Skip to main content

Autor: kafka

Stáž v OSN: Příležitost pro budoucí komunikátory, novináře a marketéry

Kancelář OSN v Česku vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice Intern – Public Information v Informačním centru OSN (UNIC) v Praze na období léto 2026.

Předpoklady

  • perfektní čeština a angličtina;
  • student/ka VŠ v posledním ročníku bakalářského studia nebo student/ka magisterského studia;
  • schopnost kreativní práce s digitálními technologiemi;
  • schopnost vytvářet podklady pro komunikační výstupy;
  • samostatnost, organizační schopnosti;
  • zájem o globální témata a činnost Organizace spojených národů.

Náplň práce

  • aktivní účast na komunikaci témat OSN a aktivit UNIC v Česku;
  • příprava vizuálních a písemných podkladů;
  • příprava a organizace akcí pro veřejnost a partnery (semináře, vzdělávací akce, tisková setkání atd.);
  • příprava obsahu na sociální sítě (fotografie/video, jednoduchá grafika, texty);
  • podpora administrativních úkonů a pomoc s běžným chodem kanceláře.

Časová dotace je 30 hodin týdně po dobu tří měsíců s možností prodloužení (max. šest měsíců). Jedná se o dobrovolnou práci, stáž není placená. Místo výkonu práce je kancelář OSN v centru Prahy.

Termín pro podání přihlášky: do 6. června 2026
Termín zahájení stáže: týden od 20. června 2026
Přihlásit se můžete již dnes na tomto odkazu (anglicky)

UNIC je součástí Odboru globální komunikace (Department of Global Communication, DGC) Sekretariátu OSN v New Yorku. Je zastupující kanceláří Sekretariátu OSN a hlavním zdrojem informací o systému Organizace spojených národů v Česku. Odpovídá za zvyšování veřejného povědomí, porozumění a podpory pro cíle a aktivity OSN.

Kdo bude příštím generálním tajemníkem OSN?

Na konci dubna proběhla v sídle OSN v New Yorku veřejná slyšení, na nichž členským státům představili svou vizi fungování OSN čtyři dosud oficiálně nominovaní kandidáti/ky na post generální/ho tajemníka/ce OSN: Michelle Bachelet (bývalá prezidentka Chile a bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva), Rafael Grossi (Argentina, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)), Rebeca Grynspan (Kostarika, generální tajemnice Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) (v dubnu dočasně nejvyšší post v UNCTAD opustila z důvodu kandidatury do čela OSN)) a Macky Sall (bývalý prezient Senegalu). Prezentace jednotlivých kandidátů byly přenášeny živě a jsou ze záznamu dostupné na YouTube kanálu OSN.

V dalších dvou měsících se počet kandidátů rozšířil na šest. V květnu byla nominována María Fernanda Espinosa Garcés (Ekvádor, bývalá ministryně a bývalá předsedkyně Valného shromáždění OSN) a Carolyn Rodrigues-Birkett (bývalá ministryně zahraničí Guyany)

Další veřejné slyšení všech šesti kandidátů se koná 23. července v jednacím sále Valného shromáždění OSN v New Yorku a bude živě přenášeno UN Web TV a TV Bloomberg. Záznam bude dispozici na YouTube United Nations.

Generální tajemní/ce je volen/a Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti OSN. Podle zavedeného zvyku by příští šéf/ka OSN měl/a být z regionu Jižní Ameriky. To ale nevylučuje možnost, aby se o nejvyšší post v OSN ucházeli kandidáti z jiné části světa.

Kandidáty navrhuje jeden nebo více států. K šesti už nominovaným mohou ještě přibýt další. Funkční období současného šéfa OSN Antónia Guterrese vyprší 31. prosince 2026.

Více informací o pravomocech šéfa OSN a přehled všech dosavadních generálních tajemníků.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní potřebuje vdechnout nový život

V sídle OSN v New Yorku byl dnes zahájen pravidelný přezkum Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Šéf OSN Guterres v úvodu upozornil, že současnou jadernou hrozbu umocňují nová rizika rychlého rozvoje technologií, zejména AI.

Poprvé po desetiletích ve světě roste počet jaderných hlavic. Do hry se znovu vracejí jaderné testy a globální vojenské výdaje vzrostly v roce 2025 na rekordních 2,7 bilionu USD (téměř jako velikost celé ekonomiky Francie; každou vteřinu se na zbrojení vydá 85 tisíc USD).

Generální tajemník v projevu ve Valném shromáždění před zástupci všech signatářských zemi NPT varoval, že tento pilíř snah o odstranění jaderných zbraní eroduje, závazky zůstávají nenaplněné a důvěra i důvěryhodnost slábnou. „Musíme smlouvě znovu vdechnout život,“ prohlásil.

V reakci na obavy z rostoucího využívání umělé inteligence ve vojenských konfliktech Guterres znovu zdůraznil postoj OSN, že dokud nebudou jaderné zbraně odstraněny, lidstvo nad nimi nesmí nikdy ztratit kontrolu.

Varování generálního tajemníka sdílela i předsedající přezkumu NPT Do Hung Viet, zástupkyně Vietnamu. Vyzdvihla důležitou roli, kterou smlouva sehrála v prevenci použití jaderných zbraní během posledních pěti desetiletí. Na tiskovém setkání v New Yorku Viet varovala, že ačkoli smlouva od roku 1970 pomáhá bránit šíření jaderných zbraní, její význam a důvěryhodnost jsou nyní ohroženy. Připomněla, že dvě předchozí přezkumné konference (2015 a 2022) nedosáhly konsenzu, a vyzvala delegáty, aby tentokrát pracovali konstruktivně na dosažení dohody.

Konflikt s Íránem vrhá stín

Ještě před zahájením konference si diplomaté vyslechli námitky proti kandidatuře Íránu na post místopředsedy hlavního výboru. Zástupce USA označil tento krok za „urážku NPT“ s tím, že Írán porušil smlouvu rozvojem svého jaderného programu. USA odmítly, že by Teherán mohl být vnímán jako lídr v oblasti nešíření jaderných zbraní. Námitky vznesly také Austrálie, Spojené království (rovněž jménem Francie a Německa) a Spojené arabské emiráty. Zástupce Ruska ale označil snahu USA za pokus o politizaci konference hned na začátku a vyzval delegace států, aby své výhrady vyjádřily během obecné rozpravy.

Íránský delegát námitky odmítl jako „neopodstatněné a zcela nevěrohodné“ a jako pokus manipulovat konferencí. „Spojené státy,“ uvedl, „jsou jediným státem, který použil jaderné zbraně, a nadále rozšiřují svůj arzenál v rozporu se svými závazky podle NPT.“

Klíčová mezinárodní smlouva

NPT je zásadní mezinárodní smlouva, jejímž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní a technologií pro jejich výrobu, podporovat spolupráci při mírovém využívání jaderné energie a dále usilovat o dosažení jaderného odzbrojení a všeobecného a úplného odzbrojení. NPT představuje jediný závazek v rámci mnohostranné smlouvy směřující k cíli odzbrojení ze strany států vlastnících jaderné zbraně.

Smlouva byla otevřena k podpisu v roce 1968 a vstoupila v platnost v roce 1970. Od té doby je NPT základním pilířem globálního režimu nešíření jaderných zbraní. Ke smlouvě se připojilo 191 smluvních států, včetně pěti jaderných mocností, což z ní činí nejrozšířenější mnohostrannou dohodu o odzbrojení.

11. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se koná v sídle OSN od 27. dubna do 22. května 2026.

Guterres: Stojíme při všech, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení

Před dvaatřiceti lety zažila Rwanda jednu z nejtemnějších kapitol historie lidstva. Během pouhých 100 dní bylo zavražděno více než milion lidí – především Tutsiové, ale také Hutuové a další, kteří se genocidě postavili. Celé rodiny byly brutálně vymazány z tohoto světa.

Na Mezinárodní den připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994 připomínáme oběti a uctíváme jejich ukradenou důstojnost. Vzdáváme hold přeživším, jejichž odolnost ukazuje sílu lidského ducha. A s pokorou a studem si připomínáme selhání mezinárodního společenství, které nedokázalo vyslyšet varování a bezodkladně podniknout kroky k záchraně životů.

Nestačí si připomínat mrtvé. Musíme se poučit z minulých selhání a chránit živé odmítáním nenávisti, podněcující rétoriky a výzev k násilí; posilováním sociální soudržnosti a odolnosti komunit; a upevňováním institucí, které pomáhají předcházet masovým zvěrstvům. Vyzývám všechny státy, aby se bez prodlení staly smluvními stranami Úmluvy o genocidě a aby ji plně uplatňovaly.

Organizace spojených národů stojí při lidech ve Rwandě. A stojíme při všech, kdekoli na světě, kteří odmítají odevzdat naši budoucnost strachu, rozdělení nebo mlčení.

Ať tento den znovu potvrdí náš závazek nezapomenout, naslouchat a jednat. Ať jsou dějiny naším průvodcem a naším cílem zabránit novým genocidám.

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni připomínky genocidy Tutsiů ve Rwandě z roku 1994

António Guterres: Osm kroků k rovnějšímu světu

Během téměř deseti let v čele Organizace spojených národů jsem byl opakovaně svědkem toho, jak je náš svět vystavován zkouškám, ať už klimatickými otřesy, prohlubující se chudobou, násilnými konflikty nebo zmenšujícím se prostorem pro občanskou společnost. Zároveň jsem ale sledoval, jak se začínají prosazovat jejich řešení a všechna měla jeden společný jmenovatel: ženy.

Když si připomínáme Mezinárodní den žen, je načase uznat, že právě genderová nerovnost je největší výzvou v oblasti lidských práv naší doby a že prosazování rovnosti patří mezi nejsilnější motory udržitelného rozvoje a míru. Zde nastiňuji osm kroků vycházejících z mé vlastní zkušenosti, které mohou posunout práva žen kupředu a přinést konkrétní výsledky. Jsou inspirované prací systému OSN a občanské společnosti po celém světě.

1. Odstranění propasti v přístupu k moci
Rovnost žen a mužů je otázkou moci. Svět ale stále formují instituce ovládané muži. Rostoucí vlna autoritářství tyto nerovnosti prohlubuje, ruší těžce vybojované ochrany od spravedlivých pracovních podmínek po reprodukční práva a upevňuje rasové i genderové předsudky, které ženám brání ve vzestupu. Genderová rovnost přitom posiluje společnosti. Sdílená moc zvětšuje prostor pro svobodu.

2. Prioritizace rovného zastoupení
Ženy jsou po celém světě výrazně nedostatečně zastoupeny ve vládách i ve vedení firem. V OSN jsme si stanovili jako prioritu dosáhnout genderové parity, počínaje nejvyšším vedením. Dosáhli jsme toho rozšířením podmínek pro kvalifikované kandidáty, nikoli snížením standardů. OSN je díky tomu silnější, má lepší pracovní kulturu a zajišťuje inkluzivnější rozhodování. Poučení je jasné: když instituce zvolí rovnost, přicházejí výsledky.

3. Investování tam, kde je nejvyšší návratnost
Investice do rovného postavení žen přinášejí mimořádné výsledky. Každý dolar investovaný do vzdělávání dívek vzroste na trojnásobek. Investice do zdraví matek a plánování rodiny se zhodnotí dokonce osminásobně. Politiky podporující rodiny, například péče o děti či seniory, posilují komunity a podporují další ekonomický růst. Sečteno, tyto kroky mohou vytvořit základ pro odstranění genderových rozdílů, což může vést ke zvýšení národních příjmů až o 20 %.

4. Zahrnutí žen do mírových jednání
Mírové dohody jsou trvalejší, když se na jejich vyjednávání a realizaci podílejí ženy. Přesto jsou v mnoha konfliktech – včetně Gazy, Ukrajiny nebo Súdánu – ženy z těchto procesů do značné míry vyloučeny, i když nesou nejtěžší břemeno války. V době rostoucí nestability není inkluze jen symbolická, je to rychlá cesta ke stabilizaci našeho rozděleného světa.

5. Ukončení právní diskriminace
Celosvětově mají ženy pouze 64 % práv, která zákony zaručují mužům. Na mnoha místech nemohou vlastnit majetek, svobodně pracovat nebo požádat o rozvod. A i tam, kde ochrana existuje, čelí ženy větším překážkám v přístupu k právní pomoci či soudům. Všechny státy musí odstranit diskriminační zákony a zajistit, aby byla práva skutečně uplatňována v praxi.

6. Nulová tolerance vůči genderově podmíněnému násilí – a žádné výmluvy
Násilí na ženách je globální krize zakořeněná v nerovnosti a udržovaná mlčením. Každá žena a dívka má právo žít beze strachu. Přesto dál zůstává genderově podmíněné násilí děsivým porušením důvěry i lidskosti. Musíme mu čelit všude: s nulovou tolerancí, zajištěním plné odpovědnosti pro pachatele a s pevnou podporou pro přeživší.

7. Odstranění předsudků v oblasti technologií
Ženy tvoří pouze jednu čtvrtinu pracovníků v technologickém sektoru, a tak se předsudky strukturálně ukotvují přímo do systémů, které formují každodenní život. Zároveň na internetu prudce roste misogynie. Technologické firmy i vlády musí společně vytvářet bezpečné a inkluzivní digitální prostředí a svět musí více odstraňovat překážky, které brání dívkám ve vstupu do oborů vědy a technologií.

8. Zahrnutí genderu do klimatických plánů
Klimatická změna má genderový rozměr. Když přijdou potravinové krize, jsou to většinou ženy, kdo se nají až jako poslední. Při mimořádných situacích čelí ženy celkově větším rizikům. Když se zhroutí živobytí rodin, dívkám hrozí vyšší riziko dětských sňatků. Zároveň se ale ženy staví do čela klimatických řešení. Prosazují ekologickou legislativu, stojí v čele globálních hnutí a mění situaci přímo v terénu. Obyvatelná planeta vyžaduje klimatické politiky citlivé k genderu, včetně rovného přístupu k zeleným pracovním místům, lepší ochrany v krizích a plnohodnotné účasti žen na environmentálním rozhodování.

Po celém světě jsem viděl těchto osm řešení v praxi. Ve válečných zónách i při obnovách, v parlamentech i ve třídách, v organizacích i komunitách. Pokud se lídři ve všech sektorech začnou vážně věnovat genderové rovnosti a zavážou se k těmto krokům už nyní, změníme svět. Pro ženy a dívky, i pro nás pro všechny.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Vystoupení generálního tajemníka OSN na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti k situaci kolem Íránu (New York, 28. února 2026)

Pane prezidente, Excelence, dámy a pánové, budu se věnovat třem oblastem: zásadám, faktům a cestě vpřed.

Za prvé, zásady. Charta OSN poskytuje základ pro udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Článek 2 Charty jasně stanoví: „Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu.“

Mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo musí být vždy respektovány. Proto jsem již dnes ráno odsoudil masivní vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu. Rovněž jsem odsoudil následné útoky Íránu, které porušily svrchovanost a územní celistvost Bahrajnu, Iráku, Jordánska, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Jsme svědky vážné hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost. Vojenská akce nese riziko spuštění řetězce událostí, které již nikdo nebude schopen kontrolovat, a to v nejvíce nestabilním regionu světa.

Dovolte mi, abych to řekl zcela jasně: Neexistuje žádná životaschopná alternativa k mírovému řešení mezinárodních sporů. Trvalého míru lze dosáhnout pouze mírovými prostředky, včetně skutečného dialogu a vyjednávání.

Za druhé, fakta. Situace na místě je velmi proměnlivá. Existuje mnoho nepotvrzených zpráv. Toto víme. Přibližně dvacet měst po celém Íránu — včetně Teheránu, Isfahánu, Qomu, Šahriáru a Tabrízu — bylo podle dostupných zpráv napadeno.V Teheránu byly hlášeny silné exploze ve čtvrti, kde se nachází prezidentský palác a komplex nejvyššího vůdce.

Podle dostupných informací bylo zabito několik vysoce postavených představitelů, včetně — podle izraelských zdrojů — íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, což však nemohu potvrdit. Íránský vzdušný prostor byl uzavřen a země je téměř zcela odříznuta od internetu.

Útoky si podle zpráv vyžádaly značné civilní oběti. Podle íránských médií zabil letecký úder nejméně 85 lidí a mnoho dalších zranil v dívčí škole v Minábu v provincii Hormozgán. Zasažena byla údajně také škola v Teheránu, kde zahynuly dvě osoby.

Vojenské akce se rychle rozšiřují po celém regionu, což vytváří stále nestabilnější a nepředvídatelnější situaci a zvyšuje riziko chybného odhadu. Podle izraelských zdrojů bylo při následných íránských úderech na Izrael zraněno osmdesát devět osob a dopady byly hlášeny také na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Írán oznámil, že v reakci na americké a izraelské letecké údery zaměřil své útoky na americké vojenské cíle v regionu.Tyto údery údajně zasáhly civilní oblasti a infrastrukturu v zemích, které jsem již zmínil. Nepřímé dopady padajících trosek byly hlášeny také v Libanonu a Sýrii.

Většina států Perského zálivu íránské údery úspěšně zachytila. Spojené arabské emiráty však oznámily, že jeden civilista byl zabit troskami ze zachycené rakety. V Iráku jsou hlášeny útoky dronů a raket z obou stran. Existují také zprávy, že Írán uzavírá Hormuzský průliv pro mezinárodní lodní dopravu.

Americké a izraelské útoky následovaly po třetím kole nepřímých rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkovával Omán. Na příští týden byla ve Vídni připravena technická jednání, po nichž mělo následovat nové kolo politických rozhovorů. Hluboce lituji, že byla tato diplomatická příležitost promarněna.

Za třetí, region i svět nyní potřebují východisko. Vyzývám k deeskalaci a k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.Alternativou je potenciálně širší konflikt s vážnými důsledky pro civilní obyvatelstvo a regionální stabilitu.

Důrazně vyzývám všechny strany, aby se okamžitě vrátily k jednacímu stolu, zejména pokud jde o íránský jaderný program. Beru na vědomí, že prezident Spojených států údajně hovořil s představiteli Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Íránský ministr zahraničí údajně jednal se svými protějšky v zemích Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a v Iráku.

Je třeba učinit vše pro zabránění další eskalace. Za tímto účelem vyzývám všechny členské státy, aby důsledně plnily své závazky vyplývající z mezinárodního práva, včetně Charty OSN, aby respektovaly a chránily civilní obyvatelstvo v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zajistily jadernou bezpečnost. Jednejme — odpovědně a společně — abychom odvrátili region i náš svět od propasti.

Děkuji.

Nenechat se zlomit

Pro Lesiu Holoiad, osmadvacetiletou mládežnickou lídryni na Ukrajině, je definice míru jednoduchá a jednoznačná: „… mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí.“

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala na začátku roku 2022. I když válka a ničení nadále neúprosně proměňují komunity po celé Ukrajině, Holoiad každý den pracuje na naplňování své vize: „Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav.“

Přečtěte si její silný příběh o naději a odvaze. Jejími vlastními slovy mír začíná u člověka, který se navzdory všemu rozhodne nenechat se zlomit.

„Žiju v malém městě Zboriv v Ternopilské oblasti na západní Ukrajině. Můj život však už dávno přesahuje hranice tohoto místa. Pracuji jako programová manažerka a zároveň jako poradkyně pro mládežnickou politiku, lektorka a facilitátorka v nevládní organizaci Youth Platform.

Zaměřuji se na mládežnické rady a zapojení mladých lidí do života jejich komunit i celé země. Jsem mladá žena se zdravotním postižením, ale to mi nikdy nezabránilo pracovat s komunitami a dalšími mladými lidmi ani mluvit o budoucnosti. Chci zůstat na Ukrajině – je to moje volba a také moje síla.

Přesto mám pocit, že celé mé mládí proběhlo ve stavu války. Když jsem končila školu, válka začala. Získala jsem magisterský titul, udělala první kariérní kroky, zamilovala se a objevovala svět – to vše na pozadí války. Život bez ní si už skoro nedokážu vybavit.

Mír se proměnil v sen, který nosíme v srdci všichni. Pohřby mladých lidí se staly místem, kde se setkáváme. Každý z nás má dnes na sociálních sítích a v telefonu uložená čísla lidí, kteří už nikdy nenapíšou ani nezavolají.

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, kdy pracuji po velkých útocích nebo dokonce během nich. Když slyšíte výbuchy a cítíte jejich kouř, přesto musíte stát před mladými lidmi a dávat jim víru, energii a naději. Uvnitř cítíte vyčerpání a strach, ale nemůžete projevit slabost, protože veřejně činní lidé a aktivisté jsou těmi, ke kterým ostatní vzhlížejí, aby měli sílu jít dál.

Neodkládáme život

Dobře si pamatuji jedno školení pro mládežnické rady. V noci začal masivní nálet raket a dronů. Téměř celou noc jsme strávili v krytu s dospívajícími a studenty. Byla tam panika a zmatek, lidé se třásli, někteří plakali a výbuchy bylo slyšet i pod zemí. Ráno jsme kryt opustili a pokračovali ve školení. Dodnes vidím ten obraz: mladí lidé připravení učit se, diskutovat a vytvářet něco nového, i když kolem nich zuří válka.

V rámci projektu Dialogues of Victory, realizovaného po celé Ukrajině s podporou Rozvojového programu OSN @undp a financováním od vlády Dánska, jsme často pořádali setkání s mladými lidmi v krytech. Tam, kde mělo být ticho a klid (ale nebylo), jsme mluvili o budoucnosti, o obnově a o změně.

Práce ve prostředí války je neustálé balancování mezi vyčerpáním a odpovědností. Na jedné straně žijete v zemi, kde každý den přináší zprávy o ztrátách, útocích a ničení. Na druhé straně musíte stát před mladými lidmi a mluvit o budoucnosti, o naději, o rozvoji. To je možná nejtěžší – dát se dohromady ve chvíli, kdy se i vy sami cítíte uvnitř rozbití.

Během války získává práce s mládeží nový význam. Mladí lidé dnes žijí v nejistotě a strachu ze ztráty. Když přijdou na školení nebo setkání, přinášejí si tuto zkušenost s sebou. V jejich očích vidím jak vyčerpání, tak odhodlání. Mým úkolem je pomoci jim najít v sobě sílu pokračovat.

Pracovat během války dnes znamená žít s neustálým pocitem křehkosti. Znamená to plánovat program s vědomím, že jej mohou přerušit letecké poplachy a bombardování. Znamená to připravovat akci a zároveň vědět, že někteří účastníci možná nepřijdou, protože jejich komunita byla právě napadena. Přesto tu práci děláte, protože právě ona přináší pocit, že život pokračuje.

Pro mě mír znamená spravedlnost. A pokud spravedlnost vyžaduje zápas, pak za to stojí. Můj mír je stav, kdy každý na Ukrajině může studovat a pracovat beze strachu, snít bez omezení a plánovat bez obav. A pro to pracujeme každý den.

Mír nepřichází vždy v tichu

Často přemýšlím o symbolech míru ve svém životě. Pro mě je to moře – ukrajinské přímořské město Skadovsk. Pamatuji si tam své dětství. Teplá rána, kdy jsme s rodiči chodili k moři ještě předtím, než přišlo horko. Slunce právě vycházelo a jeho paprsky kreslily na hladině zlaté pruhy. Běhala jsem bosá po teplém písku, který se zdál nekonečný, a sbírala malé mušle jako poklady.

Maminka se smála a tatínek ukazoval racky kroužící nad vlnami. V těch chvílích se svět zdál bezpečný a nekonečně laskavý. A dnes? Skadovsk je od rána 24. února 2022, prvního dne plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, okupován ruskými silami. Město, které kdysi vonělo melouny a slaným větrem, je dnes naplněno strachem.

Přesto mě to nezlomilo. Drží mě moji přátelé a blízcí. Podporují mě mladí lidé, se kterými pracuji. Dívám se na ně a uvědomuji si, že pokud ztratíme víru a dobro, ztratí víru celá země. Nemáme právo to dopustit.

Svět se často ptá: co lze pro Ukrajinu udělat? Pro mě je odpověď jednoduchá: buďte spravedliví. Snažte se porozumět naší realitě, neodvracejte zrak, podporujte rozvoj mládeže a dejte mladým lidem prostor růst. A pamatujte, že za spravedlnost je někdy třeba bojovat.

Kdybych měla poslat vzkaz mladým lidem po celém světě, kteří procházejí konflikty nebo krizemi, byl by velmi prostý: buďte laskaví a milujte. Protože i láska je zbraní – jen jiného druhu. Neničí; vytváří nás.“

Příběh je součástí projektu Peace Circles v rámci kampaně OSN Hear Us. Act Now for a Peaceful World

Foto: UNDP Ukraine

Výbor OSN doporučuje Česku znovu předložit k ratifikaci Istanbulskou úmluvu

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) dnes zveřejnil svá zjištění týkající se několika států světa včetně Česka v rámci pravidelného přezkumu plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen.

Ohledně situace v Česku výbor konstatoval, že přestože v roce 2016 podepsalo Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), Senát PČR v roce 2024 hlasoval proti její ratifikaci, čímž proces přijetí zablokoval. Výbor doporučil, aby stát s ohledem na změnu vlády znovu předložil ratifikaci Istanbulské úmluvy Parlamentu České republiky.

Výbor rovněž vyjádřil znepokojení nad tím, že ukrajinské ženy a dívky, které tvoří většinu osob s dočasnou ochranou v Česku, nadále čelí překážkám v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, sociální ochraně a základním službám. Zároveň jsou vystaveny zvýšenému riziku genderově podmíněného násilí a nejistotě ohledně pokračování ochranných opatření. Výbor vyzval Česko, aby zajistilo přístup ke vzdělání, práci, sociální ochraně a službám pro oběti genderově podmíněného násilí odstraněním jazykových, administrativních a informačních bariér, garantováním pokračování ochranných opatření a zajištěním přístupu k základním službám.

Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen dohlíží na plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen ze strany smluvních států, kterých je v současnosti 189. Má 23 členů – nezávislých odborníků na lidská práva z celého světa, kteří jsou voleni smluvními státy. Ve Výboru působí za sebe a svou odbornost, nikoli jako zástupci jednotlivých států.

Více (anglicky)

Musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterres k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu:

„Dnes tichým zamyšlením a neochvějným odhodláním uctíváme památku obětí holokaustu.

Se smutkem připomínáme šest milionů Židů zavražděných nacisty a jejich kolaboranty. A všechny Romy a Sinty, osoby se zdravotním postižením a nespočet dalších, kteří se také stali jejich oběťmi.

Každá z těch obětí měla jméno. Každá měla své naděje a sny. A každé z těchto obětí byla systematicky upírána a ničena jejich práva.

Když si tyto nepopiratelné pravdy připomínáme, připomínáme si jejich lidskost. Truchlíme nad vším, co bylo ztraceno, i nad tím, co mohlo být.

Holokaust nebyl nevyhnutelný. Jeho strůjci své úmysly otevřeně vyjadřovali. Jejich nenávist a násilí se odehrávaly před očima všech.

Fakta jsou nepopiratelná. Přesto dnes vidíme, jak sílí snahy o jejich překrucování a popírání. Antisemitismus, předsudky, rasismus a diskriminace jsou podněcovány odlidšťující rétorikou a podporovány lhostejností.

Abychom uctili minulé oběti a zabránili dalším zvěrstvům, musíme se postavit na odpor. Musíme odmítnout nenávist a bezpráví, ať se objeví kdekoli. Musíme bránit právo každého člověka žít beze strachu, v důstojnosti a míru.

To je základ, na kterém stojí Organizace spojených národů.

Dnes a každý den uctívejme památku obětí holokaustu tím, že znovu potvrdíme naši společnou lidskost, že budeme chránit lidskou důstojnost a hájit hodnoty, které nás všechny spojují.“

27. ledna 2026

Poselství generálního tajemníka OSN k novému roku 2026

Na prahu nového roku stojíme na rozcestí. Obklopeni chaosem a nejistotou, rozdělením, násilím, klimatickým rozvratem a systematickým porušováním mezinárodního práva. Vidíme ústup od samotných principů, které nás jako lidstvo spojují. Lidé na celém světě se ptají: Naslouchají nám vůbec naši lídři? Jsou připraveni s tím něco udělat? 

Při ohlédnutí za právě skončeným rokem mluví jeden fakt za všechny: Globální vojenské výdaje vzrostly na 2,7 bilionu dolarů, téměř o 10 % oproti předchozímu roku. To je třináctkrát více než veškerá rozvojová pomoc, nebo jako celý hrubý domácí produkt Afriky. To vše v době, kdy konflikty otřásají světem v rozsahu, jaký jsme nezažili od druhé světové války.

Jako novoroční předsevzetí bychom si měli ujasnit priority. Bezpečnější svět začíná tím, že více investujeme do boje s chudobou a méně do vedení válek. Nakonec musí zvítězit mír. Je zřejmé, že svět má prostředky na to, abychom zlepšili životy lidí, uzdravili planetu a zajistili budoucnost míru a spravedlnosti.

Na začátku roku 2026 vyzývám lídry na celém světě: Začněte to brát vážně. Dejte přednost lidem a planetě před utrpením. A vyzývám každého, kdo může, aby přiložil ruku k dílu. Naše budoucnost závisí na společné odvaze jednat. Postavme se všichni za spravedlnost, za lidství, za mír.

António Guterres, New York, prosinec 2025


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1