Skip to main content

Autor: kafka

Prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k závěrečné syntéze 6. hodnotící zprávy IPCC (AR6)

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Vážení přátelé,

lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká.

Dnešní zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné.

Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních.

Tato zpráva je zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi, v každém odvětví a v každém časovém horizontu. Stručně řečeno, náš svět potřebuje opatření v oblasti klimatu na všech frontách: všechno, všude a najednou.

Skupině G20 jsem navrhl vznik Paktu solidarity v oblasti klimatu, v němž všichni velcí znečišťovatelé vyvinou mimořádné úsilí o snížení emisí a bohatší země zmobilizují finanční a technické zdroje na podporu vynořujících se ekonomik se společným cílem udržet limit 1,5 stupně naživu.

Dnes předkládám plán, jak prostřednictvím akcelerační agendy pro všechny zúčastněné strany výrazně posílit snahy o naplnění takového Paktu solidarity pro klima. Začít musíme tím, že všichni zúčastnění okamžitě stisknou tlačítko pro urychlení vlastních závazků čistých nulových emisí pro dosažení globální čisté nuly do roku 2050 v souladu se zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti a příslušných schopností s ohledem na různé podmínky v jednotlivých státech.

Konkrétně se lídři rozvinutých států musí zavázat k dosažení čisté emisní nuly (uhlíkové neutrality, pozn.) co nejblíže k roku 2040, což je hranice, kterou by se všichni měli snažit dodržet. Lze toho dosáhnout. Někteří si stanovili cíl již na rok 2035.

Vedoucí představitelé států s rozvíjejícími se ekonomikami se musí zavázat, že dosáhnou čistých nulových emisí co nejblíže k roku 2050. Znovu to musí být hranice, kterou se všichni musí snažit dodržet. Řada z nich se k tomu již zavázala.

Nyní je důležité, aby se všichni členové skupiny G20 spojili ve společném úsilí a spojili své zdroje, vědecké kapacity i již osvědčené a cenově dostupné technologie prostřednictvím veřejného a soukromého sektoru tak, aby se do roku 2050 stala uhlíková neutralita skutečností.

Na řešení se musí podílet všechny státy. Požadavek, aby nejdřív začali ti druzí, znamená, že lidstvo bude až na posledním místě.

Akcelerační agenda vyzývá k řadě dalších opatření. Konkrétně:

  • Žádné nové uhlí a postupné ukončení těžby uhlí do roku 2030 v zemích OECD a do roku 2040 ve všech ostatních státech.
  • Ukončení veškerého mezinárodního veřejného a soukromého financování uhlí.
  • Zajištění produkce elektřiny s čistou emisní nulou do roku 2035 ve všech rozvinutých státech a do roku 2040 v ostatních zemích světa.
  • Ukončení veškerého udělování licencí nebo financování nových zdrojů ropy a plynu v souladu se závěry Mezinárodní energetické agentury.
  • Zastavení jakéhokoli rozšiřování stávajících zásob ropy a zemního plynu.
  • Převod dotací na fosilní paliva do spravedlivé energetické tranzice.
  • Zavedení postupného snižování stávající těžby ropy a zemního plynu na celém světě v souladu s globálním cílem produkce s čistou emisní nulou do roku 2050.

Vyzývám všechny vlády, aby připravily plány přechodu na energetiku, které budou v souladu s těmito opatřeními a budou připraveny pro investory. Vyzývám také nejvyšší představitele všech ropných a plynárenských společností, aby se podíleli na řešení. Měli by předložit důvěryhodné, komplexní a podrobné plány přechodu v souladu s doporučeními mé expertní skupiny na vysoké úrovni pro závazky čisté emisní nuly.

V těchto plánech musí být jasně popsáno skutečné snížení emisí pro roky 2025 a 2030 a úsilí o změnu obchodních modelů s cílem postupně se zbavit fosilních paliv a rozšířit obnovitelné zdroje energie. Toto zrychlování již v některých odvětvích začalo, ale investoři nyní potřebují zcela jasné signály. 

Všechny vlády potřebují ujištění, že jim vedoucí představitelé firem pomohou s realizací a vlády musí současně vytvořit příznivé politické a regulatorní prostředí. Lodní doprava, letectví, ocelářství, výroba cementu a hliníku, zemědělství – všechna odvětví musí být sladěna s čistou emisní nulou (uhlíkovou neutralitou, pozn.) do roku 2050 a musí mít jasné plány včetně průběžných cílů, jak toho dosáhnout.

Zároveň musíme využít příležitosti investovat do důvěryhodných inovací, které mohou přispět k dosažení společných globálních cílů. Musíme také urychlit úsilí o zajištění klimatické spravedlnosti pro ty, kteří jsou v první linii mnoha krizí a žádnou z nich nezpůsobili.

Toho můžeme dosáhnout:

  • Ochranou nejzranitelnějších komunit a rozšířením financování a kapacit pro adaptace, ztráty a škody.
  • Podporou reforem, které zajistí, aby mnohostranné rozvojové banky poskytovaly více grantů a zvýhodněných půjček a plně mobilizovaly soukromé finance.
  • Plněním finančních závazků přijatých v Kodani, Paříži a Glasgow.
  • Doplněním Zeleného klimatického fondu v letošním roce a vypracováním plánu na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptace do roku 2025.
  • Ochranou všech lidí pomocí systémů včasného varování před přírodními katastrofami během příštích čtyř let.
  • Realizací nového fondu pro krytí ztrát a škod v letošním roce.

Čím déle budeme otálet, tím to bude těžší. Za necelých devět měsíců se lídři států sejdou na konferenci COP28 k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň zahájí proces přípravy dalšího cyklu národních klimatických závazků, který má být realizován v roce 2025. Nové klimatické plány musí odrážet zrychlení, které potřebujeme teď, v tomto i příštím desetiletí.

Spoléhám na to, že do konce konference COP28 se všichni vedoucí představitelé skupiny G20 zaváží k novým ambiciózním národně stanoveným příspěvkům za celou svou ekonomiku zahrnující všechny skleníkové plyny a představí své absolutní cíle snížení emisí pro roky 2035 a 2040. Tranzice se musí týkat celé ekonomiky. Částečné závazky nestačí.

Těším se, že na zářijovém summitu o klimatických ambicích v New Yorku přivítám „první účastníky“ akcelerační agendy. Ještě jednou děkuji Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu za to, že ukázal vědecky podloženou cestu z klimatického zmatku založenou na faktech. Nikdy jsme k řešení klimatické výzvy nebyli lépe vybaveni. Teď se ale musíme pustit do skutečné a rychlé klimatické akce. 

Nesmíme ztratit ani den. 

Děkuji.

António Guterres, New York, 20. března 2023

###

Tisková konference k vydání závěrečné syntézy 6. hodnotící zprávy IPCC o stavu a vývoji světového klimatu proběhla 20. 3. 2023 v Kampusu Hybernská.

Tiskovou konferenci společně připravily organizace sdružené kolem Vědeckého klimatického fóra: Centrum pro otázky životního prostředí UK, Informační centrum OSN v Praze, Klimatická koalice, Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učená společnost České republiky.

Konference OSN o vodě 2023

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Valné shromáždění OSN s podporou vlád Nizozemí a Tádžikistánu uspořádá ve dnech 22. až 24. března 2023 v New Yorku Konferenci OSN o vodě 2023 (UN Water Conference).

Miliardy lidí na celém světě stále žijí bez přístupu k zabezpečeným zdrojům pitné vody a sanitaci, přestože přístup k obojímu je již dlouho definován jako lidské právo. U mnoha zdrojů vody dochází k znečištění a ekosystémy, které vodu poskytují, mizí. Vodní cyklus je narušován klimatickou změnou a dochází tak k častějším obdobím sucha i záplavám.

Nadcházející konference, která nese oficiální název „Konference o střednědobém komplexním programu o naplňování akčního plánu desetiletí OSN pro vodu a sanitaci (2018-2028), je nejvýznamnější konferencí o vodě za celou generaci.

Hlavním cílem konference je zvýšit povědomí o celosvětové vodní krizi a rozhodnout o

o společném postupu k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů a úkolů týkajících se vody, včetně těch obsažených v Agendě 2030. 

Vzhledem k tomu, že mnohé z cílů udržitelného rozvoje (SDGs) nesměřují k naplnění, je pokrok v oblasti plnění cíle 6 (voda a hygiena) klíčový pro dosažení dalších Cílů udržitelného rozvoje, zejména v oblasti zdraví, potravin, rovnosti žen a mužů, vzdělávání, zdrojů obživy, průmyslu, klimatu a životního prostředí.

Hlavním výstupem konference bude Akční program pro vodu, který zahrnuje závazky států a dalších stakeholderů. Tento program pomůže mobilizovat opatření napříč státy a odvětvími k naplnění globálních cílů a úkolů týkajících se vody.

Akční dekáda pro vodu, kterou přijalo Valné shromáždění OSN s cílem upřít větší pozornost k problematice vody, byla zahájena na Světový den vody, 22. března 2018. Poslední konference OSN o vodě se konala v roce 1977 v argentinském městě Mar del Plata.

Legalizace rekreačního užívání konopí vede k vyšší spotřebě a více zdravotním problémům

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Informační materiál. Toto není oficiální dokument. Tiskovou zprávu připravilo podle zdrojů INCB Informační centrum OSN v Praze.

Podle výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB, nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN) vede legalizace konopí k vyšší spotřebě zejména mezi mladými lidmi a nižšímu vnímání souvisejících rizik. 

Informace ze zemí, kde bylo konopí legalizováno pro rekreační užívání, ukazují vyšší spotřebu konopí a nárůst nepříznivých zdravotních účinků, psychotických poruch a negativní dopad na bezpečnost silničního provozu. 

Konopí užívají přibližně čtyři procenta světové populace, tedy zhruba 209 milionů lidí (údaje z roku 2020), což z něj činí nejrozšířenější nelegální drogu na světě. Pěstování konopí vykazu-je v posledním desetiletí vzestupný trend a počet lidí, kteří ho užívají, se zvýšil 23 procent. Užívání konopí se v jednotlivých regionech světa značně liší. Nejrozšířenější je v Severní Americe, Oceánii a západní Africe.

Otázky ke klasifikaci konopí 

Některé vlády si nejsou jisté, zda by konopí a látky s konopím související měly být stále klasifikovány jako škodlivé a zda jsou kontroly stanovené v úmluvách o kontrole drog stále relevantní, pokud jde o užívání konopí. Tyto vlády hledají alternativní řešení včetně legalizace nemedicínského užívání konopí. 

Přístupy k legalizaci se v jednotlivých státech značně liší

Rozmanitost legislativních modelů v jednotlivých státech ztěžuje hodnocení dopadu legalizace konopí na společnost. Informace jsou stále omezené a předložené údaje jsou často příliš čerstvé na to, aby z nich bylo možné vyvozovat smysluplné závěry. 

Trend formální legalizace konopí pro nemedicínské účely začal nejprve v Americe a nyní se prosazuje v Evropě a dalších regionech. Ačkoli počet zemí, kde je konopí legální, je stále velmi malý, stále více vlád zvažuje, že se touto cestou vydá. V červnu 2022 např. zveřejnila lucemburská vláda návrh zákona, který by dospělým umožnil pěstovat doma až čtyři rostliny konopí pro rekreační účely. V říjnu 2022 vypracovala vláda v Německu návrh zákona, který by reguloval kontrolovanou distribuci konopí dospělým pro rekreační účely v licencovaných obchodech. 

Legalizace konopí vede k vyšší spotřebě 

Kvalifikované odhady ukazují, že nejvýznamnějším pravděpodobným účinkem legalizace konopí je zvýšení spotřeby, včetně spotřeby mezi mladšími lidmi. Data ze Spojených států ukazují, že ve srovnání se státy, kde je rekreační užívání nelegální, konzumují mladiství a mladí dospělí výrazně více konopí ve státech, kde bylo konopí legalizováno. U osob ve věku 12 let a starších je ve státech, které nelegalizovaly, podíl uživatelů konopí 16,5 procenta, zatímco ve státech, které legalizovaly, je to 24,5 procenta (údaje z období 2019–2020).

Vnímání rizik se díky větší dostupnosti konopí snížilo

Existují důkazy, že zvýšená dostupnost konopných produktů ve státech, kde je jejich konzumace legální, snížila vnímání rizika mezi obyvatelstvem. Tento trend posílily nové produkty z konopí (tzv. edibles nebo produkty pro vapování) uváděné na trh v atraktivních obalech. To přispělo k banalizaci dopadů užívání konopí v očích veřejnosti, zejména mezi mladšími lidmi. 

Tento trend snížil vnímání toho, že užívání konopných produktů může mít škodlivé účinky na zdraví a na rozhodovací procesy. Podle dostupných dat je zřejmé, že návykové užívání konopí má negativní dopady na zdraví, zejména na kognitivní vývoj mladistvých, což má vliv na jejich výsledky ve vzdělávání a na jejich chování.

Více zdravotních událostí a dopravních nehod ve státech s legalizací

Častější užívání a vyšší obsah THC některých produktů z konopí mají negativní zdravotní účinky a představují zdravotní rizika pro lidi všech věkových kategorií. Údaje ze všech států, kde bylo konopí legalizováno, ukazují, že se zvýšil počet zdravotních problémů souvisejících s konopím. V období od roku 2000 do roku 2018 se celosvětově osminásobně zvýšil počet registrovaných případů léčby související se závislostí na konopí. Počet případů v důsledku psychotických poruch souvisejících s konopím se celosvětově zčtyřnásobil. V americkém státě Colorado po zavedení legalizace výrazně vzrostl počet návštěv na pohotovosti a hospitalizací v důsledku nadměrného užívání konopí. 

Šetření dopadu legalizace konopí na bezpečnost silničního provozu ukázalo, že po otevření legálních konopných výdejen došlo v amerických státech Washington a Colorado k výraznému nárůstu počtu smrtelných nehod. Statistické údaje z Colorada ukazují, že podíl řidičů, kteří byli pozitivně testováni na konopí, byl u všech smrtelných dopravních nehod v roce 2020 téměř dvakrát vyšší než v roce 2013. Po zavedení legalizace se v Coloradu, Oregonu a Washingtonu ve srovnání se sousedními státy také výrazně zvýšila četnost pojistných událostí způsobených srážkou. 

Cíle vlád spojené s legalizací konopí nejsou naplňovány

Důležitým cílem legalizace konopí je pro mnohé vlády snížení trestné činnosti. Toho ale zatím nebylo plně dosaženo a nelegální trhy nadále fungují. Data ukazují, že nelegální konopné trhy přetrvávají ve všech legalizujících jurisdikcích. V Kanadě dosahují 40% podílu, v Uruguayi téměř 50% a v Kalifornii 75%.

Dalším důležitým cílem vlád, které prosazovaly legalizaci konopí, bylo generování daňových příjmů. Přestože se daňové příjmy z prodeje konopí v Kanadě a Spojených státech meziročně zvýšily, byly většinou nižší, než se původně očekávalo.

Expandující konopný průmysl 

Legalizace konopí vytvořila nový ekonomický trh s velkým potenciálem růstu a investičních příležitostí. Velké společnosti, které chtějí rozšířit své obchodní zisky, expandují do konopného průmyslu a lobbují za zrušení kontroly konopí. Mnoho korporací se snaží expandovat na trh s konopím pro léčebné účely a pro dospělé, který vzniká po celém světě. Ve Spojených státech je legální nabídka konopných produktů jedním z nejrychleji rostoucích odvětví, které v roce 2021 vygenerovalo příjmy ve výši 25 miliard USD. 

Dekriminalizace a depenalizace jsou rozdílné koncepty než legalizace

INCB pokládá za zcela zřejmé, že legalizace konopí pro nemedicínské užívání je porušením mezinárodních úmluv o drogách. V těchto úmluvách však existuje určitá flexibilita, pokud jde o dekriminalizaci a depenalizaci (tj. toleranci, nepostihování určitých nelegálních aktivit) jako alternativní přístupy k některým nelegálním aktivitám souvisejícím s konopím. Některé státy již změnily svou politiku pokud jde o postih určitých činností souvisejících s drogami a zrušily trestní sankce nebo je zmírnily pro méně závažné aktivity jako je nelegální držení malého množství konopí pro vlastní potřebu. 

INCB zdůrazňuje, že dekriminalizace a depenalizace jsou přístupy, které se liší od přístupů, které výslovně umožňují legalizaci nebo vytvoření „regulovaného trhu“ s konopím. Vnitrostát-ní právní rámce umožňující nemedicínské užívání konopí nejsou v souladu s úmluvami o kontrole drog, které stanoví, že užívání drog musí být omezeno na léčebné a vědecké účely. 

Další závěry INCB 

INCB připomíná členským státům, že úmluvy jsou závazné a že legalizace používání konopí pro jiné než léčebné nebo vědecké účely by byla porušením těchto dohod. Také v oblasti kontroly drog platí zásada: pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat, pozn.).

INCB upozorňuje, že úmluvy mají určitou flexibilitu, pokud jde o dekriminalizaci nebo depenalizaci jako alternativní přístupy některým aktivitám souvisejícím s konopím. INCB zdůrazňuje, že je k dispozici jen málo spolehlivých údajů o dopadech legalizace konopí, aby bylo možné vyvodit smysluplné závěry. Různorodost přístupů navíc ztěžuje přenos poznatků z jedné země do druhé a předvídání úspěchů nebo neúspěchů legalizačních rámců. 

INCB upozorňuje, že účinky užívání konopí pro jednotlivce i společnost by měly být před přijetím závažných rozhodnutí s dlouhodobými důsledky předmětem důkladného zkoumání. 

Výbor vyzývá k otevřené diskusi mezi všemi smluvními stranami úmluvy z roku 1961 o dopadech legalizace konopí, která není v souladu s úmluvami, a nadále spolupracuje s vládami, aby jim pomohl při realizaci úmluv. To zahrnuje podporu dosažení cílů úmluv v rámci flexibility, kterou poskytují vyvážené a přiměřené přístupy k problému drog založené na dodržování lidských práv a podpoře zdraví a prosperity.

O INCB

Mezinárodní výbor pro kontrolu narkotik (INCB, International Narcotics Control Board) je nezávislý monitorovací orgán pro implementaci příslušných úmluv OSN. Byl zřízen v roce 1968 v souladu s Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961. Výbor INCB měl předchůdce již v době Společnosti národů podle dřívějších úmluv o kontrole drog. Vydává výroční zprávu, kterou prostřednictvím Komise pro omamné látky předkládá Ekonomické a sociální radě OSN (ECOSOC). Výroční zpráva INCB je komplexním přehledem o situaci v oblasti kontroly drog v různých částech světa. Jako nestranný orgán se INCB snaží identifikovat a předvídat nebezpečné trendy a navrhuje přijetí nezbytných opatření.

INCB má sekretariát, který mu pomáhá při výkonu jeho funkcí. Sekretariát INCB je administrativní jednotkou Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), ale v podstatných záležitostech podléhá výhradně radě. Sídlí v komplexu OSN ve Vídni.

****

Výroční zpráva INCB byla prezentována v České republice 10. března 2022 na tiskové konferenci, kterou připravilo Informační centrum OSN v Praze ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Na tiskové konferenci vystoupili Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB a Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku ČR.

Kontakty:
Pavel Pachta, člen INCB, [email protected], +420 607622075
Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze, [email protected], +420 724020611

Web INCB (International Narcotics Control Board)
Tiskové materiály INCB (anglicky)

Je nejvyšší čas skoncovat s patriarchátem, diskriminací a genderovými stereotypy

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Pokrok v oblasti práv žen na celém světě se vytrácí před očima. Podle nejnovějších prognóz bude při současném vývoji trvat dalších 300 let, než dosáhneme úplné rovnosti žen a mužů. 

Dnešní kaskádovitě se šířící krize, od války na Ukrajině po klimatickou krizi, postihují na prvním místě ženy a dívky. A v rámci odporu proti demokracii po celém světě je zpochybňováno a popíráno právo žen na autonomii jejich těla a života.  

Dva statistické údaje jasně ukazují naše selhání: Každých deset minut je jedna žena nebo dívka zavražděna členem rodiny nebo intimním partnerem. A každé dvě minuty zemře jedna žena během těhotenství nebo porodu. Většině těchto úmrtí lze zabránit. 

Využijme Mezinárodní den žen k tomu, že budeme usilovat o nápravu. Musíme tyto negativní trendy zvrátit a postavit se za životy a práva žen a dívek na celém světě. Je to jedna z mých priorit čele OSN a hlavní pilíř práce Organizace spojených národů na celém světě. 

Od Jižního Súdánu po Myanmar podporujeme ženy a dívky v krizových situacích a zajišťujeme, aby jejich hlas byl v mírových procesech slyšet. Náměstkyně generálního tajemníka Amina Mohammed nedávno navštívila Afghánistán. Její hlavní vzkaz tamní úřadům byl, že ženy a dívky mají základní lidská práva a my za ně nikdy nepřestaneme bojovat.

Ženy ve vědě: odstraňme bariéry

Letošní Mezinárodní den žen se zaměřuje na odstraňování genderových nerovností v oblasti vědy, technologií a inovací. V celosvětovém měřítku je pravděpodobnost, že muž má přístup do on-line prostředí, o 21 % vyšší než u žen. V zemích s nízkými příjmy je to dokonce o 50 % vyšší pravděpodobnost.

Ale i nejbohatší státy ztrácejí kvůli genderovým stereotypům a historickým předsudkům. V technologickém průmyslu převažují muži nad ženami v poměru dva ku jedné. V oborech umělé inteligence je to pět ku jedné. 

Velká data jsou základem současného politického a obchodního rozhodování. I tato oblast nebere zřetel na genderové rozdíly, nebo před ženami zcela zavírá oči. 

Všechny by nás měly znepokojovat nové produkty a služby, do nichž je od samého počátku vtělena nerovnost mezi pohlavími a patriarchát a misogynii převádí do digitální podoby. Silikonová údolí současného světa se nesmí stát údolím smrti pro práva žen. 

Lékařská rozhodnutí založená na datech získaných z těl mužů mohou ženám nejen škodit, ale mohou je ohrozit i na životě. 

Rovnost nenastane sama od sebe

Diskriminace žen ve vědě a technologických oborech je výsledkem staletí patriarchátu, diskriminace a škodlivých stereotypů. Od roku 1901 tvoří ženy pouhá tři procenta nositelů Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích. A ženy na internetu, včetně vědkyň nebo novinářek, jsou často terčem nenávistných sexistických projevů a urážek, jejichž cílem je umlčet je a ponížit.   

Ženy se ale umlčet nenechají. Všude na světě se domáhají svých práv a chtějí být slyšet. Potřebujeme jednat hned a na několika frontách, abychom zajistili, že ženy a dívky budou moci plně přispívat ke světovému poznání prostřednictvím vědy a technologií. 

Musíme odstranit překážky, které dívky od studia vědeckých oborů odrazují. Rozhodovací orgány všeho druhu musí rozšířit účast a vedoucí postavení žen ve vědě a technologiích, v případě potřeby i prostřednictvím kvót.

Musíme být kreativní, rozšiřovat příležitosti ve výběrových řízeních a dávat příležitost s ohledem na schopnosti. A musíme být vytrvalí. Rovnost žen a mužů nenastane sama od sebe. Je nutné ji upřednostňovat a usilovat o ni. Takový přístup přináší výsledky v Organizaci spojených národů, kde máme vlastní strategii pro rovnost žen a mužů mezi našimi zaměstnanci. 

Vytvořme bezpečné digitální prostředí pro ženy a dívky

Potřebujeme také přijmout opatření k vytvoření bezpečného digitálního prostředí pro ženy a přivést3 k odpovědnosti jak pachatele zneužívání online, tak i digitální platformy, které jim to umožňují.  

OSN spolupracuje s vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími subjekty na kodexu chování, jehož cílem je snížit škody a zvýšit odpovědnost na digitálních platformách a zároveň bránit svobodu projevu. 

Práva žen nejsou luxusem, který počká, až vyřešíme klimatickou krizi, ukončíme chudobu a vytvoříme lepší svět. Investice do žen a dívek je nejjistější cestou, jak pozvednout všechny lidi, komunity i státy a naplnit Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. Musíme společně pracovat na inkluzivnějším, spravedlivějším a prosperujícím světě pro ženy, dívky, muže i chlapce na celém světě.

Autor je generálním tajemníkem OSN

Před svítáním je největší tma

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

„Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn.“

Dne 24. února 2023 uplynul rok od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Od prvního dne invaze začaly agentury OSN intenzivně pracovat na posílení život zachraňujících humanitárních operací a rozšíření pomoci do všech oblastí země zahrnující potravinovou pomoc, léky, zdravotnický materiál a péči, podporu pro oběti genderově podmíněného násilí nebo vzdělávací aktivity pro děti, jež musely opustit domov. 

Kolegové z úřadu OSN pro koordinaci rozvojové pomoci na Ukrajině mluvili s kolegyní z Informačního centra OSN v Kyjevě Nadijou Kyzyckou o výzvách práce během války a co přináší naději v temných chvílích.

Jak vypadá váš váš běžný pracovní den?

Jednou z výzev života a práce ve válkou zmítané zemi je, že si musíte nějak zvyknout na to, že se vaše plány rychle mění. Někdy typický den začíná po bezesné noci kvůli sirénám leteckých poplachů nebo zvukům výbuchů, jindy strávíte hodiny ve skříni, koupelně nebo na chodbě, kde se schováváte v souladu s pravidlem dvou stěn. Vzhledem k povaze této práce jsou pracovní dny komunikačních specialistů často mimo běžnou pracovní dobu. V situaci války a kaleidoskopu událostí kolem nás je to zvlášť aktuální.

V čem je přínos vaší role jako součásti kanceláře rezidentního koordinátora OSN v takovém nejistém/krizovém prostředí?

Naším cílem je nejen informovat lidi o naší práci a možnostech získat pomoc, ale také využít komunikaci k tomu, abychom zapojili více zúčastněných stran do společné akce. Do pomoci obětem, obnovy země a nakonec i do prosazování dosažení Cílů udržitelného rozvoje i v takovém prostředí.

Nadiia Kyzytska, vedoucí Informačního centra OSN v Kyjevě
Foto: Zhanna Sirkovych/UN Ukraine

Jaké jsou největší výzvy práce v době války?

Jsem Ukrajinka, takže v mém případě nejde jenom o práci v zóně konfliktu, ale o válku, která přišla do mého domova, kde já, moje rodina a přátelé žijeme celý život. Každý den vidím spoustu mrtvých a zraněných, ztráty v rodinách, včetně těch, které jsou mi blízké. Tento rozměr války, všechno to utrpení, je něco, čemu se nelze přizpůsobit, ale jako profesionálové v oblasti komunikace na to musíme brát obzvlášť zřetel. Vše, co říkáte nebo píšete, musí být podáno citlivě, eticky, nesmíte se řídit svými emocemi, což je někdy hodně obtížné. Je to křehká rovnováha, protože v krizové situaci je tolik spouštěčů a nevhodně zvolená slova se sama mohou takovým spouštěčem stát.

Je něco, na co jste ve své práci obzvlášť hrdá?

Vím, že tým OSN zde na Ukrajině, ale i v celosvětovém měřítku, vynakládá mimořádné úsilí při reakci na humanitární krize. Děláme také maximum, abychom podpořili úsilí ukrajinské vlády na zmírňování ekonomických a sociálních dopadů ruské invaze a války na Ukrajině. 

Celý náš komunikační tým dělá, co může, aby práci OSN podpořil. Každý den je to spousta různých úkolů, velkých i malých. Snažím se do toho všeho dát 101 %. Plánovat i v těchto nesnadných podmínkách a jednat podle plánu, učit se, sdílet znalosti, pomáhat kolegům jak jen to jde.

Pracujete dlouhé hodiny v náročných situacích, co vám pomáhá zůstat v rovnováze? Co vás motivuje?

Když se rozhlédnete kolem sebe, tak si prostě uvědomíte, že nemáte jinou možnost než fungovat. Lidé na Ukrajině moc nepřemýšlejí o motivaci něco dělat, prostě to dělají. Stejně tak já. Je ale nutné pečovat o své zdraví a dodržovat alespoň minimální čas na spánek a jídlo, což v posledních měsících bylo vzhledem k neustálým výpadkům elektřiny obzvlášť náročné. Nakonec musíte vystačit hlavně s tím, že máte domov, vodu, a dokonce si ještě můžete vyprat, což je něco, o čem miliony jiných ani nesní. A tak prostě jdeme dál.

Od ruské invaze na Ukrajinu uplynul rok. Když se podíváte dopředu, je něco, co vám dává naději?

Jedna z nejznámějších ukrajinských básnířek Lesia Ukrajinka napsala: „Kdo nežil uprostřed bouře, nerozumí, z čeho se bere síla“. Lidé na Ukrajině tu cenu chápou. Jejich jednota a síla mi dávají naději. Jak se u nás říká, „před úsvitem je vždycky největší tma“. 

OSN na Ukrajině

Valné shromáždění OSN vyzývá k okamžitému ukončení války na Ukrajině

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek vyzvalo k ukončení války na Ukrajině a požadovalo okamžité stažení Ruska ze země v souladu s Chartou OSN. Na svém obnoveném jedenáctém mimořádném zasedání přijal celosvětový orgán 193 států novou rezoluci vyzývající k ukončení války, a to jen několik hodin předtím, než konflikt v pátek vstoupí do svého druhého roku.

141 členských států hlasovalo pro návrh rezoluce, sedm bylo proti – Bělorusko, KLDR, Eritrea, Mali, Nikaragua, Rusko a Sýrie. Mezi 32 státy, které se zdržely, byly mimo jiné i Čína, Indie nebo Pákistán.

V podmínkách rezoluce o 11 bodech Valné shromáždění zopakovalo svůj požadavek, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny, a vyzvalo k zastavení nepřátelských akcí“.

Globální dopady války

Valné shromáždění v rezoluci vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity spolupracovaly na řešení globálních dopadů války na potravinovou bezpečnost, energetiku, finance, životní prostředí a jadernou bezpečnost. Valné shromáždění zdůraznilo, že ujednání o trvalém míru by měla tyto faktory zohlednit, a vyzvalo rovněž všechny státy, aby podpořily generálního tajemníka OSN v jeho úsilí o řešení těchto dopadů.

Obnovené 11. Mimořádné zasedání začalo ve středu 22. února 2023. Předseda Valného shromáždění Csaba Kőrösi uvedl, že 193členné Valné shromáždění, generální tajemník a celé mezinárodní společenství „již celý rok důsledně a hlasitě vyzývají k ukončení této války a k dodržování Charty OSN a mezinárodního práva“.

Spravedlnost pro všechny oběti

Rezoluce znovu potvrdila závazek Valného shromáždění podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, včetně teritoriálních vod.

Valné shromáždění rovněž zdůraznilo potřebu zajistit odpovědnost za nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva spáchané na Ukrajině prostřednictvím nezávislého vnitrostátního nebo mezinárodního vyšetřování a trestního stíhání, aby byla zajištěna spravedlnost pro všechny oběti a zabráněno budoucím zločinům.

Zamítnuté návrhy

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek zamítlo dva pozměňovací návrhy rezoluce, které navrhlo Bělorusko. První návrh by změnil několik ustanovení rezoluce a podle druhého by Valné shromáždění vyzvalo členské státy, aby mimo jiné neposílaly do oblasti konfliktu zbraně.

„Nová kapitola dějin”

Na začátku středečního obnoveného zasedání uvedl předseda Valného shromáždění, že v této „nové kapitole dějin“ stojí svět před „těžkou volbou, kým jsme jako mezinárodní společenství“. Tato volba nás buď nasměruje na cestu solidarity a kolektivního odhodlání dodržovat zásady Charty OSN, nebo na cestu agrese, války, normalizovaného porušování mezinárodního práva a zhroucené globální akce.“

Několik dní po invazi 24. února 2022 členové Rady bezpečnosti OSN odhlasovali, že umožní Valnému shromáždění svolat jedenácté mimořádné zasedání poté, co Rusko vetovalo rezoluci, která by invazi na Ukrajinu odsoudila.

V souladu s rezolucí 377A(V) (Sjednoceni za mír) přijatou v roce 1950 se může Valné shromáždění zabývat otázkami mezinárodního míru a bezpečnosti, když tak neučiní Rada bezpečnosti.

Autor: UN News

Projev generálního tajemníka OSN na 11. zvláštním nouzovém zasedání Valného shromáždění OSN o Ukrajině

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Rok od ruské invaze na Ukrajinu je pro ukrajinský lid i mezinárodní společenství chmurným mezníkem. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí. Je porušením Charty OSN a mezinárodního práva. Má dramatické humanitární a lidskoprávní důsledky. A její dopad je cítit daleko za hranicemi Ukrajiny. Jak říkám od prvního dne, ruský útok na Ukrajinu zpochybňuje základní principy a hodnoty našeho multilaterálního systému.

Charta OSN mluví jasně: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.“

Valné shromáždění se zcela jasně vyjádřilo k pokusu Ruské federace o nezákonnou anexi čtyř ukrajinských oblastí – Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské. Potvrdilo tak dlouhodobou zásadu mezinárodního práva podle přelomové Deklarace o přátelských vztazích z roku 1970. Deklarace uvádí, že „území státu nesmí být předmětem nabytí jiným státem v důsledku hrozby silou nebo použití síly“, a že „žádné nabytí území v důsledku hrozby silou nebo použití síly nesmí být uznáno za legální“.

Postoj Organizace spojených národů je jednoznačný: Jsme odhodláni podporovat svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Organizace spojených národů od invaze zůstává na Ukrajině a spolupracuje s humanitárními partnery. Plných 40 procent Ukrajinců potřebuje humanitární pomoc. Životně důležitá infrastruktura se stala terčem útoků. Uprostřed zimy byly zničeny vodovodní, energetické a topné systémy.

Agentury OSN spolupracují také se státy, které přijaly více než 8 milionů Ukrajinců. Jedná se o největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Minulý týden OSN vyhlásila humanitární výzvu ve výši 5,6 miliardy USD pro obyvatele Ukrajiny. Naléhavě vás žádám o plnou podporu. 

Od začátku války jsem dvakrát navštívil Ukrajinu, kde jsem vyslechl svědectví o závažném porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. OSN odhodlána v tomto konfliktu – jako i v jiných – odhodlána zajistit spravedlnost a odpovědnost. 

Navzdory brutální válce jsme společně a tvůrčím způsobem pracovali na řešeních. V Mariupolu OSN pomohla evakuovat civilisty uvězněné v ocelárně Azovstal. Černomorská obilná iniciativa ukázala, že Ukrajina a Rusko mohou podpořit globální potravinovou bezpečnost s podporou vlády Turecka a Organizace spojených národů. Navzdory přetrvávajícím problémům má iniciativa na přepravu obilí a dalších potravin z Ukrajiny význam. 

Usilovně pracujeme na odstranění všech zbývajících překážek bránících realizaci memoranda o porozumění mezi Sekretariátem OSN a Ruskou federací, které má usnadnit vývoz ruských potravin a hnojiv na světové trhy. I to je důležitý příspěvek k řešení celosvětové potravinové nejistoty. Budeme i nadále podporovat tyto iniciativy ve prospěch milionů lidí na celém světě, zejména v zemích globálního Jihu. 

Bez ohledu na hlubokou nedůvěru se strany konfliktu dohodly na pravidelných výměnách válečných zajatců, které zprostředkovávají regionální aktéři. Toto úsilí může a musí pokračovat a co nejvíce se rozšířit. 

V uplynulém roce jsme byli nejen svědky rostoucího utrpení a devastace, ale je také stále zřejmější, o kolik horší to všechno ještě může být. Možné dopady spirálovitě se rozvíjejícího konfliktu představují jasné a akutní nebezpečí. 

Každý den si připomínáme vážnou hrozbu, která nás všechny pronásleduje, když v okolí Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, pokračují nezodpovědné vojenské aktivity. Oceňuji Mezinárodní agenturu pro atomovou energii za to, že zapojila obě strany k zajištění bezpečnosti oblasti. Je nutné zajistit bezpečnost všech ukrajinských jaderných elektráren.

Válka také rozdmýchává regionální nestabilitu a podněcuje globální napětí a rozpory, přičemž odvádí pozornost i zdroje od jiných krizí a naléhavých globálních problémů.  

Slyšeli jsme i hrozby o použití jaderných zbraní. Takzvané taktické použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné. Je nejvyšší čas ustoupit od této hranice. Samolibost krizi pouze prohloubí a dál naruší společné zásady vyhlášené v Chartě.   

Válka nepředstavuje řešení. Válka samotná je problém. Lidé na Ukrajině nesmírně trpí. Ukrajinci, Rusové i lidé daleko za hranicemi potřebují mír. Ačkoli vyhlídky dnes mohou vypadat chmurně, musíme všichni pracovat s vědomím, že skutečný, trvalý mír musí být založen na Chartě OSN a mezinárodním právu. Čím déle budou boje pokračovat, tím obtížnější tato práce bude. Nemáme ale ani minutu nazbyt. 

New York, 22. února 2023

Poselství generálního tajemníka k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Dnes uctíváme památku obětí holocaustu. Připomínáme si šest milionů židovských dětí, žen a mužů, připomínáme si Romy a Sinty, lidi s postižením a nespočet dalších obětí.

Myslíme na miliony zmařených životů, na miliony ukradených budoucností.

Současně se zármutkem nad tak rozsáhlou ztrátou si uvědomujeme, že holocaust nebyl nevyhnutelný. Žádná genocida není nevyhnutelná.

Holocaust byl vyvrcholením tisícileté antisemitské nenávisti. Nacisté mohli s vypočítavou krutostí přejít od diskriminace evropských Židů k jejich vyhlazení jen proto, že se jim jen málokdo postavil a tolik lidí mlčelo. 

Právě to ohlušující ticho, doma i v zahraničí, jim dodávalo odvahu.

Poplašné zvony přitom zněly od samého začátku. Nenávistné projevy a dezinformace. Pohrdání lidskými právy a právním státem. Oslava násilí a příběhy o rasové nadřazenosti. Pohrdání demokracií a rozmanitostí. 

Při vzpomínce na holocaust si uvědomujeme ohrožení svobody, důstojnosti, lidskosti, a to i v naší době. Tváří v tvář rostoucí ekonomické nespokojenosti a politické nestabilitě, stupňujícímu se terorismu bílých nadřazenců a rostoucí nenávisti a náboženskému fanatismu dnes musíme být otevřenější než kdy jindy. 

Nesmíme nikdy zapomenout a dopustit, aby jiní zapomněli, překroutili nebo popřeli holocaust. 

Dnes a každý den zůstaňme odhodláni, že už nikdy nebudeme tváří v tvář zlu mlčet, a že budeme vždy hájit důstojnost a práva všech. 

Děkuji.

V OSN bude hodnocen stav lidských práv v České republice

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

ŽENEVA (18. ledna 2023) – V rámci tzv. Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR) se Rada OSN pro lidská práva v pondělí 23. ledna 2023 bude již počtvrté zabývat stavem lidských práv v České republice. Zasedání bude vysíláno živě. 

Česká republika je jedním ze států, které bude pracovní skupina UPR posuzovat na zasedání, které se koná od 23. ledna do 3. února v Ženevě. První, druhý a třetí přezkum České republiky v rámci UPR proběhl v dubnu 2008, v říjnu 2012 a v listopadu 2017. 

Hodnocení je založeno na: 

  1. národní zprávě (informace poskytnuté hodnoceným státem); 
  2. informacích ze zpráv nezávislých lidskoprávních expertů a skupin (tzv. Special Procedures), orgánů lidskoprávních úmluv a dalších entit OSN; 
  3. informacích od dalších zainteresovaných stran, např. národní instituce pro lidská práva, regionální organizace či občanské iniciativy. 

Tři zprávy, které slouží jako podklad pro přezkum ČR jsou k dispozici on-line.

Místo konání: Palác národů, OSN v Ženevě, sál č. 20
Datum a čas: 23. ledna 2023, 9:30 – 12:30 hod. SEČ 

UPR je unikátní proces, který zahrnuje pravidelné hodnocení stavu lidských práv ve všech 193 členských státech OSN. Od prvního zasedání, které se konalo v dubnu 2008, byla situace ve všech 193 členských státech OSN přezkoumána již třikrát (dosud proběhlé tři cykly UPR). V průběhu čtvrtého UPR se od států znovu očekává, že budou prezentovat kroky, které přijaly k naplnění doporučení z předchozích hodnocení, k nimž se zavázaly. Státy zároveň budou prezentovat současnou situaci a nedávný domácí vývoj v oblasti lidských práv.

Delegaci České republiky povede Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.  

Jako zpravodajové pro hodnocení České republiky byli pověřeni zástupci Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky.

On-line přenos z jednání.

Seznam vystupujících a všechna dostupná prohlášení, která budou během přezkumu České republiky k dispozici, budou zveřejněna na Extranetu UPR.

Předpokládá se, že pracovní skupina UPR Working Group přijme doporučení pro ČR 27. ledna v 15:30 hod. Hodnocený stát může vyjádřit svůj postoj k vzneseným doporučením, která mu budou během přezkumu předložena.

 ______________

Více informací a kontakty pro média: 

Více informací o Universal Periodic Review 

Sledujte Radu OSN pro lidská práva na sociálních sítích:

 

Rada pro lidská práva. Představujeme hlavní lidskoprávní orgán OSN

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Rada OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council, HRC) je jedinou mezivládní organizací, která reaguje na porušování lidských práv na celém světě. Odkrývá jejich porušovatele a požaduje změnu. Je odpovědná za prosazování a ochranu všech lidských práv. Diskutuje o všech tematických lidskoprávních otázkách a situacích, které vyžadují pozornost v průběhu celého roku. Zasedá v Paláci národů v Ženevě.

Tím, že včas upozorňuje na případy porušování lidských práv, může zabránit vypuknutí akutních i dlouhodobých krizí. Její činnost má široký dopad na společenství, která řeší problémy jako je terorismus, změna klimatu, rasismus a diskriminace, práva LGBT, mučení, chudoba, práva starších a zdravotně postižených osob, migrace, svoboda projevu a shromažďování, demokracie a další.

Radu pro lidská práva neřídí žádný stát. Jedná se o skupinou 47 států, které jsou voleny Valným shromážděním OSN na funkční období tří let tajným hlasováním. V čele Rady stojí předseda, jímž je pro rok 2023 velvyslanec České republiky při Úřadu OSN v Ženevě Václav Bálek.  Členstvím v Radě pro lidská práva již prošlo 123 ze 193 členských států OSN. Její složení odráží rozmanitost OSN a dává jí legitimitu při vyjadřování se k případům porušování lidských práv ve všech státech.

Rada pro lidská práva se může zabývat jakýmkoli problémem v oblasti lidských práv, na který je upozorněna, často takovým, který jiné orgány nechtějí nebo nemohou projednávat. Vlády, občanští aktivisté a další účastníci procesů HRC se zabývají nesčetnými otázkami během celoročního zasedání Rady. O nabitosti programu svědčí i fakt, že setkání Rady probíhají každoročně po více než 30 týdnů.   

Od zahájení zasedání v roce 2006 přijala Rada pro lidská práva do konce roku 2022 již 1 585 rezolucí, které se zabývají nejméně 120 tématy a 36 situacemi v jednotlivých státech. Vlády těchto států se tak ocitly pod drobnohledem mezinárodního společenství. Téměř třetina z těchto rezolucí (457), se zaměřuje na situace v jednotlivých státech, asi 80 % všech rezolucí bylo přijato konsensem. 

V roce 2021 přijala Rada pro lidská práva přelomovou rezoluci, která uznává lidské právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí.

Rada za dobu své existence uspořádala 35 mimořádných zasedání, na nichž se zabývala porušováním lidských práv v několika zemích. Patří mezi ně situace v Libyi a Sýrii v době arabského jara, v nedávné době situace v Myanmaru, na okupovaných palestinských územích, v Súdánu, Etiopii nebo na Ukrajině. Rada v těchto případech ostře kritizovala páchaná zvěrstva. Přístup Rady prokázal, že je dobře připravena reagovat na krize, kdykoli nastanou. 

Rada již ustavila 37 vyšetřovacích komisí a zjišťovacích misí, které poskytly závažné důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Ty jsou dál využívány jako podklad pro formální soudní řízení, jehož cílem je pohnat pachatele k odpovědnosti. Taková vyšetřování byla provedena na okupovaných palestinských územích, v Dárfúru, Libyi, Pobřeží slonoviny, Sýrii, Severní Koreji, Středoafrické republice, na Srí Lance, v Eritreji, Iráku, Jižním Súdánu, Burundi, Myanmaru, Demokratické republice Kongo, Jemenu, Venezuele, Etiopii a na Ukrajině.

Nástrojem na odhalování případů porušování lidských práv na celém světě je od roku 2008 tzv. všeobecný pravidelný přezkum Rady pro lidská práva. Všech 193 členských států OSN již třikrát podstoupilo tuto proceduru, což podnítilo skutečné změny na místě, a to v podobě nových zákonů a postupů v oblasti lidských práv, lepší ochrany obětí, lepšího přístupu k sociálním službám atd.

Nezávislí odborníci Rady pro lidská práva („zvláštní postupy“) jsou oči a uši Rady pro lidská práva. Sledují dodržování lidských práv v jednotlivých státech a usilují o zlepšování podmínek.  Tito odborníci – v současné době jich je 80 s 59 mandáty – se vyjadřují k tématům, jako je vzdělávání, zdravotnictví, svoboda projevu a obchodování s lidmi, a také k situaci v jednotlivých státech, mimo jiné v Severní Koreji, Íránu a Myanmaru. V roce 2022 uskutečnili 66 návštěv v 54 zemích.

Rada pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Její vznik navrhl v rámci reformy OSN generální tajemník Kofi Annan ve zprávě Ve větší svobodě. Annanův návrh podpořil zářijový summit OSN 2005 v New Yorku.

Předchůdkyně rady se za šest desetiletí existence podílela na vzniku mnoha mezinárodních lidskoprávních norem a standardů. Během posledních let existence však komise ztratila důvěryhodnost i profesionalitu. Podle slov tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana se komise stala fórem, na kterém se státy porušující lidská práva vzájemně chránily proti kritice.

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1