Skip to main content

Autor: kafka

Nenechat se zlomit

Pro Lesiu Holoiad, osmadvacetiletou mládežnickou lídryni na Ukrajině, je definice míru jednoduchá a jednoznačná: „… mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí.“

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala na začátku roku 2022. I když válka a ničení nadále neúprosně proměňují komunity po celé Ukrajině, Holoiad každý den pracuje na naplňování své vize: „Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav.“

Přečtěte si její silný příběh o naději a odvaze. Jejími vlastními slovy mír začíná u člověka, který se navzdory všemu rozhodne nenechat se zlomit.

„Žiju v malém městě Zboriv v Ternopilské oblasti na západní Ukrajině. Můj život však už dávno přesahuje hranice tohoto místa. Pracuji jako programová manažerka a zároveň jako poradkyně pro mládežnickou politiku, lektorka a facilitátorka v nevládní organizaci Youth Platform.

Zaměřuji se na mládežnické rady a zapojení mladých lidí do života jejich komunit i celé země. Jsem mladá žena se zdravotním postižením, ale to mi nikdy nezabránilo pracovat s komunitami a dalšími mladými lidmi ani mluvit o budoucnosti. Chci zůstat na Ukrajině – je to moje volba a také moje síla.

Přesto mám pocit, že celé mé mládí proběhlo ve stavu války. Když jsem končila školu, válka začala. Získala jsem magisterský titul, udělala první kariérní kroky, zamilovala se a objevovala svět – to vše na pozadí války. Život bez ní si už skoro nedokážu vybavit.

Mír se proměnil v sen, který nosíme v srdci všichni. Pohřby mladých lidí se staly místem, kde se setkáváme. Každý z nás má dnes na sociálních sítích a v telefonu uložená čísla lidí, kteří už nikdy nenapíšou ani nezavolají.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy pracuji po velkých útocích nebo dokonce během nich. Když slyšíte výbuchy a cítíte jejich kouř, přesto musíte stát před mladými lidmi a dávat jim víru, energii a naději. Uvnitř cítíte vyčerpání a strach, ale nemůžete projevit slabost, protože veřejně činní lidé a aktivisté jsou těmi, ke kterým ostatní vzhlížejí, aby měli sílu jít dál.

Neodkládáme život

Dobře si pamatuji jedno školení pro mládežnické rady. V noci začal masivní nálet raket a dronů. Téměř celou noc jsme strávili v krytu s dospívajícími a studenty. Byla tam panika a zmatek, lidé se třásli, někteří plakali a výbuchy bylo slyšet i pod zemí. Ráno jsme kryt opustili a pokračovali ve školení. Dodnes vidím ten obraz: mladí lidé připravení učit se, diskutovat a vytvářet něco nového, i když kolem nich zuří válka.

V rámci projektu Dialogues of Victory, realizovaného po celé Ukrajině s podporou Rozvojového programu OSN @undp a financováním od vlády Dánska, jsme často pořádali setkání s mladými lidmi v krytech. Tam, kde mělo být ticho a klid (ale nebylo), jsme mluvili o budoucnosti, o obnově a o změně.

Práce ve prostředí války je neustálé balancování mezi vyčerpáním a odpovědností. Na jedné straně žijete v zemi, kde každý den přináší zprávy o ztrátách, útocích a ničení. Na druhé straně musíte stát před mladými lidmi a mluvit o budoucnosti, o naději, o rozvoji. To je možná nejtěžší – dát se dohromady ve chvíli, kdy se i vy sami cítíte uvnitř rozbití.

Během války získává práce s mládeží nový význam. Mladí lidé dnes žijí v nejistotě a strachu ze ztráty. Když přijdou na školení nebo setkání, přinášejí si tuto zkušenost s sebou. V jejich očích vidím jak vyčerpání, tak odhodlání. Mým úkolem je pomoci jim najít v sobě sílu pokračovat.

Pracovat během války dnes znamená žít s neustálým pocitem křehkosti. Znamená to plánovat program s vědomím, že jej mohou přerušit letecké poplachy a bombardování. Znamená to připravovat akci a zároveň vědět, že někteří účastníci možná nepřijdou, protože jejich komunita byla právě napadena. Přesto tu práci děláte, protože právě ona přináší pocit, že život pokračuje.

Pro mě mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí. Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav. A pro to pracujeme každý den.

Mír nepřichází vždy v tichu

Často přemýšlím o symbolech míru ve svém životě. Pro mě je to moře – ukrajinské přímořské město Skadovsk. Pamatuji si tam své dětství. Teplá rána, kdy jsme s rodiči chodili k moři ještě předtím, než přišlo horko. Slunce právě vycházelo a jeho paprsky kreslily na hladině zlaté pruhy. Běhala jsem bosá po teplém písku, který se zdál nekonečný, a sbírala malé mušle jako poklady.

Maminka se smála a tatínek ukazoval racky kroužící nad vlnami. V těch chvílích se svět zdál bezpečný a nekonečně laskavý. A dnes? Skadovsk je od rána 24. února 2022, prvního dne plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, okupován ruskými silami. Město, které kdysi vonělo melouny a slaným větrem, je dnes naplněno strachem.

Přesto mě to nezlomilo. Drží mě moji přátelé a blízcí. Podporují mě mladí lidé, se kterými pracuji. Dívám se na ně a uvědomuji si, že pokud ztratíme víru a dobro, ztratí víru celá země. Nemáme právo to dopustit.

Svět se často ptá: co lze pro Ukrajinu udělat? Pro mě je odpověď jednoduchá: buďte spravedliví. Snažte se porozumět naší realitě, neodvracejte zrak, podporujte rozvoj mládeže a dejte mladým lidem prostor růst. A pamatujte, že za spravedlnost je někdy třeba bojovat.

Kdybych měla poslat vzkaz mladým lidem po celém světě, kteří procházejí konflikty nebo krizemi, byl by velmi prostý: buďte laskaví a milujte. Protože i láska je zbraní – jen jiného druhu. Neničí; vytváří nás.“

Příběh je součástí projektu Peace Circles v rámci kampaně OSN Hear Us. Act Now for a Peaceful World

Foto: UNDP Ukraine

Výbor OSN doporučuje Česku znovu předložit k ratifikaci Istanbulskou úmluvu

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) dnes zveřejnil svá zjištění týkající se několika států světa včetně Česka v rámci pravidelného přezkumu plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

Ohledně situace v Česku výbor konstatoval, že přestože v roce 2016 podepsalo Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), Senát PČR v roce 2024 hlasoval proti její ratifikaci, čímž proces přijetí zablokoval. Výbor doporučil, aby stát s ohledem na změnu vlády znovu předložil ratifikaci Istanbulské úmluvy Parlamentu České republiky.

Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že ukrajinské ženy a dívky, které tvoří většinu osob s dočasnou ochranou v Česku, nadále čelí překážkám v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, sociální ochraně a základním službám. Zároveň jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí a nejistotě ohledně pokračování ochranných opatření. Výbor vyzval Česko, aby zajistilo přístup ke vzdělání, práci, sociální ochraně a službám pro oběti genderově podmíněného násilí odstraněním jazykových, administrativních a informačních bariér, garantováním pokračování ochranných opatření a zajištěním přístupu k základním službám.

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen dohlíží na plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen ze strany smluvních států, kterých je v současnosti 189. Má 23 členů – nezávislých odborníků na lidská práva z celého světa, kteří jsou voleni smluvními státy. Ve Výboru působí za sebe a svou odbornost, nikoli jako zástupci jednotlivých států.

Více (anglicky)

Musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterres k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu:

„Dnes tichým zamyšlením a neochvějným odhodláním uctíváme památku obětí holokaustu.

Se smutkem připomínáme šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty. A všechny Romy a Sinty, osoby se zdravotním postižením a nespočet dalších, kteří se také stali jejich oběťmi.

Každá z těch obětí měla jméno. Každá měla své naděje a sny. A každé z těchto obětí byla systematicky upírána a ničena jejich práva.

Když si tyto nepopiratelné pravdy připomínáme, připomínáme si jejich lidskost. Truchlíme nad vším, co bylo ztraceno, i nad tím, co mohlo být.

Holokaust nebyl nevyhnutelný. Jeho strůjci své úmysly otevřeně vyjadřovali. Jejich nenávist a násilí se odehrávaly před očima všech.

Fakta jsou nepopiratelná. Přesto dnes vidíme, jak sílí snahy o jejich překrucování a popírání. Antisemitismus, předsudky, rasismus a diskriminace jsou podněcovány odlidšťující rétorikou a podporovány lhostejností.

Abychom uctili minulé oběti a zabránili dalším zvěrstvům, musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli. Musíme bránit právo každého člověka žít beze strachu, v důstojnosti a míru.

To je základ, na kterém stojí Organizace spojených národů.

Dnes a každý den uctívejme památku obětí holokaustu tím, že znovu potvrdíme naši společnou lidskost, že budeme chránit lidskou důstojnost a hájit hodnoty, které nás všechny spojují.“

27. ledna 2026

Poselství generálního tajemníka OSN k novému roku 2026

Na prahu nového roku stojíme na rozcestí. Obklopeni chaosem a nejistotou, rozdělením, násilím, klimatickým rozvratem a systematickým porušováním mezinárodního práva. Vidíme ústup od samotných principů, které nás jako lidstvo spojují. Lidé na celém světě se ptají: Naslouchají nám vůbec naši lídři? Jsou připraveni s tím něco udělat? 

Při ohlédnutí za právě skončeným rokem mluví jeden fakt za všechny: Globální vojenské výdaje vzrostly na 2,7 bilionu dolarů, téměř o 10 % oproti předchozímu roku. To je třináctkrát více než veškerá rozvojová pomoc, nebo jako celý hrubý domácí produkt Afriky. To vše v době, kdy konflikty otřásají světem v rozsahu, jaký jsme nezažili od druhé světové války.

Jako novoroční předsevzetí bychom si měli ujasnit priority. Bezpečnější svět začíná tím, že více investujeme do boje s chudobou a méně do vedení válek. Nakonec musí zvítězit mír. Je zřejmé, že svět má prostředky na to, abychom zlepšili životy lidí, uzdravili planetu a zajistili budoucnost míru a spravedlnosti.

Na začátku roku 2026 vyzývám lídry na celém světě: Začněte to brát vážně. Dejte přednost lidem a planetě před utrpením. A vyzývám každého, kdo může, aby přiložil ruku k dílu. Naše budoucnost závisí na společné odvaze jednat. Postavme se všichni za spravedlnost, za lidství, za mír.

António Guterres, New York, prosinec 2025

Stáž v OSN v Praze: Příležitost pro budoucí komunikátory, novináře a marketéry

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice  Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze na období zima/jaro 2026.

Předpoklady

  • perfektní čeština a angličtina;
  • student/ka VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce s digitálními technologiemi;
  • schopnost vytvářet podklady pro komunikační výstupy (sociální sítě, web, tiskové zrávy);
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o globální témata a činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • aktivní účast na komunikaci témat OSN a aktivit UNIC v Česku;
  • příprava vizuálních a písemných podkladů;
  • příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie/video, jednoduchá grafika, texty);
  • podpora administrativních úkonů a pomoc s běžným chodem kanceláře.

Předpokládaná časová náročnost je 30 hodin týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení (max. šest měsíců). Jedná se o dobrovounou práci, stáž není placená. Místo výkonu práce je kancelář OSN v centru Prahy.

Termín pro podání přihlášky je prodlouženo do 22. ledna 2026.

Termín začátku stáže je druhá polovina února 2026.

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN v New Yorku a je hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.


Přihlásit se můžete na tomto odkazu (anglicky).

V případě dotazů nás kontaktujte e-mailem.

Humanitární situace v Gaze zůstává kritická

Po příměří vyhlášeném 10. října 2025 se potravinová bezpečnost a výživa v Pásmu Gazy oproti analýze ze srpna 2025, která konstatovala hladomor, zlepšily, píše se v nejnovější analýze Integrovaného systému pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC).

Navzdory tomuto zlepšení čelila v měsících říjnu a listopadu 2025 většina populce Gazy nadále vysoké míře akutní potravinové nejistoty. Více než 500 tisíc lidí se nacházelo ve stavu nouze (IPC fáze 4 – emergency) a více než 100 tisíc osob zažívalo katastrofální podmínky (IPC fáze 5 – katastrofa).

Akutní podvýživa dosahuje kritické úrovně (IPC fáze 4) v guvernorátu Gaza a vážné úrovně (IPC fáze 3) v guvernorátech Dajr al-Balah a Chán Júnis.

V nadcházejících měsících se očekává, že situace zůstane velmi vážná, ačkoli počet obyvatel vystavených nejextrémnějším podmínkám (IPC fáze 5 katastrofa), by měl do poloviny dubna 2026 klesnout přibližně na 1 900 osob.

V nejhorším možném scénáři, který by zahrnoval obnovení bojů a zastavení humanitárních i komerčních dodávek, je celé Pásmo Gazy ohroženo hladomorem až do poloviny dubna 2026.

Situace zůstává mimořádně křehká a závisí na trvalém, rozšířeném a nepřerušovaném humanitárním i komerčním přístupu pro potravinovou pomoc i jiné druhy pomoci.

Zdroj: https://www.ipcinfo.org
Foto: UNICEF

10 let od přijetí průlomové Pařížské dohody

Změna klimatu je globální problém, který vyžaduje mezinárodní spolupráci a koordinovaná řešení na všech úrovních. Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) dosáhli 12. prosince 2015 na konferenci v Paříži průlomové Pařížské dohody, která je cestovní mapou k udržení nárůstu globální teploty v bezpečných mezích.

Dohoda stanovuje dlouhodobé cíle:

  • výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se globální oteplení udrželo výrazně pod hranicí 2 °C oproti předindustriálním hodnotám a aby se usilovalo o udržení limitu 1,5 °C, což by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
  • pravidelně hodnotit společný pokrok při naplňování účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů;
  • poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím na zmírňování změny klimatu, posilování odolnosti a zvyšování schopnosti přizpůsobit se jejím dopadům.

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie). Dne 20. ledna 2025 oznámily USA, že od dohody odstupují. Odstoupení vstopupí vb platnost po 12 měsících, tedy 20. ledna 2026. Irán, Libye a Jemen Pařížskou dohodu podepsaly, ale dosud ji neratifikovaly.

Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností. Je nástrojem pro rozvinuté státy k podpoře států rozvojových ve zmírňování dopadů a adaptaci, a zároveň vytváří rámec pro transparentní monitorování a vykazování klimatických cílů.

Pařížská dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi. Její naplňování má zásadní význam také pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Jak to funguje?

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. národně stanovený příspěvek (NDC).

V NDC státy uvádějí, jaká opatření podniknou ke snížení emisí skleníkových plynů, aby splnily cíle Pařížské dohody, a zároveň popisují kroky ke zvýšení odolnosti a adaptaci na rostoucí teploty.

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi — mitigace, adaptace a financování — do roku 2030. Součástí byla i výzva vládám, aby ve svých příštích klimatických závazcích urychlily odklon od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům, jako je vítr a solární energie.

Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií. Na rozdíl od NDC nejsou povinné.

Provozní detaily praktického provádění Pařížské dohody byly dohodnuty na konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v Katovicích v prosinci 2018 v tzv. Pařížské pravidlové knize (Paris Rulebook) a dokončeny na COP26 v Glasgow v listopadu 2021.

Cenu za komunikaci změny klimatu v Česku za rok 2025 získal sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl

Čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“ bylo uděleno datové vědkyni z Univerzity v Oxfordu Hannah Ritchie

Sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog, který v roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu, byl dnes v Praze oceněn Cenou za komunikaci změny klimatu za rok 2025. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Výroční Cena za komunikaci změny klimatu je od roku 2019 určena vědcům a expertům, kteří působí v českém veřejném prostoru. Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena za komunikaci změny klimatu se uděluje Janu Krajhanzlovi za dlouholetý přínos porozumění veřejnosti environmentálním tématům a změně klimatu; za systematičnost a přímý dopad jeho práce na média, státní správu, neziskový sektor i veřejnou diskusi o klimatické změně; za schopnost komunikovat a vysvětlovat složitá témata různému publiku bez moralizování, s respektem k tomu, co lidé reálně cítí a řeší, píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.

Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolickou sazenici lípy srdčité. V předchozích ročnících byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022), Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023) a klimatický zpravodaj Českého rozhlasu, bývalý korespondent ČRo v USA, Jan Kaliba (2024).

Inspirace ze zahraničí

Organizátoři letos už podruhé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Laureátkou se stala datová vědkyně ze skotského Edinburghu, výzkumnice na Univerzitě v Oxfordu a zástupkyně editora platformy Our World in Data Hannah Ritchie, autorka knížek Není to konec světa (Not the End of the World, 2024) a Clearing the Air (září 2025). 

Loni ocenění získala novinářka Anna Holligan, zpravodajka britské veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau. V předchozích letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021), genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022), za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu Klima je příležitost a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (2023). Čestné ocenění není spojeno s žádným peněžním darem.

Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Úvodní slovo pronesl živě z Bruselu prostřednictvím video linku zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí ČR Jan Dusík. Oceněným přišli osobně poblahopřát místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová, velvyslanec Dánska v Česku Søren Kelstrup, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat a předseda Učené společnosti České republiky prof. Martin Loebl. Hlavní cenu předala jménem nominačního výboru Magdalena Davis, vedoucí klimatických programů organizace Člověk v tísni, čestné ocenění předali koordinátoři projektu Michal Broža(OSN v Česku) a prof. Pavel Jungwirth (Učená společnost ČR). Závěrečné slovo pronesl loňský laureát Jan Kaliba.

Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných je k dispozici na YouTube.

Background

Zpráva UNEP Emissions Gap Report 2025 uvádí, že nové klimatické závazky v rámci Pařížské dohody snížily oproti loňskému roku očekávaný nárůst globální teploty v tomto století jen nepatrně. Svět tak nadále směřuje k vážné eskalaci klimatických rizik a škod. UNEP ve zprávě upozorňuje, že projekce globálního oteplení do konce století — pokud budou Národně stanovené příspěvky (NDCs) plně realizovány — nyní činí 2,3–2,5 °C, zatímco projekce založené na současných politikách dosahují 2,8 °C.

Od přijetí Pařížské dohody před deseti lety klesly teplotní projekce z původních 3–3,5 °C. Nízkouhlíkové technologie potřebné k výraznému snížení emisí jsou k dispozici. Významně roste solární a větrná energetika a náklady na tyto zdroje klesají. To znamená, že mezinárodní společenství může klimatická opatření výrazně urychlit, pokud k tomu bude politická vůle.*

### 

Jan Krajhanzl, laureát ceny za rok 2025„Dnes už víme dost o tom, jak velkou hrozbu pro nás představuje změna klimatu. Jsou k dispozici komplexní klimatické modely, naplňující se prognózy. Máme detailní studie dopadů klimatických změn. Disponujeme většinou nástrojů. abychom změnu klimatu řešili: šetrné technologie, které snižují uhlíkovou stopu domácností, firem i celých zemí. Víme poměrně dost o tom, jaké politiky potřebujeme přijmout, aby chránit klima bylo pro každého výhodou, a nikoliv přítěží. Rozhodující je však hlas veřejnosti. Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Více než 20 let mojí práce, česká data i zahraniční výzkumy mě naučily, jak je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo. Bez podpory veřejnosti totiž nemá ochrana klimatu šanci.“

Hannah Ritchie, oceněná za „Inspirace ze zahraničí“: „Je mi ctí převzít toto ocenění za komunikaci změny klimatu. Svět se nachází v rozhodujícím bodě své klimatické cesty, kdy mnohá řešení, která potřebujeme, jsou již k dispozici, jsou cenově dostupná a nabírají na rychlosti. Pokud máme splnit naše klimatické cíle, nemůžeme si dovolit zůstat stát. Musíme zajistit, aby tyto trendy zrychlovaly. K tomu potřebujeme, aby se na takovou transformaci naladili tvůrci politik, firmy, finanční instituce a také, a to je zásadní, široká veřejnost. Účinná komunikace o změně klimatu — a o tom, co s ní lze dělat — je nezbytná, protože lidem pomáhá pochopit naléhavost situace, náklady, kompromisy i přínosy, které přináší. Pokud dokážeme oslovit lidi, kteří mohou tuto změnu uskutečnit, budeme schopni obstát před výzvami, které nás čekají.“

Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisiZměna klimatu je technicky složité a zároveň vysoce politicky zatížené téma. Dotýká se každého občana – jednak kvůli opatřením nutným ke snížení emisí, ale také kvůli dopadům, kterým budeme čelit. Protože je klimatická politika vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací, tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „V situaci, kdy kandidát na ministra životního prostředí bagatelizuje vliv člověka na změnu klimatu, je o to důležitější ocenit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci tématu, založenou na faktech, a ne na politické objednávce.

Michal Broža, OSN v ČR: „Jedním z důležitých výsledků právě skončené konference COP30 je přijetí deklarace o integritě informací o klimatické změně. Přihlásily se k ní už desítky států, včetně Česka. Deklarace vyzývá vlády a současně soukromý, občanský a akademický sektor, aby přijaly opatření proti rostoucímu vlivu dezinformací, popírání vědeckých poznatků a cíleným útokům na environmentální novináře, aktivisty a vědce, které podkopávají klimatická opatření a ohrožují stabilitu společnosti. Také naše cena míří tímto směrem: podporujeme rozvoj na faktech a vědeckém poznání založené komunikace změny klimatu.“

Kontakty:

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR, [email protected], tel. 739 002 228
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, [email protected], tel. 724 020 611


* Emissions Gap Report 2025: Off Target. Program OSN pro životní prostředí, UNEP. https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2025

COP30: Jak urychlit akci na řešení klimatické krize?

Klimatická jednání v Brazílii se točí kolem 3 základních otázek:

  1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?
  2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?
  3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Planeta se rekordně rychle otepluje a její dopady sílí, proto je hlavním tématem snižování emisí a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Delegáti jednají o klíčových nástrojích:

  1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?
  • Národně stanovené příspěvky (NDCs): Národní klimatické plány, které se aktualizují každých pět let. Na COP30 státy zvažují nové způsoby, jak zvýšit ambice a urychlit realizaci plánů.
  • Útlum fosilních paliv: COP28 v Glasgow skončil dohodou na „postupném odklonu od fosilních paliv“. Nyní vyjednavači řeší, zda stanovit jasnější a na kontextu založenou cestovní mapu pro tento přechod.
  • Národní adaptační plány (NAPs): Předložilo je 72 států, ale většině chybí financování. Jeden z návrhů: ztrojnásobit prostředky na adaptaci.
  • Globální cíl v oblasti adaptace: Jednání se zaměřují na zhruba 100 ukazatelů, které mají sledovat pokrok v adaptaci na celosvětové úrovni.
  • Finanční plán pro lesy: Již podpořen 36 vládami představujícími 45 % světové lesní plochy a 65 % světového HDP. Cílem je zacelit roční finanční schodek ve výši 66,8 miliardy dolarů na ochranu a obnovu tropických lesů.

2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?

Samotné politické sliby klimatickou krizi nevyřeší. Je nutné zajistit reálné financování a technologie. Vyjednavači na COP30 zkoumají možnosti, jak je uvolnit:

  • Článek 9.1 Pařížské dohody: Rozvinuté státy musí poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Delegáti zvažují akční plán a vynucovací nástroje.
  • Cesta Baku–Belém k 1,3 bilionu dolarů: Návrh mobilizovat každoročně 1,3 bilionu dolarů pro rozvojové země.
  • Fond pro ztráty a škody: Vznikl na COP27 a byl otevřen na COP28 s cílem pomáhat zemím nejvíce postiženým klimatickými dopady. Fond zůstává podfinancovaný, to vyvolává výzvy k navýšení příspěvků.
  • Zelený klimatický fond: Největší světový klimatický fond, ale poslední kolo doplňování fondu naznačuje útlumu.
  • Globální fond pro životní prostředí (GEF): Poskytuje granty rozvojovým zemím, ale současné financování je považováno za nedostatečné.
  • Program pro zavádění technologií: Cílem je zlepšit dostupnost klimatických technologií, ale stále nepanuje shoda ohledně financí a obchodních bariér.

3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Ani dostatek financí nezaručí spravedlivou transformaci. Velké změny mohou prohloubit nerovnosti, pokud nebudou chránit zranitelné skupiny. Vyjednavači pracují na rámcích, které mají zajistit férovost:

Akční plán pro genderovou rovnost: Směřuje k začleňování genderových perspektiv do klimatických politik. První plán byl přijat v roce 2017; aktualizovaná verze má být schválena na COP30.

Program pro spravedlivou transformaci: Prosazuje sociální spravedlnost, důstojnou práci a udržitelný rozvoj. 

Zdroj: UN News

Den Spojených národů 2025: OSN je víc, než instituce

Den Organizace spojených národů (24. října) je připomínkou dne, kdy v roce 1945 vstoupila v platnost Charta OSN. Ratifikací tohoto zakládajícího dokumentu světové organizace většinou jeho signatářů, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti, oficiálně vznikla Organizace spojených národů. Den OSN je příležitostí posílit společný program celého světa a znovu potvrdit cíle a zásady Charty OSN, jimiž se svět řídí již 80 let.

Řešení problémů, které žádný stát nedokáže vyřešit sám

OSN je jedinou univerzální mezinárodní organizací, která má skutečně celosvětový dosah. Podporou míru, lidských práv a sociálního pokroku, včetně přístupu ke zdravotní péči a vzdělání, zlepšila životy stovek milionů lidí po celém světě.

80 let po svém vzniku čelí OSN novým výzvám. Pracuje na tom, jak se novým podmínkám přizpůsobit a současně posílit své mechanismy a dopad činnosti. Prostřednictvím Agendy 2030, Paktu pro budoucnost a iniciativy UN80 se snaží obnovit základy mezinárodní spolupráce a zajistit, aby mohla naplňovat své poslání ve prospěch lidí ve všech regionech světa.

Neexistuje žádná jiná světová organizace s takovou legitimitou, schopností koordinovat státy a s takovým normotvorným vlivem, jaký má OSN. Žádná jiná organizace nedává tolika lidem na světě naději na lepší budoucnost ani nemá takové možnosti ji uskutečnit. Dnes je ještě důležitější než dříve, aby všechny země světa spojily své síly a naplnily slib „spojených národů“.

OSN je více než instituce
Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ke Dni OSN 2025

„My, lid Spojených národů… To nejsou jen úvodní slova Charty Organizace spojených národů. Určují to, kým jsme. OSN je více než jen instituce. Je to živoucí slib překračující hranice, spojující kontinenty, inspirující celé generace. Osmdesát let společně pracujeme na upevňování míru, řešení chudoby a hladu, prosazování lidských práv a budování udržitelnějšího světa. 

Při pohledu do budoucna jsou před námi výzvy ohromného rozsahu: eskalující konflikty, klimatický chaos, nekontrolovaný rozvoj technologií a hrozby pro samotnou podstatu naší instituce. Teď ale není čas se bát nebo ustupovat. Teď, více než kdy jindy, se svět musí znovu zavázat k řešení problémů, které žádný národ nedokáže vyřešit sám.

Využijme Den OSN a stůjme při sobě. Naplňme mimořádný slib vašich Spojených národů. Ukažme světu, co je možné, když se „my, lid“ rozhodneme jednat společně.“ 

Nástroj pro mír, spravedlnost a rovnost

OSN v současné době nasazuje desítky tisíc mírových sil v rámci 11 operací, aby pomohla zemím překonat obtížnou cestu od konfliktu k míru. Podpořila přijetí téměř 30 smluv o odzbrojení a zajistila zničení více než 55 milionů pozemních min. OSN zůstává nepostradatelným a jedinečným fórem pro prosazování míru, udržitelného rozvoje a lidských práv. Zasazuje se o spravedlnost a dodržování lidských práv. Dokumentuje porušování lidských práv po celém světě, prosazuje důraznou ochranu lidských práv, podporuje dodržování mezinárodního práva a pomáhá vládám v jejich reformních snahách ve více než 90 státech světa.

Zlepšování života na celém světě

  • OSN pomáhá a chrání 139 milionů lidí na útěku před válkou, hladem a pronásledováním.
  • Poskytuje jídlo a pomoc 123 milionům lidíve více než 120 zemích.
  • Koordinuje mezinárodní fond 45 miliard USD na humanitární pomoc pro 186 milionů lidí.
  • Udržuje mír s pomocí 61 tisíc vojáků, policistů a civilistů v 11 operacích po celém světě.
  • Využívá diplomacii k prevenci konfliktů a každoročně pomáhá v přibližně 50 státech světa s organizací voleb.
  • Chrání a podporuje lidská práva prostřednictvím 80 mezinárodních úmluv a dohod.
  • Spolupracuje se 196 státy na udržení globálního oteplení do 2 °C.
  • Zajišťuje očkování pro 45 % dětí na světě a pomáhá tak zachránit tři miliony životů ročně
  • Řeší globální krizi vody, která dopadá na 4 miliardy lidí na celém světě.
  • Prostřednictvím poskytování život zachraňující péče o sexuální a reprodukční zdraví chrání více než 22,5 milionů lidí.

OSN v Česku

Kancelář OSN pro Českou republiku, Informační centrum OSN (UNIC), je součástí celosvětové komunikační sítě OSN. Vznikla díky úsilí československého ministra zahraničí Jana Masaryka a s podporou 1. generálního tajemníka Trygve Lieho již dva roky po vzniku světové organizace, na sklonku roku 1947, jako jedna z prvních úřadoven OSN ve světě. Propojuje globální systém s místním prostředím, hájí základní hodnoty OSN: mír a bezpečnost, lidská práva a udržitelný rozvoj; věnuje se komunikaci globálních témat a role OSN; organizuje semináře, konference, informační kampaně, výstavy a vzdělávací programy pro všechny stupně vzdělávacího systému. Vytváří strategická partnerství s českými státními, akademickými a nevládními institucemi i soukromým sektorem.

80. výročí vzniku OSN česká kancelář OSN přípomíná v průběhu celého roku řadou akcí ve spolupráci s vládními, neziskovými i akademickými partnery. Patří k nim např. filmové projekce (ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, velvyslanectvím Itálie, Ministerstvem životního prostředí Česka nebo velvyslanectvím Mexika) nebo vzdělávací program „O Spojených národech“ pro všechny stupně vzdělávacích institucí v Česku. Tou hlavní připomínkovou akcí byla celodenní konference na Univerzitě Karlově za účasti předních českých odborníků, např. děkana FSV UK Tomáše Karáska, politického geografa Michaela Romancova, expertky na mezinárodní právo Veroniky Bílkové, soudkyně zvláštního tribunálu pro Libanon Ivany Hrdličkové, entomologa a ekologa Jana Frouze nebo klimatologa, zástupce Česka v IPCC Radima Tolasze.

Od 90. let minulého století mají svá zastoupení v Praze i některé ze specializovaných organizací a agentur OSN: Světová zdravotnická organizace (WHO), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). V Česku od 90. let minulého století působí také národní výbor pro UNICEF v ČR. V roce 2022 rozvinul v Česku humanitární program na podporu národního systému reakce na příchod velkého množství uprchlíků z Ukrajiny regionální úřad UNICEF.


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1