Autor: kafka

Změna klimatu je globální problém, který vyžaduje mezinárodní spolupráci a koordinovaná řešení na všech úrovních. Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) dosáhli 12. prosince 2015 na konferenci v Paříži průlomové Pařížské dohody, která je cestovní mapou k udržení nárůstu globální teploty v bezpečných mezích.

Dohoda stanovuje dlouhodobé cíle:

• výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů tak, aby se globální oteplení udrželo výrazně pod hranicí 2 °C oproti předindustriálním hodnotám a aby se usilovalo o udržení limitu 1,5 °C, což by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
• pravidelně hodnotit společný pokrok při naplňování účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů;
• poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím na zmírňování změny klimatu, posilování odolnosti a zvyšování schopnosti přizpůsobit se jejím dopadům.

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Připojilo se k ní 195 smluvních stran (194 států a Evropská unie). Dne 20. ledna 2025 oznámily USA, že od dohody odstupují. Odstoupení vstopupí vb platnost po 12 měsících, tedy 20. ledna 2026. Irán, Libye a Jemen Pařížskou dohodu podepsaly, ale dosud ji neratifikovaly.

Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností. Je nástrojem pro rozvinuté státy k podpoře států rozvojových ve zmírňování dopadů a adaptaci, a zároveň vytváří rámec pro transparentní monitorování a vykazování klimatických cílů.

Pařížská dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi. Její naplňování má zásadní význam také pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje.

Jak to funguje?

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. národně stanovený příspěvek (NDC).

V NDC státy uvádějí, jaká opatření podniknou ke snížení emisí skleníkových plynů, aby splnily cíle Pařížské dohody, a zároveň popisují kroky ke zvýšení odolnosti a adaptaci na rostoucí teploty.

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi — mitigace, adaptace a financování — do roku 2030. Součástí byla i výzva vládám, aby ve svých příštích klimatických závazcích urychlily odklon od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům, jako je vítr a solární energie.

Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií. Na rozdíl od NDC nejsou povinné.

Provozní detaily praktického provádění Pařížské dohody byly dohodnuty na konferenci OSN o změně klimatu (COP24) v Katovicích v prosinci 2018 v tzv. Pařížské pravidlové knize (Paris Rulebook) a dokončeny na COP26 v Glasgow v listopadu 2021.

Čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“ bylo uděleno datové vědkyni z Univerzity v Oxfordu Hannah Ritchie

Sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog, který v roce 2021 založil Institut 2050, zaměřující se na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu, byl dnes v Praze oceněn Cenou za komunikaci změny klimatu za rok 2025. Organizátoři letos už podruhé udělili také cenu „Inspirace ze zahraničí“. Získala ji skotská datová vědkyně působící na Univerzitě v Oxfordu a jako zástupkyně editora datové platformy Our World in Data.

Výroční Cena za komunikaci změny klimatu je od roku 2019 určena vědcům a expertům, kteří působí v českém veřejném prostoru. Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Členství ve výboru je čestné a osobní. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

„Cena za komunikaci změny klimatu se uděluje Janu Krajhanzlovi za dlouholetý přínos porozumění veřejnosti environmentálním tématům a změně klimatu; za systematičnost a přímý dopad jeho práce na média, státní správu, neziskový sektor i veřejnou diskusi o klimatické změně; za schopnost komunikovat a vysvětlovat složitá témata různému publiku bez moralizování, s respektem k tomu, co lidé reálně cítí a řeší,“ píše se ve zdůvodnění nominačního výboru.

Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem 30 tisíc Kč. Kancelář OSN v ČR předala symbolickou sazenici lípy srdčité. V předchozích ročnících byli oceněni: klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022), Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023) a klimatický zpravodaj Českého rozhlasu, bývalý korespondent ČRo v USA, Jan Kaliba (2024).

Inspirace ze zahraničí

Organizátoři letos už podruhé udělili čestné ocenění „Inspirace ze zahraničí“. Laureátkou se stala datová vědkyně ze skotského Edinburghu, výzkumnice na Univerzitě v Oxfordu a zástupkyně editora platformy Our World in Data Hannah Ritchie, autorka knížek Není to konec světa (Not the End of the World, 2024) a Clearing the Air (září 2025). 

Loni ocenění získala novinářka Anna Holligan, zpravodajka britské veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau. V předchozích letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021), genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022), za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu Klima je příležitost a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (2023). Čestné ocenění není spojeno s žádným peněžním darem.

Programem v Knihovně Václava Havla provázela redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Úvodní slovo pronesl živě z Bruselu prostřednictvím video linku zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí ČR Jan Dusík. Oceněným přišli osobně poblahopřát místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová, velvyslanec Dánska v Česku Søren Kelstrup, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat a předseda Učené společnosti České republiky prof. Martin Loebl. Hlavní cenu předala jménem nominačního výboru Magdalena Davis, vedoucí klimatických programů organizace Člověk v tísni, čestné ocenění předali koordinátoři projektu Michal Broža(OSN v Česku) a prof. Pavel Jungwirth (Učená společnost ČR). Závěrečné slovo pronesl loňský laureát Jan Kaliba.

Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných je k dispozici na YouTube.

Background

Zpráva UNEP Emissions Gap Report 2025 uvádí, že nové klimatické závazky v rámci Pařížské dohody snížily oproti loňskému roku očekávaný nárůst globální teploty v tomto století jen nepatrně. Svět tak nadále směřuje k vážné eskalaci klimatických rizik a škod. UNEP ve zprávě upozorňuje, že projekce globálního oteplení do konce století — pokud budou Národně stanovené příspěvky (NDCs) plně realizovány — nyní činí 2,3–2,5 °C, zatímco projekce založené na současných politikách dosahují 2,8 °C.

Od přijetí Pařížské dohody před deseti lety klesly teplotní projekce z původních 3–3,5 °C. Nízkouhlíkové technologie potřebné k výraznému snížení emisí jsou k dispozici. Významně roste solární a větrná energetika a náklady na tyto zdroje klesají. To znamená, že mezinárodní společenství může klimatická opatření výrazně urychlit, pokud k tomu bude politická vůle.^*

### 

Jan Krajhanzl, laureát ceny za rok 2025: „Dnes už víme dost o tom, jak velkou hrozbu pro nás představuje změna klimatu. Jsou k dispozici komplexní klimatické modely, naplňující se prognózy. Máme detailní studie dopadů klimatických změn. Disponujeme většinou nástrojů. abychom změnu klimatu řešili: šetrné technologie, které snižují uhlíkovou stopu domácností, firem i celých zemí. Víme poměrně dost o tom, jaké politiky potřebujeme přijmout, aby chránit klima bylo pro každého výhodou, a nikoliv přítěží. Rozhodující je však hlas veřejnosti. Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Více než 20 let mojí práce, česká data i zahraniční výzkumy mě naučily, jak je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo. Bez podpory veřejnosti totiž nemá ochrana klimatu šanci.“

Hannah Ritchie, oceněná za „Inspirace ze zahraničí“: „Je mi ctí převzít toto ocenění za komunikaci změny klimatu. Svět se nachází v rozhodujícím bodě své klimatické cesty, kdy mnohá řešení, která potřebujeme, jsou již k dispozici, jsou cenově dostupná a nabírají na rychlosti. Pokud máme splnit naše klimatické cíle, nemůžeme si dovolit zůstat stát. Musíme zajistit, aby tyto trendy zrychlovaly. K tomu potřebujeme, aby se na takovou transformaci naladili tvůrci politik, firmy, finanční instituce a také, a to je zásadní, široká veřejnost. Účinná komunikace o změně klimatu — a o tom, co s ní lze dělat — je nezbytná, protože lidem pomáhá pochopit naléhavost situace, náklady, kompromisy i přínosy, které přináší. Pokud dokážeme oslovit lidi, kteří mohou tuto změnu uskutečnit, budeme schopni obstát před výzvami, které nás čekají.“

Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi: „Změna klimatu je technicky složité a zároveň vysoce politicky zatížené téma. Dotýká se každého občana – jednak kvůli opatřením nutným ke snížení emisí, ale také kvůli dopadům, kterým budeme čelit. Protože je klimatická politika vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací, tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku.“

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR: „V situaci, kdy kandidát na ministra životního prostředí bagatelizuje vliv člověka na změnu klimatu, je o to důležitější ocenit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci tématu, založenou na faktech, a ne na politické objednávce.“

Michal Broža, OSN v ČR: „Jedním z důležitých výsledků právě skončené konference COP30 je přijetí deklarace o integritě informací o klimatické změně. Přihlásily se k ní už desítky států, včetně Česka. Deklarace vyzývá vlády a současně soukromý, občanský a akademický sektor, aby přijaly opatření proti rostoucímu vlivu dezinformací, popírání vědeckých poznatků a cíleným útokům na environmentální novináře, aktivisty a vědce, které podkopávají klimatická opatření a ohrožují stabilitu společnosti. Také naše cena míří tímto směrem: podporujeme rozvoj na faktech a vědeckém poznání založené komunikace změny klimatu.“

Kontakty:

Pavel Jungwirth, Učená společnost ČR, [email protected], tel. 739 002 228
Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN v Praze, [email protected], tel. 724 020 611

^* Emissions Gap Report 2025: Off Target. Program OSN pro životní prostředí, UNEP. https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2025

Klimatická jednání v Brazílii se točí kolem 3 základních otázek:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?
2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?
3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Planeta se rekordně rychle otepluje a její dopady sílí, proto je hlavním tématem snižování emisí a přizpůsobování se dopadům změny klimatu. Delegáti jednají o klíčových nástrojích:

1. Jak mohou státy zrychlit klimatická opatření?

• Národně stanovené příspěvky (NDCs): Národní klimatické plány, které se aktualizují každých pět let. Na COP30 státy zvažují nové způsoby, jak zvýšit ambice a urychlit realizaci plánů.
• Útlum fosilních paliv: COP28 v Glasgow skončil dohodou na „postupném odklonu od fosilních paliv“. Nyní vyjednavači řeší, zda stanovit jasnější a na kontextu založenou cestovní mapu pro tento přechod.
• Národní adaptační plány (NAPs): Předložilo je 72 států, ale většině chybí financování. Jeden z návrhů: ztrojnásobit prostředky na adaptaci.
• Globální cíl v oblasti adaptace: Jednání se zaměřují na zhruba 100 ukazatelů, které mají sledovat pokrok v adaptaci na celosvětové úrovni.
• Finanční plán pro lesy: Již podpořen 36 vládami představujícími 45 % světové lesní plochy a 65 % světového HDP. Cílem je zacelit roční finanční schodek ve výši 66,8 miliardy dolarů na ochranu a obnovu tropických lesů.

2. Jak mohou finance a technologie doputovat tam, kde jsou nejvíce potřeba?

Samotné politické sliby klimatickou krizi nevyřeší. Je nutné zajistit reálné financování a technologie. Vyjednavači na COP30 zkoumají možnosti, jak je uvolnit:

• Článek 9.1 Pařížské dohody: Rozvinuté státy musí poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Delegáti zvažují akční plán a vynucovací nástroje.
• Cesta Baku–Belém k 1,3 bilionu dolarů: Návrh mobilizovat každoročně 1,3 bilionu dolarů pro rozvojové země.
• Fond pro ztráty a škody: Vznikl na COP27 a byl otevřen na COP28 s cílem pomáhat zemím nejvíce postiženým klimatickými dopady. Fond zůstává podfinancovaný, to vyvolává výzvy k navýšení příspěvků.
• Zelený klimatický fond: Největší světový klimatický fond, ale poslední kolo doplňování fondu naznačuje útlumu.
• Globální fond pro životní prostředí (GEF): Poskytuje granty rozvojovým zemím, ale současné financování je považováno za nedostatečné.
• Program pro zavádění technologií: Cílem je zlepšit dostupnost klimatických technologií, ale stále nepanuje shoda ohledně financí a obchodních bariér.

3. Jak zajistit, aby byla klimatická opatření spravedlivá a inkluzivní?

Ani dostatek financí nezaručí spravedlivou transformaci. Velké změny mohou prohloubit nerovnosti, pokud nebudou chránit zranitelné skupiny. Vyjednavači pracují na rámcích, které mají zajistit férovost:

Akční plán pro genderovou rovnost: Směřuje k začleňování genderových perspektiv do klimatických politik. První plán byl přijat v roce 2017; aktualizovaná verze má být schválena na COP30.

Program pro spravedlivou transformaci: Prosazuje sociální spravedlnost, důstojnou práci a udržitelný rozvoj. 

Zdroj: UN News