Skip to main content

Autor: kafka

Den OSN 2023: Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy

Den Organizace spojených národů (24. října) je připomínkou dne, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu světové organizace většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů.

Neexistuje žádná jiná globální organizace, která by měla takovou legitimitu, pravomoc svolávat státy a normativní dopad jako OSN. Žádná jiná globální organizace nedává tolika lidem naději na lepší svět. Dnes víc, než kdy jindy potřebujeme, aby se všechny státy spojily a naplnily slib sjednocených národů. Den OSN je příležitostí posílit společný program celého světa a znovu potvrdit cíle a zásady Charty OSN, jimiž se řídíme již 78 let.

Poselství generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ke Dni OSN 2023

Organizace spojených národů je odrazem světa, jaký je, a snahou o svět, jaký by mohl být. Naší odpovědností je pomáhat vybudovat svět míru, udržitelného rozvoje a lidských práv pro všechny. Můžeme to dokázat. Charta OSN, která vstoupila v platnost před 78 lety, nám ukazuje cestu.

V jejích základech je odhodlání zacelovat rozpory, napravovat vztahy a budovat mír. Šířit příležitosti a nenechat nikoho stranou. Zajistit spravedlnost, rovnoprávnost a posilovat postavení žen a dívek. Zajistit životně důležitou pomoc těm, kteří ji potřebují. A být dostatečně flexibilní, aby dokázala řešit výzvy, které v době zrodu OSN ještě neexistovaly: od existenční klimatické krize až po nebezpečí i přísliby umělé inteligence.  

Organizace spojených národů se řídí nadčasovými hodnotami a zásadami, ale nikdy nesmí ustrnout v čase. Proto musíme neustále posilovat způsoby naší práce a na vše, co děláme, aplikovat optiku 21. století.

V Den Organizace spojených národů se s nadějí a odhodláním zavažme dosáhnout lepšího světa. Usilujme o budoucnost, která bude odpovídat názvu naší nepostradatelné organizace. Jsme rozdělený svět. Můžeme a musíme být spojenými národy.

New York, 24. října 2023

Summit klimatických ambicí

20. září 2023, sídlo OSN, New York

Nejnovější vědecké hodnocení stavu světového klimatu od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) opět zdůraznilo, že je třeba bezodkladně jednat. Škody způsobené klimatickou krizí jsou již rozsáhlé a celosvětové emise skleníkových plynů zůstávají na rekordní úrovni. Svět potřebuje okamžité a hluboké snížení emisí teď a v průběhu příštích tří desetiletí, aby omezil globální oteplení na hranici 1,5 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí a dokázal tak zabránit nejhorším dopadům.

Obyvatelé zemí, které jsou za klimatickou krizi nejméně odpovědné, se již potýkají s dopady změny klimatu a potřebují bezodkladnou pomoc, aby se dokázaly adaptovat a vyrovnat se se ztrátami a škodami. Jde o princip rovnosti a klimatické spravedlnosti, který vyžaduje okamžitou pozornost vlád i mezinárodních finančních institucí.

S cílem urychlit klimatická opatření na straně vlád, firem, finančních institucí, místních samospráv a občanské společnosti svolává generální tajemník OSN na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Jde o důležitý politický milník, který má prokázat, že existuje společná globální vůle urychlit tempo a rozsah přechodu na spravedlivější globální ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie a odolnou vůči změně klimatu.

Koncepce a výsledky summitu jsou založeny třech vzájemně propojených pilířích: ambice, důvěryhodnost a provádění.

Ambice
Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030 (jak bylo dohodnuto v Glasgow); aktualizované závazky pro čistou emisní nulu; plány energetické transformace se závazkem nepoužívat žádné nové uhlí, ropu a plyn; plány postupného ukončování využívání fosilních paliv; ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů; závazky pro Zelený klimatický fond a plány v oblasti adaptace a odolnosti. Všichni hlavní znečišťovatelé a zejména všechny vlády zemí G20 budou vyzvány, aby se zavázaly do roku 2025 předložit ambicióznější NDCs, které budou zahrnovat absolutní snížení emisí a budou zahrnovat všechny skleníkové plyny.

Důvěryhodnost
Od lídrů z firem, měst, regionů a finančních institucí se očekává, že předloží plány pro tranzici, které budou v souladu se standardy důvěryhodnosti podporovanými OSN a uvedenými ve zprávě „Integrity Matters„, kterou nechal vypracovat generální tajemník OSN. Tento standard pro dobrovolné závazky k čisté emisní nule je jediným existujícím standardem, který je plně v souladu s omezením globálního oteplení na 1,5 °C. Požaduje cíle pro roky 2025 a 2030, plány spravedlivého přechodu na zastavení a postupné ukončení využívání fosilních paliv, skutečné snížení emisí bez použití kompenzací a závazek veřejně podporovat vědecky podložená opatření v oblasti klimatu.

Provádění
Vedoucí představitelé vlád, mezinárodních a regionálních organizací a finančních institucí, soukromého sektoru a občanské společnosti představí stávající nebo nově vznikající prováděcí partnerství, která se zabývají výzvami a příležitostmi souvisejícími s urychlením dekarbonizace odvětví s vysokými emisemi (energetika, lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu) nebo se zajištěním klimatické spravedlnosti (reforma mezinárodního finančního systému, systémy včasného varování, adaptace, ztráty a škody).

Hlavní výsledky summitu budou prezentovány ve shrnutí předsedajícího.

Humanitární pracovníci jsou vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy

Poselství ke Světovému humanitárnímu dni 2023
António Guterres, generální tajemník OSN
19. srpna 2023

Letošní Světový humanitární připomene 20 let od smrtícího útoku na hotel Canal v Bagdádu.

V tento temný den jsme ztratili 22 kolegů a kolegyň, včetně zvláštního představitele OSN Sergia Vieiry de Mello.

Tato tragédie vedla ke změně způsobu práce humanitárních pracovníků. 

Přestože se humanitární pracovníci těší respektu po celém světě, mohou se dnes stát i terčem cílených útoků.

Cílem celosvětových humanitárních operací je v letošním roce zajistit životně důležitou pomoc pro 250 milionů lidí v 69 zemích. To je desetkrát více než v době bombového útoku na bagdádský hotel Canal. 

Financování, které je k dispozici, bohužel zdaleka nestačí. Je nepřijatelné, aby v době množících se krizí byli humanitární pracovníci nuceni omezovat pomoc milionům potřebných lidí. 

Za posledních dvacet let došlo ke zhoršení mnoha dalších problémů: 

roste geopolitické napětí;

dochází k do očí bijícímu porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv;

jsme svědky záměrných útoků a dezinformačních kampaní.

Napadán je i samotný princip humanitární pomoci.

Tyto problémy ale globální humanitární společenství posílily.

Humanitární pracovníci, z nichž většina působí ve svých zemích, mají ještě blíže k lidem, jimž pomáhají. 

Hledají a nacházejí nové způsoby, jak se dostat hlouběji do oblastí postižených katastrofami a blíže k frontovým liniím konfliktů, vedeni jediným cílem: zachraňovat a chránit životy.

U příležitosti Světového humanitárního dne vzdáváme hold odvaze a obětavosti humanitárních pracovníků na celém světě. 

Znovu potvrzujeme plnou podporu jejich odhodlanému úsilí zachraňovat životy po celém světě.

Obdivujeme jejich neochvějné odhodlání sloužit VŠEM potřebným lidem. Bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud jsou, ať se děje cokoli. 

Děkuji.

Je načase začít skutečně chránit humanitární pracovníky

Martin Griffiths

Letošní Světový humanitární den připomíná 20 let od dne, kdy 19. srpna 2003 teroristé odpálili sebevražednou bombu před sídlem OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu. Jak tehdy řekl dnes již zesnulý generální tajemník OSN Kofi Annan, byl to jeden z nejtemnějších dnů v historii OSN. A stále jím zůstává. 

Světový humanitární den je pro mne navždy spojen se smíšenými a stále syrových pocity. Mezi těmi, kteří byli toho dne zabiti, byl i Sergio Vieira de Mello, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN v Iráku. Sergio byl můj přítel a kmotr mé dcery.

Můj přítel Sergio

Sergio zasvětil svůj život OSN. Do Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nastoupil v roce 1969, nedlouho poté, co završil studia na univerzitě. Zbytek svého tragicky zkráceného života strávil v OSN, kde postupně stoupal na žebříčku pozic. Poprvé jsem měl možnost s ním pracovat v roce 1996, kdy krátce působil jako regionální humanitární koordinátor OSN pro oblast Velkých jezer. Byl jsem jeho zástupcem a poté jsem jeho funkci převzal. Skutečně blízce jsem ho poznal v roce 1998. Oba jsme se tehdy stěhovali do New Yorku, kde jsme se podíleli na založení nového Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). On jako zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti a já opět v roli jeho zástupce. 

Byli jsme si blízcí, spojoval nás společný zájem o terénní humanitární činnost a hledání řešení jejích dilemat. Podobně jako u mnoha dalších našich nejlepších pracovníků, Sergiovo zaujetí pro tuto práci bylo založeno na oddanosti Chartě OSN. Měl ji vždy u sebe. Měl velký přehled o světě, což jen posilovalo jeho advokační práci i řečnické umění. Stali se z nás blízcí přátelé a já jsem dodnes hrdý na to, že byl kmotrem mé dcery. Právě kombinace osobní a profesionální vazby se Sergiem byla pro mě po jeho tragickém odchodu tak traumatizující a zároveň formativní. Jeho příklad je pro mě velkou inspirací, když mám nyní roli, kterou před lety zastával on.

Náhlost a konečnost ztráty Sergia byla pro mne skutečným šokem. Navzdory mým dlouholetým zkušenostem s prací ve válečných zónách mě náhle postavila tváří v tvář naší smrtelnosti. Truchlím pro něj dodnes. 

Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny

Toho dne zahynulo celkem 22 kolegů a kolegyň, více než 100 bylo zraněno. Velkou část z nich tvořili pracovníci OSN. Mnozí z nich byli Iráčané. Všechny však spojovala společná mise: pomoci Iráku při obnově a rekonstrukci.

Vím, co vzpomínka na ten den musí znamenat pro rodiny, přátele a kolegy obětí útoku v Bagdádu a všech, kteří byli od té doby zabiti, zraněni nebo uneseni při plnění humanitárních úkolů. A vím také, co znamená pro humanitární komunitu a širší společenství OSN. Ztráta jednoho z nás je ztrátou pro nás všechny. Cítím váš zármutek a bolest.

Hněv a hrdost

Cítím také hněv. Hněv, že ti, kdo stáli za pumovým útokem na hotel Canal a za většinu útoků na humanitární pracovníky od té doby – a vlastně i za útoky na zdravotníky a civilní obyvatelstvo v konfliktech – nebyli nikdy pohnáni k odpovědnosti. Hněv, že humanitární pracovníci jsou rok co rok stále terčem úmyslných útoků a že jsou při své práci zabíjeni, zraňováni a unášeni. Jen v loňském roce bylo obětí více než 400 humanitárních pracovníků, z nichž většinu tvořili národní pracovníci. Beztrestnost za tyto zločiny je strašlivým šrámem na našem kolektivním svědomí. Zbožná slova nic nezmění, rozhodující jsou činy. Je načase, abychom se zasadili o dodržování mezinárodního humanitárního práva a bojovali proti beztrestnosti jeho porušování.

Můj převládající pocit v tento den a při každém Světovém humanitárním dni je ale hluboký pocit hrdosti. Hrdosti na to, že jsem pracoval s lidmi, jako byl Sergio. A hrdosti na to, že jsem součástí organizace a komunity lidí, kteří navzdory rizikům a nebezpečím nadále zasvěcují své životy pomoci stále více potřebným lidem na celém světě. 

V tento Světový humanitární den vzdávám hold Sergiovi a všem, kteří před 20 lety přišli o život a byli zraněni při pumovém útoku na hotel Canal. Vzdávám hold všem, kteří byli zabiti, zraněni nebo uneseni během své humanitární mise. A vzdávám hold všem, kteří nadále slouží stovkám milionů potřebných po celém světě. Za všech okolností.   

Jako koordinátor pomoci při mimořádných událostech a zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti mám pro humanitární pracovníky u příležitosti Světového humanitárního dne tento slib: Budeme se i nadále zasazovat o vaši bezpečnost a ochranu při výkonu vaší důležité práce; budeme poskytovat systematické a předvídatelné vedení v oblasti bezpečného humanitárního přístupu; budeme i nadále volat po odpovědnosti za porušování mezinárodního humanitárního práva; a budeme dělat co je v našich silách, abychom vám poskytli podporu v případě potřeby. 

Nemůžeme vrátit zpět ty, kteří od nás byli navždy odtrženi. Můžeme ale uctít jejich památku tím, že uděláme vše, abychom podpořili ty, kteří pokračují ve své humanitární misi.

Autor je zástupcem generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor pomoci 
Na snímku Martin Griffiths v ukrajinském Irpiňi, 7. dubna 2022. Foto: Saviano Abreu/UN OCHA na Ukrajině

20 let po smrtícím útoku na OSN v Iráku jsou humanitární pracovníci dál odhodláni pomáhat bez ohledu na okolnosti a navzdory rostoucím rizikům

Na 19. srpna každoročně připadá Světový humanitární den. Připomínáme si tak humanitární pracovníky, kteří přišli o život při výkonu práce pro blaho jiných. Vzdáváme hold těm, kteří riskují své životy, obětují čas a pohodlí, aby po celém světě pomáhali lidem sužovaným konflikty, nepokoji a katastrofami. OSN varuje, že rok 2023 bude dalším rokem s vysokým počtem obětí z řad humanitárních pracovníků.

Podle předběžných dat z databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků výzkumného týmu Humanitarian Outcomes bylo letos v krizových situacích po celém světě zabito 62 humanitárních pracovníků, 84 jich bylo zraněno a 33 uneseno. V loňském roce dosáhl počet obětí na životech 116.

Jižní Súdán patří z pohledu výkonu humanitární práce již několik let k nejnebezpečnějším zemím na světě. Za letošní rok (k 10. srpnu) bylo dosud hlášeno 40 útoků na humanitární pracovníky a 22 úmrtí.

Dalším nebezpečným územím pro humanitární činnost je Súdán, kde bylo letos zatím hlášeno 17 útoků na humanitární pracovníky a 19 obětí na životech. Tento počet útoků překonává čísla, která byla naposledy zaznamenána na vrcholu konfliktu v Dárfúru v letech 2006 až 2009.

Další oběti z řad humanitárních pracovníků byly zaznamenány ve Středoafrické republice, Mali, Somálsku a na Ukrajině. V loňském roce bylo napadeno 444 humanitárních pracovníků. V předchozím roce bylo napadeno 460 humanitárních pracovníků, 141 z nich zaplatili životem.

Letošní Světový humanitární den také připomíná 20 let od sebevražedného bombového útoku v roce 2003(Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků) na sídlo OSN v hotelu Canal v iráckém Bagdádu, při němž zahynulo 22 pracovníků OSN. Dalších přibližně 150 lidí – místních a mezinárodních humanitárních pracovníků, kteří pomáhali při obnově Iráku – bylo v tento temný den zraněno.

„Světový humanitární den a bombový útok na hotel Canal je pro mě a mnoho dalších navždy spojen s neutuchajícími emocemi,“ říká šéf humanitární sekce OSN Martin Griffiths. „Každý rok zahyne při výkonu služby téměř šestkrát více humanitárních pracovníků, než kolik jich zemřelo v onen temný den v Bagdádu. V drtivé většině se jedná o místní humanitární pracovníky. Beztrestnost za tyto zločiny je jizvou na našem kolektivním svědomí. Je načase přestat jen mluvit o dodržování mezinárodního humanitárního práva a skoncovat s beztrestností za jeho porušování.“

Tváří v tvář rapidně rostoucím humanitárním potřebám jsou OSN a její partnerské organizace odhodlány poskytnout v letošním roce pomoc téměř 250 milionům lidí v krizových situacích po celém světě. To je desetkrát více než v roce 2003.

Fakta a čísla

Databáze o bezpečnosti humanitárních pracovníků: 

  • V letošním roce je zatím nejnebezpečnějším místem pro humanitární pracovníky Jižní Súdán. K 10. srpnu zde došlo ke 40 útokům a zabití 22 humanitárních pracovníků. Těsně druhý je Súdán, kde letos dosud došlo k 17 útokům, 19 humanit. pracovníků bylo zabito.
  • V roce 2022 bylo nepatrně méně útoků na humanitární pracovníky ve srovnání s předchozími lety, ale došlo k výraznému nárůstu únosů. Obětí násilných útoků se stalo 444 humanitárních pracovníků v 235 samostatných útocích. 116 humanitárních pracovníků bylo zabito, 143 zraněno a 185 uneseno.
  • V roce 2022 bylo zdaleka nejvíc útoků na humanitární pracovníky vedeno v Jižním Súdánu (45) s výrazným dopadem na celosvětové počty obětí v posledních letech. Na druhém místě jsou Mali a Myanmar s 20 útoky. V případě Mali tento počet zahrnoval 11 únosů.

Zpráva generálního tajemníka OSN o ochraně civilistů 2023:

  • V roce 2022 zaznamenala OSN nejméně 16 988 úmrtí civilistů ve 12 ozbrojených konfliktech, což je o 53 % více než v roce 2021.
  • Na Ukrajině OSN zaznamenala 7 957 zabitých a 12 560 zraněných civilistů, ačkoli skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší.
  • V Somálsku bylo zabito 710 civilistů a 1 148 jich bylo zraněno, což je o 60 % více než v roce 2021 a jde o nejvyšší počet od roku 2017. 
  • Na okupovaném palestinském území byl rok 2022 tím nejhorším z hlediska počtu civilních obětí na Západním břehu od roku 2005, kdy OSN začala tyto počty systematicky zaznamenávat.

Zdroje

Trello česky k Světovému humanitárnímu dni (Informační centrum OSN v Praze)

Aid Worker Security Data

Advancing the protection of humanitarian and health workers

Kampaň #NoMatterWhat

Fotografie ke stažení

Kontakty pro média:

New York: Jaspreet Kindra, [email protected], +1 929 273 8109

Ženeva: Jens Laerke, [email protected], +41 79 472 9750

Praha: Michal Broža, [email protected], +420 724 020 611

Poznámka pro editory

Tým Humanitarian Outcomes, který spravuje databázi bezpečnosti humanitárních pracovníků, upozorňuje, že všechna čísla pro rok 2023 se mohou po ověření změnit.

Nová Agenda pro mír: Čas jednat je teď

António Guterres

Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje
velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň
čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:

Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může
lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti
– jsou zpochybňovány.

Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.

Moje Nová agenda pro mír (v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost
založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.

Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:

  1. Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a
    geopolitických rozporů.
    Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez
    jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit
    preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu
    vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a
    internetem.
  2. Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na
    všechny, ve všech zemích a v každé době.
    Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující
    sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními
    v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv –
    občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
  3. Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných
    konfliktů.
    Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s
    aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké
    reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým
    modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
  4. Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
  5. Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.

Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.

Text zprávy (Policy Brief) generálního tajemníka OSN „A New Agenda for Peace

Informační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

New York – Praha, 4. července 2023

Organizace spojených národů zítra zahájí celosvětovou komunikační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). SDGs jsou společným plánem všech států pro lidi a planetu, který přijali světoví lídři v roce 2015.  Před zářijovým Summitem SDGs v New Yorku chce kampaň posílit povědomí o naléhavosti splnění společných cílů, představit SDGs jako plán pro udržitelný rozvoj celého světa a upřít pozornost veřejnosti na SDGs. 

V poločase patnáctiletého plánu je splnění stanovených Cílů ohroženo. Po desetiletích vzestupu v oblasti rozvoje se pokrok zastavil. Hlavními důvody jsou dopady klimatické krize, konfliktů, hospodářského poklesu a stále doznívající krize COVID-19.  

Na summitu SDGs se ve dnech 18. a 19. září v sídle OSN v New Yorku sejdou vůdčí představitelé států světa, aby znovu stvrdili společné závazky v oblasti udržitelného rozvoje. Summit má zásadní význam pro návrat světa na trajektorii udržitelnosti a splnění SDGs. 

Kampaň OSN, která zítra začíná především na digitálních platformách v mnoha státech světa, chce oživit diskusi o SDGs. „Chceme, aby se na SDGs podíleli všichni,“ říká Nanette Braun, ředitelka kampaní v Odboru OSN pro globální komunikaci (DGC). „Doufáme, že se političtí představitelé, nevládní organizace i jednotliví občané budou chtít zapojit do diskuse o významu SDGs a přispět k jejich naplňování. Udržitelnost se znovu musí stát hlavní prioritou všech států,“ říká zástupce Odboru pro globální komunikaci v Česku, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze (UNIC) Michal Broža.      

Kampaň využívá pro sdělení dynamický vizuální styl, který pomůže posílit povědomí o SDGs a chce inspirovat vlády, soukromý sektor i občanské iniciativy k jejich naplňování. Do mobilizace veřejného mínění budou zapojeni i influenceři v Česku.

Více informací o Summitu SDGs

#GlobalGoals 

Kontakt pro média:  
Michal Broža, +420 724020611, [email protected]
Šárka Svobodová, +420 724020612, [email protected]

UNHCR podpoří dotační program ministerstva vnitra na začlenění uprchlíků

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si vysoce cení okamžité a komplexní reakce Česka na uprchlickou situaci spojenou s válkou na Ukrajině. Solidarita české vlády i široké veřejnosti je enormní a bezprecedentní. A právem je možné ji označit za příkladnou. Česko by však v tomto ohledu nemělo zůstat osamocené a je zapotřebí pokračující podpory ze strany širšího humanitárního společenství.

Agentura OSN pro uprchlíky přispěje na začlenění lidí prchajících před válkou na Ukrajině do společnosti v Česku. V rámci dotačního programu ministerstva vnitra poskytne více než 37 milionů korun na podpůrné aktivity organizované na úrovni obcí a měst.

Grantovou podporu UNHCR získalo celkem 19 projektů malého rozsahu. Patří mezi ně jazykové kurzy češtiny, sociálně právní poradenství nebo volnočasové aktivity, které napomůžou snadnější adaptaci uprchlíků na život v Česku a jejich začlenění do české společnosti. Mezi podpořenými projekty jsou aktivity jak pro dospělé, tak děti, mimo jiné letní tábory, které přispějí k tomu, aby si děti z uprchlických rodin mohly lépe osvojit základy češtiny.

Agentura OSN pro uprchlíky úzce koordinuje své působení s příslušnými resorty a odbory. Podpora UNHCR tak rozšiřuje stávající grantový program ministerstva vnitra.

„Vítáme rozhodnutí UNHCR finančně podpořit dotační titul Ministerstva vnitra ČR na integrační projekty obcí. Tento program, který ministerstvo vnitra realizuje již řadu let, se ukázal jako klíčový nástroj pro integraci cizinců na lokální úrovni a aktuálně sehrává nezastupitelnou úlohu v kontextu migrační vlny z Ukrajiny,“ uvedla Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky resortu vnitra.

Podpory se dostalo projektům s výhledem soběstačnosti a udržitelnosti. Kromě lidí nucených opustit své domovy kvůli válce na Ukrajině cílí některé z podpořených projektů také na širší populaci. „Program ministerstva vnitra, který UNHCR spolufinancuje, se zaměřuje primárně na podporu začlenění držitelů tzv. dočasné ochrany a dalších skupin cizinců na místní úrovni. Vzhledem k podstatě spolupráce ale bude součástí cílové skupiny i hostitelská komunita,“ dodal vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari.

Mezi projekty, které získaly finanční dotaci, se tak řadí i akce pro širokou veřejnost, usilující o vytvoření sociálních vazeb mezi lidmi prchajícími před válkou a hostitelskou populací. Právě ty představují jeden z předpokladů pro pokojné a prosperující soužití obou skupin.

Podporu v celkové výši více než 37 milionů korun obdržely od UNHCR projekty v obcích, dobrovolných svazcích obcí, městech nebo městských částech, kde je vyšší přítomnost uprchlíků z Ukrajiny, a kde byla zároveň identifikovaná potřeba napomoci jejich začlenění. Jmenovitě se jedná o projekty v těchto obcích a městech: Brno, Buštěhrad, Česká Lípa, Český Krumlov, Děčín, Děčín – Svazek obcí SEVER, Chlumec nad Cidlinou, Jihlava, Kadaň, Kanice, Lišov, Litomyšl, Mladá Boleslav, Ostrava, Přerov, Starý Plzenec, Sušice, Vamberk, Žatec.

Naděje daleko od domova

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků.

Během svého desetiletého působení ve funkci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsem byl svědkem odolnosti a přínosu uprchlíků ve všech oblastech života. Jejich vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu mě inspiruje každý den. Uprchlíci představují to nejlepší z lidského ducha. Potřebují a zaslouží si podporu a solidaritu – ne uzavřené hranice a odstrkování. 

Když si připomínáme Světový den uprchlíků, jsme konfrontováni s nemilosrdnými statiskami. Více než 100 milionů lidí žijících v zemích zmítaných konflikty, pronásledováním, hladem a klimatickým chaosem bylo nuceno opustit své domovy. 

To nejsou jen čísla na papíře. Jsou to konkrétní ženy, děti a muži, kteří se vydávají na obtížnou cestu a často při tom čelí násilí, vykořisťování, diskriminaci a zneužívání. 

Tento den nám připomíná naši povinnost chránit a podporovat uprchlíky a také naši povinnost otevřít další cesty podpory. K tomu patří i řešení pro přesídlení uprchlíků a pomoc při obnově jejich důstojného života. 

Potřebujeme větší mezinárodní podporu pro hostitelské země, jak k tomu vyzývá Globální pakt pro uprchlíky (Global Compact for Refugees), aby se zvýšil přístup ke kvalitnímu vzdělání, důstojné práci, zdravotní péči, bydlení a sociální ochraně.  

A potřebujeme mnohem silnější politickou vůli k nastolení míru, aby se uprchlíci mohli bezpečně vrátit do svých domovů. 

Tématem letošního mezinárodního dne je „Naděje daleko od domova“. Vyzývám svět, aby využil naději, kterou uprchlíci nosí ve svých srdcích. Spojme jejich odvahu s příležitostmi, které potřebují, a to na každém kroku.

António Guterres, 20. června 2023
Foto: UNHCR/Monique Jaques

UNHCR: Počet nuceně vysídlených lidí ve světě dosáhl nového rekordu

Za nárůst počtu nuceně vysídlených lidí ve světě mohla v loňském roce zejména válka na Ukrajině a revidované odhady týkající se afghánských uprchlíků. Další boje, především v Súdánu, pak navýšily celkový počet nuceně vysídlených ve světě až na aktuálních 110 milionů.

Válka na Ukrajině spolu s konflikty na dalších místech a klimatickými otřesy způsobily, že v loňském roce muselo opustit své domovy více lidí než kdy dříve. Více než kdy jindy je tak zapotřebí okamžitá, společná reakce, tak aby bylo možné zmírnit samotné příčiny i dopady vysídlení.

Vlajková publikace agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), výroční zpráva Global Trends in Forced Displacement 2022, konstatuje, že ke konci roku 2022 dosáhl počet nuceně vysídlených lidí v důsledku válek, pronásledování, násilí a porušování lidských práv rekordních 108,4 milionu. Tedy o 19,1 milionu více než o rok dříve. Jde o nejvyšší zaznamenaný meziroční nárůst vůbec. 

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že tato vzestupná tendence v počtu vysídlených by měla v letošním roce nabrat opačnou dynamiku. Vypuknutí konfliktu v Súdánu zapříčinilo novou vlnu nucených odchodů lidí z jejich domovů, a ke konci května 2023 se tak celosvětový počet vysídlených vyšplhal na odhadovaných 110 milionů.

 „Tato čísla nám ukazují, že co se týče konfliktů, někteří lidé do nich až příliš spěchají, ale východiska hledají jen velmi pomalu. Důsledkem je zkáza, vysídlení obyvatelstva a utrpení každého z milionů lidí nucených opustit své domovy,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. 

Globálně z nich představují celkem 35,3 milionu uprchlíci neboli lidé, kteří překročili mezinárodní hranice ve snaze najít bezpečné útočiště. Větší část, na 58 procent, tedy 62,5 milionu lidí, pak bylo kvůli konfliktům a násilí vysídleno ve svých domovských zemích. 

Hlavní spouštěčem vysídlení byla v roce 2022 válka na Ukrajině. Počet uprchlíků z Ukrajiny stoupl z 27 300 ke konci roku 2021 až na 5,7 milionu ke konci roku 2022. To představuje vůbec nejrychlejší nárůst v počtu uprchlíků na jakémkoliv místě od druhé světové války. Také množství uprchlíků z Afghánistánu do konce roku 2022 výrazně narostlo kvůli revidovaným odhadům Afghánců, kteří našli útočiště v Íránu. Mnozí z nich přitom přišli už v předchozích letech. Podobně zpráva odráží revize ze strany Kolumbie a Peru co do navýšení počtu Venezuelanů, většinou zařazených do kategorie „další lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu“, které tyto země hostí. 

Čísla také ukazují, že to nejsou bohaté státy, které hostí většinu vysídlených, ale země s nízkými a středními příjmy co do možností ekonomiky i v poměru na tamní obyvatele. Nejméně rozvinutých 46 zemí, na které připadá jen méně než 1,3 procenta světového hrubého domácího produktu, hostí víc než 20 procent všech uprchlíků. V loňském roce přitom objem dostupných finančních zdrojů na řešení četných situací spojených s vysídlením a podporou hostitelských států nestačil pokrýt reálné potřeby. A je tomu tak i v roce 2023, zatímco potřeb přibývá.

„Lidé na celém světě nadále prokazují mimořádnou pohostinnost uprchlíkům, když poskytují ochranu a pomoc těm, kteří ji potřebují,“ podotkl Filippo Grandi. „Je však zapotřebí mnohem větší mezinárodní podpory a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti, zejména se zeměmi, které hostí většinu vysídlených lidí ve světě.“

„Především je potřeba mnohem víc usilovat o ukončení konfliktů a odstranění překážek, tak aby uprchlíci měli reálnou možnost vrátit se domů – dobrovolně, bezpečně a důstojně,“ dodal. 

Zatímco celkový počet nuceně vysídlených lidí ve světě nadále roste, publikace Global Trends Report poukazuje také na to, že v roce 2022 se do 38 zemí dobrovolně a bezpečně vrátilo více než 339 000 uprchlíků. Ačkoliv to bylo méně než v předchozím roce, došlo k zásadnímu počtu dobrovolných návratů do Jižního Súdánu, Sýrie, Kamerunu nebo Pobřeží slonoviny. Zároveň se v roce 2022 vrátilo do svých domovů  na 5,7 milionu vnitřně vysídlených lidí, zejména v Etiopii, Myanmaru, Sýrii, Mosambiku a Demokratické republice Kongo. 

Ke konci roku 2022 zůstávalo na celém světě odhadem 4,4 milionu lidí bez státní příslušnosti nebo s neurčenou národností, což je o dvě procenta více než na konci roku 2021. 

Publikace Global Trends Report je zveřejněna šest měsíců před zahájením v pořadí druhého Globálního fóra pro uprchlíky, významného setkání v Ženevě, na kterém bude řada aktérů hledat nová, solidární řešení pro lidi nucené uprchnout ze svých domovů a ty, kteří jim poskytli útočiště.

TISKOVÁ ZPRÁVA UNHCR
Kontakt pro média:
Ivana Milenkovičová, UNHCR v ČR
Tel. +420 773 720 193
[email protected]


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1