Skip to main content

Autor: kafka

Devět zaměstnanců UNRWA bude propuštěno kvůli možnému podílu na útocích na Izrael ze 7. října

Devět zaměstnanců agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA bude propuštěno, protože se mohli podílet na útocích Hamásu proti Izraeli ze 7. října 2023, řekl včera na briefingu v New Yorku mluvčí OSN.

Rozhodnutí přichází po uzavření vyšetřování Úřadu OSN pro vnitřní dohled (OIOS). To bylo zahájeno poté, co Izrael oznámil, že se několik pracovníků UNRWA podílelo na brutálním útoku na jeho území, při němž bylo zabito na 1 200 lidí a dalších 250 bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí. OIOS ale nedostal příležitost nezávisle ověřit informace, které Izrael použil na podporu těchto obvinění. OIOS je nejvyšším vyšetřovacím orgánem v systému OSN a jeho zprávy jsou důvěrné. Na vyžádání mohou být poskytnuty členským státům.

Vyšetřovatelé se zabývali případy 19 zaměstnanců UNRWA. „V jednom případě nezískal OIOS žádné důkazy, které by potvrdily tvrzení o zapojení do útoků, v devíti dalších nebyly důkazy získané OIOS dostatečné,“ uvedl na briefingu mluvčí OSN. V souvislosti s těmito deseti případy uvedl, že v souladu s předpisy a pravidly UNRWA budou brzy přijata příslušná odpovídající opatření.

V devíti zbývajících případech důkazy získané úřadem OIOS naznačují, že se tito zaměstnanci mohli na útocích ze 7. října podílet. Generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini prohlásil, že jejich smlouvy budou v zájmu agentury ukončeny.

Šéf OSN se podle svého mluvčího domnívá, že je důležité závěry vyšetřování projít velmi pečlivě, protože jakákoli účast na brutálních útocích by byla velkou zradou důvěry. V první fázi po zveřejnění obvinění ze strany Izraele byly podniknuty velmi rychlé a rozhodné kroky v zájmu fungování agentury UNRWA. Nyní má OSN podle svého šéfa všechny potřebné informace k dalšímu postupu.

Mluvčí OSN na včerejším briefingu dále zdůraznil, že nesmíme zapomínat, že obrovské množství pracovníků UNRWA po celé měsíce podstupuje obrovské riziko a pomáhá statisícům lidí udržet se naživu. „Musíme zajistit, že obětavý personál UNRWA, včetně více než 200 těch, kteří od 7. října přišli v Gaze o život, bude mít respekt a podporu, kterou potřebuje,“ řekl mluvčí OSN.

Foto: United Nations, Farhan Haq

Nedostatek paliv ohrožuje životně důležité funkce v Gaze

Přetrvávající nedostatek paliv v Gaze a nevhodné podmínky pro jeho bezpečné skladování ohrožují životně důležité funkce v Gaze. V říjnu 2023 přerušily izraelské úřady 120 MW vedení elektřiny do Gazy a vynutily odstavení místní elektrárny, která generovala dalších 70 MW. Pohonné hmoty jsou tedy kriticky nutné pro provoz záložních generátorů, které napájejí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu nebo zařízení na výrobu vody. Je také nutné, aby mohly jezdit sanitky, nákladní automobily a další vozidla.

V červenci se zatím OSN a partnerům do Gazy podařilo dopravit přibližně 2,5 milionu litrů paliv. To je přibližně 100 tisíc litrů denně a asi 1/4 ze 400 tisíc litrů, které jsou každý den potřeba pro nejzákladnější humanitární operace.

Izraelské úřady nadále přísně kontrolují příděly dovážených pohonných hmot, čímž omezují humanitární operace, zejména místních organizací. OSN a humanitární partneři se zasazují, aby Izrael povolil přidělování pohonných hmot všem klíčovým humanitárním organizacím, schválil další skladovací prostory v Gaze a umožnil dovoz pohonných hmot přes více přechodů.

Zdroj: web UN OCHA
Foto: UNICEF

Mediační role OSN v Jemenu

Jemen se od roku 2011 potýká s těžkou a velmi komplexní politicko-vojenskou krizí, která těžce dopadá na obyvatelstvo a ekonomiku země i celého regionu. V roce 2011 jmenoval generální tajemník OSN zvláštního zmocněnce, který má za úkol podporovat mediaci v Jemenu. OSN poskytla podporu při jednáních mezi vládou a opozicí, která vyústila v podpis iniciativy Rady pro spolupráci v Zálivu a jejího prováděcího mechanismu (Rijád, listopad 2011). Zvláštní zmocněnec se nadále aktivně podílel na spolupráci se všemi jemenskými stranami při realizaci inicativy. V roce 2012 byl zřízen Úřad zvláštního zmocněnce generálního tajemníka pro Jemen.

V lednu 2014 uspořádali Jemenci s podporou OSN konferenci národního dialogu. Závěrečný dokument konference položil základy nového federativního a demokratického uspořádání země. Byla vytvořena komise pro přípravu ústavy. Navzdory pokroku v politické transformaci vedly srážky mezi vládními silami, Hútíi a dalšími ozbrojenými skupinami v polovině roku 2014 k eskalaci vojenského konfliktu. Bez ohledu na dohody zprostředkované tehdejším zvláštním zmocněncem OSN se Hútíové a spřízněné jednotky ozbrojených sil zmocnili v září 2014 kontroly nad San’á a dalšími částmi země.

Rada bezpečnosti v roce 2015 požádala generálního tajemníka, aby zintenzivnil svou zprostředkovatelskou úlohu s cílem umožnit obnovení mírové a Jemenci vedené tranzice. Od té doby zvláštní zmocněnec OSN zprostředkoval několik po sobě jdoucích kol konzultací zaměřených na dosažení vyjednaného řešení s cílem ukončit konflikt a obnovit proces politické transformace.

Navzdory těmto snahám OSN pokračovaly boje po celé zemi. V prosinci 2018 dosáhly jemenská vláda a Hútíové ve Švédsku tzv. Stockholmské dohody. Zahrnovala stažení sil z Hudajdá a příměří v této části země, dohodu o výměně vězňů a zadržených osob a ujednání o Taízu.

V srpnu 2021 jmenoval generální tajemník OSN zvláštním vyslancem pro Jemen Hanse Grundberga ze Švédska. Na postu vystřídal Martina Griffithse (UK), který se poté stal humanitárním koordinátorem OSN (z této pozice odešel na vlastní žádost v červnu 2024).

2. dubna 2022 Grundberg oznámil dvouměsíční dohodu o příměří, která byla dvakrát prodloužena a její platnost skončila 2. října 2022. Podmínky příměří zahrnovaly vplutí 18 lodí s pohonnými hmotami do přístavů v Hudajdě, povolení dvou komerčních letů týdně na letiště v San’á a zorganizování schůzky mezi stranami s cílem dohodnout se na otevření silnic v Taizu a na dalších místech, aby se usnadnil pohyb obyvatelstva uvnitř Jemenu.

Zvláštní zmocněnec Grundberg se dál aktivně zapojuje do zprostředkování mezi stranami konfliktu s cílem dohodnout se na opatřeních na budování důvěry a celostátním příměří a otevření politického procesu pod vedením Jemenců a pod záštitou OSN.

Hans Grundberg má jako kariérní dioplomat více než 20 let zkušeností v mezinárodních vztazích, z toho se více než 15 let zabývá řešením konfliktů, vyjednáváním a mediací se zaměřením na Blízký východ. V letech 2019 – 2021 působil jako velvyslanec Evropské unie v Jemenu. Jako diplomat na Ministerstvu zahraničí Švédska se podílel na jednáních vedoucích k uzavření Stockholmské dohody (2018).

Více informací:

Foto: UNDP Jemen

Připomínka genocidy v Srebrenici se od letošního roku připomíná jako oficiální mezinárodní den

Valné shromáždění OSN vyhlásilo 11. červenec Mezinárodním dnem reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995, při níž bylo zabito nejméně 8 372 lidí, tisíce lidí byly vysídleny a celé komunity zničeny. Přijalo stejnojmennou rezoluci a požádalo generálního tajemníka OSN, aby v rámci příprav na 30. výročí genocidy ve Srebrenici v příštím roce vytvořil osvětový program o této temné události.

Valné shromáždění odsoudilo jakékoli popírání genocidy ve Srebrenici jako historické události a vyzvalo členské státy, aby uchovávaly zjištěná fakta, a to i prostřednictvím vlastních vzdělávacích systémů, s cílem zabránit popírání a překrucování a jakémukoli výskytu genocidy v budoucnosti.

Text rezoluce, jehož přípravu společně koordinovaly Německo a Rwanda, byl přijat hlasováním, v němž se 84 států vyslovilo pro, 19 proti a 68 se zdrželo hlasování.

Masakr ve Srebrenici byl jednou z nejtemnějších kapitol války, která vypukla po rozpadu bývalé Jugoslávie. V červenci 1995 obsadila bosenskosrbská armáda Srebrenici, kterou předtím Rada bezpečnosti prohlásila za bezpečnou zónu, a brutálně zde povraždila tisíce mužů a mladistvých a vyhnala z města 20 tisíc lidí. Malá a jen lehkými zbraněmi vyzbrojená jednotka nizozemských mírových sil pod vlajkou OSN nebyla schopna bosenskosrbským silám vzdorovat.

Brutální vraždění bosenských Muslimů ve Srebrenici armádou Republiky srbské bylo uznáno Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) i Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvítal přijetí rezoluce jako další uznání obětí a pozůstalých a jejich snah o spravedlnost, pravdu a záruky, že se situace nebude opakovat. „Rezoluce je o to důležitější, že přetrvává revizionismus, popírání genocidy v Srebrenici i nenávistné projevy ze strany vysokých politických představitelů v Bosně a Hercegovině i v sousedních zemích,“ uvedl v prohlášení.

Generální tajmemník OSN António Guterres vydal u příležitosti první připomínky Mezinárodního dne reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici toto prohlášení:

11. července si letos poprvé připomínáme Mezinárodní den reflexe a připomínání genocidy ve Srebrenici v roce 1995.

Před 29 lety zklamaly Organizace spojených národů a svět obyvatele Srebrenice. Více než 8 tisíc bosenských muslimů bylo systematicky zavražděno a jejich ostatky pohřbeny v masových hrobech. Jednalo se o nejhorší zvěrstvo v Evropě od druhé světové války.

Dnes uctíváme památku obětí a vyjadřujeme solidaritu s přeživšími.  

Znovu také potvrzujeme naši podporu rodinám zabitých v jejich neúnavném hledání pravdy a spravedlnosti. Musíme bojovat proti popírání a revizionismu a pokračovat v úsilí o identifikaci všech obětí a pohnání všech zločinců k odpovědnosti. 

A zavazujeme se, že se z této nevýslovné tragédie budeme i nadále učit a sdílet příběhy a poučení ze Srebrenice.  

Genocida ve Srebrenici je otřesným svědectvím o ničivých důsledcích nečinnosti tváří v tvář nenávisti. Musíme bojovat proti rozdělení a nesnášenlivosti, zasazovat se o lidská práva a podporovat vzájemné porozumění a usmíření.

Kéž vzpomínka na Srebrenici posílí naše odhodlání vybudovat svět bez pohromy genocidy. Svět, v němž zvítězí spravedlnost a mír a kde „už nikdy více“ bude splněním slibu pro celé lidstvo.

Foto: © UNICEF/Roger LeMoyne

Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje (2024)

Právě zveřejněná výroční Zpráva o cílech udržitelného rozvoje (SDG Report 2024) upozorňuje, že pokrok zdaleka nedosahuje úrovně, která je nutná pro splnění cílů stanovených v Agendě 2030. Ničivé účinky pandemie COVID-19, eskalace konfliktů, geopolitické napětí a rostoucí klimatický chaos tvrdě zasahují do výsledků naplňování agendy světa pro udržitelnou budoucnost.

Svět prochází velkými otřesy
Zpráva uvádí, že jen 17 % vytyčených cílů SDG je na cestě ke splnění, téměř polovina vykazuje minimální nebo jen mírné zplešení a více než třetina stagnuje nebo dokonce klesá.

Klíčová zjištění
SDG Report 2024 dokumentuje rostoucí globální nerovnosti. Do extrémní chudoby bylo zatlačeno dalších 23 milionů lidí a přibylo více než 100 milionů hladových (2022 ve srovnání s 2019). Poprvé v tomto století je růst HDP per capita v polovině nejzranitelnějších zemí světa pomalejší než ve vyspělých ekonomikách. Celkový pokrok v oblasti zdraví ve světě se od roku 2015 znepokojivě zpomalil. V mnoha zemích zaznamenali pokles matematických a čtenářských dovedností žáků a studentů.

Války ničí životy milionů lidí. Počet nuceně vysídlených dosáhl bezprecedentní úrovně 120 milionů (2024), počet civilních obětí konfliktů v letech 2022 a 2023 prudce vzrostl o 72 %.

Environmentální krize ohrožuje planetární ekosystém. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii a průměrná globální teplota se přiblížila kritické hranici 1,5 °C. Emise skleníkových plynů a koncentrace CO2 v atmosféře dál dosahují nových maxim.

Celá zpráva SDG Report 2024 (anglicky)
Více o SDGs (česky)

Příležitost pro stážisty/stážistky v OSN Česká republika

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice 
Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze.

Předpoklady

  • Výborná znalost češtiny a angličtiny;
  • student/ka na VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce na PC (jednoduchá grafika, práce s textem, fotografie, videa);
  • práce se sociálními sítěmi (Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • Příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava informačních materiálů;
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie, jednoduchá grafika, texty, videa);
  • administrativní činnost;
  • pomoc s běžným chodem kanceláře.

Předpokládaná časová náročnost je 35 hod. týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení. Termín nástupu je září 2024. Místo výkonu práce je kancelář UNIC v centru Prahy.

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

V případě zájmu nám prosím pošlete svůj životopis a krátký motivační dopis s uvedením časových možností na [email protected].

Ocenění pro mladé uprchlíky je uznáním jejich schopností, odolnosti a adaptability

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Česku s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy již po patnácté společně ocenily žáky a studenty z řad žadatelů o azyl a osob s dočasnou a mezinárodní ochranou, jejichž vynikající výsledky, ať už dobrovolnické, studijní nebo sportovní, znamenají přínos pro společnost. Akce se konala u příležitosti Světového dne uprchlíků pod záštitou ministra školství Mikuláše Beka.

Oceněno bylo 20 dětí a mladistvých ve věku od 7 do 24 let z Ukrajiny, Kolumbie, Ruska, Běloruska, Myanmaru, Afghánistánu, Ázerbájdžánu a Nigérie za výjimečné sportovní a studijní výsledky nebo dobrovolnickou činnost.

Mezi oceněnými je například 24letá studentka DAMU, která je spoluautorkou studentské operní hry pro neslyšící. Dále dobrovolnice, která pomáhá nevidomým lidem, sportovci, kteří se umisťují na předních příčkách běžeckých soutěží, slaví úspěchy ve fotbalu, florbalu nebo taekwondo. Nechybí ani nadané děti s vynikajícími studijními výsledky, kteří jsou inspirací pro své spolužáky i širokou veřejnost.

Na slavnostní vyhlášení, které se uskutečnilo ve Velkém zrcadlovém sále ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), je doprovodili jejich rodiny a zástupci institucí a organizací pomáhajících uprchlíkům v Česku.

Diplomy oceněným předali vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari, který dětem a studentům poděkoval za jejich mimořádné úsilí a vyjádřil naději, že jednou budou stejně solidární s potřebnými, jako je česká společnost solidární s nimi. Vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš vyjádřil obdiv k mimořádným školním úspěchům, reprezentci školy a pomoci jiným, přestože začátky jejich pobytu v Česku určitě nebyly jednoduché. Dodal, že věří, že úspěch je bude provázet celým životem a dnešní den je pouhým začátkem. Akce se zúčastnili také zástupci ministerstva vnitra (MV), Správy uprchlických zařízení MV a agentur OSN.

Smyslem akce je upozornit na mimořádné výsledky a úspěchy dětí, které v ČR získaly dočasnou ochranu, mezinárodní ochranu nebo o ni žádají. Děti jsou na ocenění UNHCR většinou nominovány svými učiteli či sociálními pracovníky, kteří je v jejich snažení podporují.

Ocenění slouží k povzbuzení a motivaci dalších dětí azylantů ke studiu, stejně jako k rozšíření povědomí o přínosu vzdělávání mezi jejich rodinnými příslušníky. Akce zároveň nabourává stereotypní uvažování o uprchlících v české společnosti zdůrazněním jejich úspěchů, snažení a nadání.

Součástí ocenění byl také doprovodný program. Ocenění a jejich rodinní příslušníci nebo doprovod vypluli lodí po Vltavě obdivovat krásy Prahy.

Tisková zpráva UNHCR v ČR.
Foto: UNHCR / Daiana Sheludkevych

© UNHCR/Anna Liminowicz

Nuceně vysídlení lidé potřebují solidaritu

Ajmal Khybari

20. června si připomínáme Světový den uprchlíků, který je oslavou odolnosti, síly a odvahy milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válce, pronásledování nebo katastrofám. V tento den zdůrazňujeme solidaritu s lidmi na útěku a znovu opakujeme výzvu k respektování jejich práva na bezpečí, podporu jejich začlenění do společnosti a nalezení trvalého řešení jejich situace.

Počet nuceně vysídlených osob dosahuje rekordních hodnot. Letos se proto Světový den uprchlíků zaměřuje na solidaritu s uprchlíky i na hledání trvalých řešení. Téma a slogan pro rok 2024 zní „Za svět, kde jsou uprchlíci vítáni“. Zdůrazňuje, že za abstraktními statistikami stojí individuální osudy žen, dětí a mužů, kteří na obtížných cestách za bezpečím čelí mnoha útrapám, včetně násilí, vykořisťování, diskriminace a zneužívání.

V době přibývajících konfliktů a politických a ekonomických otřesů ve světě je solidarita s uprchlíky důležitější než kdy jindy. Jako světoobčané musíme oslavovat jejich silné stránky a usnadnit jim socioekonomické začlenění. Je nezbytné ukončit války, které jsou hlavní příčinou jejich utrpení a zabraňují jim v návratu domů. Poskytování útočiště a ochrany uprchlíkům je výrazem naší sdílené lidskosti. Uprchlíci přicházejí s cennými dovednostmi a zkušenostmi. Potřebují jen příležitost přispět. Jejich talent a vášeň mohou být ku prospěchu nejen jejich rodin, ale i zemí, které je přijmou. Státy a komunity, které hostí velké množství uprchlíků, také potřebují naši solidaritu. 

Právo na azyl je ohroženo. Přísnější politika, diskriminace a xenofobie ztěžují lidem, kteří jsou nuceni uprchnout, přístup k bezpečným a legálním cestám k azylu. Dopady změny klimatu narušují živobytí a dále posilují napětí. Země, které uprchlíky nadále vítají, potřebují více zdrojů, současně je zapotřebí větší politické vůle k nalezení řešení, která by uprchlíkům umožnila návrat domů nebo přesídlení do jiných zemí. UNHCR, Agentura OSN pro uprchlíky je přesvědčena, že začleňování je nejlepší způsob, jak uprchlíky podpořit. Pomáhá jim připravit se a znovu vybudovat život, ať už v zemi azylu, nebo po návratu domů, pokud to podmínky dovolí.

V únoru 2022 byl svět a Evropa svědkem humanitárního ducha solidarity projevené uprchlíkům z Ukrajiny, kteří byli vysídleni v důsledku ruské vojenské agrese a invaze. Humanitární reakce na ukrajinské uprchlíky ukazuje schopnost Evropy chránit nuceně vysídlené lidi. Je to skvělá příležitost k budování trvalých řešení pro ochranu uprchlíků bez ohledu na jejich původ a k ochraně jejich základního lidského práva na bezpečí, důstojnost a možnost obnovit svůj život v míru. Česká republika prokázala příkladnou solidaritu, štědrost a ochranu ukrajinských uprchlíků. Česko je 3. největším příjemcem ukrajinských uprchlíků na svém území. Čeští občané a vláda prokázali tuto solidaritu tím, že přivítali ukrajinské uprchlíky ve svých domovech, školách, pracovištích a sociálních službách.

V dnešním globalizovaném světě jsme všichni propojeni. Sdílíme nejen planetu Zemi s jejími vzácnými zdroji, ale také klima a výzvy, které s sebou přináší. Právě proto je letošní Den uprchlíků důležitější než kdy jindy. Pojďme společně demonstrovat solidaritu s těmi, kteří byli nuceni opustit své domovy, a zasadit se tak „Za svět, kde jsou uprchlíci vítáni“.

Autor je vedoucím kanceláře UNHCR v Česku
Foto: UNHCR / Anna Liminowicz

Výroční zpráva OSN „Děti a ozbrojené konflikty“ za rok 2023: Šokující nárůst případů porušování práv dětí v konfliktech

Zpráva uvádí nebývalé počty zabitých a zmrzačených dětí v místech jako je Izrael a okupovaná palestinská území, zejména Gaza, Burkina Faso, DR Kongo, Súdán nebo Ukrajina.

Alarmující nárůst byl způsoben měnící se povahou, složitostí a zintenzivněním ozbrojených konfliktů a také používáním výbušných zbraní v obydlených oblastech. OSN ověřila téměř 33 tisíc případů závažných porušení práv, které se týkaly více než 22 500 dětí, převážně chlapců, ve 26 situacích po celém světě. Nejvyšší počet se týkal zabíjení a mrzačení: 11 649 dětí, to je o 35 % více než uvádí loňská zpráva. Následovalo verbování a využívání 8 655 dětí v konfliktech a únosy dalších 4 356 dětí. Více než polovinu případů spáchaly nestátní ozbrojené skupiny, včetně těch, které OSN označila za teroristické, vládní síly byly hlavními pachateli zabíjení a zraňování, útoků na školy a nemocnice a odpírání přístupu pro humanitární pomoc.

Podle zjištění zprávy vedl konflikt v Izraeli a na okupovaných palestinských územích ke 155% nárůstu závažných porušení práv dětí (2023). Výroční zpráva obsahuje přílohu, ve které jsou uvedeny strany, které se dopouštějí závažných porušení práv dětí v konfliktech. Poprvé byly do této přílohy zahrnuty izraelské ozbrojené a bezpečnostní síly za zabíjení a zraňování dětí a útoky na školy a nemocnice. Poprvé byly na seznam zařazeny také Hamás a Palestinský islámský džihád za zabíjení, zraňování a únosy dětí. Zpráva uvádí, že válka v Súdánu vedla k 480% (!) nárůstu závažných porušení.

Virginia Gamba, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro děti a ozbrojené konflikty, uvedla, že zpráva je „výzvou k probuzení“. „Vyzývám mezinárodní společenství, aby se znovu přihlásilo k univerzálnímu konsensu o ochraně dětí před ozbrojenými konflikty, a vyzývám státy, aby plnily svou primární odpovědnost za ochranu svého obyvatelstva a dodržovaly všechny normy a standardy platné při vedení ozbrojených konfliktů,“ řekla Virginia Gamba na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k útokům na Rafáh

Generální tajemník OSN důrazně odsoudil nálety na Rafáh z 26. května, které zasáhly stany, v nichž přebývají lidé vysídlení z domovů. Je zdrcen záběry zabitých a zraněných, mezi nimi mnoha dětí. Hrůza a utrpení musí okamžitě přestat.

Generální tajemník truchlí nad ztrátou životů více než 36 tisíců Palestinců a přibližně 1 500 Izraelců, kteří byli zabiti v důsledku neutuchajícího násilí, včetně hrůzných teroristických činů spáchaných Hamásem a dalšími palestinskými ozbrojenými skupinami v Izraeli 7. října  2023, ničivého izraelského útoku na Gazu nebo pokračujících nevybíravých raketových útoků na Izrael. K humanitární katastrofě v Gaze se nyní přidává i hrozící lidmi zapříčiněný hladomor.

Generální tajemník znovu zopakoval svůj požadavek na okamžité příměří a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích. Připomíná nedávné příkazy Mezinárodního soudního dvora, které jsou závazné a musí být dodrženy.

Izraelské úřady musí umožnit okamžité a bezpečné dodávky humanitární pomoci. Všechny hraniční přechody musí být otevřeny v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2720 (2023). Humanitární organizace musí mít v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti 2712 (2023) zajištěn plný, rychlý, bezpečný a neomezený přístup ke všem potřebným civilistům v celé Gaze.

Musíme urychleně pracovat na obnovení bezpečnosti, důstojnosti a naděje pro postižené obyvatelstvo. To bude vyžadovat úsilí o podporu a posílení nové palestinské vlády a jejích institucí, včetně přípravy palestinské samosprávy na opětovné převzetí odpovědnosti v Gaze. Musíme také učinit potřebné kroky k vytvoření politického horizontu dalšího vývoje.

Zkáza a utrpení posledních sedmi měsíců posílily neoddiskutovatelnou potřebu toho, aby Izraelci, Palestinci, státy regionu a širší mezinárodní společenství podnikli potřebné kroky, které umožní stranám znovu nastoupit dlouho odkládanou politickou cestu k dosažení dvoustátního řešení. OSN bude veškeré takové úsilí i nadále podporovat. 


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1