Skip to main content

Autor: kafka

Nová Agenda pro mír: Čas jednat je teď

António Guterres

Období po skončení studené války je pryč. Přecházíme do nové éry, která se vyznačuje
velkým soupeřením o moc a nejvyšší mírou geopolitického napětí za desítky let. Svět zároveň
čelí novým a rozvíjejícím se hrozbám, které vyžadují bezodkladnou a společnou akci:

Konflikty se staly složitějšími, ničivějšími a hůře řešitelnými. Znovu vyvstaly obavy z možnosti jaderné války. Nové potenciální oblasti konfliktů a válečné zbraně zakládají na nové způsoby, jak může
lidstvo vyhladit samo sebe. Lidská práva, včetně zhoubného odporu proti právům žen, jsou po celém světě pod tlakem. Charta OSN a mezinárodní právo, regionální bezpečnostní struktury, jaderné odzbrojení a deeskalace – tedy všechny principy multilateralismu a systému kolektivní bezpečnosti
– jsou zpochybňovány.

Rámce globální spolupráce nedrží s touto novou globální situací krok.

Moje Nová agenda pro mír (v angličtině) nastiňuje vizi mnohostranného úsilí o mír a bezpečnost
založeného na mezinárodním právu, zásadách důvěry, solidarity a univerzality.

Nová agenda pro mír předkládá konkrétní návrhy v pěti prioritních oblastech:

  1. Posílení prevence na celosvětové úrovni pomocí snižování strategických rizik a
    geopolitických rozporů.
    Nová agenda pro mír vyzývá státy, aby se urychleně znovu zavázaly usilovat o svět bez
    jaderných zbraní a posílily globální úmluvy proti jejich používání a šíření. Je také třeba posílit
    preventivní diplomacii na globální úrovni tváří v tvář rostoucí fragmentaci a potenciálnímu
    vzniku geopolitických bloků s odlišnými pravidly obchodu, dodavatelskými řetězci, měnami a
    internetem.
  2. Vytvoření vize prevence konfliktů, násilí a udržení míru, která se bude vztahovat na
    všechny, ve všech zemích a v každé době.
    Vyžaduje to paradigma prevence všech forem násilí, zaměřené na mediaci, podporující
    sociální soudržnost, prioritizující souvztažnost mezi udržitelným rozvojem, opatřeními
    v oblasti klimatu a mírem a pevně spojené s plným respektováním všech lidských práv –
    občanských, politických, hospodářských, sociálních i kulturních.
  3. Aktualizace přístupu OSN k mírovým operacím, který zohledňuje realitu současných
    konfliktů.
    Mírové mise musí mít odpovídající zdroje a plnou politickou podporu Rady bezpečnosti s
    aktivním a trvalým zapojením všech stran. Nová agenda pro mír vyzývá k seriózní a široké
    reflexi budoucnosti mírových operací OSN s cílem přejít k pružným a přizpůsobivým
    modelům s vhodnými strategiemi pro ústup.
  4. Prevence sekuritizace nových oborů a technologií a podpora odpovědných inovací. Infrastruktura nezbytná pro veřejné služby a fungování společnosti musí být prohlášena za nedotknutelnou ze strany škodlivých kyberaktivit. Můj návrh vyzývá státy, aby přijaly právně závazné nástroje pro zákaz smrtících autonomních zbraňových systémů, které fungují bez dohledu člověka. Vyzdvihuje také potřebu nových národních strategií na zmírňování dopadů umělé inteligence na mír a bezpečnost a vyzývá k zahájení mnohostranného procesu, jehož cílem bude vypracovat normy, pravidla a zásady týkající se vojenského využívání umělé inteligence.
  5. Aktualizace mechanismů kolektivní bezpečnosti s cílem obnovit jeho legitimitu a účinnost. Svět potřebuje struktury kolektivní bezpečnosti, které budou odrážet současnou geopolitickou realitu a příspěvek různých regionů ke globálnímu míru. Nová agenda pro mír doporučuje bezodkladné reformy Rady bezpečnosti, aby se stala spravedlivější a reprezentativnější, a také demokratizaci jejích postupů. Navrhuje rovněž oživení činnosti Valného shromáždění a reformu odzbrojovacích mechanismů a posílení a rozšíření role Komise OSN pro budování míru.

Mír je hnací silou činnosti Organizace spojených národů. Dnešní nové hrozby pro mír na nás kladou nové požadavky. Čas jednat nenastane až nás pohltí rozpory a roztržky. Čas jednat je teď.

Text zprávy (Policy Brief) generálního tajemníka OSN „A New Agenda for Peace

Informační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

New York – Praha, 4. července 2023

Organizace spojených národů zítra zahájí celosvětovou komunikační kampaň na podporu Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). SDGs jsou společným plánem všech států pro lidi a planetu, který přijali světoví lídři v roce 2015.  Před zářijovým Summitem SDGs v New Yorku chce kampaň posílit povědomí o naléhavosti splnění společných cílů, představit SDGs jako plán pro udržitelný rozvoj celého světa a upřít pozornost veřejnosti na SDGs. 

V poločase patnáctiletého plánu je splnění stanovených Cílů ohroženo. Po desetiletích vzestupu v oblasti rozvoje se pokrok zastavil. Hlavními důvody jsou dopady klimatické krize, konfliktů, hospodářského poklesu a stále doznívající krize COVID-19.  

Na summitu SDGs se ve dnech 18. a 19. září v sídle OSN v New Yorku sejdou vůdčí představitelé států světa, aby znovu stvrdili společné závazky v oblasti udržitelného rozvoje. Summit má zásadní význam pro návrat světa na trajektorii udržitelnosti a splnění SDGs. 

Kampaň OSN, která zítra začíná především na digitálních platformách v mnoha státech světa, chce oživit diskusi o SDGs. „Chceme, aby se na SDGs podíleli všichni,“ říká Nanette Braun, ředitelka kampaní v Odboru OSN pro globální komunikaci (DGC). „Doufáme, že se političtí představitelé, nevládní organizace i jednotliví občané budou chtít zapojit do diskuse o významu SDGs a přispět k jejich naplňování. Udržitelnost se znovu musí stát hlavní prioritou všech států,“ říká zástupce Odboru pro globální komunikaci v Česku, vedoucí informační kanceláře OSN v Praze (UNIC) Michal Broža.      

Kampaň využívá pro sdělení dynamický vizuální styl, který pomůže posílit povědomí o SDGs a chce inspirovat vlády, soukromý sektor i občanské iniciativy k jejich naplňování. Do mobilizace veřejného mínění budou zapojeni i influenceři v Česku.

Více informací o Summitu SDGs

#GlobalGoals 

Kontakt pro média:  
Michal Broža, +420 724020611, [email protected]
Šárka Svobodová, +420 724020612, [email protected]

UNHCR podpoří dotační program ministerstva vnitra na začlenění uprchlíků

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) si vysoce cení okamžité a komplexní reakce Česka na uprchlickou situaci spojenou s válkou na Ukrajině. Solidarita české vlády i široké veřejnosti je enormní a bezprecedentní. A právem je možné ji označit za příkladnou. Česko by však v tomto ohledu nemělo zůstat osamocené a je zapotřebí pokračující podpory ze strany širšího humanitárního společenství.

Agentura OSN pro uprchlíky přispěje na začlenění lidí prchajících před válkou na Ukrajině do společnosti v Česku. V rámci dotačního programu ministerstva vnitra poskytne více než 37 milionů korun na podpůrné aktivity organizované na úrovni obcí a měst.

Grantovou podporu UNHCR získalo celkem 19 projektů malého rozsahu. Patří mezi ně jazykové kurzy češtiny, sociálně právní poradenství nebo volnočasové aktivity, které napomůžou snadnější adaptaci uprchlíků na život v Česku a jejich začlenění do české společnosti. Mezi podpořenými projekty jsou aktivity jak pro dospělé, tak děti, mimo jiné letní tábory, které přispějí k tomu, aby si děti z uprchlických rodin mohly lépe osvojit základy češtiny.

Agentura OSN pro uprchlíky úzce koordinuje své působení s příslušnými resorty a odbory. Podpora UNHCR tak rozšiřuje stávající grantový program ministerstva vnitra.

„Vítáme rozhodnutí UNHCR finančně podpořit dotační titul Ministerstva vnitra ČR na integrační projekty obcí. Tento program, který ministerstvo vnitra realizuje již řadu let, se ukázal jako klíčový nástroj pro integraci cizinců na lokální úrovni a aktuálně sehrává nezastupitelnou úlohu v kontextu migrační vlny z Ukrajiny,“ uvedla Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky resortu vnitra.

Podpory se dostalo projektům s výhledem soběstačnosti a udržitelnosti. Kromě lidí nucených opustit své domovy kvůli válce na Ukrajině cílí některé z podpořených projektů také na širší populaci. „Program ministerstva vnitra, který UNHCR spolufinancuje, se zaměřuje primárně na podporu začlenění držitelů tzv. dočasné ochrany a dalších skupin cizinců na místní úrovni. Vzhledem k podstatě spolupráce ale bude součástí cílové skupiny i hostitelská komunita,“ dodal vedoucí české kanceláře UNHCR Ajmal Khybari.

Mezi projekty, které získaly finanční dotaci, se tak řadí i akce pro širokou veřejnost, usilující o vytvoření sociálních vazeb mezi lidmi prchajícími před válkou a hostitelskou populací. Právě ty představují jeden z předpokladů pro pokojné a prosperující soužití obou skupin.

Podporu v celkové výši více než 37 milionů korun obdržely od UNHCR projekty v obcích, dobrovolných svazcích obcí, městech nebo městských částech, kde je vyšší přítomnost uprchlíků z Ukrajiny, a kde byla zároveň identifikovaná potřeba napomoci jejich začlenění. Jmenovitě se jedná o projekty v těchto obcích a městech: Brno, Buštěhrad, Česká Lípa, Český Krumlov, Děčín, Děčín – Svazek obcí SEVER, Chlumec nad Cidlinou, Jihlava, Kadaň, Kanice, Lišov, Litomyšl, Mladá Boleslav, Ostrava, Přerov, Starý Plzenec, Sušice, Vamberk, Žatec.

Naděje daleko od domova

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni uprchlíků.

Během svého desetiletého působení ve funkci vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsem byl svědkem odolnosti a přínosu uprchlíků ve všech oblastech života. Jejich vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu mě inspiruje každý den. Uprchlíci představují to nejlepší z lidského ducha. Potřebují a zaslouží si podporu a solidaritu – ne uzavřené hranice a odstrkování. 

Když si připomínáme Světový den uprchlíků, jsme konfrontováni s nemilosrdnými statiskami. Více než 100 milionů lidí žijících v zemích zmítaných konflikty, pronásledováním, hladem a klimatickým chaosem bylo nuceno opustit své domovy. 

To nejsou jen čísla na papíře. Jsou to konkrétní ženy, děti a muži, kteří se vydávají na obtížnou cestu a často při tom čelí násilí, vykořisťování, diskriminaci a zneužívání. 

Tento den nám připomíná naši povinnost chránit a podporovat uprchlíky a také naši povinnost otevřít další cesty podpory. K tomu patří i řešení pro přesídlení uprchlíků a pomoc při obnově jejich důstojného života. 

Potřebujeme větší mezinárodní podporu pro hostitelské země, jak k tomu vyzývá Globální pakt pro uprchlíky (Global Compact for Refugees), aby se zvýšil přístup ke kvalitnímu vzdělání, důstojné práci, zdravotní péči, bydlení a sociální ochraně.  

A potřebujeme mnohem silnější politickou vůli k nastolení míru, aby se uprchlíci mohli bezpečně vrátit do svých domovů. 

Tématem letošního mezinárodního dne je „Naděje daleko od domova“. Vyzývám svět, aby využil naději, kterou uprchlíci nosí ve svých srdcích. Spojme jejich odvahu s příležitostmi, které potřebují, a to na každém kroku.

António Guterres, 20. června 2023
Foto: UNHCR/Monique Jaques

UNHCR: Počet nuceně vysídlených lidí ve světě dosáhl nového rekordu

Za nárůst počtu nuceně vysídlených lidí ve světě mohla v loňském roce zejména válka na Ukrajině a revidované odhady týkající se afghánských uprchlíků. Další boje, především v Súdánu, pak navýšily celkový počet nuceně vysídlených ve světě až na aktuálních 110 milionů.

Válka na Ukrajině spolu s konflikty na dalších místech a klimatickými otřesy způsobily, že v loňském roce muselo opustit své domovy více lidí než kdy dříve. Více než kdy jindy je tak zapotřebí okamžitá, společná reakce, tak aby bylo možné zmírnit samotné příčiny i dopady vysídlení.

Vlajková publikace agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), výroční zpráva Global Trends in Forced Displacement 2022, konstatuje, že ke konci roku 2022 dosáhl počet nuceně vysídlených lidí v důsledku válek, pronásledování, násilí a porušování lidských práv rekordních 108,4 milionu. Tedy o 19,1 milionu více než o rok dříve. Jde o nejvyšší zaznamenaný meziroční nárůst vůbec. 

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že tato vzestupná tendence v počtu vysídlených by měla v letošním roce nabrat opačnou dynamiku. Vypuknutí konfliktu v Súdánu zapříčinilo novou vlnu nucených odchodů lidí z jejich domovů, a ke konci května 2023 se tak celosvětový počet vysídlených vyšplhal na odhadovaných 110 milionů.

 „Tato čísla nám ukazují, že co se týče konfliktů, někteří lidé do nich až příliš spěchají, ale východiska hledají jen velmi pomalu. Důsledkem je zkáza, vysídlení obyvatelstva a utrpení každého z milionů lidí nucených opustit své domovy,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. 

Globálně z nich představují celkem 35,3 milionu uprchlíci neboli lidé, kteří překročili mezinárodní hranice ve snaze najít bezpečné útočiště. Větší část, na 58 procent, tedy 62,5 milionu lidí, pak bylo kvůli konfliktům a násilí vysídleno ve svých domovských zemích. 

Hlavní spouštěčem vysídlení byla v roce 2022 válka na Ukrajině. Počet uprchlíků z Ukrajiny stoupl z 27 300 ke konci roku 2021 až na 5,7 milionu ke konci roku 2022. To představuje vůbec nejrychlejší nárůst v počtu uprchlíků na jakémkoliv místě od druhé světové války. Také množství uprchlíků z Afghánistánu do konce roku 2022 výrazně narostlo kvůli revidovaným odhadům Afghánců, kteří našli útočiště v Íránu. Mnozí z nich přitom přišli už v předchozích letech. Podobně zpráva odráží revize ze strany Kolumbie a Peru co do navýšení počtu Venezuelanů, většinou zařazených do kategorie „další lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu“, které tyto země hostí. 

Čísla také ukazují, že to nejsou bohaté státy, které hostí většinu vysídlených, ale země s nízkými a středními příjmy co do možností ekonomiky i v poměru na tamní obyvatele. Nejméně rozvinutých 46 zemí, na které připadá jen méně než 1,3 procenta světového hrubého domácího produktu, hostí víc než 20 procent všech uprchlíků. V loňském roce přitom objem dostupných finančních zdrojů na řešení četných situací spojených s vysídlením a podporou hostitelských států nestačil pokrýt reálné potřeby. A je tomu tak i v roce 2023, zatímco potřeb přibývá.

„Lidé na celém světě nadále prokazují mimořádnou pohostinnost uprchlíkům, když poskytují ochranu a pomoc těm, kteří ji potřebují,“ podotkl Filippo Grandi. „Je však zapotřebí mnohem větší mezinárodní podpory a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti, zejména se zeměmi, které hostí většinu vysídlených lidí ve světě.“

„Především je potřeba mnohem víc usilovat o ukončení konfliktů a odstranění překážek, tak aby uprchlíci měli reálnou možnost vrátit se domů – dobrovolně, bezpečně a důstojně,“ dodal. 

Zatímco celkový počet nuceně vysídlených lidí ve světě nadále roste, publikace Global Trends Report poukazuje také na to, že v roce 2022 se do 38 zemí dobrovolně a bezpečně vrátilo více než 339 000 uprchlíků. Ačkoliv to bylo méně než v předchozím roce, došlo k zásadnímu počtu dobrovolných návratů do Jižního Súdánu, Sýrie, Kamerunu nebo Pobřeží slonoviny. Zároveň se v roce 2022 vrátilo do svých domovů  na 5,7 milionu vnitřně vysídlených lidí, zejména v Etiopii, Myanmaru, Sýrii, Mosambiku a Demokratické republice Kongo. 

Ke konci roku 2022 zůstávalo na celém světě odhadem 4,4 milionu lidí bez státní příslušnosti nebo s neurčenou národností, což je o dvě procenta více než na konci roku 2021. 

Publikace Global Trends Report je zveřejněna šest měsíců před zahájením v pořadí druhého Globálního fóra pro uprchlíky, významného setkání v Ženevě, na kterém bude řada aktérů hledat nová, solidární řešení pro lidi nucené uprchnout ze svých domovů a ty, kteří jim poskytli útočiště.

TISKOVÁ ZPRÁVA UNHCR
Kontakt pro média:
Ivana Milenkovičová, UNHCR v ČR
Tel. +420 773 720 193
[email protected]

Generální tajemník OSN: Musíme zabránit šíření  dezinformací a nenávistných projevů v on-line prostoru  

12. června 2023

Svět musí řešit „vážné globální škody“ způsobené šířením lží a nenávisti v digitálním prostoru, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres při představení své zprávy o integritě informací na digitálních platformách.

Obavy z potenciálních rizik spojených s rychlým rozvojem generativní umělé inteligence nesmí zastínit škody, které již způsobuje šíření nenávistných projevů a dezinformací pomocí digitálních technologií, zdůraznil šéf OSN Guterres.

Digitální platformy přináší mnoho výhod. Podporují komunity v období krize, dávají prostor hlasu marginalizovaných skupin a pomáhají mobilizovat globální hnutí za rasovou spravedlnost a rovnost žen a mužů. Pomáhají OSN zapojovat lidi na celém světě do společného úsilí o mír, důstojnost a lidská práva na zdravé planetě. 

Stejné platformy jsou ale také zneužívány k podvracení vědy a šíření dezinformací a nenávisti mezi miliardami lidí. To podněcuje konflikty, ohrožuje demokracii a lidská práva a podkopává veřejné zdraví i potřebnou klimatickou akci.

Zřejmá a aktuální globální hrozba vyžaduje koordinovanou mezinárodní akci, která by digitální prostor učinila bezpečnějším a inkluzivnějším, a zároveň by zajistila dostatečnou ochranu lidských práv.

Dosavadní reakce světa na tento problém je do značné míry nedostatečná. Některé technologické společnosti učinily příliš málo a příliš pozdě, aby zabránily šíření násilí a nenávisti na svých platformách. Některé vlády se uchýlily k drastickým opatřením včetně plošnému vypínání nebo zákazu internetu. Jedná se o zřejmé porušování lidských práv, které postrádá právní základ.

Tento Policy Brief předkládá rámec pro společnou globální reakci prostřednictvím Etického kodexu v oblasti integrity informací na digitálních platformách. Navrhuje potenciální ochranné prvky, jež by umožnily omezit rozvíjející se hrozbu a zároveň chránit svobodu projevu a informací.

Návrhy opatření jako základ pro Etický kodex:

Vlády, technologické společnosti a další zúčastněné strany se zdrží používání, podpory a šíření dezinformací a nenávistných projevů za jakýmkoli účelem.

Vlády zaručí svobodné, životaschopné, nezávislé a pluralitní mediální prostředí se silnou ochranou novinářů.

Digitální platformy již v základech svých produktů zajistí bezpečnost a ochranu soukromí ve všech státech a jazykových prostředích.

Všichni zainteresovaní přijmou bezodkladná opatření, která zaručí, že všechny aplikace AI budou bezpečné, zabezpečené, odpovědné a etické a v souladu se závazky v oblasti lidských práv.

Technologické společnosti upustí od obchodních modelů, které upřednostňují reakce na příspěvky před lidskými právy, soukromím a bezpečím.

Inzerenti a digitální platformy zajistí, že reklamy nebudou umisťovány vedle online dezinformací nebo nenávistných projevů a že reklamy obsahující dezinformace nebudou propagovány.

Digitální platformy zajistí transparentnost, umožní výzkumným pracovníkům a akademikům přístup k datům při zachování ochrany soukromí uživatelů.

Tento Policy Brief je posledním z řady dokumentů založených na návrzích ze zprávy generálního tajemníka OSN Our Common Agenda 2021 (Naše společná agenda 2021), která nastiňuje vizi budoucí globální spolupráce a multilateralismu. Tyto tematicky zaměřené dokumenty mají sloužit jako podklad pro diskusi před zářijovým Summitem SDGs (2023) a následným Summitem budoucnosti (září 2024).


Policy Brief on-line

KONTAKTY PRO MÉDIA 

Podpora OSN Ukrajině v souvislosti s katastrofou Kachovské přehrady

Rezidentní a humanitární koordinátorka OSN na Ukrajině Denise Brown se dnes setkala s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, kterého ujistila o podpoře OSN v souvislosti s katastrofou Kachovské přehrady a o tom, že týmy OSN jsou na místě od prvního dne.

OSN a humanitární partneři dodávají lidem postiženým povodněmi v Chersonské a Mykolajivské oblasti ve spolupráci s místními úřady od prvního dne katastrofy vodu, potraviny a peněžní hotovost.

Nyní se – rovněž ve spolupráci s oblastními úřady – plánuje co nejrychleji zasáhnout širší oblasti postižené povodněmi, jakmile to vojenské složky uznají za bezpečné vzhledem k riziku, že rychle se pohybující voda přesouvá miny a nevybuchlou munici do oblastí, které byly dříve vyhodnoceny jako v tomto směru bezpečné.

OSN je odhodlána dostat se na obou březích řeky ke všem Ukrajincům, kteří potřebují pomoc. Opakovaně jsme žádali orgány Ruské federace, které mají tyto oblasti pod dočasnou vojenskou kontrolou, o přístup a bezpečnostní záruky, zejména na levém břehu. Přístup ani potřebné bezpečnostní záruky pro humanitární pracovníky a lidi, kterým by tam pomáhali, jsme dosud neobdrželi.

OSN rovněž spolupracuje se všemi příslušnými ukrajinskými vládními ministerstvy na vyhodnocení dlouhodobějších škod způsobených touto katastrofou.

Původní zpráva United Nations Ukraine (anglicky)

Kyjev, 8. června 2023

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci na Ukrajině

Všichni jsme dnes viděli tragické záběry monumentální humanitární, ekonomické a ekologické katastrofy v Chersonské oblasti na Ukrajině. 

Organizace spojených národů nemá přístup k nezávislým informacím o okolnostech, které vedly ke zkáze přehrady vodní elektrárny Kachovka.  

Jedno je však jasné: jedná se o další ničivý důsledek ruské invaze na Ukrajinu.   

Následky vidíme ve městě Cherson, Nova Kachovka a dalších 80 městech a obcích podél řeky Dněpr. Masivní záplavy.  Rozsáhlé evakuace. Devastace životního prostředí. Ničení nově zasazených plodin.   

A další hrozba pro již vysoce ohroženou Záporožskou jadernou elektrárnu, největší jaderné zařízení v Evropě.   

Nejméně 16 tisíc lidí již přišlo o střechu nad hlavou a zásoby bezpečné a čisté pitné vody jsou ohroženy pro další tisíce lidí.   

Organizace spojených národů a humanitární partneři v koordinaci s ukrajinskou vládou spěchají s pomocí, včetně pitné vody a tablet na čištění vody a dalších kriticky důležitých potřeb.   

Budeme pokračovat v naší humanitární práci a v našich výzvách k naléhavému zajištění bezpečného přístupu humanitární pomoci. 

Dnešní tragédie je dalším příkladem toho, jak strašlivou cenu platí za válku lidi. Zábrany utrpení přetékají již více než rok. To musí přestat.  

Útoky na civilisty a kritickou civilní infrastrukturu musí přestat.   

Musíme jednat, abychom zajistili odpovědnost a dodržování mezinárodního humanitárního práva. Vyzývám nadto ke spravedlivému míru v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění.  

Děkuji.

António Guterres, New York, 6. června 2023

Do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %

Prohlášení generálního tajemníka OSN k Světovému dni životního prostředí:

Světový den životního prostředí je výzvou k boji proti znečištění plasty. Každý rok se na světě vyrobí více než 400 milionů tun plastů, z nichž třetina se použije pouze jednou. Každý den se do našich oceánů, řek a jezer vysype tolik plastů, kolik se vejde na více než dva tisíce nákladních aut. 

Důsledky jsou katastrofální. Mikroplasty se dostávají do jídla, které jíme, do vody, kterou pijeme, a do vzduchu, který dýcháme. 

Plasty se vyrábějí z fosilních paliv. Čím více plastů produkujeme, tím více fosilních paliv spalujeme a tím více zhoršujeme klimatickou krizi. 

Máme ale řešení. 

V loňském roce začalo světové společenství jednat o právně závazné dohodě o ukončení znečištění plastem. To je slibný první krok, ale musíme jít dál. Nová zpráva Programu OSN pro životní prostředí konstatuje, že do roku 2040 můžeme snížit znečištění plasty o 80 %, pokud budeme jednat hned a začneme plasty znovu používat, recyklovat a odkloníme se od plastů. 

Musíme postupovat společně, vlády, firmy i spotřebitelé, abychom se zbavili závislosti na plastech, zasadili se o nulový odpad a vybudovali skutečně oběhové hospodářství. Společně můžeme vytvořit čistší, zdravější a udržitelnější budoucnost pro všechny.

António Guterres, 5. června 2023

Jízdní kolo a SDGs: Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém

Ve světle Světového dne jízdního kola (3. června), který vyhlásila Organizace spojených národů v roce 2018, přinášíme stručný přehled souvislostí cyklodopravy s plněním globálních Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

Udržitelná doprava má pro lidstvo a planetu zásadní význam. Aktivní mobilita je navíc lidským právem, včetně práva na jízdu na kole. Vlády na všech úrovních by měly zajistit bezpečný přístup do veřejného prostoru a vytvářet bezpečné prostředí pro ty, kteří chodí pěšky a jezdí na kole. Investice do lepších podmínek pro cyklodopravu – včetně elektrokol, nákladních a sdílených kol – podpoří splnění SDGs, protože cyklistika a cyklodoprava přímo souvisí s jedenácti z nich.

Cíl 1: Konec chudoby

Jízda na kole je cenově dostupný a jednoduchý způsob dopravy, který umožňuje přístup ke vzdělání, zaměstnání, trhům a komunitním aktivitám v městských i venkovských oblastech. 

Jízdní kolo je často jediným cenově dostupným technickým prostředkem pro přepravu osob a zboží a pomáhá jednotlivcům snižovat náklady na dopravu. Jízda na kole může lidem, kteří jsou jinak odkázáni na chůzi, zkrátit dobu dojíždění do práce o více než polovinu. Cyklodoprava má i velký ekonomický potenciál díky vytváření pracovních příležitostí. 

Cíl 2: Konec hladu

Cyklodoprava má zásadní význam pro mnoho drobných výrobců potravin. Může poskytnout bezpečný a rovný přístup k půdě, zdrojům a vstupům, finančním službám, trhům a posílit přístup na trh práce. Cyklodoprava pomáhá zejména chudým zajistit přístup k potravinám po celý rok. 

Cíl 3: Zdraví a kvalitní život

Jízda na kole je součástí zdravého životního stylu bez emisí škodlivých látek do ovzduší. Fyzická aktivita snižuje výskyt srdečních onemocnění a dalších negativních dopadů sedavého způsobu života. Cyklodoprava nahrazující individuální autodopravu má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a bezpečnost silničního provozu. Vytváření bezpečných podmínek pro cyklisty přispívá ke snížení počtu úmrtí a zranění při dopravních nehodách v celosvětovém měřítku.

Cíl 5: Rovnost žen a mužů

Jízdní kolo usnadňuje ženám a dívkám přístup k vodě, do školy, na trh i do zaměstnání. Bezpečná infrastruktura pro cyklodopravu podporuje rovnost žen a mužů, protože zvyšuje počet žen a dívek, které aktivně využívají kolo jako dopravní prostředek.

Cíl 7: Dostupné a čisté energie

Jízda na kole zlepšuje energetickou účinnost dopravních systémů. Kromě toho kolo nabízí dobré řešení pro kombinaci s veřejnou dopravou (vyjdete ráno z domova na nádraží, dál pokračujete vlakem nebo autobusem a při cestě zpět znovu využijete kolo na dojezd domů). Dobré podmínky pro jízdu na kole poskytují jednotlivcům přístup k energeticky účinnému a dostupnému způsobu dopravy.

Cíl 8: Důstojná práce a hospodářský růst

Cykloprůmysl, který zahrnuje i sektory služeb a cykloturistiky, poskytuje produkty a služby pro udržitelnou a inkluzivní dopravu osob a zboží a podporuje udržitelný cestovní ruch a zdravé trávení volného času. Odvětví cyklistiky vytváří při stejném obratu více pracovních míst než kterékoli jiné odvětví dopravy: například na milion eur obratu vytváří výroba jízdních kol 4,89 pracovních míst na plný úvazek, což je více než v leteckém a kosmickém průmyslu (3,9 pracovních míst) a několikanásobně více než v automobilovém průmyslu (1,63).

Cíl 9: Průmysl, inovace a infrastruktura

Cyklodoprava umožňuje lidem přejít od individuální autodopravy ke kombinaci chůze, jízdy na kole a veřejné dopravy. Více lidí na kole usnadňuje vládám budování odolné infrastruktury a udržitelných dopravních systémů pro hospodářský rozvoj a well being se zaměřením na cenově dostupný a spravedlivý přístup pro všechny.

Cíl 11: Udržitelná města a obce

Zvýšená intenzita cyklodopravy činí města inkluzivnějšími, bezpečnějšími, odolnějšími a udržitelnějšími, protože jízda na kole je cenově dostupná, bezpečná, neznečišťuje životní prostředí, má pozitivní vliv na zdraví a podporuje udržitelnou ekonomiku. Na jedné straně je do značné míry nezávislá na složitých high-tech technologiích, a proto je mimořádně odolným způsobem dopravy. Na druhé straně moderní komunikační technologie a e-kola integrují cyklodopravu do inteligentních dopravních systémů měst. Čím vyšší je podíl pěší, cyklistické a veřejné dopravy, tím udržitelnější je dopravní systém.

Cíl 12: Odpovědná výroba a spotřeba

Přeprava osob a zboží na kole podporuje udržitelnou výrobu, spotřebu a přepravu zboží. V mnoha městských oblastech lze 50 % všech dodávek zboží uskutečnit na kole. Nárůst odvětví cykloturistiky navíc vytváří více možností pro udržitelný cestovní ruch.

Cíl 13: Klimatická opatření

Jízdní kolo je symbolem dekarbonizace dopravy a společnosti. Začleňování cyklodopravy do vládních politik, strategií i vzdělávání je snadným, rychle realizovatelným a účinným klimatickým opatřením.

Cíl 17: Partnerství pro dosažení cílů

Cyklistická hnutí, organizace občanské společnosti a odborníci z celého světa zabývající se cyklodopravou podporují globální partnerství veřejného, soukromého a občanského sektoru pro udržitelný rozvoj. Usilují také o výrazné navýšení dostupnosti kvalitních, včasných a spolehlivých dat o cyklodopravě s cílem podpořit celosvětový rozvoj a šíření úspěšných a k životnímu prostředí šetrných technologií pro cyklodopravu a zavádění politik v oblasti cyklodopravy v rozvojových zemích.

Zpracováno na podkladu publikace “Cycling Delivers on the Global Goals – Shifting towards a better economy, society, and planet for all” Evropské cyklistické federace (prostřednictvím Regionálního informačního centra OSN v Bruselu (UNRIC)).


Informační centrum OSN v Praze

Železná 24, 110 00
Praha 1

Lidé

Michal Broža
pověřený řízením, Information Officer
Šárka Svobodová
Public Information Assistant
Petr Lobotka
administrativa a finance
Aktuální články a události
Činnost a cíle zastoupení OSN v Česku
Historie, struktura, financování a další informace o OSN
Kompletní překlad a grafické podklady v češtině
Copyright (c) UNIC Praha | Informační centrum OSN, Železná 24, 110 00 Praha 1