemž státy G20 musí stát v čele.
Potřebujeme také přijmout opatření k řešení znečištění, zbrzdit úbytek biologické rozmanitosti a zajistit finance, které státy potřebují na ochranu naší planety.
Pojďme se společně pustit do práce a udělejme z roku 2025 rok, kdy obnovíme zdraví naší Země.
Téma letošního Světového dne vody nám připomíná zásadní výzvu: ochrana ledovců není jen otázkou životního prostředí, ale i klíčem k bezpečnosti, prosperitě a spravedlnosti pro celé lidstvo.
Ledovce jsou jedinečné přírodní zásobárny, které uchovávají téměř 70 % veškeré sladké vody na Zemi. Jejich tání přináší vodu lidem, podporuje ekosystémy a zajišťuje zdroje pro zemědělství, průmysl i čistou energii. Avšak v důsledku rostoucích teplot tyto zásobárny mizí alarmující rychlostí – od Himalájí přes Andy až po Alpy a Arktidu.
Dopady tohoto procesu jsou znepokojivé. Tání ledovců způsobuje ničivé záplavy, které ohrožují miliardy lidí po celém světě – ve městech i na venkově. Nízko položené oblasti a celé státy čelí existenčním hrozbám, zatímco rostoucí tlak na omezené zdroje vody a půdy vyvolává napětí.
Ledovců sice ubývá, ale naše odpovědnost za jejich ochranu nesmí být opomíjena.
Pakt pro budoucnost byl přijat loni v září. Zavazuje státy k ambiciózním krokům, které směřují k ochraně a obnově světových ledovců, a k posílení odolnosti společnosti vůči klimatickým změnám. Aby byla mezinárodní spolupráce v oblasti udržitelného hospodaření s vodními zdroji efektivnější, byl jmenován zvláštní vyslanec pro vodu (Special Envoy on Water).
Rok 2025 je klíčový pro dosažení skutečných změn. Každý stát by měl předložit konkrétní a ambiciózní národní klimatické plány, které budou v souladu s cílem omezit globální oteplování do 1,5 °C. Současně je nezbytné navýšit financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a posílení odolnosti. Toho lze dosáhnout reformami mezinárodního finančního systému, které umožní dlouhodobé a udržitelné financování klimatických projektů.
Ochrana ledovců není jen ekologickou prioritou – je to závazek vůči současným i budoucím generacím. Spojme své síly a podnikněme konkrétní kroky k zachování těchto nenahraditelných přírodních zdrojů, které jsou k životu důležité pro celé lidstvo.
Pařížskou dohodu přijaly všechny státy světa v roce 2015, protože si uvědomují obrovské škody, které změna klimatu již způsobuje, a zároveň vnímají příležitost, kterou klimatická opatření představují. Je to smysluplný a zároveň flexibilní rámec pro klimatickou akci všech států.
Posledních deset let bylo nejteplejších v historii měření. Nemusíme se dívat dál než do Los Angeles, abychom viděli, jak se tato lidská, ekologická a ekonomická katastrofa projevuje. Společné úsilí v rámci Pařížské dohody přineslo změnu, ale je nutné jít mnohem dál a rychleji.
Transformace, kterou Pařížská dohoda předvídala, již probíhá. Rozvinula se energetická revoluce, která státům a soukromým firmám nabízí jedinečné příležitosti k investicím do obnovitelných zdrojů, kde vznikají pracovní místa a prosperita 21. století. Je nutné tyto příležitosti využít v tomto pro klimatickou akci kritickém desetiletí.
Generální tajemník OSN je přesvědčen, že města, státy a firmy ve Spojených státech – podobně jako v jiných zemích – budou dál usilovat o nízkouhlíkový a odolný ekonomický růst, který vytvoří kvalitní pracovní místa a trhy pro prosperitu 21. století. Je důležité, aby USA zůstaly lídrem v otázkách životního prostředí.
Cenu za komunikaci změny klimatu, kterou každoročně udělují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky, letos získal klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Svou novinářskou dráhu začínal jako sportovní reportér, v letech 2017–2023 působil jako zpravodaj veřejnoprávního rozhlasu ve Spojených státech a nyní se věnuje především událostem souvisejícím se změnou klimatu. Organizátoři letos poprvé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“, jejíž laureátkou se stala zpravodajka BBC v Nizozemsku Anna Holligan.
Hlavní cena
„Cena za komunikaci změny klimatu za rok 2024 se udílí Janu Kalibovi za vysokou úroveň klimatického zpravodajství z domova i ze světa, které je přístupné širokým vrstvám posluchačů a zároveň nepostrádá hloubku a kontextualitu; a za etablování klimatické změny jako průřezového tématu, které se postupně stává součástí vzdělávání pracovníků médií,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.
Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta ceny peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolicky sazenici stromu. Jde o pokračování tradice z předchozích ročníků, kdy byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022) a Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023).
Čestné ocenění
Organizátoři letos poprvé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Získala ho Anna Holligan, britská novinářka a zpravodajka veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau, za „mimořádné úsilí o autentickou komunikaci a prosazování inovativních a udržitelných řešení při produkci zpravodajství, a to při zachování nejvyšších standardů žurnalistiky.“
V minulých letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021) a genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022); za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu „Klima je příležitost” a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu „Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací” (oběma v r. 2023).
Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných a jejich diskuse s laureátem za rok 2021 Ondrášem Přibylou, zakladatelem a ředitelem organizace Fakta o klimatu, je k dispozici na YouTube:https://bit.ly/cenaklima24
Cena za komunikaci změny klimatu je určena vědcům/kyním a expertům/kám, kteří/ré působí v českém veřejném prostoru. Nejedná se o novinářskou cenu, je jen shoda okolností, že oba letošní laureáti působí v médiích. V komunikaci tohoto tématu naplňují vysoká odborná kritéria porozumění komplexní problematice a práce s daty.
Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli hlavní ceny rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
Background
„Změna klimatu způsobená člověkem vede k rozsáhlým a rychlým změnám v atmosféře, oceánech, kryosféře a biosféře a způsobuje velké množství extrémních povětrnostních jevů. Celosvětové emise skleníkových plynů vzrostly v letech 2021–2022 o 1,2 % a dosáhly 57,4 miliardy tun ekvivalentu CO2. Rok 2023 byl s velkým odstupem nejteplejším rokem v historii. Rekordních hodnot dosáhl objem tepla v oceánech, zatímco arktické a antarktické zalednění bylo na historickém minimu. Také teploty v první polovině roku 2024 byly rekordně vysoké.
Lidé na všech kontinentech zažívali extrémní povětrnostní jevy, od spalujících veder ve velké části Asie a sucha na jihu Afriky až po rekordní záplavy v jižní Brazílii a bezprecedentní hurikán Beryl v Karibiku. Stále častější výskyt nebezpečných povětrnostních extrémů a jejich ničivé dopady na obyvatele zdůrazňují nutnost bezodkladných a ambiciózních klimatických opatření,“ uvádí se v nejnovější souhrnné zprávě OSN United in Science1.
###
Jan Kaliba, zpravodaj ČRo: „Změna klimatu má tisíce podob a nabízí tisíce příběhů, promlouvá k nám skrze povodně, pomrzlou úrodu jablek, zrušenou Jizerskou padesátku nebo snahu lidí zateplovat si bydlení. Každý novinář je proto v dnešní době tak trochu klimatickým novinářem. Není ale snadné si to připustit, není snadné se v tomzorientovat, není snadné poprat se s komplikovaností tohoto tématu a s klimatickými mýty a dezinformacemi, kterými se to ve veřejném prostoru jen hemží. Není snadné balit změnu klimatu do srozumitelných a stravitelných příběhů. Cenu proto přijímám s velkou úctou ke všem novinářským kolegům, kteří se tématu změny klimatu v Česku dlouhodobě věnují, a s díky Českému rozhlasu, že se rozhodl zřídit pozici klimatického zpravodaje a pomoci tomu, aby toto naléhavé téma více zdomácnělo v české veřejné debatě a aby se informování o něm stalo mainstreamem.“
Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku: „Vyprávění autentických příběhů má v komunikaci o klimatu transformační efekt. Sdílením zkušeností ze své osobní cesty se snažím posunout narativ zoufalství k naději a otevřít cestu k udržitelnější budoucnosti. Pojďme se navzájem inspirovat ke smysluplné akci pro naši planetu!“
Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi a člen nominačního výboru ceny: „Dnes je čím dál složitější se orientovat v tom, které informace jsou pravdivé a podložené, a které jsou cíleně zabarvené. Ať už z důvodů ekonomického či politického prospěchu, nebo rovnou jako účelové dezinformace. Úrodnou půdou – a zvláště pak v Česku – pro účelové šíření či úpravu informací je i téma změny klimatu, jež je obecně vnímána jako nejzásadnější civilizační výzva. Je dobře, že již pošesté je vyhlášen laureát ceny za komunikaci změny klimatu, a ještě lepší zprávou je, že obstál v silné konkurenci ostatních. Dává mi to naději, že se postoj Češek a Čechů k této zásadní výzvě může opírat o kvalitní a srozumitelné zdroje!“
Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ, český zástupce v IPCC, první laureát ceny (2019): „V posledních letech se stále častěji potvrzuje, že nedostatky v komunikaci snižují důležitost a přijímání vědeckých výsledků ve veřejnosti. Nejen v klimatologii, má to obecnou platnost. Proto považuji ocenění komunikace změny klimatu za pozoruhodný a důležitý počin. Oceněnému přeji hlavně chápavé posluchače.“
Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „Věda podává jasný a stále přesnější obraz klimatické změny a lidského podílu na ní. Pokud ale tyto poznatky nebudou srozumitelně a přesvědčivě komunikovány široké veřejnosti, která pak může ovlivnit i politická rozhodování, zůstaneme na půl cesty. Proto je tu Cena za komunikaci klimatu jako povzbuzení k dalším krokům na správné cestě.“
Kontakty: Michal Broža, Informačního centrum OSN v Praze | [email protected], tel. 724 020 611 Pavel Jungwith, Učená společnost ČR | [email protected], tel. 739 002 228 Jan Kaliba, zpravodaj Českého rozhlasu | [email protected], tel. 724 501 696 Anna Holligan, zpravodajka BBC v Nizozemsku | [email protected]
1) United in Science, 2024. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace (WMO) s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, WHO, Global Carbon Project, MetOffice a World Climate Research Programme WCRP.
Konference COP29 se konala na konci krutého roku rekordních teplot a hrozivé klimatické katastrofy a stále rostoucích emisí. Prioritou číslo jedna jsou nyní finance. Rozvojové země zavalené dluhy, sužované katastrofami a zaostávající v revoluci obnovitelných zdrojů zoufale potřebují finanční zdroje. Dohoda na konferenci COP29 byla naprosto nezbytná pro udržení hranice oteplení 1,5 stupně. Státy dohody dosáhly.
Doufal jsem v ambicióznější výsledek v oblasti financování i zmírňování dopadů, abychom se s klimatickou výzvou dokázali vypořádat. Dosažená dohoda ale poskytuje základ, na kterém lze stavět. Musí být naplněna v plném rozsahu a včas. Závazky se musí rychle proměnit v reálné peníze. Státy musí stát při sobě, jen tak lze dosáhnout nového cíle.
COP29 také navázal na pokrok dosažený v loňském roce v oblasti snižování emisí a urychlení přechodu na energetiku. Dosáhla také dohody o trzích s uhlíkem.
Bylo to složité jednání v nejisté a rozdělené geopolitické situaci. Oceňuji všechny, kteří na dosažení konsensu tvrdě pracovali. Ukázali jste, že multilateralismus soustředěný kolem Pařížské dohody se dokáže přenést i přes ty nejsložitější problémy.
Konec éry fosilních paliv je nevyhnutelný
Vyzývám vlády, aby tuto dohodu vnímaly jako základ a stavěly na ní dál. Zaprvé, státy musí předložit nové národní akční klimatické plány (NDC) v souladu s 1,5 stupněm, a to v dostatečném předstihu před COP30. Státy G20, které jsou největšími producenty emisí, musí stát v čele.
Nové NDC se musí týkat všech emisí a celé ekonomiky, urychlit postupné vyřazování fosilních paliv a přispět k cílům energetické transformace dohodnutým na COP28 s využitím výhod levných a čistých obnovitelných zdrojů energie. Konec éry fosilních paliv je ekonomicky nevyhnutelný. Nové národní plány musí tento přechod urychlit a pomoci zajistit, aby proběhl spravedlivě.
Zadruhé, potřebujeme rychlé kroky k naplnění závazků přijatých v Paktu pro budoucnost. Zejména pokud jde o účinná opatření v oblasti zadlužení, zvýšení zvýhodněného financování a zlepšení přístupu k němu a podstatné zvýšení úvěrové kapacity mnohostranných rozvojových bank s odpovídající rekapitalizací.
Děkuji vládě Ázerbájdžánu za pohostinnost a předsedovi COP29 Muchtarovi Babajevovi a jeho týmu za tvrdou práci. Jsem vděčný výkonnému tajemníkovi UNFCCC Simonu Stiellovi a jeho kolegům za vynikající podporu. A samozřejmě týmu OSN.
Oceňuji všechny delegáty, mladé lidi a zástupce občanské společnosti, kteří přijeli do Baku podpořit maximální ambice dohod a spravedlnost. Pokračujte v tom. OSN je s vámi. Náš boj pokračuje. Nikdy to nevzdáme.
V Baku dnes začala 29. konference smluvních stran (států) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP29. Do hlavního města Ázerbájdžánu se sjíždí tisíce delegátů vlád, zástupců nevládních organizací, soukromých firem a médií.
Hlavním tématem COP29 bude otázka financování klimatických opatření. Státy potřebují biliony dolarů, aby mohly výrazně snížit emise skleníkových plynů a ochránit životy a živobytí před zhoršujícími se dopady změny klimatu. Konference bude také příležitostí pro státy představit aktualizované národní klimatické akční plány podle Pařížské dohody, jež mají být hotovy do začátku roku 2025. Implementace těchto plánů má zajistit, že průměrná globální teplota nepřekročí 1,5 °C ve srovnání s období před průmyslovou revolucí.
Více informací o konferenci COP29 naleznete zde (anglicky).
Co je to COP?
COP je anglickou zkratkou pro tzv. Conference of Parties (Konference stran) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta vytváří platformu pro mezinárodní spolupráci v oblasti světového klimatu. COP je nejvyšším rozhodovacím orgánem pro naplňování ustanovení úmluvy UNFCCC a následných právních nástrojů jako je např. Pařížská dohoda z roku 2015. Konference se schází jednou ročně a posuzuje národní zprávy o snižování emisí a dalších klimatických opatřeních.
O co se hraje?
Podle nových dat, která Světová meteorologická organizace (WMO) zveřejnila těsně před zahájením COP29, se svět nebývale otepluje a rok 2024 se stane nejteplejším rokem v historii a překoná dosavadní rekord z roku 2023.
Program OSN pro životní prostředí UNEP publikoval minulý týden svou výroční zprávu „Adaptation Gap Report „. Pod titulem „Přijde peklo a velká voda“ zpráva naléhavě upozorňuje, že státy musí urychlit adaptační opatření závazkem na výrazné posílení financování v této oblasti.
Rekordní záplavy ve Španělsku, prudké bouře na Floridě nebo lesní požáry v Jižní Americe – to je jen několik příkladů extrémních meteorologických jevů, které se po celém světě projevují čím dál častěji a silněji. Vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost jsou výrazně vyšší, bude financování čistých alternativ k fosilním palivům, která jsou hnací silou změny klimatu, hlavním bodem programu COP29.
Jak konference probíhá?
Vedle jednání vlád, která jsou základem programu COP, probíhá celá řada nejrůznějších akcí jako jsou semináře, představení nových publikací, výstavy, panelové diskuse apod. Občanská společnost během COPu pořádá řadu akcí včetně demonstrací ve prospěch dodržování již existujících závazků i na podporu nových, kterých je tolik potřeba. Během COPu uslyšíme řadu vystoupení světových státníků, celebrit, podnikatelů, (nejen) mladých aktivistů a dalších ze všech kontinentů.
Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století
Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.
Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.
KONTEXT
U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.
Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:
udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
mezinárodní mír a bezpečnost,
vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
mládež a budoucí generace,
transformaci globálního vládnutí.
Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).
Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).
Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.
AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs
Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.
(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST
Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.
Udržitelný rozvoj a financování rozvoje
Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.
Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.
Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.
Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.
Mezinárodní mír a bezpečnost
Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.
Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.
Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.
Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických
a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.
Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.
Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.
Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.
Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:
smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI);
úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.
Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce
Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.
Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.
Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.
Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na: 1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs; 2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní; 3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru; 4) zlepšení v oblasti správy dat; 5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.
Mládež a budoucí generace
Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.
Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.
Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).
Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.
Transformace globální správy
Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.
Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.
Aspirace na jmenováníženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.
Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která
efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).
Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).
Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:
silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání;
přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.
Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.
Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,
koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a
svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.
Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.
Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.
Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn
Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).
„Volám SOS. Oceán v důsledku změny klimatu přetéká. Musíme jednat hned. Zachraňme naše moře, než bude pozdě. Zachráníme-li Tichomoří, zachráníme i sami sebe. Svět musí jednat a odpovědět na SOS dříve, než bude pozdě,“ řekl na začátku tohoto týdne na zahájení Fóra tichomořských ostrovů na ostrovním státě Tonga generální tajemník OSN António Guterres.
Průměrná hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let. Důvod je zřejmý: skleníkové plyny, které v drtivé většině vznikají spalováním fosilních paliv, zahřívají naši planetu. Za posledních pět desetiletí pohltila moře více než 90 % globálního oteplování. Voda se při oteplení rozpíná a tající ledovce a ledové příkrovy zvětšují objem moří, čímž způsobují jejich rozlévání.
Rychlost zvyšování hladiny moří akceleruje
Nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v jihozápadním Pacifiku a zpráva Akčního týmu OSN pro klima ukazují, že změny v oceánu se zrychlují a mají ničivé dopady. Obě studie ukazují, jak teplota moří každý měsíc překonává rekordy. Současně jsou mořské vlny veder intenzivnější a déle trvající, jejich četnost se od roku 1980 zdvojnásobila, zatímco stoupající hladina moří zvyšuje četnost i závažnost pobřežních záplav.
„Bez drastického snížení emisí mohou tichomořské ostrovy do poloviny století očekávat nejméně 15 centimetrů dalšího zvýšení hladiny moře a na některých místech více než 30 dní v roce pobřežní záplavy,“ varuje šéf OSN.
Vědecké studie odhalují, že rychlost zvyšování mořské hladiny se od 90. let minulého století více než zdvojnásobila, což naznačuje, že tento jev neobvykle a nekontrolovaně akceleruje. Zatímco celosvětový průměrný stav mořské hladiny se od roku 1993 zvýšil o více než 10 cm, v Tichomoří je situace ještě horší, v některých místech přesahuje 15 cm.
V pobřežních oblastech světa žije miliarda lidí
Nové výzkumy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období by mohlo potenciálně vést ke zhroucení grónského i západoantarktického ledového příkrovu, což by v podstatě odsoudilo budoucí generace v průběhu tisíciletí k nezadržitelnému vzestupu mořské hladiny až o 20 metrů.
Svět se v současné době pohybuje na trajektorii nárůstu teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období, což znamená, že by k nárůstu mořské hladiny došlo mnohem rychleji. Pro Tongu a další ostrovní i pobřežní státy by to znamenalo katastrofu.
V pobřežních oblastech světa žije zhruba miliarda lidí, což zahrnuje i velkoměsta jako je bangladéšské hlavní město Dháka, Los Angeles ve Spojených státech, indická Bombaj, nigerijský Lagos nebo čínská Šanghaj.
Snížit emise a zvýšit příliv financí pro klimatickou akci
Stoupající hladina moří zvýší četnost pobřežních záplav a dalších extrémních projevů počasí. Nárůst průměrné teploty světa o 2,5 stupně by mohlo do konce století zvýšit četnost těchto událostí z jednou za 100 let na jednou za pět let. Bez nových adaptačních a ochranných opatření by ekonomické škody mohly dosáhnout bilionů dolarů.
Musíme omezit růst globální teploty na 1,5 °C. To vyžaduje snížit globální emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 2019 a do roku 2035 o 60 %. „A svět musí masivně zvýšit financování a podporu zranitelných zemí. Potřebujeme příliv financí a investic, abychom se vypořádali s problémem prudce rostoucí hladiny světových moří,“ apeluje šéf OSN Guterres z Tichomoří na celý svět.
Článek vznikl na podkladu materiálů UN News Centre Foto: OSN
Tisková zpráva Praha, 22. května 2024 Velvyslanectví Slovinska ve spolupráci s MČ Praha 6 a Informačním centrem OSN (UNIC)
Včely jsou v ohrožení. Současná míra vymírání druhů je v důsledku vlivu člověka 100 až 1000krát vyšší. Celosvětově hrozí vyhynutí téměř 35 % bezobratlých opylovačů, zejména včel a motýlů, a přibližně 17 % obratlovců, jako jsou netopýři. Pokud bude tento trend pokračovat, budou výživné plodiny, jako je ovoce, ořechy a mnoho druhů zeleniny, stále více nahrazovány základními plodinami, jako je rýže, kukuřice nebo brambory, což nakonec povede k nevyvážené stravě v globálním měřítku, varuje OSN.
Od roku 2017, kdy Organizace spojených národů vyhlásila 20. červen Světovým dnem včely (připomíná den, kdy se narodil Anton Janša (1734–1773), slovinský průkopník moderního včelařství), pokračuje Slovinsko v úsilí o zvyšování povědomí o významu včel a dalších opylovačů a v podpoře mezinárodní spolupráce na jejich ochraně, což významně přispívá k řešení globální potravinové bezpečnosti. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyžaduje 71 % nejdůležitějších plodin pěstovaných pro výživu lidí opylení.
U příležitosti Světového dne včel 2024 zahájilo Velvyslanectví Slovinské republiky v Praze společně s Městskou částí Praha 6 a ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze v pražském parku Ladronka výstavu slovinského Muzea včelařství ve městě Radovljica „Záchrana budoucnosti: Svět opylovačů“, věnovanou důležité roli včel a opylovačů, včelařství ve Slovinsku a slovinské diplomacii a aktivitám na podporu včel. Výstava bude na Ladronce k vidění do 10. června 2024.
Vernisáže výstavy se zúčastnili náměstek ministra zahraničních věcí ČR Eduard Hulicius, velvyslankyně Slovinska v ČR Tanja Strniša, starosta MČ Praha 6 Jakub Stárek, vedoucí informační kanceláře OSN v Česku Michal Broža, diplomaté a další významní hosté a partneři.
MČ Praha 6 přispěla k letošní oslavě instalací včelích úlů v parku Ladronka a povýšila tak význam těchto oslav a podpořila větší spolupráci mezi samosprávami, místními komunitami a jednotlivci při ochraně opylovačů.
Zapojení mladých
Světový den včel 2024 se zaměřuje na téma „Bee Engaged with Youth„. Jeho cílem je zvýšit povědomí mladých lidí o zásadní roli včel a dalších opylovačů v zemědělství, pro ekologickou rovnováhu a ochranu biologické rozmanitosti. Zapojením mladých lidí do včelařských, vzdělávacích a advokačních aktivit můžeme inspirovat novou generaci ekologických lídrů a umožnit jim pozitivně ovlivňovat svět.
Včely v ohrožení
Včely čelí vyšší míře vymírání v důsledku lidské činnosti, změny klimatu a degradace biologické rozmanitosti. Podpora rozmanitějších zemědělských systémů a snížení závislosti na toxických chemikáliích může posílit opylování.
Slovinsko pevně věří v jedinečný potenciál včelařství při řešení sociální a environmentální zranitelnosti. Stává se například stále oblíbenějším způsobem adaptace na změnu klimatu v oblastech s nedostatkem vody, kde lidé přicházejí o hlavní zdroj obživy a musí se věnovat jiným činnostem.
Jako zvláštní doplněk letošních oslav Světového dne včely bude Slovinsko společně s FAO hostit Mezinárodní akční fórum o udržitelném včelařství a opylování „Včely pro lidi, planetu a mír“, které se koná 22. a 23. května 2024 v Lublani.
Co mohou pro záchranu včel udělat jednotlivci?
K ochraně včel a dalších opylovačů v ekosystému může přispět každý:
Vysazujte květiny vhodné pro včely;
zřizujte včelí domečky pro včely samotářky;
dávejte přednost ekologickým a udržitelným potravinám;
nakupujte lokální med a včelí produkty;
vyhýbejte se používání škodlivých chemikálií a pesticidů;
chraňte hnízdiště pro včely hnízdící v půdě;
vysazujte živé ploty;
osévejte louky větším množstvím květin.
Světový den včely je příležitostí pro všechny, abychom podpořili opatření, která ochrání a posílí opylovače a jejich stanoviště, zvýší rozmanitost a podpoří udržitelný rozvoj včelařství. Organizátoři věří, že výstavou v parku Ladronka inspirují nové zájemce o včelařství a podnítí lidi k dalším aktivitám na ochranu včel.
Citace řečníků na Světovém dni včel v parku Ladronka:
Eduard Hulicius, náměstek ministra zahraničních věcí ČR: „Rád bych vyjádřil hluboké poděkování slovinskému velvyslanectví a Informačnímu centru OSN v Praze za uspořádání této významné akce a za jejich pokračující úsilí o zvyšování povědomí o významu včel. Včely jsou houževnatí a pracovití tvorové, vždy tvrdě pracující pro svou budoucnost. Jejich obětavost a týmová práce jsou úžasné. Měli bychom se od nich učit a využít jejich příkladu ke zlepšení naší vlastní spolupráce při budování prosperující budoucnosti.“
Velvyslankyně Slovinské republiky Tanja Strniša: „Opylovači mají klíčový význam pro zdraví globálních ekosystémů a potravinovou bezpečnost, ale v současné době jsou ohroženi činností člověka, změnou klimatu a degradací biologické rozmanitosti. Slovinsko proto strategicky zapojilo síť svých diplomatických zastoupení do spoluvytváření více než 300 projektů zaměřených na opylovače s partnery z celého světa. Vlajkový program Slovinska „Včely pro mír“ podporuje mír prostřednictvím společných aktivit souvisejících se včelami. Pevně věříme v jedinečný potenciál včelařství řešit sociální a environmentální zranitelnost. Slovinsko například podporuje včelařství jako prostředek k posílení postavení lidí postižených válkou v Bosně a Hercegovině nebo na Ukrajině. Za zmínku stojí také projekt zaměřený na adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím včelařství s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu v suchých oblastech Keni, který Slovinsko iniciovalo ve spolupráci se Světovým potravinovým programem.“
Starosta Prahy 6 Jakub Stárek: „K oslavám Světového dne včel, které iniciovalo slovinské velvyslanectví, jsme se rozhodli připojit nejen symbolicky, ale i konkrétními činy. V naší městské části jsme již umístili řadu včelích úlů a budeme hledat vhodné lokality pro umístění dalších.“
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze: „Jsme velice rádi, že i letos můžeme spolupracovat se Slovinskem a Českem na propagaci významu včel a dalších opylovačů. Je třeba lidem, zejména mladým, říkat co může každý udělat pro ochranu těchto krásných a důležitých tvorů a podpořit ty, kteří se o ně starají. Jsem si jist, že v Česku najdeme mnoho nadšených spojenců.“
Kontakty: Nika Rotar | Velvyslanectví Slovinska v Praze | [email protected] | tel.: 602195895 Šárka Fazlagić | Informační centrum OSN v Praze | [email protected] | tel.: 724020612
Světový den vody (22. března) je od roku 1993 každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo. Hlavním cílem tohoto mezinárodního dne je zvyšování povědomí o zdrojích vody a o výzvách, jimž čelí více než 2,2 miliardy lidí, kteří stále nemají přístup k nezávadné vodě. Od roku 2015 je pozornost připomínky Světového dne vody upřena také na naplňování Agendy 2030, zejména na cíl SDG6 – Pitná voda a kanalizace: Do roku 2030 zajistit všem lidem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.
„Tématem letošního Světového dne vody je Voda pro mír. K dosažení mírové koexistence v oblasti zdrojů vody potřebujeme mnohem více spolupráce. V současné době se o vodní zdroje dělí 153 zemí. Pouze 24 z nich oznámilo uzavření dohod o spolupráci v oblasti všech společných vodních zdrojů. Je proto nutné zvýšit úsilí o přeshraniční spolupráci a vyzývám všechny státy, aby se připojily k Úmluvě OSN o vodě. Tato podporuje udržitelné hospodaření se sdílenými vodními zdroji,“ říká generální tajemník OSN António Guterres
Víte že?
2,2 miliardy lidí stále žijí bez přístupu k bezpečně upravené pitné vodě. 115 milionů lidí pije vodu povrchovou. (WHO/UNICEF, 2023)
Přibližně polovina světové populace se alespoň po část roku potýká s vážným nedostatkem vody. (IPCC, 2022)
Katastrofy související s vodou dominují v seznamu katastrof za posledních 50 let. 70 % všech úmrtí během přírodních katastrof souvisí s vodou. (Světová banka, 2022)
60 % světových sladkovodních toků jsou přeshraniční. 153 států má území alespoň v jednom z 310 přeshraničních povodí řek a jezer. (UN-Water, 2023)
Pouze 24 států uvádí, že všechna jejich přeshraniční povodí jsou pokryta dohodami o spolupráci. (UN-Water, 2021).
