Skip to main content

Štítek: Změna klimatu

Ondráš Přibyla a Fakta o klimatu získali Cenu za komunikaci globální změny klimatu

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020. Akce se konala on-line prostřednictvím videokonferenčních platforem.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. Letos byla cena udělena podruhé, prvním laureátem se loni stal klimatolog Radim Tolasz.

„Ondráš Přibyla a projekt Fakta o klimatu (www.faktaoklimatu.cz) usilují o srozumitelnou a přehlednou prezentaci vědeckých poznatků o klimatické změně. Shromažďuje data z odborných a vědeckých institucí (IPCC, ČHMÚ, NASA, Eurostat, WMO) a zpracovává z nich vizuální výstupy: grafy, tabulky, mapy a další přehledy s vysvětlením klíčových jevů. Infografiky podléhají licenci Creative Commons, která umožňuje svobodné sdílení při zachování autorských práv. Mohou tak být využívány ve vzdělávacím systému, médiích i v organizacích občanské společnosti,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2020 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. 

Fakta o klimatu, zapsaný ústav, založil v květnu 2019 teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla. Společně s ním tvoří tým dalších jedenáct mladých profesionálů z oborů informatiky, práce s daty a komunikace, klimatologie nebo vzdělávání: Tomáš Protivínský, Martin Ukrop, Jan Krčál, Kristýna Zákopčanová, Oldřich Sklenář, Kateřina Kolouchová, Matěj Grabovský, Martin Křivánek, Ondřej Pechník, Marek Lahoda, Eliška Vlčková.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předala symbolicky sazenice stromů s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy první laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny dva stromy a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny následovala panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové, kterou připravila Učená společnost ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN. Pozvání přijali: laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu Ondráš Přibyla; rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; a první laureát ceny, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse byla Kateřina Poláková z České televize.

Záznam diskuse.

OSN o klimatu

Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN „United in Science 2020“[2]. Zdůrazňuje sílící a nevratné dopady změny klimatu na ledovce, oceán, přírodu, ekonomiku a životní podmínky člověka. „Zažíváme nevídaný rok. Pandemie COVID-19 narušila život po celém světě. Současně akceleruje oteplování planety a klimatický rozvrat. Není pochyb, že klimatickou krizi musíme řešit a dostat ekonomický i společenský život na trajektorii udržitelnosti. Potřebujeme vědu, solidaritu a řešení,“ uvádí v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

Ondráš Přibyla, Fakta o klimatu. Facilitátor, lektor Nenásilné komunikace, laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu 2020: „Krize koronavirová a krize klimatická se v mnohém liší, ale mnoho mají společného. Myslím, že v obou případech jsou k rozumnému zvládnutí nutná dostupná a srozumitelná data. Také je potřeba dobře pracovat s modely a scénáři vývoje a nerozhodovat se jen podle dosavadního vývoje. Říkat si, že zatím to je ještě dobré, zatím to zvládáme, je jako řídit auto podle zpětného zrcátka – podle toho, jak vypadá cesta, která je za námi. Také vidíme, jak důležitou roli hraje komunikace, média, ale také konzistentní leadership, který posiluje důvěru ve společnosti. Obě krize jsou ale zcela odlišné v časové škále, ale i v tom, že na klimatickou změnu není a nebude vakcína.“ 

Pavel Jungwirth, předseda Učené společnosti ČR: „Každá krize je i příležitostí. Pojďme vzít koronavirovou krizi jako příležitost otočit kormidlo směrem ke klimatické udržitelnosti tak, aby naše děti o nás jednou mohly říci – pozdě, ale přece.

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity: „Desítky let aplikujeme model ekonomického růstu a maximálního zisku. Ukazatel HDP ale není jediný pro měření blahobytu. HDP může růst i v situaci, kdy lidé nemají přístup k pitné vodě. Teorie o ekonomickém růstu se zkrátka vyčerpala. Musíme hledat nová paradigmata. Důležitý je sociální prvek. Stát nemůže dělat pouze efektivní věci. Příkladem mohou být ochrana klimatu nebo sociální služby. To, že je společnost natolik rozvinutá, nakolik se dokáže postarat o své slabší jedince, se dá parafrázovat: každá společnosti je natolik rozvinutá, nakolik dbá na ochranu životního prostředí.“ 

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR: „COVID-19 dokázal zabrzdit ekonomiku, ale nezastavil změnu klimatu. Zkušenost s pandemií ukazuje, jak důležitou roli hraje v řešení krizí komunikace a osvěta. Věda poskytuje data, politici, firmy i občané se podle nich rozhodují. Cílem této ceny je vystavět most mezi vědeckým poznáním a poučeným rozhodováním.

Marie Šabacká, polární vědkyně, PřF Jihočeské univerzity: „Reakce na pandemii COVID-19 odhalila, jak málo jsme schopni se připravit na jednu konkrétní a rychle se šířící hrozbu. I odborné autority jsou v době krize schopny vnést do veřejné debaty chaos, jenž přivádí občany k nedůvěře v ověřená fakta. To vede k ohrožení lidí a ekonomickým propadům, ze kterých se bude naše země dlouho vzpamatovávat. Klimatická změna není o nic menší hrozba. Je jen méně vidět a „plíží se“ na nás skrytěji. Jde o podstatně složitější problém, nedá se vysvětlit v jednom tweetu. Veřejný prostor je v Česku zahlcen mnohokrát vyvrácenými mýty o klimatické změně. Proto považuji za důležité ocenit odborníky, kteří věnují svůj čas tomu, aby veřejnou diskusi ovlivnili fakty a kritickým myšlením. Změna klimatu se týká každého z nás a podobně jako pandemie vyžaduje systémová opatření. Potřebujeme ověřená data, strategický plán a spolupracující společnost, která důvěřuje vědcům. Takový plán musí být připraven dlouho dopředu, abychom se podobně jako s koronavirem jednoho rána neprobudili a nezjistili, že už je pozdě a musíme jen zkusit uhasit požár, jemuž jsme mohli předejít.

Kontakt:

Pavel Jungwirth, [email protected], tel. 739 002 228

Michal Broža, [email protected], tel. 724 020 611


[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

[2] United in Science, 2020. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, Global Carbon Project a MetOffice. https://public.wmo.int/en/resources/united_in_science

Učená společnost a Informační centrum OSN podruhé udělí Cenu za komunikaci změny klimatu v Česku (Informace pro média)

V budově Akademie věd České republiky bude 27. října předána Cena za komunikaci globální změny klimatu 2020. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli/ce rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. 

Učená společnost ocení laureáta/tku peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předá symbolicky sazenice stromů i s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny stromy dva a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny bude následovat panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové. Pozvání přijali: rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; první laureát Ceny za komunikaci změny klimatu, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz; a čerstvě oceněný/á laureát/ka za rok 2020. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z České televize.

Panelová diskuse se koná 27. října 2020 od 16 do 18 hod. v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1.

Akce bude přenášena on-line, sledovat ji můžete na YouTube. Účast novinářů je vítána. Na YouTube kanálu Učené společnosti ČR a Informačního centra OSN v Praze bude poté k dispozici i záznam.

Více informací: www.cenazaklima.cz

Kontakt:
Pavel Jungwirth, [email protected], 739 002 228
Michal Broža, [email protected], 724 020 611


[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

Den Země: Obnova po koronaviru a změna klimatu

António Guterres

Dnes je Den Země, ale veškerá pozornost je upřena na pandemii COVID-19, která je největší zkouškou světa od 2. světové války. Teď musíme hlavně spolupracovat, abychom dokázali zachraňovat životy a tlumit sociální a ekonomické dopady krize. 

Čelíme ale další hluboké krizi: zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Dochází k prudkému úbytku biodiverzity. Klimatická krize se blíží k bodu, kdy už nebude návratu k normálu.

Musíme proto jednat a musíme jednat rozhodně. Abychom ochránili planetu před koronavirem i před existenciální hrozbou klimatického rozvratu. To, co se děje teď, je vážným varováním.

Je nutné proměnit starost o ekonomickou obnovu ve skutečnou příležitost dělat ty správné věci pro budoucnost. Navrhuji šest klimatických opatření, která by měla zarámovat nadcházející období obnovy.

Obrovské výdaje na obnovu musí podnítit zelenou transformaci, která povede ke vzniku nových pracovních míst a nových typů podniků.

Budou-li využívány peníze daňových poplatníků na zotavení byznysu, musí to být podmíněno vznikem zelených pracovních míst ve prospěch udržitelného růstu.

Fiskální podněty musí vést k odklonu od šedé ekonomiky směrem k ekonomice zelené a podpořit odolnost jednotlivců i celých společností.

Veřejné zdroje je nutné využít k investicím do budoucnosti, ne do minulosti. Musí proudit do udržitelných sektorů a projektů na podporu životního prostředí a klimatu. Musí skončit dotace fosilních paliv, znečišťovatelé musí za emise začít platit.

Klimatická rizika a příležitosti je třeba začlenit do finančního systému, veřejných politik a infrastruktury.

Státy musí pokračovat ve společné práci jako mezinárodní společenství.

Těchto šest principů tvoří základ pro obnovu. Skleníkové plyny, podobně jako viry, neberou ohledy na hranice států. Využijme příležitosti, kterou nám skýtá Den Země, a požadujme společně odolnou budoucnost pro lidi i pro planetu.

Prohlášení mluvčího OSN k odkladu klimatické konference COP26

Generální tajemník OSN podpořil rozhodnutí Velké Británie a UNFCCC odložit klimatickou konferenci COP26, která se měla konat v listopadu v Glasgow. Svět se nyní potýká s koronavirovou krizí. Na světě jsou stovky tisíc nemocných COVID-19 a přibývá obětí . Prioritou je eliminovat virus a chránit lidské životy.

Státy nyní přijímají opatření na zotavení ekonomik z koronavirové krize, proto je nutné pokračovat v posilování klimatických ambicí i samotné klimatické akce. Vědecké poznání o klimatu se nezměnilo, emise jsou rekordně vysoké a jejich dopad na měnící se klima sílí. Pocítíme to zejména v socioekonomické oblasti, kterou teď již navíc vyčerpává současná pandemie.

Koronavirová krize posiluje význam vědy a dat pro rozhodovací procesy a vytváření politik. Věda ukazuje, že lidské chování mění regulační schopnost planety, což má vliv na naše životy a živobytí – od zdraví až po světovou ekonomiku. Probíhající závážná lidská krize ukazuje, jak zranitelné naše společnosti a ekonomiky vůči existenčním hrozbám jsou.

Státy musí spolupracovat na ochraně zdraví lidí. Planeta je velkém ohrožení. Pro přechod k udržitelné a nízkouhlíkové ekonomice a udržení oteplení do 1,5 °C je zapotřebí zejména solidarita a politická ambice.

Generální tajemník bude pokračovat v úzké spolupráci s premiérem Johnsonem, členskými státy, veřejností, mladými lidmi i soukromým sektorem s cílem vyjít z této globální krize posíleni.

New York, 1. dubna 2020

Foto v záhlaví: UNEP/Allan Castaneda

Novoroční pozdrav z OSN: generální tajemník António Guterres

Ze sídla OSN v New Yorku vítám společně s vámi Nový rok. Na jeho prahu stojí nejistota a bezpečnost je v ohrožení. Přetrvávají nerovnosti a sílí projevy nenávisti. Žijeme ve světě konfliktů na oteplující se planetě. 

Změna klimatu není jen dlouhodobý problém, ale i zřetelné aktuální ohrožení. Nemůžeme si dovolit stát se generací, která si pohvizduje, když planeta hoří.

Je tady ale i naděje. Mé letošní novoroční poselství míří na její nejsilnější zdroj: na mladou generaci z celého světa.

Ať už jde o klima, genderovou rovnost, sociální spravedlnost nebo lidská práva, vaše generace drží prapor a plní titulní stránky novin. Vaše zaujetí a odhodlání jsou pro mě velkou inspirací. Oprávněně si říkáte o důležitou roli ve formování naší budoucnosti.

Jsem s vámi. OSN stojí při vás. A patří vám.

Rok 2020 je 75. výročím vzniku Spojených národů. Zahajujeme také desetiletí akce pro Cíle udržitelného rozvoje, společného plánu pro férovou globalizaci.

I v novém roce bude svět potřebovat, aby mladí pokračovali ve svých akcích, nebáli se bořit bariéry a nepolevovali v tlaku.

Přeji vám klidný a šťastný rok 2020. Děkuji.

Začíná konference stran Rámcové úmluvy o změně klimatu COP25

Dnes v Madridu začíná konference COP25, výroční zasedání 197 stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Konference plní dozorčí roli nad dodržováním UNFCCC a nově také nad naplňováním emisních závazků států podle Pařížské dohody. Součástí tohoto mechanismu je 193 členských států OSN, dále Palestina, ostrov Niue, Cookovy ostrovy a Evropská unie.

Proč je konference (Conference of Parties, COP25) důležitá?

  • UNFCCC z roku 1992 neobsahuje závazné limity pro emise skleníkových plynů v jednotlivých státech;
  • Pařížská dohoda, která se na UNFCCC váže, takové závazky stanoví, včetně závazku na udržení globálního oteplení co nejblíže k 1,5 °C oproti roku 1850 a posílení financování klimatické akce;
  • COP25 je poslední konferencí stran UNFCCC před rokem 2020, kdy podle Pařížské dohody státy musí předložit nové závazky na snižování emisí. Důležitým bodem jednání v Madridu bude i zajištění dostatečného financování klimatické akce;
  • V současné době státy nedělají dost pro splnění těchto společných klimatických cílů: snížit emise o 45 % do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet oteplení do 1,5 °C do konce století.

Klimatickou akci již nelze zastavit

António Guterres

V předvečer zářijového klimatického summitu OSN vzkázaly miliony mladých lidí po celém světě politickým představitelům: „Selháváte“. Mají pravdu. Globální emise rostou. Teploty rostou. Dopady na oceány, lesy, projevy počasí, biodiverzitu, produkci potravin, vodu, pracovní místa a v neposlední řadě i na životy, jsou hrozivé už dnes. A podle všeho to bude ještě horší.

Vědci mluví jednoznačně. Ale na mnoha místech planety lidé nepotřebují tabulky a grafy, aby pochopili klimatickou krizi. Stačí jim podívat se ven z okna. Klimatický chaos se odehrává v reálném čase v Kalifornii, Karibiku, v Africe, Arktidě a řadě dalších míst. Nejvíc důsledky klimatické krize pociťují ti, kteří k ní přispěli nejméně. Na vlastní oči jsem viděl následky cyklónu v Mozambiku, hurikánu na Bahamách i rostoucí hladiny moře v Jižním Pacifiku.

Od slov k činům

Svolal jsem summit pro klimatickou akci, který má sloužit jako odrazový můstek pro přijetí nových emisních závazků v roce 2020 podle Pařížské dohody. Aktivně se k tomu přihlásila řada lídrů států a sektorů. Vznikla široká koalice – složená nejen ze zástupců vlád a mladé generace, ale i byznysu, municipalit, investorů a občanského sektoru – pro další postup směrem, který svět tak zoufale potřebuje k odvrácení klimatické katastrofy.

Víc než 70 států se zavázalo k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ačkoli největší producenti emisí mezi nimi nejsou. K stejnému se zavázalo i víc než sto měst, včetně několika největších. Nejméně 70 států oznámilo, že do roku 2020 výrazně posílí národní závazky podle Pařížské dohody. Malé ostrovní státy se společně zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality a přejít plně na obnovitelnou energii do roku 2030.

Generální tajmeník OSN António Guterres při své návštěvě Baham po zničujícím hurikánu Dorian. UN Photo/OCHA/Mark Garten

Řada zemí, např. Pákistán, Guatemala, Kolumbie, Nigérie, Nový Zéland nebo Barbados, oznámily výsadbu dohromady celkem 11 miliard stromů. Víc než 100 vrcholných představitelů soukromého sektoru oznámilo přechod na zelenou ekonomiku.

Skupina největších světových vlastníků aktiv – odpovídající za investice přesahující 2 biliony dolarů – oznámila, že do roku 2050 bude jejich portfolio výhradně uhlíkově neutrální. Tomu předcházelo prohlášení manažerů, jejichž firmy operují s téměř polovinou světového investičního kapitálu ve výši 34 bilionů USD, v němž vyzvali politické představitele států, aby stanovili smysluplnou cenu za vypouštění uhlíku a na celém světě odstoupili od dotací fosilních paliv a uhelných elektráren.

Mezinárodní finanční klub pro rozvoj (The International Development Finance Club) oznámil, že do roku 2025 vytvoří fond v hodnotě 1 bilionu dolarů na podporu výroby čisté energie v nejméně rozvinutých státech světa. Třetina globálního bankovního sektoru se zavázala nasměrovat svůj byznys tak, aby byl v souladu s cíli Pařížské dohody a Cíli udržitelného rozvoje (SDGs).

Na summitu bylo dále prezentováno jak města a globální sektory průmyslu, jako například lodní doprava, mohou dosáhnout významných redukcí emisí. Prostor dostaly i iniciativy na ochranu lesů a vodních zdrojů.

Vše zmíněné je významné. Ale nestačí to.

Dlouhá cesta před námi

Summit byl od samého počátku koncipován tak, aby popostrčil svět a podnítil akci na všech úrovních. Stal se také globálním jevištěm pro prezentaci tvrdé reality a upřel světla na ty, kteří se rozhodli konat i na ty, kteří tak ještě neučinili. Popírači ani velcí producenti emisí se již nemají kde a za koho se schovat.

Budu pokračovat v tlaku na všechny, aby dělali daleko víc doma a přesedlali na společná zelená řešení všude na světě. Planeta vyžaduje akci skutečně planetárního rozměru. Těžko toho lze dosáhnout přes noc. A nelze to realizovat bez těch, kteří ke klimatické krizi přispívají nejvíc.

António Guterres během klimatického summitu. UN Photo/Loey Felipe

Pokud se svět chce vyhnout čelní srážce s klimatickým útesem, musíme plně následovat vědecké poznání a snížit emise skleníkových plynů o 45 procent do roku 2030; dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050; a udržet růst globální teploty do 1,5 stupně Celsia do konce století. Jen tak můžeme zabezpečit budoucnost našeho světa.

Na uhlí zůstává závislých mnoho zemí, ačkoli již dnes existují levnější a zelenější alternativy. Potřebujeme výrazný pokrok ohledně stanovení ceny za uhlík, musíme zajistit, aby v roce 2020 již nebyly otevřeny žádné nové uhelné elektrárny a zastavit přísun bilionů dolarů z peněz daňových poplatníků do umírajícího fosilního průmyslu, který dodává sílu hurikánům, šíření tropických nemocí i konfliktům.

Rozvinuté státy musí zároveň splnit své dřívější závazky – do roku 2020 vytvořit fond ve výši 100 miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů – na financování opatření na zmírňování a adaptace na změnu klimatu v rozvojových státech.

Osobně se přesvědčím, že závazky, které státy, soukromý sektor a municipality učinily, jsou skutečně realizovány. První příležitostí bude klimatická konference OSN v Santiagu de Chile. OSN realizaci závazků plně podpoří.

Změna klimatu je nejdůležitější téma doby. Věda nám jasně říká, že současná trajektorie nás dovede k oteplení o 3 stupně Celsia na konci století. Já se toho nedožiji, ale mé vnučky ano. Nechci být a nebudu spoluviníkem ničení jejich jediného domova.

Mladí lidé, OSN a rostoucí počet lídrů z byznysu, finančního sektoru, vlád i občanské společnosti bijí na poplach a jednají. Ke konečnému úspěchu je nutné, aby se přidalo mnoho dalších. Čeká nás dlouhá cesta. Už jsme na ní ale nastoupili.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Článek vyšel ve světových médiích, v České republice ho publikovaly Lidové noviny a Deník Referendum.

Měnící se klima? Můžeme to zvládnout!

Vystoupení vedoucího Informačního centra OSN v Praze Michala Broži na prostestní stávce studentů z Hnutí Fridays for Future na Staroměstském náměstí v Praze.

Dobrý den. Ahoj! Je vás tady opravdu hodně! A věřím že i v dalších městech po celém světě! Je to znamení, že studenti a mnoho dalších lidí stojí za klimatickou akcí.

V OSN v New Yorku bude v pondělí summit Akce pro klima. Jeho výsledek bude důležitý pro každého z nás – ať už jste v Česku, Slovensku, Francii, Chile, Vietnamu nebo Austrálii. Klimatickou krizi nevyřešíme v jednom městě, v jednom státě nebo regionu světa. To nejsložitější je, že se týká úplně všech a úplně všichni to musíme řešit. 

Šéf Spojených národů António Guterres už před summitem vyzval všechny státy: přijeďte s konkrétními plány na snižování emisí, ne jenom s proslovy. Zvažte zdanit uhlík namísto platů lidí. Zastavte k roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. A zastavte veškeré dotace na fosilní paliva. Tyto dotace přesahují 6 % světového HDP!

Pařížská dohoda je vizionářský dokument, který má potenciál udržet nás v bezpečných vodách oteplení do 2 stupňů Celsia a méně. Ale bez reálných opatření nemá význam.

Je to doslova závod s časem. Závod, který můžeme a musíme vyhrát! Přestaňme se přít, zda se klimatická změna vůbec děje, 2. zda na to má vliv člověk, nebo 3. zda hoří svět nebo ještě nehoří. 

Nasaďme všichni své síly a znalosti, ať si jednou můžeme říct, že lidstvo dokázalo zvládnout ozónovou díru, a nakonec zvládlo ještě náročnější a komplexnější problém, jímž změna klimatu beze sporu je. Systémové změny, které jsou potřeba, jsou věcí politiků, měst a obcí, velkého i malého byznysu, a také nás, občanů a voličů.

Přestaňme se strašit a radši hledejme co nejúčinnější způsoby, jak odvrátit největší rizika změny drastickým snížením emisí až na nulu během pouhých tří dekád.

Zastavme kácení a odumírání lesů. A vraťme les všude tam, kde má nebo může být. Živá příroda je náš spojenec. 

Můžeme to zvládnout. Největším nebezpečím je ale víra, že to vyřeší někdo jiný. Nevyřeší.

A nezapomeňte, my všichni jsme jeden tým! Děkuji.

Klimatolog Tolasz se stal historicky prvním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu

V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[*]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Transformovat energetiku, dopravu, průmysl i zemědělství

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu.  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace

  1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise;
  2. Zastavit dotace fosilních paliv;
  3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren;
  4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění:Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.“

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘.“

Pavel Jungwirth:Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosférického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.“

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN:My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.“

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.“

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září):Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.“

Kontakt: Michal Broža, [email protected], tel. +420 724 020 611



[*]Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).

Akce pro klima: Summit OSN 2019

Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a ohrožení musíme ale vidět i řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nejnovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050.

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech:

  1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti;
  2. udržitelná a odolná infrastruktura a města;
  3. udržitelné zemědělství;
  4. udržitelný management lesů a oceánů;
  5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu;
  6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1