Skip to main content

Autor: kafka

Summit budoucnosti 2024

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Příležitost k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století

Ve dnech 22. a 23. září se v New Yorku uskuteční Summit budoucnosti, kterého se zúčastní 193 členských států (138 zástupců a zástupkyň se očekává na nejvyšší úrovni). Účinná globální spolupráce je pro přežití lidstva stále důležitější, avšak dosáhnout jí je v současné atmosféře nedůvěry a prostřednictvím zastaralých globálních struktur, které již neodpovídají politické a ekonomické realitě dneška, obtížné.

Summit budoucnosti představuje příležitost vrátit se na správnou cestu. Zabývat se bude tím, jak mohou státy efektivněji spolupracovat, naplňovat již dohodnuté cíle a čelit novým výzvám i příležitostem. Výsledkem summitu bude mezivládně dohodnutý Pakt pro budoucnost, který může přispět k oživení nezbytných struktur a obnovení důvěry pro účinnou globální správu.

KONTEXT

U příležitosti 75. výročí vzniku Organizace spojených národů v roce 2020 se členské státy zavázaly posílit globální správu. Požádaly generálního tajemníka OSN, aby vypracoval doporučení k řešení současných i budoucích výzev (rezoluce 75/1). Generální tajemník na tento podnět reagoval dokumentem Naše společná agenda (Our Common Agenda) (A/75/982), který vyzývá k posílení solidarity mezi lidmi, státy i generacemi a k obnově multilaterálního systému. Cílem je urychlit plnění již přijatých závazků států a zaplnit mezery v globálním systému vládnutí.

Generální tajemník ve své zprávě navrhl uspořádání Summitu budoucnosti jako události, která se koná jednou za generaci. Výsledkem summitu bude mezivládně vyjednaný akční dokument s názvem Pakt pro budoucnost, který bude obsahovat jednotlivé kapitoly zaměřené na:

  • udržitelný rozvoj a financování rozvoje,
  • mezinárodní mír a bezpečnost,
  • vědu, technologie, inovace a spolupráci v digitální oblasti,
  • mládež a budoucí generace,
  • transformaci globálního vládnutí.

Summit přijme i další dva dokumenty: Globální digitální kompakt a Deklaraci o budoucích generacích (rezoluce 76/307).

Jednání států moderují Namibie a Německo (Pakt pro budoucnost), Zambie a Švédsko (Globální digitální kompakt) a Jamajka a Nizozemsko (Deklarace o budoucích generacích).

Na podporu mezivládních vyjednávání předložil generální tajemník 11 stručných návrhů politik, v nichž rozpracoval některé z návrhů obsažených v dokumentu Naše společná agenda.

AKCELERACE NAPLŇOVÁNÍ SDGs

Summit budoucnosti bude stavět na závěrech loňského Summitu SDGs. Mnoho návrhů je zaměřeno na akceleraci Agendy 2030 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) tak, aby se tyto cíle vrátily na trajektorii splnění a aby bylo mezinárodní společenství zároveň schopné reagovat na nová rizika i příležitosti.

(IM)PAKT PRO BUDOUCNOST

Návrh projednávaného Paktu pro budoucnost má potenciál podpořit multilaterální systém, který odráží dnešní realitu, přináší prospěch všem a klade zvláštní důraz na lidská práva, rovnost žen a mužů a udržitelný rozvoj. Níže uvádíme stručný přehled projednávaných návrhů pro Pakt pro budoucnost.

Udržitelný rozvoj a financování rozvoje

Včasná a úplná implementace Agendy 2030 a politické deklarace přijaté na loňském Summitu SDGs.

Zásadní změna ve financování Cílů udržitelného rozvoje: stimulační program pro SDGs, poskytování oficiální rozvojové pomoci, soukromé investice, daňová spolupráce.

Urychlení řešení v ochraně klimatu a životního prostředí mj. pomocí navýšení finančních zdrojů na zmírňování změny klimatu i adaptačních opatření; ochrana všech pomocí systémů včasného varování; uzavření právně závazné dohody o znečištění plasty; ochrana biodiverzity a oceánů.

Úvahy o tom, jak podporovat udržitelnost za horizont roku 2030.

Mezinárodní mír a bezpečnost

Aktualizovaný systém kolektivní bezpečnosti, který dokáže lépe předcházet konfliktům, lépe je zvládat a řešit. Důslednější využívání mechanismů preventivní diplomacie a zprostředkování (vč. mediační role generálního tajemníka OSN (good offices)) s cílem zabránit konfrontaci mezi členskými státy.

Posílení snah o prevenci na úrovni jednotlivých států. Posílení odolnosti prostřednictvím naplňování Agendy 2030 a zajištění toho, aby vojenské výdaje nebyly na úkor investic do udržitelného rozvoje. Sladění financování od mezinárodních finančních institucí se snahami států o řešení základních příčin nestability.

Lepší ochrana civilního obyvatelstva v ozbrojených konfliktech a zajištění odpovědnosti za kruté zločiny a porušování práva, jako např. genderově podmíněné násilí nebo využívání hladu jako zbraně války. Posílení humanitární pomoci, včetně té na odstranění hladomoru.

Svět, který se výrazně posune k budoucnosti bez jaderných zbraní. Potřeba oživení snah o odzbrojování a kontrolu zbrojení (včetně nerozlišujících, biologických, chemických 

a ručních zbraní). Oživení úlohy OSN v oblasti odzbrojení a pokrok směrem k 4. zvláštnímu zasedání Valného shromáždění o odzbrojení.

Realistické a odpovědné využívání mírových operací, reflexe jejich budoucnosti tak, aby se zajistilo, že budou schopny reagovat na měnící se potřeby. Podpora míru na úrovni regionů prostřednictvím přiměřeného, předvídatelného a udržitelného financování.

Plnění závazků v oblasti ženy, mír a bezpečnost a kroky k řešení souvislostí mezi bezpečností a změnou klimatu.

Účinnější boj proti terorismu s větším důrazem na prevenci, který se zaměří na všechny hnací síly a faktory podporující terorismus a násilný extremismus vedoucí k terorismu.

Zamezení a zmírňování weaponizace nových oblastí a technologií a odpovědné inovace podporované prostřednictvím:

  • smlouvy zabraňující militarizaci vesmíru;
  • právně závazného nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů fungujících bez kontroly nebo dohledu lidí;
  • norem, které zabrání zákeřným kybernetickým útokům na infrastrukturu veřejných služeb ze strany států i nestátních aktérů;
  • normy a pravidla týkající se vojenských aplikací umělé inteligence (AI); 
  • úvahy o biotechnologiích, nano-technologiích a technologiích pro vylepšování člověka.

Věda, technologie a inovace (STI) a digitální spolupráce

Snížení globálních a genderových rozdílů v přístupu k technologiím mj. prostřednictvím posílení prostředků implementace jako je např. dobrovolný přenos technologií, budování kapacit a posílení spolupráce. Zvýšené financování výzkumu a inovací souvisejících s Cíli udržitelného rozvoje.

Větší využití vědy při tvorbě politik a zajištění toho, aby z vědy, technologií a inovací mělo prospěch více lidí.

Posílení kapacit OSN pro využití STI při plnění úkolů organizace, např. při podpořerozvojových zemí při plnění SDGs.

Globální digitální kompakt (bude vyjednán samostatně a připojen k Paktu pro budoucnost) pro využití příležitostí a zvládání rizik digitálních technologií. Zaměřuje se na:
1) odstranění rozdílů v přístupu k digitálním technologiím a akceleraci plnění SDGs;
2) rozšíření přístupu k digitální ekonomice a přínosů z ní;
3) podporu inkluzivního, otevřeného a bezpečného digitálního prostoru;
4) zlepšení v oblasti správy dat;
5) posílení správy nově vznikajících technologií, včetně AI, ve prospěch lidstva.

Mládež a budoucí generace

Rozšíření a posílení účasti mládeže na globálním rozhodování prostřednictvím již existujících závazků k zapojení mládeže do všech mezivládních procesů OSN.

Vytvoření prostředí na úrovni států, které umožňuje mladým lidem naplňovat svá práva a potenciál prostřednictvím vzdělání, zaměstnání, fyzického a duševního zdraví, národních poradních orgánů pro mládež, financí pro organizace mladých, odstraňováním legislativních a politických překážek.

Rozhodování na globální úrovni, které systematicky zohledňuje budoucí dopad, vědomě se vyhýbá předvídatelným škodám a chrání zájmy budoucích generací prostřednictvím závazků zakotvených v Deklaraci o budoucích generacích (bude vyjednána samostatně a připojena k Paktu pro budoucnost).

Konkrétní návrhy, které členským státům pomohou lépe zohlednit budoucí generace a podnítí budoucí globální správu využívající foresight.

Transformace globální správy

Multilateralismus, který je efektivní, spravedlivý, inkluzivní, mezivládní, ale umožňující přístup dalším aktérům.

Rada bezpečnosti s aktualizovaným složením a novými metodami rozhodování, což jí umožní být efektivnější, více reprezentativní a důvěryhodná. Revitalizované Valné shromáždění, které bude hrát silnější roli v oblasti míru a bezpečnosti.

Aspirace na jmenování ženy do čela OSN. Silnější Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) a kroky k oživení Komise pro postavení žen. Posílení Komise pro budování míru.

Posílený pilíř OSN pro lidská práva s lepším finančním zázemím a koordinací. OSN, která

efektivně využívá inovace, data, digitální nástroje, foresight a (behaviorální) vědu (OSN 2.0) a efektivní, udržitelně financovaný rozvojový systém OSN. Rozšíření partnerství mezi OSN a dalšími aktéry (občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace, národní parlamenty a orgány místní a regionální správy).

Zvýšené úsilí o dosažení měřitelnosti pokroku v udržitelném rozvoji nad rámec HDP (beroucí v potaz lidi, přírodní prostředí a budoucnost).

Mezinárodní finanční architektura, která odráží ekonomické potřeby a politickou realitu dneška. Bude stát mimo jiné na těchto základech:

  • silnější účast rozvojových států na mezinárodním ekonomickém rozhodování zahrnující posílení jejich zastoupení v mezinárodních finančních institucích;
  • mobilizace většího objemu kapitálu z mnohostranných rozvojových bank;
  • revize architektury státních dluhů a uplatňování společného rámce pro zacházení s dluhy (Common Framework for Debt Treatment);
  • vznik účinnější globální finanční záchranné sítě s využitím zvláštních práv k čerpání; 
  • přístup ke zvýhodněnému financování rozvojových a klimatických opatření, které zohledňuje všechny formy zranitelnosti.

Rychlý růst aktivit ve vesmíru jde ruku v ruce s možnostmi správy udržitelného využívání vesmíru (průzkum, zdroje, provoz, vesmírný odpad). Širší spolupráce s rozvojovými zeměmi a nestátními subjekty s cílem zajistit udržitelné využívání vesmírného prostoru ve prospěch všech.

Lepší mezinárodní reakce na rozsáhlé globální otřesy prostřednictvím vypracování protokolů pro časově ohraničenou, ale celoplošnou Platformu pro mimořádné události, která bude aktivována v případě konkrétních krizí a umožní ucelenou,

koordinovanou a vícerozměrnou reakci tak, že nezasáhne do stávajících mandátů a

svrchovanosti států. Silnější mezinárodní správa mechanismů pro životní prostředí.

Návrh Paktu pro budoucnost obsahuje závazek přezkoumat pokrok v jeho naplňování na některém z budoucích zasedání Valného shromáždění OSN.

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.

generální tajemník OSN António Guterres

Užitečné odkazy (anglicky):

Summit of the Future

Pakt pro budoucnost

Deklarace o budoucích generacích

Globální digitální kompakt

Program 

Živý přenos na UN Web TV

Aktuální zpravodajství z průběhu summitu

Aktuality ze summitu česky

Sociální sítě @OSN Česko: X, Facebook, Instagram, LinkedIn

Text připravil odbor pro globální komunikaci (UN Department of Global Communication) Sekretariátu OSN, českou verzi zpracovalo Informační centrum OSN v Praze (UNIC).

Kontakt pro média: Michal Broža, 724020611, [email protected]

Musíme zajistit, aby AI sloužila lidstvu spravedlivě a bezpečně

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

Mezinárodní den demokracie je příležitostí k posílení významu prosazování svobody projevu, občanských svobod a právního státu, zajištění odpovědných institucí a ochrany a podpory lidských práv.

To má zásadní význam zejména v roce, kdy se ve více než 50 zemích, které představují polovinu světové populace, konají volby.

Přesto jsou tato práva a hodnoty po celém světě napadány. Svobody jsou omezovány, občanský prostor se zmenšuje, polarizace se prohlubuje a roste nedůvěra.

Letošní Den demokracie se zaměřuje na umělou inteligenci jako nástroj dobré správy věcí veřejných.

Zůstane-li AI bez vnější kontroly, mohou mít rizika s ní spojená vážné dopady na demokracii, mír a stabilitu. Může to začít šířením zavádějících informací, dezinformací, nenávistných projevů a používáním tzv. deepfakes.

Přesto má AI potenciál podporovat a posilovat plnou a aktivní účast veřejnosti, rovnost, bezpečnost a lidský rozvoj. Může posílit vzdělávání v oblasti demokratických procesů a utvářet inkluzivnější občanský prostor, kde se lidé mohou podílet na rozhodování a kde mohou volat k odpovědnosti ty, kdo rozhodují.

Pro využití těchto příležitostí je zásadní zajistit efektivní správu AI na všech úrovních, včetně mezinárodní.

Inkluzivní a geograficky různorodý poradní orgán na vysoké úrovni pro umělou inteligenci vydal zprávu s doporučeními, jak využít přínosy AI a zároveň zmírnit rizika.

Poselství je jasné: AI musí lidstvu sloužit spravedlivě a bezpečně.

Summit budoucnosti, který se koná tento měsíc, nabízí zásadní příležitost k posílení mezinárodní spolupráce, budování důvěry a ochraně současných i budoucích generací.

Využijme tento Mezinárodní den demokracie k tomu, abychom pokračovali v práci na budování inkluzivnějšího, spravedlivějšího a rovnějšího světa.

Poselství generálního tajemníka OSN k Mezinárodnímu dni demokracie 2024
Foto: Foto: Adobe Stock/Metamorworks

Valné shromáždění OSN vyhlásilo 15. září Mezinárodním dnem demokracie v roce 2007.

Summit budoucnosti pro řešení nových problémů světa

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

António Guterres

V sídle OSN v New Yorku v těchto dnech probíhají závěrečná vyjednávání k tématům Summitu budoucnosti, který se uskuteční na konci měsíce. Hlavy států se na něm dohodnou na reformách základů systému globální spolupráce. K rozhodnutí svolat tento unikátní summit dovedl Organizaci spojených národů nezpochybnitelný fakt: globální problémy se rozvíjejí rychleji než instituce určené k jejich řešení. 

Důkazy vidíme všude kolem sebe. Války a násilí způsobují nekonečné utrpení, geopolitické rozpory jsou na vzestupu, rostoucí nerovnosti a nespravedlnost nahlodávající důvěru, prohlubují nespokojenost a živí populismus a extremismus. Odvěké problémy chudoby, hladu, diskriminace, misogynie a rasismu nabývají nových podob. 

Zároveň čelíme novým existenčním hrozbám. Od klimatického chaosu a zhoršování životního prostředí až po technologie, jako je umělá inteligence, které se vyvíjejí v etickém a právním vakuu. Summit budoucnosti je uznáním, že řešení všech těchto výzev máme ve svých rukou. Potřebujeme však aktualizaci systému, kterou mohou provést jen lídři států. 

Mezinárodní rozhodování se zaseklo v čase. Mnohé globální instituce a nástroje jsou produktem 40. let 20. století. Tedy éry před globalizací, dekolonizací, před všeobecným uznáním univerzálních lidských práv a rovnosti pohlaví, předtím, než lidstvo otevřelo cestu do vesmíru, o kyberprostoru ani nemluvě. 

V Radě bezpečnosti OSN mají stále převahu vítězové druhé světové války. Naproti tomu celý africký kontinent v ní stálé křeslo nemá. Architektura globálních finančních institucí silně znevýhodňuje rozvojové země a nemá schopnost poskytnout záchrannou síť, když se tyto státy potýkají s problémy. Namísto toho je nechává topit se v dluzích odčerpávajících peníze z investic, které by mohli vložit do zlepšování života svých obyvatel.  

A naše globální instituce nabízejí jen omezený prostor pro mnoho významných aktérů dnešního světa včetně občanské společnosti nebo soukromého sektoru. Mladí lidé, kteří zdědí naši budoucnost, jsou téměř neviditelní a zájmy budoucích generací nejsou tedy zastoupeny.  

Přiznejme si, že dobrou budoucnost pro naše vnoučata nelze vytvořit se systémem vytvořeným pro naše prarodiče. Summit budoucnosti bude příležitostí k revitalizaci mnohostranné spolupráce pro 21. století. 

Mezi mnou navrhovanými řešeními je např. „Nová agenda pro mír” zaměřená na aktualizaci mezinárodních institucí a nástrojů pro předcházení a ukončování konfliktů, včetně Rady bezpečnosti OSN. Návrh této agendy volá po obnovení snah zbavit svět jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení a k rozšíření definice bezpečnosti tak, aby zahrnovala např. i genderově podmíněné násilí nebo gangové násilí. Zohledňuje budoucí bezpečnostní hrozby a bere v potaz měnící se povahu válečných konfliktů a rizika plynoucí z využívání nových technologií pro zbraňové systémy. Potřebujeme například celosvětovou dohodu o zákazu letálních autonomních zbraní.

Globální finanční instituce musí reflektovat současný svět a být připraveny účinněji reagovat na současné výzvy jako jsou zadlužení, udržitelný rozvoj nebo klimatická opatření. Znamená to přijímat konkrétní kroky k řešení dluhových potíží, zvýšení úvěrových kapacit mnohostranných rozvojových bank a změnu jejich obchodního modelu tak, aby rozvojové země měly mnohem otevřenější přístup k soukromému financování za přijatelné sazby. 

Bez takových financí nebudou schopny řešit největší budoucí hrozbu, klimatickou krizi. Naléhavě potřebují zdroje na přechod od fosilních paliv k čisté, obnovitelné energii. A jak lídři států zdůraznili už loni, reforma globální finanční architektury je také klíčem k nastartování tolik potřebného pokroku v plnění Cílů udržitelného rozvoje.

Nadcházející summit se rovněž zaměří na problematiku nových technologií s globálním dopadem. Bude hledat cesty, jak odstranit digitální propast mezi rozvinutými a rozvojovými státy a stanovit společná pravidla pro otevřenou, svobodnou a bezpečnou digitální budoucnost pro všechny. 

Umělá inteligence je revoluční technologie. Její možné přínosy a rizika teprve začínáme chápat. Předložili jsme proto konkrétní návrhy, aby vlády společně s tech firmami, akademickými institucemi a občanskou společností pracovaly na rámcích pro řízení rizik spojených s AI, na monitorování a zmírňování možných škod a sdílení přínosů. Správu AI nesmíme přenechat jen bohatým. Musí se na ní podílely všechny země. OSN je k tomu připravena poskytnout společnou platformu.

Pojítkem všech uvedených návrhů jsou lidská práva a rovnost žen a mužů. Globální rozhodování nelze reformovat bez respektování všech lidských práv a kulturní rozmanitosti a bez zajištění plné účasti žen a dívek. Požadujeme vytvoření podmínek pro odstranění historických právních, sociálních a ekonomických překážek, které ženám brání podílet se adekvátně na moci. 

Zakladatelé mírových institucí ze 40. let 20. století vytvořili systém, který pomohl zabránit třetí světové válce a otevřel cestu kolonií k nezávislosti. Dnešní globální realita už by jim ale byla cizí. Summit budoucnosti je příležitostí vytvořit účinnější a inkluzivnější instituce a nástroje globální spolupráce přizpůsobené 21. století a multipolárnímu světu. Vyzývám lídry států, aby se jí chopili.  

Autor je generálním tajemníkem OSN.
Text byl publikován ve světových médiích a v Česku na webu Seznam Zprávy.


Web Summitu budoucnosti

Program „stínování” pracovníků OSN ve Vídni je znovu otevřen i pro studenty z Česka

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Chcete získat nevšední vhled do fungování Organizace spojených národů ve Vídni?

Tradiční Program „stínování” pracovníků OSN u příležitosti Dne Spojených národů se letos koná v termínu 24. října až 24. listopadu 2024 a studentům i studentkám nabízí příležitost hodinového on-line setkání s vysoce postaveným pracovníkem OSN a virtuální kariérní workshop pro zájemce o práci v OSN.

Letošní ročník bude opět probíhat on-line, příležitost tedy dostanou i studenti a studentky z Česka. 

Podmínky účasti: 

  • jste student/ka magisterského nebo doktorského studia na některé z univerzit v Česku, 
  • máte výbornou znalost angličtiny, 
  • zajímáte se o činnost OSN.

Termín podání přihlášky: od 16. září do 29. září 2024. 

Jak se přihlásit
Agentuře OSN, ve které chcete absolvovat Program „stínování“, zašlete následující informace na níže uvedený kontakt.

  • Jméno a příjmení
  • Státní příslušnost
  • Telefonní číslo
  • E-mailová adresa
  • Univerzita
  • Obor studia
  • Magisterské nebo doktorské studium
  • Oblast Vašeho zájmu
  • Název organizace, kterou chcete „stínovat“
  • Pokud budete vybráni, co očekáváte od stínovacího programu? (max. 50 slov)

Nejnovější informace o programu stínování 2024 naleznete na webových stránkách UNIS Vienna – Shadowing Programme 2024 (unvienna.org).

Upozornění: Počet míst je omezen. Přihlašování může být ukončeno dříve, pokud zúčastněná organizace OSN obdrží maximální počet přihlášek. Program stínování není součástí náborového procesu. Jedná se o jedinečnou příležitost pro studenty nahlédnout do práce zaměstnance OSN.

Vybraní studenti účastnící se Programu „stínování” budou kontaktování prostřednictvím e-mailu po oficiálním uzavření registrací.

Do programu se zapojí pracovníci následujících organizací sídlících ve Vídni:

OSN ve Vídni
Vídeň je spolu s New Yorkem, Ženevou a Nairobi jedním ze čtyř sídel OSN. Od svého otevření 23. srpna 1979 se Vídeňské mezinárodní centrum (VIC) stalo sídlem několika různých organizací OSN. Pro 16 mezinárodních organizací a jednotek OSN ve Vídni pracuje přes 5 000 zaměstnanců z více než 125 zemí.

Hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

„Volám SOS. Oceán v důsledku změny klimatu přetéká. Musíme jednat hned. Zachraňme naše moře, než bude pozdě. Zachráníme-li Tichomoří, zachráníme i sami sebe. Svět musí jednat a odpovědět na SOS dříve, než bude pozdě,“ řekl na začátku tohoto týdne na zahájení Fóra tichomořských ostrovů na ostrovním státě Tonga generální tajemník OSN António Guterres.

Průměrná hladina světových moří stoupá tempem, které nemá obdoby za posledních tři tisíce let. Důvod je zřejmý: skleníkové plyny, které v drtivé většině vznikají spalováním fosilních paliv, zahřívají naši planetu. Za posledních pět desetiletí pohltila moře více než 90 % globálního oteplování. Voda se při oteplení rozpíná a tající ledovce a ledové příkrovy zvětšují objem moří, čímž způsobují jejich rozlévání.

Rychlost zvyšování hladiny moří akceleruje

Nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v jihozápadním Pacifiku a zpráva Akčního týmu OSN pro klima ukazují, že změny v oceánu se zrychlují a mají ničivé dopady. Obě studie ukazují, jak teplota moří každý měsíc překonává rekordy. Současně jsou mořské vlny veder intenzivnější a déle trvající, jejich četnost se od roku 1980 zdvojnásobila, zatímco stoupající hladina moří zvyšuje četnost i závažnost pobřežních záplav.

„Bez drastického snížení emisí mohou tichomořské ostrovy do poloviny století očekávat nejméně 15 centimetrů dalšího zvýšení hladiny moře a na některých místech více než 30 dní v roce pobřežní záplavy,“ varuje šéf OSN.

Vědecké studie odhalují, že rychlost zvyšování mořské hladiny se od 90. let minulého století více než zdvojnásobila, což naznačuje, že tento jev neobvykle a nekontrolovaně akceleruje. Zatímco celosvětový průměrný stav mořské hladiny se od roku 1993 zvýšil o více než 10 cm, v Tichomoří je situace ještě horší, v některých místech přesahuje 15 cm.

V pobřežních oblastech světa žije miliarda lidí

Nové výzkumy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období by mohlo potenciálně vést ke zhroucení grónského i západoantarktického ledového příkrovu, což by v podstatě odsoudilo budoucí generace v průběhu tisíciletí k nezadržitelnému vzestupu mořské hladiny až o 20 metrů.

Svět se v současné době pohybuje na trajektorii nárůstu teploty o tři stupně oproti předindustriálnímu období, což znamená, že by k nárůstu mořské hladiny došlo mnohem rychleji. Pro Tongu a další ostrovní i pobřežní státy by to znamenalo katastrofu.

V pobřežních oblastech světa žije zhruba miliarda lidí, což zahrnuje i velkoměsta jako je bangladéšské hlavní město Dháka, Los Angeles ve Spojených státech, indická Bombaj, nigerijský Lagos nebo čínská Šanghaj. 

Snížit emise a zvýšit příliv financí pro klimatickou akci

Stoupající hladina moří zvýší četnost pobřežních záplav a dalších extrémních projevů počasí. Nárůst průměrné teploty světa o 2,5 stupně by mohlo do konce století zvýšit četnost těchto událostí z jednou za 100 let na jednou za pět let. Bez nových adaptačních a ochranných opatření by ekonomické škody mohly dosáhnout bilionů dolarů.

Musíme omezit růst globální teploty na 1,5 °C. To vyžaduje snížit globální emise do roku 2030 o 43 % ve srovnání s rokem 2019 a do roku 2035 o 60 %. „A svět musí masivně zvýšit financování a podporu zranitelných zemí. Potřebujeme příliv financí a investic, abychom se vypořádali s problémem prudce rostoucí hladiny světových moří,“ apeluje šéf OSN Guterres z Tichomoří na celý svět.

Článek vznikl na podkladu materiálů UN News Centre
Foto: OSN

Musíme jednat v zájmu humanity

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Prohlášení generálního tajemníka OSN v Světovému humanitárnímu dni

Všude na světě, kde trpí lidé, se humanitární pracovníci snaží zmírnit jejich strádání a bolest. Humanitární operace koordinované OSN poskytly v loňském roce život zachraňující pomoc více než 140 milionům lidí. 

Pracovníci humanitárních organizací – většinou se jedná o zaměstnance a dobrovolníky organizací působících na národní a komunitní úrovni – vytrvali navzdory brutálnímu násilí. Pokračovali v úsilí překonat všechny překážky na cestě k podpoře lidí v nouzi a tváří v tvář vážnému nedostatku financí. 

Světový humanitární den je letos znovu příležitostí vzdát hold jejich odvaze, odhodlání a službě pro lidi. Uctít památku humanitárních pracovníků ale nestačí. Rok 2023 byl pro ně nejsmrtelnějším rokem v historii. V Gaze, v Súdánu a na mnoha dalších místech světa jsou humanitární pracovníci napadáni, zabíjeni, zraňováni a unášeni spolu s civilisty, kterým poskytují podporu. 

Dezinformační kampaně šíří lži, které stojí životy. Mezinárodní humanitární právo na ochranu civilistů ve válečných konfliktech je ignorováno a pošlapáváno. Realita beztrestnosti ale znamená, že pachatelé se neobávají spravedlnosti. Jedná se o selhání humanity, odpovědnosti a lídršipu. 

Na Světový humanitární den požadujeme ukončení útoků na humanitární pracovníky a všechny civilisty. Požadujeme, aby vlády vyvíjely tlak na všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty. Požadujeme ukončení dodávek zbraní armádám a skupinám, které porušují mezinárodní právo. Požadujeme ukončení beztrestnosti, aby pachatelé museli čelit spravedlnosti. 

Oslava humanitárních pracovníků nestačí. Musíme na ochranu společné lidskosti udělat mnohem více. 

António Guterres, New York, 19. srpna 2024

Film uprchlíků o uprchlících uvedl kampaň k Světovému humanitárnímu dni v Česku

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Projekcí dosud neuvedeného filmu Another Summer a následnou diskusí s tvůrci a experty zahájilo Informační centrum OSN (UNIC) v Česku letošní kampaň k Světovému humanitárnímu dni.

Světový humanitární den je připomínkou humanitárních pracovníků, kteří byli zabiti nebo zraněni při výkonu své práce a zároveň příležitostí vyjádřit úctu a poděkování všem, kteří v rámci humanitární pomoci zachraňují životy, poskytují podporu a pomoc těm nejpotřebnějším lidem na Zemi. Je každoročně připomínán 19. srpna z rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 2008. Datum odkazuje na pumový útok na sídlo OSN v Bagdádu v roce 2003, při němž zahynulo 22 lidí. Mezi nimi i šéf mise OSN v Iráku a vysoký komisař OSN pro lidská práva Sergio Vieira de Mello. 

Návštěvníky v Kině Světozor přivítal vedoucí UNIC Michal Broža. Připomněl, že v uplynulém roce bylo zabito a zraněno historicky nejvíce humanitárních pracovníků. „V Gaze, na Ukrajině, v Súdánu a na mnoha dalších místech jsou humanitární pracovníci stále napadáni, zraňováni a zabíjeni spolu s těmi, které podporují,“ řekl a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.

Úvodní slovo na akci přednesli představitel Ministerstva zahraničních věcí ČR, velvyslanec Petr Gandalovič, a šéf kanceláře UNHCR v Česku Ajmal Khybari. Diskuse po filmu se zúčastnili oba režiséři, Alžběta Kovandová-Bartoníčková (Česko) a David Edwards (USA), ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a ředitel Mezinárodní organizace pro migraci v Česku Petr Čáp.

Dokumentární film Another Summer vypráví příběhy afghánských a ukrajinských uprchlíků v Evropě. Je to film uprchlíků o uprchlících. Tvůrci filmu poskytli školení a vybavení skupině afghánských a ukrajinských studentů, kteří materiál do filmu natočili v létě 2022. Studenti byli rozděleni do týmů a vysláni do sedmi měst v Evropě a Turecku. Jejich úkolem bylo zaznamenat příběhy lidí, kteří stejně jako oni utekli před násilím a represemi. Zachytit, co v dnešní době znamená být uprchlíkem, a shromáždit dosud neuvedené záběry z jejich minulých životů a hrůz, které prožili. Režiséři je pak sestříhali do působivého a poučného celovečerního dokumentu.

Foto: IOM/Filip Stowasser

Reforma Rady bezpečnosti OSN a Summit budoucnosti

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Generální tajemník OSN vyzval k naléhavé reformě Rady bezpečnosti. Kritizoval její zastaralou strukturu a nedostatečné zastoupení Afriky, což podkopává její důvěryhodnost a globální legitimitu. V projevu v Radě bezpečnosti zdůraznil, že její složení odráží poměr sil z konce 2. světové války a nedokáže držet krok s měnícím se světem.

„V roce 1945 byla většina dnešních afrických států pod koloniální nadvládou. Nesmíme se smířit s tím, že nejvýznamnější světový orgán pro mír a bezpečnost postrádá stálý hlas kontinentu s více než miliardou obyvatel,“ řekl generální tajemník OSN.

Zajištění plné důvěryhodnosti a legitimity Rady bezpečnosti znamená vyslyšet dlouhodobé výzvy Valného shromáždění, různých geografických skupin – např. arabské skupiny, zemí Beneluxu, severských států nebo CARICOM – a některých stálých členů tohoto orgánu,“ řekl šéf OSN. Připomněl dokument Nová agenda pro mír, který státům prezentoval před rokem. Navržený rámec je jádrem jednání o Paktu budoucnosti, který má být přijat v září na Summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku.

„Summit je obrovskou příležitostí dosáhnout v těchto otázkách pokroku a pomoci zajistit, aby se všechny země mohly smysluplně zapojit do struktur globální správy,“ řekl šéf OSN velvyslancům států v Radě bezpečnosti. „Vyzývám všechny členské státy, aby se summitu zúčastnily a přispěly svými názory a nápady, aby byly vyslyšeny africké hlasy, podpořeny africké iniciativy a naplněny africké potřeby,“ řekl António Guterres ve svém projevu.

Pátnactičlenná Rada bezpečnosti zahrnuje pět stálých členů s právem veta (možnost blokovat rozhodnutí, i když všichni ostatní členové návrh podpoří) – Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy, zbývajících deset míst je přidělováno regionálně na období dvou let. Regionální rozdělení zahrnuje 3 křesla pro africké státy, po 2 pro státy Asie / Tichomoří, Latinské Ameriky / Karibiku, západní Evropy / ostatní státy a jedno pro státy východní Evropy.

Otázka spravedlivého zastoupení v Radě bezpečnosti OSN je na pořadu dne již několik let, mimo jiné prostřednictvím otevřené pracovní skupiny Valného shromáždění a na mezivládních jednáních. V minulosti byly provedeny některé reformy, jako například automatické svolání Valného shromáždění v případě použití veta. Cílem je zvýšit transparentnost a odpovědnost v rozhodování RB. Volání po zásadní reformě však přetrvává.

Zdroj: UN News Centre
Foto: United Nations

Devět zaměstnanců UNRWA bude propuštěno kvůli možnému podílu na útocích na Izrael ze 7. října

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Devět zaměstnanců agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA bude propuštěno, protože se mohli podílet na útocích Hamásu proti Izraeli ze 7. října 2023, řekl včera na briefingu v New Yorku mluvčí OSN.

Rozhodnutí přichází po uzavření vyšetřování Úřadu OSN pro vnitřní dohled (OIOS). To bylo zahájeno poté, co Izrael oznámil, že se několik pracovníků UNRWA podílelo na brutálním útoku na jeho území, při němž bylo zabito na 1 200 lidí a dalších 250 bylo odvlečeno do Gazy jako rukojmí. OIOS ale nedostal příležitost nezávisle ověřit informace, které Izrael použil na podporu těchto obvinění. OIOS je nejvyšším vyšetřovacím orgánem v systému OSN a jeho zprávy jsou důvěrné. Na vyžádání mohou být poskytnuty členským státům.

Vyšetřovatelé se zabývali případy 19 zaměstnanců UNRWA. „V jednom případě nezískal OIOS žádné důkazy, které by potvrdily tvrzení o zapojení do útoků, v devíti dalších nebyly důkazy získané OIOS dostatečné,“ uvedl na briefingu mluvčí OSN. V souvislosti s těmito deseti případy uvedl, že v souladu s předpisy a pravidly UNRWA budou brzy přijata příslušná odpovídající opatření.

V devíti zbývajících případech důkazy získané úřadem OIOS naznačují, že se tito zaměstnanci mohli na útocích ze 7. října podílet. Generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini prohlásil, že jejich smlouvy budou v zájmu agentury ukončeny.

Šéf OSN se podle svého mluvčího domnívá, že je důležité závěry vyšetřování projít velmi pečlivě, protože jakákoli účast na brutálních útocích by byla velkou zradou důvěry. V první fázi po zveřejnění obvinění ze strany Izraele byly podniknuty velmi rychlé a rozhodné kroky v zájmu fungování agentury UNRWA. Nyní má OSN podle svého šéfa všechny potřebné informace k dalšímu postupu.

Mluvčí OSN na včerejším briefingu dále zdůraznil, že nesmíme zapomínat, že obrovské množství pracovníků UNRWA po celé měsíce podstupuje obrovské riziko a pomáhá statisícům lidí udržet se naživu. „Musíme zajistit, že obětavý personál UNRWA, včetně více než 200 těch, kteří od 7. října přišli v Gaze o život, bude mít respekt a podporu, kterou potřebuje,“ řekl mluvčí OSN.

Foto: United Nations, Farhan Haq

Nedostatek paliv ohrožuje životně důležité funkce v Gaze

Napsal kafka dne . Zveřejněno v Aktuality.

Přetrvávající nedostatek paliv v Gaze a nevhodné podmínky pro jeho bezpečné skladování ohrožují životně důležité funkce v Gaze. V říjnu 2023 přerušily izraelské úřady 120 MW vedení elektřiny do Gazy a vynutily odstavení místní elektrárny, která generovala dalších 70 MW. Pohonné hmoty jsou tedy kriticky nutné pro provoz záložních generátorů, které napájejí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu nebo zařízení na výrobu vody. Je také nutné, aby mohly jezdit sanitky, nákladní automobily a další vozidla.

V červenci se zatím OSN a partnerům do Gazy podařilo dopravit přibližně 2,5 milionu litrů paliv. To je přibližně 100 tisíc litrů denně a asi 1/4 ze 400 tisíc litrů, které jsou každý den potřeba pro nejzákladnější humanitární operace.

Izraelské úřady nadále přísně kontrolují příděly dovážených pohonných hmot, čímž omezují humanitární operace, zejména místních organizací. OSN a humanitární partneři se zasazují, aby Izrael povolil přidělování pohonných hmot všem klíčovým humanitárním organizacím, schválil další skladovací prostory v Gaze a umožnil dovoz pohonných hmot přes více přechodů.

Zdroj: web UN OCHA
Foto: UNICEF

Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1
[email protected]
+420 255 711 645

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Fazlagić
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině

Agentury OSN v České republice

Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1